číslo jednací: S900,908,912,984,994/2014/VZ-5612/2015/543/EDo

Instance	I.
Věc	Poskytování právních služeb pro potřeby hlavního města Prahy
Účastníci	hlavní město Praha Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s. r. o. Solil, Linke, Richtr & spol., advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o. Prof. Dr. Alexander Bělohlávek, advokát Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři Advokátní kancelář Kaplan & Nohejl Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři, advokátní kancelář, s. r. o. KŠD LEGAL advokátní kancelář s. r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok	2014
Datum nabytí právní moci	21. 5. 2015
Dokumenty	2015_S900atd.pdf 619 KB

Č. j.: S900,908,912,984,994/2014/VZ-5612/2015/543/EDo

Brno 4. května 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správních řízeních zahájených dne 30.10.2014 na návrh z téhož dne, dne 3.11.2014 na návrh ze dne 31.10.2014, dne 3.11.2014 na návrh z téhož dne, dne 6.11.2014 na návrh z téhož dne a dne 10.11.2014 na návrh z téhož dne spojených dne 1.12.2014 do společného řízení a rozšířeného z moci úřední dne 3.12.2014, jehož účastníky jsou:

zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1,
navrhovatel – účastníci sdružení „Sdružení Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o. a Solil, Linke, Richtr a spol., advokátní kancelář“

o Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27635554, se sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1,

o Solil, Linke, Richtr & spol., advokátní kancelář, se sídlem Vodičkova 791/39, 110 00 Praha 1,

kteří na základě smlouvy o sdružení ze dne 25.10.2012 podali společnou nabídku, ve správním řízení dále zastoupeni na základě plné moci ze dne 1.1.2014 společností Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27635554, se sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1,

navrhovatel – Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
navrhovatel – účastníci sdružení „Sdružení advokátních kanceláří CCS/AB/VZSK“

o CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

o Prof. Dr. Alexander Bělohlávek, advokát, IČO 11240598, s místem podnikání Havanská 857/20, 170 00 Praha 7,

o „Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři“

§ JUDr. Pavel Zelený, advokát, IČO 66199875, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Otakar Švorčík, advokát, IČO 66199841, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Petr Kalenský, advokát, IČO 66199808, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Michal Havlík, advokát, IČO 63645866, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

kteří na základě „Smlouvy o spolupráci při veřejné zakázce“ ze dne 1.11.2012 podali společnou nabídku, ve správním řízení dále zastoupeni na základě plné moci ze dne 31.10.2014 JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem, ev.č. u ČAK 07145, advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

navrhovatel – účastníci sdružení „Sdružení AKKN a AKHavel“

o „Advokátní kancelář Kaplan & Nohejl“

§ Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, ev.č. u ČAK 09160, IČO 66250251, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady ,

§ Mgr. Lukáš Nohejl, advokát, ev.č. u ČAK 09656, IČO 66254191, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady

o Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 60113910, se sídlem Na Pankráci 30a/404, 140 00 Praha 4 - Nusle,

kteří na základě smlouvy o sdružení ze dne 15.10.2012 podali společnou nabídku, ve správním řízení dále zastoupeni na základě plné moci ze dne 3.11.2014 Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem, ev.č. u ČAK 09160, IČO 66250251, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 – Vinohrady,

navrhovatel – KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 1 – Strategická agenda), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.8.2012 a bylo uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684, rozhodl takto:

Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když při posouzení nabídek posuzoval splnění podmínky, která nebyla v zadávacích podmínkách pro účely posouzení nabídek stanovena, a když na základě tohoto postupu vyloučil uchazeče –

účastníci sdružení „Sdružení Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o. a Solil, Linke, Richtr a spol., advokátní kancelář“

o Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27635554, se sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1,

o Solil, Linke, Richtr & spol., advokátní kancelář, se sídlem Vodičkova 791/39, 110 00 Praha 1,

Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
účastníci sdružení „Sdružení advokátních kanceláří CCS/AB/VZSK“

o CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

o Prof. Dr. Alexander Bělohlávek, advokát, IČO 11240598, s místem podnikání Havanská 857/20, 170 00 Praha 7,

o „Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři“

§ JUDr. Pavel Zelený, advokát, IČO 66199875, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Otakar Švorčík, advokát, IČO 66199841, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Petr Kalenský, advokát, IČO 66199808, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Michal Havlík, advokát, IČO 63645866, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

účastníci sdružení „Sdružení AKKN a AKHavel“

o „Advokátní kancelář Kaplan & Nohejl“

§ Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, ev.č. u ČAK 09160, IČO 66250251, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady ,

§ Mgr. Lukáš Nohejl, advokát, ev.č. u ČAK 09656, IČO 66254191, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady

o Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 60113910, se sídlem Na Pankráci 30a/404, 140 00 Praha 4 - Nusle,

KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

– z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 1 – Strategická agenda), zadávanou formou užšího řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.8.2012 a bylo uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Správní řízení se v části rozšířené z moci úřední ve věci úpravy zadávacích podmínek v souvislosti s dodatečnou informací k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 a s tím související povinností prodloužení lhůty pro podání nabídek podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť ve správním řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 citovaného zákona.

III.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší všechny úkony zadavatele – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – související s posouzením nabídek uchazečů –

účastníci sdružení „Sdružení Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o. a Solil, Linke, Richtr a spol., advokátní kancelář“

o Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27635554, se sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1,

o Solil, Linke, Richtr & spol., advokátní kancelář, se sídlem Vodičkova 791/39, 110 00 Praha 1,

Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
účastníci sdružení „Sdružení advokátních kanceláří CCS/AB/VZSK“

o CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

o Prof. Dr. Alexander Bělohlávek, advokát, IČO 11240598, s místem podnikání Havanská 857/20, 170 00 Praha 7,

o „Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři“

§ JUDr. Pavel Zelený, advokát, IČO 66199875, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Otakar Švorčík, advokát, IČO 66199841, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Petr Kalenský, advokát, IČO 66199808, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Michal Havlík, advokát, IČO 63645866, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

účastníci sdružení „Sdružení AKKN a AKHavel“

o „Advokátní kancelář Kaplan & Nohejl“

§ Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, ev.č. u ČAK 09160, IČO 66250251, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady ,

§ Mgr. Lukáš Nohejl, advokát, ev.č. u ČAK 09656, IČO 66254191, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady

o Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 60113910, se sídlem Na Pankráci 30a/404, 140 00 Praha 4 - Nusle,

KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

– zaznamenané v protokolu o sedmém jednání hodnotící komise ze dne 27.8.2014 vypracovaném v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 1 – Strategická agenda), zadávanou formou užšího řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.8.2012 a bylo uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684, a všechny následné úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení.

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1,

ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) do Věstníku veřejných zakázek odeslalo dne 28.8.2012 a uveřejnilo dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opravilo dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejnilo dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684 oznámení o zahájení užšího řízení „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 1 – Strategická agenda) (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel uvedl v bodě II.1.4) oznámení o zakázce, že hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s několika účastníky.

3. Zadavatel v bodě II.1.5) oznámení o zakázce stručně popsal zakázku takto: „Právní služby spočívají v celé šíři právních služeb potřebných pro výkon činností v samostatné i přenesené působnosti zadavatele, od zastupování zadavatele před soudy a jinými orgány a institucemi, až po právně poradenské služby související s veškerou další činností zadavatele. Zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu na část 1 veřejné zakázky s 8 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi).“

4. Zadavatel uvedl v bodě II.1.8) oznámení o zakázce rozdělení veřejné zakázky na části. V příloze B oznámení o zakázce specifikoval zadavatel rozdělení veřejné zakázky na 8 částí, přičemž předmětná veřejná zakázka (která je předmětem přezkumu v tomto správním řízení) tvoří část 1 zadávacího řízení rozděleného na 8 částí a zadavatel její předmět v příloze B oznámení o zakázce stručně popsal takto:

„část 1 – „Strategická agenda“: Poskytování právních služeb uvedených v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP strategického významu. Blíže viz ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 200 000 000,- Kč bez DPH.“

5. Zadavatel pověřil výkonem zadavatelských činností společnost MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1.

6. V odstavci 11.3.2 zadávací dokumentace zadavatel specifikoval hodnocení v kritériu „Kvalita plnění“ takto:

„Jedná se o číselně nevyjádřitelné kritérium. Hodnocení nabídek v tomto kritériu provede zadavatel, resp. hodnotící komise tak, že sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Obdržený počet bodů bude následně vynásoben vahou kritéria.

Zadavatel požaduje pro účely hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu (jako podklad pro hodnocení) zpracovat pro jednotlivé části veřejné zakázky vzorové právní dokumenty, jejichž specifikace (zadání) je stanovena v Příloze č. 3 k této ZD. Pokud je pro danou část veřejné zakázky stanoveno zpracování více právních dokumentů, má se za to, že každý právní dokument představuje z hlediska hodnocení v tomto kritériu Kvalita plnění subkritérium s příslušnou dílčí vahou, jež je určena v Příloze č. 3 u takového subkritéria.

Vypracované právní dokumenty dle uvedeného zadání dodavatel zpracuje a předloží je zadavateli jako součást své nabídky; tyto dokumenty budou sloužit pro účely hodnocení nabízené kvality budoucího plnění veřejné zakázky, která vyplyne z faktické a právní kvalifikace případu a zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné legislativy (české i evropské), judikatury či rozhodovací praxe příslušných orgánů (viz níže uvedené hodnocené parametry vzorových právních dokumentů).

Zadavatel dále stanoví parametry, podle kterých bude kvalita vzorových dokumentů v rámci tohoto hodnotícího kritéria hodnocena:

1. věcná správnost, relevance a logická provázanost uvedené argumentace,

2. zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české legislativy, příp. i relevantní evropské legislativy, a rozhodovací praxe příslušných českých i evropských orgánů,

3. odborná, formulační a stylistická úroveň, srozumitelnost a přehlednost.“

7. Zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace „Zadání vzorových právních dokumentů pro účely hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu Kvalita plnění“ stanovil, že „pro účely hodnocení zpracuje uchazeč a do nabídky předloží následující právní dokumenty zpracované dle aktuálně platných obecně závazných právních předpisů:

1) právní stanovisko diskutující problematiku odpovědnosti za škodu způsobené při výkonu veřejné moci ze strany hl. m. Prahy coby územního samosprávného celku, a to z hmotněprávního i procesního hlediska – max. rozsah 5 stran textu (při použití písma Times New Roman a velikosti tohoto písma 12), dílčí váha - 40 %,

2) právní stanovisko týkající se možností řešení postupu hl. m. Prahy v souvislosti se zamýšleným pronájmem pozemku ve vlastnictví hl. m. Prahy právnické či fyzické osobě (podnikateli) za účelem provozování parkoviště motorových vozidel – max. rozsah 5 stran textu (při použití písma Times New Roman a velikosti tohoto písma 12), dílčí váha - 30 %,

3) právní stanovisko týkající se obecných východisek problematiky postupu zadavatele při vyřizování žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů – max. rozsah 5 stran textu (při použití písma Times New Roman a velikosti tohoto písma 12), dílčí váha – 30 %.“

8. Ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 18.9.2013 vyzval zadavatel zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace v plném rozsahu, k podání svých nabídek v souladu s § 28 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). V bodě 2 této výzvy stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek do dne 25.11.2013 11:00 hod.

9. V dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 55 ze dne 16.10.2012 v bodě „Ad b) K vypracování právního stanoviska pro část 4. veřejné zakázky“ v části ad b2) zadavatel mimo jiné uvedl, že „je požadováno zpracování právního stanoviska ke konkrétnímu modelovému případu. Jestliže uchazeči zahrnou do takového stanoviska rovněž obecný právní exkurz v dotčené právní oblasti, měl by tento exkurz sledovat základní účel stanoviska, jímž je právní rozbor a návrh postupu v konkrétním modelovém případě. Při hodnocení právního stanoviska budou zohledněny parametry uvedené v čl. 11.3.2 zadávací dokumentace. Zadavatel rovněž upozorňuje, že v rámci Přílohy č. 3 zadávací dokumentace stanovil maximální rozsah právního stanoviska nejvyšším přípustným počtem stran“.

10. V dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 120 ze dne 10.10.2013 zadavatel konstatoval, že z důvodu úpravy zadávacích podmínek uvedené v dodatečné informaci č. 117 a dále z důvodu prodlení s poskytnutím dodatečné informace na žádost zájemce s odkazem na § 40 odst. 2 a 3 zákona rozhodl o přiměřeném prodloužení lhůty pro podání nabídek tak, že lhůta pro podání nabídek na předmětnou veřejnou zakázku skončí dne 5.12.2013 v 11:00 hod.

11. Zadavatel v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013, která byla na profilu zadavatele zveřejněna téhož dne, uvedl, že stanovil v zadávací dokumentaci rozsah vzorových právních dokumentů, které budou předmětem hodnocení ve smyslu § 79 zákona, pomocí max. počtu stran textu, za použití určitého stylu písma a jeho velikosti. Dále zadavatel uvedl, že „pokud zde zadavatel užil pojem „strana textu“, měl tím na mysli normostranu, tzn. 1800 znaků vč. symbolů a mezer. Do zadavatelem stanoveného maximálního rozsahu se započítávají i poznámky pod čarou“.

12. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 5.12.2013 je patrné, že zadavatel obdržel 13 nabídek na veřejnou zakázku, mezi nimiž byly rovněž mimo jiné nabídky těchto uchazečů:

– účastníci sdružení „Sdružení Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o. a Solil, Linke, Richtr a spol., advokátní kancelář“

o Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27635554, se sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1,

o Solil, Linke, Richtr & spol., advokátní kancelář, se sídlem Vodičkova 791/39, 110 00 Praha 1,

– Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel 2“),

– účastníci sdružení „Sdružení advokátních kanceláří CCS/AB/VZSK“

o CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

o Prof. Dr. Alexander Bělohlávek, advokát, IČO 11240598, s místem podnikání Havanská 857/20, 170 00 Praha 7,

o „Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři“

§ JUDr. Pavel Zelený, advokát, IČO 66199875, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Otakar Švorčík, advokát, IČO 66199841, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Petr Kalenský, advokát, IČO 66199808, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

§ JUDr. Michal Havlík, advokát, IČO 63645866, s místem podnikání Hálkova 2, 120 00 Praha 2,

– účastníci sdružení „Sdružení AKKN a AKHavel“

o „Advokátní kancelář Kaplan & Nohejl“

§ Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, ev.č. u ČAK 09160, IČO 66250251, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady ,

§ Mgr. Lukáš Nohejl, advokát, ev.č. u ČAK 09656, IČO 66254191, s místem podnikání Římská 14, 120 00 Praha 2 - Vinohrady

o Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 60113910, se sídlem Na Pankráci 30a/404, 140 00 Praha 4 - Nusle,

– KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel 5“).

13. Z protokolu o sedmém jednání hodnotící komise ze dne 27.8.2014 vyplývá, že 6 uchazečů o veřejnou zakázku včetně navrhovatelů 1-5 překročilo zadavatelem stanovený, tj. povolený rozsah normostran právních rozborů a že komise s poukazem na zadávací podmínky, konkrétně Přílohu č. 3 zadávací dokumentace ve vazbě na dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 55 a 124, vyřadila nabídky těchto uchazečů z dalšího posouzení a hodnocení nabídek a doporučuje zadavateli tyto uchazeče vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE POD sp. zn. ÚOHS-S900/2014/VZ

14. V oznámení rozhodnutí zadavatele ze dne 3.10.2014, které bylo navrhovateli 1 doručeno téhož dne, bylo navrhovateli 1 sděleno, že byl dne 30.9.2014 rozhodnutím zadavatele vyloučen s poukazem na zadávací podmínky, konkrétně Přílohu č. 3 zadávací dokumentace ve vazbě na dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 55 a 124, z účasti v zadávacím řízení z toho důvodu, že v případě právního rozboru č. 3 překročil povolený maximální počet normostran (jeho právní rozbor č. 3 měl 9216 znaků), čímž nedodržel zadávací podmínky stanovené zadavatelem.

15. Zadavatel vyloučení navrhovatele 1 dále odůvodnil takto: „Vzhledem k tomu, že kvalita právních rozborů je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek, nelze překročení limitu normostran v žádném případě akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním povoleného počtu normostran uchazeč mohl obsáhnout ve svém rozboru více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi. Zadavatel je tak s ohledem na základní zásady § 6 odst. 1 zákona a s poukazem na § 76 odst. 1 zákona povinen nepřipustit hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, k čemuž by jinak při komparaci kvality právních rozborů a nerespektování limitace počtu stran mohlo dojít.“

16. Písemností ze dne 10.10.2014, kterou obdržel zadavatel dne 15.10.2014, podal navrhovatel 1 námitky proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

17. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 23.10.2014, které bylo navrhovateli 1 doručeno téhož dne, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel 1 písemností ze dne 30.10.2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 1“), který byl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 30.10.2014. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 30.10.2014.

Obsah návrhu 1

18. Navrhovatel 1 nesouhlasí se svým vyloučením ze zadávacího řízení z důvodu zadavatelem tvrzeného překročení maximálního počtu znaků a trvá na tom, že jím vypracovaný rozbor měl pouze 8 997 znaků. Dle mínění navrhovatele 1 zadavatel chybně započítal do délky právního stanoviska i jeho formální označení „PRÁVNÍ STANOVISKO TÝKAJÍCÍ SE OBECNÝCH VÝCHODISEK PROBLEMATIKY POSTUPU ZADAVATELE PŘI VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ DLE ZÁKONA Č. 106/1999 Sb., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ", které jej uvozuje. V tomto směru navrhovatel 1 upozorňuje, že se jedná o totožné označení právního stanoviska, které použil zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace, a to „právní stanovisko týkající se obecných východisek problematiky postupu zadavatele při vyřizování žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů". Jediný rozdíl je, že označení obsažené v nabídce navrhovatel 1 napsal velkými písmeny. Tento název má přesně 219 znaků, tedy po jejich odečtení činí dle navrhovatele 1 délka právního stanoviska 8 997 znaků.

19. Navrhovatel 1 má za to, že zadavatel při odůvodnění svého rozhodnutí o vyloučení navrhovatele 1 a rozhodnutí o jeho námitkách opomíjí skutečnost, co je právním stanoviskem v materiálním slova smyslu, resp. jeho textem. Právní stanovisko je dle navrhovatele 1 písemným vyjádřením právního názoru na zadaný problém, tj. je výsledem duševní činnosti navrhovatele, resp. konkrétních osob, které jej psaly. Pokud by součástí právního stanoviska byly dílčí nadpisy, příp. označení, které by blíže (rámcově) uvádělo do problematiky, zcela jistě se dle navrhovatele 1 jedná o součást právního stanoviska a počet znaků takto „vyprodukovaných" je součástí právního stanoviska. V tomto případě se však jednalo o formální označení stanovené zadavatelem, tj. dle zadávací dokumentace. Přijetí argumentace zadavatele by dle navrhovatele 1 znamenalo, že pokud by se jednalo o zadání, jehož délka by například byla 6 normostran, pokud by jej uchazeč před své stanovisko zkopíroval, byl by okamžitě vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek, ač by samotné jím navržené řešení co do formální strany odpovídalo požadovanému rozsahu.

20. K tvrzení zadavatele, že v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 55 a č. 124 není uvedeno, že do rozsahu znaků by neměl být započítán nadpis, navrhovatel 1 uvádí, že zadavatel nerozlišuje nadpis a své vlastní zadání. Navrhovatel 1 zdůrazňuje, že po zadavateli nepožadoval, aby „přimhouřil oči", pouze požaduje, aby jím podaná nabídka byla posouzena v souladu se zákonem. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že tímto postupem zadavatele by mohl být zvýhodněn uchazeč, který zadání neuvedl na počátku svého právního stanoviska, příp. jej zkrátil.

21. S ohledem na výše uvedené navrhovatel 1 navrhuje, aby Úřad přezkoumal úkony zadavatele související s postupem v zadávacím řízení a zrušil rozhodnutí o námitkách navrhovatele 1 ze dne 23.10.2014 a dále, aby zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele 1 ze dne 30.9.2014.

Průběh správního řízení o návrhu 1

22. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel 1.

23. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S900/2014/VZ-23321/2014/543/EDo ze dne 4.11.2014.

Vydání předběžného opatření

24. Součástí návrhu navrhovatele 1 ze dne 30.10.2014 byl rovněž návrh na vydání předběžného opatření, a to zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Úřad rozhodnutím č.j. ÚOHS-S900/2014/VZ-23355/2014/543/EDo ze dne 4.11.2014 nařídil podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona předběžné opatření, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu 1

25. Dne 10.11.2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu 1 z téhož dne, v němž zadavatel uvedl, že ze zadávací dokumentace včetně její přílohy č. 3 a z dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 55 a č. 124 nevyplývá, že by do rozsahu právních rozborů, tedy do limitovaného počtu znaků neměl být započítáván nadpis právního rozboru, popř. jiné součásti či pasáže rozboru. Zadavatel uvedl, že stanovil, že do určeného maximálního rozsahu právních rozborů se započítávají symboly, mezery a poznámky pod čarou. Zadavatel zdůraznil, že v rámci zadávacích podmínek neučinil žádnou výjimku směřující k nezapočtení určitých znaků do maximálního rozsahu, a to tedy ani výjimku týkající se znaků tvořících nadpis právního rozboru; výslovným uvedením skutečnosti, že jsou do počtu znaků započítávány také poznámky pod čarou, symboly a mezery naopak zadavatel potvrdil, že jsou do stanoveného rozsahu započítávány komplexně veškeré znaky obsažené v právním rozboru.

26. Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele 1, že nadpis je samostatnou a oddělitelnou částí právního rozboru, která se do jeho rozsahu nemá započítávat. Zadavatel upozornil, že v zadávacích podmínkách nikde nestanovil, že povinnou součástí právních rozborů musí být vždy nadpis, a proto trvá na tom, že při zpracování právních rozborů tak byl jejich obsah výlučně na vůli uchazečů (při zachování maximálního počtu znaků). Pokud se tedy navrhovatel 1 rozhodl do obsahu právního rozboru zahrnout i nadpis, učinil dle mínění zadavatele nadpis integrální součástí svého právního rozboru; v takovém případě si navrhovatel 1 měl být dle zadavatele vědom toho, že vše, co tvoří obsah jeho právního rozboru, bude posuzováno z hlediska dodržení sledované zadávací podmínky na dodržení stanoveného maximálního rozsahu rozboru.

27. Zadavatel má za to, že pouze takový jeho postup, kdy trvá na striktním posuzování souladu nabídek se zadávacími podmínkami a tedy i posouzení dodržení limitace rozsahu právních rozborů, zajišťuje dodržení základních zásad zadávacího řízení.

28. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že byl navrhovatel 1 vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 1 zamítl.

Další průběh správního řízení o návrhu 1

29. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S900/2014/VZ-24314/2014/543/EDo ze dne 18.11.2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy.

KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S908/2014/VZ

30. V oznámení rozhodnutí zadavatele ze dne 3.10.2014, které bylo navrhovateli 2 doručeno téhož dne, bylo navrhovateli 2 sděleno, že byl dne 30.9.2014 rozhodnutím zadavatele vyloučen s poukazem na zadávací podmínky, konkrétně přílohu č. 3 zadávací dokumentace ve vazbě na dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 55 a 124, z účasti v zadávacím řízení z toho důvodu, že v případě právního rozboru č. 1, 2 a 3 překročil povolený maximální počet normostran (jeho právní rozbor č. 1 měl 13 954 znaků, právní rozbor č. 2 měl 17 281 znaků a právní rozbor č. 3 měl 14 894 znaků), čímž nedodržel zadávací podmínky stanovené zadavatelem.

31. Zadavatel vyloučení navrhovatele 2 dále odůvodnil takto: „Vzhledem k tomu, že kvalita právních rozborů je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek, nelze překročení limitu normostran v žádném případě akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním povoleného počtu normostran uchazeč mohl obsáhnout ve svém rozboru více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi. Zadavatel je tak s ohledem na základní zásady § 6 odst. 1 zákona a s poukazem na § 76 odst. 1 zákona povinen nepřipustit hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, k čemuž by jinak při komparaci kvality právních rozborů a nerespektování limitace počtu stran mohlo dojít.“

32. Písemností ze dne 17.10.2014, kterou obdržel zadavatel téhož dne, podal navrhovatel 2 námitky proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

33. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24.10.2014, které bylo navrhovateli 2 doručeno téhož dne, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel 2 písemností ze dne 31.10.2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 2“), který byl doručen Úřadu dne 3.11.2014. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 3.11.2014.

Obsah návrhu 2

34. Navrhovatel 2 je přesvědčen, že postup zadavatele při posouzení jeho nabídky je v rozporu se zákonem.

35. Navrhovatel 2 má za to, že v obecné rovině lze přisvědčit, že zadavatelé veřejných zakázek mohou stanovit pro zpracování právních rozborů určitá kritéria, avšak tato mohou mít zjejich strany vůči uchazečům toliko doporučující charakter, neboť jde o formální náležitosti podané nabídky. Navrhovatel 2 se proto domnívá, že ho nelze s ohledem na smysl a účel zákona penalizovat formou vyloučení proto, že se odchýlil od formálních požadavků zadavatele. Navrhovatel 2 dodává, že pokud jej zadavatel vyloučil z důvodu překročení rozsahu normostran právních rozborů, mohl by jej stejně tak vyloučit proto, že předložené rozbory zpracuje jiným typem nebo velikostí písma. Obojí je dle názoru navrhovatele 2 nepřiměřené a překračuje smysl, který může být požadavkům zadavatele na zpracování podkladů k dílčímu hodnotícímu kritériu „Kvalita plnění (zpracování modelových případů a vzorových právních dokumentů)“ přisuzován, tím méně, pokud zadavatel stanovil požadavek na normostrany až v rámci dodatečných informací.

36. Navrhovatel 2 chápal požadavek na dodržení 5 stran uvedený v zadávací dokumentaci, který byl až následně, před podáním nabídek upřesněný na normostrany, jako orientační, a proto nelze dle navrhovatele 2 přičítat mu k tíži, pokud jej zpracuje podle vlastního uvážení, při zachování jeho podstatných znaků, jako se tomu stalo v posuzovaném případě. Právě dodržení shody podstatných znaků právních rozborů zajišťuje dle navrhovatele 2 jejich vzájemnou porovnatelnost, nikoliv v jakém rozsahu byly zpracovány. Navrhovatel 2 nerozporuje, že z jeho strany skutečně došlo k překročení počtu znaků normostran právních rozborů, avšak v rozborech byl zachován požadovaný počet stran, který svým věcným rozsahem odpovídal 5 stranám (avšak s uvedením vyššího počtu znaků). V této podobě měl navrhovatel 2 připravené rozbory ke dni 10.10.2013 před poskytnutím dodatečné informace č. 124 týkající se výpočtu znaků normostran, přičemž navrhovatel má za to, že zadavatel po něm nemůže spravedlivě požadovat, aby relativně krátce před podáním nabídky (vzhledem k celkové délce zadávacího řízení na veřejnou zakázku) takto radikálním způsobem zasahoval do struktury a stylu jednotlivých právních rozborů.

37. Navrhovatel 2 oponuje zadavateli, který uvádí, že by zvažování kvality předložených právních rozborů v rámci hodnocení nemělo oporu v zadávacích podmínkách, protože nestanovil žádný mechanismus, na základě kterého by se mělo nerespektování limitace normostran zohlednit při přidělování bodů. Pokud zadavatel vnímá delší právní rozbory negativně, měl dle navrhovatele 2 možnost zohlednit svůj postoj při hodnocení např. v rámci hodnoceného parametru č. 3 (odborná, formulační a stylistická úroveň, srozumitelnost a přehlednost) a přílišnou obšírnost právních rozborů pod tyto parametry subsumovat, čímž by mu byla dána možnost zohlednit jejich délku.

38. Navrhovatel 2 podotýká, že zadavatel nikde v zadávací dokumentaci, ani v dodatečných informacích neuvedl, že nedodržení požadavku na rozsah stanoviska, a/nebo požadavku na velikost a font písma bude sankcionovat vyloučením, a dodává, že i kdyby tak zadavatel v zadávacích podmínkách předem výslovně uvedl, jednalo by se o důvod pro námitky proti zadávacím podmínkám, protože takový požadavek nemůže dle navrhovatele 2 obstát z pohledu zásady hospodárnosti a proporcionality zadávacího řízení.

39. Navrhovatel 2 je přesvědčen o netransparentním vymezení důvodu jeho vyloučení ze zadávacího řízení zadavatelem, když důvody uvedené v rozhodnutí o vyloučení a v „Usnesení rady HMP“ ze dne 30.9.2014 jsou dle přesvědčení navrhovatele 2 účelové. Pochybnosti o skutečných důvodech zadavatele budí dle navrhovatele 2 textace v „Usnesení rady HMP“ ze dne 30.9.2014, přestože důvodová zpráva tohoto usnesení uvádí shodné skutečnosti jako v rozhodnutí o jeho vyloučení, nelze z pohledu navrhovatele 2 přijmout postup, kdy zadavatel ve svých oficiálních a veřejně přístupných dokumentech uvádí, že „Rada Hlavního města Prahy bere na vědomí důvody vyloučení v zakázce obsažené v důvodové zprávě a jejích přílohách, které nejsou určeny ke zveřejnění". Pokud nemá navrhovatel 2 k dispozici veškeré dokumenty, které se jeho vyloučení týkají, je mu fakticky znemožněna účinná obrana proti úkonům zadavatele, protože se, s ohledem na nezveřejněné přílohy „Usnesení rady HMP“ ze dne 30.9.2014, nemůže dle svého mínění spoléhat na to, že mu byly poskytnuty všechny relevantní informace.

40. Navrhovatel 2 dále napadá fakt, že na svou žádost ze dne 7.10.2014 neobdržel kopii zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, aniž mu bylo umožněno do tohoto dokumentu nahlédnout, s odůvodněním zadavatele, že ke dni vyloučení navrhovatele 2 ještě není zpráva o posouzení a hodnocení nabídek zpracována a že není povinen tento dokument zpracovávat, jestliže veřejná zakázka dosud není finálně vyhodnocena.

41. Navrhovatel 2 je přesvědčen o nehospodárném postupu zadavatele, když vyloučil ze zadávacího řízení navrhovatele 2 s nejnižší nabídkovou cenou a když z formálních důvodů vyloučil ze zadávacího řízení celkem 6 potenciálních dodavatelů a tím rezignoval na fungující soutěž probíhající mezi subjekty, s nimiž uzavře rámcovou smlouvu.

42. Navrhovatel uzavírá, že dle jeho názoru zadavatel při posouzení jeho nabídky postupoval v rozporu se zákonem a základními zásadami veřejných zakázek, a proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení, eventuálně aby Úřad uložil zadavateli, aby s poukazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

Průběh správního řízení o návrhu 2

43. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel 2.

44. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S908/2014/VZ-23769/2014/543/EDo ze dne 7.11.2014.

Vyjádření zadavatele k návrhu 2

45. Dne 13.11.2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu 2 ze dne 12.11.2014, v němž zadavatel k svému požadavku na maximální rozsah právních rozborů uvedl, že kvalita právních rozborů (právní erudice ve spojení s vyjadřovacími schopnostmi uchazeče promítající se do obsahu zpracovaných rozborů) je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek. Proto dle zadavatele nelze překročení limitu akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním maximálně povoleného počtu normostran mohl uchazeč ve svém rozboru dle zadavatele obsáhnout více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi (vynaložili potřebné úsilí k dodržení této podmínky). Zadavatel má tak za to, že při překročení povoleného počtu normostran zde existuje riziko hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, které nelze vyloučit jinak, než že uchazeči nerespektující povolené limity právních rozborů budou ze zadávacího řízení vyloučeni.

46. Zadavatel v otázce posouzení zadávací podmínky na maximální rozsah právních rozborů zpracovaných pro účely hodnocení odkazuje na jím přiložené stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 22952/2014-33 ze dne 28.7.2014, z kterého dle zadavatele vyplývá, že jeho požadavek na maximální počet normostran (a tomu odpovídající počet znaků) nelze považovat za pouhý formální požadavek bez vlivu na výsledek zadávacího řízení.

47. Zadavatel svá tvrzení doplňuje konstatováním, že zadávací podmínka uvedená v příloze č. 3 zadávací dokumentace a blíže vysvětlená v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 55 a č. 124 dle jeho mínění sledovala zajištění soutěžního prostředí mezi uchazeči - advokáty, stejně jako soulad se zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, jakož i zajištění cíle zadavatele hodnotit odbornou úroveň uchazečů a s tím související vyjadřovací schopnosti advokáta.

48. K údajně netransparentním důvodům vyloučení navrhovatele 2 ve vztahu k rozhodnutí o jeho vyloučení a k „Usnesení rady HMP“ ze dne 30.9.2014 zadavatel uvádí, že v oznámení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele 2 ze dne 3.10.2014 jsou obsaženy veškeré důvody, které zadavatele k vyloučení navrhovatele 2 vedly, proto má zadavatel za to, že právní jistota navrhovatele 2 tak nebyla nikterak narušena, tím méně pak možnost jeho účinné obrany proti rozhodnutí o svém vyloučení.

49. Zadavatel dále uvedl, že pokud navrhovatel 2 argumentuje tím, že zadávací podmínky obsahující omezení rozsahu právních rozborů mohou mít údajně toliko doporučující charakter a byly jen orientační, pak takové tvrzení nemá oporu v zadávací dokumentaci ani v zákoně. Navrhovatel 2 si měl být dle zadavatele vědom možných důsledků nesplnění dotčené zadávací podmínky.

50. Zadavatel je přesvědčen, že řešení překročeného limitu počtu normostran ve fázi hodnocení nabídek nemá oporu v zadávací dokumentaci a spadá do fáze posouzení, nikoli hodnocení nabídek, neboť nabídky, které dotčenou zadávací podmínku nesplňují, jsou s ostatními nabídkami neporovnatelné, a proto nemohou být předmětem hodnocení.

51. Zadavatel je toho názoru, že není povinen uvádět v zadávacích podmínkách ve vztahu ke každé jednotlivé zadávací podmínce, že její nesplnění bude sankcionovat vyloučením ze zadávacího řízení, neboť takový postup zadavateli ukládá zákon, když hodnotící komise je povinna vyřadit ty nabídky, které nesplňují zadávací podmínky či požadavky zákona, a zadavatel následně obligatorně rozhodne o vyloučení uchazečů dotčených takovým pochybením.

52. Zadavatel má za to, že postupoval v souladu s požadavky zákona, když rozhodl o vyloučení navrhovatele 2 z další účasti v zadávacím řízení bezodkladně po té, co hodnotící komise rozhodla o vyřazení jeho nabídky pro nesplnění zadávacích podmínek spočívajících v limitaci počtu normostran právních rozborů. Zadavatel tak dle svého mínění nebyl povinen, a ani objektivně nemohl poskytnout navrhovateli 2 zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, neboť hodnotící komise neukončila proces posouzení a hodnocení nabídek a zpráva tak nebyla doposud vyhotovena. Zadavatel má tedy za to, že se nedostal do kolize se základními zásadami § 6 odst. 1 zákona ani jinými povinnostmi dle zákona, pokud rozhodnutí o vyloučení neučinil až po ukončení fáze hodnocení nabídek.

53. Zadavatel připomíná, že v zadávacím řízení budou nabídky hodnoceny podle dvou dílčích hodnotících kritérií - Nabídková cena a Kvalita plnění (zpracování modelových případů a vzorových právních dokumentů), přičemž obě uvedená kritéria mají rovnocennou váhu významu, tj. 50 %, a proto nelze dle mínění zadavatele opírat tvrzení o nehospodárném nakládání s veřejnými prostředky v případě vyloučení navrhovatele 2 jen o skutečnost, že navrhovatel 2 nabídl nejnižší cenu.

54. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že byl navrhovatel 2 vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 2 zamítl.

Další průběh správního řízení o návrhu 2

55. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S908/2014/VZ-24325/2014/543/EDo ze dne 18.11.2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy.

Replika navrhovatele 2 k vyjádření zadavatele

56. Dne 26.11.2014 obdržel Úřad od navrhovatele 2 repliku z téhož dne k vyjádření zadavatele, v níž navrhovatel 2 plně setrvává na svém návrhu.

57. Navrhovatel 2 ke stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 22952/2014-33 ze dne 28.7.2014, jímž argumentuje zadavatel, uvedl, že pokládá názor v něm vyjádřený za velmi striktní, jdoucí nad rámec zákona i jeho účelu, rovněž pak upozorňuje na skutečnost, že dle jeho názoru nejsou známy okolnosti, za kterých toto stanovisko bylo poskytnuto a jaká komunikace jeho vydání předcházela. Z uvedených důvodů nemůže v této podobě předmětné stanovisko dle mínění navrhovatele 2 posloužit jako důkaz navržený ve správním řízení a navrhovatel 2 nepovažuje za možné, aby bylo k dokumentu tohoto druhu ze strany Úřadu přihlédnuto při rozhodování ve věci samé. Pochybnosti o okolnostech vzniku tohoto stanoviska má navrhovatel 2 i na základě toho, že je datováno ke dni 28.7.2014, tedy více než 2 měsíce před tím, než došlo (ke dni 3.10.2014) k vyloučení navrhovatele 2. Pokud tedy měl zadavatel předmětné stanovisko k dispozici již v dřívější fázi zadávacího řízení na veřejnou zakázku, není navrhovateli 2 zřejmé, proč jej uchazečům nepředložil společně s jejich vyloučením, ale činí tak až nyní.

58. Zmiňovaný postup zadavatele odkazujícího na předmětné stanovisko shledává navrhovatel 2 netransparentním, matoucím a v rozporu s dobrou vírou subjektů zúčastněných na procesu zadávání veřejné zakázky. K samotnému obsahu tohoto stanoviska navrhovatel 2 má za to, že jeho závěry nejsou věrohodně odůvodněny či podloženy, ani není uvedeno, na čem se zakládá materiální podstata údajné neporovnatelnosti nabídek, která prý v posuzovaném případě nastala (nebo mohla nastat). Zásadním nedostatkem daného stanoviska je dle navrhovatele 2 skutečnost, že při jeho vzniku nemělo Ministerstvo pro místní rozvoj možnost seznámit se s kompletními a úplnými argumenty navrhovatele 2, čímž bylo dotčeno jedno z jeho základních procesních práv, a sice právo být vyslechnut před vydáním určitého individuálního právního aktu.

59. Navrhovatel 2 trvá na tom, že jím předložené právní rozvory akcentovaly z materiálního hlediska zadávací podmínky veřejné zakázky bez dalšího. Překročení zadavatelem povoleného limitu pro počet znaků (který má navíc toliko formální charakter), nezakládá dle navrhovatele 2 neporovnatelnost nabídek a nelze jej považovat za důvod k vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

60. Navrhovatel trvá na názoru, že zadavatel zatížil zadávací řízení netransparentností, když veřejně deklaruje existenci příloh „Usnesení rady HMP“ ze dne 30.9.2014, a má za to, že v rámci probíhajícího správního řízení je zadavatel povinen předložit předmětné přílohy na dožádání Úřadu jako důkaz v rámci správního řízení.

61. Závěrem navrhovatel 2 zopakoval svůj požadavek z návrhu 2, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení, eventuálně aby uložil zadavateli, aby s poukazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S912/2014/VZ

62. V oznámení rozhodnutí zadavatele ze dne 3.10.2014, které bylo navrhovateli 3 doručeno téhož dne, bylo navrhovateli 3 sděleno, že byl dne 30.9.2014 rozhodnutím zadavatele vyloučen s poukazem na zadávací podmínky, konkrétně Přílohu č. 3 zadávací dokumentace ve vazbě na dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 55 a 124, z účasti v zadávacím řízení z toho důvodu, že v případě právního rozboru č. 3 překročil povolený maximální počet normostran (jeho právní rozbor č. 3 měl 9 099 znaků), čímž nedodržel zadávací podmínky stanovené zadavatelem.

63. Zadavatel vyloučení navrhovatele 3 dále odůvodnil takto: „Vzhledem k tomu, že kvalita právních rozborů je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek, nelze překročení limitu normostran v žádném případě akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním povoleného počtu normostran uchazeč mohl obsáhnout ve svém rozboru více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi. Zadavatel je tak s ohledem na základní zásady § 6 odst. 1 zákona a s poukazem na § 76 odst. 1 zákona povinen nepřipustit hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, k čemuž by jinak při komparaci kvality právních rozborů a nerespektování limitace počtu stran mohlo dojít.“

64. Písemností ze dne 15.10.2014, kterou obdržel zadavatel dne 17.10.2014, podal navrhovatel 3 námitky proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

65. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24.10.2014, které bylo navrhovateli 3 doručeno téhož dne, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel 3 písemností ze dne 3.11.2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 3“), který byl doručen Úřadu dne 3.11.2014. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 3.11.2014.

Obsah návrhu 3

66. Navrhovatel 3 uvádí, že zadavateli předložil právní rozbor, který obsahoval 8 549 znaků vlastního textu a jednu stranu grafické přílohy - schéma procesu vyřizování žádosti, přičemž se dle navrhovatele 3 rozsah grafických příloh do vlastního rozsahu odborného textu standardně nezapočítává. Zadavatel měl dle navrhovatele 3 možnost se od standardního způsobu počítání rozsahu odborných textů odchýlit a užít odlišný způsob počítání rozsahu textu, avšak byl by povinen toto v zadávacích podmínkách stanovit. Jelikož tak zadavatel dle navrhovatele 3 neučinil, navrhovatel 3 má za to, že předložil právní rozbor o rozsahu 8 549 znaků a splnil tak požadavky zadavatele. To, že elektronické počítadlo souboru kalkuluje znaků 9 099 (i když samotný právní rozbor jich obsahuje pouze 8 549), přisuzuje navrhovatel 3 početní chybě spočívající v nesprávném nastavení počítadla znaků. Navrhovatel 3 má za to, že se tak jedná o zjevnou početní chybu marginálního rozsahu (rozsah 99 znaků odpovídá cca patnácti slovům), která nevede ke vzájemné neporovnatelnosti nabídek.

67. Navrhovatel 3 dále shledává pochybení zadavatele při svém vyloučení ze zadávacího řízení v tom, že oznámení rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení obdržel dne 3.10.2014 e-mailem bez elektronického podpisu oprávněné osoby, a tak se domnívá, že e-mailovou zprávu ani její přílohu nelze považovat za oznámení zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve smyslu zákona, jelikož toto oznámení musí být učiněno výhradně písemně, přičemž e-mailová zpráva dle navrhovatele 3 náležitosti písemného jednání oprávněné osoby nenaplňuje a navrhovatel 3 tak má pochybnosti ohledně transparentnosti postupu zadavatele.

68. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel 3 navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

Průběh správního řízení o návrhu 3

69. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel 3.

70. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S912/2014/VZ-24052/2014/543/EDo ze dne 12.11.2014.

71. V usnesení č.j. ÚOHS-S912/2014/VZ-24069/2014/543/EDo ze dne 12.11.2014 stanovil Úřad navrhovateli 3 lhůtu do pěti dnů od jeho obdržení ke složení kauce a doplnění návrhu o doklad o jejím složení, přičemž správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přerušil do doby uplynutí lhůty k provedení tohoto úkonu. Jak je patrné z výpisu z účtu Úřadu, navrhovatel 3 kauci složil na účet Úřadu dne 14.11.2014 a téhož dne obdržel Úřad od navrhovatele 3 doplnění jeho návrhu o doklad o složení kauce.

Vyjádření zadavatele k návrhu 3

72. Dne 13.11.2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu 3 ze dne 12.11.2014, v němž zadavatel uvedl, že ze zadávací dokumentace včetně její přílohy č. 3 a z dodatečných informací č. 55 a 124 nevyplývá, že by do rozsahu právních rozborů, tedy do limitovaného počtu znaků neměly být započítávány přílohy právního rozboru, popř. jiné součásti či pasáže rozboru. Zadavatel stanovil, že do určeného maximálního rozsahu právních rozborů se započítávají symboly, mezery a poznámky pod čarou a v rámci zadávacích podmínek neučinil žádnou výjimku směřující k nezapočtení určitých znaků do maximálního rozsahu, a to tedy ani výjimku týkající se znaků tvořících přílohy právního rozboru. Zadavatel má za to, že v rámci zadávacích podmínek jasně a určitě vymezil požadavky na zpracování právních rozborů v souladu se zásadou transparentnosti zadávacích podmínek.

73. Zadavatel doplnil, že při zpracování právních rozborů byl jejich obsah výlučně na vůli (a odpovědnosti) uchazečů (při zachování maximálního počtu znaků). Pokud se tedy navrhovatel 3 rozhodl do obsahu právního rozboru zahrnout i schéma vyřizování žádosti (ač to zadavatel nepožadoval), učinil toto schéma dle mínění zadavatele integrální součástí svého právního rozboru.

74. Zadavatel dále uvedl, že s ohledem na zachování základních zásad zadávacího řízení upravených v § 6 odst. 1 zákona, zejména zásady nediskriminace a rovného zacházení, je dle něj nutné zachovat jednotný přístup ve vztahu ke všem uchazečům, kteří nedodrželi sledovanou zadávací podmínku. Pouze takový postup zadavatele, kdy trvá na striktním posuzování souladu nabídek se zadávacími podmínkami, a tedy i posouzení dodržení limitace rozsahu právních rozborů, zajišťuje dle zadavatele dodržení základních zásad zadávacího řízení.

75. K tvrzení navrhovatele 3, kdy namítá údajné nedoručení písemného oznámení o jeho vyloučení ze zadávacího řízení, zadavatel uvádí, že tuto argumentaci nepovažuje za důvodnou. Navrhovatel 3 se dle zadavatele mýlí, pokud uvádí, že e-mailová zpráva oznámení o jeho vyloučení neobsahuje podpis jednající osoby, neboť tato je dle zadavatele opatřena uznávaným elektronickým podpisem a vlastní zpráva (oznámení) obsahuje podpis zástupce zadavatele. Samotná existence navrhovatelem 3 podaných námitek a návrhu dle zadavatele svědčí o řádném doručení oznámení vyloučení navrhovateli 3 ze strany zadavatele.

76. Zadavatel je přesvědčen, že při svém vyloučení navrhovatele 3 ze zadávacího řízení jednal v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 3 zamítl.

Další průběh správního řízení o návrhu 3

77. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S912/2014/VZ-24327/2014/543/EDo ze dne 18.11.2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy.

Replika navrhovatele 3 k vyjádření zadavatele

78. Dne 26.11.2014 obdržel Úřad od navrhovatele 3 repliku ze dne 26.11.2014 k vyjádření zadavatele, v níž navrhovatel 3 plně setrvává na svém návrhu a je i nadále přesvědčen o nezákonnosti svého vyloučení ze zadávacího řízení. Setrvává tak na svém přesvědčení, že zadavatel využil nestandardní způsob počítání rozsahu odborného textu, když do něj započítal i přílohy, aniž by na to dopředu upozornil. Navrhovatel 3 trvá na tom, že v případě počtu znaků v jeho napadeném právním rozboru došlo k zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu.

79. Navrhovatel 3 rovněž stále trvá na nedostatku požadované písemné formy oznámení rozhodnutí o jeho vyloučení, které obdržel dne 3.10.2014.

80. Navrhovatel 3 zopakoval svůj návrh na zrušení rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S984/2014/VZ

81. V oznámení rozhodnutí zadavatele ze dne 3.10.2014, které bylo navrhovateli 4 doručeno téhož dne, bylo navrhovateli 4 sděleno, že byl dne 30.9.2014 rozhodnutím zadavatele vyloučen s poukazem na zadávací podmínky, konkrétně Přílohu č. 3 zadávací dokumentace ve vazbě na dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 55 a 124, z účasti v zadávacím řízení z toho důvodu, že v případě právního rozboru č. 1, 2 a 3 překročil povolený maximální počet normostran (jeho právní rozbor č. 1 měl 13 624 znaků, právní rozbor č. 2 měl 14 171 znaků a právní rozbor č. 3 měl 17 345 znaků), čímž nedodržel zadávací podmínky stanovené zadavatelem.

82. Zadavatel vyloučení navrhovatele 4 dále odůvodnil takto: „Vzhledem k tomu, že kvalita právních rozborů je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek, nelze překročení limitu normostran v žádném případě akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním povoleného počtu normostran uchazeč mohl obsáhnout ve svém rozboru více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi. Zadavatel je tak s ohledem na základní zásady § 6 odst. 1 zákona a s poukazem na § 76 odst. 1 zákona povinen nepřipustit hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, k čemuž by jinak při komparaci kvality právních rozborů a nerespektování limitace počtu stran mohlo dojít.“

83. Písemností ze dne 17.10.2014, kterou obdržel zadavatel téhož dne, podal navrhovatel 4 námitky proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

84. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24.10.2014, které bylo navrhovateli 4 doručeno dne 27.10.2014, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel 4 písemností ze dne 6.11.2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 4“), který byl doručen Úřadu dne 6.11.2014. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 6.11.2014.

Obsah návrhu 4

85. Navrhovatel 4 je přesvědčen, že zadavatel při jeho vyloučení ze zadávacího řízení porušil zákon. Navrhovatel 4 má totiž za to, že striktní trvání na požadavku dodržení definičních znaků normostrany dle dodatečné informace č. 124 porušuje zásadu proporcionality, je nedůvodné a diskriminační a nedodržení tohoto požadavku je ryze formálním nedostatkem. Původní omezení počtu stran právního stanoviska na 5 stran s velikostí písma 12 typu Times New Roman bylo dle navrhovatele 4 dostačující k omezení dodavatele v tom smyslu, aby nepředkládali neúčelné dlouhé právní rozbory. Posouzení a hodnocení nabídek při současném trvání na dodržení maximálního počtu znaků včetně mezer dle dodatečné informace č. 124 činí celé zadávací řízení s ohledem na nastavená hodnotící kritéria dle navrhovatele 4 netransparentní.

86. Navrhovatel 4 dále uvedl, že uveřejnění dodatečné informace č. 124 dne 27.11.2013, tedy několik dní před koncem lhůty pro podání nabídek, která končila dne 5.12.2013, je dle něj v rozporu s § 40 odst. 3 zákona a porušením zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a proporcionality.

87. Navrhovatel 4 podotkl, že do okamžiku uveřejnění této dodatečné informace č. 124, kdy byl původní počet znaků limitován pouze velikostí písma 12 typu Times New Roman a maximálním počtem stran 5, mohlo požadované právní stanovisko dosáhnout až dvojnásobného počtu znaků včetně mezer, tedy cca 18 000 znaků včetně mezer. Dodatečnou informaci s takto zásadními následky nelze dle navrhovatele 4 interpretovat jako pouze výklad či upřesnění, jak činí zadavatel.

88. Navrhovatel 4 poukázal, že v případě, kdy zadavatel těsně před koncem lhůty pro podání nabídek takto zásadním způsobem změní požadavky na zpracování údajů pro hodnocení, jsou uchazeči nuceni již vypracované rozbory zcela přepracovat a změnit jejich celkový koncept, k čemuž zadavatel neposkytl žádnou dodatečnou lhůtu, což shledává jako nepřiměřené, zejména s ohledem na původní trvání lhůty pro podání nabídek a náročnost samotného přepracování stanovisek, a rovněž diskriminační vůči uchazečům, kteří měli požadované právní rozbory již zpracovány nebo rozpracované.

89. Rozhodnutí o svém vyloučení shledává navrhovatel 4 chybně odůvodněné, zejména z důvodu odkazu na dodatečnou informaci č. 55, když dotaz v rámci této dodatečné informace a shodně i předmětná dodatečná informace směřuje pouze k dílčí části 3, resp. 4 veřejné zakázky, nikoliv k části 1.

90. Navrhovatel 4 dále uvedl, že možnost podat námitky vykrystalizovala až na základě skutečností, že někteří uchazeči výše specifikovanou formalistickou podmínku splnili a někteří ne, na posouzení tohoto stavu ze strany hodnotící komise a zadavatele a následném úkonu zadavatele, a proto z toho nelze dle navrhovatele 4 dovozovat, že jde o námitku proti zadávacím podmínkám. Zadavatel doplnil, že zadávací dokumentace obsahovala celou řadu dalších formálních požadavků na zpracování nabídek, které více či méně souvisejí s posouzením a hodnocením nabídek, a tedy nelze dle názoru navrhovatele 4 předpokládat a po dodavateli ani požadovat, aby podával námitky proti zadávacím podmínkám i v těch situacích, kdy jde o zcela formální požadavek, u kterého nepředpokládal vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel 4 se domnívá, že logikou zadavatele by měli uchazeči podávat námitky proti všem ustanovením zadávacích podmínek, i těm, které se projeví jako rozporné se zákonem, až v okamžiku posouzení nabídek, tedy v okamžiku, kdy jsou zadavatelem aplikovány v důsledku nově vzniklých okolností, tak jak tomu bylo v tomto případě, což je dle navrhovatele 4 nepřípustný závěr.

91. Navrhovatel 4 navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení, eventuálně aby Úřad zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

Průběh správního řízení o návrhu 4

92. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel 4.

93. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S984/2014/VZ-24104/2014/543/EDo ze dne 12.11.2014.

Vyjádření zadavatele k návrhu 4

94. Dne 18.11.2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu 4 z téhož dne, v němž vyjádřil svůj nesouhlas s argumentací navrhovatele 4 a uvedl, že má za to, že požadavek na rozsah zpracovávaných právních rozborů stanovil transparentně, srozumitelně a určitě, a to v příloze č. 3 zadávací dokumentace stanovil limitaci zpracovávaných právních rozborů na 5 stran textu a následně v dodatečné informaci č. 124 upřesnil, že pro účely zpracování právních rozborů je pojem „strana textu" roven pojmu normostrana, což odpovídá počtu 1 800 znaků, a to včetně mezer, znaků a poznámek pod čarou. Stanovení rozsahu právních rozborů bylo tedy dle zadavatele zcela srozumitelné a určité a je dle něj zřejmé, že navrhovatel 4 uvedený limit ani u jednoho ze zpracovaných rozborů nedodržel, což ostatně navrhovatel 4 ani ve svém návrhu nerozporuje.

95. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval tak, aby v maximálním možném rozsahu dodržel zásadu transparentnosti a rovného zacházení, což bylo dle něj možné pouze jedním způsobem, a to vyloučením těch uchazečů, kteří požadavek zadavatele na rozsah zpracovávaných právních rozborů nedodrželi a stanovený rozsah překročili. Jakýkoliv jiný postup by dle zadavatele vedl k nedůvodnému poškození práv uchazečů, kteří podali nabídky v plném rozsahu odpovídající zadávacím podmínkám, a v konečném důsledku by tak vedl k porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení.

96. Zadavatel v otázce posouzení zadávací podmínky na maximální rozsah právních rozborů zpracovaných pro účely hodnocení odkazuje na jím přiložené stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 22952/2014-33 ze dne 28.7.2014, z kterého dle zadavatele vyplývá, že jeho požadavek na maximální počet normostran (a tomu odpovídající počet znaků) nelze považovat za pouhý formální požadavek bez vlivu na výsledek zadávacího řízení.

97. Zadavatel dodal, že právě schopnost uchazečů zpracovat právní rozbor řešeného právního případu, včetně odkazů na relevantní právní předpisy a judikaturu a včetně správné formulace závěrů ve stanoveném rozsahu 5 normostran, je pro něj jedním z klíčových atributů kvalitního uchazeče a garancí kvalitně, lakonicky a úsporně poskytnuté právní služby v budoucnu. Právě schopnost uchazeče vyjádřit své myšlenky na rozumně limitovaném prostoru je pro zadavatele jedním ze základních znaků kvalitní právní služby.

98. K neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s dodatečnou informací č. 124 zadavatel uvedl, že touto informací dle jeho názoru nestanovil nový a zásadně odlišný požadavek, který diametrálně mění podmínky pro vypracování nabídek a má přímý vliv na jejich následné hodnocení. Zadavatel má za to, že postupoval plně v souladu s § 49 zákona, neboť při uveřejnění dodatečné informace nemusí prodlužovat lhůtu pro podání nabídek. Dodatečnou informací č. 124 nedošlo dle zadavatele k žádné úpravě zadávacích podmínek, ale pouze k objasnění resp. upřesnění informace uvedené v příloze č. 3 zadávací dokumentace.

99. K odkazu na dodatečnou informaci č. 55 zadavatel uvedl, že se dle jeho názoru týkala i předmětné veřejné zakázky (tj. části 1 zadávacího řízení rozděleného na části).

100. Zadavatel dále uvedl, že jestliže navrhovatel 4 namítá, že požadavek na limitaci rozsahu právních rozborů uvedený v dodatečné informaci č. 124 je příliš formalistický, nevhodný, nutí uchazeče ke zkratkovitosti a obecnosti a v konečném důsledku způsobuje nemožnost toho, aby jednotliví uchazeči podali smysluplné a komplexní právní rozbory, jedná se o námitku proti zadávacím podmínkám. Není možné dle zadavatele učinit závěr, že je navrhovatel 4 oprávněn podat námitku směřující proti zadávací podmínce po uplynutí této lhůty, a to ve chvíli, kdy bude v důsledku nesplnění dané zadávací podmínky vyloučen ze zadávacího řízení. Zadavatel má za to, že byl oprávněn tuto námitku jako opožděnou odmítnout, nicméně se v zájmu maximálního dodržení zásady transparentnosti i s touto částí námitek vypořádal a těmto námitkám po řádném přezkoumání nevyhověl.

101. Zadavatel dále podotkl, že ke dni 1.8.2014 došlo ke změně právní formy člena sdružení navrhovatele 4, a to konkrétně Kaplan & Nohejl, advokátní kancelář, s.r.o, na formu obchodní korporace, o čemž navrhovatel 4 zadavatele v žádné fázi zadávacího řízení neinformoval. Zadavatel se tak domnívá, že vzhledem k tomu, že navrhovatel 4 neoznámil zadavateli výše uvedenou změnu, která má dle zadavatele vliv na jeho kvalifikaci v zákonné lhůtě, ani nepředložil potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu, nezbylo by zadavateli než navrhovatele 4 vyloučit ze zadávacího řízení ve smyslu § 60 odst. 1 zákona, i kdyby k jeho vyloučení na základě překročení rozsahu zpracovávaných právních rozborů nedošlo.

102. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že byl navrhovatel 4 vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 4 zamítl.

Další průběh správního řízení o návrhu 4

103. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S984/2014/VZ-24748/2014/543/EDo ze dne 21.11.2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy.

Doplnění návrhu 4 a replika navrhovatele 4 k vyjádření zadavatele

104. Dne 28.11.2014 obdržel Úřad od navrhovatele 4 vyjádření z téhož dne, v němž navrhovatel 4 uvedl, že má za to, že nebyl dodržen postup dle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, neboť nebylo řádně a příslušným orgánem (Radou Hlavního města Prahy) schváleno rozhodnutí o jeho námitkách, a proto se domnívá, že je toto rozhodnutí neplatné, resp. nicotné. Rozhodnutí o jeho námitkách tak dle navrhovatele 4 musela dle tohoto zákona schválit Rada Hlavního města Prahy, avšak takové rozhodnutí dle veřejně dostupných informací nebylo učiněno, tedy má navrhovatel 4 za to, že bez schválení rozhodnutí či úkonu v příslušném orgánu města nemůže toto rozhodnutí, byť by bylo podepsáno osobou řádně zastupující město, vyvolat žádné právní účinky.

105. Ve svém vyjádření ze dne 28.11.2014 navrhovatel 4 jako repliku k vyjádření zadavatele ze dne 18.11.2014 uvedl, že je dle jeho názoru třeba odmítnout závěry Ministerstva pro místní rozvoj, z něhož vyplývá, že informace, které mu zadavatel ve své žádosti o stanovisko ve věci posouzení a hodnocení nabídky poskytl, nejsou úplné. Zejména se zadavatel zřejmě dle navrhovatele 4 nezmínil o tom, v jakém časovém sledu byla dodavatelům sdělena nová informace ohledně specifikace rozsahu vzorových dokumentů, totiž že se tak stalo krátce před koncem lhůty pro podání nabídek.

106. Ohledně tvrzení zadavatele o změně právní formy navrhovatel 4 podotýká, že subjekty, které jsou uchazeči, kteří podali společnou nabídku, nadále existují, a proto shledává tvrzení zadavatele ohledně této skutečnosti bezpředmětným.

107. Navrhovatel 4 tak nadále trvá na svém návrhu, na který v dalším odkazuje.

KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S994/2014/VZ

108. V oznámení rozhodnutí zadavatele ze dne 3.10.2014, které bylo navrhovateli 5 doručeno téhož dne, bylo navrhovateli 5 sděleno, že byl dne 30.9.2014 rozhodnutím zadavatele vyloučen s poukazem na zadávací podmínky, konkrétně Přílohu č. 3 zadávací dokumentace ve vazbě na dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 55 a 124, z účasti v zadávacím řízení z toho důvodu, že v případě právního rozboru č. 1, 2 a 3 překročil povolený maximální počet normostran (jeho právní rozbor č. 1 měl 16 125 znaků, právní rozbor č. 2 měl 15 269 znaků a právní rozbor č. 3 měl 18 121 znaků), čímž nedodržel zadávací podmínky stanovené zadavatelem.

109. Zadavatel vyloučení navrhovatele 5 dále odůvodnil takto: „Vzhledem k tomu, že kvalita právních rozborů je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek, nelze překročení limitu normostran v žádném případě akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním povoleného počtu normostran uchazeč mohl obsáhnout ve svém rozboru více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi. Zadavatel je tak s ohledem na základní zásady § 6 odst. 1 zákona a s poukazem na § 76 odst. 1 zákona povinen nepřipustit hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, k čemuž by jinak při komparaci kvality právních rozborů a nerespektování limitace počtu stran mohlo dojít.“

110. Písemností ze dne 17.10.2014, kterou obdržel zadavatel dne 20.10.2014, podal navrhovatel 5 námitky proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

111. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 29.10.2014, které bylo navrhovateli 5 doručeno téhož dne, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel 5 písemností ze dne 10.11.2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 5“), který byl doručen Úřadu dne 10.11.2014. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 10.11.2014.

Obsah návrhu 5

112. Navrhovatel 5 je přesvědčen, že jeho vyloučením ze zadávacího řízení došlo k porušení zákona ze strany zadavatele. S poukazem na přílohu č. 3 zadávací dokumentace navrhovatel 5 trvá na tom, že její text nehovoří o 5 normostranách, ale o 5 stranách textu při použití písma Times New Roman o velikosti 12, a tedy je dle navrhovatele 5 zjevné, že text zadávací dokumentace nevymezuje maximální rozsah vzorových právních dokumentů pomocí normostran, jako tomu bývá zvykem např. při stanovení požadovaného rozsahu vědeckých, či studentských prací, ale pomocí počtu stran při využití určitého typu písma a jeho velikosti. Navrhovatel 5 zdůrazňuje, že tyto dva způsoby vymezení rozsahu textu jsou diametrálně odlišné, neboť jedna normostrana textu nemusí a zpravidla také neodpovídá fyzicky jedné straně textu.

113. Navrhovatel 5 je přesvědčen, že změna ve způsobu vyjádření maximálního rozsahu vzorových právních dokumentů užitím pojmu normostrana a jejím definováním ve smyslu 1 800 znaků včetně symbolů a mezer (namísto maximálního počtu stran za použití určitého stylu písma a velikosti požadovaného v příloze č. 5 zadávací dokumentace), jak zadavatel učinil v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124, nemůže představovat pouze upřesnění požadavků zadavatele, ale zásadní změnu oproti původním požadavkům zadavatele obsažených v zadávací dokumentaci a tedy změnu zadávacích podmínek, k níž je dle navrhovatele 5 obligatorní prodloužení lhůty pro podání nabídek podle § 40 odst. 3 zákona, k němuž zadavatel nepřistoupil.

114. Ačkoliv porovnání textu přílohy č. 3 zadávací dokumentace a obsahu dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 může vést k dvojímu výkladu zadávacích podmínek, má navrhovatel za to, že s ohledem na skutečnost, že těmito dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám nedošlo ke změně zadávacích podmínek, neboť nebyly splněny zákonné podmínky, jsou jak pro všechny uchazeče o veřejnou zakázku, tak pro samotného zadavatele závazné původní požadavky zadavatele obsažené v zadávací dokumentaci. Jakýkoliv případný dvojí výklad zadávacích podmínek veřejné zakázky pak nemůže být dle mínění navrhovatele 5 s ohledem na zákonnou odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek v širším smyslu, dle ustanovení § 44 odst. 1 zákona kladen k tíži navrhovatele 5.

115. Navrhovatel 5 má za to, že tím, že hodnotící komise při posouzení nabídky navrhovatele 5 nevycházela z požadavku na maximální rozsah vzorových právních dokumentů, jak byl vyjádřen v textu zadávací dokumentace, postupovala v rozporu se zákonem, neboť nezohlednila vázanost zadavatele vlastními zadávacími podmínkami a skutečnost, že dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám nedošlo ke změně původních požadavků zadavatele, ale toliko k umožnění jejich dvojího výkladu, jenž však nemůže být kladen k tíži žádného z uchazečů o veřejnou zakázku.

116. Navrhovatel 5 je dále toho názoru, že vzájemná neporovnatelnost nabídek může vyvstat i v okamžiku, kdy jsou vedle sebe hodnoceny pouze nabídky uchazečů, kteří se při vypracování vzorových právních dokumentů na základě dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 řídili maximálním rozsahem vyjádřeným v normostranách. Vzhledem k tomu, že zadavatel při posouzení nabídek do maximálního rozsahu zahrnul nejen znaky, symboly a mezery obsažené ve vlastním vypracovaném zadání a poznámkách pod čarou, ale rovněž znaky a symboly uvedené v označení vlastního dokumentu a stručného shrnutí vzorového zadání, tak z této skutečnosti dle navrhovatele 5 vyplývá, že uchazeči, kteří v rámci svých vzorových právních dokumentů neuvedli, že se jedná o zadání vážící se k příslušné části zakázky označené plným názvem zakázky, její části a čísla zadání (což mohlo představovat až jednu čtvrtinu normostrany), ale namísto toho ve stejném rozsahu např. ocitovali judikát vážící se k danému tématu, mohli být lépe hodnoceni, než ti uchazeči, kteří pro přehlednost své vzorové právní dokumenty náležitě označili, ale na místo citace pouze číselně označili týž judikát.

117. Navrhovatel 5 dále poukázal například na situaci, že by při daném postupu zadavatele mohlo dojít k vyloučení uchazeče, který by svůj dokument označil např. „Vypracování vzorového zadání č. 1" pro překročení maximálního počtu znaků o 14 znaků, zatímco uchazeč, který svůj po odborné stránce stejně kvalitně vypracovaný dokument označil pouze „Vzorové zadání č. 1", by v zadávacím řízení setrval, a to pouze z důvodu formálního označení dokumentu. Hodnotící komise tedy dle navrhovatele 5 nerespektovala závazné zadávací podmínky, když posuzovala maximální rozsah vzorových právních dokumentů jiným způsobem, než bylo uvedeno v příloze č. 3 zadávací dokumentace, ale zároveň sama přispěla k vzájemné neporovnatelnosti a dost možná i dle navrhovatele 5 zbytečnému vyřazení nabídek, když do posuzovaného rozsahu právních dokumentů zařadila i jejich název a označení příslušné části veřejné zakázky, k níž dokument patří, které netvoří součást vypracovaného vzorového zadání.

118. Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na rozdíly mezi možnými výklady zadávacích podmínek a jejich vliv na hodnocení nabídek dle zadavatelem stanoveného způsobu hodnocení, měl zadavatel jako opatření k nápravě rozhodnout o zrušení zadávacího řízení. Výše uvedená pochybení zadavatele v zadávacím řízení, jakož i jeho další postup v zadávacím řízení představují totiž dle navrhovatele 5 porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona, a to zejména zásadu transparentnosti zadávacího řízení.

119. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

Průběh správního řízení o návrhu 5

120. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel 5.

121. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S994/2014/VZ-24304/2014/543/EDo ze dne 18.11.2014.

Vyjádření zadavatele k návrhu 5

122. Dne 18.11.2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu 5 z téhož dne, v němž zadavatel uvedl, že se neztotožňuje s argumenty navrhovatele 5, neboť má za to, že v případě, že by stanovil pouze maximální počet stran (nikoliv normostran), mohl by se počet znakůjednotlivých právních rozborů značně lišit dle formátování textu použitého jednotlivými uchazeči (řádkování, mezery mezi odstavci atd.), a tedy má za to, že stanovením maximálního počtu normostran a znaků právních rozborů zajistil rovné a transparentní podmínky zadávacího řízení a současně zajistil vzájemnou porovnatelnost právních rozborů jednotlivých uchazečů.

123. Zadavatel je přesvědčen, že jestliže navrhovatel 5 při zpracování svých právních rozborů vycházel výhradně z přílohy č. 3 zadávacích podmínek bez přihlédnutí k dodatečným informacím k zadávacím podmínkám č. 55 a č. 124, tak zásadně pochybil. Pro dokreslení zadavatel považuje za vhodné uvést, že navrhovatel 5 by nedodržel zadávací podmínky ani v případě, kdy by přípustný rozsah právních rozborů byl omezen pouze maximálním počtem stran (nikoli tedy normostran), neboť v případě právního rozboru č. 3 totiž navrhovatel 5 dle zadavatele ve své nabídce předložil stanovisko o rozsahu 7 stran textu.

124. Zadavatel zopakoval svůj názor, že nerespektováním maximálně povoleného počtu normostran mohl uchazeč ve svém rozboru dle zadavatele obsáhnout více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi (vynaložili potřebné úsilí k dodržení této podmínky). Zadavatel má tak za to, že při překročení povoleného počtu normostran zde existuje riziko hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, které nelze vyloučit jinak, než že uchazeči nerespektující povolené limity právních rozborů budou ze zadávacího řízení vyloučeni.

125. Zadavatel v otázce posouzení zadávací podmínky na maximální rozsah právních rozborů zpracovaných pro účely hodnocení opět odkázal na jím přiložené stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 22952/2014-33 ze dne 28.7.2014, z kterého dle zadavatele vyplývá, že jeho požadavek na maximální počet normostran (a tomu odpovídající počet znaků) nelze považovat za pouhý formální požadavek bez vlivu na výsledek zadávacího řízení.

126. Zadavatel je přesvědčen, že není povinen uvádět v zadávacích podmínkách ve vztahu ke každé jednotlivé zadávací podmínce, že její nesplnění bude sankcionovat vyloučením ze zadávacího řízení.

127. Zadavatel má za to, že v rámci zadávacích podmínek jasně a určitě vymezil požadavky na zpracování právních rozborů v souladu se zásadou transparentnosti zadávacích podmínek. Na tomto místě považuje zadavatel za nezbytné zdůraznit, že ve vztahu k užité definici normostrany nebyly ze strany uchazečů podány žádné námitky. Pokud by zadavatel následně připustil použití jiných pravidel pro zpracování právních rozborů, dopustil by se tak dle svého mínění nejen zásadního porušení zásady transparentnosti, ale i celkového popření účelu právních rozborů. Nedodržení podmínky maximálního povoleného rozsahu právního rozboru ze strany navrhovatele 5 nelze dle zadavatele odůvodňovat skutečností, že do stanoveného maximálního rozsahu nemají být započítávány znaky tvořící názvy právních rozborů či označení veřejné zakázky. Zadavatel má za to, že jasně a určitě vymezil maximální rozsah právního rozboru, z čehož vyvozuje, že s touto skutečností byl navrhovatel 5 povinen při zpracování svého právního rozboru počítat a upravit svůj právní rozbor tak, aby odpovídal požadovanému rozsahu.

128. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že byl navrhovatel 5 vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 5 zamítl.

Další průběh správního řízení o návrhu 5

129. V usnesení č.j. ÚOHS-S994/2014/VZ-24308/2014/543/EDo ze dne 18.11.2014 stanovil Úřad navrhovateli 5 lhůtu do pěti dnů od jeho obdržení ke složení kauce a doplnění návrhu o doklad o jejím složení, přičemž správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přerušil do doby uplynutí lhůty k provedení tohoto úkonu. Jak je patrné z výpisu z účtu Úřadu, navrhovatel 5 kauci složil na účet Úřadu dne 20.11.2014 a téhož dne obdržel Úřad od navrhovatele 5 doplnění návrhu o doklad o složení kauce ze dne 19.11.2014.

130. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S994/2014/VZ-24749/2014/543/EDo ze dne 21.11.2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy.

DOPLNĚNÍ VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHŮM 1-5

131. Dne 24.11.2014 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele k návrhům 1-5 ze dne 21.11.2014, v němž zadavatel sdělil, že s ohledem na podobnost návrhů 1-5 předkládá doplnění svých vyjádření ke všem těmto návrhům.

132. K svému požadavku na maximální rozsah právních rozborů zadavatel zopakoval jím již ve svém vyjádření k návrhu 2 a k návrhu 3 ze dne 12.11.2014 uvedené argumenty, že kvalita právních rozborů (právní erudice ve spojení s vyjadřovacími schopnostmi uchazeče promítající se do obsahu zpracovaných rozborů) je předmětem hodnocení a má podstatný vliv na stanovení pořadí nabídek. Proto dle zadavatele nelze překročení limitu akceptovat jako pouhé formální pochybení. Nerespektováním maximálně povoleného počtu normostran mohl uchazeč ve svém rozboru dle zadavatele obsáhnout více informací, tím dosáhnout vyšší kvality tohoto rozboru a tím i vyššího bodového zisku, a to vše na úkor ostatních uchazečů, kteří sledovanou zadávací podmínku dodrželi (vynaložili potřebné úsilí k dodržení této podmínky). Zadavatel má tak za to, že při překročení povoleného počtu normostran zde existuje riziko hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek, které nelze vyloučit jinak, než že uchazeči nerespektující povolené limity právních rozborů budou ze zadávacího řízení vyloučeni.

133. Zadavatel v otázce posouzení zadávací podmínky na maximální rozsah právních rozborů zpracovaných pro účely hodnocení opět jako ve svém vyjádření k návrhu 2 a k návrhu 3 ze dne 12.11.2014 odkázal na jím přiložené stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 22952/2014-33 ze dne 28.7.2014, z kterého dle zadavatele vyplývá, že jeho požadavek na maximální počet normostran (a tomu odpovídající počet znaků) nelze považovat za pouhý formální požadavek bez vlivu na výsledek zadávacího řízení.

134. Zadavatel své vyjádření shrnul opakovaným konstatováním, že zadávací podmínka uvedená v příloze č. 3 zadávací dokumentace a blíže vysvětlená v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 55 a č. 124 dle jeho mínění sledovala zajištění soutěžního prostředí mezi uchazeči - advokáty, stejně jako soulad se zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, jakož i zajištění cíle zadavatele hodnotit odbornou úroveň uchazečů a s tím související vyjadřovací schopnosti uchazečů.

KE SPOJENÉMU SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ

135. K zajištění účelu výše uvedených správních řízení vydal Úřad usnesení č.j. ÚOHS-S900,908,912,984,994/2014/VZ-25269/2014/543/EDo ze dne 1. prosince 2014, kterým

o správní řízení zahájené dne 30.10.2014 na návrh navrhovatele 1, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S900/2014/VZ,

o správní řízení zahájené dne 3.11.2014 na návrh navrhovatele 2, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S908/2014/VZ,

o správní řízení zahájené dne 3.11.2014 na návrh navrhovatele 3, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S912/2014/VZ,

o správní řízení zahájené dne 6.11.2014 na návrh navrhovatele 4, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S984/2014/VZ,

o správní řízení zahájené dne 10.11.2014 na návrh navrhovatele 5, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S994/2014/VZ

spojil. Toto usnesení je součástí správního spisu.

Seznámení s novými skutečnostmi

136. V oznámení č.j. ÚOHS-S900,908,912,984,994/2014/VZ-25284/2014/543/EDo ze dne 3.12.2014 informoval Úřad účastníky řízení o spojení výše uvedených správních řízení o návrzích navrhovatele 1-5 a rovněž je seznámil s podklady pro rozhodnutí, tj. se skutečností, že Úřad rozšířil z moci úřední předmět přezkumu ve správním řízení o přezkum postupu zadavatele týkajícího se stanovení a úpravy zadávacích podmínek, zejména ve vztahu k dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124, resp. zda zadavatel svým postupem neporušil § 40 odst. 3 zákona.

137. V usnesení č.j. ÚOHS-S900,908,912,984,994/2014/VZ-25303/2014/543/EDo ze dne 3.12.2014 stanovil Úřad účastníkům řízení novou lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a rovněž lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Zamítnutí návrhů na vydání předběžného opatření

138. Součástí návrhu navrhovatele 2 ze dne 31.10.2014, návrhu navrhovatele 3 ze dne 3.11.2014 a návrhu navrhovatele 4 ze dne 6.11.2014 byl rovněž návrh na vydání předběžného opatření, a to zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že Úřad již ve stejné věci při rozhodování o návrhu navrhovatele 1 ze dne 30.10.2014 vydal rozhodnutí č.j. ÚOHS-S900/2014/VZ-23355/2014/543/EDo ze dne 4. listopadu 2014 , kterým podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona nařídil předběžné opatření, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu, a tedy zadavatel nemůže v současné době uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku, Úřad tyto návrhy navrhovatele 2, 3, 4 na vydání téhož předběžného opatření rozhodnutím č.j. ÚOHS-S900,908,912,984,994/2014/VZ-25726/2014/543/EDo ze dne 4. prosince 2014, rozhodnutím č.j. ÚOHS-S900,908,912,984,994/2014/VZ-25725/2014/543/EDo ze dne 4. prosince 2014 a rozhodnutím č.j. ÚOHS-S900,908,912,984,994/2014/VZ-25720/2014/543/EDo ze dne 4. prosince 2014 zamítl.

Vyjádření navrhovatele 2 ze dne 9.12.2014

139. Dne 9.12.2014 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele 2 z téhož dne, v němž navrhovatel 2 setrval na svých předchozích vyjádřeních a ke stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 22952/2014-33 ze dne 28.7.2014 doplnil, že mu byl ke dni 5.12.2014 na jeho žádost zpřístupněn Ministerstvem pro místní rozvoj dotaz zadavatele ze dne 20.6.2014, který řečenému stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj předcházel a který navrhovatel 2 přiložil ke svému vyjádření. Navrhovatel 2 dotaz zadavatele ze dne 20.6.2014 adresovaný Ministerstvu pro místní rozvoj shledává co do popsání skutkového stavu jako povrchní, nedostatečný a účelově formulovaný.

140. Navrhovatel 2 tak trvá na svém přesvědčení o nezákonném postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce.

ZÁVĚRY ÚŘADU

Relevantní ustanovení zákona

141. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

142. Jak vyplývá z § 40 odst. 3 zákona, provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy.

143. Podle § 44 odst. 1 zákona zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

144. Jak vyplývá z § 76 odst. 1 zákona, hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

145. Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

146. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

K výroku I. rozhodnutí

147. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření předložených zadavatelem a navrhovateli 1-5, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, když při posouzení nabídek posuzoval splnění podmínky, která nebyla v zadávacích podmínkách pro účely posouzení nabídek stanovena, a když na základě tohoto postupu vyloučil navrhovatele 1-5 z účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

148. Úvodem Úřad k ustanovení § 76 odst. 1 zákona obecně podotýká, že posouzení podaných nabídek je předpokladem přikročení k další fázi zadávacího řízení, tedy k hodnocení nabídek. V rámci procesu posouzení nabídek je úkolem hodnotící komise zadavatele přezkoumat soulad nabídky (resp. dokumentů předložených jako součást nabídky) se zadávacími podmínkami (zejména se zadávací dokumentací) a zákonnými požadavky.

149. Úřad nejprve odkazuje na odstavec 11.3.2 zadávací dokumentace, v němž zadavatel specifikoval hodnocení nabídek v kritériu „Kvalita plnění“ s tím, že hodnocení nabídek v tomto kritériu provede zadavatel tak, „že sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce“.

150. Úřad dále upozorňuje na požadavek zadavatele ohledně hodnocení nabídek uvedený rovněž v odstavci 11.3.2 zadávací dokumentace, kde zadavatel požaduje výslovně „pro účely hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu (jako podklad pro hodnocení) zpracovat pro jednotlivé části veřejné zakázky vzorové právní dokumenty“. Zadavatel zde dále uvádí, že „vypracované právní dokumenty dle uvedeného zadání dodavatel zpracuje a předloží je zadavateli jako součást své nabídky; tyto dokumenty budou sloužit pro účely hodnocení nabízené kvality budoucího plnění veřejné zakázky, která vyplyne z faktické a právní kvalifikace případu a zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou“.

151. Úřad rovněž odkazuje na obsah přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Zadání vzorových právních dokumentů pro účely hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu Kvalita plnění“, kde přímo v nadpise zadavatel opakuje, že vzorové právní dokumenty neboli vzorové právní rozbory (či jinými slovy zadavatele též „právní stanoviska“) vypracuje uchazeč pro účely hodnocení nabídek v předmětném dílčím hodnotícím kritériu.

152. Úřad konstatuje, že zadavatel v souladu s § 44 odst. 1 zákona stanovil v zadávací dokumentaci své požadavky na nabídky uchazečů včetně předem uvedeného a specifikovaného způsobu jejich hodnocení s tím, že vzorové právní rozbory vypracované uchazeči v jejich nabídkách měly být následně podrobeny hodnocení v rámci příslušného kritéria „Kvalita plnění“, kdy mělo dojít k jejich obodování dle předem vymezených požadavků zadavatele na škále 0-100 bodů, v nichž by zadavatel promítl svou preferenci daného konkrétního právního rozboru doplněnou o řádné a přezkoumatelné odůvodnění. Zadavatel v zadávacích podmínkách žádným způsobem nesdělil či nestanovil, že by uchazeči předložené právní rozbory mohly být důvodem vyřazení nabídek některých uchazečů a následného vyloučení těchto uchazečů (zde konkrétně navrhovatelů 1-5) z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel vyloučil navrhovatele 1-5 ve fázi posouzení nabídek za nesplnění konkrétního požadavku na zpracované právní rozbory, k hodnocení a číselnému obodování právních rozborů navrhovatelů 1-5 tak nedošlo, čímž jednal zadavatel nad rámec svých zadávacích podmínek, v nichž jednoznačně stanovil, že vzorové právní rozbory budou předloženy jako podklad pro hodnocení nabídek, ke kterémuž účelu je i zadavatel požadoval.

153. Úřad podotýká, že vzal v potaz, že zadavatel obsah vzorových právních rozborů dále podrobněji vymezil v příloze č. 3 zadávací dokumentace stanovením maximálního rozsahu každého ze tří vzorových právních rozborů v maximálním rozsahu 5 stran textu (při použití písma Times New Roman a velikosti tohoto písma 12), kterýžto požadavek zadavatel dále specifikoval v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 tak, že „stranou textu“ má na mysli normostranu v počtu 1800 znaků vč. symbolů a mezer a že se do zadavatelem stanoveného maximálního rozsahu započítávají i symboly, mezery a zejména pak poznámky pod čarou. Nicméně Úřad má za to, že při zohlednění specifik přezkoumávaného případu, zejména pak zadavatelem požadovaného předmětu plnění dané veřejné zakázky, jednal zadavatel nad rámec zákona, když nabídky navrhovatelů 1-5 vyřadil při jejich posouzení ze zadávacího řízení a neučinil je tak předmětem hodnocení nabídek, v nichž mohl své výhrady vůči těmto právním rozborům korektně promítnout při udělování bodů v daném kritériu hodnocení nabídek, a když navrhovatele 1-5 z účasti v zadávacím řízení z tohoto důvodu následně vyloučil.

154. Úřad zdůrazňuje, že své závěry ohledně výše popsaného postupu zadavatele ve vztahu k nabídkám navrhovatelů 1-5 učinil v kontextu specifik přezkoumávaného případu a především předmětu plnění dané veřejné zakázky, kdy předmět plnění je značně abstraktní a do jisté míry i hypotetický (nelze dopředu předjímat, jaké konkrétní právní služby a v jakém rozsahu bude zadavatel po poskytovateli požadovat či zda je vůbec bude požadovat za předpokladu, že by například zadavatel v rozhodném období žádný právní spor nevedl).

155. Kupříkladu pod bodem 2) přílohy č. 3 zadávací dokumentace zadavatel požadoval zpracovat jako právní rozbor „právní stanovisko týkající se možností řešení postupu hl. m. Prahy v souvislosti se zamýšleným pronájmem pozemku ve vlastnictví hl. m. Prahy právnické či fyzické osobě (podnikateli) za účelem provozování parkoviště motorových vozidel“. Jak je i z textu zadání patrné, zadavatel zde stručně načrtl hypotetickou situaci, která může, ale také nemusí v daném konkrétním vymezení přesně spadat pod v budoucnu reálně poskytovaný předmět plnění veřejné zakázky široce vymezený zadavatelem vbodě II.1.5) oznámení o zakázce. Jestliže tedy uchazeč v daném specifickém případě týkajícím se poskytování právních služebpředloží modelový právní rozbor zadavatelem vyžadovaný pro účely hodnocení nabídek vykazující dle mínění zadavatele formální nedostatky, nelze z této skutečnosti dovozovat nesplnění zadávacích podmínek vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky, tudíž ho z toho důvodu sankcionovat vyloučením ze zadávacího řízení, jak nastalo v případě navrhovatelů 1-5.

156. Jinými slovy Úřad podotýká, že vypracování modelových právních rozborů požadoval zadavatel, jak i on sám opakovaně v zadávací dokumentaci uvedl, po uchazečích jako podklady pro hodnocení jejich nabídek dle kritéria „Kvalita plnění“ za účelem sestavení pořadí těchto nabídek od nejvhodnější, jíž by příslušelo 100 bodů, po nejméně vhodnou, dle míry splnění předmětného dílčího hodnotícího kritéria. Požadavky zadavatele na modelové právní rozbory tak nelze shledávat limitními ve smyslu vyřazení/nevyřazení nabídky uchazečů, ale preferenčními ve smyslu zohlednění míry splnění předmětného dílčího hodnotícího kritéria a tomu odpovídajícímu přidělení bodů vyjadřujících vhodnost/nevhodnost nabídky toho kterého uchazeče, neboť míru naplnění předmětného dílčího hodnotícího kritéria je možno zohlednit a kvantifikovat na bodové škále 0-100 bodů, které tak měl zadavatel rovněž navrhovatelům 1-5 při hodnocení jejich nabídek přiřadit.

157. Úřad konstatuje, že zadavatel jednal nad rámec zákona i svých zadávacích podmínek, když vyřadil předmětné nabídky, neboť měl, dle jeho názoru „vadné“ právní rozbory obsažené v těchto nabídkách, podrobit jejich hodnocení v rámci hodnocení nabídek a jejich eventuální nedostatky, pokud by jejich existenci zadavatel shledal, mohl promítnout při přidělování bodů těmto nabídkám vyjadřujícím jejich potenciální nevhodnost.

158. Současně Úřad dodává, že tento postup zadavatele, kdy vyřadil nabídky navrhovatelů 1-5 ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, pokud by totiž zadavatel nevyřadil nabídky navrhovatelů 1-5 a tyto uchazeče následně nevyloučil, mohly být i nabídky těchto navrhovatelů předmětem hodnocení, což mohlo následně ovlivnit konečné pořadí nabídek.

159. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona, když při posouzení nabídek posuzoval splnění podmínky, která nebyla v zadávacích podmínkách pro účely posouzení nabídek stanovena, a když na základě tohoto postupu vyloučil navrhovatele 1-5 z účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

160. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

161. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření předložených zadavatelem a navrhovateli 1-5, neshledal důvody pro uložení nápravného opatření ve věci postupu zadavatele při úpravě zadávacích podmínek v souvislosti s dodatečnou informací k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 a s tím související povinností prodloužení lhůty pro podání nabídek a správní řízení tak v části rozšířené o tento předmět řízení z moci úřední zastavil. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

162. Úřad konstatuje, že zadavatel ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 18.9.2013, která byla navrhovatelům 1-5 odeslána i doručena téhož dne, stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 25.11.2013. K datu této výzvy k podání nabídek rovněž platil požadavek zadavatele uvedený v příloze č. 3 zadávací dokumentace „Zadání vzorových právních dokumentů pro účely hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu Kvalita plnění“ a stanovující maximální rozsah každého ze tří vzorových právních rozborů, které budou předmětem hodnocení při hodnocení, nabídek takto: „max. rozsah 5 stran textu (při použití písma Times New Roman a velikosti tohoto písma 12)“. Zadavatel tedy ke dni výzvy k podání nabídky požadoval od uchazečů předložení tří příslušných právních rozborů, jejichž rozsah omezil počtem stran, typem a velikostí písma. Na vypracování takto definovaných právních rozborů v rámci podaných nabídek stanovil zadavatel uchazečům lhůtu v délce 68 dní – počítáno ode dne odeslání (a doručení) výzvy k podání nabídky dne 18.9.2013 do posledního dne lhůty pro podání nabídek dne 25.11.2013.

163. Úřad dále konstatuje, že zadavatel v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013, která byla na profilu zadavatele zveřejněna téhož dne, uvedl, že stanovil v zadávací dokumentaci rozsah vzorových právních dokumentů, které budou předmětem hodnocení, pomocí max. počtu stran textu, za použití určitého stylu písma a jeho velikosti. Zadavatel v rámci dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 doplnil rovněž zadávací podmínku stanovující požadavek na rozsah požadovaných tří právních rozborů, že totiž „pokud zde zadavatel užil pojem „strana textu“, měl tím na mysli normostranu, tzn. 1800 znaků vč. symbolů a mezer. Do zadavatelem stanoveného maximálního rozsahu se započítávají i poznámky pod čarou“.

164. Úřad podotýká, že zadavatel dodatečně specifikovaným rozsahem požadovaných právních dokumentů v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 upravil zadávací podmínky oproti původnímu požadavku v příloze č. 3 zadávací dokumentace tak, že byl povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což zadavatel učinil v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 120 ze dne 10.10.2013, v níž prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 5.12.2013, tedy v délce 56 dní, což lze v daném případě považovat za lhůtu přiměřenou vzhledem k charakteru úpravy zadávacích podmínek obsaženou i v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 124.

165. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel byl podle § 40 odst. 3 zákona povinen v souvislosti s dodatečnou informací k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, kteroužtu povinnost zadavatel splnil tím, že v tentýž den 10.10.2013 prodloužil lhůtu pro podání nabídek v dodatečné informaci č. 120 ze dne 10.10.2013. Lze tedy konstatovat, že zadavatel touto dodatečnou informací prodloužil lhůtu pro podání nabídek ve vztahu ke všem dodatečným informacím zveřejněným nejpozději v tentýž den, tj. dne 10.10.2013.

166. Úřad vzhledem ke shora uvedenému konstatuje, že v daném případě v části správního řízení rozšířené z moci úřední ve věci úpravy zadávacích podmínek v souvislosti s dodatečnou informací k zadávacím podmínkám č. 124 ze dne 10.10.2013 a s tím související povinností prodloužení lhůty pro podání nabídek neshledal důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona a správní řízení tak v této části podle § 117a písm. d) zákona zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí - uložení nápravného opatření

167. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

168. Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona, když při posouzení nabídek posuzoval splnění podmínky, která nebyla v zadávacích podmínkách pro účely posouzení nabídek stanovena, a když na základě tohoto postupu vyloučil navrhovatele 1-5 z účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

169. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil ve fázi posouzení nabídek, Úřad rozhodl o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících s posouzením nabídek navrhovatelů 1-5 zaznamenaném v protokolu o sedmém jednání hodnotící komise zadavatele ze dne 27.8.2014 vypracovaném v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a všech následných úkonů zadavatele v předmětném zadávacím řízení, a vrátil tak zadávací řízení do fáze posouzení nabídek.

170. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

171. Úřad pro úplnost dodává, že vzhledem k tomu, že uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých výše zmíněných úkonů zadavatele, nezabýval se již podrobněji dalšími námitkami uvedenými v návrzích, jak odpovídá zásadě procesní ekonomie vyjádřené např. v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 A 2/1999-20 ze dne 24.6.1999. Jestliže je postaveno na jisto, že je dán důvod pro zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, projednávání dalších námitek vůči týmž úkonům zadavatele je bezpředmětné.

K výroku IV. rozhodnutí - náklady řízení

172. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

173. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil jednotlivé výše zmíněné úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014000900.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1

2. Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1

3. Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

4. JUDr. Jaromír Císař, advokát, advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

5. Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, Římská 14, 120 00 Praha 2 – Vinohrady

6. KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: