číslo jednací: S0932/2015/VZ-04097/2016/542/JVo

• Instance: I.
• Věc: Systematické vzdělávání a podpora rozvoje kompetencí zaměstnanců ve společnosti FONTEA a.s.
• Účastníci:
  1. FONTEA a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb. - zastavení SŘ
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 20. 2. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0932/2015/VZ-04097/2016/542/JVo

3. února 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 12. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – FONTEA a.s., IČO 26029073, se sídlem Veselí nad Lužnicí 596/I, 391 81 Tábor, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 6. 1. 2016 advokátem Mgr. Ondřejem Pustějovským, ČAK 12893, se sídlem Zahradní 314/8, 370 05 České Budějovice,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a f) citovaného zákona ve veřejné zakázce „Systematické vzdělávání a podpora rozvoje kompetencí zaměstnanců ve společnosti FONTEA a.s.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 2. 7. 2013,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S920/2015/VZ ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve veřejné zakázce „Systematické vzdělávání a podpora rozvoje kompetencí zaměstnanců ve společnosti FONTEA a.s.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 2. 7. 2013,  se podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – FONTEA a.s., IČO 26029073, se sídlem Veselí nad Lužnicí 596/I, 391 81 Tábor, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 6. 1. 2016 advokátem Mgr. Ondřejem Pustějovským, ČAK 12893, se sídlem Zahradní 314/8, 370 05 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 2. 7. 2013 odesláním výzvy k podání nabídky z téhož dne (dále jen „výzva“) zájemcům o veřejnou zakázku „Systematické vzdělávání a podpora rozvoje kompetencí zaměstnanců ve společnosti FONTEA a.s.“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž výzvu současně uveřejnil na profilu zadavatele (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z výzvy k podání nabídek ze dne 2. 7. 2013 vyplývá, že předmětem veřejné zakázky byly vzdělávací služby, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 1 015 000,- Kč bez DPH. Z bodu 4. „Bližší vymezení předmětu plnění zakázky“ zadávací dokumentace, která byla součástí výzvy vyplývá, že zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky do 8 částí (v úvodu bodu 4. zadávací dokumentace je uvedeno, že veřejná zakázka je rozdělena na 7 částí, avšak s ohledem na skutečnost, že v podrobnějším vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedena rovněž část 8 a současně došlo k uzavření smlouvy na část 8. veřejné zakázky, je zřejmé, že informace v úvodu bodu 4. zadávací dokumentace o rozdělení veřejné zakázky na 7 částí je zjevnou administrativní chybou).

3. Dne 26. 8. 2013 uzavřel zadavatel s dodavatelem AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o., IČO 13584286, se sídlem Klostermanova 1258, 564 01 Žamberk (dále jen „vybraný uchazeč v části I.“) smlouvu o dílo na předmět plnění části I. veřejné zakázky. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 8. 2013 vyplývá, že cena za předmět plnění části I. veřejné zakázky činila 43 463,2 Kč vč. DPH.

4. Dne 26. 8. 2013 uzavřel zadavatel s dodavatelem Edulab s. r. o., IČO 26087014, se sídlem Mlýnská 172/2, 370 01 České Budějovice (dále jen „vybraný uchazeč v částech II. a III.“) smlouvu o dílo na předmět plnění části II. a III. veřejné zakázky. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 8. 2013 vyplývá, že cena za předmět plnění části II. veřejné zakázky činila 381 150 Kč vč. DPH a za předmět plnění části III. veřejné zakázky činila 84 506,4 Kč vč. DPH (na základě dodatku č. 1 ze dne 9. 3. 2015 byla cena upravena z původní ceny ve výši 241 032 Kč vč. DPH).

5. Dne 26. 8. 2013 uzavřel zadavatel s dodavatelem NOVAFERM s.r.o., IČO 26430819, se sídlem Kladenská 125/68, 160 00 Praha (dále jen „vybraný uchazeč v částech IV., V. a VII.“) smlouvy o dílo na předmět plnění části IV., V. a VII. veřejné zakázky. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 8. 2013 vyplývá, že cena za předmět plnění části IV. veřejné zakázky činila 60 500 Kč vč. DPH, za předmět plnění části V. veřejné zakázky činila 60 500 Kč vč. DPH a za předmět plnění části VII. veřejné zakázky činila rovněž 60 500 Kč vč. DPH.

6. Dne 26. 8. 2013 uzavřel zadavatel s dodavatelem Krones s.r.o., IČO 47535636, se sídlem Nádražní 44/86, 150 00 Praha 5 (dále jen „vybraný uchazeč v části VI.“) smlouvu o dílo na předmět plnění části VI. veřejné zakázky. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 8. 2013 vyplývá, že cena za předmět plnění části VI. veřejné zakázky činila 71 995 Kč vč. DPH.

7. Dne 26. 8. 2013 uzavřel zadavatel s dodavatelem Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, IČO 60461373, se sídlem Technická 1905/5, 160 00 Praha (dále jen „vybraný uchazeč v části VIII.“) smlouvu o dílo na předmět plnění části VIII. veřejné zakázky. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 8. 2013 vyplývá, že cena za předmět plnění části VIII. veřejné zakázky činila 181 500 Kč vč. DPH.

Postup Úřadu před zahájením správního řízení

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

9. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou. Úřad na základě obdržené dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při hodnocení nabídek v částech IV., V., VI. a VII. veřejné zakázky postupoval v souladu s § 79 odst. 1 zákona a současně, zda se zadavatel nedopustil porušení zákona, když nesplnil povinnost stanovenou v § 155 odst. 1 zákona tím, že neuchoval některé části dokumentace vztahující se k zjednodušenému podlimitnímu řízení, a to vybrané doklady prokazující splnění příslušných základních kvalifikačních předpokladů, jejichž originály nebo úředně ověřené kopie měli v souladu s § 62 odst. 3 zákona vybraní uchazeči v částech I. až VIII. předložit před podpisem smlouvy o dílo na příslušnou část veřejné zakázky, a proto zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

11. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0932/2015/VZ-45780/2015/542/JVo ze dne 22. 12. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 22. 12. 2015 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

12. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0932/2015/VZ-45796/2015/542/JVo ze dne 22. 12. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření zadavatele

13. Dne 8. 1. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém uvedl, že ze zápisu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 8. 2013 by mohla třetí osoba nabýt dojmu, že předmětem posuzování mohla být kvalifikace a specializace uchazeče. Pokud však zadavatel v zápisu uváděl, že oceňuje kvalifikaci a specializaci uchazeče, uvedl toto nad rámec kritérií, dle kterých byly nabídky uchazečů hodnoceny. Pokud byl na jakoukoliv specializaci v částech IV., V., VI., a VII. zakázky v rámci hodnocení nabídek v rámci subkritéria „Komplexnost a vhodnost navrhované metodiky k realizaci zakázky“ brán zřetel, tak byl brán pouze na obsahovou specializaci nabídky ve vztahu k předmětu plnění. Zadavatel uvedl, že kvalifikace uchazeče nebyla předmětem hodnocení.

14. Zadavatel dále uvedl, že z hlediska skutečného nebo jen potencionálního podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky byla shora uvedená věta o kvalifikaci uchazeče uvedena u subkritéria „Komplexnost a vhodnost navrhované metodiky k realizaci zakázky“, které mělo váhu 60% z 50%, tj. 30% z celkové váhy hodnocení zakázky. Minimálně v částech IV., V. a VII. zakázky tudíž dle zadavatele evidentně ani nemohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, jelikož bodové rozdíly mezi uchazeči byly značně velké a váha subkritéria malá. Ve všech částech IV., V., VI., a VII. zakázky však vždy i bez hodnocení jakékoliv kvalifikace splňovala vítězná nabídka nejlépe kritéria stanovená pro subkritérium „Komplexnost a vhodnost navrhované metodiky k realizaci zakázky“.

15. K podezření na porušení zákona v souvislosti s neuchováním některých částí dokumentace o veřejné zakázce podle § 109 nebo 155 zákona zadavatel uvedl, že administrativním pochybením neuchoval veškerou dokumentaci, když některé z dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů jsou pozdějšího data vydání, než byla uzavřena smlouva. Zadavatel vyjádřil přesvědčení, že i z těchto dokladů lze doložit, že uchazeči kvalifikační předpoklady ke dni uzavření smlouvy splňovali. Dále je dle zadavatele nutno vzít v potaz, že do dnešního dne nebylo zjištěno, že by nějaký z uchazečů kvalifikační předpoklady ke dni uzavření smlouvy nesplňoval či že by se čestná prohlášení uchazečů dodaná uchazeči spolu s jejich nabídkou ukázala jako nepravdivá.

16. Z důvodů shora uvedených je zadavatel přesvědčen, že nedošlo k porušení zákona, ani nemohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky.

Další průběh správního řízení

17. Dne 19. 1. 2016 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0932/2015/VZ-02270/2016/542/JVo, v němž stanovil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, přičemž ve stanovené lhůtě ani později se zadavatel nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

18. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a na základě zjištěných skutečností rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Posouzení právního postavení zadavatele

19. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

20. S ohledem na povahu zadavatele (akciová společnost) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky bylo nutno v daném případě vycházet z § 2 odst. 3 zákona.

21. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.    

22. Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 7 zákona. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

23. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPLZZ/1.1/94/1/00584 vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na projekt Systematické vzdělávání a podpora rozvoje kompetencí zaměstnanců ve společnosti FONTEA a. s., reg. č. CZ. 1.04/1.1.02/94.00584 je zřejmé, že zadavatel se jako příjemce dotace na financování projektu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vůbec nepodílí, neboť daný projekt, z něhož byla šetřená veřejná zakázka financována, měl být až z 85 % financován z Evropského sociálního fondu a z 15 % z ostatních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování.

24. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel byl při zadávání šetřené veřejné zakázky v postavení dotovaného zadavatele podle § 2 odst. 3 zákona, neboť se jedná o právnickou osobu, která zadávala veřejnou zakázku, která měla být hrazena z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů.

Relevantní ustanovení zákona

25. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

26. Podle § 12 odst. 3 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2013 se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

27. Podle § 12 odst. 3 zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014 se veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

28. Podle § 17 písm. m) zákona se pro účely tohoto zákona zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy.

29. Podle § 18 odst. 5 zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.

30. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

31. Podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155 zákona.

Odůvodnění výroku rozhodnutí

32. Podle čl. 10 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky jen vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

33. Na mezinárodní úrovni lze poukázat na čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Mezinárodní pakt“), jímž je Česká republika vázána, kde je uvedeno, že nikdo nesmí být potrestán za čin, který nebyl trestný podle zákona v době, kdy byl spáchán. Pachateli nelze uložit vyšší trest, než dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy byl trestný čin spáchán. Nový zákon má zpětnou působnost pouze tehdy, jestliže je pro pachatele příznivější. Na vnitrostátní úrovni úpravy ochrany základních lidských práv je nutno upozornit na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), kde je stanoveno, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

34. V Listině uvedený pojem „trestnost“ činu se v doktríně českého trestního práva vykládá jako souhrn všech podmínek, které jsou trestněprávně relevantní pro výrok o vině a trestu. Mezi takové podmínky patří například okolnosti vylučující protiprávnost či podmínky promlčení trestného činu (Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 2. Vydání. Praha: Leges, 2010, 912 s., s. 61). Byť se ve správním právu obvykle neužívá pojem trestnost, lze dovodit, že ustanovení výše uvedených lidskoprávních pramenů dopadají přímo i na úpravu odpovědnosti za správní delikty.

35. V rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 57/2004-42 ze dne 15. 12. 2005 je uvedeno: „Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod v čl. 6 odst. 1 větě první uvádí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech a závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Zároveň z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že pod pojem „trestní obvinění“ nelze zařadit pouze taková jednání, která jsou trestným činem ve smyslu vnitrostátní právní úpravy. Trestním obviněním, které projednává a rozhodne o něm soud v plné jurisdikci, jsou i jednání, která jsou podle vnitrostátní úpravy přestupkem. Plnou jurisdikci je podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva třeba chápat tak, že čl. 6 odst. 1 nerozlišuje skutkové okolnosti a právní otázky; stejně jako právní otázky mají i skutkové okolnosti význam pro výsledek řízení. Právo na soud a na jurisdikční řešení sporu platí jak pro právní, tak i pro skutkové otázky (Rozsudek ve věci Le Compte et al. z roku 1961)“. Podstatný je pro nyní šetřenou věc závěr, že pokud se hovoří o trestním obvinění, lze pod tento pojem podřadit i přestupky. Pokud lze pod pojem trestního obvinění podřadit přestupky, tím spíše pod tento pojem bude možno podřadit i tzv. jiné správní delikty, potažmo správní delikty podle § 120 a násl. zákona.

36. Ve stejném duchu se vyslovil Nejvyšší správní soud i ve svém rozsudku č. j. 2 As 9/2008-88 ze dne 13. 6. 2008, kde konstatoval, že „jakkoliv totiž Listina výslovně hovoří pouze o trestných činech, stejně jako český překlad Mezinárodního paktu, podle ustálené judikatury českých soudů a mezinárodních soudních orgánů, stejně jako podle převažujících doktrinálních názorů, lze aplikovat zásady trestního práva i pro účely správního práva trestního. V současné doktríně sice existují i názory odmítající použití analogie v případě norem správního práva trestního v otázce posuzování viny a trestu, nicméně většina autorů se na přípustnosti takového použití analogie (za předpokladu, že jde o analogii ve prospěch pachatele) shodne. Toto stanovisko potvrzuje i judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu (viz např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 611/01 a II. ÚS 192/05 nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 A 126/2002, 2 A 1018/2002-OL-29 a 2 As 69/2003)“.

37. Z časového hlediska je nutné v rámci správního trestání považovat za stěžejní pravidlo, že trestnost správního deliktu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje pouze tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější, jak vyplývá z výše uvedených lidskoprávních pramenů práva.

38. Důvodem uplatňování pravidla použití pozdější právní úpravy v případě, že je pro pachatele (v tomto správním řízení pro zadavatele) správního deliktu příznivější, je závazek České republiky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a tomu odpovídající základní právo pachatele dle Listiny, řídit se v případě, že pozdější právní úprava hodnotí správní delikt příznivěji než úprava dřívější, právě touto pozdější právní úpravou, a nikoli trvat na předchozím přísnějším posouzení. Úřad je tedy nejprve povinen čin zadavatele subsumovat pod relevantní ustanovení zákona a zjistit, zda nedošlo k jejich změně či zrušení. Pokud došlo ke změně právní úpravy, je třeba porovnat, která úprava je pro zadavatele příznivější.

39. V šetřeném případě zadavatel zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 2. 7. 2013 odesláním výzvy k podání nabídek (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výzvy k podání nabídek ze dne 2. 7. 2013 vyplývá, předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby činila 1 015 000,- Kč bez DPH. Celková cena za předmět plnění všech částí veřejné zakázky činila dle uzavřených smluv o dílo (viz body 3. až 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí) celkem 944 114,6 Kč vč. DPH.

40. Úřad obecně proces zadávání veřejných zakázek, včetně práv a povinností s ním souvisejících, posuzuje podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení. Jestliže však Úřad rozhoduje o správním deliktu již za účinnosti pozdějšího zákona, resp. novelizovaného ustanovení, měl by aplikovat vždy při svém posouzení čl. 40 odst. 6 Listiny, tzn. měl by se vypořádat s otázkou, jak bylo uvedeno výše, které znění zákona je pro účastníka („pachatele“) příznivější.

41. Podle § 12 odst. 3 zákona ve znění účinném k datu zahájení zadávacího řízení se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozuměla veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na služby 1 000 000,- Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na služby zadavatel stanovil ve výši 1 015 000,- Kč bez DPH (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jednalo se o podlimitní veřejnou zakázku, a zadavatel měl tedy povinnost se při jejím zadávání řídit zákonem. S ohledem na to získal Úřad pochybnost, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval při hodnocení nabídek v částech IV., V., VI. a VII. veřejné zakázky v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona a zda neporušil povinnost stanovenou v § 155 odst. 1 zákona, když neuchoval doklady předkládané v zjednodušeném podlimitním řízení před podpisem smlouvy o dílo na příslušnou část veřejné zakázky, a z toho důvodu zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) a f) zákona.

42. Zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), došlo ke zvýšení hranice předpokládané hodnoty pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby z 1 000 000 Kč bez DPH na 2 000 000 Kč bez DPH, a to s účinností k 1. 1. 2014.

43. Podle § 12 odst. 3 současného znění zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

44. Jelikož podle zákona ve znění novely je za veřejnou zakázku malého rozsahu nutné považovat veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota v případě veřejné zakázky na služby nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH, Úřad konstatuje, že za úpravu pro zadavatele příznivější je nutno považovat tuto pozdější právní úpravu, neboť jak bude uvedeno níže, není zadavatel v řízení, jež předchází uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, povinen postupovat podle zákona.

45. Z výše uvedeného vyplývá, že podle zákona účinného v době zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky se zadavatel mohl svým jednáním dopustit porušení zákona a nést s tím související deliktní odpovědnost. Úřad však v šetřeném případě byl povinen aplikovat výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny (viz 31. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) a posoudit případ podle pozdějšího znění zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při zvažování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení správního řízení stanoví vyšší finanční limity pro veřejné zakázky malého rozsahu oproti předchozí právní úpravě. Předmětná veřejná zakázka by proto za pozdější (stávající) právní úpravy byla posouzena jako veřejná zakázka malého rozsahu, jako takovou by ji zadavatel nebyl povinen zadávat podle zákona a nemohlo by se tak ani dovodit porušení tímto zákonem v konkrétnostech předepsaného postupu a nést s tím související deliktní odpovědnost.

46. Vzhledem k tomu, že v době zahájení správního řízení se veřejnou zakázkou malého rozsahu na služby rozuměla veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhla 2 000 000,- Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky v šetřeném případě činila 1 015 000,- Kč bez DPH, jednání zadavatele v zadávacím řízení, při aplikaci výjimky zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, nemohlo být šetřeno z hlediska možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a f) zákona, neboť zadavatel nebyl podle stávající právní úpravy povinen řídit se při realizaci předmětné veřejné zakázky zákonem předepsaným konkrétním postupem, který je jinak závazný pro podlimitní a nadlimitní zakázky.

47. V souvislosti s problematikou odpovědnosti zadavatele za správní delikt v případě zvýšení limitů pro jednotlivé druhy zadávacích řízení podle zákona Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byly závěry učiněny v souladu se stávající rozhodovací praxí Úřadu. Příkladem lze poukázat na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S70/2015/VZ-9554/2015/511/JNv ze dne 16. 4. 2015, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S1069/2014/VZ-6942/2015/551/OPa ze dne 23. 3. 2015 či rozhodnut Úřadu č. j. ÚOHS-S43/2014/VZ-7641/2014/524/ZKu ze dne 9. 4. 2014, která se týkala totožné otázky jako v posuzovaném případě, tedy dopadů zvýšení limitů oddělujících podlimitní veřejné zakázky od veřejných zakázek malého rozsahu na deliktní odpovědnost zadavatele.

48. V návaznosti na výše uvedené Úřad uzavírá, že ačkoliv podle zákona účinného v době zahájení zadávacího řízení se zadavatel mohl svým jednáním popsaným v bodě 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí dopustit porušení zákona a nést s tím související deliktní odpovědnost, podle současného znění zákona by s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nebyl povinen při realizaci veřejné zakázky podle zákona postupovat, a nemohl by se tak ani dopustit správních deliktů, pro něž bylo správní řízení zahájeno. Úřad tudíž ve správním řízení neshledal důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Mgr. Ondřej Pustějovský, Zahradní 314/8, 37005 České Budějovice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy