číslo jednací: S1035/2014/VZ-4441/2015/513/IHl

• Instance: I.
• Věc: Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 8. 10. 2015
• Související rozhodnutí: S1035/2014/VZ-4441/2015/513/IHl; R74/2015/VZ-32198/2015/321/MMl

Č. j.:ÚOHS-S1035/2014/VZ-4441/2015/513/IHl

13. února 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 12. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách zadavatelem při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném výzvou k jednání ze dne 9. 12. 2013,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 – se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 12. 12. 2013 s dodavatelem GORDIC spol. s. r. o., IČO 47903783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava, Smlouvu o implementaci subsystému ekonomika informačního systému GINIS pro správní ekonomiku MPSV a Smlouvu o podpoře subsystému ekonomika informačního systému GINIS pro správní ekonomiku MPSV.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj.

ODŮVODNĚNÍ

I. Podnět k šetření

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 16. 4. 2014 podnět k prošetření veřejné zakázky s názvem „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném výzvou k jednání ze dne 9. 12. 2013. Podnět byl podán samotným zadavatelem, který současně s podnětem zaslal Úřadu dokumentaci vztahující se k veřejné zakázce.

2. Zadavatel v podnětu uvedl, že veřejnou zakázku zadával v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, aniž byly splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky formou JŘBU, neboť v době zahájení zadávacího řízení (9. 12. 2013) již neexistovala naléhavá potřeba pro její zadání. Realizace JŘBU na tuto veřejnou zakázku tak byla zcela nedůvodná a zbytečná. Zadavatel v závěru podnětu žádá, aby Úřad zahájil správní řízení k přezkoumání úkonů zadavatele při zadání veřejné zakázky z moci úřední a aby v tomto řízení konstatoval porušení zákona ze strany zadavatele.

3. Dne 20. 8. 2014 zadavatel zaslal Úřadu na jeho vyžádání doplňující informace k podnětu. Z poskytnutých informací a listin vyplývá, že zadavateli byla známa potřeba zavedení informačního systému pro výkon správní ekonomiky nejméně cca od poloviny roku 2013, kdy zahájil jednání s klíčovými dodavateli.

4. Protože po předběžném vyhodnocení informací uvedených v podnětu a na základě zaslaných dokumentů získal Úřad pochybnost o souladu postupu zadavatele se zákonem,[1] zahájil správní řízení z moci úřední.

II. Průběh správního řízení

5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S1035/2014/VZ-25425/2014/ 513/IHl ze dne 10. 12. 2014, který byl zadavateli doručen téhož dne. Tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení. Předmětem správního řízení bylo možné spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s použitím JŘBU pro zadání veřejné zakázky, aniž byly splněny podmínky pro jeho použití stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1035/2014/VZ-26413/2014/ 513/IHl ze dne 11. 12. 2014 stanovil zadavateli lhůtu k navrhování důkazů, návrhů a k vyjádření svého stanoviska v řízení.

6. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

7. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 12. 2014 sdělil, že veškeré jím navrhované důkazy označil ve svých předchozích podáních ze dne 16. 4. 2014 a 20. 8. 2014, která byla učiněna součástí správního spisu sp. zn. ÚOHS-S1035/2014/VZ. V těchto podáních vyjádřil zadavatel vyčerpávajícím způsobem své stanovisko k předmětu řízení a na obsah těchto podání v plném rozsahu odkázal.

8. Usnesením č. j. ÚOHS-S1035/2014/VZ-401/2015/513/IHl ze dne 7. 1. 2015 byla zadavateli určena lhůta, v níž měl podle § 36 odst. 3 správního řádu možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě zaslal zadavatel vyjádření ze dne 15. 1. 2015, v němž v plné míře odkázal na svá předchozí vyjádření, která učinil ve správním řízení a v rámci šetření podnětu, tj. na vyjádření ze dne 16. 4. a 20. 8. 2014.

III. Závěry Úřadu

9. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů obsažených ve spise dospěl k závěru, že zadavatel se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 12. 12. 2013 s dodavatelem GORDIC spol. s. r. o., IČO 47903783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava (dále jen „Gordic“), Smlouvu o implementaci subsystému ekonomika informačního systému GINIS pro správní ekonomiku MPSV (dále jen „Smlouva o implementaci“) a Smlouvu o podpoře subsystému ekonomika informačního systému GINIS pro správní ekonomiku MPSV (dále jen „Smlouva o podpoře“).

K postavení zadavatele

10. Zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona.

Zjištění vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce a z informací od zadavatele

11. Zadavatel již od roku 2011 využíval pro výkon služeb správní ekonomiky ekonomický informační systém (dále jen „EKIS“), který byl vytvořen a podporován společností Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 (dále jen „Atos“). Mezi zadavatelem a Atos však nebyla uzavřena smlouva, na základě níž by bylo plnění poskytováno. Zadavatel a Atos se dohodli na soudním smíru, který řešil činnost Atos pro zadavatele v roce 2011 a poté od 1. 1. 2012 do 4. 12. 2013 při poskytování aplikační podpory EKIS.

12. Zadavatel dne 27. 11. 2013 zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Aplikační podpora Ekonomického informačního systému MPSV" formou JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona na základě výzvy k jednání jednomu zájemci, a to společnosti Atos. Přílohou výzvy byla zadávací dokumentace a odůvodnění použití JŘBU. Předmětem zakázky bylo provedení úprav EKIS pro potřeby zadavatele; doba plnění byla stanovena do 30. 4. 2014. Zadavatel v příloze č. 2 výzvy „Odůvodnění jednacího řízení bez uveřejnění“ zdůvodňuje oprávněnost použití postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona tím, že jde o krajně naléhavý případ (především z důvodu sestavení účetní závěrky pro rok 2013 řádně a včas), přičemž podle tohoto dokumentu jednání zadavatele nebylo příčinou vzniku krajně naléhavého stavu, zadavatel nemohl krajně naléhavý případ předvídat a nemohl z časových důvodů použít jiný druh zadávacího řízení. Dne 29. 11. 2013 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, když akceptoval jedinou podanou nabídku zájemce Atos.

13. Dne 3. 12. 2013 byla mezi Atos a zadavatelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo poskytování funkčnosti systému SAP, migrace dat do systému Ginis a archivace dat, a to v době od uzavření smlouvy do 30. 4. 2014. Cena sjednaná ve smlouvě o dílo činila 9 992 400,- Kč bez DPH. Podle vyjádření zadavatele se jednalo o krátkodobý vztah, jehož účelem bylo zajištění realizace účetní závěrky za rok 2013 a následné zakonzervování stavu do doby realizace řádného otevřeného řízení pro pokrytí potřeb zadavatele v navazujícím období.

14. Oznámení o zadání zakázky „Aplikační podpora Ekonomického informačního systému MPSV“ zadavatel uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2013. Ve formuláři je uvedeno, že zakázka byla zadána bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, její celková konečná cena činí 9 992 400 Kč bez DPH, předpokládaná hodnota byla 10 000 000 Kč bez DPH a dodavatelem, kterému byla zakázka zadána, je Atos.

15. Dne 9. 12. 2013, tj. několik dnů po uzavření smlouvy mezi zadavatelem a Atos, přistoupil zadavatel k zahájení dalšího zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“, a to rovněž formou JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Zadavatel k jednání v JŘBU vyzval společnost Gordic. Podle výzvy ze dne 9. 12. 2013 předmětem veřejné zakázky je implementace a podpora subsystému ekonomika informačního systému GINIS pro správní ekonomiku zadavatele. Výzva v bodě III. obsahuje „Odůvodnění zadání veřejné zakázky postupem podle § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ“. Podle tohoto odůvodnění je nezbytné veřejnou zakázku zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel nezpůsobil, nemohl jej předvídat a z časových důvodů není možné veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení. Odůvodnění pokračuje konstatováním, že krajně naléhavý případ je důsledkem skutečnosti, že nebylo-li by bezodkladně zajištěno plnění, jež je předmětem veřejné zakázky, zadavatel by nebyl schopen řádně vést účetnictví, provádět základní ekonomické operace a hradit závazky a nebyl by schopen sestavit účetní závěrku. V odůvodnění se konstatuje, že jednání zadavatele nebylo příčinou vzniku krajně naléhavého stavu, neboť k zajištění služeb správní ekonomiky měl původně sloužit systém EKIS. Podle zadavatele nebylo možno veřejnou zakázku z časových důvodů zadat v jiném druhu zadávacího řízení, protože je třeba zahájit poskytování služeb bezodkladně. Bod III. výzvy dále pokračuje vysvětlením, proč zadavatel vyzval k jednání zájemce Gordic. Bylo to z toho důvodu, že zájemce provozuje v současnosti v resortu zadavatele systém GINIS, do něhož zadavatel investoval nemalé finanční prostředky. Zájemce je dle zadavatele dodavatelem kvalifikovaným a ověřeným, který je (jako jediný) schopen splnit v požadované době, kvalitě a s přiměřenými ekonomickými náklady předmět veřejné zakázky. Závěrem bodu III. výzvy zadavatel uvádí, že i když je v resortu zadavatele implementován i systém EKIS od společnosti Atos, přizpůsobení tohoto systému na podmínky zadavatele je spojeno s potížemi, a proto zadavatel zvolil řešení na platformě GINIS. První jednání se zájemcem se podle výzvy mělo uskutečnit 10. 12. 2013.

16. Zadávací dokumentace v bodě 4.3 uvádí, že předpokládaná doba plnění veřejné zakázky je ode dne účinnosti smlouvy do ukončení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem bude i plnění, které je předmětem této veřejné zakázky, nejpozději však do 31. 12. 2015. Ohledně předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatel uvedl, že tuto hodnotu stanovil (pozn. Úřadu: konkrétní hodnota není uvedena) a že půjde o nadlimitní veřejnou zakázku na služby.

17. Protokol o jednání s vyzvaným zájemcem je datován dnem 10. 12. 2013, následuje zpráva o posouzení a hodnocení nabídek z 11. 12. 2013 a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky z 12. 12. 2013, jíž se stala nabídka uchazeče Gordic.

18. Na tuto veřejnou zakázku zadavatel uzavřel dne 12. 12. 2013 dvě smlouvy se společností Gordic, a to Smlouvu o implementaci a Smlouvu o podpoře.

19. Z čl. 2 Smlouvy o implementaci vyplývá, že jejím účelem je mj. implementace subsystému ekonomika informačního systému GINIS pro výkon správní ekonomiky zadavatele v jeho IT prostředí, tj. zajištění účetního a ekonomického systému pro objednatele, řádné vedení účetnictví, provádění ekonomických operací. Smlouvou byla stanovena doba provedení díla takto: termín provedení etapy 1 (iniciační etapa) do 31. 12. 2013, etapy 2 (základní provoz) do 31. 1. 2014 a etapy 3 (kompletní provoz) do 28. 2. 2014. Preambule smlouvy pod písm. (E) odkazuje na Smlouvu o podpoře a konstatuje, že tato smlouva je uzavřena pouze na dobu, než v rámci otevřeného zadávacího řízení objednatel získá nového dodavatele a poskytovatele služeb, nejdéle však do 31. 12. 2015. Cena za provedení díla podle této smlouvy činí 42 004 730 Kč bez DPH (50 825 723,30 Kč včetně DPH).

20. Z čl. 3 Smlouvy o podpoře vyplývá, že jejím účelem je mj. zajištění provozu počítačového programu (servisní služby, technická podpora). Smlouva je uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2015. Preambule smlouvy pod písm. (D) uvádí, že objednatel hodlá pokračovat ve snaze získat nového dodavatele a poskytovatele služeb v rámci otevřeného zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona, aby se o toto plnění mohl ucházet co nejširší okruh uchazečů, tudíž smlouva se uzavírá pouze na dobu získání nového dodavatele, nejdéle však do 31. 12. 2015. Cena za provedení díla podle této smlouvy a podle písemné zprávy zadavatele z 6. 1. 2014 činí 1 084 544,67 Kč bez DPH za každý celý kalendářní měsíc (tj. 1 312 299,05 Kč vč. DPH) plus jednotková cena (za jednorázově poskytované servisní služby) ve výši 17 200 Kč bez DPH a 20 812 Kč včetně DPH.

21. Součástí správního spisu je Auditorská zpráva z interního auditu ze dne 9. 4. 2014, který provedl odbor interního auditu a kontroly zadavatele a který byl zadavatelem zaslán Úřadu jako jedna z příloh podnětu. Audit prověřoval právní a věcnou implementaci systému GINIS na podporu správní ekonomiky MPSV. Audit dospěl k závěru, že při zadávání veřejné zakázky došlo k porušení zákona, neboť předmětná veřejná zakázka nesplňovala podmínky pro zadání v JŘBU. Zpráva chronologicky popisuje situaci, která předcházela zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Z tohoto přehledu je podstatné pro dané správní řízení to, že zadavatel 29. 10. 2013 oznámil ve Věstníku veřejných zakázek záměr zadat v JŘBU veřejnou zakázku „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky, personalistiky a spisové služby pro MPSV a ÚP ČR“. Po námitkách uchazeče ICZ a. s. proti volbě druhu zadávacího řízení a následném podání návrhu k Úřadu bylo zadavatelem oznámení o předběžných informacích zadávacího řízení dne 13. 12. 2013 zrušeno, a to z důvodu, že tato veřejná zakázka nebude zadavatelem vyhlášena. Dne 9. 12. 2013 zadavatel vyzval k jednání v JŘBU na veřejnou zakázku „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“ společnost Gordic, s níž následně uzavřel dvě smlouvy na plnění. Auditorský tým dospěl k závěru, že zadání této zakázky formou JŘBU bylo v rozporu s § 23 odst. 4 písm. b) zákona, jelikož nedošlo k objektivnímu naplnění zákonných požadavků. Zpráva rovněž cituje z právního posouzení možných úprav systému GINIS, který vypracovala advokátní kancelář dne 4. 9. 2013 toto: „z Podkladů vyplývá, že rozšíření GINIS k 1. 1. 2014 se MPSV vzhledem ke konci účetního období jeví jako nejvhodnější, nicméně s ohledem na skutečnost, že dle Podkladů má MPSV zajištěn provoz stávajících systémů i po 1. 1. 2014 a pozdější přechod na nový systém, například v průběhu účetního období, je technicky proveditelný a v souladu s legislativou, se nemůže jednat o krajně naléhavý případ ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ. Bez ohledu na výše uvedené jsme navíc přesvědčeni, že nejsou naplněny ani další podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. MPSV totiž dle našeho názoru mohlo předvídat vznik potřeby zavedení nového jednotného systému v rámci resortu, což je zřejmé mimo jiné z Podkladového materiálu, z něhož vyplývá, že potřeba zavedení jednotného systému byla MPSV známa přinejmenším již v červnu 2013. S ohledem na uvedené jsme přesvědčeni, že nejsou naplněny podmínky pro zadání Veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ z důvodu krajně naléhavého případu.“ Auditorská zpráva končí závěrem, že veřejná zakázka byla i přes záporné právní stanovisko zadána bez provedení nezávislé ekonomicko-technické analýzy v jednacím řízení bez uveřejnění, čímž došlo k porušení zákona č. 137/2006 Sb.

22. Oznámení o zadání zakázky „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“ zadavatel uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 12. 2013. Ve formuláři je uvedeno, že zakázka byla zadána bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, její celková konečná cena činí 42 004 730 Kč bez DPH, její předpokládaná hodnota byla 49 000 000 Kč bez DPH a dodavatelem, kterému byla zakázka zadána, je Gordic.

23. Na žádost Úřadu zaslal zadavatel dne 20. 8. 2014 doplňující informace mj. k časovým okolnostem zadání veřejné zakázky. Zadavatel uvedl a zápisy z jednání doložil, že mu byla potřeba zavedení informačního systému pro výkon správní ekonomiky známa nejméně od poloviny roku 2013, kdy bylo zahájeno jednání s klíčovými dodavateli. Tuto skutečnost zadavatel dokládá zápisy z jednání klíčových dodavatelů ICT se zástupci MPSV. První zápis je datován dnem 5. 8. 2013, následují jednání z 9. 8., 14. 8. 2013, 16. 8. a 21. 8. 2013. V zápisech se průběžně uvádí, že MPSV s dodavateli projednává mj. plán pro zajištění provozu v oblasti back-office systémů, EKIS a spisové službě. (Pozn. Úřadu: jednání se účastnili i zástupci společnosti Gordic).

Relevantní ustanovení zákona, rozhodovací praxe Úřadu a judikatura

24. V § 21 odst. 1 upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení: a) otevřené řízení, b) užší řízení, c) jednací řízení s uveřejněním, d) jednací řízení bez uveřejnění, e) soutěžní dialog, f) zjednodušené podlimitní řízení. Podle odst. 2 téhož ustanovení může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

25. Ustanovení § 23 zákona uvádí podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatel při zadání veřejné zakázky podle dokumentace o veřejné zakázce i svého vyjádření postupoval podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, které zní: Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

26. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, podle něhož postupoval zadavatel při zadání veřejné zakázky, vyžaduje, aby byly splněny všechny zde uvedené podmínky, a to kumulativně. Musí se tedy jednat o krajně naléhavý případ (1.), který zadavatel svým jednáním nezpůsobil (2.), nemohl jej předvídat (3.) a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení (4.). Pokud by nebyla splněna i jen jedna z uvedených podmínek, není možné tohoto druhu zadávacího řízení využít. Zadavatel musí být schopen existenci všech důvodů pro použití JŘBU prokázat.

27. Oprávněností použití JŘBU zadavateli se v minulosti zabýval Úřad i soudy. Z rozhodovací praxe Úřadu je možno odkázat na rozhodnutí sp. zn. S129/2013/VZ ze dne 13. 9. 2013 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. R320/2013/VZ ze dne 9. 6. 2014 (týkalo se rovněž zadání zakázky v JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, pokuta 500 000 Kč) či rozhodnutí sp. zn. S332/2012 ze dne 11. 12. 2012 potvrzené rozhodnutím předsedy sp. zn. R381/2012/VZ ze dne 15. 1. 2014 (týkalo se postupu zadavatele podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, pokuta 200 000 Kč). Ucelený výklad možnosti a oprávněnosti použití JŘBU podal Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 29 Af 65/2012 ze dne 29. 5. 2014.[2] Z tohoto rozhodnutí je možno citovat následující: „Jednací řízení bez uveřejnění představuje druh zadávacího řízení s nejnižší mírou transparentnosti, vnější kontroly a hospodářské soutěže. I z tohoto důvodu právní úprava zákona o veřejných zakázkách i směrnice Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, omezuje možnosti jeho využití a taktéž judikatura Soudního dvora Evropské unie se ustálila na výkladu, že právní úpravu jednacího řízení bez uveřejnění nelze vykládat jinak než restriktivně [srov. např. rozsudky ze dne 10. 3. 1987 ve věci Komise v. Itálie (C-199/85), ze dne 17. 11. 1993 ve věci Komise v. Španělsko (C-71/92), či ze dne 14. 9. 2004 ve věci Komise v. Itálie (C-385/02)]. Platí rovněž, že je to zadavatel, kdo nese důkazní břemeno ohledně splnění podmínek pro jeho použití (tamtéž). Zákaz rozšiřujícího výkladu pro použití jednacího řízení bez uveřejnění vyplývá z jeho povahy, která se v mnoha ohledech shoduje s běžnou soukromoprávní kontraktační procedurou, v níž subjekt vstupuje do smluvního vztahu s konkrétním vybraným dodavatelem, aniž by byl povinen předem oslovit více zájemců. V jednacím řízení bez uveřejnění, které, jak uvedeno výše, vykazuje rysy běžné kontraktační procedury, ať již v tom, že je zadavatelem selektivně oslovován jeden dodavatel (eventuelně několik dodavatelů), s nímž (s nimiž) jsou posléze samostatně vyjednávány podmínky plnění budoucí smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky, tak i v tom, že celá zadávací procedura probíhá z časového hlediska „koncentrovaně“. Potenciální zneužitelnosti tohoto typu zadávacího řízení k obcházení zákona si byli vědomi český i evropský zákonodárce, kteří do § 23 zákona o veřejných zakázkách (resp. srov. čl. 31 citované směrnice) vložili uzavřený výčet situací, v nichž je obhajitelné poptávat předmět veřejné zakázky u konkrétního dodavatele.“[3]

Právní posouzení

28. Zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít podle § 21 odst. 2 zákona jednací řízení bez uveřejnění za podmínek stanovených v § 23 zákona.

29. Zadavatel v roce 2013, kdy rozhodoval, jaký druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky použít, zvolil JŘBU s odkazem na splnění všech podmínek podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Použití tohoto druhu zadávacího řízení zadavatel odůvodnil ve výzvě k jednání ze dne 9. 12. 2013 (viz výše).

30. V podnětu ze dne 16. 4. 2014 zaslaném Úřadu zadavatelem je vyjádřen opačný názor, a to, že pro zadání veřejné zakázky formou JŘBU nebyly dány podmínky stanovené zákonem, neboť v době zahájení zadávacího řízení se společností Gordic neexistoval na straně zadavatele krajně naléhavý případ ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Zadavatel měl zajištěný provoz stávajícího systému na základě smlouvy dodavatelem Atos do 30. 4. 2014, proto zadání téměř totožné zakázky[4] v dalším JŘBU nelze považovat za krajně naléhavý případ.

31. Úřad tedy ve správním řízení posuzoval, zda pro zadání veřejné zakázky v roce 2013 využil zadavatel JŘBU oprávněně či je správný pozdější právní názor zadavatele vyjádřený v podnětu ze dne 16. 4. 2014, podle něhož veřejnou zakázku nebylo třeba zadat v krajně naléhavém případě.

32. V obecné rovině Úřad nejprve konstatuje, že JŘBU je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců, s nimiž následně vyjednává smluvní podmínky. Použití JŘBU je vázáno na splnění jasně stanovených omezujících podmínek. Zadat veřejnou zakázku v JŘBU je možné jen v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku mezi neomezeným počtem zájemců.

33. Úřad na základě podkladů obsažených ve správním spisu přistoupil k posouzení, zda pro zadání veřejné zakázky formou JŘBU byly splněny podmínky požadované § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Jak je již výše uvedeno, nesplnění byť jediné podmínky pro použití JŘBU znemožňuje aplikaci tohoto druhu zadávacího řízení, tj. všechny podmínky musí být splněny současně.

34. První podmínkou je, že zakázka je zadávána v krajně naléhavém případě. Krajně naléhavý případ je událost výjimečné povahy, která si vyžaduje mimořádné řešení vzniklé situace, odchylující se od standardních postupů pro zadání veřejné zakázky. Zadavatel musí v co nejkratší době řešit určitý závažný problém vznikající náhle, zpravidla v důsledku vis maior (může jít např. o řešení přírodních katastrof, živelních událostí, krizových situací, havárií, hrozících škod, při ohrožení života a zdraví apod.). Posouzení, zda se jedná o krajně naléhavý případ, přitom nemůže být postaveno pouze na subjektivním názoru či domněnce zadavatele, nýbrž musí být založeno na objektivních a doložitelných skutečnostech. Naléhavost je pak třeba chápat jako stav, na který se zadavatel neměl možnost připravit.

35. Na tomto místě Úřad chronologicky shrne, jaké jednání či úkony zadavatele předcházely (a následovaly) odeslání výzvy k jednání ze dne 9. 12. 2013 společnosti Gordic:

• srpen 2013 – počátek série jednání mezi zástupci zadavatele a dodavateli ICT, v rámci nichž bylo jednáno mj. i o zajištění back-office systémů, EKIS, spisové službě a dalších.[5]
• 27. 11. 2013 – výzva společnosti Atos k jednání v JŘBU na veřejnou zakázku „Aplikační podpora Ekonomického informačního systému MPSV“
• 29. 11. 2013 – rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku „Aplikační podpora Ekonomického informačního systému MPSV“
• 3. 12. 2013 – uzavření smlouvy o dílo mezi zadavatelem a spol. Atos s termínem ukončení posledního milníku do 30. 4. 2014
• 9. 12. 2013 – výzva spol. Gordic k jednání v JŘBU na veřejnou zakázku „Implementace systému GINIS na podporu výkonu správní ekonomiky pro MPSV“
• 10. 12. 2013 – jednání s vyzvaným zájemcem
• 11. 12. 2013 – zpráva o posouzení a hodnocení nabídek
• 12. 12. 2013 – rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky
• 12. 12. 2013 – uzavření Smlouvy o implementaci mezi zadavatelem a Gordic

• 12. 12. 2013 – uzavření Smlouvy o podpoře mezi zadavatelem a Gordic

• 19. 3. 2014 – žádost mynistryně o provedení interního auditu veřejné zakázky
• 9. 4. 2014 – vyhotovena Auditorská zpráva
• 16. 4. 2014 – podání podnětu k Úřadu ve věci veřejné zakázky.

36. Z tohoto přehledu je zřejmé, že první požadavky zadavatele na další zajištění provozu ekonomického informačního systému se objevily v srpnu 2013, neboť původní smlouva se společností Atos na poskytování ekonomického systému měla skončit k 4. 12. 2013.

37. Sám zadavatel ve svém vyjádření z 20. 8. 2014 k dotazu Úřadu uvedl, že potřeba zavedení systému pro výkon správní ekonomiky mu byla známa nejméně cca od poloviny roku 2013, kdy zahájil jednání s klíčovými dodavateli.

38. Počátkem prosince 2013 uzavřel zadavatel na základě provedeného JŘBU smlouvu se společností Atos, jejímž předmětem bylo zajištění bezprostřední realizace účetní závěrky za rok 2013, proto byla smlouva uzavřena jen do 30. 4. 2014. Jednalo se o krátkodobý vztah na cca 5 měsíců. Zadavatel tak o své potřebě na zajištění ekonomického informačního systému věděl přinejmenším od srpna 2013; závěr roku 2013 pak překlenul na základě JŘBU plněním ze strany spol. Atos.

39. Úřad při posouzení zákonnosti postupu zadavatele vycházel z opakovaně judikovaného východiska, že důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky (zde použití JŘBU) nese ten, kdo se jich dovolává (tj. zadavatel).[6] V průběhu správního řízení zadavatel nevznesl žádné argumenty, kterými by odůvodňoval oprávněnost použití JŘBU pro zadání veřejné zakázky. Nedovolával se ani existence výjimečných podmínek pro nutnost použití JŘBU. Zadavatel naopak zákonnost svého předchozího postupu sám zpochybnil, když potvrdil, že krajně naléhavý případ ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona na straně zadavatele neexistoval (viz podání z 16. 4. 2014, které je součástí správního spisu).

40. Úřad sám taktéž neshledává, že by zadavatel veřejnou zakázku na služby v oblasti IT zadával v krajně naléhavém případě, neboť služby ekonomického informačního systému je povinen zajišťovat standardně, průběžně, trvale a dlouhodobě. Nejde o požadavek – a ve správním řízení to netvrdil ani zadavatel, který by se objevil neočekávaně, nenadále, že by šlo typicky o situaci způsobenou vyšší mocí, jak je tomu např. u havárií, živelních událostí apod. Typ služeb, který byl předmětem veřejné zakázky, mohou zadavatelé obvykle poptávat v klasických zadávacích řízeních, zde není důvod využívat JŘBU s tvrzením (v době zadávání), že jde o krajně naléhavý případ. Zadavatel služby ekonomického systému potřebuje neustále, aby mohl vést účetnictví, hradit závazky, sestavit účetní závěrku atd. Všechny tyto operace musel zadavatel zajišťovat i v minulém období (za užití systému EKIS, jehož služby měl navíc zajištěny až do 30. 4. 2014). Pokud v předchozím období zadavatel včas něco nezajistil, něco opomněl či zanedbal, nelze to napravovat řešením v podobě JŘBU jen proto, že takto lze zakázku zadat téměř ihned, bez náročné formální procedury. Jak již bylo výše uvedeno, zadávat zakázku postupem dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona lze pouze v krajně naléhavém případě, tedy v situaci, která vyvstane zpravidla náhle a bez předchozích indicií naznačujících, že by k takové situaci mohlo dojít. K takovému naléhavému a náhlému případu však u zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou nedošlo.

41. Pokud jde o splnění dalších podmínek pro použití JŘBU, Úřad se jimi nemusí podrobněji zabývat, neboť ke konstatování, že zadavatel neoprávněně použil JŘBU, postačuje již zjištění ze strany Úřadu, že nebyla splněna první ze zákonem stanovených podmínek, tj. nešlo o krajně naléhavý případ. K těmto dalším podmínkám, za kterých je dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona možno využít JŘBU, Úřad uvádí pouze následující:

42. Ke druhé a třetí podmínce, tj. že krajně naléhavý případ nemohl zadavatel předvídat a zároveň jej nezpůsobil, Úřad uvádí, že obě tyto podmínky jsou úzce svázány s naplněním podmínky první – jen pokud je naplněna první podmínka, má smysl hodnotit splnění dalších dvou podmínek. V projednávané věci učinil Úřad závěr, že se nejednalo o krajně naléhavý případ, tudíž není třeba hodnotit ani to, zda ho zadavatel způsobil či mohl předvídat. Jen na okraj Úřad doplňuje, že v projednávaném případě zadavatel potřebu pokrytí daných služeb rozhodně předvídat mohl.

43. Pokud jde o čtvrtou podmínku, tj. časové důvody pro použití JŘBU, zadavatel by měl nejprve zkoumat, zda např. při využití možnosti zkrácených lhůt není možné veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení. Je odpovědností zadavatele zadat veřejnou zakázku v takovém předstihu, aby nebylo ohroženo plnění jeho úkolů. Pokud kvůli naléhavosti případu nelze ani při dodržení minimálních lhůt jiný druh zadávacího řízení použít, pak je zadavatel oprávněn použít JŘBU (avšak vždy při splnění ostatních zákonných podmínek). Důkazní břemeno k prokázání, že z časových důvodů nebylo možné využít jiný druh zadávacího řízení, spočívá na zadavateli. Zadavatel se v průběhu správního řízení ke konkrétním časovým lhůtám potřebným pro realizaci jiného druhu zadávacího řízení nevyjádřil, tj. neprokázal, že z časových důvodů nemohl jiný druh zadávacího řízení využít.

44. JŘBU je mimořádným způsobem zadání veřejné zakázky, k jehož použití jako výjimky z obvyklých způsobů zadání zakázky je nutno přistupovat restriktivně. Obvykle jej lze použít pouze pro specifické případy, které vyžadují akutní řešení naléhavé situace. Důsledkem použití JŘBU je vyloučení soutěže o zakázku, neboť záměr zadavatele zadat zakázku nepodléhá povinnosti uveřejnění, tudíž takového řízení se mohou zúčastnit pouze zadavatelem oslovení zájemci (jeden nebo více). JŘBU, v porovnání s ostatními postupy, je postupem nejméně formalizovaným a nejméně kontrolovatelným. Neprobíhá žádný standardní výběr dodavatele a zadavatel je posléze oprávněn dohodnout s dodavatelem i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání či v zadávací dokumentaci. Nejvyšší míru soutěže o zakázku lze dosáhnout vyhlášením takového druhu zadávacího řízení, které je otevřeno neomezenému počtu dodavatelů; jedině tak má zadavatel možnost obdržet více nabídek, z nichž některá může být pro zadavatele ekonomicky výhodnější. Tyto atributy JŘBU nesplňuje, proto jej lze použít jen výjimečně v zákonem přesně definovaných situacích.

45. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebyly naplněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, neboť nebylo prokázáno, že by zakázku bylo nezbytné zadat v krajně naléhavém případě. Zadavatel o potřebě zakázku zadat předem věděl[7] a pro zadání zakázky v jiném druhu zadávacího řízení měl přiměřený časový prostor.

46. Lze tak učinit závěr, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v JŘBU, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění. Zadavatel zadal veřejnou zakázku postupem, který postrádá prvky otevřené soutěže o zakázku, neboť ji zadal jedinému zájemci v JŘBU. Tímto postupem znemožnil ostatním dodavatelům účastnit se zadávacího řízení, což mohlo podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad má přitom na základě vlastní rozhodovací činnosti za to, že v oblasti informačních technologií na trhu působí dostatečný počet soutěžitelů, kteří by mohli mít o plnění veřejné zakázky zájem.[8] Úřad dodává, že pro konstatování porušení zákona postačuje, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky mohlo dojít, není třeba prokazovat, že k ovlivnění výběru skutečně došlo.

47. Zadavatel na plnění veřejné zakázky uzavřel dne 12. 12. 2013 dvě smlouvy s dodavatelem Gordic, čímž je naplněna poslední kumulativní podmínka pro konstatování správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

48. Úřad na základě všech výše uvedených důvodů konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v JŘBU, i když nebyly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení, přitom tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV. Uložení pokuty

49. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. a), c) nebo d).

50. Zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup podle § § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky.

51. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V daném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl dne 16. 4. 2014, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 12. 12. 2013, kdy zadavatel uzavřel Smlouvu o implementaci a Smlouvu o podpoře. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 10. 12. 2014. Z uvedených dat vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, neboť Úřad o nich zahájil řízení ve lhůtách uvedených v § 121 odst. 3 zákona.

52. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí podle písemné zprávy zadavatele ze dne 6. 1. 2014 částku ve výši 50 825 723,30 Kč včetně DPH[9] na základě Smlouvy o implementaci; cena podle Smlouvy o podpoře je sjednána paušální částkou 1 312 299,05 Kč včetně DPH za měsíc a jednotkovou cenou za jednorázově poskytované servisní služby ve výši 20 812 Kč včetně DPH. Dle sdělení zadavatele k 20. 8. 2014 nebyla poukázána na základě Smlouvy o podpoře dodavateli žádná platba. S ohledem na uvedené skutečností má Úřad za to, že celkovou cenu veřejné zakázky nelze v této době zjistit, neboť její plnění nadále probíhá a zadavatel hradí či bude hradit dodavateli kromě pevné ceny zakotvené ve Smlouvě o implementaci rovněž měsíční paušály a jednorázové platby za servisní služby podle Smlouvy o podpoře, což jsou platby, jejichž výši k datu vydání rozhodnutí nelze vyčíslit a nelze tak zjistit, jaká bude celková (zadavatelem uhrazená) cena veřejné zakázky. Úřad vzal proto pro výpočet pokuty jako horní hranici nikoli procentní sazbu (10 % z ceny veřejné zakázky), ale pevnou částku do 20 000 000 Kč, jež platí pro případy, kdy nelze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Maximální výše pokuty uložená zadavateli tak může činit do 20 milionů Kč.

53. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

54. Hlavním kritériem, které je rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Způsob spáchání správního deliktu zadavatelem je popsán výše (bod 50.).

55. Zadavatel veřejnou zakázku neoprávněně zadával v JŘBU, oslovil pouze jednoho zájemce a zamezil tak v soutěži o zakázku dalším potenciálním dodavatelům. Tímto postupem soutěž o zakázku zcela vyloučil. Pochybením zadavatele došlo k významnému omezení konkurenčního prostředí v daném zadávacím řízení, přičemž následkem tohoto postupu byla skutečnost, že vybraný uchazeč nebyl vystaven žádné konkurenci.

56. Pokud jde o okolnosti spáchání správního deliktu, jako zásadně polehčující okolnost Úřad zohlednil jednání zadavatele po ukončení zadávacího řízení, kdy zadavatel nejprve v rámci interního auditu dal veřejnou zakázku prověřit a následně podal k Úřadu podnět, v němž vylíčil své pochybnosti o oprávněnosti použití JŘBU a poskytl Úřadu veškerou dokumentaci mapující postup zadavatele a průběh samotného zadávacího řízení i vše, co zadání zakázky předcházelo. Zadavatel sám požádal, aby Úřad zahájil správní řízení v této věci a aby konstatoval porušení zákona ze strany zadavatele. Úřad po provedeném řízení ve shodě se zadavatelem dospěl k závěru, že pro zadání zakázky v JŘBU nebyly splněny podmínky a zadavatel tak porušil zákon.

57. Přitěžující okolnosti Úřad neshledal.

58. S přihlédnutím ke způsobu spáchání správního deliktu, jeho následkům a okolnostem, Úřad shledal spáchaný delikt jako delikt závažného charakteru.

59. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

60. Úřad na základě zvážení shora uvedených okolností a následků spáchání správního deliktu, především po zohlednění polehčující okolnosti spočívající v plném přiznání zadavatele, stanovil výslednou částku pokuty na 300 000 Kč, tj. při spodní hranici zákonné sazby. Výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonný limit vyhovuje podmínce přiměřenosti a spravedlnosti sankce. Zadavatel ročně hospodaří s prostředky ve výši miliard korun, proto pokuta v řádu statisíců nemůže ohrozit běžnou činnost zadavatele.

61. Ze všech výše uvedených důvodů rozhodl Úřad o pokutě za spáchání správního deliktu tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

62. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek,  třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud dále Úřad uvádí odkaz na zákon, jedná se o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.

[2] Tento rozsudek byl napaden kasační stížností u Nejvyššího správního soudu – sp. zn. 8 As 149/2014.

[3] Podobný přístup uplatnil krajský soud aktuálně i v rozsudku sp. zn. 62 Af 95/2013 ze dne 13. 1. 2015. Pozn.: zde bylo hodnoceno použití JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona. Jednalo se rovněž o zakázku na implementaci systému GINIS; pokuta uložená zadavateli činila 5 mil. Kč.

[4] Podle vyjádření zadavatele jsou systémy GINIS a EKIS ekvivalentní. Smlouvy uzavřené s dodavatelem Gordic směřovaly k témuž účelu, jako krátce předtím uzavřená smlouva s dodavatelem Atos.

[5] Jednání se účastnil mj. i dodavatel Gordic.

[6] Viz nejnověji aplikace tohoto přístupu v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 95/2013-74 ze dne 13. 1. 2015.

[7] Zadavatel o nutnosti zajistit si služby ekonomického informačního systému byl prokazatelně informován minimálně od srpna 2013.

[8] Např. ze zápisů z jednání mezi zadavatelem a zástupci klíčových dodavatelů ICT je zřejmé, že těchto jednání se účastnilo minimálně 6 dodavatelů informačních technologií.

[9] Této částce odpovídá hodnota 42 004 730 Kč bez DPH uvedená zadavatelem jako celková konečná hodnota zakázky v oznámení o zadání zakázky (uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek 13. 12. 2013).