číslo jednací: S178/2014/VZ-13272/2014/522/MBa

• Instance: I.
• Věc: Poskytování právních služeb
• Účastníci:
  1. Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 11. 12. 2015
• Související rozhodnutí: S178/2014/VZ-13272/2014/522/MBa; R245/2014/VZ-43758/2015/321/OHo

Č. j.: ÚOHS-S178/2014/VZ-13272/2014/522/MBa

23. června 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 21. 3. 2014, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha - Vinohrady,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 7. 2010 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 7. 2010 pod ev. č. 60048156 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 8. 2010 pod evidenčním číslem 2010/S 148-228875,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha - Vinohrady – se při zadávání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 7. 2010 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 7. 2010 pod ev. č. 60048156 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 8. 2010 pod evidenčním číslem 2010/S 148-228875, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že porušil ustanovení § 6 a § 44 odst. 1 citovaného zákona, když v zadávacích podmínkách předmětného zadávacího řízení nevymezil rozsah předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, a neposkytl tak všem uchazečům stejný rozsah informací, kterými z titulu dosavadního dodavatele poptávaných služeb disponoval vybraný uchazeč, čímž se dopustil nerovného zacházení a netransparentnosti ve svém postupu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 8. 2. 2011 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha - Vinohrady – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 100 000,- Kč (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha - Vinohrady (dále jen „zadavatel“) - při zadávání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 7. 2010 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 7. 2010 pod ev. č. 60048156 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 8. 2010 pod evidenčním číslem 2010/S 148-228875 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Předmětem veřejné zakázky uvedeným v odst. 7 zadávací dokumentace bylo poskytování právních služeb vybraným uchazečem zadavateli s tím, že smlouva měla být uzavřena na 5 let a předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 35 000 000,- Kč bez DPH. Předmět veřejné zakázky byl dále specifikován v odst. 7.5.2 zadávací dokumentace tak, že právní služby budou zadavateli poskytovány v rozsahu poskytování právních rad a konzultací, zpracování právních rozborů, posouzení a analýz, sepisování smluv a jiných podání či dokumentů a posuzování návrhů smluv a jiných podání a dokumentů. Dále bylo v odst. 7.5.3 zadávací dokumentace uvedeno, že na vyžádání zadavatele a na základě zvláštní plné moci od zadavatele budou vybraným uchazečem poskytovány níže uvedené právní služby - účast na zastupování zadavatele při jednání se třetími stranami, zejména obchodními partnery zadavatele, zastupování zadavatele před správními či samosprávními orgány a zastupování zadavatele před soudy, a to v rámci občanského soudního řízení, v rámci správního soudnictví, v rámci řízení před Ústavním soudem, v rámci rozhodčích řízení a komplexní zastupování zadavatele při výkonu rozhodnutí.

4. Zadavatel v zadávací dokumentaci v odst. 7.5.3 písm. c) uvedl, že „Vzhledem ke specifičnosti předmětu veřejné zakázky nelze předvídat reálný objem pravidelně odebíraných právních služeb s výhledem na 5 let. Odhad takového celkového finančního plnění uvedený v této veřejné zakázce znamená maximální možnou výši, nelze z něj dovodit závazný objem prací, který bude zadavatel měsíčně odebírat. Vzhledem k charakteru právních služeb (právní služby v oblasti problematiky mimořádně složitých správních řízení s velkým počtem účastníků) je reálný předpoklad, že v některých obdobích může objem požadovaných právních služeb několikanásobně překročit 20 hodin, jindy se přiblíží limitu 20ti hodin.“

5. Zadavatel v zadávací dokumentaci v odst. 10.1. uvedl, že jako základní hodnotící kritérium zvolil ekonomickou výhodnost nabídky s tím, že nabídky měly být hodnoceny podle následujících dílčích hodnotících kritérií, pro které stanovil váhu

• Nabídková cena bez DPH 60 %
• Vzorová dokumentace-Právní rozbor k zákonu č. 48/1997 Sb.25 %
• Vzorová dokumentace-Posouzení postupu zadavatele při vyřizování žádosti o poskytnutí informace 15 %.

6. Zadavatel v zadávací dokumentaci v odst. 10.2. stanovil pro dílčí hodnotící kritéria další subkritéria, což v případě dílčího hodnotícího kritéria „Nabídková cena bez DPH“ byla

• Cena za paušální měsíční poskytování právních služeb v rozsahu 20 hodin měsíčně (bez DPH) dle odst. 9.1 písm. a) této zadávací dokumentace váha 10 %

• Jednotková cena za 1 hodinu poskytovaných právních služeb nad 20 hodin poskytování právních služeb (bez DPH) dle odst. 9.1 písm. b) této zadávací dokumentaceváha 90 %.

7. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídky od pěti uchazečů.

8. Rozhodnutím ze dne 13. 1. 2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., IČO 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“).

9. Dne 8. 2. 2011 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o poskytování právní pomoci.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

11. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

12. O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníka řízení oznámením č. j. ÚOHS-S178/2014/VZ-6045/2014/522/MBa ze dne 21. 3. 2014. Usnesením č. j. ÚOHS-S178/2014/VZ-6046/2014/522/MBa ze dne 21. 3. 2014 stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Současně Úřad stanovil účastníku řízení lhůtu k provedení úkonu předložení smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 23. 2. 2010 uzavřené s vybraným uchazečem, o jejíž existenci se Úřad dozvěděl z obdrženého podnětu a jež byla uzavřena na období předcházející zahájení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

III. Vyjádření zadavatele ze dne 1. 4. 2014

13. Dne 2. 4. 2014 zaslal zadavatel Úřadu své vyjádření ze dne 1. 4. 2014.

14. V předmětném vyjádření zadavatel v úvodu shrnul rozsah právní problematiky, kterou v rámci svých kompetencí řeší včetně uvedení příslušných právních předpisů.

15. Dále se zadavatel ve svém vyjádření zabýval okolnostmi a důvody uzavření smlouvy o právní pomoci ze dne 23. 2. 2010 a vyhlášení předmětné veřejné zakázky. Zadavatel uvedl, že od 1. 1. 2008 nabyla účinnosti novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která stanovila zadavateli zcela nové kompetence v oblasti cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a v oblasti jejich úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Předmětná novela podle zadavatele nahradila dosavadní systém zcela novým systémem stanovování cen a úhrad léčivých přípravků, přičemž nově zavedený systém byl diametrálně odlišný od původní koncepce rozhodování. Zadavatel dále uvedl, že se musel vypořádat s novou agendou zcela speciálního typu správních řízení o stanovení, změnách a zrušení cen a výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, a s agendou revizních řízení. Zároveň však zadavatel musel řešit problematiku, kterou přinášel přechod na tento nový systém, přičemž ceny a úhrady léčivých přípravků stanovené dle legislativy platné a účinné do 1. 1. 2008 nebylo možné prohlásit za neplatné, neboť by se tím zablokovala dostupnost léčivých přípravků pro pacienty. Dle zadavatele řešila novela zákona o veřejném zdravotním pojištění předmětný problém institutem speciálních revizních správních řízení, které zahrnovaly všechny v době novely registrované léčivé přípravky (v řádu tisíců) a jejichž cílem bylo převést ceny a úhrady u všech léčivých přípravků do nového systému stanovování cen a úhrad léčivých přípravků tak, aby byly v budoucnu vzájemně porovnatelné. Zadavatel konstatoval, že v praxi to znamenalo vést řadu rozsáhlých správních řízení, která se již v budoucnu neměla opakovat, a která se dostávala do střetu se správními řízeními vedenými již dle nových pravidel. Nastalou situaci řešil zadavatel dodávkou externích právních služeb (zejména vzhledem k dočasnosti řešené problematiky) a dne 23. 2. 2010 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o zajištění právních služeb. K tomu zadavatel doplnil, že výše uvedená smlouva byla uzavřena na krátké časové období a rovněž tak výše plnění byla omezena, přičemž se dle zadavatele jednalo o zakázku malého rozsahu, jejíž potřebnost vyplynula z jeho aktuálních a akutních potřeb pro dané (poměrně krátké) časové období. Dále zadavatel uvedl, že v tomto období převažovaly právní služby zaměřené na řešení problémů spojených s přechodem starého systému na nový systém v oblasti agendy cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely.

16. K důvodům zahájení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že v průběhu let 2009 – 2010 se, vzhledem ke komplikovanosti nového systému, stále více ukazovalo, že bude nutné řešit poskytování právních služeb i nadále, tentokrát ovšem ve vztahu ke správním řízením „běžným“, nikoli k problematice spojené s obdobím přechodu systému ze starého na nový. Složitost nového systému demonstroval zadavatel výčtem novelizací zákona o veřejném zdravotním pojištění, týkajících se předmětné problematiky (v období let 2008-2011 celkem 22 novelizací). Výše uvedená situace a pokusy o její řešení vyvolaly v zadavateli přesvědčení o dočasnosti zvýšené potřeby právních služeb, proto se rozhodl řešit věc i nadále v rámci poskytování externích právních služeb a přistoupil k vypsání výběrového řízení na veřejnou zakázku ve větším rozsahu, aby nedošlo k podezření na účelové rozdělování veřejných zakázek. Zadavatel k tomu doplnil, že předmět veřejné zakázky byl sice vymezen jako právní služby, ale byl zaměřen především na řešení správních řízení nového systému stanovování cen a úhrad léčivých přípravků.

17. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem měl zadavatel za to, že vybraný uchazeč nebyl oproti jiným uchazečům zvýhodněn v důsledku uzavření smlouvy ze dne 23. 2. 2010, neboť plnění dle této smlouvy bylo zaměřeno, jak v objemu, tak i v řešené materii na oblast problematiky spojené s přechodem cen a úhrad léčivých přípravků ze starého do nového systému správních řízení o cenách a úhradách účinného od 1. 1. 2008. Podle zadavatele vybraný uchazeč neřešil problematiku cen a úhrad komplexně, ale řešil pouze některé obtížné situace, přičemž se jednalo o smlouvu krátkodobou. Zadavatel dále uvedl, že z důvodu, aby měl zajištěno poskytování právních služeb dlouhodoběji do budoucna a nevystavil se riziku nezákonného dělení zakázek, přistoupil k vyhlášení otevřeného zadávacího řízení na zajištění poskytování právních služeb po dobu 5 let. K tomu zadavatel upřesnil, že v rámci vymezení předmětu a rozsahu veřejné zakázky a s ohledem na velmi specifickou činnost zadavatele, nebylo reálně možné předem určit, v jakých konkrétních obdobích budou požadovány právní služby a v jakém konkrétním rozsahu. Zadavatel dále upozornil, že přímo ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že v průběhu doby trvání smlouvy na plnění veřejné zakázky lze předpokládat nárazová období, kdy právní služby budou vyžadovány v podstatně vyšším rozsahu, než je paušálních 20 hodin, což opět podporuje stanovení významné váhy kritériu jednotkové ceny za 1 hodinu poskytovaných právních služeb nad 20 hodin poskytování právních služeb. Zadavatel tedy do čl. 7.5.3. zadávací dokumentace obsáhl své zkušenosti z předchozích období, kdy rozsah požadovaných právních služeb nelze kvantifikovat jinak než jako „proměnlivý“.

18. Zadavatel konstatoval, že skutečnost, že měl s vybraným uchazečem uzavřenu krátkodobou smlouvu na poskytování právních služeb v oblasti cen a úhrad léčivých přípravků, nemohla znamenat, že tím vybraný uchazeč získal informace, které ho mohly jakýmkoliv způsobem zvýhodnit oproti jiným uchazečům.

19. Zadavatel dále odkázal na přehled, v němž je uveden průběh čerpání u dlouhodobých zakázek, který je uveřejněn na jeho internetových stránkách http://www.sukl.cz/sukl/zakazka-k-poskytovani-pravnich-sluzeb, z něhož lze dovodit, že objem zadávaných úkolů v průběhu realizace smlouvy kolísal, a že v loňském roce došlo k jeho výraznému poklesu. Zadavatel k tomu uvedl, že se za takovéto situace nemůže ztotožnit se závěrem Úřadu, že vybraný uchazeč měl informace, v jakém rozsahu asi bude zadavatel realizovat služby s obdobným plněním.

20. Zadavatel konstatoval, že rozsah veřejné zakázky v míře potřebné pro nacenění poskytovaných služeb bylo jednoznačně a zcela transparentně možné dovodit ze stanovené a zveřejněné předpokládané hodnoty veřejné zakázky a nastavení dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel měl za to, že v případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 35 mil. Kč bez DPH na dobu 5 let, je bezpochyby zřejmé, že v souhrnu, za celé 5 leté období trvání smlouvy, bude požadováno poskytnutí právních služeb v podstatně větším rozsahu, než připadá na 20 hodin měsíčně. Zadavatel tak zcela v souladu s požadavky na účelné a efektivní nakládání s prostředky státu stanovil značně převažující preferenci pro hodnocení dílčího kritéria „Jednotková cena za 1 hodinu poskytovaných právních služeb nad 20 hodin poskytování právních služeb“. Podle zadavatele uvedené úvahy přitom vychází z jednoduchých matematických propočtů, které si mohli učinit všichni potenciální dodavatelé bez dalších znalostí.

21. Zadavatel konstatoval, že vymezení předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska jeho věcného obsahu a rozsahu obecně závisí pouze na něm, jeho potřebách a dalších faktických okolnostech existujících v době zahájení zadávacího řízení, což ostatně potvrzuje i rozhodovací praxe Úřadu, který se v minulosti opakovaně vyjádřil, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, resp. že pokud by Úřad zadavateli určoval, jaké parametry má mít jím poptávané plnění, sám sebe by nepřípustně stavěl do role zadavatele. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S40/2010/VZ ze dne 21. 10. 2010 a rozhodnutí předsedy Úřadu R160/2011/VZ ze dne 13. 12. 2011.

22. Zadavatel měl dále za to, že argumentace Úřadu uvedená v Oznámení o zahájení správního řízení by v důsledku poměrně absurdně znamenala, že zadávacího řízení (a to zcela obecně) by se nemohl účastnit dodavatel, který zadavateli poskytoval služby či dodávky před jeho zahájením (na základě předchozí veřejné zakázky). Zadavatel dále dovodil, že tento závěr by do značné míry mohl omezit okruh možných uchazečů, což by zřejmě bylo spíše diskriminační a je přesvědčen, že tento závěr by byl v přímém rozporu s účelem zákona o veřejných zakázkách.

23. Zadavatel vzhledem ke shora uvedenému dovodil, že v případě veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ postupoval zcela v souladu se závěry Úřadu uvedenými v odkazovaných rozhodnutích a že se nejedná o případ, kdy by porušil zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 zákona a kdy by dostatečně nevymezil rozsah předmětu veřejné zakázky dle § 44 odst. 1 zákona. Zadavatel měl za to, že postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

24. Závěrem zadavatel navrhl, aby Úřad rozhodl, že zadavatel zákon neporušil, anebo aby Úřad správní řízení zastavil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

25. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření účastníka řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

26. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

V. Relevantní ustanovení právních předpisů

27. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

VI. K nevymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a neposkytnutí stejného rozsahu informací všem uchazečům při zadávání veřejné zakázky

29. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl být schopen věcně nejlépe definovat. Přesto nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela svévolně, jelikož je vázán zásadami uvedenými v § 6 zákona, a tedy i zásadami transparentnosti a rovného zacházení.

30. Tyto zásady jsou vedle zásady zákazu diskriminace jedny ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržovány v celém průběhu zadávacího řízení. Zásada rovného zacházení znamená takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem dodavatelům, tj. zajištění stejných příležitostí pro všechny dodavatele. Princip rovného zacházení spočívá v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován, přičemž tento princip je nutno aplikovat ve všech stádiích zadávacího řízení.

31. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy. Například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

32. Zadávací dokumentace je nejdůležitějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Odpovědnost za její zpracování leží plně na zadavateli. Tento soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek tvoří společně komplex informací, na jejichž základě uchazeči zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracován s maximální pozorností, dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. V tomto smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010, když uvedl, že: „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“

33. Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci v odst. 10.2 pro dílčí hodnotící kritérium „Nabídková cena bez DPH“ s vahou 60 % další subkritéria, a to tak, že jako základ paušálního měsíčního poskytování právních služeb určil rozsah 20 hodin měsíčně s váhou 10 % a dále určil jako dílčí hodnotící subkritérium jednotkovou cenu za 1 hodinu poskytovaných právních služeb nad paušálně poskytovaných 20 hodin služeb s váhou 90 %.

34. Současně zadavatel v odst. 7.5.3 písm. c) uvedl, že vzhledem k charakteru právních služeb (právní služby v oblasti problematiky mimořádně složitých správních řízení s velkým počtem účastníků) je reálný předpoklad, že v některých obdobích může objem požadovaných právních služeb několikanásobně překročit 20 hodin a jindy se přiblíží limitu 20 hodin.

35. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 23. 2. 2010, tedy v době před zadáním předmětné veřejné zakázky, smlouvu o poskytování právní pomoci, jejímž předmětem uvedeným v čl. I bylo poskytování právních služeb v rozsahu právní pomoci při nesporné i sporné právní agendě zadavatele týkající se zejména cenové a úhradové regulace registrovaných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, zejména kontrola rozhodnutí vydávaných zadavatelem ve správních řízeních vedených v rámci revize úhrad s tím, že právní pomoc bude poskytována na základě zadání zadavatele v rozsahu od telefonických konzultací po osobní konzultace či písemná stanoviska jen pro potřeby zadavatele a případného zastupování zadavatele při jednáních.

36. Na základě smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem dne 23. 2. 2010 fakturoval zadavateli vybraný uchazeč v období od února 2010 do července 2010, kdy bylo zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, poskytování právních služeb za měsíc únor 2010 v rozsahu 80,5 hod., za měsíc březen 2010 v rozsahu 200 hod., za měsíc duben 2010 v rozsahu 120,5 hod., za měsíc květen 2010 v rozsahu 113,5 hod. a za měsíc červen 2010 v rozsahu 95 hod.

37. Rozsah právních služeb poskytovaných vybraným uchazečem zadavateli v posledních 5 měsících před zadáním veřejné zakázky se tak pohyboval v rozsahu od 80,5 hod. v měsíci únoru 2010 (v období od 23. 2. 2010 do 28. 2. 2010, tj. za 6 dnů) po 200 hod. v měsíci březnu 2010, přičemž průměrný rozsah poskytovaných právních služeb za uvedených 5 měsíců činil 121,9 hod./měsíc.

38. Úřad dále uvádí, že v čl. 1.2 smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 8. 2. 2011 je stanoven rozsah poskytovaných právních služeb tak, že jde o poskytování právních rad a konzultací, zpracování právních rozborů, posouzení a analýz, sepisování smluv a jiných podání či dokumentů, a dále na vyžádání zadavatele a na základě zvláštní plné moci účast a zastupování zadavatele při jednáních s třetími stranami, zejména obchodními partnery, zastupování zadavatele před správními či samosprávními orgány, zastupování zadavatele v řízeních před soudy, a to v rámci občanského soudního řízení, správního soudnictví, řízení před Ústavním soudem, rozhodčích řízení a komplexním zastupování zadavatele při výkonu rozhodnutí. Srovnáním předmětu smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 23. 2. 2010 (viz bod 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a předmětu smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 8. 2. 2011 Úřad dospěl k závěru, že rozsah smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 8. 2. 2011 je podstatně širší, než rozsah smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 23. 2. 2010, neboť rozsah smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 23. 2. 2010 byl navázán na agendu zadavatele týkající se zejména cenové a úhradové regulace registrovaných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, zatímco v případě smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 8. 2. 2011 není rozsah poskytovaných služeb ničím omezen a týká se veškeré agendy zadavatele včetně cenové a úhradové regulace registrovaných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, přičemž je dále rozšířen o zastupování zadavatele v řízeních před soudy, a to v rámci občanského soudního řízení, správního soudnictví, řízení před Ústavním soudem, rozhodčích řízení a komplexním zastupování zadavatele při výkonu rozhodnutí.

39. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatelem uváděný rozsah 20 hodin měsíčně na paušální poskytování právních služeb (doplněný o zadavatelovo vysvětlení, že je reálný předpoklad, že v některých obdobích může objem požadovaných právních služeb několikanásobně překročit 20 hodin a jindy se přiblíží limitu 20 hodin) neodpovídal skutečnému rozsahu poskytovaných právních služeb v předcházejících 5 měsících a současně zadavatel v zadávacích podmínkách rozšířil rozsah poskytovaných právních služeb oproti období předcházejícímu zadání předmětné veřejné zakázky, přičemž vybraný uchazeč si těchto skutečností byl ze své vlastní praxe vědom a mohl tomu tak svou nabídku, na rozdíl od ostatních uchazečů, kteří se mohli při tvorbě svých nabídek spolehnout pouze na zadávací dokumentaci, přizpůsobit. Současně si vybraný uchazeč mohl na základě své vlastní praktické zkušenosti učinit kvalifikovaný závěr, v jakém rozsahu bude zadavatel požadovat plnění veřejné zakázky a přizpůsobit tomu svou nabídku. V rámci hodnotícího kritéria cena za paušální měsíční poskytování právních služeb v rozsahu 20 hodin měsíčně s váhou 10 % tak mohl vybraný uchazeč stanovit cenu vyšší oproti ostatním uchazečům a naopak u hodnotícího kritéria jednotková cena za 1 hodinu poskytovaných právních služeb nad 20 hodin poskytování právních služeb s váhou 90 % mohl kalkulovat s cenou nižší oproti ostatním uchazečům, neboť si mohl učinit kvalifikovaný závěr o tom, že rozsah poskytovaného plnění výrazně přesáhne zadavatelem určený rozsah paušálního měsíčního poskytování právních služeb.

40. K tomu Úřad uvádí, že z protokolu o otevírání nabídek ze dne 6. 9. 2010 je zřejmá odlišnost nabídky vybraného uchazeče od nabídek ostatních uchazečů, a to jak v části týkající se ceny za paušální poskytování právních služeb, kdy nabídka vybraného uchazeče činila 92 000,- Kč, přičemž nabídky ostatních uchazečů se pohybovaly v rozmezí od 19 500,- Kč do 55 000,- Kč, tak i v části týkající se jednotkové ceny za hodinu poskytovaných právních služeb nad 20 hodin měsíčně, kdy nabídka vybraného uchazeče činila 1 300,- Kč, přičemž nabídky ostatních uchazečů se pohybovaly v rozmezí od 1 490,- Kč do 2 250,- Kč

41. Úřad má za to, že tato informační výhoda mohla být zásadním aspektem, kterým mohl být vybraný uchazeč zvýhodněn při sestavování nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek, kdy právě jednotková cena za poskytování právních služeb nad rámec 20 hodin paušálního měsíčního plnění sehrála výraznou roli při hodnocení nabídek. Jelikož, jak vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek a z protokolu o otevírání nabídek ze dne 6. 9. 2010, vybraný uchazeč nabídl v tomto kritériu nejnižší hodnotu, přičemž nelze vyloučit, že stanovení takto v celkovém kontextu pro něj výhodné ceny mu umožnila právě znalost předpokládaného rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.

42. Úřad konstatuje, že pro podání nabídky je nezbytná znalost rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky a je nepřípustné, aby zadavatel o skutečném rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky neinformoval všechny uchazeče, neboť znalost rozsahu plnění veřejné zakázky je nezbytná pro kvalitní zpracování nabídky. Tím není dotčen postup zadavatele, kdy si sám může určit hodnotící kritéria a jejich váhu, avšak v daném postupu musí zadavatel dodržet všechny zásady zadávacího řízení a zachovat vztah užitné hodnoty a ceny.

43. K argumentu zadavatele, že předmět smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 23. 2. 2010 je odlišný od předmětu veřejné zakázky, Úřad uvádí, že srovnáním čl. I smlouvy uzavřené dne 23. 2. 2010, ve kterém je uveden předmět smlouvy (viz bod 35 tohoto rozhodnutí) a čl. 1.2 smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 8. 2. 2011, ve kterém je uveden rozsah poskytovaných právních služeb (viz bod 38 tohoto rozhodnutí), dospěl k závěru, že zadavatel v zadávacím řízení podstatně rozšířil rozsah poskytovaných právních služeb oproti rozsahu předmětu uvedenému ve smlouvě o poskytování právních služeb ze dne 23. 2. 2010. Vzhledem k výše uvedenému tedy není zřejmé, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že rozsah požadovaných právních služeb reálně poklesne oproti stavu před zadáním předmětné veřejné zakázky.

44. K argumentu zadavatele, že přistoupil k vyhlášení otevřeného zadávacího řízení na zajištění poskytování právních služeb po dobu 5 let, aby měl zajištěno poskytování právních služeb dlouhodoběji do budoucna a nevystavil se riziku nezákonného dělení zakázek s tím, že nebylo reálně možné předem určit, v jakých konkrétních obdobích budou požadovány právní služby a v jakém konkrétním rozsahu, Úřad uvádí, že důvody, které zadavatele vedly k tomuto nastavení délky trvání veřejné zakázky, jsou irelevantní ve vztahu k posouzení, zda samotné nastavení zadávacích podmínek mohlo ovlivnit zákonnost zadávacího řízení.

45. K argumentu zadavatele, že do zadávací dokumentace obsáhl své zkušenosti z předchozího období, Úřad uvádí, že s tímto argumentem nelze souhlasit, neboť průměrný rozsah poskytovaných právních služeb za 5 měsíců předcházejících zadání veřejné zakázky činil 121,9 hod./měsíc. Současně sám zadavatel argumentuje tím, že v oblasti jeho působnosti se v dané době vyskytovala značná proměnlivost právních předpisů, které se měnily a přinášely zvýšený rozsah právních problémů, které musel zadavatel řešit. Úřad má tedy za to, že není zřejmé, z jakých důvodů zadavatel předpokládal či dovozoval, že dojde k tak radikálnímu poklesu rozsahu poskytování právních služeb.

46. K argumentu zadavatele, že v případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 35 mil. Kč bez DPH na dobu 5 let, bylo bezpochyby zřejmé, že v souhrnu, za celé 5 leté období trvání smlouvy, bude požadováno poskytnutí právních služeb v podstatně větším rozsahu, než připadá na 20 hodin měsíčně, což vychází z jednoduchých matematických propočtů, které si mohli učinit všichni potenciální dodavatelé bez dalších znalostí, Úřad uvádí, že zadávací dokumentace musí být zpracována s maximální pozorností, dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. K tomu Úřad dále uvádí, že rozpor mezi předpokládaným rozsahem požadovaného plnění a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nemůže být ze strany dodavatelů svévolně vyřešen jednoduchým matematickým propočtem, a to zejména bez znalosti reálného rozsahu v dané době poskytovaných právních služeb.

47. K odkazu zadavatele na přehled, v němž je uveden průběh čerpání u dlouhodobých zakázek, který je uveřejněn na jeho internetových stránkách, Úřad konstatuje, že se jedná o přehled dlouhodobých zakázek, přičemž smlouva o poskytování právní pomoci ze dne 23. 2. 2010 byla s vybraným uchazečem uzavřena na dobu omezenou a přehled jednotlivých plateb za poskytnuté služby není na uvedených stránkách zadavatele k dispozici (viz http://www.sukl.cz/sukl/cerpani-nakladu-u-dlouhodobych-zakazek). Úřad tedy konstatuje, že dodavatelé dle dostupných informací a zjištění Úřadu nemohli na internetových stránkách zadavatele získat informace o rozsahu poskytování právních služeb v období předcházejícím zahájení zadávacího řízení a ani je na to zadavatel, pokud by opravdu takto zveřejněny byly, v průběhu zadávacího řízení žádným způsobem neupozornil.

48. K argumentu zadavatele, že z přehledu uvedeného na jeho internetových stránkách lze dovodit, že objem zadávaných úkolů v průběhu realizace smlouvy kolísal, a že v loňském roce došlo k jeho výraznému poklesu, Úřad uvádí, že ze zveřejněného přehledu vyplývá, že v období od února 2011 do června 2013 se rozsah poskytovaných právních služeb pohyboval v rozmezí od 88 do 694 hodin, přičemž průměrná měsíční hodnota činila více než 353 hodin. V období od července 2013 do ledna 2014 pak rozsah poskytovaných právních služeb opravdu klesl k zadavatelem vymezeným 20 hodinám, avšak v únoru 2014 už opět činil 147 hodin, v březnu 2014 činil 74 hodin a v dubnu 2014 činil 118 hodin. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadavatelem vymezený rozsah paušálního měsíčního poskytování právních služeb byl trvale několikanásobně překračován a jeho vymezení tedy neodpovídalo skutečnému stavu.

49. K odkazu zadavatele na rozhodnutí Úřadu č.j. S40/2010/VZ ze dne 21. 10. 2010 a rozhodnutí předsedy Úřadu R160/2011/VZ ze dne 13. 12. 2011 Úřad uvádí, že předmětem uvedených rozhodnutí je problematika dělení veřejných zakázek, nikoli otázka podrobnosti a určitosti vymezení předmětu veřejné zakázky. Úřad tedy konstatuje, že výše uvedená rozhodnutí nejsou ve vztahu k danému správnímu řízení relevantní.

50. Ke konstatování zadavatele, že vymezení předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska jeho věcného obsahu a rozsahu obecně závisí pouze na něm, jeho potřebách a dalších faktických okolnostech existujících v době zahájení zadávacího řízení, což dle zadavatele potvrzuje i rozhodovací praxe Úřadu, Úřad uvádí, že zadavatel má samozřejmě možnost přizpůsobit zadávací podmínky svým potřebám, ale při vymezení veřejné zakázky musí dodržet ustanovení § 6 zákona a vymezit předmět veřejné zakázky tak, aby mimo jiné dodržel zásadu transparentnosti a rovného zacházení, přičemž uvedený postup zadavatele a jeho zákonnost následně podléhá přezkumu ze strany Úřadu.

51. K závěru zadavatele, že argumentace Úřadu v daném správním řízení by ve svém důsledku poměrně absurdně znamenala, že zadávacího řízení (a to zcela obecně) by se nemohl účastnit dodavatel, který zadavateli poskytoval služby či dodávky před jeho zahájením (na základě předchozí veřejné zakázky), Úřad uvádí, že uvedený závěr je zavádějící, jelikož transparentní a v souladu se zákonem nastavené zadávací podmínky žádným způsobem nevylučují možnost účasti současného poskytovatele služeb v zadávacím řízení.

52. Úřad konstatuje, že uchazeči musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není přípustné, aby zadavatel uvedl uchazeče v omyl či neposkytl všem uchazečům informace ve stejném rozsahu. Úřad dále uvádí, že v předmětném zadávacím řízení neměli vybraný uchazeč a ostatní uchazeči stejné informace a nebyli tedy při zpracování svých nabídek ve stejné pozici, a to právě v návaznosti na výše popsaný nezákonný postup zadavatele při vymezení zadávacích podmínek, přičemž Úřad neshledal žádný relevantní důvod, pro který by zadavatel v daném případě nemohl v zadávacích podmínkách uvést informace odpovídající jeho zkušenostem z předcházejícího období.

53. Tato skutečnost měla taktéž zásadní dopad do transparentnosti zadávacího řízení, jelikož zadavatel nezveřejnil veškeré jemu dostupné informace, na základě kterých měli uchazeči zpracovat své nabídky, což vzbuzuje pochybnosti o důvodech takového postupu zadavatele.

54. Úřad proto dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásady transparentnosti a rovného zacházení stanovené v § 6 zákona a porušil ustanovení § 44 odst. 1 zákona, neboť nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a neposkytl tak všem uchazečům stejný rozsah informací, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož nabídkové ceny uchazečů mohly být ovlivněny nedostatečným vymezením rozsahu předmětu plnění, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

VII. K uložení sankce

55. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

56. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a).

57. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel zásady transparentnosti a rovného zacházení stanovené v § 6 citovaného zákona a porušil ustanovení § 44 odst. 1 citovaného zákona tím, že v zadávacích podmínkách předmětného zadávacího řízení nevymezil rozsah předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přestože měl představu o předpokládaném rozsahu plnění předmětu veřejné zakázky na základě minulého období, a že neposkytl všem zájemcům o zakázku stejný rozsah informací, kterými disponoval vybraný uchazeč, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že nabídkové ceny uchazečů mohly být ovlivněny nedostatečným vymezením rozsahu předmětu plnění.

58. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy byl spáchán. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 12. 7. 2012 a na jeho základě zahájil správní řízení z moci úřední dne 21. 3. 2014. Ke spáchání správního deliktu pak došlo uzavřením smlouvy dne 8. 2. 2011. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt podle zákona nezanikla.

59. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

60. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že maximální možná výše pokuty činí v daném případě 10 000 000,- Kč, neboť celkovou cenu veřejné zakázky nelze zjistit, protože se jedná o smlouvu na právní služby, která je uzavřena bez celkové ceny a měsíční cena má být placena jako částečná paušální odměna za poskytování právních služeb do maximálního rozsahu 20 hodin za kalendářní měsíc a v případě, kdy v průběhu kalendářního měsíce bude poskytována právní pomoc v rozsahu vyšším než 20 hodin, bude cena placena za každou započatou hodinu nad limit 20 hodin ve výši uvedené v předmětné smlouvě.

61. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

62. Při zvažování závažnosti správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil následující skutečnosti. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel neposkytl všem uchazečům stejný rozsah informací při zadávání veřejné zakázky a uchazeči tak neměli srovnatelné informace při sestavování jejich nabídkových cen, což mohlo vést k tomu, že nabídkové ceny uchazečů mohly být ovlivněny nedostatečným vymezením rozsahu předmětu plnění a jeden z uchazečů byl tímto postupem zadavatele zvýhodněn.

63. Co se týče následků postupu zadavatele, Úřad uvádí, že postupem zadavatele, kdy došlo k porušení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení při zadávání veřejné zakázky, jejichž účelem je zajištění spravedlivé a otevřené soutěže, nastal stav, kdy došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, jehož nabídka nemusela být nejvhodnější, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč a nelze tak vyloučit nehospodárné využití veřejných prostředků.

64. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z údajů uvedených v dokumentu Ministerstva zdravotnictví označeném „Rozpis rozpočtu kapitoly dle dimenzí rozp. klasifikace“ ze dne 7. 10. 2013 vyplývá, že rozpočet zadavatele na rok 2014 činí 113 513 406,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), a to zejména s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří.

65. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

66. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 100 000,- Kč, naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

67. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť již došlo k uzavření předmětné smlouvy a nápravy tak nelze dosáhnout jinak. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj - pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 49/48, 100 00 Praha - Vinohrady

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy