číslo jednací: S0677/2015/VZ-33468/2015/543/JWe

• Instance: I.
• Věc: avilon experimentálních chirurgických oborů – rekonstrukce a přístavba
• Účastníci:
  1. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 23. 10. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0677/2015/VZ-33468/2015/543/JWe

13. října 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil účastník řízení

• zadavatel – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., IČO 67985904, se sídlem Rumburská 89, 277 21 Liběchov,

ve veřejné zakázce „Pavilon experimentálních chirurgických oborů – rekonstrukce a přístavba“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2014 pod ev. č. 496097,

vydává podle ust. § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., IČO 67985904, se sídlem Rumburská 89, 277 21 Liběchov – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona stanovil v zadávací dokumentaci veřejné zakázky „Pavilon experimentálních chirurgických oborů – rekonstrukce a přístavba“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2014 pod ev. č. 496097, ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům podle § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona minimální rozsah stavebních prací u jednotlivých položek v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem tak, že požadoval každou referenční zakázku (v počtu celkem 3) v hodnotě minimálně 15 000 000 Kč, což je 53,19 % předpokládané hodnoty jmenované veřejné zakázky, čímž překročil zákonem přípustný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši 50 %, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel s vybraným uchazečem – Stavební JUKO s.r.o., IČO 25428055, se sídlem třída T.G. Masaryka 1492, 413 01 Roudnice nad Labem – uzavřel dne 12. 11. 2014 smlouvu o dílo na plnění jmenované veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., IČO 67985904, se sídlem Rumburská 89, 277 21 Liběchov – ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., IČO 67985904, se sídlem Rumburská 89, 277 21 Liběchov (dále jen „zadavatel“) – zahájil zadávací řízení veřejné zakázky „Pavilon experimentálních chirurgických oborů – rekonstrukce a přístavba“ zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2014 pod ev. č. 496097 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel v části 5. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 28 200 000,- Kč bez DPH“. Stejná částka je obsažena i v bodu II.2) „Množství nebo rozsah zakázky“ oznámení o zakázce, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 9. 2014 (dále jen „oznámení o zakázce“).

3. V části 8. „Technické kvalifikační předpoklady“ v bodu 8.1. „Dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona“ kvalifikační dokumentace zadavatel požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů mimo jiné následující rozsah požadovaných informací a dokladů dle § 56 odst. 5 písm. a) zákona: „Dodavatel předloží seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně“. K vymezení minimální úrovně tohoto kvalifikačního předpokladu odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona uvedl zadavatel v této části kvalifikační dokumentace, že: „Dodavatel splňuje tento kvalifikační předpoklad, pokud za posledních 5 let provedl alespoň: 3 stavební práce, jejichž předmětem byla rekonstrukce nebo přestavba nebo přístavba (příp. kombinace uvedených činností) stavby občanské vybavenosti ve finančním rozsahu min. 15 mil. Kč bez DPH“. Stejné požadavky na prokázání splnění předmětných technických kvalifikačních předpokladů vznesl zadavatel na dodavatele v bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce.

4. Součástí dokumentace o veřejné zakázce je smlouva o dílo, kterou zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem – Stavební JUKO s.r.o., IČO 25428055, se sídlem třída T.G. Masaryka 1492, 413 01 Roudnice nad Labem (dále jen „vybraný uchazeč“) – dne 12. 11. 2014 (dále jen „smlouva“). Cena veřejné zakázky činí podle článku 7. „Cena díla a fakturace“, bodu 7.1. smlouvy 30 049 564 Kč včetně DPH.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona, obdržel dne 11. 9. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. Po jejím přezkoumání dospěl Úřad k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem, a proto vydává tento příkaz.

K výroku I. příkazu

6. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

7. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

8. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

9. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

10. Podle § 56 odst. 5 písm. c) zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

11. Z dokumentace o veřejné zakázce (viz body 2 a 3 odůvodnění tohoto příkazu) vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 28 200 000 Kč bez DPH. Maximální zadavatelem požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem, stanovený podle zásad uvedených v § 56 odst. 5 písm. c) zákona, tak mohl činit nejvýše 14 100 000 Kč bez DPH. Zadavatel však v rozporu se zákonem v zadávací dokumentaci i v oznámení o zakázce požadoval, aby každá ze tří stavebních zakázek, jimiž měli dodavatelé prokazovat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, měla hodnotu nejméně 15 000 000 Kč bez DPH, tedy 53,19 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatelem požadovaný minimální objem stavebních prací u každé z těchto referenčních zakázek tak překračoval zákonem stanovenou maximální hodnotu o 900 000 Kč bez DPH.

12. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel při stanovení technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona požadoval o 900 000 Kč bez DPH vyšší rozsah stavebních prací provedených dodavatelem, než umožňuje zákon v § 56 odst. 5 písm. c), a stanovil tak minimální úroveň těchto technických kvalifikačních předpokladů vyšší, než odpovídá rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.

13. Tím, že zadavatel stanovil technické kvalifikační předpoklady tak, že neodpovídaly rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, porušil zároveň zásadu zákazu diskriminace, uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když není vyloučeno, že takto stanovenými technickými kvalifikačními předpoklady znemožnil účast v zadávacím řízení veřejné zakázky dodavatelům, kteří by ve skutečnosti byli schopni předmět veřejné zakázky splnit, avšak nepřiměřeně přísné požadavky zadavatele na kvalifikaci jim znemožnily podat nabídku. K tomu Úřad uvádí, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 na základě podrobné argumentace dospěl k závěru, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 ZVZ zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“. Z uvedeného vyplývá, že výše zmíněný diskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

14. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona stanovil v zadávací dokumentaci veřejné zakázky ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona minimální rozsah stavebních prací u jednotlivých položek v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem tak, že požadoval každou referenční zakázku (v počtu celkem 3) v hodnotě minimálně 15 000 000 Kč, což je 53,19 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, čímž překročil zákonem přípustný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

15. Nad rámec odůvodnění tohoto příkazu Úřad pro úplnost uvádí, že zadavatel v části V. svého vyjádření k podnětu (viz bod 5 odůvodnění tohoto příkazu) dokládal oprávněnost stanovení minimálního rozsahu stavebních prací u tří referenčních zakázek v hodnotě minimálně 15 000 000 Kč mimo jiné následovně: „Zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 33 000 000 Kč bez DPH. O této výši předpokládané hodnoty zakázky zadavatel informoval dodavatele i širokou veřejnost prostřednictvím uveřejnění formuláře Oznámení předběžných informací uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek 18. 6. 2014 pod ev. č. zakázky 490104. Předpokládanou hodnotu zakázky stanovil zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v ust. § 13 odst. 2 a § 16 ZVZ. (…)“. V části VI. zmíněného vyjádření k podnětu zadavatel cituje znění § 56 odst. 5 písm. c) zákona (viz bod 10 odůvodnění tohoto příkazu) a konstatuje, že „Zadavatelem předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 33 000 000,- Kč bez DPH a rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem tedy nesmí překračovat 16 500 000,- Kč bez DPH (tj. 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Zadavatel stanovil minimální rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem na hodnotu 15 000 000,- Kč bez DPH, tedy pod zákonem přípustnou hranici“.

16. K tvrzením zadavatele, uvedeným v předchozím bodu odůvodnění tohoto příkazu, Úřad uvádí, že zadavatelem zmíněné oznámení předběžných informací, uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2014 pod ev. č. zakázky 490104, se týkalo veřejné zakázky, která měla stejný název i předmět plnění jako šetřená veřejná zakázka (jejíž oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno pod ev. č. 496097), a jejíž oznámení o zahájení bylo zveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 7. 2014 rovněž pod ev. č. 490104, s předpokládanou hodnotou této veřejné zakázky uvedenou v bodu II.2.1 ve výši 28 200 000 Kč bez DPH. Oznámení o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky ev. č. 490104 bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2014 a zveřejněno dne 2. 9. 2014, tedy ve stejný den, kdy bylo zveřejněno oznámení o šetřené veřejné zakázce.

17. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že již v průběhu přípravy zadávacího řízení původní veřejné zakázky ev. č. 490104 došlo ke snížení původní výše její předpokládané hodnoty z 33 000 000 Kč bez DPH (uvedené v oznámení předběžných informací) na 28 200 000 Kč bez DPH (uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku). Stejně tak je z oznámení o šetřené veřejné zakázce a z její zadávací dokumentace zřejmé, že zadavatel stanovil její předpokládanou hodnotu na 28 200 000 Kč bez DPH (blíže viz bod 2  odůvodnění tohoto příkazu).

18. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené v oznámení předběžných informací nelze považovat za určující pro celé zadávací řízení, neboť již označení „předběžné informace“ naznačuje, že údaje zde uvedené se mohou před vlastním zahájením zadávacího řízení změnit, k čemuž právě v šetřené veřejné zakázce došlo, a nejsou tedy pro posouzení postupu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pro Úřad určující. V této souvislosti Úřad rovněž upozorňuje na znění § 26 odst. 1 písm. a) zákona, podle něhož je zadávací řízení zahajováno až odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, přičemž pro stanovení výše předpokládané hodnoty je dle § 13 odst. 2 poslední věty zákona rozhodný právě den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Z uvedeného vyplývá, že pokud zákon hovoří v § 56 odst. 5 písm. c) o předpokládané hodnotě veřejné zakázky, jedná se o hodnotu uvedenou v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, a nikoliv o hodnotu uvedenou v oznámení předběžných informací, jejíž výše tak nemůže být relevantním argumentem při přezkoumávání postupu zadavatele Úřadem ve věci šetřené veřejné zakázky.

K výroku II. příkazu

19. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

20. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že zadavatel v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona stanovil v zadávací dokumentaci veřejné zakázky ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona minimální rozsah stavebních prací u jednotlivých položek v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem tak, že zákonem přípustný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky překročil.

21. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

22. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

23. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s  účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

24. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 11. 9. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo. Rovněž při zohlednění skutečnosti, že ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 12. 11. 2014, tj. v okamžiku uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, lze konstatovat, že odpovědnost zadavatele za předmětný správní delikt nezanikla.

25. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za jeho spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona zadavateli uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

26. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí podle smlouvy 30 049 564 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 3 004 956,40 Kč.

27. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

28. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

29. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k ohrožení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Úřad ve prospěch zadavatele v této souvislosti zohlednil jako polehčující okolnost, že překročení zákonem stanovené maximální možné hodnoty objemu stavebních prací u každé z referenčních zakázek o 900 000 Kč bez DPH bylo relativně nízké a zákonem stanovenou maximální hodnotu zadavatel překročil pouze o 3,19 %. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.

30. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z účetní závěrky zadavatele za rok 2014 vyplývá, že zadavatel hospodaří s finančními prostředky v řádu desítek milionů korun (http://www.iapg.cas.cz/). S ohledem na uvedené skutečnosti nelze uloženou pokutu v žádném smyslu považovat za likvidační.

31. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 30 000 Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

32. Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu, tedy ve výši 30 000 Kč, neboť dospěl k závěru, že daná výše pokuty naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

33. Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., Rumburská 89, 277 21 Liběchov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy