číslo jednací: S0361/2015/VZ-19523/2015/512/VKa

Instance I.
Věc D2 Rekonstrukce CB vozovky D2 km 19,2 – 24,4 vpravo
Účastníci
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 11. 8. 2015
Dokumenty file icon 2015_S0361.pdf 471 KB

Č. j.: ÚOHS-S0361/2015/VZ-19523/2015/512/VKa

 

24. července 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 22. 6. 2015, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

 

ve věci veřejné zakázky „D2 Rekonstrukce CB vozovky D2 km 19,2 – 24,4 vpravo“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2014 pod ev. č. 481344, ve znění oprav ze dne 14. 10. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“),

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „D2 Rekonstrukce CB vozovky D2 km 19,2 – 24,4 vpravo“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2014 pod ev. č. 481344, ve znění oprav ze dne 14. 10. 2014, postupoval při vyřizování námitek uchazeče Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 ze dne 22. 12. 2014, doručených zadavateli dne 22. 12. 2014, v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona, když do 10 dnů od obdržení námitek (do 2. 1. 2015) neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, a učinil tak až 8. 1. 12015.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, ukládá

 

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“ nebo „ŘSD“) zadával veřejnou zakázku „D2 Rekonstrukce CB vozovky D2 km 19,2 – 24,4 vpravo“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2014 pod ev. č. 481344, ve znění oprav ze dne 14. 10. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v oznámení o veřejné zakázce stanovena ve výši 125 000 000 Kč bez DPH.

2. Zadavatel obdržel do konce lhůty pro podání nabídek nabídky čtyř uchazečů a po provedení posouzení nabídek svým rozhodnutím č. j. 10166/14-12140 ze dne 12. 12. 2014 rozhodl podle § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], o vyloučení uchazeče Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 – Libeň (dále jen „navrhovatel“) z účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek.

3. Oznámením č. j. 1925/15-12140 ze dne 4. 3. 2015 zadavatel oznámil svůj výběr nejvhodnější nabídky. Smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena dne 1. 4. 2015 s vybraným uchazečem – vybraným uchazečem – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 – Chodov.

II. Podnět

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 15. 1. 2015 návrh navrhovatel ze dne 14. 1. 2015 na nařízení předběžného opatření a na přezkoumání úkonů zadavatele.

5. Součástí návrhu navrhovatele na zahájení výše uvedeného správního řízení bylo i oznámení navrhovatele o údajném spáchání správního deliktu nevyřízení námitek podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, které Úřad zaevidoval pod sp. zn. P125/2015/VZ jako podnět k zahájení správního řízení z moci úřední podle ust. § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

6. Navrhovatel v části svého návrhu uvedl, že své námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podal dne 22. 12. 2014. Zadavatel měl podle § 111 odst. 1 zákona své rozhodnutí o námitkách odeslat navrhovateli do 10 dnů od jejich obdržení, tj. do 2. 1. 2015. Své rozhodnutí o námitkách ale zadavatel doručil navrhovateli až dne 9. 1. 2015.

III. Průběh správního řízení

7. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o tom, zda se zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, zahájil správní řízení z moci úřední.

8. Úřad zahájení správního řízení oznámil zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem řízení, dopisem č. j. ÚOHS-S0361/2015/VZ-14916/2015/512/VKa, ze dne 19. 6. 2015, který byl zadavateli doručen dne 22. 6. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení z moci úřední. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0361/2015/VZ-14918/2015/512/VKa ze dne 19. 6. 2015 zadavateli určil lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byl oprávněn vyjádřit své stanovisko v řízení.

9. Dne 24. 6. 2015 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel odkázal na své vyjádření č. j. 1181/2015-19510/MK ze dne 23. 1. 2015, zaslané Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S39/2015, a dále na doplnění vyjádření č. j. 6160/2015-19510/MK ze dne 14. 4. 2015, zaslané Úřadu v rámci šetřené podnětu vedeného pod sp. zn. P125/2015.

10. Usnesením č. j. ÚOHS-S0361/2015/VZ-16012/2015/512/VKa ze dne 30. 6. 2015 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 23. 1. 2015

11. Ve vztahu k opožděnému odeslání rozhodnutí o námitkách navrhovatele zadavatel uvedl, že musí přisvědčit navrhovateli v tom, že k odeslání rozhodnutí o námitkách došlo nedopatřením po zákonem stanovené lhůtě.

12. Jako důvod svého pochybení zadavatel uvedl časové okolnosti předmětného zadávacího řízení a hlavně vyřízení námitek. Námitky byly zadavateli doručeny dne 22. 12. 2014 (pondělí), přičemž od středy 24. 12. 2014 do pátku 26. 12. 2014 byly státní svátky (nepracovní dny), následoval nepracovní víkend 27. – 28. 12. 2014. V dalším týdnu připadl další státní svátek na čtvrtek 1. 1. 2015. Zadavatel tak měl fakticky pouze 5 pracovních dnů na vyřízení námitek a odeslání rozhodnutí o nich, navíc těchto 5 dní připadlo na řádnými dovolenými zaměstnanců zadavatele vysoce exponované období vánočních svátků. Zadavatel se tak k řešení námitek dostal až v prvním řádném pracovním týdnu roku 2015 (týden počínaje 5. 1. 2015) a v tento týden odeslal rozhodnutí o námitkách.

13. Dále zadavatel uvedl, že svým pochybením nijak nezkrátil navrhovatele v jeho právech bránit se domnělému porušení zákona zadavatelem u Úřadu, neboť zákon ve svém ustanovení § 114 odst. 5 předvídá pochybení či opomenutí zadavatele s vyřízením námitek ve lhůtě a umožňuje podat navrhovateli návrh bez toho, aby obdržel rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.

14. Navrhovatel dle zadavatele v konečném důsledku ani nebyl zkrácen na svých právech znát důvody rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách. Zadavatel o námitkách s odůvodněním rozhodl a své rozhodnutí navrhovateli odeslal (i když opožděně).

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 4. 2015

15. V odpovědi na dopis č. j. ÚOHS-P125/2015/VZ-8490/2015/512/VKa ze dne 10. 4. 2015, kterou Úřad zadavatele vyzval k doplnění dokumentace o doklad prokazující odeslání a doručení svého rozhodnutí o nevyhovění námitkám navrhovatele – tj. dodejky či doručenky, zadavatel uvedl, že rozhodnutí o nevyřízení námitky navrhovatele bylo zadavatelem odesláno dne 8. 1. 2015, „Bohužel ale administrativním pochybením bylo předmětné rozhodnutí zadavatele odesláno uchazeči pouze tzv. „obyčejnou“ listovní zásilkou, tudíž zadavatel nedisponuje dokladem potvrzujícím přijetí této zásilky uchazečem. V příloze zasíláme doklad potvrzující oběh datové zprávy a dále kopii rozhodnutí s vyznačením data odeslání podatelnou ŘSD ČR dne 8. 1. 2015.“

IV. Závěry Úřadu

16. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů poskytnutých zadavatelem a na základě vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

17. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

18. Podle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

19. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111.

20. Podle § 120 odst. 2 písm. b) se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

Právní posouzení

21. Z doručenky, kterou navrhovatel připojil k návrhu, je zřejmé, že námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele v účasti v zadávacím řízení zadavatel obdržel dne 22. 12. 2014. Desátý den lhůty pro odeslání rozhodnutí zadavatele o námitkách připadal na 1. 1. 2015. Jelikož tento den byl státní svátek, platí podle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tedy 2. 1. 2015.

22. Ačkoliv zadavatel Úřadu nedoložil doklad prokazující odeslání a doručení svého rozhodnutí o nevyhovění námitkám navrhovatele, Úřad vzhledem k vyjádřením zadavatele i navrhovatele vychází z předpokladu, že zadavatel toto rozhodnutí navrhovateli odeslal dne 8. 1. 2015.

23. Zadavatel však odeslal Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách až dne 8. 1. 2015, tedy 6 dní po lhůtě stanovené v § 111 odst. 1 zákona. Úřad konstatuje, že zadavatel se tím, že ve lhůtě podle § 111 odst. 1 zákona neodeslal stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, dopustil spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

24. K vyjádření zadavatele, že zmeškáním lhůty nemohl nikterak zkrátit stěžovatele na jeho právech, když stěžovateli byla plně zachována možnost podat návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, sděluje Úřad následující skutečnosti. Správní orgány při rozhodování o správních deliktech posuzují rovněž, zda jednáním byla způsobena škoda či jiná újma, např. ohrožen nebo porušen společenský zájem, tedy zda byla naplněna i materiální stránka (společenská nebezpečnost) sankcionovaného správního deliktu. Nejvyšší správní soud se k materiální stránce správních deliktů vyjadřuje např. v rozsudku sp. zn. 9 As 34/2012 ze dne 9. 9. 2012 (dostupný online na www.nssoud.cz), kde uvádí: „V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (…) Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96). (…) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce“.

25. V souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu. Dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného správního deliktu pouhé překročení zákonem stanovené lhůty pro vyřízení námitek, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky [na rozdíl od správního deliktu zadavatele podle § 120 odst. 1 písm. a)]. Ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro vyřízení námitek v plné míře naplňuje znaky tohoto. Úvaha, jaké má spáchaný správní delikt dopady na průběh zadávacího řízení a na možnost stěžovatele podat návrh k Úřadu, bude Úřadem hodnocena až při určení výměry pokuty, ne však při vyslovování závěru, zda se zadavatel správního deliktu dopustil či nikoliv. K tomu je třeba závěrem doplnit, že chráněným zájmem § 120 odst. 1 písm. g) zákona je řádný postup při vyřizování námitek. Tento zájem byl v posuzovaném případě narušen pozdním postupem zadavatele ve vztahu k (řádně) podaným námitkám. Zadavatel postupoval v rozporu se zákonem.

26. Úřad dále uvádí, že na spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona nic nemění ani zadavatelem uváděný důvod pro zmeškání lhůty k vyřízení námitek. Skutečnost, že v daném 10-ti denním období, které měl zadavatel pro vyřízení námitek, bylo 5 dní pracovního klidu a že zbylé dny spadají do období, v němž zaměstnanci zadavatele intenzivně čerpali dovolenou, nemá na běh lhůt žádný vliv, vyjma skutečnosti, že poslední den pro vyřízení námitek byl de facto až 11. den, z důvodu uvedeného v bodu 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Počítání času (běh lhůt) je obecně zakotveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jeho pravidla jsou striktně daná, obzvláště když v daném případě se jedná o zákonem stanovenou lhůtu, nikoliv lhůtu pořádkovou. Zákon totiž výslovně v § 120 odst. 1 písm. g) pamatuje na situaci, kdy zadavatel nepostupuje v souladu s ustanovením § 111 zákona.

27. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, totiž že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona, neboť do 10 dnů od obdržení námitek navrhovatele neodeslal navrhovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.

K uložení sankce

28. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty.

29. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu s ust. § 111 odst. 1 zákona, když do 10 dnů od obdržení námitek neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.

30. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

31. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. dozvěděl na základě návrhu navrhovatele, který obdržel dne 15. 1. 2015. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 3. 1. 2015, kdy uplynula lhůta pro řádné vyřízení námitek dle § 111 odst. 1 zákona. Z toho je zřejmé, že ve vztahu k deliktu uvedenému ve výroku I. nezanikla odpovědnost za jeho spáchání.

32. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

33. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

34. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit.

35. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu vysloveného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti vyžadované zákonem ohrožuje či popírá cíl zákona. Povinnost zadavatele přezkoumat námitky a do 10 dnů od obdržení námitek odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, je jedním z řady nástrojů zákona k zajištění cíle zákona. Samotným cílem zákona je pak především ochrana nediskriminační, rovné a transparentní hospodářské soutěže dodavatelů o veřejnou zakázku. Úřad zdůrazňuje, že nástroj k dosažení tohoto cíle zákona přitom není možné zaměňovat za cíl samotný. Při posuzování závažnosti deliktu je proto třeba akcentovat ohrožení či popření cíle zákona více než formalisticky chápané nedodržení určité dílčí zákonem uložené povinnosti. K zájmu chráněnému ust. § 120 odst. 1 písm. g) Úřad plně odkazuje na argumentaci uvedenou pod bodem 25 tohoto rozhodnutí.

36. Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že přihlédl ke skutečnosti, že se jednalo o pochybení zadavatele spíše administrativního rázu, které zadavatel sám napravil a svou zákonnou povinnost podle § 111 odst. 1 zákona dne 8. 1. 2015 dodatečně splnil, přičemž prodlení v délce 6 dní bylo do značné míry způsobeno tím, že do 10 denní lhůty pro vyřízení námitek spadalo 5 dnů nepracovních.

37. Současně jako polehčující okolnost Úřad vnímá též skutečnost, že ačkoliv se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 111 zákona, jeho pochybení nepřineslo v posuzovaném případě účastníkům daného zadávacího řízení téměř žádné negativní následky, resp. následky, které by nešlo zhojit (viz postup navrhovatele při podání návrhu podle ustanovení § 114 odst. 5 zákona).

38. V daném případě tedy nedošlo k závažnému pochybení, jelikož nebyl narušen samotný cíl zákona, a to zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. V celkovém kontextu tak Úřad považuje spáchaný správní delikt podle výroku I. tohoto rozhodnutí spíše za méně závažný.

39. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou pokutu za správní delikt vyslovený ve výroku I. tohoto rozhodnutí ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí posoudil jako dostačující.

40. Úřad při stanovení výše pokut dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. Z výkazu zisku a ztráty zadavatele Ředitelství silnic a dálnic ČR zveřejněném ve výroční zprávě za rok 2013 (http://www.rsd.cz) vyplývá, že celkové výnosy v roce 2013 činily téměř 19 miliard korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

41. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výrocích II. tohoto rozhodnutí.

42. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

  

 

 

 

 

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn. Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení, není-li uvedeno jinak. V šetřeném případě ke dni odeslání oznámení o zakázce, tj. ke dni 3. 9. 2014.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en