číslo jednací: S0896/2015/VZ-00266/2016/542/EŠu
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | PS – 2015, tiskový systém |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb. - zastavení SŘ |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 1. 2016 |
| Dokumenty |
|
Č. j.: ÚOHS-S0896/2015/VZ-00266/2016/542/EŠu |
|
Brno 5. ledna 2016 |
|
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 12. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
-
zadavatel – Česká republika - Nejvyšší kontrolní úřad, IČO 49370227, se sídlem Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha,
-
navrhovatel – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha,
-
vybraný uchazeč – ALWIL Trade, spol. s r. o., IČO 16188641, se sídlem Průběžná 2397/76, 100 00 Praha,
ve věci veřejné zakázky „PS – 2015, tiskový systém“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 7. 2015 a uveřejněno dne 23. 7. 2015 pod ev. č. 513423, ve znění opravy dne 23. 9. 2015, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 28. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 143-264485, ve znění opravy dne 26. 9. 2015,
rozhodl takto:
Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha – ze dne 10. 12. 2015 zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku „PS – 2015, tiskový systém“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 7. 2015 a uveřejněno dne 23. 7. 2015 pod ev. č. 513423, ve znění opravy dne 23. 9. 2015, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 28. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 143-264485, ve znění opravy dne 26. 9. 2015, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 10. 12. 2015 návrh navrhovatele – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika - Nejvyšší kontrolní úřad, IČO 49370227, se sídlem Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – učiněných ve veřejné zakázce „PS – 2015, tiskový systém“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 7. 2015 a uveřejněno dne 23. 7. 2015 pod ev. č. 513423, ve znění opravy dne 23. 9. 2015, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 28. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 143-264485, ve znění opravy dne 26. 9. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 10. 12. 2015, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.
3. Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
4. Návrh navrhovatele obsahuje současně i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
5. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:
-
zadavatel,
-
navrhovatel,
-
vybraný uchazeč.
6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0896/2015/VZ-44063/2015/542/EŠu ze dne 14. 12. 2015.
7. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy nebyl ve lhůtě pro podání návrhu ve smyslu § 114 odst. 4 zákona doklad o doručení námitek zadavateli v souladu s § 114 odst. 3 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
8. Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
9. Podle § 114 odst. 4 zákona návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona musí být doručen pouze Úřadu, a to do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147 zákona s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
10. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
11. Úřadu byl návrh doručen dne 10. 12. 2015 prostřednictvím datové schránky, přičemž přílohy návrhu tvořily následující dokumenty:
-
námitky ze dne 20. 11. 2015,
-
rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 11. 2015,
-
doklad o zaplacení kauce ze dne 9. 12. 2015,
-
HP datasheet, HP rozměry,
-
Kyocera datadheet, Kyocera rozměry.
12. Z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text rozhodnutí o námitkách a jež je upravena v § 111 zákona, a dokladem o doručení námitek. Rozhodnutí o námitkách musí v souladu s ustanovením § 111 zákona obsahovat informaci, zda zadavatel námitkám navrhovatele vyhovuje či nikoli, a v případě nevyhovění rovněž poučení o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Podle § 114 odst. 3 zákona pak rozhodnutí o námitkách navrhovatele není povinnou přílohou návrhu na zahájení řízení. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek, přičemž § 114 odst. 3 zákona stanoví, že doklad o doručení námitek zadavateli je povinnou součástí návrhu.
13. Navrhovatel, jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, přílohou návrhu, doručeného Úřadu, učinil mimo jiného písemnost obsahující text rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 11. 2015, která rovněž obsahuje deklaraci zadavatele o okamžiku doručení námitek. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek. Není tedy povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu, předkládat text rozhodnutí zadavatele o námitkách, jelikož to z daného ustanovení zákona, ostatně ani z žádného jiného nevyplývá. Pakliže navrhovatel jako součást návrhu učinil rozhodnutí o námitkách a žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Stěžejním pro posouzení dané věci je, že navrhovatel přílohou svého podání učinil rozhodnutí o námitkách, které zákon výslovně jako přílohu nepožaduje, avšak nepřipojil k návrhu doklad o doručení námitek. Přestože Úřad tento postup shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takové písemnosti (rozhodnutí o námitkách bez dokladu o doručení námitek) přiřadit „vlastnosti“, které má doklad o doručení námitek. Posouzení podmínek řízení je povinností Úřadu a k této povinnosti patří i postavení najisto, zda jde o včasný návrh a určení okamžiku doručení námitek zadavateli. I přes to, že rozhodnutí o námitkách obsahuje informaci o okamžiku doručení námitek, prokázání této skutečnosti není možné ponechat pouze na tvrzení strany (ke shodným tvrzením viz dále), nýbrž musí být Úřadem zjištěno a postaveno najisto. Právě za tímto účelem začlenil zákonodárce do zákona povinnost připojit k návrhu ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona doklad o doručení námitek.
14. Rozdíl mezi rozhodnutím o námitkách a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že rozhodnutí o námitkách de facto obsahuje informaci o tom, jak zadavatel s námitkami navrhovatele naložil, a případně poučení navrhovatele v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona. Pokud zadavatel zároveň v rozhodnutí o námitkách uvede informace o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno, přiložené rozhodnutí o námitkách neprokazuje způsob doručení námitek zadavateli, a není tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován. Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.)/ doručení těchto námitek zadavateli, šlo by jistě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel přiložil mj. pouze rozhodnutí o námitkách, z něhož není možné ověřit (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže), zda skutečně byly námitky, resp. následně návrh na zahájení řízení, doručeny řádně a včas.
15. V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Ke splnění tohoto požadavku je možno např. v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence požádat v daném případě Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je na místě vnímat písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, který písemnost takovým způsobem zasílal. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. V případě osobního doručení je pak za doklad o doručení námitek nutné považovat dokument o převzetí vystavený navrhovatelem právě za účelem prokázání okamžiku doručení námitek.
16. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona prokázat právě prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad tedy v šetřeném případě nemá informaci, jakým způsobem byly námitky podány. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že přiložené rozhodnutí o námitkách, není schopné nahradit doklad o doručení námitek.
17. Pro úplnost Úřad v daném případě nad rámec již uvedeného doplňuje, že rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemůže nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, ačkoliv v zásadě strany doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není jednak zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne 20. 11. 2015, jak uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 26. 11. 2015, a jednak není zřejmé, v jaké formě a s jakými náležitostmi (viz např. zmiňovaný požadavek v § 149 odst. 4 zákona). Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.
18. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „… písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění.
19. Účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti (viz § 149 odst. 4 zákona), tedy např. zda byly námitky opatřeny uznávaným elektronickým podpisem v případě, že byly podány elektronickými prostředky, jak již bylo uvedeno výše. Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad zásadní význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil a tvrzení zadavatele, kdy k seznámení s námitkami došlo. Za situace, kdy by Úřad vyšel jen z tvrzení stran(y) a okamžik doručení námitek by byl jiný, přičemž toto musí být postaveno najisto ve lhůtě pro podání návrhu a doplňovat toto (doklad o doručení námitek) nelze, mělo by to fatální důsledky do vedeného správního řízení, poněvadž by bylo např. vedeno správní řízení, přestože býti nemělo (pokud by tvrzení stran nebyla správná) či by to mělo zásadní dosah do úvah Úřadu o uložení předběžného opatření (a jakého), které by však mohly mít (včetně event. vydaného rozhodnutí o předběžném opatření) takové vady, jež by vedly k tomu, že takové rozhodnutí o uložení předběžného opatření by bylo právně či fakticky neuskutečnitelným (nicotnost) atd.
20. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že dokumenty zaslané navrhovatelem (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí) obsahují pouze vyjádření zadavatele, jehož předmětem je pouhá deklarace, kdy k doručení námitek mělo dojít, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž dle Úřadu nelze ani na daný případ aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů zjistit přesné datum jejího doručení.
21. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.
22. Zároveň zákon nepřipouští, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení bez dalšího, v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, zastavit.
23. Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 10. 12. 2015 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. Česká republika - Nejvyšší kontrolní úřad, Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha
2. OFFICE-CENTRUM s.r.o., Českobrodská 53, 190 11 Praha
3. ALWIL Trade, spol. s r. o., Průběžná 2397/76, 100 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.


