číslo jednací: S0655/2015/VZ-30462/2015/521/KMz
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 6. 10. 2015 |
| Dokumenty |  2015_S0655.pdf 377 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S0655/2015/VZ-30462/2015/521/KMz |
|
25. září 2015 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil zadavatel
-
Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 7. 2013 pod ev. č. zakázky 348430, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 8. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 134-232533, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 159‑277821,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť neuveřejnil dodatek č. 1 ze dne 1. 2. 2014 ke Smlouvě o poskytování komplexních služeb pro realizaci projektu „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“ uzavřené dne 14. 1. 2014 s vybraným uchazečem – Sdružení CEPAC – Morava, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 779 00 Olomouc – na plnění předmětu veřejné zakázky „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 7. 2013 pod ev. č. zakázky 348430, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 8. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 134-232533, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S159‑277821, na profilu zadavatele [https://mpsv.ezak.cz/contract_display_1178.html] do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 17. 2. 2014, ale až dne 23. 3. 2015.
II.
Zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť neuveřejnil dodatek č. 2 ze dne 15. 9. 2014 ke Smlouvě o poskytování komplexních služeb pro realizaci projektu „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“ uzavřené dne 14. 1. 2014 s vybraným uchazečem – Sdružení CEPAC – Morava, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 779 00 Olomouc – na plnění předmětu veřejné zakázky „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 7. 2013 pod ev. č. zakázky 348430, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 8. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 134-232533, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 159‑277821, na profilu zadavatele [https://mpsv.ezak.cz/contract_display_1178.html] do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 30. 9. 2014, ale až dne 23. 3. 2015.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavateli – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 10. 7. 2013 odesláním oznámení o veřejné zakázce k uveřejnění otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“. Oznámení o zakázce bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 7. 2013 pod ev. č. zakázky 348430, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 8. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 134‑232533, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 159‑277821 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmět plnění veřejné zakázky zadavatel vymezil v bodě 8. zadávací dokumentace následovně: „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je realizace aktivit projektu ‚Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji‘ v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami. Hlavními aktivitami projektu je poradenský blok se zaměřením na klíčové kompetence, rekvalifikace, podporované zaměstnání a doprovodná opatření.“
3. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanovil v bodě 6. zadávací dokumentace ve výši 6 450 000 Kč bez DPH.
4. Dne 14. 1. 2014 zadavatel na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřel Smlouvu o poskytování komplexních služeb pro realizaci projektu „Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji“ (dále jen „smlouva“) s vybraným uchazečem – Sdružení CEPAC – Morava, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný uchazeč“).
5. Zadavatel dále dne 1. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“), který na svém profilu uveřejnil dne 23. 3. 2015.
6. Dne 15. 9. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“), který na svém profilu uveřejnil dne 23. 3. 2015.
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
8. Na základě obdržených podkladů a informací obsažených na profilu zadavatele, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0655/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, neboť neuveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 2 ke smlouvě v zákonem stanovené lhůtě.
9. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
K právnímu postavení zadavatele
10. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky – naplňuje definici zadavatele podle zákona.
11. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady.
12. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.
13. Podle § 1 odst. 1 věty druhé zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je Úřad práce správním úřadem s celostátní působností.
14. Na základě výše uvedených ustanovení lze konstatovat, že zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele uvedenou v § 2 odst. 2 písm. a) zákona, podle kterého je veřejným zadavatelem Česká republika.
Relevantní ustanovení zákona
15. Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
16. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
17. Podle § 147a odst. 2 věty první zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření.
18. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
Právní posouzení
19. Dne 1. 2. 2014 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1. S ohledem na požadavky obsažené v § 147a odst. 1 písm. a) zákona a § 147a odst. 2 písm. a) zákona byl zadavatel povinen uveřejnit předmětný dodatek na svém profilu do 15 dnů od jeho uzavření. Uvedená lhůta počíná podle právní úpravy obsažené v § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dnem následujícím po skutečnosti rozhodné pro její počátek (zde dnem následujícím po dni uzavření dodatku č. 1, tj. dnem 2. 2. 2014). Z ust. § 607 občanského zákoníku poté vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (zde připadl poslední den lhůty na 16. 2. 2014, tj. na neděli). Na základě výše uvedeného byl zadavatel povinen uveřejnit dodatek č. 1 na svém profilu nejpozději dne 17. 2. 2014. Zadavatel však této zákonné povinnosti dostál až dne 23. 3. 2015, tj. po více než 13 měsících od uplynutí zákonem stanovené lhůty.
20. Dne 15. 9. 2014 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 2. S ohledem na požadavky obsažené v § 147a odst. 1 písm. a) zákona a § 147a odst. 2 písm. a) zákona byl zadavatel povinen uveřejnit předmětný dodatek na svém profilu do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 30. 9. 2014. Zadavatel však této zákonné povinnosti dostál až dne 23. 3. 2015, tj. po téměř 6 měsících od uplynutí zákonem stanovené lhůty.
21. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu.
K uložení pokuty
22. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem opakovaně naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
23. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, a to tím, že porušil § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 2 ke smlouvě do 15 dnů ode dne jejich uzavření.
24. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
25. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu).
26. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 15. 6. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správních deliktů došlo marným uplynutím lhůty pro uveřejnění dodatků, tj. dne 18. 2. 2014, resp. dne 1. 10. 2014. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.
27. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
28. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
29. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
30. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
31. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za jejich spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona zadavateli uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
32. S ohledem na skutečnost, že se jedná o skutkově obdobné správní delikty, pro které je stanovená stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného deliktu. V daném případě je tedy s ohledem na souběh správních deliktů nutné uložit úhrnnou pokutu ve výši odpovídající spáchání pouze jednoho ze správních deliktů a ke spáchání ostatních správních deliktů přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
33. Zadavatel porušil nejzávažnějším způsobem zákon neuveřejněním dodatku č. 1, neboť jej na svém profilu uveřejnil až po uplynutí více než 13 měsíců ode dne jeho uzavření, tedy po delší dobu omezil možnost kontroly svého postupu ze strany veřejnosti, než tomu bylo v případě dodatku č. 2.
34. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
35. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
36. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k porušení povinnosti uveřejnění, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. K povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona Úřad uvádí, že se jedná o povinnost, která byla do zákona inkorporována v rámci tzv. transparentní novely (zák. č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) s cílem posílit princip veřejné publicity výsledků zadávacích řízení a umožnit veřejný dohled nad hospodárností nakládání s veřejnými prostředky. Pokud by se zadavatel povinnosti uveřejnění smlouvy (dodatku) zcela vyhnul, neumožnil by provedení této kontroly. V daném případě ovšem nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona jako takového, nebo že by zcela rezignoval na splnění uveřejňovacích povinností komplexně. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.
37. Při určování výše pokuty Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že předmětem uvedeného dodatku byla úprava harmonogramu realizace aktivit projektu, které byly předmětem plnění veřejné zakázky. Takovouto změnu nelze považovat za marginální, neboť se týká samotného předmětu plnění veřejné zakázky. V kontextu právě uvedeného bylo tedy omezení možnosti veřejnosti seznámit se s obsahem dodatku způsobené jeho pozdním uveřejněním povahy závažnější (na rozdíl např. od omezení možnosti seznámit se se změnou smlouvy vyvolanou změnou sídla dodavatele, která nemá na samotný předmět plnění vliv), proto Úřad tuto skutečnost posoudil jako přitěžující okolnost.
38. Úřad ve prospěch zadavatele v této souvislosti zohlednil jako polehčující okolnost ty skutečnosti, že zadavatel samotnou smlouvu uveřejnil na svém profilu v zákonné lhůtě a že dodatek ke smlouvě byl na profilu zadavatele uveřejněn dříve, než bylo zahájeno správní řízení o tomto deliktu.
39. Jako přitěžující okolnost Úřad přihlédl zejména k tomu, že totožného správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel za obdobných okolností dopustil i v případě dodatku č. 2 ke smlouvě. Úřad dále zohlednil skutečnost, že se v šetřené věci jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, přičemž v této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Dále Úřad vzal v potaz dobu, která uplynula ode dne uzavření dodatku do jeho zveřejnění, kdy zákonná lhůta byla překročena o více než rok.
40. Po zvážení všech okolností šetřeného případu však Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako spíše méně závažný.
41. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z dokumentu nazvaného „Schválený a konečný rozpočet roku 2014 vč[.] čtvrtletí“ uveřejněného na webových stránkách zadavatele[1] vyplývá, že zadavatelovy příjmy ke dni 31. 12. 2014 činily 4 551 980 626,- Kč. S ohledem na uvedené nelze považovat uloženou pokutu v žádném smyslu za likvidační nebo nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).
42. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.
43. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 10 000 Kč (tj. při spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
44. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu.
45. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Úřad práce České republiky, Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy