číslo jednací: S0817/2015/VZ-40409/2015/532/ZČa

• Instance: I.
• Věc: Rámcová smlouva na dodávku počítačů, notebooků, operačního systému, monitorů a příslušenství
• Účastníci:
  1. Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 2. 12. 2015

Č. j.:ÚOHS-S0817/2015/VZ-40409/2015/532/ZČa

20. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil účastník řízení

• zadavatel – Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 67985823, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4,

v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku „Rámcová smlouva na dodávku počítačů, notebooků, operačního systému, monitorů a příslušenství“ zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30.9.2013 ve zjednodušeném podlimitním řízení,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 67985823, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku „Rámcová smlouva na dodávku počítačů, notebooků, operačního systému, monitorů a příslušenství“ zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30.9.2013 ve zjednodušeném podlimitním řízení, uzavřenou dne 15.11.2013 s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – Židenice, do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 2.12.2013, ale uveřejnil až dne 24.11.2014.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 67985823, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 – ukládá

pokuta ve výši 2 000,- Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 67985823, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) zahájil výzvou k podání nabídek ze dne 30.9.2013 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rámcová smlouva na dodávku počítačů, notebooků, operačního systému, monitorů a příslušenství“ (dále jen „veřejná zakázka“).Z výzvy k podání nabídek ze dne 30.9.2013 vyplývá, že se jednalo o zjednodušené podlimitní řízení, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena v celkové výši 3 200 000 Kč bez DPH.

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 4.11.2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci pod sp. zn. S0817/2015/VZ dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

3. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K postavení zadavatele

4. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 341/2005 Sb.“), je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.

6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. může být veřejná výzkumná instituce zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (dále jen „zřizovatel“); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“).

7. Ze zřizovací listiny zadavatele ze dne 28.6.2006 vyplývá, že na základě zákona č. 341/2005 Sb. se právní forma zadavatele dnem 1.1.2007 mění ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci. Z předmětné zřizovací listiny dále vyplývá, že zřizovatelem zadavatele je Akademie věd České republiky – organizační složka státu, IČO 60165171, se sídlem Národní 1009/3, 117 20 Praha 1. Z předmětné zřizovací listiny je dále zřejmé, že účelem zřízení zadavatele je „uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti fyziologie a patofyziologie, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat infrastrukturu výzkumu“.

8. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

9. Z dikce ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že do kategorie veřejných zadavatelů se řadí i tzv. jiná právnická osoba, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu, a současně je tato jiná právnická osoba v určitém vztahu ke konkrétnímu veřejnému zadavateli – tento vztah může být založen buď na základě převážného financování této jiné právnické osoby ze strany veřejného zadavatele, případně na tom, že konkrétní veřejný zadavatel může fakticky ovlivňovat činnost této jiné právnické osoby (typicky formou jmenování či volby nadpoloviční většiny členů orgánů této jiné právnické osoby). Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel je ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. veřejnou výzkumnou institucí zřízenou Českou republikou, konkrétně Akademií věd České republiky v postavení organizační složky státu. Nemůže být proto sporu o tom, že je zde naplněna druhá ze shora popsaných podmínek pro konstatování, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona. Jestliže je zřizovatelem zadavatele samotná Česká republika, která je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, pak předpoklad výše popsaného „ovládání“ zadavatele, coby tzv. jiné právnické osoby, je beze zbytku splněn.

10. Pokud jde o naplnění i první z podmínek pro učinění závěru, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, a sice uspokojování potřeb veřejného zájmu, pak Úřad konstatuje následující. Platí, že za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat takové potřeby, které jsou spojeny s obecným zájmem nad jejich výkonem a které se stát prostřednictvím orgánů státní správy (resp. územní samosprávné celky na základě zvláštních právních předpisů) rozhodne uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním ponechává rozhodující vliv. Úřad opakuje, že účelem zřízení zadavatele je „uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti fyziologie a patofyziologie, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat infrastrukturu výzkumu“, přičemž tento je v souladu s § 2 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. podporován zejména z veřejných prostředků. Je tudíž nepochybné, že vědecký výzkum nemá sloužit k uspokojení potřeb konkrétních jednotlivců, případně úzké skupiny osob, nýbrž k uspokojení potřeb samotného státu, tedy České republiky, potažmo jejích obyvatel, a není tudíž adresnou činností, ale naopak činností, která slouží k zajištění potřeb veřejnosti jako celku. Vzhledem k právě řečenému Úřad tudíž dovozuje, že je tímto splněna i první z podmínek vymezených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

11. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona a tudíž je povinen postupovat při zadávaní veřejných zakázek podle zákona.

K výroku I. příkazu

12. Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

13. Podle § 25 písm. a) zákona může veřejný zadavatel použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby.

14. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

15. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

16. Podle § 147a odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

17. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez  DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

18. Podle § 147a odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé citovaného zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez  DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) citovaného zákona,

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

19. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že dle § 147a odst. 2 zákona v rozhodném znění měl zadavatel povinnost bez dalšího uveřejnit na profilu zadavatelecelé znění rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Úřad přitom podotýká, že dle § 147a odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele celé znění rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření s omezením, které se vztahuje na veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší. Úřad sděluje, že takové uveřejnění umožňuje jedinou, byť až následnou, možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti) a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že uvedená povinnost má nepopiratelný význam coby institut, jehož prostřednictvím je široká veřejnost informována o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Úřad poznamenává, že v šetřeném případě v souladu s čl. 40 odst. 6Listiny základních práv a svobod aplikoval pozdější (pro pachatele) příznivější právní úpravu, neboť tato obsahuje, oproti zákonu v rozhodném znění, výjimku pro rámcové smlouvy, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Nicméně vzhledem k výši ceny veřejné zakázky 3 282 305 Kč bez DPH (3 938 765 Kč včetně DPH) nadále trvá povinnost zadavatele předmětnou rámcovou smlouvu uveřejnit a zadavatel byl i podle právní úpravy pozdější povinen předmětnou rámcovou smlouvu uveřejnit, a to v souladu se zákonem do 15-ti dnů od jejího uzavření.

20. Pro splnění předmětné uveřejňovací povinnosti je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění kompletního znění smlouvy na profilu zadavatele, jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s odst. 2 zákona. K tomu Úřad dodává, že důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zákon jako znak skutkové podstaty předmětného správního deliktu nevymezuje vliv na výběr nejvhodnější nabídky či „omezení práv dodavatelů“, a to s ohledem na skutečnost, že účelem zakotvení uveřejňovací povinnosti v zákoně je právě umožnění veřejné kontroly zadavatele ze strany nejširší veřejnosti (viz výše).

21. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že na plnění předmětné veřejné zakázky byla dne 15.11.2013 uzavřena rámcová smlouva mezi zadavatelem a vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – Židenice (dále jen „vybraný uchazeč“). V příloze č. 2 „Specifikace výše nabídkové ceny“ této smlouvy je uvedena celková cena plnění bez DPH (tj. za předmět plnění veřejné zakázky) ve výši 3 282 305 Kč bez DPH.

22. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že zadavatel na profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=5502 uveřejnil předmětnou rámcovou smlouvu až dne 24.11.2014. Protože zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele rámcovou smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku uzavřenou dne 15.11.2013 s vybraným uchazečem do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 2.12.2013 a uveřejnil ji až dne 24.11.2014, nemohla tak být v šetřeném případě zajištěna zákonem požadovaná míra transparentnosti postupu zadavatele a tedy zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Úřad přitom podotýká, že na této skutečnosti nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění rámcové smlouvy na plnění šetřené veřejné zakázky v zákonné lhůtě nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu postupu zadavatele.

23. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12.11.2015 argumentuje administrativním pochybením, neboť uvádí, že rámcová smlouva byla uveřejněna na profilu zadavatele v zákonné lhůtě, nicméně v červenci 2014 došlo k přechodu z informačního systému „Egordion“ na informační systém „TenderArena“, přičemž rámcová smlouva byla pro přihlášeného uživatele viditelná, avšak pro nepřihlášeného uživatele smlouva vidět nebyla. Zadavatel dále uvádí, že při nápravě tohoto zjištění, tj. při zviditelnění smlouvy v systému „TenderArena“ i pro nepřihlášené uživatele došlo i k přepisu data uveřejnění rámcové smlouvy na den 24.11.2014. Úřad k uvedenému sděluje, že zadavatel nepředložil žádný dokument, který by prokazoval, že smlouva byla uveřejněna v zákonem stanovené lhůtě a Úřad tudíž nemůže toto tvrzení přijmout, neboť z profilu zadavatele jasně vyplývá, že předmětná rámcová smlouva byla uveřejněna dne 24.11.2014.

24. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen uveřejnit na svém profilu celé znění rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření dne 15.11.2013, tj. do 2.12.2013, avšak neučinil tak ve stanovené lhůtě, porušil tak ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s ustanovením § 147a odst. 2 zákona.

25. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a Úřad tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

26. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s ustanovením § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu rámcovou smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky do 15 dnů od  uzavření této smlouvy.

27. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

28. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

29. Zadavatel se dopustí správního podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

30. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

31. K uvedenému Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6.3.2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

32. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

33. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 4.11.2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 3.12.2013, když dne 2.12.2013 marně uplynula zákonem stanovená lhůta pro uveřejnění celého znění rámcové smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zánik odpovědnosti zadavatele nedošlo.

34. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

35. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za který lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

36. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

37. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

38. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti. Úřad ve prospěch zadavatele v této souvislosti zohlednil jako polehčující okolnost, že zadavatel rámcovou smlouvu uveřejnil, a to dne 24.11.2014 na profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=5502 a zajistil tak „jistou míru“ transparentnosti, a tak kontrola postupu zadavatele ze strany veřejnosti nebyla zcela vyloučena a učinil tak dříve, než bylo dané pochybení šetřeno ze strany Úřadu. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jednalo o podlimitní veřejnou zakázku s celkovou konečnou hodnotou 3 282 305 Kč bez DPH (3 938 765 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředku stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.

39. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k době spáchání správního deliktu, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V šetřeném případě uplynula od spáchání správního deliktu již poměrně dlouhá doba, a to cca 2 roky, přičemž Úřad tuto skutečnost zohlednil a posoudil jako polehčující okolnost.

40. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele. Z výkazu zisku a ztrát zadavatele ke dni 31.12.2014 mimo jiné vyplývá, že výsledek hospodaření (po zdanění) činil částku ve výši 7 268 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje, považovat za likvidační.

41. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

42. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

43. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správního deliktu přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla zadána a nápravy tak nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy