číslo jednací: S0328/2015/VZ-42138/2015/552/DBo

• Instance: I.
• Věc: Vedení výzkumného týmu experimentální a aplikované biofarmacie
• Účastníci:
  1. Univerzita Karlova v Praze
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 22. 12. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0328/2015/VZ-42138/2015/552/DBo

4. 12. 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 11. 6. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem v případě veřejné zakázky „Vedení výzkumného týmu experimentální a aplikované biofarmacie“, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 8. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 348386,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku „Vedení výzkumného týmu experimentální a aplikované biofarmacie“, zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 8. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 348386, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem UNIVERSITY-ENTERPRISE FOUNDATION OF THE ILLES BALEARS, VAT ES-G07779895, se sídlem Miquel dels Santos Oliver 2, 2nd, E-07122 Palma de Mallorca, Spain, uzavřena dne 23. 4. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 9. 5. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 25. 8. 2013.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 5.000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele –Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – v případě veřejné zakázky „Vedení výzkumného týmu experimentální a aplikované biofarmacie“, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění na základě písemné výzvy k jednání ze dne 19. 4. 2013, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 8. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 348386 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V podnětu bylo namítáno neuveřejnění smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele podle § 147a odst. 2 zákona do 15 dnů od jejího uzavření.

3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu a veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky, přičemž z obdržené dokumentace a údajů dostupných na registrovaném platném profilu zadavatele dostupném na internetových stránkách http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/b5a7cb7a-3e25-43a1-9c52-d0ea9a4b70e7, jenž je ode dne 15. 8. 2012 registrován pod ev. č. 228267ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „profil zadavatele“), zjistil následující skutečnosti.

4. Předmětná veřejná zakázka byla zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 34 zákona ve spojení s § 23 odst. 4 písm. a) zákona, přičemž zadávací řízení bylo zahájeno v souladu § 26 odst. 3 písm. a) zákona „Písemnou výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ ze dne 19. 4. 2013 (dále jen „Výzva“), a to jedinému zájemci - UNIVERSITY-ENTERPRISE FOUNDATION OF THE ILLES BALEARS, VAT ES-G07779895, se sídlem Miquel dels Santos Oliver 2, 2nd, E-07122 Palma de Mallorca, Spain.

5. Dle bodu 1. Výzvy „Předmět zakázky“ byly předmětem plnění veřejné zakázky výzkumné a výukové činnosti specifikované v Příloze č. 1 zadávací dokumentace v rámci projektu „Vybudování výzkumného týmu experimentální a aplikované biofarmacie“ (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/20.0235) v rozsahu 16 měsíců práce při ekvivalentu plného úvazku.

6. Dle bodu II.4) Oznámení předběžných informací „Stručný popis předmětu a rozsahu či hodnoty dodávek nebo služeb“ činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky částku 1.320.000,- Kč bez DPH.

7. Z „Protokolu o posouzení úplnosti nabídky“ ze dne 23. 4. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel jednu nabídku, a to od osloveného uchazeče. Hodnotící komise neshledala žádný důvod k vyloučení uchazeče a na základě jejího doporučení rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem UNIVERSITY-ENTERPRISE FOUNDATION OF THE ILLES BALEARS, VAT ES-G07779895, se sídlem Miquel dels Santos Oliver 2, 2nd, E-07122 Palma de Mallorca, Spain (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 23. 4. 2013 smlouvu, přičemž cena sjednaná ve smlouvě činila 1.600.000 Kč bez DPH (DPH činilo 0 Kč).

8. Zadavatel ukončil předmětné zadávací řízení dne 23. 4. 2013, když s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu. Lhůta pro uveřejnění uzavřené smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele uplynula dne 9. 5. 2013.

9. Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel uveřejnil uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku na tomto profilu dne 25. 8. 2013, tj. 108. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele.

10. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnost, zda zadavatel dodržel povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou s vybraným uchazečem do 15 dnů od jejího uzavření, když předmětná smlouva byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 23. 4. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 9. 5. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele dne 25. 8. 2013.

11. Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0328/2015/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

12. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

• zadavatel.

13. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 11. 6. 2015, č. j. ÚOHS-S0328/2015/VZ-13342/2015/552/DBo, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením ze dne 11. 6. 2015, č. j. ÚOHS-S0328/2015/VZ-13779/2015/552/DBo, stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

14. Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 11. 6. 2015, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.

15. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 19. 6. 2015, které bylo doručeno Úřadu dne 22. 6. 2015 prostřednictvím datové schránky.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 19. 6. 2015

16. Zadavatel v úvodu svého vyjádření uvádí, že činí nespornými skutková zjištění uvedená v oznámení o zahájení správního řízení, která Úřad označuje jako podklad pro rozhodnutí, stejně tak jako je srozuměn s právní kvalifikací posuzované věci a na něm vystavěném závěru, že Úřad získal pochybnosti, zda zadavatel dodržel povinnost uveřejnění v souladu s § 147a zákona, a tím se mohl dopustit správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V této souvislosti však zadavatel konstatuje, že neporušil § 147a odst. 1 písm. a) zákona, neboť smlouvu na profilu zadavatele zveřejnil, byť se zpožděním (108 dnů prodlení).

17. Zadavatel poznamenává, že se nejednalo o cílený postup, kterým by sledoval záměr uveřejnit smlouvu opožděně, a to ve snaze účelově porušit svoje povinnosti při dodržování zásad deklarovaných v § 6 zákona, když pravým důvodem byl pouze chybný administrativní postup mající původ v „nezažitých“ okolnostech průběhu posuzovaného zadávacího řízení, které bylo vedeno jako jednací řízení bez uveřejnění. Na podporu svého tvrzení zadavatel zdůrazňuje, že vybraný uchazeč úspěšně prošel veřejnou soutěží v rámci hodnocení projektových žádostí nezávislými experty a na základě deklarované odborné kvality tohoto dodavatele byla žádost o dotaci úspěšná. Tato skutečnost nastala prokazatelně dříve, než proběhlo zahájení vlastního jednacího řízení. V rámci realizace projektu se ukázalo, že je administrativně nezbytné uzavřít smlouvu o hostování zahraničního experta přímo s jeho domovskou organizací, a za tímto účelem bylo zadavateli doporučeno realizovat jednací řízení. Lze tedy dle zadavatele konstatovat, že na základě podmínek udělení dotace nebylo objektivně možné zadat tuto zakázku jinému uchazeči než stávajícímu zaměstnavateli zahraničního vědce (prof. Manuela Miró), jehož přítomnost byla klíčová pro úspěšnou realizaci projektu. To, že při průběhu tohoto řízení unikla zadavateli zákonná lhůta a včas neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele, je výlučně formálním pochybením v rámci následných uveřejňovacích povinností, které byly prováděny až po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

18. Zadavatel zdůrazňuje, že: „při posuzování otázky související s úvahou vyslovenou Úřadem v „Oznámení o zahájení správního řízení“, že se zadavatel mohl dopustit správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, je nutno najít odpověď na to, zda zjištěný skutek, kterým je opožděné zveřejnění smlouvy na profilu zadavatele, naplňuje podstatu správního deliktu obecně, když § 120 odst. 1 vyjmenovává konkrétní skutkové podstaty deliktů uvažovaných v zadávacích řízeních, ale problematiku správního deliktu v oblasti veřejných zakázek řízení šířeji neřeší. Obecně charakterizují správní delikt základní znaky, kterými je jednání, v daném případě spočívající v opomenutí ve lhůtě stanovené zákonem zveřejnit smlouvu. Protiprávnost jako další znak je naplněn tím, že byla porušena právní povinnost stanovená v § 147a odst. 2 zákona, tj. zveřejnění smlouvy ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření. Škodlivost je znak, který vyjadřuje, že jednání, aby naplnilo znaky správního deliktu, musí být pro společnost škodlivé.“

19. Zadavatel dále uvádí, že v zákoně jsou popsány správní delikty prostřednictvím skutkových podstat, kterými je jednoznačně určeno jednání, které je zákonem zakázáno nebo vyžadováno. Ze čtyř základních prvků skutkových podstat (objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka) je dle zadavatele v daném případě zásadní posouzení objektivní stránky záležející v jednání (opomenutí) následku (škodlivém pro společnost) a příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem.

20. Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že i když je nesporné, že opomenul ve lhůtě stanovené zákonem zveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu, nelze nalézt v důsledku tohoto jednání příčinnou souvislost s negativním následkem, protože zde společensky škodlivý následek není.

21. Zadavatel také trvá na tom, že žádná ze zásad, jež jsou koncentrované v § 6 zákona (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace), nebyla v důsledku jeho opomenutí porušena, a toto jednání nemohlo účelově či jinak negativně ovlivnit výsledek zadávacího řízení, neboť veřejnou zakázku nemohl zadat jinému subjektu než předem objektivně vybranému. Z výše uvedených důvodů tedy nebyly podle zadavatele naplněny skutkové znaky správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když nebyl prokázán protispolečenský následek jednání zadavatele.

22. Zadavatel dále uvádí, že výzkumná a technická asistence pod záštitou prof. Manuela Miró, Ph.D. z Fundació Universitas Empresa de les Illes Balears byla pro projekt maximálně efektivní a výsledky zcela optimální nejen v počtu vedení studentů během jejich odborných stáží, ale i v konání odborných seminářů. Zadavatel dále ve svém vyjádření vyjmenovává kvality a zkušenosti prof. Manuela Miró, přičemž uzavírá, že uvedené skutečnosti svědčí o tom, že pochybení zadavatele bylo zcela bez vlivu na vynikající výsledek sledovaný zadávacím řízením.

23. Zadavatel je toho názoru, že § 120 odst. 1 písm. b) zákona plně nevystihuje problematiku jednání zadavatele řešenou ve správním řízení, neboť podle předmětného ustanovení se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že (buď) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. V daném případě tak zadavatel povinnost uveřejnění splnil. Podle zadavatele pak otázkou zůstává, jak lze výkladově pojmout „způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem“, když podle názoru zadavatele jej nelze zaměnit nebo ztotožnit pouze s 15ti denní promeškanou lhůtou určenou v  § 147a odst. 2 zákona. „Podle názoru zadavatele je způsob zveřejnění stanoven zcela vyčerpávajícím způsobem v odst. 1 § 147a, a proto odst. 2 § 147a začíná odkazem na ustanovení odstavce 1 písm. a, když stanoví…“Veřejný zadavatel uveřejnění podle (stanoveným způsobem) odst. 1 písm. a)“…(co) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy (tedy ne jak) do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do kdy, nikoliv jakým způsobem. Zadavatel proto činí, ve smyslu shora uvedeného sporným, zda lze mít zjištěné opomenutí včasného zveřejnění za porušení ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona“.

24. Závěrem zadavatel své vyjádření uzavírá konstatováním, že jeho postup zjištěný Úřadem, byť byl chybný, nebyl překážkou transparentnosti zadávacího řízení a nevyvolal žádný negativní následek, a proto jej nelze kvalifikovat jako správní delikt obecně ani podle § 120 zákona. Současně zadavatel očekává, že při rozhodování o věci bude Úřad postupovat v souladu se základními zásadami správního řízení vymezenými v § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, když zejména přijme řešení, které bude odpovídat specifickým okolnostem projednávané věci.

III. Závěry správního orgánu

25. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v případě výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

IV. K výroku I. tohoto rozhodnutí

26. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

27. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

28. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

29. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

30. Podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel podle odstavce 1 písm. a) téhož ustanovení zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500.000,- Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

31. Zadavatel je v daném případě veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se v souladu s § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s přílohou č. 1 zde citovaného zákona jedná o veřejnou vysokou školu.

32. Úřad v obecné rovině uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., který se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transparentní novela“), s účinností od 1. 4. 2012, přičemž povinnosti stanovené veřejným zadavatelům v § 147a zákona, včetně povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky (viz dále). Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá ke kontrole transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky.

33. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem dne 23. 4. 2013, přičemž z této smlouvy zároveň vyplývá, že cena za plnění veřejné zakázky byla sjednána ve výši 1.600.000,- Kč bez DPH.

34. Úřad při posouzení věci vycházel také z údajů dostupných na profilu zadavatele, z nichž vyplývá, že na něm smlouvu zadavatel uveřejnil dne 25. 8. 2013, tedy 123. den po uzavření smlouvy a 108. den po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu uveřejnění. Porušení povinnosti v této souvislosti připouští ve svém vyjádření i sám zadavatel (viz bod 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

35. Úřad uvádí, že pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku),  jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a v neposlední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s § 147 odst. 2 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek porušení zákona. Úřad přitom poznamenává, že ani jedna z výjimek uvedených v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona se na zadavatele, resp. jím zadávanou veřejnou zakázku, nevztahuje.

36. Z dikce zákona jasně vyplývá, že je zadavatel povinen na profilu zadavatele uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku či rámcovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky dne 23. 4. 2013, byl povinen příslušnou smlouvu na veřejnou zakázku uveřejnit na profilu zadavatele ve lhůtě do 9. 5. 2013, k čemuž však nedošlo.

37. Zákonodárce v zákoně jasně stanovil jaké informace a dokumenty, v jakých případech, jakým způsobem a v jakých lhůtách jsou zadavatelé povinni uveřejňovat, přičemž splnění uveřejňovacích povinností považoval za natolik zásadní, že do zákona zakotvil skutkovou podstatu správního deliktu spočívající v nesplnění povinností uveřejnění, za jehož spáchání může být uložena pokuta až do výše 20.000.000,- Kč [§ 120 odst. 2 písm. b) zákona]. Ze závěrů Úřadu učiněných v odůvodnění tohoto rozhodnutí k výroku I. je dle názoru Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel svým povinnostem při uveřejňování nedostál, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

38. Úřad ve vztahu k argumentu zadavatele (bod 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí), že k neuveřejnění smlouvy došlo v důsledku administrativního pochybení, které mělo původ v nezažitých okolnostech průběhu zadávacího řízení, které bylo vedeno jako jednací řízení bez uveřejnění, zdůrazňuje, že odpovědnost za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je založena na objektivním principu, kde není třeba zkoumat zavinění. Pro posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu či nikoliv, jsou proto rozhodující objektivní skutečnosti nezávislé na vůli jednající osoby, přičemž se této odpovědnosti v případě právnické osoby nelze zprostit ani odkazem na lidský faktor, tj. na jednání jednotlivce. Z toho důvodu je objektivní odpovědnost zadavatele také označována jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost za stav, který byl či mohl být způsoben. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 4 As 28/2006 - 65, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní (…) zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné“.

39. Zadavatel tedy nese plnou odpovědnost za nesplnění zákonem stanovených povinností, mj. i povinností spojených s uveřejněním. Taková objektivní odpovědnost nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 121 odst. 1 zákona je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření zadavatele a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají.

40. K tvrzení zadavatele (bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí), že v jeho jednání, spočívajícím v opomenutí lhůty pro uveřejnění smlouvy stanovené zákonem, nelze nalézt příčinnou souvislost s negativním následkem, protože zde není společensky škodlivý následek, Úřad obecně uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu, přičemž ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek, a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty.Praha: C. H. Beck, 2013. s. 197).

41. Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135, představují správní delikty, ve srovnání s trestnými činy, jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot.

42. Kategorie správních deliktů je kategorií trestního práva v širším slova smyslu, tudíž  se pro všechny správní delikty uplatní povinnost správního orgánu zkoumat nejen naplnění formálních znaků správního deliktu, ale také, zda jednání vykazuje daný stupeň společenské škodlivosti, tudíž materiální stránku správního deliktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46).

43. Úřad dále uvádí, že se rozeznává společenská škodlivost typová (vyjádřená obecnou skutkovou podstatou správního deliktu) a společenská škodlivost konkrétní v daném případě, přičemž je třeba hodnotit, zda se konkrétní společenská škodlivost jednání pachatele pohybuje v mezích typové společenské škodlivosti. V opačném případě nelze učinit závěr o odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt.

44. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9. 9. 2012, č. j. 9 As 34/2012-28 konstatuje: „Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (…) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96).“.

45. Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za  správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt.

46. Zájem společnosti na seznámení se s konečným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, jakož i obecně zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity informací o průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek, jež jsou chráněny skutkovou podstatou správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, resp. § 147a odst. 2 zákona, byl v šetřené věci ohrožen tím, že zadavatel porušil zákonnou povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. V uvedeném případě tak učinil až 108. den po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Je přitom nutné zdůraznit, že zde vyjádřený zájem se netýká pouze řádného uveřejnění příslušných dokumentů, ale i jejich včasného uveřejnění, proto toto pochybení nelze zhojit ani dodatečným uveřejněním příslušné smlouvy. Z této odpovědnosti se nelze vyvázat ani zadavatelem tvrzenou skutečností, že toto pochybení bylo zcela bez vlivu na vynikající výsledek sledovaný zadávacím řízením a ani nemohlo negativně ovlivnit výsledek zadávacího řízení, neboť tento argument zadavatele je pro posouzení splnění uveřejňovacích povinností zadavatele zcela irelevantní.

47. Úřad je na základě uvedených skutečností toho názoru, že výše uvedeným postupem zadavatele došlo k naplnění jak formálních, tak i materiálních znaků správního deliktu, neboť Úřad v daném případě žádné významné okolnosti, které by vylučovaly, aby nebyl jednáním zadavatele porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, a tedy že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neshledal, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

48. Ve vztahu k argumentaci zadavatele uvedené v bodu 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde zadavatel shledává sporné, zda opomenutí včasného uveřejnění lze považovat za porušení § 120 odst. 1 písm. b) zákona, Úřad uvádí, že podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Na rozdíl od § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění třech kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona, tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle  § 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další podmínky a postačí pouhé neuveřejnění či uveřejnění v rozporu se zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na §147a odst. 1 a 2 zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním uveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd.

49. Úřad dále konstatuje, že je nezbytné rozlišovat mezi následkem a účinkem správního deliktu. Následkem správního deliktu je ohrožení nebo porušení zájmů, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží (v šetřeném případě viz výše). Účinkem je potom změna na hmotném předmětu útoku. Zatímco následek má každý správní delikt (byť není v zákoně výslovně vyjádřen), tak účinek má jenom takový správní delikt, u něhož je změna nebo alespoň možnost změny hmotného předmětu útoku součástí jeho skutkové podstaty. Součástí skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není účinek, tj. způsobení škody. Znakem této skutkové podstaty není ani způsobení nemajetkové újmy, proto je vyjádření zadavatele, že jeho jednáním nevznikla vybranému uchazeči, ostatním soutěžitelům, potenciálním zájemcům, či jakýmkoliv jiným osobám žádná újma, nedůvodné.

50. Úřad dodává, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednání zadavatele v rozporu se zákonem (tu opožděné uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku) nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností). Pakliže má být vynakládání veřejných prostředků podrobeno kontrole co možná nejširší veřejností, pak zadavatel svým postupem, když neuveřejnil smlouvu v zákonem stanovené lhůtě, takovouto kontrolu jednoznačně omezil.

51. U veřejných zakázek zadávaných v jednacím řízení bez uveřejnění, u nichž má být před uzavřením smlouvy uveřejněno v souladu se zákonem pouze předběžné oznámení [vyjma případů uvedených v § 86 odst. 3 písm. c) zákona] a odůvodnění veřejné zakázky [vyjma případů uvedených v § 156 odst. 6 písm. c) zákona] a po uzavření smlouvy oznámení o výsledku zadávacího řízení a písemná zpráva zadavatele, zpravidla není návrh smlouvy nebo jiný dokument obsahující podmínky realizace veřejné zakázky včetně podmínek obchodních, předem veřejnosti znám a široká veřejnost tak nemá možnost, s ohledem na zákonné výjimky týkající se uveřejňovaných dokumentů v případě veřejných zakázek zadávaných v jednacím řízení bez uveřejnění, se se zadávacími podmínkami veřejné zakázky před uzavřením smlouvy seznámit. Včasně uveřejněná smlouva je tak v těchto případech prostředkem veřejné kontroly jak jejího obsahu a tedy nastavení podmínek realizace veřejné zakázky, tak i kontroly samotného zadávání veřejné zakázky.

52. K tvrzení zadavatele, že jeho postup, byť chybný, nebyl překážkou transparentnosti zadávacího řízení (viz bod 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že transparentnost a následná kontrola zadávání veřejných zakázek spočívá zejména v té skutečnosti, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a tojak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly nejširší veřejnosti). Pakliže má být vynakládání veřejných prostředků podrobeno kontrole co možná nejširší veřejnosti, pak zadavatel svým postupem, když neuveřejnil smlouvu v zákonem stanovené lhůtě, takovouto kontrolu jednoznačně omezil.

53. V závěru svého vyjádření se zadavatel dovolává takového postupu Úřadu, jenž bude v souladu se zásadami správního řízení a Úřad přijme takové řešení, které bude odpovídat specifickým okolnostem projednávané věci (viz bod 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K uvedenému Úřad uvádí, že základní zásady správního řízení poskytují určitý soubor hlavních hledisek potřebných pro nalezení správného řešení u konkrétního případu. Tyto zásady jsou koncentrovaně vyjádřené v § 2 správního řádu, kde jsou stanoveny především požadavky na soulad s právním řádem, přiměřenost, ochranu veřejného zájmu a naplnění legitimního očekávání. Úřad v této souvislosti konstatuje, že postupoval v souladu se zásadami správního řízení a neshledal žádné relevantní specifické okolnosti projednávané věci, jež by mohly zadavatele zprostit jeho uveřejňovacích povinností ve lhůtě stanovené zákonem, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

54. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, neboť nesplnil povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele, a to do 15 dnů od jejího uzavření, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V. K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

55. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

56. Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva s vybraných uchazečem byla uzavřena dne 23. 4. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 9. 5. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele dne 25. 8. 2013.

57. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který je na posuzovaný případ nutné aplikovat, poněvadž je pro pachatele příznivější, zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

58. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod zejména z toho důvodu, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na to tedy Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 30. 7. 2014, přičemž správní řízení bylo zahájeno 11. 6. 2015. V šetřeném případě měl pak zadavatel povinnost stanovenou v § 147a odst. 2 v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona splnit nejpozději ke dni 9. 5. 2013, přičemž tak učinil až dne 25. 8. 2013. Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

59. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

60. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě, přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

61. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 147a odst. 1 a 2 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit celé znění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když smlouvu uzavřenou s vybraným uchazečem uveřejnil opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

62. Následkem tohoto protiprávního jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se, a to na seznámení včasném, s konečným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a s tím související zájem na možnosti podrobit smlouvu veřejné kontrole, čímž byl omezen výkon kontroly širokou veřejností ohledně postupu zadavatele při nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím zadávání veřejných zakázek jako celku, tedy i jeho výsledku. Na této skutečnosti přitom nic nemění ani to, že neuveřejnění smlouvy nemělo na samotný průběh nebo výsledek zadávání veřejné zakázky jakýkoliv vliv. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu v rámci zadávání veřejné zakázky.

63. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že ke spáchání správního deliktu došlo administrativním pochybením zadavatele, které bylo dle jeho vyjádření zapříčiněno v „nezažitých“ okolnostech průběhu zadávacího řízení, což míru závažnosti jeho jednání snižuje.

64. Úřad vzal dále v potaz jako polehčující okolnost skutečnost, že se jednalo o opomenutí zadavatele a že ten předmětnou smlouvu uveřejnil, byť se zpožděním, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Zadavatel navíc své administrativní pochybení uznal a nikterak jej nepopíral (viz bod 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

65. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil rovněž relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci veřejné zakázky z veřejných zdrojů (1.600.000 Kč bez DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (zpravidla platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

66. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel uveřejnil smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku až 123. den po ukončení zadávacího řízení, resp. 108. den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění. Ze strany zadavatele tedy došlo k více jak sedminásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.

67. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 zohlednil rovněž i skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uplynuly více než 2 roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

68. Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Na základě údajů uvedených ve výroční zprávě o hospodaření za rok 2013 zveřejněné na internetových stránkách zadavatele (http://www.faf.cuni.cz/Fakulta/Documents/Zpravy-o-hospodareni/), a to konkrétně z výkazů zisků a ztrát pro rok 2013, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

69. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 5.000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě základní funkce právní odpovědnosti.

70. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad preferoval při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu u dolní hranice zákonné sazby.

71. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

72. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu  pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo  3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

Místopředseda

Obdrží

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy