číslo jednací: S0317/2016/VZ-19587/2016/513/JLí

• Instance: I.
• Věc: Rozšíření vybavení laboratoře obráběcích
• Účastníci:
  1. Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 17. 5. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0317/2016/VZ-19587/2016/513/JLí

Brno: 6. května 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, ve věci správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil

• zadavatel – Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., IČO 61389021, se sídlem Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Rozšíření vybavení laboratoře obráběcích technologií“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24.8.2015 a uveřejněno dne 25.8.2015 pod ev. č. zakázky 518034, oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29.10.2015,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., IČO 61389021, se sídlem Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když  neuveřejnil na svém profilu smlouvu na část 1. „Ultrazvuková asistence SPDT“ veřejné zakázky „Rozšíření vybavení laboratoře obráběcích technologií“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24.8.2015 a uveřejněno dne 25.8.2015 pod ev. č. zakázky 518034, oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29.10.2015, v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem OptiXs, s.r.o., IČO 02016770, se sídlem  Křivoklátská 37/3, 199 00 Praha 9 - Letňany, dne 27.10.2015, tj. nejpozději dne 11.11.2015, ale uveřejnil ji až dne 23.11.2015.

II.

Zadavatel – Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., IČO 61389021, se sídlem Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když  neuveřejnil na svém profilu smlouvu na část 2. „Akcelerometrický balancer“ veřejné zakázky „Rozšíření vybavení laboratoře obráběcích technologií“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24.8.2015 a uveřejněno dne 25.8.2015 pod ev. č. zakázky 518034, oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29.10.2015, v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem OptiXs, s.r.o., IČO 02016770, se sídlem Křivoklátská 37/3, 199 00 Praha 9 - Letňany, dne 27.10.2015, tj. nejpozději dne 11.11.2015, ale uveřejnil ji až dne 23.11.2015.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve  výrocích I. a II. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., IČO 61389021, se sídlem Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň – ukládá,

pokuta ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., IČO 61389021, se sídlem Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň (dále jen „zadavatel“) – zadával veřejnou zakázku „Rozšíření vybavení laboratoře obráběcích technologií“ v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24.8.2015 a uveřejněno dne 25.8.2015 pod ev. č. zakázky 518034; oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27.10.2015 (dále jen „veřejná zakázka“); oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12.11.2014 pod ev. č. 401760.

II. Podnět

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele. V podnětu bylo mj. uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

III. Postup Úřadu 

3. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání relevantních podkladů, které tvoří obsah spisu vedený v této věci, Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

IV. Závěry Úřadu

Postavení zadavatele

4. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., IČO 61389021, se sídlem Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň naplňuje definici zadavatele podle zákona.

5. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

6. Podle čl. I. odst. 2 zřizovací listiny zadavatele ze dne 28.6.2006 (dále jen „zřizovací listina“) se na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o v.v.i.“), právní forma zadavatele změnila ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o v.v.i. je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.

8. Podle čl. III. odst. 1 zřizovací listiny zadavatele je účelem jeho zřízení „uskutečňovat vědecký výzkum a vývoj v oblastech fyziky a chemie plazmatu, materiálového inženýrství a optiky, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat infrastrukturu výzkumu“.

9. Podle čl. III. odst. 2 zřizovací listiny zadavatele je předmětem jeho hlavní činnosti „vědecký výzkum vysokoteplotního plazmatu a jaderné fúze, laserového plazmatu, nízkoteplotního plazmatu a plazmové chemie, materiálového inženýrství a optické diagnostiky. Svou činností ÚFP přispívá ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti a k využití výsledků vědeckého výzkumu a vývoje v praxi. Získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace, vydává vědecké publikace, poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení a provádí konzultační a poradenskou činnost. Ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje doktorské studijní programy a vychovává vědecké pracovníky.…“.

10. Vzhledem k výše uvedenému Úřad posoudil činnost zadavatele jako činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu.

11. Z Výroční zprávy o činnosti a hospodaření za rok 2014 ze dne 19.6.2015 vyplývá, že činnost zadavatele byla financována ze zdrojů v celkové výši 221 364 tis. Kč z níž hlavní podíl představují dotace a příspěvky z veřejných prostředků v celkové částce 145 560 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že i v roce 2013 byla skladba financování činnosti zadavatele obdobná (celková výše zdrojů 223 449 tis. Kč, dotace a příspěvky z veřejných prostředků 148 354 tis. Kč), lze konstatovat, že podstatným zdrojem příjmů zadavatele jsou veřejné prostředky.

12. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financován převážně státem či jiným veřejným zadavatelem, tudíž naplňuje definici veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

K výroku I. a II. příkazu

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

13. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na část 1. „Ultrazvuková asistence SPDT“ a na část 2. „Akcelerometrický balancer“. V obou částech veřejné zakázky byla jako nejvhodnější vybrána nabídka uchazeče OptiXs, s.r.o., IČO 02016770, se sídlem  Křivoklátská 37/3, 199 00 Praha 9 – Letňany (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 27.10.2015 samostatně smlouvy na plnění

části 1. veřejné zakázky s cenou 1 850 000 bez DPH, 2 238 500 Kč včetně DPH a

části 2. veřejné zakázky s cenou 295 000 bez DPH, 356 950 Kč včetně DPH.

14. Z informací na profilu zadavatele https://egordion.cz/nabidkaGORDION/profilUFP vyplývá, že smlouvy na obě části veřejné zakázky zde byly uveřejněny dne 23.11.2015.

I.               Vyjádření zadavatele ze dne 14.4.2016 k podnětu

15. Zadavatel mj. uvádí, že smlouvy uzavřel dne 27.10.2015, avšak při kontrole textu smlouvy zjistil, že v již uzavřené smlouvě jsou ze strany vybraného uchazeče chybně doplněny údaje v části VII. Kupní cena a platební podmínky (omylem v ceně bez DPH o nulu více). Vybraný uchazeč byl na tuto skutečnost upozorněn a ihned projevil vůli chybné údaje opravit. Zadavatel tedy zaslal již podepsanou smlouvu uchazeči zpět k opravě. Tímto „opravným procesem“ došlo k časovému prodlení v neuveřejnění smlouvy, neboť zadavatel nechtěl uveřejnit na svém profilu chybný text smlouvy a čekal, až mu vybraný uchazeč pošle zpět text opravený.

Relevantní ustanovení zákona

16. Podle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

17. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

18. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

Právní posouzení

19. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se měnil zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.4.2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele kompletní znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti při zadávání veřejných zakázek (v tomto případě prostřednictvím možnosti seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy) a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

20. Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud zadavatel veškeré uvedené podmínky nesplní, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění smlouvy, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek nesplnění zákonné povinnosti.

21. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 27.10.2015 smlouvy na obě části veřejné zakázky (viz bod 13. odůvodnění tohoto příkazu) a současně na daný případ nelze aplikovat ani jednu z výjimek uvedených v § 147a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona, byl zadavatel povinen tyto smlouvy na profilu zadavatele ve lhůtě do 11.11.2015 uveřejnit, k čemuž však prokazatelně nedošlo, když na něm byly předmětné smlouvy uveřejněny až dne 23.11.2015, tedy 27. den po jejich uzavření.

22. K argumentaci zadavatele, že došlo k opravě údajů ve smlouvě (viz bod 15. odůvodnění tohoto příkazu), Úřad uvádí, že tato nic nemění na tom, že k uzavření obou smluv došlo dne 27.10.2015, a tudíž k uveřejnění smluv na profilu zadavatele mělo dojít nejpozději dne 11.11.2015.

23. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když  neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na část 1. „Ultrazvuková asistence SPDT“ ani smlouvu na část 2. „Akcelerometrický balancer“ veřejné zakázky v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 27.10.2015, tj. nejpozději dne 11.11.2015, ale uveřejnil ji až dne 23.11.2015, čímž se zadavatel dopustil správních deliktů podle §  120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

24. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 zákona, neboť zadavatel svými postupy naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

25. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

26. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona dozvěděl z podnětu, jenž Úřad obdržel dne 7.4.2016. Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo v roce 2015 (konkrétně ke spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona došlo den následující po dni, kterým marně uplynula lhůta pro splnění dané uveřejňovací povinnosti), lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo a odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

27. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. V souvislosti s principem použití příznivější právní úpravy v řízeních o sankci za správní delikty (k tomu viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ovšem nelze pominout skutečnost, že dne 29.4.2016 nabyl platnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), jehož účinnost nastane 1.10.2016, přičemž k nové úpravě provedené ZZVZ je třeba přihlížet již před nabytím účinnosti ZZVZ. Podle § 269 odst. 2 ZZVZ (Správní delikty při uveřejňování) veřejný zadavatel se dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku. Podle § 269 odst. 3 písm. a) ZZVZ za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.

28. K tomu Úřad uvádí, že podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Z právě uvedeného je zřejmé, že počínaje 1. říjnem 2016, kdy ZZVZ nabude dle svého § 279 odst. 1 účinnosti, bude třeba jednání zadavatele v tomto ohledu posoudit právě podle příznivější úpravy obsažené v ZZVZ. Podle názoru Úřadu je však třeba k nové úpravě ZZVZ přihlížet již před nabytím její účinnosti. S ohledem na výše uvedené lze tedy v šetřeném případě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

29. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu rozhodnutí Úřad dále uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

30. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

31. V souladu se zásadou absorpce v rámci správně právního trestání se tedy ve správním řízení uloží pokuta podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad zabýval i otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

32. V daném případě jsou oba správní delikty shodné, resp. za každý z nich by bylo možno uložit pokutu do 1 000 000 Kč. V souladu se zásadou absorpce v rámci správně právního trestání je ovšem nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a k druhému přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

33. S ohledem na výše uvedené ukládá Úřad pokutu za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchaný v souvislosti s částí č. 1 veřejné zakázky. Úřad zde vycházel z úvahy, že zájem na veřejné kontrole zadavatele ze strany široké veřejnosti či k tomu příslušných orgánů prostřednictvím v zákonné lhůtě uveřejněné smlouvy na plnění veřejné zakázky je větší u veřejné zakázky s vyšší cenou (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

34. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

35. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

36. Úřad uvádí, že v případě neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku se sice jedná o nesplnění zákonné uveřejňovací povinnosti, kterou nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, avšak na škále závažnosti správních deliktů stojí na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel podle zákona vůbec nepostupuje nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť neuveřejnění smlouvy v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

37. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k nesplnění povinnosti uveřejnění v zákonem stanovené lhůtě, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Úřad jako výrazně polehčující okolnost shledal tu skutečnost, že zadavatel předmětné smlouvy uveřejnil jen s malým zpožděním, což stupeň závažnosti správního deliktu snižuje.

38. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil smlouvu na část 1. veřejné zakázky v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 27.10.2015, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost operativní kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, přičemž uzavřená smlouva je jedním z dokumentů, který se významně podílí na informování veřejnosti o výsledku zadávacího řízení.

39. Úřad při určení výše pokuty zohlednil jako polehčující okolnost i hodnotu části č. 1 veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce přihlédnout k ceně části č. 1 veřejné zakázky (1 850 000 Kč bez DPH), která svou výší odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu a nikoliv například nadlimitní veřejné zakázce. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k hodnotě části č. 1 veřejné zakázky.

40. Jako přitěžující okolnost Úřad v neprospěch zadavatele posoudil to, že se dopustil ještě dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona blíže vymezeného ve výroku II. tohoto příkazu).

41. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta uložená ve výši 1 000 Kč nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, přičemž dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá negativně hospodaření ani působení zadavatele.

42. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

43. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 1 000 Kč vzhledem k souvislostem případu považuje za jako dostačující.

44. Pokuta uložená ve výroku III. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu do 8 dní ode dne jeho doručení podat odpor k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8 - Libeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy