číslo jednací: S0219/2016/VZ-14805/2016/523/LKa

• Instance: I.
• Věc: Průběžná evaluace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace
• Účastníci:
  1. Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 16. 4. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0219/2016/VZ-14805/2016/523/LKa

7. dubna 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel

• Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, 

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Průběžná evaluace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. 220957, na kterou byla dne 12. 2. 2013 s vybraným uchazečem HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. (v době uzavření smlouvy DHV CR, spol. s r.o.), IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8, uzavřena smlouva o dílo,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dostupném z adresy https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazkaProfilList.seam dodatek č. 1 smlouvy ze dne 12. 2. 2013 na předmět plnění veřejné zakázky „Průběžná evaluace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. 220957, uzavřený s vybraným uchazečem HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. (v době uzavření smlouvy DHV CR, spol. s r.o.), IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8, dne 15. 1. 2014, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 30. 1. 2014, ale až dne 17. 9. 2015.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 8 000,- Kč (osm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. 

ODŮVODNĚNÍ

1. Dne 15. 6. 2012 odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zadavatel – Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Průběžná evaluace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. 220957 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce „provedení průběžné evaluace Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace, zodpovězení evaluačních okruhů a předání výstupů evaluace.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu II.2.1) činila 10 100 000,- Kč bez DPH. Zadavatel má v případě zadávání veřejné zakázky postavení veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť ministerstvo je ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou státu.

3. Zadavatel dne 12. 2. 2013 uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. (v době uzavření smlouvy DHV CR, spol. s r.o.), IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“) smlouvu o dílo.

4. Zadavatel následně dne 15. 1. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele souvisejícího se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

6. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0219/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při plnění uveřejňovacích povinností souvisejících s předmětnou veřejnou zakázkou v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K povinnosti zadavatele uveřejnit na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy na plnění veřejné zakázky

8. Podle ust. § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

9. Podle ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, včetně všech jejích změn a dodatků.

10. Podle ust. § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření.

11. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že zadavatel dne 15. 1. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 smlouvy o dílo. V šetřeném případě tak poslední den lhůty k uveřejnění dodatku č. 1 smlouvy o dílo na profilu zadavatele dostupném z adresy https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazkaProfilList.seam (dále jen „profil zadavatele“) podle ust. § 147a odst. 2 zákona byl 30. 1. 2014, tj. patnáctý den od uzavření dodatku smlouvy.

12. Z údajů uveřejněných na profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 smlouvy byl na profilu zadavatele uveřejněn až dne 17. 9. 2015.

13. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ust. § 147a odst. 2 věty první zákona tím, že neuveřejnil  dodatek č. 1 smlouvy o dílo na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 30. 1. 2014. Úřad pro úplnost odkazuje na znění ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona, které v  tomto smyslu nerozlišuje, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy, přičemž povinnost uveřejnění každého dodatku zadavateli ukládá ve spojení s každou provedenou změnou uzavřené smlouvy (charakter provedené změny však nepochybně může být – a také bude – zohledněn při úvahách ohledně výše ukládané sankce za spáchaný správní delikt).

14. Úřad konstatuje, že cílem uveřejňování smluv včetně všech změn a dodatků je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

15. Úřad považuje ve smyslu ust. § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s ust. § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy o dílo ze dne 12. 2. 2013 uzavřený s vybraným uchazečem dne 15. 1. 2014 ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 30. 1. 2014, ale až dne 17. 9. 2015, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

16. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

17. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

18. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že v rozporu s ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 smlouvy o dílo ze dne 12. 2. 2013 uzavřený s vybraným uchazečem dne 15. 1. 2014 ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 30. 1. 2014, ale až dne 17. 9. 2015.

19. Podle ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

20. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

21. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. v době spáchání správního deliktu umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

22. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 4. 3. 2016. K uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě došlo dne 15. 1. 2014, přičemž ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 31. 1. 2014, kdy marně uplynula lhůta 15 dnů pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. Správní řízení je v souladu s ust. § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na ust. § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

23. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle ust. § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

24. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

25. Podle ust. § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

26. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

27. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas uveřejnil dodatek smlouvy na plnění veřejné zakázky a umožnil tak veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost (tj. povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejné zakázky, včetně všech jejích změn a dodatkům) považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností.

29. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že neuveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž pozdním uveřejněním dodatku smlouvy došlo k narušení výše popsaného zájmu chráněného zákonem, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele.

30. Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil samotnou délku prodlení s uveřejněním předmětného dodatku, neboť zadavatel dodatek uveřejnil téměř rok a tři čtvrtěpo uplynutí zákonné lhůty.

31. Při stanovení výše sankce se Úřad dále zabýval obsahem dodatku. Dodatkem č. 1 smlouvy o dílo došlo jednak k formálním změnám smlouvy, a to v názvu obchodní firmy vybraného uchazeče či kontaktních osob zadavatele, avšak současně jím došlo ke změnám souvisejícím se samotným plněním veřejné zakázky spočívajícím v úpravě či doplnění evaluačních otázek, jejichž zodpovězení bylo předmětem smlouvy. V čl. I bod 1.1.1. odst. 1) smlouvy tak byla nově doplněna evaluační otázka. Dále došlo ke změně v čl. I bod 1.1.1. odst. 4) smlouvy, a to v názvech podnadpisů, a dále v rámci podnadpisů došlo k přesunu některých evaluačních otázek, ale také k úplnému vypuštění otázek nebo doplnění nových. Vzhledem k uvedenému obsahu dodatku není dle názoru Úřadu povahu provedených změn ve vztahu ke spáchání správního deliktu zcela marginalizovat a v důsledku toho hodnotit jako zásadní polehčující okolnost. S ohledem na uvedené hodnotí Úřad intenzitu, s jakou došlo k ohrožení právem chráněného zájmu (omezení možnosti kontroly ze strany veřejnosti), jako nikoli zcela nízkou. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti spáchání správního deliktu v šetřeném případě jako střední (tj. nikoli vysokou, ale také nikoli zcela nízkou).

32. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (zde celkem 6 531 580,-Kč včetně DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Z rozpočtů zadavatele za roky 2013, 2014 a 2015 (dostupné na webových stránkách http://www.msmt.cz) je zřejmé, že zadavatel v roce 2013 hospodařil s rozpočtovými příjmy přesahujícími 17 miliard Kč, v roce 2014 s rozpočtovými příjmy přesahujícími 12 miliard Kč a v roce 2015 hospodaří s rozpočtovými příjmy přesahujícími 7 miliard Kč.

34. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 8 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

35. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.

36. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

37. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

38. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele rozhodl o uložení pokuty zadavateli tak, jak je uvedeno ve výroku II. příkazu.

39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy