číslo jednací: S0279/2016/VZ-18246/2016/522/PKř

• Instance: I.
• Věc: Konvertibilní tablety a HDMI adaptéry
• Účastníci:
  1. C SYSTEM CZ a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 7. 5. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0279/2016/VZ-18246/2016/522/PKř

27. dubna 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil

• zadavatel – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Konvertibilní tablety a HDMI adaptéry“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 9. 1. 2015, 

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Konvertibilní tablety a HDMI adaptéry“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 9. 1. 2015, k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření kupní smlouvy ze dne 3. 3. 2015, tj. nejpozději do 18. 3. 2015, nýbrž až dne 3. 9. 2015.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 2 000,- Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Odesláním nedatované výzvy k podání nabídek (dále jen „výzva“) zahájil dne 9. 1. 2015 zadavatel – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Židenice, 636 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Konvertibilní tablety a HDMI adaptéry“ (dále jen „veřejná zakázka“). Téhož dne zadavatel výzvu uveřejnil rovněž na svém profilu dostupném z adresy https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/c-system-cz-a-s_2265/ (dále jen „profil zadavatele“).

2. Předmětem veřejné zakázky je dle výzvy „zajištění dodávky 25 ks konvertibilních zařízení včetně požadovaného software a 15 ks HDMI adaptérů pro projekt: Tablety do škol – pomůcka pro pedagoga ve světě digitálního vzdělávání číslo: CZ.1.07/1.3.00/51.0002.“

3. Zadavatel dne 26. 1. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče MCS Plus spol. s r.o., IČO 25535391, se sídlem Janáčkova 888/4, 693 01 Hustopeče (dále jen „vybraný uchazeč“) a dne 3. 3. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“).

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

5. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu vedeného v této věci pod sp. zn. S0279/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

6. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele souvisejícího se zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda společnost C SYSTEM CZ a.s. naplňuje definici zadavatele podle zákona.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

8. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

9. Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

10. Z dokumentace o veřejné zakázce (mj. přímo z výzvy) vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v rámci realizace projektu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0002 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a je financována z veřejných zdrojů. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 02/51/1.3/2014 vydaného pro roky realizace projektu od 2014 do 2015 ze dne 20. 10. 2014 vyplývá, že zadavateli byla poskytnuta dotace v celkové maximální výši 64 027 784,26 Kč z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na realizaci projektu „Tablety do škol – pomůcka pro pedagoga ve světě digitálního vzdělávání“, reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0002, přičemž celkové způsobilé výdaje předmětného projektu budou financovány z veřejných zdrojů (85 % z Evropského sociálního fondu a 15 % ze státního rozpočtu).

11. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel byl při zadávání předmětné veřejné zakázky v postavení dotovaného zadavatele podle § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětná veřejná zakázka byla z více jak 50 % hrazena z veřejných zdrojů.

Relevantní ustanovení zákona

12. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v § 83 odst. 4 a 5 zákona jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie, ke statistickým účelům.

13. Podle § 146 odst. 1 zákona platí, že je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

14. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Ke spáchání správního deliktu zadavatelem

15. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne 3. 3. 2015 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvu.

16. Z oddílu VI.4) „Datum odeslání tohoto oznámení“ oznámení o zadání zakázky uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 9. 2015.

17. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek 184 dnů po uzavření kupní smlouvy. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen postupovat jako zadavatel veřejný (viz k tomu bod 9. odůvodnění tohoto příkazu), měl povinnost formulář oznámení o zadání předmětné zakázky (tedy oznámení o výsledku zadávacího řízení) odeslat k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření kupní smlouvy (tj. od 3. 3. 2015), tedy nejpozději do 18. 3. 2015, avšak učinil tak až dne 3. 9. 2015 (tedy po uplynutí zákonné lhůty). Tímto postupem zadavatel porušil ustanovení § 83 odst. 1 zákona, neboť oznámení o výsledku zadávacího řízení neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření kupní smlouvy.

18. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě porušil ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření kupní smlouvy. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

19. Úřad dále konstatuje, že pochybení zadavatele nelze považovat jen za formální porušení zákona, neboť neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení ve lhůtě stanovené v ust. § 83 odst. 1 zákona nemůže být nahrazeno např. uveřejněním jiných listin, jež má zadavatel povinnost dle zákona uveřejnit na svém profilu (kupní smlouvy a písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele). Uveřejnění jiných listin na profilu zadavatele totiž nemůže rovnocenným způsobem nahrazovat informační dostupnost Věstníku veřejných zakázek již jen z toho důvodu, že Věstník veřejných zakázek je jednotným informačním portálem obsahujícím informace o všech zadaných podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách, naproti tomu profil zadavatele je elektronickým nástrojem, který si zadavatelé zřizují na různých internetových adresách a přísluší tedy právě konkrétnímu zadavateli.

20. Úřad dále dodává, že zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz k tomu bod 15. a násl. odůvodnění tohoto příkazu) již „jen“ tím, že ve stanovené lhůtě neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Jinými slovy, Úřad v tomto případě nezkoumá, zda postup zadavatele měl nebo mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť tato okolnost není znakem skutkové podstaty tohoto správního deliktu (viz k tomu bod 14. a 18. odůvodnění tohoto příkazu).

K vydání příkazu

21. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

22. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

23. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K uložení pokuty

24. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

25. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona.

26. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu).

27. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 29. 3. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno doručením tohoto příkazu. Posledním dnem lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení byl 18. březen 2015, přičemž marným uplynutím této lhůty došlo ke spáchání správního deliktu. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

28. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

29. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za jeho spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona zadavateli uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

30. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

31. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

32. Co se týče posouzení stupně závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, na kolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti. V daném případě zadavatel narušil výše popsaný zájem chráněný zákonem tím, že v zákonem stanovené lhůtě neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení. Z hlediska závažnosti je možno neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení pokládat za porušení důležité uveřejňovací povinnosti, neboť je to právě oznámení o výsledku zadávacího řízení, ze kterého se veřejnost dozvídá nejen vysoutěženou cenu veřejné zakázky, ale i identifikaci subjektu, který bude veřejnou zakázku plnit.

33. Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil samotnou délku prodlení s odesláním předmětného oznámení k uveřejnění, neboť zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění více než 5 měsíců po uplynutí zákonné lhůty.

34. Jako polehčující okolnost zhodnotil Úřad skutečnost, že zadavatel předmětné oznámení k uveřejnění nakonec odeslal, byť se tak stalo po lhůtě stanovené zákonem, což jej sice nemůže odpovědnosti zprostit, Úřad však k této skutečnosti přihlédl při stanovení výše pokuty.

35. Další polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad shledal ve skutečnosti, že zadavatel dne 16. 3. 2015 uveřejnil na svém profilu kupní smlouvu uzavřenou s vybraným uchazečem a rovněž téhož dne i písemnou zprávu zadavatele. V této souvislosti však Úřad uvádí, že uveřejnění jak smlouvy na profilu zadavatele, tak písemné zprávy zadavatele není srovnatelné se zákonem požadovaným způsobem uveřejnění oznámení, neboť zákonodárce stanovil nejen povinnost uveřejnění informace o výsledku zadávacího řízení v určité lhůtě, ale zároveň formu, jakou má být tato informace uveřejněna. Povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění pak stojí samostatně vedle povinnosti uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, včetně všech jejích dodatků na profilu zadavatele stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona. Rovněž na uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele ve smyslu ustanovení § 85 zákona je nutno nahlížet jako na samostatnou povinnost stanovenou zákonem. Z tohoto důvodu povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel nemůže nahradit uveřejněním písemné zprávy zadavatele. Přestože se v uvedených případech jedná o povinnosti uveřejnění podle zákona, nelze nesplnění jedné z nich zhojit splněním druhé. Úřad však uveřejnění smlouvy a písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele zohlednil jako polehčující okolnost, neboť kroky zadavatele nesvědčí o tom, že by zadavatel záměrně stěžoval kontrolu vynakládání veřejných prostředků, přičemž možnost této kontroly byla v důsledku jeho postupu alespoň v určité míře zachována.

36. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (v daném případě 324 750 Kč s DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

37. Úřad uzavírá, že po zvážení všech okolností šetřeného případu posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako spíše méně závažný, a to především při zohlednění polehčujících okolností uvedených v bodech 34. až 36. odůvodnění tohoto příkazu.

38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z výkazu zisku a ztrát ke dni 30. dubna 2015 zahrnutém ve výroční zprávě společnosti C SYSTEM CZ a.s. za období od 1. 5. 2014 do 30. 4. 2015 (dostupná na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=42626429&subjektId=613764&spis=686087) vyplývá, že zadavatel v tomto účetním období hospodařil s kladným hospodářským výsledkem ve výši 40 243 000 Kč. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 2 000 Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za  jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

39. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

40. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

41. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, přičemž Úřad v této souvislosti výrazně akcentoval zejména preventivní charakter uložené sankce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.

42. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 2 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.

43. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

C SYSTEM CZ a.s., Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy