číslo jednací: R116/2015/VZ-23671/2015/322/LKo

• Instance: II.
• Věc: Jednotný ekonomický informační systém Královehradeckého kraje 2
• Účastníci:
  1. Královéhradecký kraj
  2. VERA, spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 21. 8. 2015

Č. j.:ÚOHS-R116/2015/VZ-23671/2015/322/LKo

21. srpna 2015

V řízení o rozkladu ze dne 29. 4. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• VERA, spol. s r.o., IČO 62587978, se sídlem Lužná 2, 160 00 Praha 6 – Vokovice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S62/2015/VZ-9162/2015/532/ZČa ze dne 13. 4. 2015 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Královéhradecký kraj, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Jednotný ekonomický informační systém Královehradeckého kraje 2“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2014, pod ev. č. 495157 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 161-288593, jsem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S62/2015/VZ-9162/2015/532/ZČa ze dne 13. 4. 2015

r u š í m

a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-62/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –Královéhradeckého kraje, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové, při zadávání veřejné zakázky s názvem „Jednotný ekonomický informační systém Královehradeckého kraje 2“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2014, pod ev. č. 495157 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 161-288593,

z a s t a v u j i .

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 29. 1. 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a soutěži o návrh obdržel návrh navrhovatele – VERA, spol. s r.o., IČO 62587978, se sídlem Lužná 2, 160 00 Praha 6 – Vokovice (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Královéhradeckého kraje, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Jednotný ekonomický informační systém Královehradeckého kraje 2“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2014 pod ev. č. 495157 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 161-288593 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 21. 10. 2014, vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek byly zadavateli doručeny nabídky 3 uchazečů. Rozhodnutím ze dne 19. 12. 2014, které navrhovatel obdržel dne 29. 12. 2014, zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel dále rozhodnutím z téhož dne rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – GORDIC spol. s r.o., IČO 47903783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava (dále jen „vybraný uchazeč“).

3. Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (obojí ze dne 19. 12. 2014), podal navrhovatel námitky ze dne 12. 1. 2015. Zadavatel podaným námitkám rozhodnutím ze dne 16. 1. 2015 nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky za učiněné v souladu se zákonem a jeho námitkám nebylo vyhověno, podal k Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, který Úřad obdržel dne 29. 1. 2015.

II. Napadené rozhodnutí

4. Dne 13. 4. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S62/2015/VZ-9162/2015/532/ZČa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.

5. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že zadavatel požadoval pořízení jednotného ekonomického informačního systému Královéhradeckého kraje včetně dodání neomezené multilicence k dodávanému produktu. Úřad uvedl, že zadavatel v článku VIII. návrhu smlouvy o dílo (jež byl součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky) stanovil, že „zhotovitel poskytuje touto smlouvou objednateli a objednatel touto smlouvou přijímá nevýhradní oprávnění k užití díla a každé jeho části včetně jeho aktualizací, a to všemi způsoby uvedenými v § 12 odst. 4 autorského zákona. Objednatel je oprávněn udělit právo užití licence i jiným zřízeným a zakládaným organizacím Královéhradeckého kraje. Zhotovitel poskytne objednateli veškeré potřebné licence pro řádné fungování a provoz částí díla a díla jako celku.“. V článku IX. návrhu smlouvy o dílo zadavatel dle Úřadu uvedl, že „zhotovitel bude povinen nahradit objednateli v plné výši škodu, která vznikla při realizaci a užívání díla v souvislosti nebo jako důsledek porušení povinností a závazků zhotovitele dle této smlouvy.“.

6. Úřad dále shrnul, že z přílohy č. 3 návrhu smlouvy o dílo v nabídce navrhovatele vyplývá, že licence k dodávanému produktu (GENERO) bude zadavateli poskytovat společnost Four J's Development Tools, přičemž tato společnost mu zároveň bude poskytovat záruku, a to ve výši částky uhrazené za poskytnutý produkt. Dle Úřadu tyto části nabídky navrhovatele neodpovídají požadavkům zadavatele uvedeným v návrhu smlouvy o dílo (tj. v zadávacích podmínkách), neboť jednak není zřejmé, jaká práva a povinnosti má zadavatel vůči společnosti Four J's Development Tools a jaká vůči navrhovateli, a dále není zřejmé, jakým způsobem je upravena odpovědnost poskytovatele licence. Výše shrnutá část nabídky navrhovatele je dle Úřadu dvojznačná a způsobuje zmatečnost obchodních podmínek. Úřad konstatoval, že příloha č. 3 návrhu smlouvy o dílo předložená navrhovatelem je natolik rozporuplná a zcela nesouvisle upravuje práva a povinnosti navrhovatele, zadavatele a společnosti Four J's Development Tools, že z jejího obsahu nelze jednoznačně dovodit, kdo a vůči komu by měl jednotlivá práva a povinnosti vyplývající z poskytnutých licencí, potažmo práva a povinnosti z následné odpovědnosti, uplatňovat. Úřad se proto v odůvodnění napadeného rozhodnutí ztotožnil se zadavatelem v tom, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky.

7. Úřad dále uvedl, že zadavatel resp. hodnotící komise si od navrhovatele vyžádala písemné vysvětlení jeho nabídky, následně navrhovatele rovněž přizvala k ústnímu jednání hodnotící komise, na němž požadovala (mimo jiné) vysvětlení vztahu mezi zadavatelem, navrhovatelem a společností Four J's Development Tools. Jelikož zadavatel nedospěl k závěru, že by bylo vysvětlení navrhovatele dostatečné, vyloučil jej ze zadávacího řízení. Úřad dospěl k závěru, že takový postup zadavatele zcela odpovídá požadavku transparentnosti zadávacího procesu. Vzhledem k výše uvedenému neshledal Úřad důvody pro zrušení napadených úkonů zadavatele v zadávacím řízení.

III. Námitky rozkladu

8. Dne 23. 4. 2015 byl Úřadu doručen rozklad navrhovatele ze téhož dne (dále jen „rozklad“). V podaném rozkladu navrhovatel rozporuje zákonnost svého vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku a v návaznosti na to i zákonnost rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

9. V podaném rozkladu navrhovatel namítá, že ve své nabídce hodlal použít i softwarové produkty třetích stran včetně výrobce Four J’s Development Tools. Vzhledem k tomu, že licenční podmínky výrobců software umožňujících další prodej užívacích práv třetím koncovým zákazníkům mají dle navrhovatele takřka adhezní charakter, je distributorům (navrhovateli) dáno velice málo prostoru k vyjednávání o jejich obsahu. Licenční podmínky subdodavatele (v přezkoumávaném případě Four J’s Development Tools) a obchodní podmínky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci proto nemusí v plném rozsahu textově odpovídat. Tento nesoulad však dle navrhovatele nevede nutně k rozporu nabídky se zadávací dokumentací tak, jak tvrdí Úřad v napadeném rozhodnutí.

10. Navrhovatel se totiž domnívá, že licenční podmínky subdodavatele a obchodní podmínky zadavatele stojí vedle sebe a nikoli proti sobě. Dle navrhovatele z licenčních podmínek GENERO předložených v nabídce navrhovatele vyplývá, že ve vztahu k softwarovým produktům GENERO na sebe určitou odpovědnost bere společnost Four J’s Development Tools, přičemž jde o odpovědnost stojící vedle odpovědnosti navrhovatele, která tím není nijak limitována. Dle navrhovatele mu totiž nic nebrání v tom, aby na sebe ve vztahu k softwarovým produktům GENERO převzal širší rozsah odpovědnosti, než jaký poskytuje výrobce těchto produktů. Navrhovatel je toho názoru, že tento širší rozsah odpovědnosti za plnění veřejné zakázky na sebe převzal návrhem smlouvy o dílo předloženým ve své nabídce, která bezvýhradně respektuje zadávací podmínky veřejné zakázky.

11. Navrhovatel je toho názoru, že ze zadávacích podmínek vyplývají požadavky na odpovědnost navrhovatele nikoli požadavky na odpovědnost třetích osob (tj. autorů softwarových děl, která mají být k realizaci veřejné zakázky použita) a vzhledem k tomu nemohou být licenční podmínky GENERO samy o sobě v rozporu se zadávacími podmínkami.

12. Navrhovatel napadá správnost závěru Úřadu, že zadavatel nehodlal mít v rámci plnění veřejné zakázky žádný vztah s třetí osobou, jelikož dle tvrzení navrhovatele použití předmětu autorského práva třetí osoby zadavatel dopředu předvídal a v zadávacích podmínkách veřejné zakázky umožnil.

13. Navrhovatel namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal s jeho argumentací, která dle jeho tvrzení vyvracela pochybnosti ohledně případného rozporu jeho nabídky se zadávacími podmínkami. Navrhovatel je přesvědčen, že zjištění Úřadu v bodech 68. – 70. odůvodnění napadeného rozhodnutí nedokládají, proč zadavatel resp. hodnotící komise zdůvodnění a vyjasnění nabídky navrhovatele neakceptovala, což činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a rozporné s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dle navrhovatele totiž nelze konstatovat soulad postupu zadavatele při posouzení nabídek se zásadou transparentnosti pouze na základě toho, že byl naplněn formální sled kroků v rámci tohoto postupu, aniž by Úřad materiálně hodnotil jejich obsah.

14. Navrhovatel dále nesouhlasí s tím, že mu byly známy důvody pro jeho vyloučení po celou dobu zadávacího řízení, a to tím spíše, že veškeré pochybnosti, které hodnotící komise mohla ohledně jeho nabídky mít, navrhovatel dle svého tvrzení spolehlivě objasnil právě v rámci postupu dle § 76 odst. 3 a odst. 4 zákona.

15. Navrhovatel rovněž namítá, že Úřad bagatelizoval porušení zákona zadavatele, pokud se týká obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, což odporuje dosavadní rozhodovací praxi Úřadu.

16. Navrhovatel uzavírá, že Úřad dle jeho názoru rozhodl na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, když nabídka navrhovatele splňovala veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

Závěr rozkladu

17. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV. Řízení o rozkladu

18. Dne 29. 4. 2015 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, v němž uvádí, že dne 17. 4. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku smlouvu o dílo a servisní smlouvu.

19. Dne 5. 5. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele, ve kterém zadavatel uvádí, že se ztotožňuje se závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí jak ohledně posouzení vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tak transparentnosti postupu zadavatele. Zadavatel trvá na tom, že nabídka navrhovatele obsahovala rozpor se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, a proto zadavateli nezbylo než navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. Zadavatel závěrem svého vyjádření navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.

20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

21. Vzhledem k tomu, že předseda Úřadu z přípisu zadavatele ze dne 29. 4. 2015 zjistil, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 17. 4. 2015 na veřejnou zakázku smlouvu o dílo a servisní smlouvu, přičemž tato skutečnost vyplývala rovněž z informací v oznámení o zadání zakázky, jež bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 4. 2015 pod ev. č. 7503011095157 a z kopií smlouvy o dílo a servisní smlouvy uveřejněných na profilu zadavatele (<https://zakazky.cenakhk.cz/profile_display_2.html>), byla účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-R116/2015/15090/2015/322/LKo ze dne 2. 7. 2015 určena lhůta, v níž se mohli vyjádřit k těmto podkladům rozhodnutí.

22. Dne 10. 7. 2015 obdržel předseda Úřadu v reakci na výše uvedené usnesení předsedy Úřadu vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel shrnuje průběh přezkoumávaného správního řízení a konstatuje, že byl oprávněn uzavřít na veřejnou zakázku výše specifikované smlouvy. Zadavatel zdůrazňuje, že k uzavření smlouvy o dílo a servisní smlouvy přistoupil teprve po vydání napadeného rozhodnutí. Zadavatel dále v plném rozsahu odkazuje na své předchozí vyjádření k rozkladu a opětovně navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

23. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

24. Jelikož jsem v průběhu řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

25. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

26. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

27. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

28. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

29. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

30. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.  

31. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle  § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

32. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „v obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“

33. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a v návaznosti na to uložení zadavateli provedení nového posouzení a hodnocení nabídek tak, aby byla hodnocena rovněž nabídka navrhovatele.

34. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele zákona v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a v návaznosti na to uložení zadavateli provedení nového posouzení a hodnocení nabídek tak, aby byla hodnocena rovněž nabídka navrhovatele. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

35. Jak již bylo řečeno výše, z přípisu zadavatele ze dne 29. 4. 2015 jsem zjistil, že zadavatel dne 17. 4. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku smlouvu o dílo a servisní smlouvu, přičemž uzavření těchto smluv vyplývá rovněž z informací z oznámení o zadání zakázky, jež bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 4. 2015 pod ev. č. 7503011095157 a z kopií smlouvy o dílo a servisní smlouvy uveřejněných na profilu zadavatele (<https://zakazky.cenakhk.cz/profile_display_2.html>). V průběhu vedení tohoto správního řízení tedy došlo k uzavření smluv na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno.

36. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

37. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

38. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

39. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

40. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

41. Uzavření smluv na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byly uzavřeny smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

42. Uzavření smluv na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

43. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

44. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než (bez dalšího přezkumu souladu napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele) postupem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zrušit a správní řízení zastavit.

VI. Závěr

45. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

46. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

POučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. VERA, spol. s r.o., Lužná 2, 160 00 Praha 6 – Vokovice

2. Královéhradecký kraj, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.