číslo jednací: R440/2014/VZ-20870/2015/322/DRu

Instance II.
Věc Datové služby
Účastníci
  1. Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny
  2. ha-vel internet s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 10. 8. 2015
Dokumenty file icon 2014_R440.pdf 373 KB

Č. j.:ÚOHS-R440/2014/VZ-20870/2015/322/DRu

 

3. srpna 2015

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 15. 12. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

 

  • Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 12. 2. 2010 společností S-Invest CZ s.r.o., se sídlem Kaštanová 196/123a, 620 00 Brno

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S747/2013/VZ-25328/2013/522/ABt ze dne 28. 11. 2014 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky s názvem „Datové služby“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 1. 11. 2013 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

 

  • ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11A, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 9. 5. 2013 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava-Poruba

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:


 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S747/2013/VZ-25328/2013/522/ABt ze dne 28. 11. 2014

 

 r u š í m

 

a správní řízení zahájené na návrh ze dne 2. 12. 2013 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S747/2013/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Datové služby“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 1. 11. 2013 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne

 

z a s t a v u j i .

 

Odůvodnění

I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 2. 12. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11A, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 9. 5. 2013 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava-Poruba (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 12. 2. 2010 společností S-Invest CZ s.r.o., se sídlem Kaštanová 196/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) učiněných pří zadávání veřejné zakázky s názvem „Datové služby“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 1. 11. 2013 odesláním písemné výzvy k podání nabídky z téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle  § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a dále vydání předběžného opatření, kterým by Úřad k zajištění účelu řízení pozastavil zadávací řízení na veřejnou zakázku, eventuálně uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

3. Dne 8. 1. 2014 zamítl Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S747/2013/VZ-554/2014/522/ABt návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření.

 

II. Napadené rozhodnutí

4. Dne 28. 11. 2014 vydal Úřad po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S747/2013/VZ-25328/2013/522/ABt (dále jen „napadené rozhodnutí“).

5. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl tak, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona tím, že stanovením technické podmínky, v rámci níž požadoval řešení hlavní linky pro připojení lokální sítě zadavatele k internetu výlučně technologií optických vláken, vytvořil neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

6. Výrok I. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že důvody, jež zadavatele vedly ke stanovení namítané technické podmínky, se nemusely projevit v absolutním vyloučení všech technologií připojení odlišných od optických vláken. Pokud zadavatel uvedené skutečnosti shledával významnými, mohl je učinit předmětem hodnotících kritérií, a pro něj důležité vlastnosti jednotlivých technologií připojení tak odpovídajícím způsobem (prostřednictvím nastavení váhy jednotlivých hodnotících kritérií) zohlednit až ve fázi hodnocení nabídek.

7. Skutečnost, že zadavatel v důsledku stanovení namítané technické podmínky znemožnil účast v zadávacím řízení dalším dodavatelům, mohla dle Úřadu taktéž ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Není totiž vyloučeno, že zadavatel mohl v případě nestanovení předmětné technické podmínky obdržet výhodnější nabídku na plnění předmětu veřejné zakázky od některého z dodavatelů, kteří při zadavatelem nastavených zadávacích podmínek nabídku vůbec nemohli podat, resp. jimi podaná nabídka nemohla v zadávacím řízení obstát.

8. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

9. Výrok II. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že zadavatel pochybil již ve fázi stanovení zadávacích podmínek, kdy jím stanovená technická podmínka vytvořila neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže, přičemž jeho pochybení mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a tuto vadu nelze zhojit jiným možným způsobem než zrušením zadávacího řízení.

10. Výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad podle § 119 odst. 2 zákona uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

 

III. Námitky rozkladu

11. Dne 15. 12. 2014 byl Úřadu doručen blanketní rozklad zadavatele z téhož dne. Dne 8. 1. 2015 bylo Úřadu doručeno doplnění rozkladu z téhož dne. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

12. Zadavatel v rozkladu dále namítá, že Úřad se v napadeném rozhodnutí dostatečně nevypořádal s odůvodněním zadavatele a jeho požadavkem na spolehlivost připojení, že hlavním důvodem pro zvolený způsob poskytování datových služeb byla maximální spolehlivost připojení, tj. kvalitativní požadavek, který nediskriminoval ostatní dodavatele schopné splnit předmět veřejné zakázky.

13. Dle názoru zadavatele Úřad věc nesprávně posoudil zejména na základě prohlášení zadavatele, že použití optických vláken sice není nezbytné, ale je vhodné. Zadavatel toto posouzení považuje za zjevné nedorozumění, když „nezbytnost“ pojal jako absolutní veličinu, ke které vztahoval předmětnou technickou podmínku. Pokud by zadavatel byl nucen poptat připojení pouze s vlastnostmi v nezbytné intenzitě či výši, poptával by tímto způsobem připojení, které by doslova ještě nebylo použitelné. Zadavatel odmítá, že by nedorozumění ve vyjádření zadavatele bylo bráno jako zásadní pro rozhodnutí v celé věci.

14. Zadavatel dále namítá, že stanovil technické podmínky požadované služby tak, aby zajistil rychlé a co možná nejspolehlivější připojení. Zadavatel s odkazem na předložený znalecký posudek odmítá, že by existovaly i jiné technologie kvalitativně srovnatelné s technologií optických vláken.

15. Zadavatel namítá, že ze znaleckého posudku vyplývá, že dostupnost i kvalita připojení prostřednictvím rádiového spoje je přímo úměrná atmosférickým podmínkám a na rozdíl od optického kabelu, u kterého se dá odhadnout doba na lokalizaci poruchy a její odstranění, se dá jen těžko předpokládat, jak dlouho bude rušivý vliv působit.

16. K možnosti připojení záložní linky technologií rádiového spoje zadavatel v rozkladu uvádí, že v rámci dosavadního zadavateli známého průběhu připojení nedošlo k většímu problému se spolehlivostí připojení prostřednictvím optického kabelu. Zadavatel však s ohledem na zajištění větší spolehlivosti požadoval zřízení záložní linky, která měla být využívána pouze v minimálním rozsahu a pouze po dobu nezbytnou pro znovuobnovení funkce linky hlavní. Z toho důvodu zadavatel odmítá závěr Úřadu vyslovený v napadeném rozhodnutí, že pokud zadavatel připustil řešení záložní linky prostřednictvím radiového spoje, pak i linka hlavní může být zajištěna stejnou technologií.

17. Zadavatel namítá, že v zadávacích podmínkách veřejné zakázky nepreferoval jednu ze srovnatelných technologií a tím také nevytvořil překážku hospodářské soutěže ani neomezil účast v zadávacím řízení uchazečům schopným splnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel trvá na svém názoru, že technologie připojení prostřednictvím rádiového spojení a optického kabelu nejsou srovnatelné, fungují na odlišném principu a mají odlišné vlastnosti.

Závěr rozkladu

18. Zadavatel požaduje nové přezkoumání chybně zjištěného skutkového stavu věci, chybného právního posouzení a požaduje posouzení věci ve vzájemných souvislostech, zrušení napadeného rozhodnutí a zamítnutí návrhu navrhovatele.

 

IV. Řízení o rozkladu

19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

20. Dne 5. 12. 2014 doručil zadavatel Úřadu zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, jejíž součástí bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Dne 8. 12. 2014 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 403661 oznámení o zrušení zadávacího řízení.

Stanovisko předsedy Úřadu

21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

22. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

23. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

 

V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

24. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

25. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

26. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

27. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

28. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

29. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.  

30. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst.  1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

31. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.

32. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

33. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky.

34. Dne 8. 12. 2014 zadavatel uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Zrušením zadávacího řízení tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k ukončení zadávacího řízení.

35. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

36. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

37. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

38. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

39. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

40. Zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

41. Zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

42. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

43. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.

44. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele ruší zadávací řízení veřejné zakázky, přičemž toto zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno před nabytím právní moci napadeného rozhodnutí, dospěl jsem k závěru, že došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.

45. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

 

VI. Závěr

46. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

47. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s  § 152 odst. 4 téhož zákona dále nelze odvolat.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. S-Invest CZ s.r.o., se sídlem Kaštanová 196/123a, 620 00 Brno

2. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava-Poruba

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en