číslo jednací: S0131/2016/VZ-08487/2016/521/KMz
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Biskupice – Kanalizace |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 3. 2016 |
| Dokumenty |
|
Č. j.: ÚOHS-S0131/2016/VZ-08487/2016/521/KMz |
|
3. března 2016 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel
-
obec Biskupice, IČO 00288021, se sídlem 798 12 Biskupice 61, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 12. 2015 obchodní společností VIA Consult a.s., IČO 25084275, se sídlem nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec,
při zadávání veřejné zakázky „Biskupice – Kanalizace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 12. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 526229,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – obec Biskupice, IČO 00288021, se sídlem 798 12 Biskupice 61 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s ust. § 111 odst. 1 citovaného zákona, když odeslal prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb stěžovateli – HANT bohemia a.s., IČO 04351568, se sídlem Havlíčkova 2788/135, 767 01 Kroměříž – písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám tohoto stěžovatele vyhovuje či nikoliv, až dne 19. 1. 2016, ačkoli tak byl povinen učinit ve lhůtě do 10 dnů ode dne 8. 1. 2016, kdy námitky jmenovaného stěžovatele prostřednictvím systému datových schránek obdržel, tedy nejpozději dne 18. 1. 2016.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – obec Biskupice, IČO 00288021, se sídlem 798 12 Biskupice 61 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 2 000,- Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
1. Zadavatel – obec Biskupice, IČO 00288021, se sídlem 798 12 Biskupice 61, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 12. 2015 obchodní společností VIA Consult a.s., IČO 25084275, se sídlem nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec (dále jen „zadavatel“), přičemž plná moc byla udělena taktéž k zastupování při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením na veřejnou zakázku – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 22. 12. 2015 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Biskupice – Kanalizace“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 526229 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na str. 6 v bodě 3. zadávací dokumentace ve výši 29 440 317 Kč bez DPH.
3. Předmět plnění veřejné zakázky byl na str. 4 v bodě 3. zadávací dokumentace vymezen jako „výstavba splaškové gravitační kanalizace v obci Biskupice“.
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0131/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
5. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
Právní posouzení
K právnímu postavení zadavatele
6. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda obec Biskupice naplňuje definici zadavatele podle zákona.
7. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
8. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
9. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele uvedenou v § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem.
Relevantní ustanovení zákona
10. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
11. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde‑li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
12. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
13. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111.
K výroku I. tohoto příkazu
14. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že přípis obchodní společnosti HANT bohemia a.s., IČO 04351568, se sídlem Havlíčkova 2788/135, 767 01 Kroměříž (dále jen „stěžovatel“), označený jako „Námitka proti zadávacím podmínkám podle ustanovení § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“, byl zadavateli doručen prostřednictvím systému datových schránek dne 8. 1. 2016.
15. Z obsahu předmětných námitek vyplývá, že stěžovatel nesouhlasil s postupem zadavatele, který požadoval úhradu za poskytnutí netextové části projektové dokumentace a CD s výkazem výměr ve výši 8 609 Kč. Stěžovatel dále rozporoval zadavatelův požadavek na doložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci 8 techniků, přičemž v této souvislosti stěžovatel namítal, že zadavatel uvedený požadavek neodůvodnil v souladu s vyhláškou č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel také namítal, že zadavatel neodpověděl na dotaz č. 3 v dodatečných informacích č. 1, který se týkal prokázání technických kvalifikačních předpokladů, konkrétně doložení seznamu stavebních prací a doložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vedoucích zaměstnanců dodavatele, přičemž stěžovatel zadavatelem požadované prokázání uvedených technických kvalifikačních předpokladů považoval za netransparentní a diskriminační. Závěrem svých námitek zadavatel konstatoval, že má za to, že „zadavatel bez patřičného důvodu omezuje hospodářskou soutěž a postupuje v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, zejména pak v rozporu s § 6 zákona ve spojení s §§ 48, 50, 56 zákona o veřejných zakázkách a v rozporu s vyhláškou č. 232/20[12] Sb.“ Stěžovatel dále uvedl, že „[v]zhledem k (…) bezprostředně hrozící újmě naší společnosti, kdy se naše společnost nemůže účastnit veřejné zakázky a ani ji tak získat, požadujeme po zadavateli zjednání nápravy, spočívající ve zrušení zadávacího řízení, opravy zadávací dokumentace a zahájení nového zadávacího řízení“.
16. V předmětných námitkách bylo dále uvedeno označení stěžovatele vč. otisku razítka stěžovatele, přičemž osoba zastupující stěžovatele zde byla toliko podepsána bez uvedení jména a příjmení zástupce stěžovatele.
17. Zadavatel o těchto námitkách rozhodl dne 14. 1. 2016. Úvodem odůvodnění předmětného rozhodnutí zadavatel konstatuje, že „podané námitky dle názoru Zadavatele neobsahují obsahové náležitosti dle výše specifikovaného ustanovení [§ 110 odst. 7 zákona – pozn. Úřadu], jelikož není v námitkách uvedeno, jaká újma Stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla. Tedy přesněji je v námitkách uvedena újma spíše ve filozofické rovině a to slovy Stěžovatele ‚…bezprostředně hrozící újmě naší společnosti, kdy se naše společnost nemůže účastnit veřejné zakázky a ani ji získat‘. Dále pak Zadavateli z obsahu námitek není zřejmé, kdo námitky podává a zda jsou vůbec podepsány osobou oprávněnou k takovýmto úkonům. Námitky stižené takovými nedostatky by mohl Zadavatel zcela v souladu se zákonem odmítnout, avšak s ohledem na skutečnost, že je přesvědčen o legitimnosti svého postupu v průběhu celého zadávacího řízení, rozhodl se, že se s námitkami vypořádá a neodmítne je z důvodů obsahové nedostatečnosti, aby Stěžovateli objasnil zákonnost svého postupu.“
18. Předmětné rozhodnutí o námitkách bylo stěžovateli odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 19. 1. 2016.
19. Úřad před posouzením skutečnosti, zda byla splněna lhůta pro odeslání písemného rozhodnutí zadavatele o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, přistoupil k ověření toho, zda stěžovatel splnil všechny náležitosti pro podání námitek a zda tedy byl zadavatel povinen rozhodnout o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoli, nebo je příp. byl oprávněn odmítnout.
K náležitostem námitek
20. Obligatorní náležitosti námitek jsou stanoveny v § 110 odst. 7 zákona. Stěžovatel musí v námitkách uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné námitky směřovaly proti zadávacím podmínkám, byl stěžovatel zároveň povinen uvést, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá.
21. Úřad nejprve přezkoumal, zda bylo v námitkách uvedeno, kdo je podává.
22. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
23. Podle § 164 odst. 1 občanského zákoníku člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.
24. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEÚ“), má právnická osoba nárok na zřízení jedné datové schránky právnické osoby.
25. Podle § 8 odst. 3 ZEÚ k přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena.
26. Podle § 8 odst. 6 písm. b) ZEÚ k přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jimi stanoveném.
27. Podle § 9 odst. 1 ZEÚ se osoba oprávněná k přístupu do datové schránky do ní přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů.
28. Vzhledem k výše citovaným ustanovením lze dovodit, že pokud jsou námitky podané prostřednictvím datové schránky zřízené pro určitou právnickou osobu, jsou podané, neplyne-li z jejich textu něco jiného (např. to, že právnická osoba, z jejíž datové schránky jsou námitky podávány, jedná jako zmocněnec), právě touto právnickou osobou, neboť k přístupu do datové schránky je oprávněn pouze statutární orgán, jeho člen (příp. vedoucí organizační složky zahraniční osoby) nebo jiná osoba, jež k tomu byla statutárním orgánem pověřena. Předmětné námitky byly zadavateli doručeny z datové schránky, která byla zřízena právě pro stěžovatele, v námitkách byla uvedena obchodní firma stěžovatele a námitky byly i podepsány osobou, která stěžovatele zastupuje (podpis byl připojen k obchodní firmě a otisku razítka stěžovatele). Ustanovení § 161 věty druhé občanského zákoníku ukládá zástupci právnické osoby povinnost připojit k jejímu názvu (zde obchodní firmě) jeho podpis, toto ustanovení však nehovoří o povinnosti uvést jméno a příjmení zástupce. Údaj o funkci zástupce nebo jeho pracovní zařazení je (s ohledem na užití slova „popřípadě“) fakultativní náležitostí takového jednání. Z uvedeného plyne, že zadavateli nemohly vzniknout relevantní pochybnosti o tom, zda jsou námitky podepsány osobou k tomu oprávněnou, a proto lze námitky považovat v tomto ohledu za řádné.
29. Úřad se dále zabýval otázkou, zda je v námitkách uvedeno, proti kterému úkonu směřují.
30. Vzhledem k označení podání učiněného stěžovatelem a zejména pak s ohledem na jejich skutečný obsah je nepochybné, že tyto směřovaly proti zadávacím podmínkám.
31. Ohledně porušení zákona zadavatelem tvrzeného v námitkách pak lze v obecné rovině konstatovat, že stěžovatel je povinen popsat jím rozporovaný postup zadavatele takovým způsobem, aby bylo jednoznačně určitelné, v čem zadavatel dle stěžovatele nepostupoval v souladu se zákonem. Zda stěžovatel uvede konkrétní ustanovení zákona, či postup zadavatele popíše „vlastními slovy“, záleží na úvaze stěžovatele, neboť zákon stěžovateli neukládá, aby přesně identifikoval ustanovení zákona, které dle jeho názoru zadavatel porušil, nýbrž aby uvedl, v čem (tedy věcně) spatřuje porušení zákona.
32. V přezkoumávané věci stěžovatel dostatečně určitě popsal postup zadavatele a uvedl ta ustanovení, která dle stěžovatelova názoru měl zadavatel popsaným postupem porušit. Tato obligatorní náležitost byla stěžovatelem taktéž splněna.
33. K tvrzení újmy Úřad konstatuje, že obzvláště v případě námitek směřujících proti zadávacím podmínkám, kdy jsou námitky podávány v důsledku tvrzené nemožnosti účastnit se zadávacího řízení, nelze po stěžovateli požadovat, aby vážnou újmu např. finančně vyčíslil. Újma může být stěžovateli způsobena právě tím, že zadávací podmínky mohou být nastaveny takovým způsobem, který bezdůvodně omezuje některé dodavatele (mezi nimi i stěžovatele) v účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Omezení možnosti účasti v otevřeném zadávacím řízení Úřad považuje za dostatečné vyjádření újmy v námitkách stěžovatele a nelze jej považovat za její vyjádření pouze ve „filozofické rovině“, jak uvádí zadavatel v rozhodnutí o námitkách stěžovatele.
34. Stěžovatel také uvedl, čeho se konkrétně domáhá (tj. „zrušení zadávacího řízení, opravy zadávací dokumentace a zahájení nového zadávacího řízení“). Této náležitosti stěžovatel rovněž dostál.
35. Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když námitky věcně přezkoumal (a tedy je neodmítl), neboť splňovaly náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 zákona.
K odeslání rozhodnutí o námitkách
36. Úřad předně konstatuje, že pro dodržení lhůty stanovené v § 111 odst. 1 zákona stačí toliko odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, neboť zákon nevyžaduje, aby ve stanovené lhůtě bylo rozhodnutí o námitkách stěžovateli také doručeno.
37. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
38. V předmětné věci stěžovatel doručil zadavateli námitky prostřednictvím systému datových schránek dne 8. 1. 2016. Desetidenní lhůta pro odeslání písemného rozhodnutí o tom, zda zadavatel námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, počala běžet dne 9. 1. 2016 (tj. dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek, tj. po obdržení námitek), a proto posledním dnem pro odeslání rozhodnutí o námitkách bylo pondělí 18. 1. 2016.
39. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal předmětné rozhodnutí prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 19. 1. 2016. Vzhledem k této skutečnosti lze konstatovat, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 111 odst. 1 zákona, když neodeslal předmětné rozhodnutí o námitkách do 10 dnů od jejich obdržení.
40. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že postupoval v rozporu s ust. § 111 odst. 1 zákona, když odeslal prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám tohoto stěžovatele vyhovuje či nikoliv, až dne 19. 1. 2016, ačkoli tak byl povinen učinit ve lhůtě do 10 dnů ode dne 8. 1. 2016, kdy námitky stěžovatele prostřednictvím systému datových schránek obdržel, tedy nejpozději dne 18. 1. 2016.
41. Úřad pro úplnost dodává, že skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona je naplněna již v tom okamžiku, kdy zadavatel nedodržel zákonnou povinnost spočívající v tom, že rozhodnutí o námitkách musí být odesláno ve lhůtě do 10 dnů, ode dne jejich obdržení. Znakem předmětné skutkové podstaty pak [na rozdíl od skutkové podstaty dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona] není alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
K uložení pokuty
42. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.
43. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
44. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 28. 1. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 19. 1. 2016, kdy marně uplynula lhůta pro odeslání písemného rozhodnutí o tom, zda zadavatel námitkám vyhovuje či nikoli, s uvedením důvodu, stěžovateli. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
45. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).
46. V šetřené věci se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
47. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
48. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
49. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že zadavatel zcela neignoroval zákonnou úpravu uvedenou v § 111 zákona, neboť o podaných námitkách rozhodl, odůvodnil je a zároveň také stěžovatele poučil v souladu s § 111 odst. 2 zákona. V šetřené věci se tedy jedná o správní delikt dosahující nízké intenzity závažnosti.
50. Jako polehčující okolnost Úřad dále zohlednil tu skutečnost, že k odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli došlo následující den po dni, který byl posledním dnem pro odeslání písemného rozhodnutí o námitkách. Je tedy dle Úřadu na místě ukládat pokutu při samé dolní hranici její zákonné sazby.
51. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z dokumentu nazvaného „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad“ vyplývá, že příjem zadavatele za rok 2015 činí 3 738 713,87 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).
52. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
53. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 2 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
54. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního
úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
VIA Consult a.s., nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


