číslo jednací: S0415/2016/VZ-23074/2016/511/JNv

• Instance: I.
• Věc: On-line cloudové prostředí a výukový software do škol
• Účastníci:
  1. itelligence, a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 9. 6. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0415/2016/VZ-23074/2016/511/JNv

30. května 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, kterých se dopustil

• zadavatel – itelligence, a. s., IČO 26718537, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno (původně Pontech s. r. o., IČO 27977315, se sídlem Türkova 2319/5b, 140 00 Praha 4),

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „On-line cloudové prostředí a výukový software do škol“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 9. 2. 2015,

vydává dle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – itelligence, a. s., IČO 26718537, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno (původně Pontech s. r. o., IČO 27977315, se sídlem Türkova 2319/5b, 140 00 Praha 4) – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce „On line cloudové prostředí a výukový software do škol“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 9. 2. 2015 odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 9. 2. 2015 na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, k němuž došlo uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem – MARBES CONSULTING s. r. o., IČO 25212079, Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň – dne 27. 3. 2015, tedy do 13. 4. 2015, ale učinil tak až dne 28. 7. 2015.

II.

Zadavatel – itelligence, a. s., IČO 26718537, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno (původně Pontech s. r. o., IČO 27977315, se sídlem Türkova 2319/5b, 140 00 Praha 4) – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „On-line cloudové prostředí a výukový software do škol“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 9. 2. 2015 odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 9. 2. 2015 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem – MARBES CONSULTING s. r. o., IČO 25212079, Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň – ze dne 27. 3. 2015, tedy do 13. 4. 2015, ale učinil tak až dne 28. 7. 2015.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, se zadavateli – itelligence, a. s., IČO 26718537, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno (původně Pontech s. r. o., IČO 27977315, se sídlem Türkova 2319/5b, 140 00 Praha 4) – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 4 000,- Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

1. Zadavatel – itelligence, a. s., IČO 26718537, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno (původně Pontech s. r. o., IČO 27977315, se sídlem Türkova 2319/5b, 140 00 Praha 4) (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 9. 2. 2015 odesláním výzvy k podání nabídek a prokázání kvalifikace z téhož dne zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „On-line cloudové prostředí a výukový software do škol“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V zadávací dokumentaci je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota je 3 014 360,- Kč bez DPH.

3. Podle čl. 1.3.1 zadávací dokumentace je předmětem plnění dodávka a zajištění provozu dodavatelem provozovaného online dostupného výukového prostředí pro cílovou skupinu po dobu 11 měsíců, zřízení přístupu k online dostupnému výukovému prostředí pro členy cílové skupiny a individuální nastavení a zřízení prostředí pro partnery s finančním příspěvkem.

4. Zadavatel dne 27. 3. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem – MARBES CONSULTING s. r. o., IČO 25212079, Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň (dále jen „vybraný uchazeč“) – smlouvu na plnění veřejné zakázky.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 2. 5. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele v rámci uvedené veřejné zakázky. Úřad si od zadavatele vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce, jejíž relevantní část tvoří obsah spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0415/2016/VZ.

6. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

7. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění pro vydání příkazu za dostatečná. Úřad považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení (viz výrok I. tohoto příkazu) a tím, že v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy s vybraným uchazečem (viz výrok II. tohoto příkazu).

8. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

Relevantní ustanovení zákona

9. Podle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

10. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

11. Podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

12. Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

13. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

14. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g).

K postavení zadavatele

15. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele Úřad uvádí, že z veřejně dostupných informací uveřejněných v obchodním rejstříku na www.justice.cz vyplývá, že zadavatel je právnickou osobou soukromoprávního charakteru. Zadavatel v rámci šetření podnětu vedeného Úřadem pod sp. zn. P0795/2016/VZ ve svém vyjádření ze dne 10. 5. 2016 uvedl, že je dotovaným zadavatelem, neboť veřejná zakázka byla realizována v rámci projektu, na který obdržel dotaci. Ke svému vyjádření přiložil „Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 26/51/1.3/2014“ ze dne 13. 10. 2014 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na projekt „Učíme digitálně“, v jehož čl. 2 „Výše dotace“ tabulky č. 1. „Finanční rámec projektu zahrnující celkové způsobilé výdaje na projekt“  je uvedeno, že podíl veřejných výdajů na realizaci projektu (pozn. Úřadu: v rámci něhož byla zadávána předmětná veřejná zakázka) činí 100 %. Úřad tak konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky naplňoval podmínky podle § 2 odst. 3 zákona, a tedy se jedná o dotovaného zadavatele.

K výroku I. příkazu

16. Podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

17. V šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 27. 3. 2015 smlouvu na plnění veřejné zakázky, tj. dne 27. 3. 2015 uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem bylo ukončeno předmětné zadávací řízení.

18. Jak vyplývá z údajů na profilu zadavatele (https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/pontech-s-r-o), písemnou zprávu o veřejné zakázce zadavatel na profilu uveřejnil dne 28. 7. 2015.

19. Úřad konstatuje, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. do 13. 4. 2015 (konec lhůty připadl na sobotu 11. 4. 2015, posledním dnem lhůty tak bylo pondělí 13. 4. 2015, viz počítání času podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), ale učinil tak až dne 28. 7. 2015, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

K výroku II. příkazu

20. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

21. V šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 27. 3. 2015 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

22. Z „Oznámení o zadání zakázky“ uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 7. 2015 pod evidenčním číslem 519143 Úřad zjistil, že zadavatel odeslal toto oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 7. 2015.

23. Úřad konstatuje, že zadavatel v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. do 13. 4. 2015, ale učinil tak až dne 28. 7. 2015, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

K výroku III. příkazu

24. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto příkazu, zadavatel se dopustil spáchání správních deliktů tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, a v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení do 15 dnů od uzavření smlouvy.

25. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení zadávacího řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s  účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

26. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 2. 5. 2016, přičemž ke spáchání správních deliktů došlo v dubnu roku 2015. Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení a k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikty tedy nedošlo.

27. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze  31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

28. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

29. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

30. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. V této souvislosti ovšem nelze pominout skutečnost, že dne 29. 4. 2016 nabyl platnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), jehož účinnost nastane 1. 10. 2016. Podle § 269 odst. 2 ZZVZ (Správní delikty při uveřejňování) veřejný zadavatel se dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že mj. neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky a neuveřejní písemnou zprávu zadavatele. Podle § 269 odst. 3 písm. a) ZZVZ za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2. Tuto skutečnost zohlednil Úřad ve prospěch zadavatele.

31. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Za každý z těchto deliktů lze v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu v maximální výši 20 000 000 Kč.

32. S ohledem na to, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná maximální výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného deliktu. V daném případě je tedy s ohledem na souběh správních deliktů nutné uložit pokutu pouze za spáchání jednoho ze správních deliktů a ke spáchání ostatních správních deliktů přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Pokutu přitom Úřad uloží za správní delikt, který lze považovat za závažnější. V šetřeném případě považuje Úřad za závažnější správní delikt uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, tj. neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě, jelikož oznámení o výsledku zadávacího řízení lze pokládat za jeden z nejzásadnějších výstupů uveřejňovaných v souvislosti se zadávacím řízením. Za tento delikt tedy Úřad uloží pokutu.

33. Podle § 121 odst. 2 věty první zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

34. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

35. Úřad k charakteru povinnosti uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení (resp. odeslat toto oznámení k uveřejnění) uvádí, že jejím účelem je zajištění transparentnosti zadávacího řízení prostřednictvím zajištění publicity relevantních informací o výsledku zadávacího řízení, a to zejména informace o zadání veřejné zakázky vybranému uchazeči a o ceně veřejné zakázky. Následkem správního deliktu tak v šetřeném případě bylo omezení informovanosti veřejnosti o výše uvedených skutečnostech, tedy ohrožení zájmu veřejnosti na včasném seznámení se s výsledkem zadávacího řízení.

36. Úřad jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že oznámení o výsledku zadávacího řízení zadavatel k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nakonec sám odeslal, a to ještě v době, kdy prodlení se splněním této povinnosti nemohlo způsobit fatální následky (zejména nebyla zmařena možnost domáhat se případného uložení zákazu plnění smlouvy).

37. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel spáchal další správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedený ve výroku I. tohoto příkazu.

38. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z pro-forma zahajovací rozvahy k 1. 1. 2015 dostupné ve Veřejném rejstříku a sbírce listin vyplývá, že aktiva (majetek) zadavatele činí řádově stovky milionů korun. S ohledem na uvedené skutečnosti nelze považovat uloženou pokutu za likvidační.

39. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

40. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 4 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

41. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu.

42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

itelligence, a. s., Hlinky 505/118, 603 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy