číslo jednací: S0202/2016/VZ-13603/2016/523/LKa

• Instance: I.
• Věc: Vytvoření vzdělávacího kurzu prevence kriminality
• Účastníci:
  1. Ministerstvo vnitra
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 12. 4. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0202/2016/VZ-13603/2016/523/LKa

1. dubna 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel

• Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, 

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Vytvoření vzdělávacího kurzu prevence kriminality“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky uveřejněné na elektronickém tržišti Gemin.cz dne 19. 12. 2014 pod systémovým číslem T002/14/V00019450, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 3. 2016 pod ev. č. zakázky 634145,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vytvoření vzdělávacího kurzu prevence kriminality“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky uveřejněné na elektronickém tržišti Gemin.cz dne 19. 12. 2014 pod systémovým číslem T002/14/V00019450 k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem – TRIVIS - Centrum profesní přípravy s.r.o., IČO 26487187, se sídlem Na Terase 355/8, 182 00 Praha 8 – ze dne 23. 2. 2015, tedy do 10. 3. 2015, ale učinil tak až dne7. 3. 2016.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 8 000,- Kč (osm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Dne 19. 12. 2014 zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – odesláním výzvy k podání nabídky zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vytvoření vzdělávacího kurzu prevence kriminality“, přičemž tato výzva byla uveřejněna na elektronickém tržišti Gemin.cz dne 19. 12. 2014 pod systémovým číslem T002/14/V00019450 (dále jen „veřejná zakázka“). Předpokládaná hodnota byla dle výzvy k podání nabídky stanovena na 2 467 970,- Kč bez DPH. Zadavatel má v případě zadávání veřejné zakázky postavení veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť ministerstvo je ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou státu.

2. Smlouva na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem – TRIVIS - Centrum profesní přípravy s.r.o., IČO 26487187, se sídlem Na Terase 355/8, 182 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“) – byla uzavřena dne 23. 2. 2015. Oznámení o zadání veřejné zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 3. 2016 a uveřejněno dne 11. 3. 2016 pod ev. č. zakázky 634145.

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

4. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0xxx/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, přičemž k tomuto závěru uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

5. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K oznámení o výsledku zadávacího řízení

6. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

7. Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

8. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

9. Smlouva na plnění veřejné zakázky byla uzavřena dne 23. 2. 2015. Konec patnáctidenní lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění tedy připadl na 10. 3. 2015. Oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení však bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 3. 2016, tedy přibližně 1 rok po lhůtě stanovené v § 83 odst. 1 zákona.

10. K argumentaci zadavatele, kterou uvedl ve svém vyjádření k podnětu, že „… provedl v rámci zadávání veškeré úkony prostřednictvím elektronického tržiště … Gemin, kde je zcela zřejmé, že zadavatel splnil povinnost odeslat oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění na Věstníku veřejných zakázek. Zadavatel nemohl s ohledem na veškeré skutečnosti předpokládat, že pokud elektronické tržiště Gemin tuto službu nabízí a zároveň elektronické tržiště Gemin dokládá bezevší pochybnosti tuto službu za splněnou …, že tato služba nebude technicky splněna“, Úřad uvádí, že zákon ukládá povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek zadavateli, tudíž na zadavateli je zajistit dodržení předmětné povinnosti. Pokud si zadavatel splnění této povinnosti (patrně smluvně) „zajistil“ prostřednictvím jiného subjektu (zde prostřednictvím provozovatele elektronického tržiště Gemin) a předmětná uveřejňovací povinnost nebyla splněna, nemůže to mít vliv na jeho odpovědnost za správní delikt, jehož skutková podstata byla nesplněním dané povinnosti naplněna. Je tomu tak proto, že povinnost zadavatele uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení je svojí povahou povinností veřejnoprávní, která je jako taková – při absenci výslovného zákonného ustanovení zakotvujícího opak – smluvně nepřenositelná.

11. Pro úplnost Úřad na tomto místě uvádí, že správní delikty, kterých se může zadavatel dopustit dle zákona, jsou založeny na odpovědnosti objektivní (tj. odpovědnosti bez ohledu na zavinění). K naplnění skutkové podstaty správního deliktu v takovém případě postačuje, pokud dojde ke skutkovou podstatou předpokládanému jednání či opomenutí zadavatele, aniž by musela být pro tyto účely zkoumána subjektivní stránka věci, tedy zavinění zadavatele (či jeho absence). Nejde však v případě těchto deliktů o absolutní objektivní odpovědnost, neboť za podmínek stanovených v zákoně se lze odpovědnosti za delikt zprostit (liberovat).

12. Zadavatel tak za správní delikt podle ust. § 121 odst. 1 zákona neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránil. Zadavatel by v takovém případě musel prokázat, že byla učiněna veškerá rozumná opatření, aby ke správnímu deliktu nedošlo.

13. Uvedené lze podpořit také závěry obsaženými např. v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2015, č. j. 30 Af 81/2013, v němž je uvedeno, že „[v] případě porušení ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se jedná o odpovědnost objektivní, tj. o odpovědnost bez subjektivní stránky v podobě zavinění, tedy bez ohledu na to, zda k porušení právní povinnosti došlo v důsledku úmyslného jednání pachatele nebo z jeho nedbalosti.“ Výše uvedený závěr Krajského soudu v Brně, přestože se vyjadřuje ke skutkové podstatě správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm a) zákona, lze jistě obecně vztáhnout na všechny správní delikty uvedené v ust. § 120 zákona, tady i na šetřený správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jehož se dopustil zadavatel tím, že v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.

14. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu uvedl, že „…nemohl s ohledem na veškeré skutečnosti předpokládat, že pokud elektronické tržiště Gemin tuto službu nabízí a zároveň elektronické tržiště Gemin dokládá bezevší pochybnosti tuto službu za splněnou …, že tato služba nebude technicky splněna. Zadavatel byl uveden v omyl, že došlo k odeslání oznámení o zakázce k uveřejnění elektronického tržiště Gemin. Na základě výše uvedeného se zadavatel tedy domníval, že z jeho strany došlo ke splnění všech jeho zákonných povinností.“

15. Z ověřených skutečností, stejně jako z vyjádření zadavatele k podnětu nelze konstatovat, že by zadavatel vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil, neboť neprovedl kroky, jež by vedly k ověření skutečnosti, že byla splněna jeho zákonná povinnost uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení. Takovým jednoduchým krokem mohla být např. kontrola uveřejnění předmětného oznámení přímo ve Věstníku veřejných zakázek, kterou je možno provést jednoduchým způsobem on-line. Nelze proto ani konstatovat, že by došlo k naplnění hypotézy stanovené v ust. § 121 odst. 1 zákona.

16. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v rozporu s § 83 odst. 1 zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku do 15 dnů od uzavření smlouvy, s vybraným uchazečem, ke kterému došlo dne 23. 2. 2015, tedy do 10. 3. 2015, ale učinil tak až dne7. 3. 2016, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

17. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

18. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

19. Podle ust. § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

20. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona dozvěděl z podnětu, jenž obdržel dne 24. 2. 2016. Posledním dnem lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění byl 10. březen 2015, přičemž marným uplynutím této lhůty došlo dne 11. 3. 2015 ke spáchání správního deliktu. Vzhledem k uvedenému v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

21. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

22. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

23. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

24. Účelem uveřejňovacích povinností je zajištění publicity relevantních informací o zadávacích řízeních, jejímž prostřednictvím je umožněna veřejná kontrola postupu zadavatele a vynakládání veřejných prostředků. Narušení možnosti operativní veřejné kontroly v případě neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky přitom nelze pokládat za bagatelní, neboť je to právě toto oznámení, ze kterého se veřejnost dozvídá základní údaje o tom, jakým způsobem budou veřejné prostředky vynakládány (zejména pak informaci o tom, ve vztahu ke kterému subjektu budou vynakládány). Oznámení o výsledku zadávacího řízení tak lze pokládat na pomyslné stupnici důležitosti jednotlivých uveřejňovaných dokumentů za jeden z těch nejdůležitějších.

25. Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil samotnou délku prodlení s odesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení, neboť zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal 1 rok po uplynutí zákonné lhůty.

26. Jako výrazně polehčující okolnost Úřad v daném případě zohlednil skutečnost, že zadavatel odeslal oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek prostřednictvím elektronického tržiště Gemin. Byť zadavatel následně neověřil, zda oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo skutečně odesláno do Věstníku veřejných zakázek, a tím došlo ke splnění všech zákonných podmínek, lze dovodit, že úmyslem zadavatele nebylo zmaření kontroly zadávacího řízení. Úřad ve prospěch zadavatele také zohlednil tu skutečnost, že výsledek zadávacího řízení byl uveřejněn na profilu zadavatele a na stránkách Operačního programu lidské zdroje zaměstnanost na el. adrese www.esfcr.cz, čímž byla následná kontrola zadávacího řízení toliko omezena, nikoliv vyloučena.

27. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (zde celkem 2 015 860,-Kč včetně DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

28. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Z ukazatele kapitoly Ministerstva vnitra státního rozpočtu na rok 2015 (dostupné na webových stránkách http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d) je zřejmé, že zadavatel pro rozpočtové období 2015 – 2017 hospodaří s rozpočtovými příjmy téměř 8 mld. Kč, tj. s příjmy, jež jsou o více než šest řádů vyšší, než je uložená pokuta.

29. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 8 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

30. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.

31. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

32. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

33. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele rozhodl o uložení pokuty zadavateli tak, jak je uvedeno ve výroku II. příkazu.

34. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Česká republika - Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy