číslo jednací: S0151/2016/VZ-10204/2016/531/VNe

• Instance: I.
• Věc: Realizace mediální strategie OP VaVpI III
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 23. 3. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0151/2016/VZ-10204/2016/531/VNe

14. března 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil účastník řízení

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1,

při zadávání veřejné zakázky „Realizace mediální strategie OP VaVpI III“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 7. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 30. 7. 2013 pod ev. č. 358621, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 147-255983, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 1. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 003-003089,

vydává podle ust. § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 uzavřený dne 16. 9. 2014 ke smlouvě na veřejnou zakázku „Realizace mediální strategie OP VaVpI III“ – část 1 „Kreativní část“ uzavřené dne 30. 12. 2013 s vybraným uchazečem – Comunica, s.r.o., IČO 27216187, se sídlem Pod Kotlářkou 151/3, 150 00 Praha 5 – do 15 dnů od uzavření tohoto dodatku, tj. do 1. 10. 2014, ale uveřejnil jej až dne 17. 9. 2015.

II.     

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 uzavřený dne 16. 9. 2014 ke smlouvě na veřejnou zakázku „Realizace mediální strategie OP VaVpI III“ – část 2 „Plánování a nákup mediálního prostoru“ uzavřené dne 30. 12. 2013 s vybraným uchazečem – Knowlimits s.r.o., IČO 63677792, se sídlem Píškova 1948/16, 155 00 Praha 5 – do 15 dnů od uzavření tohoto dodatku, tj. do 1. 10. 2014, ale uveřejnil jej až dne 11. 11. 2014.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – ukládá

pokuta ve výši 4 000,- Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 29. 7. 2013 otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Realizace mediální strategie OP VaVpI III“, odesláním formuláře „Oznámení o zakázce“ do Věstníku veřejných zakázek, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 30. 7. 2013 pod ev. č. 358621, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 147-255983 (dále jen „veřejná zakázka“). Veřejná zakázka byla zadavatelem rozdělena na 2 části, a sice na část 1 „Kreativní část“ (dále jen „část 1 veřejné zakázky“), a na část 2 „Plánování a nákup mediálního prostoru“ (dále jen „část 2 veřejné zakázky“).

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 4. 3. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce, kdy relevantní části dokumentace o veřejné zakázce jsou obsahem spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0151/2016/VZ. Úřad dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že se nezákonného jednání dopustil účastník řízení (zadavatel) a že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve zněnípozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

3. Podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K postavení zadavatele

4. Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. a) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i Česká republika.

5. Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon o majetku České republiky“), činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

6. Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.

7. Podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky jsou organizačními složkami státu, mimo jiné, i ministerstva.

8. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.

K výrokům I. a II. příkazu

9. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

10. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

11. Podle § 147a odst. 1 zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

12. Podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel podle § 147a odst. 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d).

13. Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že dne 30. 12. 2013 uzavřel zadavatel smlouvu na část 1 veřejné zakázky s uchazečem – Comunica, a.s., IČO 27216187, se sídlem Pod Kotlářkou 151/3, 150 00 Praha 5 (v době vydání tohoto příkazu s názvem Digitalcom, a.s., pozn. Úřadu) (dále jen „vybraný uchazeč Comunica, a.s.“). Celková cena za předmět plnění činila podle čl. 4 „Odměna a platební podmínky“ smlouvy na část 1 veřejné zakázky 4 567 000,- Kč bez DPH.

14. Zadavatel dne 16. 9. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem Comunica, a.s. dodatek č. 1 ke smlouvě na část 1 veřejné zakázky. Z profilu zadavatele (https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMsmt) vyplývá, že dodatek č. 1 ke smlouvě na část 1 veřejné zakázky zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 17. 9. 2015.

15. Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce Úřad v dalším zjistil, že dne 30. 12. 2013 uzavřel zadavatel smlouvu na část 2 veřejné zakázky s uchazečem – Knowlimits s.r.o., IČO 63677792, se sídlem Píškova 1948/16, 155 00 Praha 5 (dále jen „vybraný uchazeč Knowlimits s.r.o.“). Celková cena za předmět plnění činila podle čl. 4 „Odměna a platební podmínky“ smlouvy na část 2 veřejné zakázky 46 784 410,- Kč bez DPH.

16. Zadavatel dne 16. 9. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem Knowlimits s.r.o., dodatek č. 1 ke smlouvě na část 2 veřejné zakázky. Z profilu zadavatele (https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMsmt) vyplývá, že dodatek č. 1 ke smlouvě na část 2 veřejné zakázky zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 11. 11. 2014.

17. K obsahu ustanovení § 147a odst. 1 a 2 zákona Úřad uvádí, že je jím jednoznačně určena povinnost veřejnému zadavateli uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a v případě veřejné zakázky malého rozsahu je zadavatel povinen uveřejnit smlouvu, jejíž cena je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH, včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od uzavření dané smlouvy, resp. do 15 dnů od uzavření příslušného dodatku.

18. S odkazem na výše popsané skutečnosti tak Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 ke smlouvě na část 1 veřejné zakázky do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 1. 10. 2014, ale uveřejnil jej až dne 17. 9. 2015. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. Současně zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 ke smlouvě na část 2 veřejné zakázky do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 1. 10. 2014, ale uveřejnil jej až dne 11. 11. 2014. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu     

19. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktůpodle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.        

20. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl,nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

21. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

22. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání obou správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 4. 3. 2016. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v neuveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě na část 1 veřejné zakázky na profilu zadavatele došlo dne 2. 10. 2014, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 147a odst. 2 zákona), během níž byl zadavatel povinen splnit svou povinnost, stanovenou shora citovaným ustanovením zákona. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v neuveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě na část 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele došlo dne 2. 10. 2014, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 147a odst. 2 zákona), během níž byl zadavatel povinen splnit svou povinnost, stanovenou shora citovaným ustanovením zákona. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že od spáchání obou správních deliktů uplynulo přibližně 17 měsíců, a že tedy v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla, a to ani podle zákona ve znění novelyč. 40/2015 Sb.   

23. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

24. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkemtýkajícím se dřívějšího trestného činu.      

25. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uloženépokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.     

26. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložitnejpřísnější sankci (vyšší pokutu).      

27. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokutado 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

28. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

29. Vzhledem k tomu, že správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, kterých se zadavatel dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož všechny zadavatelem spáchané správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a k dalším spáchaným správním deliktůmpřihlédnout v rámci přitěžujících okolností.       

30. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámcipřitěžujících okolností.     

31. Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jehospáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.     

32. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení zákona pro určení výměry pokuty rozhodné, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

33. Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil fakt, že se jednalo o veřejnou zakázku s hodnotou 46 784 410,- Kč bez DPH, jak bylo sjednáno ve smlouvě na část 2 veřejné zakázky. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Jako další přitěžující okolnost při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když porušil § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, jelikož neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 ke smlouvě na část 1 veřejné zakázky do 15 dnů od jeho uzavření.

34. Jako výrazně polehčující okolnost naopak Úřad shledává tu skutečnost, že zadavatel dodatek č. 1 ke smlouvě na část 2 veřejné zakázky nakonec uveřejnil, byť s prodlevou, a že předmětným dodatkem nedošlo ke změně podstatných ujednání smlouvy na část 2 veřejné zakázky, když zadavatel předmětným dodatkem toliko nahradil, resp. doplnil, text dané smlouvy týkající se vymezení předmětu plnění části 2 veřejné zakázky. S ohledem na uvedené hodnotí Úřad intenzitu, ve které byla veřejná kontrola ze strany veřejnosti omezena, jako nižší, a proto po zvážení všech okolností Úřad posoudil stupeň závažnosti spáchání správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.

35. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtů zadavatele za roky 2013, 2014 a 2015 (dostupné na webových stránkách http://www.msmt.cz) je zřejmé, že zadavatel v roce 2013 hospodařil s rozpočtovými příjmy přesahujícími 17 miliard Kč, v roce 2014 s rozpočtovými příjmy přesahujícími 12 miliard Kč a v roce 2015 hospodařil s rozpočtovými příjmy přesahujícími 7 miliard Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchané správní delikty může zadavatel využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

36. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 4000,- Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolikintenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, kterémohly být případně investovány jinam.       

37. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 4000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedenéfunkce právní odpovědnosti.      

38. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené ve výroku III.tohoto příkazu.

39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brněčíslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy