číslo jednací: S0319/2015/VZ-17502/2015/523/ASo

• Instance: I.
• Věc: Diskové pole
• Účastníci:
  1. České vysoké učení technické v Praze
  2. Handicap výrobní družstvo invalidů
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 30. 7. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0319/2015/VZ-17502/2015/523/ASo

10. července 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 5. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6,
• navrhovatel – Handicap výrobní družstvo invalidů, IČO 27923592, se sídlem K Vypichu 1087, 252 19 Rudná,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Diskové pole“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 3. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zadávací řízení na veřejnou zakázku „Diskové pole“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 3. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, svým rozhodnutím ze dne 28. 4. 2015 zrušil, aniž by s ohledem na zadavatelem uvedené skutečnosti odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a zároveň aniž by důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ze dne 28. 4. 2015 bylo možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, jež se v průběhu předmětného zadávacího řízení vyskytly a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 28. 4. 2015 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Diskové pole“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 3. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 (dále jen „zadavatel“ či „ČVUT“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 17. 3. 2015 odesláním výzvy k podání nabídky z téhož dne zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Diskové pole“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž výzva byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 17. 3. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V dokumentech pořízených v souvislosti se zadávacím řízením je jako zadavatel označeno České vysoké učení technické v Praze, Výpočetní a informační centrum ČVUT. Dle čl. 9 odst. 2 písm. d) Organizačního řádu ČVUT spadá Výpočetní a informační centrum ČVUT v rámci organizační struktury do kategorie „Ostatní součásti, v jejichž čele stojí ředitelé“ a je zřízeno v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“).

3. Předmětem plnění veřejné zakázky dle čl. 2 zadávací dokumentace je dodávka diskového pole s technickými parametry a funkcemi dále specifikovanými v bodech 2.1. – 2.5. zadávací dokumentace.

4. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 3 900 000,- Kč bez DPH, přičemž základním hodnotícím kritériem byla stanovena nejnižší nabídková cena.

5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 6 nabídek, přičemž nejnižší nabídkovou cenu předložilo Handicap výrobní družstvo invalidů, IČO 27923592, se sídlem K Vypichu 1087, 252 19 Rudná (dále jen „navrhovatel“).

6. Rozhodnutím zadavatele ze dne 28. 4. 2015 bylo zrušeno předmětné zadávací řízení s odkazem na ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona.

7. Navrhovatel doručil zadavateli dne 7. 5. 2015 námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 5. 2015 nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách obdržel navrhovatel dne 18. 5. 2015.

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasí s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal dne 28. 5. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. OBSAH NÁVRHU

9. Navrhovatel je přesvědčen, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je účelové a nezákonné, neboť důvody, které zadavatel uvedl, tj. rozšíření požadavku na předmět plnění o topologicky oddělenou lokalitu zálohování, nejsou podřaditelné pod ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje i na rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém zadavatel mimo jiné uvedl, že v důsledku strategického rozhodnutí vedení ČVUT o přechodu části administrativní agendy na elektronickou formu se změnily a rozšířily nároky na zabezpečení dat, a uvádí, že tyto důvody nemají oporu v zákoně, a navrhovateli tak vznikla újma spočívající v nemožnosti uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.

10. Navrhovatel se dále vyjadřuje k důvodům uvedeným v § 84 odst. 2 písm. d) zákona, kdy uvádí, že pro zrušení zadávacího řízení podle tohoto ustanovení nejsou dány podmínky, neboť potřebu topologicky oddělené lokality pro zálohování zadavatel mohl a měl předvídat. Rovněž navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel tuto okolnost skutečně předvídal, o čemž dle navrhovatele svědčí předchozí zadávací řízení k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se dále domnívá, že dříve zmíněné strategické rozhodnutí vedení ČVUT, na základě kterého byl rozšířen předmět plnění veřejné zakázky, učinil sám zadavatel a nejde tedy o změnu okolností, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Dále v této souvislosti odkazuje navrhovatel na rozhodovací praxi Úřadu a soudů, které zastávají názor, že ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona předpokládá okolnosti, které jsou objektivní a nezávislé na vůli zadavatele.

11. Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona, konkrétně k pojmu „důvody hodné zvláštního zřetele“, při jehož výkladu se opírá o závěry Nejvyššího správního soudu zachycené v rozsudku sp. zn. 2 Afs 64/2009 - 109 ze dne 27. 1. 2010, dle kterých je nutné za důvody hodné zvláštního zřetele považovat důvody objektivní, stojící vně zadavatele. Navrhovatel tedy uzavírá, že zadavatelem uvedené důvody, na základě kterých bylo zadávací řízení zrušeno, nelze podřadit ani pod ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

12. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky tím, že rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aniž by existovaly okolnosti či důvody, se kterými zákon spojuje možnost zrušit zadávací řízení, a aby uložil opatření k nápravě tím, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zruší.

13. Obsahem návrhu na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem byl i návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž mělo být pozastaveno zadávací řízení na veřejnou zakázku „Diskové pole – II“.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14. Dne 28. 5. 2015, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0319/2015/VZ.

15. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-12955/2015/523/ASo ze dne 1. 6. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-13182/2015/523/ASo ze dne 3. 6. 2015 Úřad zadavateli stanovil lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

17. Usnesením č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-13935/2015/523/ASo ze dne 10. 6. 2015 Úřad určil zadavateli lhůty k provedení úkonů:

• sdělení, v čem jsou spatřovány důvody opravňující zadavatele ke zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona a doložení listin, ze kterých budou tyto skutečnosti vyplývat,
• sdělení, kdo či jaký orgán rozhodl a schválil zahájení zadávacího řízení, v rámci něhož byla zadávána šetřená veřejná zakázka, a doložení listin, ze kterých budou tyto skutečnosti vyplývat,
• sdělení o tom, jaké má v rámci organizačních struktur zadavatele postavení Výpočetní a informační centrum ČVUT, vč. možnosti event. samostatného rozhodování o šetřené veřejné zakázce, a doložení listin, ze kterých budou tyto skutečnosti vyplývat.

18. Rozhodnutím č. j.  ÚOHS-S0319/2015/VZ-14270/2015/523/ASo ze dne 15. 6. 2014 zamítl Úřad návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření. K zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření Úřad přistoupil proto, že bylo navrhovatelem žádáno pozastavení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, která není v tomto správním řízení přezkoumávána.

19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-14828/2015/523/ASo ze dne 18. 6. 2015 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

20. Ve správním řízení se vyjádřil pouze zadavatel, a to dopisy ze dne 1. 6. 2015 a ze dne 15. 6. 2015.

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 6. 2015 k návrhu na zahájení správního řízení

21. Zadavatel k podanému návrhu uvádí, že v době zahájení zadávacího řízení pouze předpokládal možné rozšíření předmětu plnění veřejné zakázky, neboť v té době panovaly na straně zadavatele nejasnosti ohledně budoucího umístění Výpočetního a informačního centra ČVUT v rámci univerzitního kampusu a zároveň nejasnosti ohledně financování následujícího období. Zadavatel se tedy dle svého tvrzení pouze zajišťoval pro případ potřeby rozšíření kvality datových kapacit v budoucnu, přičemž zdůrazňuje, že toto rozšíření nebylo součástí předmětu plnění veřejné zakázky, neboť by se jednalo o kvalitativně jiné řešení.

22. Zadavatel dále podotýká, že vedení ČVUT v Praze učinilo strategické rozhodnutí o přechodu části administrativních agend na čistě elektronickou formu, čímž došlo ke změně a rozšíření nároků na zabezpečení dat, s tím, že k tomuto mělo dle původních očekávání dojít v horizontu následujících dvou let. V důsledku těchto okolností tedy zadavatel zrušil zadávací řízení, aby mohl získat ekonomicky i technologicky výhodnější komplexní řešení, což dle zadavatele bylo jediným možným východiskem celé situace, a to i s ohledem na možný vznik podezření z úmyslného dělení veřejné zakázky.

23. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvedl, že v rozhodnutí o námitkách informoval navrhovatele o možnosti podat nabídku v zadávacím řízení, v rámci něhož byla zadávána veřejná zakázka „Diskové pole – II“ (kde byl oproti šetřené veřejné zakázce předmět plnění rozšířen, pozn. Úřadu).

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 6. 2015

24. V návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-13935/2015/523/ASo ze dne 10. 6. 2015 zadavatel nad rámec dříve uvedených skutečností sdělil, že „[d]ne 1. 4. 2015 na jednání se zástupci akademického senátu zmínil prorektor pro studium a studijní záležitosti nasazení plnohodnotného e-indexu jako náhradě klasického papírového. To odstartovalo proces, který skončil 27. 5. 2015 schválením vnitřního předpisu…“.

25. Zadavatel dále uvedl, že Výpočetní a informační centrum ČVUT obnovuje hardwarové vybavení vždy po čtyřech letech, přičemž v roce 2014 mělo být obnoveno hlavní diskové pole. V důsledku finančního omezení bylo poptáváno řešení, které bude dostačující z hlediska aktuální kapacity a v případě budoucí změny nároků umožní bezpečné rozšíření do další topologicky oddělené lokality. Dle tvrzení zadavatele se o nasazení agendy vyžadující vyšší stupeň zabezpečení hovořilo v horizontu následujících dvou a více let v souvislosti s nasazením plně elektronizovaných celouniverzitních agend.

26. Zadavatel předložil k prokázání svých tvrzení a k doložení, že Výpočetní a informační centrum ČVUT bylo oprávněno samostatně zadat veřejnou zakázku následující listiny:

• statut ČVUT,
• organizační řád ČVUT (tvoří přílohu č. 1 Statutu ČVUT),
• II. úplné znění příkazu rektora č. 7/2007 k zadávání veřejných zakázek na ČVUT účinné od 15. 3. 2014,
• stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj z 21. 11. 2013 (dále jen „stanovisko MMR“).

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

27. Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, návrhu navrhovatele, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

28. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

29. Ze skutečnosti, že zadavatel je uveden v příloze č. 1 zákona o vysokých vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

30. Podle Statutu zadavatele (dostupného na http://www.cvut.cz/c/document_library /get_file?uuid=d6b30e82-6591-4c58-a6ca-6ea2b3e66bf3) ČVUT vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost; rozvíjí vědecké bádání, tvůrčí, technickou a uměleckou činnost v souladu s potřebami společnosti, celosvětovými trendy a zásadami svobody duševní činnosti, podílí se na tvůrčí aplikaci výsledků vědeckého bádání, technické a umělecké činnosti v praxi, ve vztahu k odborné veřejnosti zpřístupňuje informace o stavu poznání v disciplínách na ČVUT pěstovaných, podporuje sportovní, kulturní a další nepolitické společenské aktivity studentů i zaměstnanců ČVUT atd.

31. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Jak vyplývá z Výroční zprávy zadavatele o činnosti za rok 2014, zadavatel obdržel za rok 2014 veřejné prostředky formou příspěvku ze státního rozpočtu, dotace ze státního rozpočtu, dotace na institucionální podporu výzkumu a vývoje, účelové prostředky na konkrétní projekty výzkumu a vývoje. V části 12.3 Výroční zprávy je uvedeno, že „ČVUT vyčerpalo v akademickém roce 2013/2014 všechny alokované prostředky ze zdrojů EU: mobilita studentů 411 690 EUR, mobilita zaměstnanců 3 646 EUR. Dofinancování na tyto mobility ze zdrojů státního rozpočtu dosáhlo v roce 2014 celkové výše 9 626 000 Kč odpovídající sumě 348 000 EUR. Celkový objem prostředků na stipendia studentů a příspěvky na mobility zaměstnanců činil 763 000 EUR“. Úřad nemá pochybnosti, že by se financování ČVUT v roce 2015 výrazně změnilo a prostředky pro jeho financování pocházející z veřejných zdrojů by nepřesáhly 50 %. Uvedené ostatně Úřad nepovažuje za spornou skutečnost, jelikož není rozporovaná žádným z účastníků správního řízení.

32. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (šíření vzdělanosti, pěstování vědeckého bádání a umělecké tvorby), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

33. Zadavatel je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

K oprávnění zadavatele zrušit zadávací řízení

34. Podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.

35. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

36. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 28. 4. 2015 uvedl, že „[o]dpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. V průběhu zadávacího řízení se významným způsobem rozšířil požadavek na předmět plnění, a to o topologicky oddělenou lokalitu zálohování. Původní veřejná zakázka se týkala pouze jednoho datového úložiště. Shora uvedené důvody zadavatel rovněž považuje za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“

37. Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených § 84 v odst. 2 až 5 zákona.

38. Z ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn zrušit zadávací řízení při současném kumulativním splnění daných podmínek. První podmínkou je, že nastala podstatná (tedy nikoli marginální) změna okolností (a to v době od zahájení zadávacího řízení), kterou může být například přírodní katastrofa či nepřidělení přislíbené dotace apod. Druhou podmínkou je, že v důsledku nastalé podstatné změny okolností odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, tj. podstatná změna okolností musí mít vztah k předmětu daného zadávacího řízení, a to konkrétně takový, že činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou. V důsledku této změny by tedy nebylo vhodné ani rozumné pokračovat v zadávacím řízení, které de facto již nemůže naplnit účel, pro který bylo zahájeno. Poslední podmínkou je, že zadavatel danou skutečnost s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani sám nezpůsobil.

39. Pokud jde o ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, ve kterém je uvedena možnost zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, odkazuje Úřad na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010, ve kterém bylo judikováno, že „[j]akékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu, a tedy přesně v duchu výkladu provedeného krajským soudem. Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení důvody zvláštního zřetele hodné vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“

40. Je tedy zřejmé, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele – slovy zákona „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Nejvyšší správní soud rovněž konstatoval, „že jak písm. d) (…), tak i písm. e) citovaného ustanovení § 84 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách obě míří na důvody objektivního rázu, toliko písm. e) je ustanovením „zbytkovým“ – pokrývá ty zbývající (objektivní a na vůli zadavatele nezávislé) důvody, na něž písm. d) svou dikcí nedopadá“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010).

41. Zadavatel by tak měl při zvažování zrušení zadávacího řízení podle výše uvedených ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení zadávacího řízení splňují všechny zákonem předpokládané podmínky. Současně by zadavatel ke zrušení zadávacího řízení měl přistoupit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Jako důvody oprávněné jsou obecně soudní judikaturou uváděny příklady, kdy např. zadavateli byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, příp. zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže využít, atd. Zde je třeba poznamenat, že dle ustálené judikatury i odborné literatury existuje mezi ustanovením § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona úzká souvislost, a to s ohledem na skutečnost, že podstatná změna okolností podle písm. d) může být zároveň i důvodem zvláštního zřetele hodným podle písm. e) citovaného ustanovení (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010).

42. Úřad v návaznosti na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014 uvádí, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž tyto důvody musí být v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyjádřeny jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně mohly být příp. přezkoumány Úřadem. S ohledem na uvedené se tedy Úřad rovněž zabýval otázkou, zda důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení, byly formulovány jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně.

43. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 28. 4. 2015 mimo jiné uvedl, že „[v] průběhu zadávacího řízení se významným způsobem rozšířil požadavek na předmět plnění, a to o topologicky oddělenou lokalitu zálohování“. Tento důvod zadavatel vnímá jako podstatnou změnu okolností, kterou nepředvídal ani nezpůsobil, na základě které odpadl důvod pro pokračování v zadávacím řízení. Zároveň zadavatel uvádí, že jde o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

44. Úřad dospěl k závěru, že z výše uvedené formulace není jednoznačně seznatelné, jaké konkrétní důvody (okolnosti stojící vně zadavatele) vedly zadavatele ke zrušení předmětného zadávacího řízení a Úřad tak (pro takto stroze vymezené důvody) shledává dané rozhodnutí zadavatele za balancující na samotné hraně přezkoumatelnosti (k tomu viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel až v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl, že ke zrušení zadávacího řízení přistoupil na základě „strategického rozhodnutí vedení ČVUT“ a teprve následně ve vyjádření ze dne 15. 6. 2015 Úřadu sdělil, že jeho obsahem je zavedení elektronického indexu (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze ovšem učinit závěr, že zadavatel (byť v minimálním rozsahu) v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 28. 4. 2015 důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, uvedl. I s ohledem na skutečnost, že sám navrhovatel takto vymezené důvody nijak nezpochybňuje [zpochybňuje pouze, zda je možné tyto důvody podřadit pod § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona], přistoupil Úřad k přezkumu zadavatelem uvedených důvodů, tj. k právnímu posouzení zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zrušil šetřené zadávací řízení. V této souvislosti se Úřad rovněž vyjadřuje k námitce zadavatele, kterou uvedl ve vyjádření ze dne 1. 6. 2015, kde uvedl, že „kdyby původní zadávací řízení nezrušil a ukončil zadávací řízení uzavřením smlouvy, následně vyhlásil veřejnou zakázku, jejímž předmětem by bylo zajištění topologicky oddělené lokality zálohování, byly by vytvořeny předpoklady pro možné napadení zadavatele z důvodu úmyslného rozdělení veřejné zakázky“. S opětovným odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014 Úřad uvádí, že z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 28. 4. 2015 tuto obavu zadavatele nelze vyčíst, a nelze ji tedy považovat za jeden z důvodů, které by zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení. Platí, že pozdější a jiné odůvodnění než je uvedeno v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 28. 4. 2015 je právně irelevantní a nelze se na něj později odvolávat. Jinými slovy, důvody, jež zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení, nelze nikterak doplňovat např. prostřednictvím rozhodnutí o námitkách směřujících proti zrušení zadávacího řízení či jiným úkonem zadavatele.

45. Úřad tedy shrnuje, že aby mohlo být konstatováno, že zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona, je nutné prokázat, že v průběhu zadávacího řízení došlo k podstatné změně okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je sám nezpůsobil, resp. je nutné identifikovat důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dále je též nutné, aby tyto důvody a okolnosti vstoupily do sféry zadavatele zvnějšku, resp. aby stály mimo sféru vlivu zadavatele.

46. Pro posouzení výše uvedených skutečností je nejprve potřeba vypořádat otázku postavení zadavatele, resp. postavení Výpočetního a informačního centra ČVUT v rámci organizační struktury ČVUT a dále je rovněž nutné posoudit charakter tzv. „strategického rozhodnutí vedení ČVUT“, na základě kterého vznikla potřeba rozšířit předmět veřejné zakázky, přičemž z listin předložených zadavatelem vyplývají následující skutečnosti:

• Výpočetní a informační centrum ČVUT patří dle čl. 9 odst. 2 písm. d) Organizačního řádu ČVUT mezi tzv. „Ostatní součásti, v jejichž čele stojí ředitel“ (ředitel je dle čl. 9 odst. 3 přímo podřízen rektorovi), a je zřízeno v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách,
• dle bodu C. II. úplného znění příkazu rektora č. 7/2007 k zadávání veřejných zakázek na ČVUT (účinného od 15. 3. 2014) platí pro ostatní veřejné zakázky týkající se dané fakulty nebo součásti (s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu a veřejných zakázek na stavební práce a služby se stavebními pracemi související, které jsou v příkazu rektora upraveny zvlášť), že tyto zakázky mohou zadávat děkani, ředitelé VŠÚ (vysokoškolské ústavy), kvestor a ředitelé dalších součástí ČVUT při zachování postupu stanoveného zákonem,
• obsahem stanoviska MMR je informace, že „[s]kládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky… Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky…, zatímco jiné zůstávají v kompetenci ‚centrální části‘ zadavatele…“,
• dle vyjádření zadavatele ze dne 15. 6. 2015 proběhlo dne 1. 4. 2015 jednání se zástupci akademického senátu, kde prorektor pro studium a studijní záležitosti zmínil možnost zavedení elektronického indexu, načež byl dne 27. 5. 2015 schválen nový vnitřní předpis, ve kterém již byla tato změna reflektována; tuto skutečnost Úřad ověřil prostřednictvím zápisu z 13. jednání Akademického senátu ČVUT konaného dne 25. 3. 2015, v jehož bodě 11. (Informace o přípravě Studijního a zkušebního řádu) je skutečně zachycena diskuze nad zavedením elektronického indexu s tím, že jeho zavedení je vítáno od 1. 10. 2015. V bodě 8. písm. a) zápisu z 14. jednání Akademického senátu ČVUT konaného dne 29. 4. 2015 je dále v rámci informací rektora uvedeno, že „připravujeme elektronický index, který bude připraven a používán od 1. 10. 2015“ (oba zápisy jsou dostupné z adresy: http://intranet.cvut.cz/cs/ao/as/funkcni-obdobi-2014-2016),
• v čl. 17 statutu ČVUT jsou uvedeny pravomoci Akademického senátu, jehož právní postavení dále upravuje § 8 a § 9 zákona o vysokých školách; Akademický senát je dle zákona o vysokých školách samosprávným zastupitelským akademickým orgánem, jeho zasedání jsou veřejně přístupná; Akademický senát mimo jiné rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy, na návrh rektora nebo na základě postoupení předpisu akademickým senátem fakulty schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich součástí, schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy, usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci po projednání ve vědecké radě aj.

47. Z výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že Výpočetní a informační centrum ČVUT nelze v tomto konkrétním případě považovat (v duchu stanoviska MMR) za zcela samostatnou provozní jednotku, která by mohla vystupovat v pozici zadavatele (přestože v jiném případě a za jiných okolností by toto mohlo být přípustné). Je třeba opětovně poukázat na stanovisko MMR, které výslovně uvádí, že samostatnou je taková provozní jednotka, která je „samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky…“. Za hlavní kritérium samostatnosti lze tedy považovat možnost nezávisle disponovat se zadávacím řízením. Z dostupných informací však takovou nezávislost Výpočetního a informačního centra ČVUT nelze vyčíst a to hned z několika důvodů.

48. Prvním důvodem je samotný charakter předmětu plnění veřejné zakázky, kdy se nejedná o plnění, které by v budoucnu mělo sloužit výhradně potřebám Výpočetního a informačního centra ČVUT. Výpočetní a informační centrum ČVUT tak, dle zjištění Úřadu, nezadává tuto veřejnou zakázku pro sebe a pro svoje individuální potřeby (takovou veřejnou zakázkou by mohla být například dodávka hardwarového vybavení pro pracovníky Výpočetního a informačního centra ČVUT), nýbrž pro potřeby celouniverzitní, čímž zavedení elektronických indexů bezpochyby je. Rovněž z bodu C. II. úplného znění příkazu rektora č. 7/2007 je jasně patrno oprávnění pro děkany fakult, ředitele VŠÚ (vysokoškolské ústavy), kvestora a ředitele dalších součástí ČVUT zadávat veřejné zakázky v případě, že jde o veřejné zakázky „týkající se dané fakulty nebo součásti“.

49. Druhým důvodem je skutečnost, že Výpočetní a informační centrum ČVUT nedisponuje samostatně s předmětem plnění veřejné zakázky. Důkazem je právě ono „strategické rozhodnutí vedení ČVUT“, kdy na základě zasedání Akademického senátu došlo k přijetí zcela nové priority v rámci inovace Studijního a zkušebního řádu ČVUT, bez které by jen těžko došlo k situaci, která měla za následek zrušení celého zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Akademický senát lze v tomto směru považovat za „nadřazený orgán“, neboť jeho rozhodovací pravomoci zasahují do sféry fungování Výpočetního a informačního centra ČVUT. Mezi Akademickým senátem ČVUT a Výpočetním a informačním centrem ČVUT lze v určitých oblastech shledat vazbu založenou na hierarchických úrovních nadřazenosti a podřazenosti. V tomto ohledu však nelze připustit, že by mohly být závěry diskutované na zasedání Akademického senátu ČVUT považovány za „okolnost stojící vně zadavatele“, neboť se jedná o rozhodování v rámci organizační struktury celého ČVUT, v rámci něhož byl plošně schválen dlouhodobý záměr spočívající v zavedení elektronického indexu, který má důsledky pro všechny součásti ČVUT.

50. Úřad tedy dospěl k závěru, že Výpočetní a informační centrum ČVUT ze shora uvedených důvodů nemůže v tomto případě stát samostatně v pozici zadavatele, neboť v rámci zadávacího řízení nedisponuje potřebnou mírou nezávislosti a samostatnosti, což ovšem v souladu s vnitřními předpisy ČVUT nevylučuje, aby tato součást administrativně zaštiťovala šetřené zadávací řízení. Z právního hlediska je tedy zadavatelem samotné ČVUT. S ohledem na tuto skutečnost pak potřebu topologicky oddělené lokality pro zálohování vzniknuvší po učinění tzv. „strategického rozhodnutí vedení ČVUT“, kdy byl Akademickým senátem schválen záměr zavést elektronický index, nelze považovat za okolnost, která by stála vně zadavatele. Přestože jednoznačně jde o podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení, nelze dospět k závěru, že by je zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Toto potvrzuje i sám zadavatel, když ve svém vyjádření ze dne 1. 6. 2015 uvádí, že se „pouze zajišťoval pro případ nutné potřeby rozšíření kvality datových kapacit ještě před plánovaným vybudováním celé nové serverovny“ (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zároveň se nejedná ani o důvody objektivního rázu, kterými by byl zadavatel nenadále zasažen. Lze tedy dát zapravdu navrhovateli, když tvrdí, že zadavatel tuto okolnost mohl předvídat, neboť vycházela přímo z jeho vlastní vůle.

51. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že důvody pro zrušení předmětného zadávacího řízení tak, jak jej formuloval zadavatel v přezkoumávaném rozhodnutí o zrušení, nelze akceptovat jako důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona.

52. Úřad dále uvádí, že postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, jelikož předmětný nezákonný postup zadavatele (již ze své podstaty) ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky, a to s ohledem na to, že po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější.

53. Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona tím, že zadávací řízení na veřejnou zakázku svým rozhodnutím ze dne 28. 4. 2015 zrušil, aniž by s ohledem na zadavatelem uvedené skutečnosti odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a zároveň aniž by důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení 28. 4. 2015 bylo možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, jež se v průběhu předmětného zadávacího řízení vyskytly, a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Vzhledem k těmto skutečnostem Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

54. Přestože rozhodné skutečnosti musí být vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jasně, srozumitelně a přezkoumatelně, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014), považuje Úřad za vhodné nad rámec skutečností uvedených výše poukázat na to, že zadavatel v průběhu správního řízení v rámci vyjádření k návrhu, a ani později, kdy byl Úřadem žádán o doplnění svého vyjádření, nebyl schopen podat srozumitelné vysvětlení, na základě kterého by bylo možné konstatovat, že důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, stály skutečně vně zadavatele a neměly pouze subjektivní charakter.

Uložení nápravného opatření

55. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

56. Při rozhodování podle ust. § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že rozhodnutí zadavatele ze dne 28. 4. 2015 ozrušení předmětného zadávacího řízení bylo úkonem nezákonným, neboť s ohledem na zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 28. 4. 2015 uvedené skutečnosti, nebylo prokázáno, že by na straně zadavatele odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a zároveň ani že by důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení 28. 4. 2015 bylo možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, jež se v průběhu předmětného zadávacího řízení vyskytly, a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Vzhledem k tomu, že tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější) a současně dosud nedošlo (a ani dojít nemohlo) k uzavření smlouvy, přistoupil Úřad ke zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky ze dne 28. 4. 2015.

57. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

58. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

59. Vzhledem k tomu, že úkon zadavatele – rozhodnutí zadavatele ze dne 28. 4. 2015 o zrušení zadávacího řízení – byl tímto rozhodnutím zrušen, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

60. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000319.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

1. České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6

2. Handicap výrobní družstvo invalidů, K Vypichu 1087, 252 19 Rudná

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy