číslo jednací: S0400/2016/VZ-22135/2016/522/PKř

• Instance: I.
• Věc: Řitka – rekonstrukce komunikace Zahradní a Chodník v ulici Všenorská
• Účastníci:
  1. obec Řitka
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 2. 6. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0400/2016/VZ-22135/2016/522/PKř

23. května 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jichž se dopustil

• zadavatel – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka,

v souvislosti s výběrovými řízeními na

• veřejnou zakázku malého rozsahu „Řitka – rekonstrukce komunikace Zahradní“, jejíž předmět plnění byl poptáván mimo režim citovaného zákona na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 4. 2015, a
• veřejnou zakázku malého rozsahu „Chodník v ulici Všenorská“, jejíž předmět plnění byl poptáván mimo režim citovaného zákona na základě výzvy k podání nabídek ze dne 1. 7. 2015,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil smlouvu o dílo uzavřenou dne 7. 7. 2015 s dodavatelem VALTRUM s.r.o., IČO 01809636, se sídlem Markova 600/6, 158 00 Praha 5 (nyní se sídlem Petrovická 244, Praha 10) na veřejnou zakázku malého rozsahu „Řitka – rekonstrukce komunikace Zahradní“, jejíž předmět plnění byl poptáván mimo režim citovaného zákona na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 4. 2015, přičemž ve smlouvě sjednaná cena díla činila 5 480 477,33 Kč bez DPH, na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 22. 7. 2015, ale až dne 31. 7. 2015, přičemž zadavatel citovanou smlouvu o dílo ani v tento den neuveřejnil řádně, tj. včetně všech jejích příloh, když neuveřejnil její přílohu č. 1 – Cenová nabídka zhotovitele – položkový rozpočet díla, přílohu č. 2 – Časový harmonogram postupu prací a přílohu č. 3 – Výpis z obchodního rejstříku zhotovitele.

II.

Zadavatel – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil smlouvu o dílo uzavřenou dne 15. 7. 2015 s dodavatelem METTA spol. s r.o., IČO 48266566, se sídlem Daňkova 3332/3, 143 00 Praha 4 na veřejnou zakázku malého rozsahu „Chodník v ulici Všenorská“, jejíž předmět plnění byl poptáván mimo režim citovaného zákona na základě výzvy k podání nabídek ze dne 1. 7. 2015, na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 30. 7. 2015, ale až dne 29. 3. 2016, přičemž ve smlouvě sjednaná cena díla činila 787 172 Kč bez DPH.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavateli – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 12 000,- Kč (dvanáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 27. 4. 2015 čtyřem dodavatelům výzvu k podání nabídky (dále jen „výzva – Zahradní“) na veřejnou zakázku malého rozsahu „Řitka – rekonstrukce komunikace Zahradní“ (dále jen „veřejná zakázka – Zahradní“).

2. Předmětem veřejné zakázky – Zahradní, je dle výzvy – Zahradní „rekonstrukce komunikace v ulici Zahradní v obci Řitka.“

3. Zadavatel dne 20. 5. 2015 oznámil všem osloveným dodavatelům výběr nejvhodnější nabídky společnosti VALTRUM s.r.o., IČO 01809636, sídlem Markova 600/6, 158 00 Praha 5 (nyní se sídlem Petrovická 244, Praha 10 - dále jen „vybraný uchazeč – Zahradní“) a dne 7. 7. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku – Zahradní smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo – Zahradní“).

4. Zadavatel dne 1. 7. 2015 odeslal třem dodavatelům výzvu k podání nabídky (dále jen „výzva – Všenorská“) na veřejnou zakázku malého rozsahu „Chodník v ulici Všenorská“ (dále jen „veřejná zakázka – Všenorská“).

5. Předmětem veřejné zakázky – Všenorská, je dle výzvy – Všenorská „doplnění chodníku u stávající komunikace v ulici Všenorská v obci Řitka v celkové délce 250 metrů.“

6. Zadavatel dne 15. 7. 2015 oznámil všem osloveným dodavatelům výběr nejvhodnější nabídky společnosti METTA spol. s r.o., IČO 48266566, se sídlem Daňkova 3332/3, 143 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč – Všenorská“) a téhož dne uzavřel s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku – Všenorská smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo – Všenorská“).

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti s výběrovými řízeními na veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětných veřejných zakázkách.

8. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu vedeného v této věci pod sp. zn. S0400/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel ve věci šetřených veřejných zakázek nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

9. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v souvislosti s výběrovými řízeními na předmětné veřejné zakázky se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele.

10. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

11. Úřad uvádí, že obec Řitka je územně samosprávným celkem, a tedy veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

12. Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

13. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

14. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.

15. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Ke spáchání správních deliktů zadavatelem

16. K výrokům I. a II. tohoto příkazu se Úřad vyjádří souhrnně, neboť se v obou případech jedná o spáchání téhož správního deliktu spočívajícího v porušení téže povinnosti stanovené zákonem.

17. Z dokumentace o veřejné zakázce – Zahradní Úřad zjistil, že smlouva o dílo byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem uzavřena dne 7. 7. 2015, přičemž ve smlouvě sjednaná cena díla činila 5 480 477,33 Kč bez DPH. Z čl. 12 bod 11 smlouvy o dílo – Zahradní vyplývá, že přílohy č. 1 – Cenová nabídka zhotovitele – položkový rozpočet díla, příloha č. 2 – Časový harmonogram postupu prací a příloha č. 3 – Výpis z obchodního rejstříku zhotovitele, tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo.

18. Z profilu zadavatele dostupného na https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00241644 (dále jen „profil zadavatele“) je zřejmé, že zadavatel na svém profilu smlouvu o dílo – Zahradní uveřejnil dne 31. 7. 2015. Z profilu zadavatele nicméně dále vyplývá, že zadavatel předmětnou smlouvu o dílo neuveřejnil řádně, tj. včetně všech jejích příloh, když konkrétně neuveřejnil přílohu č. 1 – Cenová nabídka zhotovitele – položkový rozpočet díla, přílohu č. 2 – Časový harmonogram postupu prací a přílohu č. 3 – Výpis z obchodního rejstříku zhotovitele.

19. Jelikož měl zadavatel v případě veřejné zakázky – Zahradní povinnost uveřejnit smlouvu o dílo na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření (tj. od 7. 7. 2015), tedy nejpozději do 22. 7. 2015, avšak učinil tak až dne 31. 7. 2015 (tedy po uplynutí zákonné lhůty), porušil tímto svým postupem ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu o dílo – Zahradní neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od data jejího uzavření, přičemž přílohy č. 1 – 3 smlouvy o dílo zadavatel na svém profilu neuveřejnil vůbec.

20. Úřad dále z dokumentace o veřejné zakázce – Všenorská zjistil, že smlouva o dílo byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem uzavřena dne 15. 7. 2015, přičemž sjednaná cena díla činila 787 172 Kč bez DPH.

21. Z profilu zadavatele je zřejmé, že zadavatel na svém profilu smlouvu o dílo – Všenorská uveřejnil dne 29. 3. 2016.

22. Jelikož měl zadavatel v případě veřejné zakázky – Všenorská povinnost uveřejnit smlouvu o dílo na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření (tj. od 15. 7. 2015), tedy nejpozději do 30. 7. 2015, avšak učinil tak až dne 29. 3. 2016 (tedy po uplynutí zákonné lhůty), porušil tímto svým postupem ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu o dílo – Všenorská neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od data jejího uzavření.

23. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v případě veřejné zakázky – Zahradní porušil ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona tím, že smlouvu o dílo uzavřenou dne 7. 7. 2015 s vybraným uchazečem neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 22. 7. 2015, ale učinil tak až dne 31. 7. 2015, přičemž zadavatel citovanou smlouvu o dílo neuveřejnil řádně, tj. včetně všech jejích příloh, když neuveřejnil její přílohy č. 1 až 3. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

24. Dále Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v případě veřejné zakázky – Všenorská porušil ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 zákona tím, že smlouvu o dílo uzavřenou dne 15. 7. 2015 s vybraným uchazečem – Všenorská neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 30. 7. 2015, ale učinil tak až dne 29. 3. 2016. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

K vydání příkazu

25. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

26. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

27. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K uložení pokuty

28. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem opakovaně naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

29. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona.

30. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 19. 3. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu v souvislosti s veřejnou zakázkou – Zahradní pak došlo dne 23. 7. 2015, tedy marným uplynutím zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele, přičemž ke spáchání správního deliktu v souvislosti s veřejnou zakázkou – Všenorská došlo později. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřených případech odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

31. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

32. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

33. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

34. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

35. V daném případě se zadavatel dopustil spáchání dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

36. S ohledem na skutečnost, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovená stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného deliktu. V daném případě je tedy s ohledem na souběh správních deliktů nutné uložit souhrnnou pokutu ve výši odpovídající spáchání pouze jednoho ze správních deliktů a ke spáchání ostatních správních deliktů přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad posoudil jako svým charakterem závažnější delikt konstatovaný ve výroku I. tohoto příkazu z důvodu, že celková cena ve smlouvě na veřejnou zakázku – Zahradní, je v porovnání s cenou na veřejnou zakázku – Všenorská vyšší, a tedy i zájem na kontrole vynakládání veřejných prostředků je vyšší v případě této veřejné zakázky. Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu konstatovaného ve výroku I. tohoto příkazu.

37. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

38. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

39. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad uvádí následující. Z hlediska závažnosti je možno neuveřejnění nebo pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností, neboť uzavřenou smlouvu lze z pohledu veřejnosti (a jejího legitimního zájmu na kontrole vydávání veřejných prostředků) pokládat za vůbec nejrelevantnější dokument celého zadávacího řízení. Je to právě smlouva na plnění veřejné zakázky, na základě které bude veřejná zakázka plněna a veřejné prostředky na základě ní vynakládány. Zadavatel pozdním uveřejněním smlouvy na plnění veřejné zakázky – Zahradní, omezil možnost veřejnosti dozvědět se základní údaje o tom, za jakých obchodních podmínek mají být veřejné prostředky vynakládány, a současně omezil možnost získat informace, na základě kterých by bylo možné se domáhat provedení kontrolní činnosti ze strany kompetentních orgánů státní správy. Došlo tak k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, tedy k vyloučení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.

40. Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad ve prospěch zadavatele tu skutečnost, že zadavatel smlouvu o dílo – Zahradní na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, přičemž Úřad v této souvislosti zohlednil i samotnou délku prodlení v řadech dnů.

41. Na druhé straně Úřad v této souvislosti zohlednil v neprospěch zadavatele, že zadavatel smlouvu o dílo – Zahradní na svém profilu ani v dodatečné lhůtě neuveřejnil řádně, konkrétně když neuveřejnil přílohy č. 1 – 3. předmětné smlouvy o dílo.

42. V rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad částečně zohlednil ve prospěch zadavatele, že se v šetřeném případě jedná o  veřejnou zakázku malého rozsahu, když smlouva o dílo – Zahradní byla uzavřena na částku 5 480 477,33 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředku stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

43. Jako přitěžující okolnost Úřad přihlédl zejména k tomu, že totožného správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustil i v případě veřejné zakázky – Všenorská, kdy nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že prodlení s uveřejněním této smlouvy činilo více než 7 měsíců.

44. Úřad uzavírá, že po zvážení všech okolností posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v případě veřejné zakázky – Zahradní jako spíše méně závažný.

45. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z údajů uvedených na webových stránkách zadavatele (http://www.ritka.cz/) vyplývá, že objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodařil v roce 2015, přesahoval 20 milionů Kč. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 12 000 Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za  jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

46. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

47. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

48. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, přičemž Úřad v této souvislosti výrazně akcentoval zejména preventivní charakter uložené sankce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.

49. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 12 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.

50. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

51. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Obec Řitka, Na návsi 54, 252 03 Řitka

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy