číslo jednací: R142/2015/VZ-20368/2015/323/KHo
Instance | II. |
---|---|
Věc | Podpora veřejné dopravy |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
Rok | 2015 |
Datum nabytí právní moci | 31. 7. 2015 |
Dokumenty | ![]() |
Č. j.: ÚOHS-R142/2015/VZ-20368/2015/323/KHo |
|
31. července 2015 |
V řízení o rozkladu ze dne 20. 5. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
-
ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/4, 142 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 23. 10. 2014 advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S1130/2014/VZ-10843/2015/513/IHl ze dne 4. 5. 2015 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –
-
statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 3. 2. 2015 advokátní kanceláří MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Podpora veřejné dopravy“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 9. 2014 a uveřejněno bylo dne 17. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 493190, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 11. 2014, 26. 11. 2014 a 26. 12. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 9. 2014 pod č. 2014/S 180-317155, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 11. 2014, 28. 11. 2014 a 30. 12. 2014,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S1130/2014/VZ-10843/2015/513/IHl ze dne 4. 5. 2015
r u š í m
a správní řízení
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 16. 9. 2014 zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“), zahájil otevřené zadávací řízení veřejné zakázky s názvem „Podpora veřejné dopravy“ odesláním oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek, jež bylo uveřejněno dne 17. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 493190, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 11. 2014, 26. 11. 2014 a 26. 12. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení o zakázce uveřejněno dne 19. 9. 2014 pod č. 2014/S 180-317155, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 11. 2014, 28. 11. 2014 a 30. 12. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Výkonem zadavatelské činnosti zadavatel podle § 151 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], pověřil společnost MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Bukovanského 30, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava.
3. Podle čl. 2 zadávací dokumentace bylo cílem a předmětem veřejné zakázky vybudování centrálního řízení dopravy, které umožní preferovat městskou hromadnou dopravu. Předmětem plnění veřejné zakázky byla mj. dodávka řadičů světelné signalizace, vybudování dopravní ústředny a dopravního centra, poskytnutí SW pro modelování dopravy a poskytování servisních služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila dle čl. 2.2. zadávací dokumentace 118,3 mil. Kč bez DPH.
4. Dle přílohy č. 10 zadávací dokumentace nazvané „Požadavky na testování funkčnosti nabízeného plnění“ zadavatel požadoval, aby funkční vzorek nabízeného plnění disponoval požadovanými funkcemi již v době podání nabídky, a vyhradil si právo otestovat vlastnosti nabízeného zařízení v rámci posouzení nabídky uchazeče. Zadavatel dále stanovil, že nesplnění jakéhokoliv z požadavků v rámci průběhu testování je důvodem k vyřazení nabídky ze zadávacího řízení.
5. Proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel – ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/4, 142 01 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) námitky, kterým zadavatel nevyhověl a v části je odmítl. Dne 23. 12. 2014 doručil navrhovatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na vydání předběžného opatření (dále jen „návrh“).
6. V návrhu navrhovatel rozporoval nepřiměřenost a nezákonnost požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, neboť příprava a realizace funkčního vzorku představovala pro navrhovatele nepřiměřené finanční náklady v řádu více než 5 mil. Kč bez DPH. Dle navrhovatele dále zadavatel stanovil diskriminační požadavky, a to mj. na zachování sériové komunikace mezi modemem a řadičem. Zadavatel také nezpřístupnil navrhovateli radiomodem potřebný k testování, přestože další dva uchazeči dle navrhovatele toto zařízení měli již dříve k dispozici.
II. Napadené rozhodnutí
7. Dne 4. 5. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1130/2014/VZ-10843/2015/513/IHl (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
8. Co se týká požadavku zadavatele na testování, Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zadavatel je v rámci posouzení nabídek oprávněn požadovat předvedení požadovaných funkcí nabízeného plnění na dílčím území města. Pokud jde o náklady na přípravu vzorku pro testování, dospěl Úřad na základě dotazování dalších dodavatelů k závěru, že náklady uváděné navrhovatelem výrazně vybočují z průměru kalkulací ostatních dodavatelů. Při předpokládané hodnotě zakázky přes 100 mil. Kč Úřad neshledal průměrné náklady dodavatelů na přípravu vzorku ve výši cca 1 % předpokládané hodnoty za nepřiměřeně vysoké či excesivní.
9. Co se týká požadavku zadavatele na sériovou komunikaci mezi zařízeními, dospěl Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí k závěru, že pokud zadavatel výslovně v předmětu veřejné zakázky uvedl, že dodané zařízení má umožnit poskytování dat v reálném čase, což jiné technické řešení nesplňuje, pak nelze po zadavateli požadovat, aby umožnil dodání takového řešení, které jednu z jím požadovaných funkcionalit neumí zajistit.
10. K námitkám navrhovatele, podle kterých měli ostatní uchazeči o veřejnou zakázku radiomodem potřebný k testování již k dispozici, Úřad uvedl, že skutečnost, že dodavatel MASTER IT Technologies musel v rámci zadávacího řízení veřejné zakázky na radiomodemy předvést funkční vzorek radiomodemu, neznamená, že přímo tento vzorek mohl zadavatel použít v rámci přezkoumávané veřejné zakázky, aby se s ním mohli dodavatelé dopředu seznámit. K takovému vzorku neměl zadavatel dle Úřadu žádné vlastnické právo. Z předložených důkazů naopak dle Úřadu vyplynulo, že zadavatel neměl a nemohl mít radiomodem vhodný pro testování v době vyhlášení zadávacího řízení, tedy v době, kdy navrhovatel žádal o zpřístupnění radiomodemu v průběhu lhůty pro podání nabídek. Úřad k tomu následně uzavřel, že skutečnost, že někteří dodavatelé mohli znát radiomodem, či modifikovanou úpravu radiomodemu dříve, než navrhovatel, je faktickým zvýhodněním dodavatelů, avšak nepřekračující běžné podnikatelské zvýhodnění, vyplývající z podnikatelské činnosti a nijak způsobené zadavatelem.
III. Námitky rozkladu
11. Dne 20. 5. 2015 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 5. 5. 2015. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě.
12. Navrhovatel v rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné, neboť Úřad nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil skutkový a právní stav.
13. Navrhovatel namítá, že si Úřad nenechal zpracovat jakýkoliv znalecký posudek a neakceptoval znalecký posudek nebo odborné posouzení předložené navrhovatelem, přestože se jedná o velmi technicky specifické a odborné otázky. V příloze rozkladu pak navrhovatel předkládá posouzení nákladů na přípravu vzorku pro testování zpracované Fakultou dopravní Českého vysokého učení technického. K postupu Úřadu, který za účelem zjištění nákladů na přípravu vzorku pro testování oslovil další dodavatele, navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad neoslovil relevantní dodavatele.
14. K přiměřenosti technických požadavků navrhovatel v rozkladu namítá, že tyto zásadně omezovaly okruh uchazečů, a to pouze na dodavatele technologie výrobce CROSS Zlín.
15. K posouzení otázky zpřístupnění radiomodemu Úřadem v napadeném rozhodnutí, navrhovatel uvedl, že Úřad pouze převzal tvrzení zadavatele, aniž by sám ověřil jejich správnost. Přitom Úřad s ohledem na nedostatek odborných znalostí předmětu testování nebyl schopen sám posoudit dostatečnost poskytnutých informací.
Závěr rozkladu
16. S ohledem na skutečnosti uvedené v rozkladu navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu podle § 90 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 4 a 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podanému rozkladu v plném rozsahu vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
18. Dne 2. 7. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele, jehož přílohou byl výpis z usnesení 7. zasedání zastupitelstva zadavatele konaného dne 1. 7. 2015, z nějž vyplývá, že zastupitelstvo zadavatele rozhodlo o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 7. 2015 pod ev. č. formuláře 7551011093190.
19. Usnesením č. j. ÚOHS-R142/2015/VZ-18000/2015/323/RBu ze dne 17. 7. 2015 jsem uložil navrhovateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k těmto nově doplněným podkladům rozhodnutí.
Vyjádření navrhovatele
20. Dne 24. 7. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, který ke zrušení zadávacího řízení zadavatelem uvedl, že si z internetových stránek zadavatele pořídil kompletní zápis z průběhu 7. zasedání zastupitelstva konaného dne 1. 7. 2015, ze kterého vyplývá, že zadavatel pojal zásadní pochybnosti o správnosti a zákonnosti nastavení podmínek zadávacího řízení a požadavků zadavatele na plnění veřejné zakázky. S ohledem na tyto skutečnosti se navrhovatel domáhá toho, aby předseda Úřadu rozklad věcně vypořádal, neboť tím může být zamezeno podobným postupům, jaké aplikoval zadavatel při stanovení zadávacích podmínek v posuzovaném případě. V případě, že by rozklad nebyl věcně vypořádán, mohlo by dle navrhovatele docházek ke zneužívání závěrů Úřadu, které Úřad vyslovil v napadeném rozhodnutí.
21. Věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí předsedou Úřadu jako orgánem příslušným k rozhodování o rozkladu je dle navrhovatele zásadní i z toho pohledu, aby byl naplněn účel a účinek opravného prostředku. Navrhovatel dále uvádí, že v případě, že by napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro bezpředmětnost, bylo by jedinou variantou podání podnětu k zahájení šetření Úřadem z moci úřední, což navrhovatel i s ohledem na otázku účastenství a povahu posuzované věci nepovažuje za vhodné.
22. Téhož dne navrhovatel doručil Úřadu doplnění výše uvedeného podání, v němž Úřadu sděluje aktuální informace. Navrhovatel uvádí, že obdržel od zadavatele Výzvu k předložení cenové nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu s názvem „Dodávka technologie SSZ křižovatky č. 3064 Horní x Provaznická“. Dle navrhovatele je tak zřejmé, že zadavatel po zrušení veřejné zakázky přistoupil k zadání jednotlivé části postupem mimo režim zákona, jako veřejné zakázky malého rozsahu. Z podmínek uvedených ve výzvě pak dle navrhovatele plyne, že zadavatel opětovně stanovil technické podmínky, které navrhovatel ve svém návrhu a rozkladu napadal jako diskriminační a nepřiměřené. Navrhovatel uvádí, že je proto více nezbytné námitky navrhovatele v řízení o rozkladu věcně vypořádat, neboť zadavatel stále pokračuje ve svém přístupu k předmětu veřejné zakázky, který je nedovolený.
Stanovisko předsedy Úřadu
23. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
24. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
25. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
26. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
27. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Návrhem se navrhovatel domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve stanovení požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, příp. zrušení zadávacího řízení.
28. Dne 2. 7. 2015 zadavatel prokázal, že dne 1. 7. 2015 zrušil zadávací řízení veřejné zakázky podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, a to z důvodu nemožnosti realizace plnění ve smluvním termínu do 31. 8. 2015.
29. Zrušením zadávacího řízení veřejné zakázky tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve stanovení požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, příp. zrušení zadávacího řízení. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k ukončení zadávacího řízení veřejné zakázky.
30. Podle § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
31. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
32. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.
33. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
34. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, je uložení nápravného opatření v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve stanovení požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, příp. zrušení zadávacího řízení. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že v tomto správním řízení došlo k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušit úkon zadavatele spočívající ve stanovení požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, příp. zrušit zadávací řízení nápravným opatřením ze strany Úřadu.
35. K tomu poznamenávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
36. K účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 118 odst. 5 zákona se dále vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 7 As 101/2014-76 ze dne 29. 5. 2015, ve kterém uvedl: „Jak správně uvedl stěžovatel a) [Úřad; pozn. předsedy Úřadu], z jazykového výkladu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl posoudit existenci důvodů pro uložení nápravného opatření, tedy že by měl meritorně návrh posoudit a pouze v případě, kdy zjistí, že návrh není důvodný, jej zamítnout. V posuzované věci však stěžovatel a) návrh účastníka řízení meritorně neposuzoval, neboť zadávací řízení bylo v dotčených částech již zrušeno stěžovatelem b). V důsledku toho se tak stal návrh účastníka řízení na přezkum úkonů zadavatele zjevně bezpředmětným. Nelze totiž nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovozovat jeho povinnost vést řízení i po zrušení zadávacího řízení, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení.“
37. Nejvyšší správní soud pak v posledně citovaném rozsudku dospěl k závěru, že „v případě, že zadávací řízení bylo po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zrušeno, nelze aplikovat ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Proto stěžovatel a) postupoval správně, pokud řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť zákon o veřejných zakázkách neobsahuje vlastní úpravu zastavení řízení zahájeného na návrh a podle ust. § 118 odst. 5 lze postupovat pouze v případech zamítnutí návrhu z věcných důvodů nebo tehdy, je-li návrh podán neoprávněnou osobou.“
38. S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že zrušením zadávacího řízení veřejné zakázky nastal takový stav, který je nutno vnímat jako bezpředmětnost žádosti ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, v rámci jehož průběhu by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit jednotlivý úkon zadavatele či zadávací řízení.
39. V takovém případě ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Z těchto důvodů proto nemohou být námitky rozkladu věcně vypořádány, jak žádá navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2015, neboť by tím bylo vedeno řízení nad rámec pravomoci Úřadu, což vyplývá z výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Ke skutečnosti, že zadavatel vyzval navrhovatele k podání cenové nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, jež je dle navrhovatele dílčím plněním veřejné zakázky, uvádím, že předmět tohoto správního řízení je vymezen návrhem navrhovatele, a proto mi v tomto správním řízení nepřísluší přezkoumávat postup zadavatele při zadávání jiné, byť navazující veřejné zakázky.
41. S ohledem na výše uvedené uzavírám, že jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které zamítá návrh navrhovatele, jímž se navrhovatel domáhal uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky podle § 118 odst. 1 zákona, přičemž toto zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
42. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
43. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
44. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1
2. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.