číslo jednací: R354/2012/VZ-24654/2016/322/DRu
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | I/2 Kutná Hora most ev. č. 2-013 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
| Rok | 2012 |
| Datum nabytí právní moci | 16. 6. 2016 |
| Související rozhodnutí | S527/2012/VZ-21733/2012/VZ/514/JNv R354/2012/VZ-2870/2013/310/MŠe R354/2012/VZ-24654/2016/322/DRu |
| Dokumenty |  2012_R354_1.pdf 378 KB |
|
Č. j.:ÚOHS-R354/2012/VZ-24654/2016/322/DRu |
|
15. června 2016 |
V řízení o rozkladu ze dne 21. 11. 2012 doručenému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 30. 11. 2012 vybraným uchazečem –
-
Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S527/2012/VZ-21733/2012/514/JNv ze dne 16. 11. 2012 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
-
Ředitelství silnic a dálnic, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky s názvem „I/2 Kutná Hora most ev. č. 2-013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému veřejných zakázek zveřejněno dne 21. 11. 2011 pod ev. č. 7202011008611, ve znění opravy ze dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 7000000001688, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 12. 2011 pod ev. č. 2011/S 235-380765, a jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
-
JHP spol. s r.o., IČO 45798290, se sídlem Ústřední 423/65, 102 00 Praha 10,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S527/2012/VZ-21733/2012/514/JNv ze dne 16. 11. 2012
r u š í m
a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/2 Kutná Hora most ev. č. 2-013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému veřejných zakázek zveřejněno dne 21. 11. 2011 pod ev. č. 7202011008611, ve znění opravy ze dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 7000000001688, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 12. 2011 pod ev. č. 2011/S 235-380765
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 25. 11. 2011 uveřejnil zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) v Informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 7000000001688 oznámení o veřejné zakázce s názvem „I/2 Kutná Hora most ev. č. 2-013“ a dne 7. 12. 2011 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2011/S 235-380765 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel zvolil pro zadávání veřejné zakázky otevřené řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“). Předmětem plnění veřejné zakázky byla celková rekonstrukce mostního tělesa na silnici mezi obcí Malín a městem Kutná Hora.
3. Dne 23. 7. 2012 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele – JHP spol. s r.o., IČO 45798290, se sídlem Ústřední 423/65, 102 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“) z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky. Proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení podal navrhovatel včasné námitky, kterým zadavatel nevyhověl.
4. Dne 6. 9. 2012 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona k dohledu nad dodržováním zákona (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). V návrhu navrhovatel namítal, že nesouhlasí s důvodem svého vyloučení ze zadávacího řízení veřejné zakázky, kterým dle zadavatele bylo nesplnění zadávacích podmínek. Podle názoru navrhovatele zadavatel nikde v zadávacích podmínkách nestanovil povinnost provedení úplné demolice stávajícího mostního objektu včetně úplného odstranění všech jeho spodních částí a jeho naprosté nahrazení novostavbou.
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 16. 11. 2012 rozhodl Úřad o návrhu navrhovatele rozhodnutím č. j. ÚOHS-S527/2012/VZ-21733/2012/514/JNv (dále jen „napadené rozhodnutí“).
6. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 1 a 6 zákona tím, že nabídka navrhovatele byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena z důvodu, že navrhovatelem předložené varianty řešení „nesplňují požadavky zadání – sanace“ a následně byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení, ačkoli nabídka navrhovatele zadávací podmínky splňovala, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
7. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil úkony zadavatele související s posouzením a hodnocením nabídek, které byly zaznamenány v protokolu o posouzení kvalifikace uchazečů ze dne 22. 3. 2012, v protokolu o jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11. 5. 2012, v protokolu o jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5. 6. 2012 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5. 6. 2012. Dále bylo výrokem II. zrušeno rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče ze dne 23. 7. 2012.
8. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Rozklad vybraného uchazeče
9. Dne 30. 11. 2012 obdržel Úřad v zákonné lhůtě od vybraného uchazeče – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“) rozklad ze dne 21. 11. 2012.
10. Vybraný uchazeč namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a věcně nesprávné. Nesprávnost rozhodnutí vybraný uchazeč spatřoval v chybné interpretaci zadávacích podmínek Úřadem a z toho vyplývajícího nesprávného zjištění skutkového stavu.
11. Vybraný uchazeč poukazoval na obsah dodatečné informace ze dne 23. 1. 2012 (dále jen „dodatečná informace“), jíž bylo tazateli odpovídáno na dotaz, zda lze měnit parametry v Dílu 4, část 2 TZ (formulář variantního řešení) tak, že ZTP (zvláštní technické podmínky) budou vyhotoveny po zadávacím řízení, a že je možné měnit modře vyznačená místa variantního formuláře. Vybraný uchazeč k tomu namítal, že v dodatečné informaci nebylo uvedeno, že by bylo možno zaměnit demolici za sanaci v ZTP a dodatečná informace dle něj ani neupřesňovala, co všechno může být v ZTP měněno. Dle názoru vybraného uchazeče byly podmínky, kladené na variantu (a tedy i na variantní ZTP), uvedeny v jiné části zadávací dokumentace, které musely „variantní“ ZTP respektovat a dodatečnou informací nebyly vůbec postiženy.
12. Vybraný uchazeč namítal, že Úřad při rozhodování nezohlednil skutečnost, že podle článku 18.1 a 18.2 musí varianta beze zbytku a za každých okolností akceptovat technické požadavky uvedené v dílu 3 části 1 zadávací dokumentace, v příloze č. 1 smlouvy o dílo a v dílu 3 a v dílu 4 část 2 zadávací dokumentace. V této souvislosti vybraný uchazeč namítal, že v dílu 3 části 2 zadávací dokumentace bylo uvedeno, že „Zjištěné závady mají vliv na zatížitelnost a stejně výrazně ovlivňují životnost mostu. Proto bylo v souladu se závěry podrobného diagnostického průzkumu rozhodnuto o demolici objektu (a to včetně spodní stavby) a postavení nové konstrukce.“
Závěr rozkladu
13. Vybraný uchazeč v rozkladu navrhoval, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se návrh navrhovatele zamítá.
IV. Původní rozhodnutí o rozkladu a soudní přezkum
14. Dne 14. 2. 2013 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R354/2012/VZ-2870/2013/310/Mše (dále jen „původní rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým napadené rozhodnutí potvrdil v celém rozsahu.
15. Následně podal vybraný uchazeč žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterou se domáhal zrušení původního rozhodnutí předsedy Úřadu.
16. Dne 18. 12. 2014 vydal krajský soud rozsudek č. j. 31 Af 29/2013 - 81 (dále jen „rozsudek krajského soudu“), jímž původní rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu dalšímu řízení.
17. Krajský soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně požadoval po uchazečích předložení takové nabídky, která bude obsahovat demolici stávajícího objektu a dospěl k závěru, že zadávací dokumentace neumožňovala předložit variantní nabídku se sanací mostu. Dle Krajského soudu v řešené věci nemohlo objektivně existovat více možných výkladů týkajících se této otázky, a tak zadavatel, když vyloučil navrhovatele, který předložil variantní nabídku se sanací mostu, postupoval zcela zákonně a v souladu se zadávací dokumentací. Naopak pokud Úřad označil tento postup za chybný, sám postupoval nesprávně a nezákonně.
18. Krajský soud dále uvedl, že z dodatečné informace nelze vyčíst možnost nahradit demolici objektu jeho sanací. Vyložil-li tedy Úřad dodatečnou informaci poskytnutou zadavatelem tak, že je v ní zakotvena možnost sanace mostu, vyložil ji nesprávně. Nadto se však dopustil i pochybení v tom ohledu, že umožnil dvojí výklad zadávací dokumentace, který je nepřípustný, a postupoval dále v řízení. Úřadem zjištěný skutkový stav neodpovídal dle krajského soudu stavu spisu, neboť byl Úřadem objeven dvojí výklad, což je ale v rozporu s textem zadávací dokumentace, který je naprosto jednoznačný a stanovuje demolici mostu.
19. Krajský soud dal dále vybranému uchazeči za pravdu, že se Úřad nevypořádal s pojmem „technické řešení konstrukce mostu“ a s tvrzením vybraného uchazeče, že se jedná o pojem z oboru stavebnictví, který zahrnuje způsob provedení konstrukce, použité materiály a parametry které most má, ale že tento pojem již nezahrnuje demolici mostní konstrukce. Pokud Úřad na základě výkladu tohoto pojmu mj. rozhodl o zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, tak výklad tohoto pojmu měl Úřad v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně uvést. Neučinil-li tak, zatížil své jednání chybou, která mohla způsobit nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
20. Proti rozsudku krajského soudu podal Úřad kasační stížnost.
21. Dne 30. 9. 2015 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 6 As 4/2015 - 51 (dále jen „rozsudek Nejvyššího správního soudu“), jímž zamítl kasační stížnost Úřadu.
V. Další řízení o rozkladu
22. Po vrácení správního spisu Nejvyšším správním soudem Úřadu pokračuje předseda Úřadu v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí. Předseda Úřadu je v dalším řízení zavázán právním názorem vysloveným v rozsudku krajského soudu a zároveň právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Procesní vývoj během dalšího řízení o rozkladu
23. Během dalšího řízení o rozkladu předseda Úřadu zjistil, že zadavatel zadávací řízení veřejné zakázky zrušil. Oznámení zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky bylo zadavatelem dne 25. 7. 2013 uveřejněno v Informačním systému veřejných zakázek pod ev. č. formuláře 7351011001688 a dne 27. 7. 2013 v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2013/S 145-251183.
Stanovisko předsedy Úřadu
24. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
25. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
26. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení o rozkladu.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
27. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
28. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
29. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
30. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
31. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
32. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
33. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
34. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
35. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť toto bylo zadavatelem již skončeno.
36. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
37. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
38. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
39. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které ukládá zadavateli nápravné opatření týkající se zadávacího řízení, které již bylo zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.
41. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Skanska a.s., Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8
2. Ředitelství silnic a dálnic, státní příspěvková organizace, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4
3. JHP spol. s r.o., Ústřední 423/65, 102 00 Praha 10
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.