číslo jednací: S439,440/2014/VZ-20752/2014/521/VSt/MŽi
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění a Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. |
| Rok | 2014 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 12. 2015 |
| Související rozhodnutí | S439,440/2014/VZ-20752/2014/521/VSt/MŽi R358/2014/VZ-41989/2015/321/BRy |
| Dokumenty |  S_439_2014.pdf 351 KB |
|
Č.j.:ÚOHS-S439,440/2014/VZ-20752/2014/521/VSt/MŽi |
|
1. října 2014 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení zahájeném z moci úřední dne 28. 5. 2014, jehož účastníkem je
-
zadavatel – město Přibyslav, IČO 00268097, se sídlem Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dodatek č. 2 ze dne 12. 7. 2012 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012, a veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dodatek č. 4 ze dne 6. 5. 2013 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – město Přibyslav, IČO 00268097, se sídlem Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ zadávanou formou jednacího řízení bez uveřejnění k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření dodatku č. 2 ze dne 12. 7. 2012 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012.
II.
Zadavatel – město Přibyslav, IČO 00268097, se sídlem Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ zadávanou formou jednacího řízení bez uveřejnění k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření dodatku č. 4 ze dne 6. 5. 2013 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012.
III.
Zadavatel – město Přibyslav, IČO 00268097, se sídlem Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav – se při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ formou jednacího řízení bez uveřejnění dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem – UNISTAV a.s., IČO 00531766, se sídlem Příkop 6, 602 00 Brno – dodatek č. 4 ze dne 6. 5. 2013 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012.
IV.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí se zadavateli – město Přibyslav, IČO 00268097, se sídlem Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – město Přibyslav, IČO 00268097, se sídlem Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav (dále jen „zadavatel“) – zadal v souvislosti s investiční akcí „Dostavba a modernizace základní školy v Přibyslavi“ veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 10. 2011 a uveřejněno v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 17. 10. 2011 pod ev. č. 60066529, ve znění opravy uveřejněné dne 27. 10. 2011. Zakázka byla zadána vybranému uchazeči – UNISTAV a.s., IČO 00531766, se sídlem Příkop 6, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).
Veřejná zakázka „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“
2. V průběhu realizace veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav“ byly zjištěny závažné nedostatky projektové dokumentace. Odstranění nedostatků zadavatel řešil zadáním veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ formou jednacího řízení bez uveřejnění. Předmětem uvedené veřejné zakázky bylo provedení dodatečných stavebních prací a souvisejících dodávek a služeb v rozsahu změn v projektové dokumentaci.
3. Dne 12. 7. 2012 uzavřel na základě výše uvedeného jednacího řízení bez uveřejnění zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012 (dále jen „dodatek č. 2“) s celkovou cenou díla 5 377 796 Kč bez DPH. Oznámení o zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ bylo zadavatelem odesláno k uveřejnění dne 25. 2. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2014 pod ev. č. 482231.
4. V písemném soupisu a odůvodnění nezbytnosti zadaných stavebních prací včetně ceny ze dne 12. 7. 2014 zadavatel uvádí, že sepsal „dodatečné stavební práce, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách a jejich potřeba vznikla v důsledku nepředvídatelných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro úspěšné dokončení stavby“ (rozsáhlé rozpory mezi výkazem výměr a projektem, chyby v projektu, nedostatečný geologický průzkum stavby, chyby způsobené etapizací atd.). Ke způsobu ocenění dodatečných stavebních prací zde zadavatel uvádí, že „ocenění dodatečných stavebních prací bylo provedeno cenami ze soutěžního rozpočtu a jednotkovými cenami, odsouhlasenými investorem. Bylo zpracováno do dodatku č. 2 a jeho příloh.“
Veřejná zakázka „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“
5. Zadavatel v rámci kontrolního dne stavby č. 34 probíhajícího v rámci plnění předmětu veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav“ (konkrétně bod č. 34.3 záznamu z kontrolního dne stavby číslu 34 ze dne 28. 1. 2013) vyzval ústně vybraného uchazeče k podání nabídky na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ zadávanou formou jednacího řízení bez uveřejnění, jejímž předmětem bylo provedení dodatečných stavebních prací a souvisejících dodávek a služeb spočívajících v provedení demolice objektu KORD.
6. Dne 6. 5. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 4 ke smlouvě o dílo č. 102080_U.4180_01_2011 ze dne 9. 1. 2012 (dále jen „dodatek č. 4“) s celkovou cenou díla 2 768 337 Kč bez DPH. Oznámení o zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ bylo zadavatelem odesláno k uveřejnění dne 25. 2. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2014 pod ev. č. 482233.
7. Z písemného soupisu a odůvodnění nezbytnosti zadaných stavebních prací včetně ceny ze dne 6. 5.2013 vyplývá, že dodatečné práce spočívající v demolici budovy KORD, které jsou předmětem veřejné zakázky, bylo nutno realizovat pro úspěšné dokončení stavby a „byly vyvolány zásadním opomenutím v rámci projekčního řešení etapizace výstavby“. Předpokládaná demolice budovy KODR, která v podstatě vyvolala celou investici, měla proběhnout v rámci III. etapy, což se v průběhu II. etapy ukázalo jako složitě realizovatelné (zejména s ohledem na zajištění příjezdové cesty pro těžkou techniku pro demolici a také v souvislosti s terénními úpravami).
II. POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s investiční akcí „Dostavba a modernizace základní školy v Přibyslavi“.
9. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentace o předmětných veřejných zakázkách, po jejich přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to konkrétně při volbě druhu zadávacího řízení při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ a dále v souvislosti s povinností uveřejnění výsledků zadávacích řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ a na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
10. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ formou jednacího řízení bez uveřejnění oznámil Úřad zadavateli, jako jedinému účastníku řízení, dopisem č. j. ÚOHS-S439/2014/VZ-11235/2014/521/VSt ze dne 27. 5. 2014.
11. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ formou jednacího řízení bez uveřejnění oznámil Úřad zadavateli, jako jedinému účastníku řízení, dopisem č. j. ÚOHS-S440/2014/VZ-11259/2014/521/VSt ze dne 27. 5 2014.
12. Dnem 28. 5. 2014, kdy byla předmětná oznámení o zahájení správního řízení doručena zadavateli, byla obě předmětná správní řízení zahájena.
13. Usnesením č. j. ÚOHS-S439,440/2014/VZ-11438/2014/521/VSt ze dne 29. 5. 2014 byla předmětná správní řízení v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie dle § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) spojena. O spojení správních řízení byl zadavatel vyrozuměn dopisem č. j. ÚOHS-S439,440/2014/VZ-11443/2014/521/VSt.
14. Usnesením č. j. ÚOHS-S439,440/2014/VZ-11453/2014/521/VSt ze dne 29. 5. 2014 Úřad stanovil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
Vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2014
15. Dne 6. 6. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž sděluje, že k neuveřejnění dodatků č. 2 a č. 4 na profilu zadavatele a výsledků jednacích řízení ve Věstníku veřejných zakázek došlo z toho důvodu, že zadavatel zadával původní zadávací řízení dle legislativy platné před 1. 4. 2012. Své pochybení si uvědomil po zahájení šetření Úřadu v únoru 2014 a následně obratem dodatky zveřejnil. Dále zadavatel uvádí, že opomenutí ve zveřejnění bylo nedopatřením, nikoliv úmyslem. Ze strany zadavatele je toto opomenutí vnímáno pouze jako administrativní pochybení a nedomnívá se, že je důvodem pro zahájení správního řízení z moci úřední.
16. Zadavatel uvádí, že Úřad nesprávně posoudil otázku možného spáchání správního deliktu a dále, že je zadavateli podsouváno, „že dne 21. 12. 2011 byla na veřejném zasedání Zastupitelstva města Přibyslav zvažována demolice objektu KORD již při 1. a 2. etapě výstavby“. K tomu zadavatel uvádí, že na uvedeném zasedání „byla diskuze jen o výběru dodavatele 1. a 2. etapy a diskutující zastupitelé, uvedení v zápisu se o bourání budovy KORD již v 1. a 2. etapě vůbec nezmiňují. Nikdo ze zastupitelstva si v té době z časových a finančních důvodů vůbec nedokázal představit, že by se bourání KORDU mělo uskutečnit dříve, než v plánované 3. etapě“. Se zahájením 3. etapy se dle zadavatele počítalo nejdříve po roce 2014. Samotná budova měla být po výstavbě 1. a 2. etapy odpojena a přístupová místa zazděna. Až v roce 2013 byl zadavatel donucen na základě objektivně nepředvídaných skutečností, které se ukázaly jako nezbytné a které jsou popsány v jednotlivých dokumentech, řešit vzniklou situaci, a byl proto oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Zadavatel tedy zcela odmítá pochybnost, „zda byla splněna podmínka objektivně nepředvídané skutečnosti nezbytné pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění“.
Další průběh správního řízení
17. Dne 9. 6. 2014 obdržel Úřad rozklad zadavatele, který směřuje proti zahájení správního řízení, a kterým se zadavatel domáhá zastavení a zrušení předmětného společného správního řízení z moci úřední.
18. Dopisem č. j. ÚOHS-S439,440/2014/VZ-12217/2014/521/VSt ze dne 12. 6 2014 bylo účastníkovi řízení oznámeno ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve společném správním řízení. Usnesením č. j. ÚOHS-S439,440/2014/VZ-1236/2014/521/VSt ze dne 12. 6. 2014 Úřad stanovil zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později již nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
19. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu zadávacích dokumentací, vyjádření účastníka řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při uzavírání dodatku č. 2 a dodatku č. 4 nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K podmínkám jednacího řízení bez uveřejnění
20. Ustanovení § 6 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
21. Podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona může zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo služby v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že:
1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli
2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20% ceny původní veřejné zakázky.
22. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
23. Úřad k použití jednacího řízení bez uveřejnění v obecné rovině podotýká, že jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění chápáno jako mimořádný způsob zadání veřejné zakázky, který je vázaný na splnění zákonem vymezených podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojování potřeby zadavatele není možno dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, typicky v otevřeném či užším řízení. Jedná se tedy o výjimku z pravidel zadávání veřejných zakázek, která musí být vykládána restriktivně, s tím, že důkazní břemeno ohledně skutečné existence zákonných důvodů umožňujících aplikaci této výjimky nese ten, kdo se existence těchto okolností dovolává (tj. zadavatel).
24. V případě použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) musí být kumulativně splněny tyto zákonem stanovené podmínky:
- Musí se jednat o plnění, které je stavební prací nebo službou a které nebylo obsaženo v původních zadávacích podmínkách.
- Musí se jednat o plnění, jehož potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností.
- Musí jít o plnění, které je nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb.
- Musí být zadáno stejnému dodavateli.
- Plnění nezle technicky nebo ekonomicky oddělit od původní zakázky, oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli, případně je oddělení možné, ale dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.
- Celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nesmí překročit 20% ceny původní veřejné zakázky.
25. Z dokumentace o veřejné zakázce „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ vyplývá, že zadavatel na základě ústní výzvy k podání nabídky jedinému uchazeči učiněné v rámci kontrolního dne stavby č. 34 (konkrétně bod č. 34.3 záznamu z kontrolní stavby číslo 34 ze dne 28. 1. 2013) zadal veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona a na její plnění uzavřel dodatek č. 4. V dodatku č. 4 je uvedeno, že se zhotovitel zavazuje pro objednatele provést dodatečné stavební práce a související dodávky a služby spočívající v provedení demolice budovy KORD. V dodatku č. 4 je dále uvedeno, že byly splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky na dodatečné stavební práce za použití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 7 písm. a) zákona, nicméně bližší upřesnění splnění těchto podmínek v dodatku chybí.
26. Úřad konstatuje, že zadavatel v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ s určitostí dodržel následující z podmínek pro zadávání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona – dodatečné stavební práce nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách (tzn. v podmínkách vztahujících se k 1. a 2. etapě investiční akcí „Dostavba a modernizace základní školy v Přibyslavi“), byly zadány témuž dodavateli a jejich rozsah nepřekročil 20% ceny původní veřejné zakázky.
27. V písemném soupisu a odůvodnění nezbytnosti zadaných stavebních prací včetně ceny dle § 34 odst. 5 zákona ze dne 6. 5. 2013 je uvedeno, že nutnost dodatečných prací „byla vyvolána zásadním opomenutím v rámci projekčního řešení etapizace výstavby. Budova Kordu byla od prvopočátku určena k demolici, v podstatě její předpokládaná demolice vyvolala celou investici. Vlastní demolice měla proběhnout v rámci III. etapy, což se v průběhu stavby II. etapy zjistilo jako složitě realizovatelné.“
28. Ze zápisu z 12. veřejného zasedání zastupitelstva města Přibyslav ze dne 21. 12. 2011 jasně vyplývá, že již v této době proběhla na zasedání diskuse zastupitelů o budoucnosti, resp. demolici objektu KORD, neboť se z něho uvolňuje nebezpečný azbest a samotná životnost objektu skončila v roce 2002.
29. Ze zápisu z 22. veřejného zasedání Zastupitelstva města Přibyslav ze dne 10. 4. 2013 vyplývá, že při projednávání dodatku č. 4 byly zastupitelům předloženy dvě varianty řešení stavu budovy KORD, a to zabednění, nebo odstranění budovy, přičemž „ze dvou možností buď zabedněním a postupným chátráním, nebo odstraněním je vhodnější budovu zbourat“ s důrazem na možnost zbourat budovu dříve, tedy již v rámci I. a II. etapy výstavby a s argumentem menší technické a finanční náročnosti bourání.
30. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel prokazatelně předvídal potřebu demolice objektu KORD již v roce 2011, z čehož lze dovodit, že zadal veřejnou zakázku „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona bez splnění podmínky objektivně nepředvídaných skutečností.
31. K argumentu zadavatele, podle něhož jsou objektivně nepředvídané skutečnosti zcela srozumitelně popsány v jednotlivých dokumentech, Úřad uvádí, že při zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu zadávací dokumentace, nenalezl dokumenty, které by popisovaly objektivně nepředvídané skutečnosti. V písemném soupisu a odůvodnění nezbytnosti zadaných stavebních prací včetně ceny ze dne 6. 5. 2013 (dále jen „písemný soupis“) zadavatel uvádí skutečnosti, které jej vedly k zadání předmětných dodatečných stavebních prací. Jednalo se zejména o tu skutečnost, že příjezdová cesta pro těžkou techniku nezbytnou pro demolici byla v projektu nevhodně vymezena. Bylo určeno, že touto příjezdovou cestou bude chodník vedoucí v blízkosti soukromého rodinného domu. K popsané skutečnosti Úřad uvádí, že jí nelze chápat jako nepředvídanou, neboť zadavatel již při zadávání původní veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav“ věděl, že je plánovaný příjezd těžké techniky po chodníku v sousedství rodinného domu pro bourací práce v další etapě rekonstrukce (na této skutečnosti nic nemění fakt, že v důsledku chybné projektové dokumentace následně došlo k zúžení průjezdu z důvodu snížení terénu pro odkanalizování). Nejednalo se tedy o skutečnosti nepředvídané, tedy takové, které by vznikly (nebo by se o nich zadavatel dozvěděl) až v průběhu plnění předmětné veřejné zakázky a jež by existovaly objektivně nezávisle na vůli zadavatele. Zadavatel tedy tuto skutečnost mohl při zadávání původní veřejné zakázky zohlednit. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 5. 6. 2014 žádné objektivně nepředvídané skutečnosti nevymezil, ani neuvedl jednotlivé dokumenty, které je – podle jeho názoru – popisují.
32. Úřad dále konstatuje, že zadavatel také neprokázal nezbytnost dodatečných stavebních prací pro provedení stavebních prací původních. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že původní stavební práce mohly být dokončeny i bez demolice budovy KORD (předmětem původních stavebních prací, tedy 1. a 2. etapy rekonstrukce, byly stavební práce v jiných částech areálu ZŠ Přibyslav, tedy zcela mimo budovu KORD). Rovněž ze zápisu z 22. veřejného zasedání Zastupitelstva města Přibyslav ze dne 10. 4. 2013 vyplývá, že demolice budovy v dřívějším termínu byla pouze jednou z možností (přičemž druhou z možností bylo budovu pouze zabednit do doby demolice v rámci III. etapy rekonstrukce), nešlo tedy o nezbytnost. Nebyla tedy splněna další z podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění – podmínka plnění nezbytného pro provedení původních stavebních prací.
33. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce také jednoznačně nevyplývá, že demolice budovy KORD musela být nezbytně provedena vybraným uchazečem, protože dodatečné stavební práce není možno technicky nebo ekonomicky oddělit od původních stavebních prací. Z výkresu „ZŠ PŘIBYSLAV – etapizace“ je zřejmé, že stavební práce spojené s I. a II. etapou rekonstrukce probíhaly mimo budovu KORD. V písemném soupisu zadavatel uvádí, že bylo možno využít „zpevněnou komunikaci určenou pro I. a II. etapu“ pro přístup k demolované budově a dále, že „vlastní bourání bylo velice náročné, jelikož bylo prováděno v režimu likvidace nebezpečných látek (azbestu) ...“. Mj. z výše uvedeného Úřad vyvozuje, že bourací práce bylo možno technicky oddělit od původních prací a to na základě následujících úvah. Prostor pro bourací stavební práce byl oddělen od původních stavebních prací, tudíž by bylo možné provádět stavební práce původní i dodatečné paralelně. Dále Úřad uvádí, že koordinace činností na staveništi musela být přizpůsobena náročnému bourání i když demolici prováděl vybraný uchazeč, nelze tedy předpokládat, že by tato koordinace nebyla možná, pokud by demolici prováděl jiný dodavatel. Jiný dodavatel by také mohl využívat zmiňovanou zpevněnou komunikaci určenou pro I. a II. etapu pro dopravu potřebné techniky na staveniště. Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že bylo možno provedení demolice budovy technicky oddělit od původních stavebních prací. Úřad dále konstatuje, že předmět dodatečných stavebních prací nebyl natolik specifický, aby jej nemohl splnit i jiný dodavatel, než vybraný uchazeč. Tuto skutečnost si Úřad ověřil z veřejně dostupných zdrojů.
34. Argumentem pro zadání dodatečných stavebních prací vybranému uchazeči uvedeným na 22. veřejném zasedání Zastupitelstva města Přibyslav ze dne 10. 4. 2013 byla rychlost realizace, tedy úspora času, a také ekonomická výhodnost nabídky, ovšem zadavatel tyto argumenty pouze konstatoval a ničím nedoložil. Nezbytnost provedení demolice budovy KORD vybraným uchazečem z důvodu nemožnosti technického, případně ekonomického oddělení nebylo zadavatelem konstatováno v písemném soupisu ani v žádné jiné části dokumentace.
35. Ze shora uvedeného vyplývá, že zadavatel v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ nedodržel podmínku objektivně nepředvídané skutečnosti, podmínku nezbytnosti plnění pro provedení původních stavebních prací a dále podmínku nemožnosti technického nebo ekonomického oddělení plnění od původní zakázky, tudíž neoprávněně zvolil formu jednacího řízení bez uveřejnění, což mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel zadal veřejnou zakázku takovou formou zadávacího řízení, která umožňuje konkurenci a vzájemnou soutěž dodavatelů, mohl by obdržet více nabídek, z nichž některé mohly být pro zadavatele výhodnější.
36. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ nesplnil podmínky, které zákon kumulativně stanoví pro zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení
37. Podle § 83 odst. 1 věty první zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
38. Z dokumentace o veřejné zakázce „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ vyplývá, že dne 12. 7. 2012 uzavřel zadavatel dodatek č. 2. Z dokumentace o veřejné zakázce „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ vyplývá, že dne 6. 5. 2013 uzavřel zadavatel dodatek č. 4 s vybraným uchazečem.
39. Dne 25. 2. 2014 zadavatel odeslal do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“, které bylo uveřejněno dne 26. 2. 2014 pod ev. č. 482231, a oznámení o zadání zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“, které bylo uveřejněno dne 26. 2. 2014 pod ev. č. 482233.
40. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel odeslal oznámení o zadání předmětných veřejných zakázek k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ 593 dnů po uzavření dodatku č. 2 a v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ 295 dnů po uzavření dodatku č. 4.
41. Zadavatel tedy dodatečně zveřejnil informace o výsledku zadávacích řízení ve Věstníku veřejných zakázek, avšak neučinil tak ve lhůtě dle ustanovení § 83 odst. 1 zákona (tj. do 15 dnů od uzavření smlouvy).
42. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen oznámení o zadání zakázky odeslat k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření dodatku č. 2 (tj. od 12. 7. 2012), tedy do 27. 7. 2012, a dodatku č. 4 (tj. od 6. 5. 2013), tedy do 21. 5. 2013, avšak učinil tak v obou případech až dne 25. 2. 2014 (po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy.
43. K argumentu zadavatele, podle něhož opomenutí uveřejnění předmětných dodatků a oznámení o výsledcích zadávacích řízení je pouhým administrativním pochybením, které snad ani není důvodem pro zahájení správního řízení z moci úřední, Úřad uvádí, že důležitost uveřejňování je dána již samotným stanovením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě (bez nutnosti splnění dalších podmínek) jako deliktní jednání s možností udělení sankce. Úřad k tomu pro úplnost dodává, že celé zadávací řízení podléhá základním zásadám uvedeným v ust. § 6 zákona, zejména pak zásadě transparentnosti, která se projevuje např. v povinnosti uveřejnění výsledku zadávacího řízení a to jednak s ohledem na kontrolovatelnost zadávacího řízení a v širším slova smyslu i s ohledem na veřejnou kontrolu nad vynakládáním veřejných prostředků.
44. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětných zadávacích řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření dodatku č. 2 a dodatku č. 4 s vybraným uchazečem. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.
K uložení pokuty
45. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným správním deliktům přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na plnění předmětných veřejných zakázek byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout.
46. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
47. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
48. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a to tím, že porušil ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ a oznámení o zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy.
49. Zadavatel se dále dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ nesplnil podmínky, které zákon kumulativně stanoví pro zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona.
50. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
51. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 10. 2. 2014, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 28. 5. 2014. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo. Rovněž při zohlednění skutečnosti, že dodatek č. 2 byl uzavřen zadavatelem a vybraným uchazečem dne 12. 7. 2012 a dodatek č. 4 byl uzavřen zadavatelem a vybraným uchazečem dne 6. 5. 2013 lze konstatovat, že lhůta pro zahájení správního řízení byla zachována. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
52. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
53. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
54. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
55. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10% ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d). Vzhledem k tomu, že cena veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ byla sjednána na 2 768 337 Kč bez DPH, tedy 3 349 687,77 Kč vč. DPH, činí horní hranice možné pokuty po zaokrouhlení částku ve výši 334 969 Kč.
56. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 1/2012 Sb. (dále jen „zákon, ve znění zákona č. 1/2012 Sb.“),[1] se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona, ve znění zákona č. 1/2012 Sb.
57. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo d) zákona.[2]
58. V daném případě se zadavatel dopustil v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“ správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, se sankcí v maximální výši 10 000 000 Kč a v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, se sankcí v maximální výši 20 000 000 Kč a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, se sankcí v maximální výši 334 969 Kč.
59. S ohledem na to, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovená rozdílná výše pokuty, bude v tomto případě v souladu se zásadou absorpce ukládána sankce za závažnější ze spáchaných deliktů, tedy delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona u veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“, za jehož spáchání může být uložena pokuta do 20 000 000 Kč. K ostatním spáchaným správním deliktům bude přihlédnuto v rámci přitěžujících okolností.
60. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
61. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
62. Úřad při stanovení výše pokuty vzal tedy v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Úřad uvádí, že uveřejňovací, a tedy informativní povinnost stanovenou zákonem považuje za stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností, a tudíž porušení této povinnosti považuje za závažné.
63. Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, přihlédl Úřad zejména ke skutečnosti, že zadavatel překročil při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ zákonnou lhůtu dle ustanovení § 83 odst. 1 věta první zákona takovým způsobem, kterým de facto znemožnil přezkum dodatku č. 4 Úřadem na základě případných návrhů na zákaz plnění smlouvy podaných v zákonné lhůtě (tj. do 30 kalendářních dnů od ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření smlouvy – viz ustanovení § 114 odst. 4 zákona), neboť případný navrhovatel se neměl možnost se o uzavření dodatku č. 4 dozvědět z Věstníku veřejných zakázek. Tímto nabývá závažnost skutku zadavatele na intenzitě (oproti například situaci, kdy není dodržena lhůta podle ustanovení § 83 odst. 1 zákona v jednotkách dnů).
64. Ve prospěch zadavatele přihlédl Úřad ke skutečnosti, že oznámení o výsledku zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce zadavatel dodatečně zveřejnil (přestože tak učinil až po uplynutí zákonné lhůty).
65. Přitěžující okolností je skutečnost, že totožného správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel za shodných okolností dopustil i v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění“.
66. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl také k tomu, že se zadavatel rovněž dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když ve veřejné zakázce „Rekonstrukce a dostavba ZŠ Přibyslav – jednací řízení bez uveřejnění II“ nedodržel podmínku objektivně nepředvídané skutečnosti, tudíž neoprávněně zvolil formu zadávacího řízení bez uveřejnění, což mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky a tím nesplnil podmínky, které zákon kumulativně stanoví pro zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona.
67. Při určení výše pokuty však Úřad musel vzít v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“.
68. Ze Závěrečného účtu za rok 2013 ze dne 26. 3. 2014 (dostupné z http://www.pribyslav.cz) vyplývá, že město Přibyslav v roce 2013 hospodařilo s příjmy v celkové výši 91 377 108, 52 Kč (přičemž v rámci podnikatelské činnosti vykázalo za uvedené období zisk 10 494 515,05 Kč). V Rozpočtu města Přibyslav na rok 2014 (dostupné tamtéž) jsou schváleny minimální příjmy ve výši 62 789 888 Kč a maximální výdaje ve výši 56 430 908 Kč. S ohledem na uvedené skutečnosti nelze považovat uloženou pokutu za likvidační.
69. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Funkce represivní i preventivní jsou spolu neoddělitelně spjaty, Úřad proto v šetřeném případě uložil pokutu v takové výši, aby účinně postihla jednání zadavatele, a zároveň, aby zadavatele do budoucna od podobného jednání odradila. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad při stanovení výše pokuty tedy dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Úřad navíc pokládá za nutné uvést, že zadavatel může, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.
70. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Výše uložené pokuty v šetřeném případě naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.
71. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
město Přibyslav, Bechyňovo náměstí 1, 582 22 Přibyslav
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy