číslo jednací: S0768/2015/VZ-37529/2015/523/LKa

• Instance: I.
• Věc: Zaměstnaní rodiče v Královéhradeckém kraji
• Účastníci:
  1. Česká republika – Úřad práce České republiky
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 12. 11. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0768/2015/VZ-37529/2015/523/LKa

3. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel

• Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7, 

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zaměstnaní rodiče v Královéhradeckém kraji“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 5. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 5. 2014 pod ev. č. 485200 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 094-164913, na kterou byla dne 12. 8. 2014 s vybraným uchazečem Sdružení CEPAC-Morava, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc, uzavřena smlouva,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dostupném z adresy https://mpsv.ezak.cz/contract_display_1311.html dodatek č. 1 smlouvy ze dne 12. 8. 2014 na předmět plnění veřejné zakázky „Zaměstnaní rodiče v Královéhradeckém kraji“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 5. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 5. 2014 pod ev. č. 485200 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 094-164913, uzavřený s vybraným uchazečem Sdružení CEPAC-Morava, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc, dne 1. 10. 2014, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 16. 10. 2014, ale až dne 23. 3. 2015.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 12 000,- Kč (dvanáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. 

ODŮVODNĚNÍ

1. Dne 13. 5. 2014 odeslal zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zaměstnaní rodiče v Královéhradeckém kraji“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 5. 2014 pod ev. č. 485200 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 094-164913 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce „realizace aktivit projektu ‚Zaměstnaní rodiče v Královéhradeckém kraji‘. Cílovou skupinou projektu jsou uchazeči/uchazečky o zaměstnání pečující o děti do 15 let, kteří/které jsou evidováni/y na kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR v Královéhradeckém kraji. Hlavními aktivitami projektu jsou poradenský program, rekvalifikační kurzy a podporované zaměstnání. Součástí aktivit jsou také doprovodná opatření, která mají podpořit účast jednotlivých osob v projektu. Projektové aktivity budou probíhat v pěti okresech Královéhradeckého kraje, a to ve vzdělávacích střediscích dodavatele služeb“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu II.2.1) činila 3 522 314,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil ekonomickou výhodnost nabídky.

3. Zadavatel dne 12. 8. 2014 uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem – Sdružení CEPAC-Morava, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc (dále jen „vybraný uchazeč“) smlouvu.

4. Zadavatel následně dne 1. 10. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 smlouvy na plnění veřejné zakázky.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

6. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0768/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při plnění uveřejňovacích povinností v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K povinnosti zadavatele uveřejnit na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy na plnění veřejné zakázky

8. Podle ust. § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

9. Podle ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, včetně všech jejích změn a dodatků.

10. Podle ust. § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření.

11. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že zadavatel dne 1. 10. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 smlouvy. V šetřeném případě tak poslední den lhůty k uveřejnění dodatku č. 1 smlouvy na profilu zadavatele dostupném z adresy https://mpsv.ezak.cz/contract_display_1311.html (dále jen „profil zadavatele“) podle ust. § 147a odst. 2 zákona marně uplynul dne 16. 10. 2014, tj. patnáctý den od uzavření dodatku smlouvy.

12. Z údajů uveřejněných na profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 smlouvy byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 23. 3. 2015.

13. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ust. § 147a odst. 2 věty první zákona tím, že neuveřejnil  dodatek č. 1 smlouvy na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 16. 10. 2014. Úřad pro úplnost odkazuje na znění ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona, které vtomto smyslu nerozlišuje, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy, přičemž povinnost uveřejnění každého dodatku zadavateli ukládá ve spojení s každou provedenou změnou uzavřené smlouvy.

14. Úřad konstatuje, že cílem uveřejňování smluv včetně všech změn a dodatků je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

15. Úřad považuje ve smyslu ust. § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s ust. § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy ze dne 12. 8. 2014 uzavřený s vybraným uchazečem dne 1. 10. 2014 ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 16. 10. 2014, ale až dne 23. 3. 2015, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

16. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

17. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

18. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že v rozporu s ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 smlouvy ze dne 12. 8. 2014 na předmět plnění veřejné zakázky, uzavřený s vybraným uchazečem dne 1. 10. 2014, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 16. 10. 2014, ale učinil tak až dne 23. 3. 2015.

19. Podle ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

20. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

21. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. v době spáchání správního deliktu umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

22. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 7. 10. 2015. K uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě došlo dne 1. 10. 2014, přičemž ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 17. 10. 2014, kdy marně uplynula lhůta 15 dnů pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. Správní řízení je v souladu s ust. § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na ust. § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

23. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle ust. § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

24. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

25. Podle ust. § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

26. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

27. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas uveřejnil dodatek smlouvy na plnění veřejné zakázky a umožnil tak veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost (tj. uveřejňovací povinnost ve vztahu ke smlouvám uzavřeným na veřejné zakázky, jejich změnám a dodatkům) považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností.

29. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že neuveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž pozdním uveřejněním dodatku smlouvy došlo k narušení výše popsaného zájmu chráněného zákonem, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele.

30. Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil samotnou délku prodlení s uveřejněním předmětného dodatku, neboť zadavatel dodatek uveřejnil více než 5 měsíců po uplynutí zákonné lhůty.

31. Při stanovení výše sankce se Úřad dále zabýval obsahem dodatku. Dodatkem č. 1 smlouvy došlo ke  změnám smlouvy, a to v části 2. – Práva a povinnosti smluvních stran v bodě 2.2 (prodloužení termínu pro dokončení poskytování všech služeb) a v bodě 2.4 (prodloužení termínu pro naplnění indikátorů a závazných měřitelných výstupů), dále ke změně v části 3. – Cena a platební podmínky v bodě 3.14.4 (prodloužení termínu pro vyúčtování a zaplacení ceny) a v bodě 3.15 (předpokládaná finanční částka 30 000,- Kč se rozdělila na 25 000,- Kč – příspěvek na péči o dítě a další závislé osoby a částku 5 000,- Kč – úhrada lékařského vyšetření) a v Příloze č. 1 Zadávací dokumentace na veřejnou zakázku byla doplněna v čl. 9 bodě 6 - Doprovodná opatření [tzv. přímá podpora] - o další druh přímé podpory – úhrada potvrzení o zdravotní způsobilosti). Vzhledem k uvedenému obsahu dodatku, kterým byly upřesněny spíše záležitosti technického charakteru, shledal Úřad povahu provedených změn ve vztahu ke spáchání správního deliktu spíše jako polehčující, byť zcela neodhlédl od toho, že se nejednalo o změny marginální. S ohledem na uvedené hodnotí Úřad intenzitu, ve které byla veřejná kontrola ze strany veřejnosti omezena, jako nižší. Současně vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se v šetřeném případě jedná o  veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 3 522 314 Kč bez DPH (výši skutečně uhrazené ceny nelze zjistit, neboť plnění předmětu veřejné zakázky dosud probíhá). V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředku stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti spáchání správního deliktu v šetřeném případě, zejm. s ohledem na polehčující okolnosti, jako méně závažný.

32. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

33. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda uložená pokuta nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá negativně ovlivnit působení zadavatele.

34. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 12 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

35. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Česká republika – Úřad práce České republiky, Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy