číslo jednací: S0771/2015/VZ-37819/2015/542/EŠu

• Instance: I.
• Věc: SPŠS a OA Kladno – mikroskopová zobrazovací technika
• Účastníci:
  1. Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie Kladno
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 14. 11. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0771/2015/VZ-37819/2015/542/EŠu

Brno 4. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil účastník řízení

• zadavatel – Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954, IČO 61894371, se sídlem Cyrila Boudy 2954, 272 01 Kladno,

v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „SPŠS a OA Kladno – mikroskopová zobrazovací technika“ realizovanou na základě písemné výzvy k podání nabídek ze dne 12. 6. 2014, vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954, IČO 61894371, se sídlem Cyrila Boudy 2954, 272 01 Kladno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou dne 19. 8. 2014 na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „SPŠS a OA Kladno – mikroskopová zobrazovací technika“ realizované na základě písemné výzvy k podání nabídek ze dne 12. 6. 2014, do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 3. 9. 2014, ale uveřejnil ji až po uplynutí zákonné lhůty dne 24. 9. 2014.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954, IČO 61894371, se sídlem Cyrila Boudy 2954, 272 01 Kladno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954, IČO 61894371, se sídlem Cyrila Boudy 2954, 272 01 Kladno (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil dne 12. 6. 2014 na profilu zadavatele výzvu k podání nabídek za účelem realizace veřejné zakázky malého rozsahu „SPŠS a OA Kladno – mikroskopová zobrazovací technika“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, a to Středočeský kraj.

3. Předmětem veřejné zakázky byla podle výzvy k podání nabídek dodávka mikroskopové zobrazovací techniky – nových, nerepasovaných a nepoužívaných mikroskopů, kamer a monitoru se službami spočívajícími v umístění, instalaci, seřízení, dopravy a uvedení zboží do provozu.

4. Zadavatel dne 19. 8. 2014 uzavřel kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem – MIKRO, spol. s r.o., IČO 41604326, se sídlem Lísky 1022/94, 624 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“). Celková cena dle kupní smlouvy činila 848 200 Kč bez DPH (1 026 322 Kč včetně DPH).

5. Zadavatel dne 24. 9. 2014 smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku uveřejnil na profilu zadavatele.

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti s uveřejněním smlouvy uzavřené na předmět plnění veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

7. Dne 15. 10. 2015 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k obdrženému podnětu, ve kterém zadavatel mimo jiné uvedl: „…bohužel musíme konstatovat, že z naší strany skutečně došlo k porušení povinnosti zadavatele dle § 147a odst. 1 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. …“

8. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0771/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona tím, že v zákonné lhůtě neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. K rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K povinnosti zadavatele uveřejnit na svém profilu smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku

9. Dle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

10. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

11. Z ustanovení § 147a odst. 2 písm. a) zákona vyplývá, že veřejný zadavatel uveřejní podle odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.

12. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

13. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že veřejnému zadavateli uzavírajícímu smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH, je zákonem výslovně uložena povinnost tyto smlouvy uveřejnit. Pro splnění předmětné uveřejňovací povinnosti je přitom nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění kompletního znění smluv na profilu zadavatele, jednak podmínky jejich uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smluv. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 2 zákona. K tomu Úřad dodává, že důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zákon jako znak skutkové podstaty předmětného správního deliktu nevymezuje vliv na výběr nejvhodnější nabídky či „omezení práv dodavatelů“, a to s ohledem na skutečnost, že účelem zakotvení uveřejňovací povinnosti v zákoně je umožnění veřejné kontroly zadavatele ze strany nejširší veřejnosti.

14. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že se v šetřeném případě jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH, tudíž se na tuto veřejnou zakázku vztahovala povinnost uveřejnění podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona.

15. Zadavatel dne 19. 8. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Z profilu zadavatele – seznamu dokumentů (https://www.tenderarena.cz/ profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=975) dále plyne, že tato smlouva zde byla uveřejněna dne 24. 9. 2014.

16. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel uveřejnil výše specifikovanou smlouvu na svém profilu až za více než měsíc od data jejího uzavření. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen tuto smlouvu uveřejnit do 15 dnů od data jejího uzavření, avšak učinil tak až po uplynutí zákonné lhůty, porušil tak ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

17. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

18. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu smlouvu uzavřenou dne 19. 8. 2014 na plnění veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 3. 9. 2014, ale uveřejnil ji až po plynutí zákonné lhůty dne 24. 9. 2014, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

19. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

20. Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

21. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

22. V šetřeném případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího znění zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

23. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 7. 10. 2015. K uzavření smlouvy na veřejnou zakázku došlo dne 19. 8. 2014, přičemž ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 4. 9. 2014, tedy po marném uplynutí lhůty 15 dnů pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. Správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto příkazu nezanikla.

24. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

25. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za jeho spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

26. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

27. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

28. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem skutková podstata správního deliktu, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas uveřejnil smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a umožnil tak veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností. V posuzovaném případě zadavatel smlouvu uzavřenou na plnění veřejné zakázky sice uveřejnil, avšak zákonnou lhůtu překročil o 21 dní.

30. Úřad dále uvádí, že ve prospěch zadavatele zohlednil jako polehčující okolnost, že zadavatel smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku uveřejnil dodatečně po uplynutí zákonné lhůty, tedy nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona. Pro úplnost však Úřad dodává, že toto pozdní uveřejnění nelze považovat za okolnost, kterou by zadavatel „zhojil“ uvedené porušení zákona.

31. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu s celkovou konečnou hodnotou 1 026 322 Kč s DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.

32. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená ve výši tak, jak je stanoveno ve výroku II. tohoto příkazu, není způsobilá negativně ovlivnit působení zadavatele, který je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Jak vyplývá z výroční zprávy o činnosti školy za školní rok 2013/2014, zadavatel hospodaří s finančními prostředky v řádu desítek miliónů korun. 

33. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

34. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 5 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

35. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl ve lhůtě podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954, Cyrila Boudy 2954, 272 01 Kladno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy