číslo jednací: R286/2015/VZ-45670/2015/322/EDy

• Instance: II.
• Věc: Dodávky propagačních předmětů
• Účastníci:
  1. Univerzita Pardubice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad jako opožděný zamítnut
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 22. 12. 2015
• Související rozhodnutí: S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo; R286/2015/VZ-45670/2015/322/EDy

Č. j.: ÚOHS-R286/2015/VZ-45670/2015/322/EDy

Brno: 22. prosince 2015

V řízení o rozkladu ze dne 31. 8. 2015, doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zadavatelem –

• Univerzita Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0353/2015/VZ- 22949/2015/543/EDo ze dne 13. 8. 2015 ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávky propagačních předmětů“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2013 pod ev. č. 353583 a opraveno dne 28. 6. 2013 a dne 8. 7. 2013,

jsem podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

rozklad podaný proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/Edo ze dne 13. 8. 2015 jako opožděný

z a m í t á m.

ODŮVODNĚNÍ

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 3. 3. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1, podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – Univerzity Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávky propagačních předmětů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2013 pod ev. č. 353583 a opraveno dne 28. 6. 2013 a dne 8. 7. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dne 19. 6. 2015 Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, když získal pochybnosti o transparentnosti vymezení způsobu hodnocení nabídek u některých hodnotících kritérií veřejné zakázky.

II. Napadené rozhodnutí

3. Dne 13. 8. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo (dále jen „napadené rozhodnutí“), které bylo zadavateli doručeno téhož dne.

4. Úřad výrokem I. rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když netransparentně vymezil způsob hodnocení nabídek u hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 21. 10. 2013

„Rámcovou kupní smlouvu na dodávky propagačních předmětů“ s vybraným uchazečem, Markem Jindrou, IČO 46176306, s místem podnikání Kostelany nad Moravou 292, 686 01 Uherské Hradiště. Výrokem II. uložil zadavateli za spáchaný správní delikt pokutu 50 000 Kč.

5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad dovodil, že z vymezení způsobu hodnocení nabídek u hodnotících kritérií (2. a 3. kritérium) nevyplývá jasně, přesně srozumitelně a jednoznačně, co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno. Své závěry Úřad opřel o detailní rozbor popisu „Způsobu hodnocení“ uvedeném zadavatelem v bodě 12.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky, o protokol o hodnocení nabídek a rovněž judikaturu správních soudů.

III. Rozklad zadavatele

6. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel dne 31. 8. 2015 rozklad. V rozkladu zadavatel uvedl, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 14. 8. 2015 a vznesl dále uvedené námitky.

Námitky rozkladu

7. Zadavatel namítl, že v případě kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium) se jednalo o subjektivní hodnotící kritéria, která nebyla číselně vyjádřitelná a byla hodnocena ve vztahu k požadavkům stanoveným v příloze č. 1 zadávací dokumentace, což jednoznačně vyplývalo ze zadávací dokumentace i ze stanoveného způsobu hodnocení. S ohledem na vymezení se posuzovaly požadavky na subjektivní hodnocení, tj. funkčnost a využitelnost, resp. estetický dojem a vzhled vzorku. Kvalitu materiálu, stejně tak kvalitu zpracování, vzhledem k účelu předmětu plnění, požadoval zadavatel na nejvyšší úrovni, nebylo proto nutné dále rozvádět dané subjektivní hodnotící kritérium, které je dostatečně určité a hodnotitelné. Zadavatel je tak přesvědčen, že podmínky pro hodnocení byly nastaveny transparentně a nediskriminačně. Zadavatel dále zpochybnil přiměřenost uložené pokuty a zdůrazňuje, že již byl v totožné věci sankcionován řídícím orgánem poskytovatele dotace.

Závěr rozkladu

8. Z uvedených důvodů zadavatel navrhoval, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil; alternativně žádal o přiměřené snížení uložené sankce.

IV. Řízení o rozkladu

9. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

10. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

11. Rozklad doručený Úřadu dne 31. 8. 2015 byl podán opožděně, a proto jej ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděný zamítám.

V. K důvodu zamítnutí rozkladu

12. Dle § 152 odst. 1 správního řádu je možné proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad v prvním stupni, podat rozklad. Ústředním správním úřadem je dle § 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů i Úřad. Ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu, poté zakotvuje pravidlo obecné subsidiární platnosti ustanovení o odvolacím řízení vůči řízení o rozkladu, které stanoví, že pro řízení o rozkladu platí ustanovení o odvolání, pokud to nevylučuje povaha věci. Při respektování uvedeného pak z ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu vyplývá obecná 15 denní odvolací lhůta, jež běží ode dne oznámení rozhodnutí. Oznámením rozhodnutí se pak podle § 72 odst. 1 správního řádu rozumí doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení účastníkům řízení do vlastních rukou nebo ústní vyhlášení.

13. Ze správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0353/2015/VZ vyplynulo, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 13. 8. 2015 a téhož dne bylo zadavateli prokazatelně doručeno. Tuto skutečnost dokládá doručenka datové zprávy. Konstatování zadavatele, že napadené rozhodnutí mu bylo doručeno až dne 14. 8. 2015 tedy nemůže obstát, neboť důkazní materiály, založené ve spisu, tuto námitku spolehlivě vyvrací. Zákonná lhůta 15 dnů pro podání rozkladu tedy zadavateli uplynula dne 28. 8. 2015. Následující den nabylo napadené rozhodnutí právní moci. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který byl Úřadu doručen až dne 31. 8. 2015, což dokládá průvodka elektronického podání. Rozklad byl tedy zjevně podán po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

14. Pro počítání lhůt se uplatní § 40 správního řádu, a to včetně možnosti navrácení v předešlý stav (§ 41 správního řádu). Uvedeného institutu však žadatel nevyužil.

15. V souladu s § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně příslušného orgán, nebo je-li v tento den podána poštovní zásilka, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má podobné postavení v jiném státě. Poslední den lhůty pro podání rozkladu byl den 28. 8. 2015, přičemž tato lhůta nebyla dodržena, neboť rozklad byl Úřadu doručen až dne 31. 8. 2015, a to prostřednictvím datové schránky. Z průvodky elektronického podání je dále zřejmé, že k podání rozkladu zadavatele proti napadenému rozhodnutí i k jeho doručení Úřadu došlo skutečně až výše uvedeného dne. Data provedení obou úkonů (podání rozkladu proti rozhodnutí i jeho doručení Úřadu) se tedy shodují.

16. Ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu stanoví, že opožděné nebo nepřípustné odvolání (rozklad) odvolací orgán zamítne. Opožděným odvoláním, resp. rozkladem je přitom takové odvolání resp. rozklad, které bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty uvedené výše. V posuzovaném případě bylo z doručenky datové zprávy prokázáno, že rozklad byl podán opožděně, a proto k tomuto rozkladu ani k námitkám v něm uvedeným nelze přihlížet. Orgán rozhodující o rozkladu v případě, že jej zamítá podle § 92 odst. 1 správního řádu, napadené rozhodnutí dále meritorně neposuzuje postupem podle § 89 odst. 2 správního řádu, ale zamítá jej z formálních důvodů. Z tohoto důvodu jsou v rozhodnutí o rozkladu uvedeny pouze důvody nepřípustnosti tohoto rozkladu, aniž by došlo k vypořádání námitek v něm uvedených.

17. Na základě výše uvedených skutečností konstatuji, že tím, že žadatel neuplatnil své právo podat rozklad v zákonné lhůtě, došlo marným uplynutím stanovené patnáctidenní lhůty k zániku tohoto práva a podaný rozklad je tedy posuzován jako opožděný.

18. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 542/09 (dostupného na http://nalus.usoud.cz) vyplývá, že: „[p]odle § 92 odst. 1 téhož zákona má pak správní orgán povinnost opožděné nebo nepřípustné odvolání rozhodnutím zamítnout. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. Z toho plyne, že na nepřípustné odvolání, které neodůvodňuje použití některého z mimořádných opravných prostředků, může správní orgán reagovat pouze jediným možným způsobem – a to zamítavým rozhodnutím.“

19. Ve smyslu ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu jsem se proto současně zabýval otázkou, zda neexistují předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, kdy by byl opožděný rozklad posuzován jako podnět k zahájení jednoho z těchto řízení, přičemž jsem dospěl k závěru, že žádné takové skutečnosti nejsou v posuzovaném případě dány. Ze spisu nelze dovodit, že by byly dány důvodné pochybnosti o nesouladu rozhodnutí s právními předpisy, které by odůvodňovaly zahájení přezkumného řízení. Z rozkladu žadatele nevyplývá, že by nastala některá ze skutečností předpokládaných správním řádem v § 100 odst. 1 pro obnovu řízení. Nejsou naplněny ani předpoklady pro vydání nového rozhodnutí dle § 101 správního řádu.

VI. Závěr

20. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly skutečnosti odůvodňující zamítnutí rozkladu pro opožděnost podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Univerzita Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

1 Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.