číslo jednací: S0807/2015/VZ-39899/2015/521/OPi
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Stekník - vodovod |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 11. 2015 |
| Dokumenty |  2015_S0807.pdf 394 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S0807/2015/VZ-39899/2015/521/OPi |
|
18. listopadu 2015 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel
-
obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice,
v souvislosti s uzavřením „Smlouvy o dílo“ ze dne 8. 6. 2012 se společností STAVBY KÜHN s.r.o., IČO 63144719, se sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1 (do 11. 1. 2013 se sídlem Dušní 112/16, 110 00 Praha 1), na veřejnou zakázku malého rozsahu „Stekník - vodovod“,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách neuveřejnil na profilu zadavatele „Smlouvu o dílo“ uzavřenou dne 8. 6. 2012 se společností STAVBY KÜHN s.r.o., IČO 63144719, se sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1 (do 11. 1. 2013 se sídlem Dušní 112/16, 110 00 Praha 1), na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Stekník - vodovod“, do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 25. 6. 2012.
II.
Zadavatel – obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách neuveřejnil na profilu zadavatele Dodatek č. 1 ze dne 27. 12. 2012 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 8. 6. 2012 se společností STAVBY KÜHN s.r.o., IČO 63144719, se sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1 (do 11. 1. 2013 se sídlem Dušní 112/16, 110 00 Praha 1), na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Stekník - vodovod“, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do 11. 1. 2013.
III.
Zadavatel – obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách neuveřejnil na profilu zadavatele Dodatek č. 2 ze dne 21. 5. 2014 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 8. 6. 2012 se společností STAVBY KÜHN s.r.o., IČO 63144719, se sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1 (do 11. 1. 2013 se sídlem Dušní 112/16, 110 00 Praha 1), na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Stekník - vodovod“, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do 5. 6. 2014.
IV.
Zadavatel – obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách neuveřejnil na profilu zadavatele Dodatek č. 3 ze dne 19. 9. 2014 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 8. 6. 2012 se společností STAVBY KÜHN s.r.o., IČO 63144719, se sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1 (do 11. 1. 2013 se sídlem Dušní 112/16, 110 00 Praha 1), na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Stekník - vodovod“, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do 6. 10. 2014.
V.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu se zadavateli – obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 20 000,- Kč(dvacet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Na základě výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne 28. 3. 2012 zahájil zadavatel – obec Zálužice, IČO 47786647, se sídlem Zálužice 22, 438 01 Zálužice (dále jen „zadavatel“) – výběr dodavatele pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu „Stekník – vodovod“.
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne 28. 3. 2012 „[v]ýstavba vodovodního řadu pro zásobování obyvatel místní části Stekník, obce Zálužice pitnou vodou. Rozsah činnosti je podrobně specifikován v Zadávací dokumentaci.“
3. Dne 8. 6. 2012 uzavřel zadavatel se společností STAVBY KÜHN s.r.o., IČO 63144719, se sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1[1] (dále jen „vybraný uchazeč“), smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky.
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením smlouvy na plnění předmětu předmětné veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0807/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
5. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
Relevantní ustanovení zákona
6. Podle § 17 písm. x) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
7. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
8. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
9. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na
a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,
b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a) zákona, § 18 odst. 2 písm. a) a c) zákona, § 18 odst. 3 písm. e) zákona a § 18 odst. 4 písm. d) zákona.
K výroku I. tohoto příkazu
10. Zadavatel uzavřel dne 8. 6. 2012 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky (zhotovení díla „Stekník – vodovod“), přičemž cena veřejné zakázky dle předmětné smlouvy činí 5 403 379,56 Kč bez DPH. Úřad konstatuje, že ve vztahu k uveřejňovací povinnosti zadavatele ohledně předmětné smlouvy nelze aplikovat výjimku zakotvenou v § 147a odst. 2 písm. a) ani b) zákona, a zadavatel byl tedy povinen předmětnou smlouvu v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona uveřejnit na svém profilu do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 23. 6. 2012, avšak s ohledem na skutečnost, že 15. den zákonné lhůty připadal na sobotu, byl zadavatel povinen uveřejnit předmětnou smlouvu na svém profilu do následujícího pracovního dne (viz § 122 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v době uzavření dané smlouvy), tj. do 25. 6. 2012.
11. Dle zjištění Úřadu však zadavatel předmětnou smlouvu o dílo ze dne 8. 6. 2012 ve lhůtě stanovené zákonem na svém profilu neuveřejnil, přičemž tak neučinil ani později do doby vydání tohoto příkazu.
12. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele „Smlouvu o dílo“ uzavřenou dne 8. 6. 2012 s vybraným uchazečem na plnění předmětu předmětné veřejné zakázky do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 25. 6. 2012, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
13. Zadavatel uzavřel dne 27. 12. 2012 s vybraným uchazečem Dodatek č. 1 ke „Smlouvě o dílo“ ze dne 8. 6. 2012, jímž smluvní strany ujednaly prodloužení termínu ukončení díla. Úřad konstatuje, že ve vztahu k uveřejňovací povinnosti zadavatele ohledně předmětného dodatku nelze aplikovat výjimku zakotvenou v § 147a odst. 2 písm. a) ani b) zákona, a zadavatel byl tedy povinen předmětný dodatek v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona uveřejnit na svém profilu do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 11. 1. 2013.
14. Dle zjištění Úřadu však zadavatel Dodatek č. 1 ze dne 27. 12. 2012 ve lhůtě stanovené zákonem na svém profilu neuveřejnil, přičemž tak neučinil ani později do doby vydání tohoto příkazu.
15. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele Dodatek č. 1 ze dne 27. 12. 2012 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 8. 6. 2012 s vybraným uchazečem na plnění předmětu předmětné veřejné zakázky do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do 11. 1. 2013, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. tohoto příkazu
16. Zadavatel uzavřel dne 21. 5. 2014 s vybraným uchazečem Dodatek č. 2 ke „Smlouvě o dílo“ ze dne 8. 6. 2012, jímž smluvní strany ujednaly změnu termínu ukončení díla a změnu způsobu financování díla. Úřad konstatuje, že ve vztahu k uveřejňovací povinnosti zadavatele ohledně předmětného dodatku nelze aplikovat výjimku zakotvenou v § 147a odst. 2 písm. a) ani b) zákona, a zadavatel byl tedy povinen předmětný dodatek v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona uveřejnit na svém profilu do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 5. 6. 2014.
17. Dle zjištění Úřadu však zadavatel Dodatek č. 2 ze dne 21. 5. 2014 ve lhůtě stanovené zákonem na svém profilu neuveřejnil, přičemž tak neučinil ani později do doby vydání tohoto příkazu.
18. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele Dodatek č. 2 ze dne 21. 5. 2014 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 8. 6. 2012 s vybraným uchazečem na plnění předmětu předmětné veřejné zakázky do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do 5. 6. 2014, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. tohoto příkazu
19. Zadavatel uzavřel dne 19. 9. 2014 s vybraným uchazečem Dodatek č. 3 ke „Smlouvě o dílo“ ze dne 8. 6. 2012, jímž smluvní strany ujednaly prodloužení termínu ukončení díla a snížení ceny díla. Úřad konstatuje, že ve vztahu k uveřejňovací povinnosti zadavatele ohledně předmětného dodatku nelze aplikovat výjimku zakotvenou v § 147a odst. 2 písm. a) ani b) zákona, a zadavatel byl tedy povinen předmětný dodatek v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona uveřejnit na svém profilu do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 4. 10. 2014, avšak s ohledem na skutečnost, že 15. den zákonné lhůty připadal na sobotu, byl zadavatel povinen uveřejnit předmětný dodatek na svém profilu do následujícího pracovního dne (viz § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v době uzavření předmětného dodatku), tj. do 6. 10. 2014.
20. Dle zjištění Úřadu však zadavatel Dodatek č. 3 ze dne 19. 9. 2014 ve lhůtě stanovené zákonem na svém profilu neuveřejnil, přičemž tak neučinil ani později do doby vydání tohoto příkazu.
21. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele Dodatek č. 3 ze dne 19. 9. 2014 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 8. 6. 2012 s vybraným uchazečem na plnění předmětu předmětné veřejné zakázky do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do 6. 10. 2014, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
Uložení pokuty
22. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem opakovaně naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
23. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
24. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době spáchání správních deliktů umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 7. 9. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 26. 6. 2012, správního deliktu vymezeného ve výroku II. tohoto příkazu dne 12. 1. 2013, správního deliktu vymezeného ve výroku III. tohoto příkazu dne 6. 6. 2014 a správního deliktu vymezeného ve výroku IV. tohoto příkazu dne 7. 10. 2014, kdy marně uplynuly lhůty pro splnění předmětných zákonem stanovených uveřejňovacích povinností zadavatele, Úřad konstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo.
25. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
26. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl „varován“ odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
27. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
28. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
29. V daném případě se zadavatel dopustil čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
30. Vzhledem k tomu, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za přísněji trestný ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
31. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, přičemž vycházel z úvahy, že zadavatel v případě předmětného deliktu po nejdelší dobu omezil kontrolu svého postupu ze strany široké veřejnosti či k tomu příslušných orgánů (k tomu viz dále), a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích II. až IV. tohoto příkazu s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.
32. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
33. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
34. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. K povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona Úřad uvádí, že se jedná o povinnost, která byla do zákona inkorporována v rámci tzv. transparentní novely zákona provedené zákonem č. 55/2012 Sb., jejímž cílem bylo posílit princip veřejné publicity výsledků zadávacích řízení a umožnit veřejný dohled nad hospodárností nakládání s veřejnými prostředky. Zadavatel tak v šetřeném případě tím, že ve lhůtě stanovené zákonem neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Stekník - vodovod“, zcela ignoroval existenci zákona ve vztahu k publicitě ukončeného zadávacího řízení v podobě povinnosti uveřejnění smlouvy, na jejímž základě došlo k výdeji veřejných prostředků v souvislosti s realizací předmětné veřejné zakázky malého rozsahu, což lze z hlediska intenzity považovat za jedno z nejzávažnějších porušení uveřejňovacích povinností zadavatele ve smyslu ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
35. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil na svém profilu v zákonné lhůtě smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky, byla způsobena situace, kdy byla zcela zásadním způsobem (k tomu srov. bod 36 odůvodnění níže) ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Jak již bylo akcentováno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že právě smlouva uzavřená na veřejnou zakázku je jedním z vůbec nejdůležitějších uveřejňovaných dokumentů, neboť veřejnosti [jejíž zájem na kontrole vynakládání veřejných prostředků je primárním objektem správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona] poskytuje informaci nejen o hodnotě vynakládaných veřejných prostředků, ale též o předmětu (proti)plnění a podmínkách, za kterých jsou dané veřejné prostředky vynakládány.
36. Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako přitěžující okolnost, že zadavatel neuveřejnil předmětnou smlouvu na svém profilu ani po zákonem stanovené lhůtě a kontrola postupu zadavatele (ze strany veřejnosti) z hlediska nakládání s veřejnými zdroji tak nebyla umožněna vůbec. Úřad při stanovení výše pokuty taktéž shledal přitěžující okolnost spočívající ve skutečnosti, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. až IV. tohoto příkazu.
37. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (dle dodatku č. 3 ze dne 19. 9. 2014 činí cena díla 5 108 493,- Kč bez DPH, tj. 6 181 276,53 Kč včetně DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.
38. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž i skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uplynuly více jak 3 roky, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
39. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Ze závěrečného účtu zadavatele za rok 2014[2] vyplývá, že příjmy za rok 2014 dosáhly výše 5 861 020,95 Kč. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 20 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).
40. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.
41. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.
42. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
43. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč uvedenou ve výroku V. tohoto příkazu.
44. Pokuta uložená ve výroku V. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
obec Zálužice, Zálužice 22, 438 01 Zálužice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy