číslo jednací: R6/2016/VZ-25372/2016/322/DJa
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Analyzátor buněk patogenních mikroorganizmů |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 17. 6. 2016 |
| Dokumenty |  2016_R6.pdf 377 KB |
|
Č. j.:ÚOHS-R6/2016/VZ-25372/2016/322/DJa |
|
16. června 2016 |
V řízení o rozkladu ze dne 4. 1. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
-
Univerzita Karlova v Praze, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0709/2015/VZ-45138/2015/522/PKř ze dne 17. 12. 2015 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Analyzátor buněk patogenních mikroorganizmů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 7. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod evidenčním číslem. 516489 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod zn. 2015/S 141-259313 dne 24. 7. 2015, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
- Bio-Port Europe s.r.o., IČO 24690937, se sídlem U Rybníka 98, 267 28 Svinaře,
jsem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0709/2015/VZ-45138/2015/522/PKř ze dne 17. 12. 2015
r u š í m
a správní řízení
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 30. 9. 2015 podal navrhovatel – Bio-Port Europe s.r.o., IČO 24690937, se sídlem U Rybníka 98, 267 28 Svinaře (dále jen „navrhovatel“) námitky proti rozhodnutí zadavatele – Univerzity Karlovy v Praze, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) o vyloučení navrhovatele z účasti v otevřeném zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Analyzátor buněk patogenních mikroorganismů“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 7. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod evidenčním číslem. 516489 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod zn. 2015/S 141-259313 dne 24. 7. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 6. 10. 2015, které bylo dle doručenky navrhovateli doručeno dne 7. 10. 2015, námitkám navrhovatele nevyhověl.
2. Dne 15. 10. 2015 podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky ze dne (dále jen „návrh“).
3. Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, nebo aby zrušil celé zadávací řízení, pokud došlo ze strany zadavatele k pochybením, která neumožňují zadávací řízení dokončit v souladu se zákonem.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 17. 12. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S0709/2015/VZ-45138/2015/522/PKř (dále jen „napadené rozhodnutí“).
5. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 76 odst. 1 zákona ve spojení s § 76 odst. 6 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 téhož zákona, když vyloučil dne 17. 9. 2015 navrhovatele z další účasti v otevřeném zadávacím řízení veřejné zakázky z důvodu, že navrhovatel uvedl v nabídce u technického parametru nabízeného plnění údaj neodpovídající skutečností a rovněž z důvodu, že navrhovatel nedodržel požadavky zadavatele vyplývající z názvu veřejné zakázky, který určuje odborný způsob užití veřejné zakázky, aniž by důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 17. 9. 2015, měly v oporu v zadávacích podmínkách, resp. aniž by měl zadavatel postaveno najisto, zda nabídka na požadavek navrhovatele splňuje či nikoliv. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
6. Úřad výrok I. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že způsob jednání zadavatele o nabídkách nelze považovat za transparentní, neboť zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona ve spojení s § 76 odst. 6 zákona. Zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení uchazeče jednoznačně identifikovat, kterou zadávací podmínku uchazeč nesplňuje a z jakého důvodu, přičemž jako důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení nemůže obstát argument zadavatele, že v dalším průběhu zadávacího řízení může dojít ke „změně“ nabídky. Zadavatel byl povinen se zabývat tím, zda informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti, měly, resp. mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, tedy bylo nezbytné z pohledu zadavatele před samotným hodnocením nabídek si objasnit předmětnou nejasnost vyplývající z nabídky navrhovatele.
7. Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí rozhodl, že jako opatření k nápravě nezákonnému postupu zadavatele uvedené ve výroku I. napadeného rozhodnutí ruší úkony zadavatele učiněné při zadávaní veřejné zakázky v souvislosti s posouzením nabídky navrhovatele včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účastí v zadávacím řízení ze dne 17. 09 2015 a všechny následné úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče.
8. Úřad výrok II. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že vzhledem k tomu, že zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení, a tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení úkonů zadavatele souvisejících s posouzením nabídky navrhovatele včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účastí v zadávacím řízení ze dne 17. 09 2015 a všechny následné úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek včetně rozhodnutí ze dne 12. 10. 2015 o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Merck spol. s.r.o., IČO 18626971, se sídlem na Hřebenech II 1718/10 , 140 00 Praha 4.
9. Úřad výrokem III. Napadeného rozhodnutí uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Rozklad navrhovatele
10. Dne 4. 1. 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 17. 12. 2015. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Zadavatel v rozkladu napadá napadené rozhodnutí v celém rozsahu pro jeho nesprávnost, jakož i pro rozpor s právními předpisy. Zadavatel namítá, že napadené rozhodnutí popisuje skutkový stav zevrubně, a proto upřesňuje, že v nabídce nebyly uvedeny údaje týkající se výměny recyklační kazety. Tyto údaje získala hodnotící komise dotazem u výrobce předmětného přístroje. Zadavatel připouští, že bylo možné údaje získat od navrhovatele ve smyslu § 76 odst. 3 zákona, pokud by ovšem navrhovatel neuvedl, že diskutovaný technický parametr splňuje se zdůvodněním „uzavřený okruh – 0 ml“, což je zjevně nepravdivý údaj. Z definice veřejné zakázky a z jejího názvu plyne požadavek na exaktní měření a nikoliv na demonstrativní, čili informaci o množství odpadu uvedenou v nabídce nelze jakkoliv měnit. Změna údaje, kterým je vymezen předmět nabídky a následně i předmět kupní smlouvy, by byla dle názoru zadavatele fakticky změnou nabídky.
12. Dále zadavatel v rozkladu uvádí, že nabídka navrhovatele obsahuje na dvou místech údaj o tom, že systém je bezodpadový. Nabídka je zcela konzistentní v údajích o množství odpadu, byť množství odpadu uvedené v nabídce je v rozporu s fyzikálními zákony. V nabídce navrhovatele chybí informace o výměně filtrů nebo recyklační kazety. Z toho důvodu si informace o výměně recyklační kazety opatřila hodnoticí komise dotazem u výrobce a navrhovatel tyto informace potvrdil a upřesnil ve svých námitkách proti rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a rovněž v návrhu na přezkum úkonů zadavatele.
13. Zadavatel v rozkladu dále uvádí, že hodnotící komise měla svou odbornou část, jak stanovuje § 74 odst. 3 zákona, aby veškeré informace v nabídce nepřijala jako fakt, ale dokázala odlišit „nejasnost“ od „nepravdivého údaje“. Hodnotící komise údaj o množství odpadu 0 ml posoudila jako nepravdivý údaj a nežádala o vysvětlení nabídky, protože údaji o množství generovaného odpadu 0 ml neodporoval žádný jiný údaj obsažený v nabídce. Navrhovatel údaj odporující skutečnosti uvedl do zásadního a jednoho z nejdůležitějších dokumentů, kterým je návrh smlouvy, který je dle § 82 odst. 2 neměnný, přičemž uvedená nula není chybou v psaní jako v případě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č.j. 62 Af 50/2010-14, na který navrhovatel odkazuje. Podle názoru zadavatele zachování zásad podle § 6 odst. 1 zákona vyžaduje, aby se nabídka v tomto případě neměnila prostřednictvím žádostí o vysvětlení podle § 76 odst. 3 zákona.
14. Na základě výše uvedeného zadavatel dovozuje, že neměl povinnost navrhovatele požádat o vysvětlení nabídky a tedy nemusel mít zjištěno napevno, zda nabízený přístroj generuje menší než stanovené množství odpadu, a proto je zadavatel toho názoru, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je v souladu se zákonem.
Závěr rozkladu
15. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
16. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí k rozkladu.
17. Dne 28. 1. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 30. 12. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Dne 5. 1. 2016 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zrušení zadávacího řízení dané veřejné zakázky pod evidenčním číslem formuláře 7651011016489.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
18. Navrhovatel ve svém vyjádření k rozkladu uvádí, že dle jeho názoru rozklad neobsahuje žádné faktické, technické, či odporné vědecké skutečnosti, které by měly mít za následek změnu napadeného rozhodnutí.
19. Navrhovatel s podaným rozkladem nesouhlasí a zcela se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí. Dle názoru navrhovatele zadavatel neuvedl ve svém rozkladu žádné nové skutečnosti a v této souvislosti odkazuje na § 82 odst. 4 správního řádu, podle kterého by uvádění nových skutečností a nových návrhů, které bylo možné uplatnit již dříve, předseda Úřadu neměl připustit.
20. Navrhovatel závěrem svého vyjádření upozorňuje na skutečnost, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 30. 12. 2015, oznámeným 4. 1. 2016 a doručeným navrhovateli dne 5. 1. 2016, zadávací řízení veřejné zakázky zrušil. Dále uvádí, že pokud nebudou proti tomuto rozhodnutí podány námitky, bude zadávací řízení pravomocně zrušeno, a nebude tudíž ani právní důvod o podaném rozkladu rozhodnout.
V. Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
22. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
23. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
24. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
25. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
26. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
27. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
28. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
29. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
30. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
31. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
32. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu. Návrhem navrhovatel se domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nebo v podobě zrušení celého zadávacího řízení. V době podání návrhu tedy bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nebo zrušení celého zadávacího řízení. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť toto bylo zadavatelem již skončeno.
33. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky, nebo zrušení celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
34. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
35. Zastavením řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu navrhovatele tehdy, bylo-li zadávací řízení zrušeno v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele samotným zadavatelem, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014, ve kterém dospěl k závěru, že: „v případě, že zadávací řízení bylo po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zrušeno, nelze aplikovat ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Proto stěžovatel a) [Úřad, pozn. Předsedy Úřadu] postupoval správně, pokud řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť zákon o veřejných zakázkách neobsahuje vlastní úpravu zastavení řízení zahájeného na návrh a podle ust. § 118 odst. 5 lze postupovat pouze v případech zamítnutí návrhu z věcných důvodů nebo tehdy, je-li návrh podán neoprávněnou osobou.“ Zrušením zadávacího řízení zadavatelem se návrh zadavatele stal zjevně bezpředmětným, a tudíž nelze nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu dovozovat jeho povinnost vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i po zrušení zadávacího řízení, tedy poté, co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
36. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
37. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
38. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které ukládá zadavateli nápravné opatření týkající se zadávacího řízení, které již bylo zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.
39. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VII. Závěr
40. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
41. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Univerzita Karlova v Praze, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha
2. Bio-Port Europe s.r.o., U Rybníka 98, 267 28 Svinaře
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího
řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.