číslo jednací: S216/2015/VZ-12171/2015/531/JDo

• Instance: I.
• Věc: Česká správa sociálního zabezpečení
• Účastníci:
  1. Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
  2. Asseco Central Europe a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 9. 6. 2015

Č. j.: ÚOHS-S216/2015/VZ-12171/2015/531/JDo

21. května 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 16.4.2015, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov,

ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Rozšíření související síťové infrastruktury pro Projekt 159“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23.11.2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27.11.2012 pod ev. č. 239047, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29.11.2012 pod ev. č. 2012/S 230-379092, a jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6.8.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8.8.2013, pod ev. č. 2013/S 153-267073,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rozšíření související síťové infrastruktury pro Projekt 159“, zadávanou v otevřeném řízení, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 – uzavřena dne 14.3.2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 29.3.2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7303011039047, bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 1.8.2013, a prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie až dne 6.8.2013.

II.

Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, když neuveřejnil na svém profilu celé znění smlouvy na plnění veřejné zakázky „Rozšíření související síťové infrastruktury pro Projekt 159“, uzavřené dne 14.3.2013 s vybraným uchazečem – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 – do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 29.3.2013, ale uveřejnil jej až 31.7.2013.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Rozšíření související síťové infrastruktury pro Projekt 159“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23.11.2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27.11.2012 pod ev. č. 239047, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29.11.2012 pod ev. č. 2012/S 230-379092, a jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6.8.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8.8.2013, pod ev. č. 2013/S 153-267073 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejné zakázky a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3.Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

4.Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S216/2015/VZ-9175/2015/531/JDo ze dne 16.4.2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Usnesením č. j. ÚOHS-S216/2015/VZ-9176/2015/531/JDo z téhož dne určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

5.Dnem 16.4.2015, kdy bylo shora citované oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

6.Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S216/2015/VZ-10742/2015/531/JDo ze dne 5.5.2015 určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě určené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 29.4.2015

7.Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S216/2015/VZ-9176/2015/531/JDo ze dne 16.4.2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 29.4.2015, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

8.Zadavatel předně uvádí, že si je vědom toho, že k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku došlo opožděně, tedy až po zákonné lhůtě, když oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1.8.2013, a k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie dne 6.8.2013. Zadavatel předesílá, že je státní organizací s celostátní působností, přičemž veškeré zadávání veřejných zakázek v jeho případě probíhá centralizovaně, což má za následek vysokou administrativní náročnost, která může v ojedinělých případech vyústit ve zmeškání zákonem stanovených lhůt. Zadavatel dodává, že, podle jeho názoru, shora popsané pochybení mělo ryze formální charakter a nadto nemělo žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

9.Zadavatel v dalším připouští, že i uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele nebylo učiněno v souladu s požadavky § 147a odst. 2 zákona, nicméně jde taktéž o formální pochybení bez vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Za účelem podpory právě řečeného zadavatel cituje z právního názoru předsedy Úřadu, jenž se týká otázky porušení § 147a zákona.[2]

10.Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že v šetřeném zadávacím řízení postupoval plně v souladu se zákonem a proto navrhuje, aby Úřad vedené správní řízení zastavil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

11.Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Současně se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona i tím, že nepostupoval v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když na svém profilu neuveřejnil celé znění smlouvy na plnění veřejné zakázky do 15 dnů od jejího uzavření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

12.Podle § 2 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

13.Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a)Česká republika,

b)státní příspěvková organizace,

c)územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d)jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

14.Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

15.Podle § 7 odst. 2 zákona se veřejné zakázky podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

16.Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

17.Podle § 10 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na služby rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

18.Podle § 12 odst. 1, věty první, zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

19.Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

20.Podle § 83 odst. 1, věty první, zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

21.Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

22.Podle § 146 odst. 3, věty první, zákona pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[3], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

23.Podle § 146 odst. 6, věty první, zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle odstavce 5 zákona.

24.Podle § 147a odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

a)smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b)výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c)seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

25.Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) se nevztahuje na

a)smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b)smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d).

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

26.Podle § 3a, věty první, zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“), Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení jsou organizačními složkami státu.

27.Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Českou správu sociálního zabezpečení.

28.Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

29.Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona o majetku České republiky činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

30.Podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), použije veřejný zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář „Oznámení o zadání zakázky“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie[4].

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

31.Zadavatel v bodu II.1.5) oznámení o zakázce uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „detailní popis návrhu řešení komunikačního rozhraní, dodávka HW a SW komponent, implementace řešení, poskytnutí odborné součinnosti, poskytnutí technické podpory.“ Z bodu II.1.2) oznámení o zakázce vyplývá, že šetřená veřejná zakázka byla, podle předmětu plnění, veřejnou zakázkou na služby.

32.Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 18 879 167,- Kč bez DPH.

33.Zadavatel v bodě IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla podle bodu IV.2.1) oznámení o zakázce ekonomická výhodnost nabídky.

34.Jak vyplývá z „Protokolu o otevírání obálek“ ze dne 14.1.2013, obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 2 nabídky, a to včetně nabídky podané uchazečem – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 (do 31.12.2012 se sídlem Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9, pozn. Úřadu) (dále jen „vybraný uchazeč“). Z předmětného dokumentu je dále zřejmé, že obě podané nabídky vyhověly požadavkům zadavatele ve smyslu § 71 odst. 9 zákona.

35.Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 7.2.2013 je zřejmé, že hodnotící komise po provedeném hodnocení doporučila zadavateli uzavřít smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

36.Zadavatel se se závěry hodnotící komise plně ztotožnil a dne 7.2.2013 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, tedy nabídky vybraného uchazeče. Dne 14.3.2013 následně uzavřel zadavatel na realizaci veřejné zakázky Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným uchazečem. Podle čl. 9. „Cena“ uvedené smlouvy cena za předmět plnění veřejné zakázky činila 17 702 877,- Kč bez DPH, tj. 21 420 481,17 Kč vč. DPH.

K postavení zadavatele

37.V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona Česká republika.

38.Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona o majetku České republiky činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

39.Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.

40.Podle § 3a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení organizační složkou státu.

41.S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Česká správa sociálního zabezpečení, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.

K výroku I. rozhodnutí

42.Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má tudíž povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle vyhlášky a prováděcího nařízení komise (EU) č. 842/2011 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

43.Úřad v dalším konstatuje, že transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze tehdy, jestliže veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly ze strany zadavatelů uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Platí, že zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mimo jiného za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Informace shromážděné na podkladě předmětných uveřejňovacích povinností jsou následně využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku. I proto mají zadavatelé obecně povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se konkrétní veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku. Úřad přitom dodává, že důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih.

44.Jak bylo uvedeno již výše, šetřená veřejná zakázka byla, podle předmětu jejího plnění, veřejnou zakázkou na služby (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), upravuje finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky podle § 12 odst. 1 zákona, a to v závislosti na druhu zadavatele, potažmo v závislosti na kategorii služby, která tvoří předmět plnění dané veřejné zakázky. Úřad v dalším konstatuje, že, jak bylo bez nejmenších pochyb zjištěno a prokázáno, zadavatel byl veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona (viz bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle shora citovaného ustanovení nařízení vlády je nejvyšším finančním limitem pro určení, zda konkrétní veřejná zakázka spadá mezi nadlimitní veřejné zakázky či nikoliv, u veřejného zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona, částka 5 010 000 Kč. Jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 18 879 167,- Kč bez DPH (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a současně vzhledem k tomu, že, Úřad opakuje, zadavatel byl veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona, lze bez dalšího konstatovat, že šetřená veřejná zakázka byla podle výše její předpokládané hodnoty zcela evidentně nadlimitní veřejnou zakázkou. S ohledem na právě řečené tak Úřad konstatuje, že zadavatel byl v případě předmětné veřejné zakázky povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. b) zákona odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, a to jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak i v Úředním věstníku.

45.Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku dne 14.3.2013 (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle § 83 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v průběhu patnáctidenní lhůty, stanovené v citovaném ustanovení zákona, tedy nejpozději dne 29.3.2013.

46.Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky „Datum odeslání tohoto oznámení:“ vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek došlo dne 1.8.2013, tzn. až 140 dnů po uzavření smlouvy (tj. 125 dnů po skončení zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění), přičemž k odeslání tohoto oznámení prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění v Úředním věstníku došlo dne 6.8.2013. Předmětné oznámení bylo následně uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6.8.2013 pod ev. č. formuláře 7303011039047, a v Úředním věstníku dne 8.8.2013 pod ev. č. formuláře 2013/S 153-267073.

47.Úřad předesílá, že pro naplnění požadavků ustanovení § 83 odst. 1, věty první, zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek: 1) podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a 2) podmínky odeslání tohoto oznámení ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na konkrétní veřejnou zakázku. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1 písm. b) zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, pak nedodrží povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona. Jinými slovy řečeno, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jako tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení § 83 odst. 1, věty první, zákona.

48.Při aplikaci závěrů obsažených v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí na šetřený případ lze na základě dokumentace o veřejné zakázce a informací z Věstníku veřejných zakázek dospět k závěru, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku, čímž naplnil povinnost stanovenou v § 146 odst. 1 písm. b) zákona. Současně tak zadavatel učinil ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky na k tomu určeném formuláři, prostřednictvím kterého byla uveřejňovací povinnost ve vztahu k Věstníku veřejných zakázek i Úřednímu věstníku plněna. K uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení tudíž sice došlo zákonem předepsanou formou, avšak, Úřad zdůrazňuje, se tak stalo až po uplynutí k tomu určené lhůty, tj. po marném uplynutí 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.

49.S odkazem na výše uvedené proto nezbývá než konstatovat, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku oznámení o výsledku zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku do 15 dnů od uzavření smlouvy, jelikož smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 14.3.2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 29.3.2013, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 1.8.2013, a prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění v Úředním věstníku až dne 6.8.2013.

50.K argumentu zadavatele, že neodeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem bylo toliko formálním pochybením (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad následující. Úřad konstatuje, že jedním z hlavních účelů zákona je snaha zákonodárce o efektivní vynakládání veřejných prostředků. Úřad opětovně předesílá, že jeden z nástrojů, na základě něhož lze zjistit, zda v konkrétním případě došlo k efektivní alokaci veřejných financí, představuje kontrola zadavatele ze strany k tomu pověřených orgánů, potažmo samozřejmě i ze strany samotné veřejnosti. Nezbytným předpokladem pro možnost výkonu této kontroly je přitom dodržení uveřejňovacích povinností po celý průběh zadávacího řízení zadavatelem. Jestliže zadavatel některé z těchto povinností nedostojí vůbec, případně ji splní opožděně, jako tomu bylo v šetřeném případě, je možnost kontroly, zda při zadávání veřejné zakázky byly veřejné prostředky vynaloženy efektivně a hospodárně, omezena. Úřad v dalším sděluje, že tzv. „transparentní novelou“, tedy zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.4.2012, zákonodárce zkrátil lhůtu pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění z původních 48 dnů na 15 dnů, z čehož jednoznačně vyplývá zájem společnosti na co nejrychlejším uveřejnění oznámení uvedeného v § 83 odst. 1 zákona. Jestliže tedy zadavatel v šetřeném případě odeslal výsledek zadávacího řízení k uveřejnění až 125 dnů po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, stanovené v § 83 odst. 1 zákona, nejedná se, podle názoru Úřadu, o „pouhé formální pochybení“, nýbrž o pochybení, které mohlo do určité míry ztížit možnost kontroly, zda zadavatel v souvislosti se zadávacím řízením vynaložil veřejné prostředky hospodárným způsobem.

51.K tvrzení zadavatele, že neodeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené v § 83 odst. 1 zákona nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), konstatuje Úřad následující. Úřad předně zdůrazňuje, že k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona postačuje pouhé nesplnění konkrétní uveřejňovací povinnosti ukládané zákonem, bez ohledu na možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

52.Úřad v souvislosti se shora řečeným dále uvádí, že jde-li o následky správního deliktu, trestněprávní doktrína je definuje, jako „ohrožení nebo porušení zájmu, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží.“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.6.2013, č. j. 1 Afs 106/2012-45). Úřad konstatuje, že při úvaze o naplnění materiální stránky deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není poměřován zájem chráněný zákonem, resp. jinými ustanoveními zákona, nýbrž zájem, který je chráněn předmětným ustanovením § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V šetřeném případě lze za materiální stránku tohoto správního deliktu považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení v zákonem stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je současně zásadní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností.

53.Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený zákonem. Na rozdíl od § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění tří kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona; tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním zveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd., neboť k naplnění skutkové podstaty tohoto deliktu dojde pouhým neuveřejněním, resp. uveřejněním v rozporu se zákonem. Úřad proto uzavírá, že shora předestřená argumentace zadavatele je pro rozhodnutí věci zcela irelevantní.

54.S ohledem na všechny výše popsané skutečnosti Úřad uvádí, že neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

55.Úřad předně opakuje, že dne 14.3.2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Z čl. 9. „Cena“ smlouvy vyplývá, že cena za předmět plnění veřejné zakázky činila 17 702 877,- Kč bez DPH, tj. 21 420 481,17 Kč s DPH.

56.K obsahu ustanovení § 147a odst. 1 a 2 zákona Úřad uvádí, že je jím jednoznačně určena povinnost veřejnému zadavateli uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena je vyšší než 500 000 Kč bez DPH, a to do 15 dnů od jejího uzavření. Jelikož cena za plnění veřejné zakázky byla vyšší než 500 000 Kč bez DPH (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), byl zadavatel povinen příslušnou smlouvu uveřejnit na svém profilu ve lhůtě do 29.3.2013, v souladu s ustanoveními § 147a odst. 1 a 2 zákona.

57.Úřad při posouzení věci vycházel z údajů dostupných na profilu zadavatele (http://mpsv.ezak.cz/), z nichž vyplývá, že smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku zadavatel uveřejnil na svém profilu 31.7.2013, tzn. až 139 dnů od jejího uzavření, z čehož plyne, že zadavatel nedodržel zákonnou lhůtu v délce 15 dnů, stanovenou v § 147a odst. 2 zákona.

58.S odkazem na výše popsané skutečnosti tak Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu celé znění smlouvy na plnění veřejné zakázky, uzavřené dne 14.3.2013 s vybraným uchazečem, do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 29.3.2013, ale uveřejnil jej až dne 31.7.2013.

59.Pokud jde o argumentaci zadavatele, že opožděné uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele bylo pouze formálním pochybením, jež nadto ani nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad v plném rozsahu odkazuje na závěry vyjádřené v bodech 50. až 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

60.S ohledem na výše popsané skutečnosti proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

IV. K ULOŽENÍ POKUTY

61.Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným správním deliktům přistoupil k uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí následující.

62.Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

63.Zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil 2 správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, a to konkrétně tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem, a dále tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu celé znění smlouvy na plnění veřejné zakázky do 15 dnů od jejího uzavření.

64.Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

65.V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 6.2.2015. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v opožděném odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění došlo dne 30.3.2013, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 83 odst. 1 zákona), během níž byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v opožděném uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele pak došlo dne 30.3.2013, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 147a odst. 2 zákona), během níž byl zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na plnění veřejné zakázky na svém profilu. Správní řízení z moci úřední ve věci spáchání správních deliktů zadavatelem bylo zahájeno dne 16.4.2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

66.K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

67.Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

68.S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé výše uvedené správní delikty samostatně.

69.V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

70.V šetřeném případě se zadavatel, Úřad opakuje, dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

71.Pro uložení pokuty je třeba určit, který ze dvou správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí je deliktem závažnějším, a z něj vyjít při určení výše sankce v rámci tohoto

správního řízení. Horní hranice sankce je ve vztahu k oběma posuzovaným deliktům totožná, neboť v obou případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou v § 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího deliktu).

72.Za situace, kdy z pouhého porovnání skutkových podstat vymezených zákonem nelze určit, který delikt je v posuzovaném případě závažnější, Úřad pokládá za závažnější ten delikt, za nějž by byla při samostatném posouzení uložena nejvyšší sankce. Při určení její předpokládané výše přitom Úřad vychází zejména ze závažnosti deliktu.

73.V šetřeném případě považuje Úřad za závažnější správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť v důsledku jeho spáchání došlo ke znemožnění veřejnosti dozvědět se z Věstníku veřejných zakázek o uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky v zákonem stanovené lhůtě, čímž byla veřejnosti zásadním způsobem ztížena možnost podání včasného návrhu na zákaz plnění smlouvy a došlo tak k narušení vnější veřejné kontroly postupu zadavatele.

74.Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

75.Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

76.Při zvažování závažnosti správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

77.Následkem nezákonného jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Úřad přitom podotýká, že na této skutečnosti nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky.

78.Co se týče okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost skutečnost, že zadavatel se dopustil dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu celé znění smlouvy na plnění veřejné zakázky, uzavřené dne 14.3.2013 s vybraným uchazečem, do 15 dnů od jejího uzavření.

79.Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil Úřad fakt, že zadavatel v celém průběhu správního řízení poskytl Úřadu řádnou součinnost. Za další polehčující okolnost považuje Úřad skutečnost, že se jednalo o opomenutí zadavatele a že předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel odeslal, byť se zpožděním, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do zahájení tohoto správního řízení uveřejněno vůbec, neboť byla zřejmá snaha o napravení protiprávního stavu z vlastní iniciativy zadavatele.

80.Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“.Z údajů uvedených na webových stránkách zadavatele http://monitor.statnipokladna.cz/2014/, a to z rozpočtů zadavatele za roky 2012, 2013 a 2014, vyplývá, že rozpočet zadavatele se pohybuje řádově ve výši miliard korun v každém ze sledovaných let. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

81.Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6.12.2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

82.Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tedy hluboce v dolní polovině možné sazby, neboť dospěl k závěru, že pokuta ve výši 20 000,- Kč naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

83.Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

[2] Úřad uvádí, že zadavatel nikterak blíže nespecifikoval, odkud daný právní názor pramení. Zda např. z konkrétního rozhodnutí předsedy Úřadu apod.

[3] Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

[4] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.