číslo jednací: R63/2012/VZ-6481/2015/322/KHo

• Instance: II.
• Věc: Zelená cyklomagistrála Ploučnice – Úsek Osečná – Noviny pod Ralskem (Průrva)
• Účastníci:
  1. Skanska a.s.
  2. Mikroregion Podralsko
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2012
• Datum nabytí právní moci: 13. 3. 2015

Č. j.: ÚOHS-R63/2012/VZ-6481/2015/322/KHo

12. března 2015

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 12. 3. 2012 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 14. 3. 2012 navrhovatelem –

• Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 ‑ Chodov,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S338/2011/VZ-15651/2011/510/OKo ze dne 29. 2. 2012 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –

• Mikroregionu Podralsko, IČO 70809721, se sídlem Svatovítské náměstí 105, 463 52 Osečná, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 2. 11. 2011společností Allowance s.r.o., IČO 26140136, Korunní 810/104, 101 00 Praha - Vinohrady,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zelená cyklomagistrála Ploučnice – Úsek Osečná – Noviny pod Ralskem (Průrva)“ zadávané v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 6. 6. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60060923,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S338/2011/VZ-15651/2011/510/OKo ze dne 29. 2. 2012

r u š í m

a správní řízení

z a s t a v u j i .

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel – Mikroregion Podralsko, IČO 70809721, se sídlem Svatovítské náměstí 105, 463 52 Osečná (dále jen „zadavatel“), uzavřel dne 6. 5. 2011 se společností Allowance s.r.o., IČO 26140136, se sídlem Korunní 810/104, 101 00 Praha – Vinohrady, mandátní smlouvu za účelem výkonu zadavatelské činnosti k podlimitní veřejné zakázce s názvem „Zelená cyklomagistrála Ploučnice – Úsek Osečná – Noviny pod Ralskem (Průrva)“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 6. 6. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60060923 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel zvolil pro zadání zakázky užší řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1]. V bodě IV.1.2) oznámení o zakázce zadavatel stanovil počet pěti zájemců, kteří měli být vyzváni k podání nabídky, přičemž jejich výběr proběhl náhodným výběrem (losem) dne 21. 7. 2011 od 8:31 do 8:47 hodin elektronickým losovacím zařízením CENTLOZ001 (dále jen „losovací zařízení“), jehož výrobcem je společnost Centador, s.r.o., IČO 28599632, se sídlem Dubská 244, 272 03 Kladno – Dubí, a to v zasedací místnosti v 5. nadzemním podlaží sídla Národní galerie v Praze, Dukelských hrdinů 530/47, Praha 7, za účasti notářky (dále jen „losování“).

3. Dne 18. 7. 2011 podala společnost Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 – Chodov (dále jen „navrhovatel“), námitku proti zadávací podmínce spočívající v omezení počtu zájemců na pět, neboť toto omezení považovala za nedovolený zásah do hospodářské soutěže mezi dodavateli.

4. Dne 26. 7. 2011 podal navrhovatel námitky proti průběhu losování, neboť způsob, jakým došlo k omezení počtu zájemců, považoval za nezákonný.

5. Dne 4. 8. 2011 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí zadavatele, kterým námitkám navrhovatele proti průběhu losování nevyhověl. Téhož dne navrhovatel obdržel oznámení, v němž zadavatel konstatoval opožděnost námitek podaných proti zadávací podmínce – omezení počtu zájemců, jež zadavatel měl vyzvat k podání nabídky, na pět.

6. Dne 8. 8. 2011 doručil navrhovatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky spočívajících v omezení počtu zájemců na pět a v netransparentnosti losování (dále jen „návrh“). Navrhovatel se návrhem domáhal zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel svůj návrh následně doplnil podáním ze dne 11. 8. 2011.

7. Dne 24. 8. 2011 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S338/2011/VZ-13000/2011/510/OKo ze dne 22. 8. 2011, jímž zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) a b) zákona, jímž by mělo být pozastaveno zadávací řízení anebo by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R203/2011/VZ-3723/2012/310/JRa ze dne 2. 4. 2012.

8. Dne 29. 2. 2011 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S338/2011/VZ-15651/2011/510/OKo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 a 2 zákona.

II. Námitky rozkladu

9. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad ze dne 12. 3. 2012, který Úřadu doručil dne 14. 3. 2012. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 1. 3. 2012. Navrhovatel uplatnil rozklad v zákonné lhůtě.

10. Navrhovatel rozkladem napadá výrok napadeného rozhodnutí v celém rozsahu. Navrhovatel nejprve zrekapituloval závěry napadeného rozhodnutí a následně uvedl, z jakých důvodů považuje tyto závěry za nesprávné.

11. K námitce týkající se povinnosti zadavatele stanovit v užším řízení počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky tak, aby byla zajištěna hospodářská soutěž, navrhovatel nad rámec návrhu uvedl, že tato povinnost vyplývá nejen ze zadávací směrnice č. 2004/18/ES, ale i z jiných pramenů práva. V této souvislosti výslovně uvedl Smlouvu o fungování Evropské unie, jejímž základním pilířem je mj. soutěž mezi tržními subjekty, právní doktrínu, podle které je ochrana soutěže nepřímou zásadou zadávacího řízení, důvodovou zprávu k zákonu i judikaturu Nejvyššího správního soudu. Navrhovatel uvedl, že jakkoli se může ve světle prostého gramatického výkladu zdát postup zadavatele legitimní, cíl právní úpravy dosažen nebyl.

12. K závěru vyplývajícímu z napadeného rozhodnutí, podle něhož je minimální počet pěti losovaných uchazečů „zákonnou fikcí“ dostatečné soutěže, navrhovatel uvedl, že určení počtu vyhodnocovaných nabídek je třeba považovat za tak zásadní okolnost, že nemůže být ponechána na nezdůvodněné libovůli zadavatele. Zákonem stanovené minimum zájemců, jež zadavatel vyzve k podání nabídky, nemůže naplnit literu a účel zákona, nebude-li tímto minimem zajištěna dostatečná soutěž. Dle navrhovatele musí zadavatel vždy zkoumat, zda je jím stanovený počet, na který jsou nabídky zužovány, dostatečný pro hospodářskou soutěž. Navrhovatel napadenému rozhodnutí rovněž vytýká, žese vněm Úřad vůbec nevypořádal s důkazy uvedenými v bodě 11 návrhu (seznam sledovaných zakázek, z něhož jasně plyne narušení hospodářské soutěže). Minimálně v tomto bodě je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a neobstojí v soudním přezkumu.

13. Co se týče transparentnosti losování, navrhovatel v plném rozsahu odkázal na příslušnou část odůvodnění svého návrhu, neboť za řádně vypořádaný nemá ani jeden jeho bod. Navrhovatel k podpoře závěru o netransparentnosti losování vznesl novou námitku týkající se nemožnosti substitučního pověření pro úkon losování, který provedla společnost VE‑ZAK CZ s.r.o na základě substituční plné moci. Navrhovatel dovozuje, že, jelikož zákon možnost udělení substitučního pověření neupravuje, je třeba považovat substituční plnou moc za nicotný právní akt. Z toho plyne, že úkon losování provedený osobou bez platného pověření nemůže být považován za úkon zadavatele.

Závěr rozkladu

14. Navrhovatel navrhuje napadené rozhodnutí změnit tak, že se jeho návrhu vyhovuje.

III. Řízení o rozkladu

15. Dne 16. 3. 2012 vydal Úřad usnesení č. j. UOHS-S338/2011/VZ-5140/2012/510/OKo, jímž určil zadavateli lhůtu pěti dnů pro vyjádření k podanému rozkladu navrhovatele. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 22. 3. 2012 uvedl, že souhlasí s napadeným rozhodnutím a odkázal na své předchozí vyjádření ze dne 24. 8. 2011.

16. Dne 29. 6. 2012 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R63/2012/VZ-12145/2012/310/JSl z téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), jímž napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

IV. Soudní přezkum rozhodnutí předsedy Úřadu

17. Dne 23. 8. 2012 doručil navrhovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterou se domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu.

18. Dne 30. 5. 2014 doručil krajský soud Úřadu rozsudek č. j. 31 Af 128/2012-119 ze dne 30. 4. 2014 (dále jen „rozsudek krajského soudu“), jímž rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil a věc Úřadu vrátil k dalšímu řízení.

19. Krajský soud se v odůvodnění rozsudku nejprve vyjádřil k první žalobní námitce – omezení počtu zájemců losováním na pět. Krajský soud dospěl na základě jazykového výkladu § 28 odst. 3 a § 61 odst. 4 zákona k závěru, že zadavatel byl v oznámení užšího řízení oprávněn omezit okruh dodavatelů, které vyzve k podání nabídky, na počet pěti zájemců. Krajský soud se dále ztotožnil s argumentací Úřadu ohledně aplikace evropských směrnic a teleologického výkladu, přičemž konstatoval, že zákon není v rozporu se směrnicí č. 2004/18/ES, co se týká požadavků na druhy zadávacích řízení i možnosti zúžení počtu uchazečů.

20. K druhé žalobní námitce týkající se transparentnosti losování krajský soud uvedl následující. První podmínkou (požadavkem) na losování, které pramení z § 61 odst. 4 a 5 zákona, je soulad se zásadami uvedenými v § 6 zákona, především se zásadou transparentnosti. Transparentním postupem krajský soud chápe „takový postup, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně a že v zadávacím řízení využívá fér prostředků (…) Přistoupí-li tedy zadavatel k losování, musí být připraven unést břemeno, které spočívá v neexistenci jakýchkoli reálných a objektivizovaných pochybností o způsobu a průběhu losování.“

21. Krajský soud Úřadu vytkl, že se fakticky samotným losovacím zařízením nezabýval a k pochybnostem o technických vlastnostech losovacího zařízení se vyjádřil pouhým odkazem na skutečnosti obsažené v notářském zápisu a na zprávu o zkoušce losovacího zařízení provedenou Elektrotechnickým zkušebním ústavem (dále jen „zpráva o zkoušce“). K tomu krajský soud dodal, že předmětný notářský zápis nebyl součástí správního spisu, a proto nemohl postup zadavatele přezkoumat. Vzhledem k tomu, že ve správním spisu chybí klíčový podklad, který je nutný k posouzení zákonnosti postupu Úřadu, krajský soud uzavřel, že skutkový stav, který vzal Úřad za základ pro rozhodnutí předsedy Úřadu, resp. pro napadené rozhodnutí, nemá oporu ve správním spisu.

22. Krajský soud dále uvedl, že zpráva o zkoušce nemůže nic vypovídat o průběhu losování, neboť byla vyhotovena v době před samotným losováním. Ze správního spisu nijak neplyne, že by sama notářka ověřovala fakt, že použité losovací zařízení bylo totožné s losovacím zařízením, které bylo předmětem zprávy o zkoušce. Není tedy najisto postaveno to, zda se v případě losovacího zařízení použitého při losování jednalo o totéž losovací zařízení, jaké bylo předmětem zprávy o zkoušce.

23. Dále krajský soud uvedl, že účinná kontrola losovacího zařízení zájemci fakticky nebyla možná. Zájemci se totiž nejvýše mohli na losovací zařízení „podívat“, resp. zvenčí si je „prohlédnout“, nikoli provést efektivní kontrolu losovacího zařízení z pohledu samotného postupu při losování. Dle rozsudku krajského soudu „Kontrolou losovacího zařízení a prostředků sloužících k losování ve smyslu § 61 odst. 5 zákona musí být rozuměna taková kontrola, která na místě losování s využitím prostředků, které mohou mít zájemci coby účastníci losování bezprostředně před zahájením losováním k dispozici, umožní objektivně posoudit, zda losování může proběhnout korektním způsobem či nikoli. Taková kontrola už s ohledem na povahu losovacího zařízení zájemcům umožněna být nemohla – fakticky by to totiž znamenalo kontrolu počítačového programu, jenž byl v losovacím zařízení použit, k čemuž zájemci coby účastníci losování nemohli být na místě losování bezprostředně před jeho zahájením vybaveni.“

24. Na základě této „sumarizace určitých indicií“ vedoucích k „pochybnosti o korektnosti a fér průběhu losování“ dospěl krajský soud k závěru, že kombinace některých navrhovatelem namítaných skutečností, které provázely losování, vyvolává porušení zásady transparentnosti a vyslovil závazný právní názor ve věci, a sice že „není tedy podstatné, zda k neférovému ovlivňování losování skutečně došlo, podstatné je, že existuje reálná možnost, že k určitému ovlivňování dojít mohlo, a že tedy vyvstala objektivní pochybnost o korektnosti a férovém průběhu losování.“

25. Krajský soud posoudil, že závěr Úřadu o tom, že použité losovací zařízení zaručovalo náhodný výběr čísel jednotlivých zájemců, nemá oporu ve správním spise, a proto rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil.

V. Pokračování v řízení o rozkladu

26. Po zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu krajským soudem pokračuji v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí.

27. Z Věstníku veřejných zakázek jsem zjistil, že zadavatel uzavřel dne 22. 9. 2011 s uchazečem SaM silnice a mosty a.s., IČO 25018094, se sídlem Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa (dále jen „vybraný uchazeč“), smlouvu na veřejnou zakázku. Předmětný formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek (tehdy v Informačním systému o veřejných zakázkách) uveřejněn dne 3. 10. 2011 pod ev. č. formuláře 6006590803001.

28. Usnesením č. j. ÚOHS-R63/2012/VZ-24337/2014/322/KHo ze dne 21. 11. 2014 jsem uložil navrhovateli a zadavateli lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele

29. Dne 1. 12. 2014 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření z téhož dne, v němž k uzavření smlouvy uvedl, že mu ve správním řízení nebyl uložen zákaz uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž správnost jeho postupu potvrdilo napadené rozhodnutí, kterým Úřad zamítnul návrh navrhovatele. Zadavatel dále uvedl, že trvá na všech svých argumentech, které uvedl ve svých podáních v rámci tohoto správního řízení, a blíže se vyjádřil k některým závěrům vysloveným v rozsudku krajského soudu.

Stanovisko předsedy Úřadu

30. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

31. Jelikož jsem v průběhu tohoto pokračování v řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

32. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

33. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

34. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Návrhem se navrhovatel domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení zadávacího řízení.

35. Z Věstníku veřejných zakázek jsem při pokračování tohoto řízení o rozkladu zjistil, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 22. 9. 2011 smlouvu na veřejnou zakázku. Uzavřením smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem v podobě zrušení zadávacího řízení. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

36. Podle § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

37. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

38. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

39. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“

40. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, je uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že v tomto správním řízení došlo k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení.

41. K tomu poznamenávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona, toho času ve znění zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

42. Dospěl jsem tedy k závěru, že uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nastal takový stav, který je nutno vnímat jako bezpředmětnost žádosti ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

43. V takovém případě ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

44. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které zamítá návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření zadavateli v zadávacím řízení, které již bylo ukončeno uzavřením smlouvy dle § 82 zákona, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.

45. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VII. Závěr

46. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

47. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Allowance s.r.o., Korunní 810/104, 101 00 Praha - Vinohrady

2. Skanska a.s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 - Chodov

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.