číslo jednací: S0367/2015/VZ-22259/2015/522/PKř

• Instance: I.
• Věc: Systém měření efektivity procesů
• Účastníci:
  1. Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 27. 6. 2016
• Související rozhodnutí: S0367/2015/VZ-22259/2015/522/PKř; R279/2015/VZ-25880/2016/321/EDy

Č. j.: ÚOHS-S0367/2015/VZ-22259/2015/522/PKř

10.8.2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 25. 6. 2015, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha – Vinohrady,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona při zadávání veřejné zakázky „Systém měření efektivity procesů“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění 8. 6. 2011 a v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 10. 6. 2011 pod ev. č. 60061177, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 112-184687,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha – Vinohrady – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Systém měření efektivity procesů“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění 8. 6. 2011 a v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 10. 6. 2011 pod ev. č. 60061177, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 112-184687, tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně z protokolu ze 2. jednání hodnotící komise ze dne 4. 8. 2011 bylo možné určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ zohlednil původně stanovených šest subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 14. 9. 2011 uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha – Vinohrady – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 40 000,- Kč (slovy: čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha – Vinohrady (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“), zadávací řízení na veřejnou zakázku „Systém měření efektivity procesů“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění 8. 6. 2011 a v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 10. 6. 2011 pod ev. č. 60061177, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 112-184687 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V bodu 7.5.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že účelem a předmětem veřejné zakázky je „nastavit a zavést systém měření efektivnosti procesů a zvýšit kvalifikaci vedoucích pracovníků Ústavu ve směru ‚efektivní řízení podle cílů‘“.

3. V bodu 10.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil základním hodnotícím kritériem ekonomickou výhodnost nabídky s následujícími dílčími kritérii, pro které stanovil váhu takto:

1. kritérium: Celková výše nabídkové ceny bez DPH              75%

2. kritérium: Celková koncepce řešení                                               25%

4. V bodu 10.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že v rámci 1. dílčího kritéria bude hodnotit celkovou výši nabídkové ceny v Kč bez DPH, v rámci 2. dílčího kritéria pak bude hodnotit celkovou koncepci řešení, tj. jakým způsobem nabídka popisuje zpracování předmětu zakázky jako ucelené řešení a jeho aplikovatelnost v podmínkách zadavatele. Hodnotící komise bude v rámci tohoto dílčího kritéria hodnotit nabídku uchazeče s přihlédnutím k následujícím subkritériím:

• relevantnost – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, zda a do jaké míry jsou navržené postupy realizace slučitelné se zaměřením aktivit zadavatele,
• realizovatelnost projektu v podmínkách zadavatele – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, jak realizace projektu ovlivní chod Ústavu,

• provázanost implementace a vzdělávacích aktivit – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, jakým způsobem na sebe navazují a podporují se vzdělávací a poradenské aktivity,

• etapování nabídky – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit návaznost jednotlivých etap řešení a autonomii jednotlivých modulů při případném nedokončení zakázky,
• udržitelnost implementovaného řešení po skončení projektu – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, jak bude zajištěna kontinuita navrženého systému po skončení projektu,
• metodika vzdělávání – komise bude hodnotit organizační a personální zajištění požadovaného školení.

5. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 20. 7. 2011 vyplývá, že zadavateli bylo ve lhůtě pro podání nabídek doručeno celkem osm nabídek. Všechny nabídky splnily požadavky § 71 odst. 8 zákona.

6. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 4. 8. 2011 (dále jen „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“) je zřejmé, že hodnotící komise vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku společnosti SOFO Group a.s., IČO 27243389, se sídlem Bořivojova 35, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč“).

7. Dne 5. 8. 2011 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž jako nejvhodnější nabídku vybral nabídku vybraného uchazeče.

8. Dne 14. 9. 2011 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Smlouvu o poskytování služeb za účelem zavedení systému měření efektivity procesů SÚKL (dále jen „smlouva“).

II.             PODNĚT 

9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěží o návrh, obdržel podnět, který se týkal postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

10. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal příslušnou dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání předložené dokumentace získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně zda zadavatel při hodnocení nabídek postupoval v souladu s § 79 odst. 1 zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídky v rámci kritéria Celková koncepce řešení, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně souvisejících protokolů bylo možné určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení tohoto kritéria zohlednil původně stanovených šest subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci, a zda se tímto svým jednáním nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11. S ohledem na shora uvedené pochybnosti oznámil Úřad zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, dopisem č. j. ÚOHS-S0367/2015/VZ-15698/2015/522/PKř ze dne 25. 6. 2015 zahájení správního řízení z moci úřední. Správní řízení bylo dle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno dnem, kdy bylo oznámení zadavateli doručeno, tj. dne 25. 6. 2015.

12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2015/VZ-15707/2015/522/PKř ze dne 25. 6. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, resp. byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření zadavatele ze dne 30. 6. 2015

13. Zadavatel je přesvědčen, že svým jednáním zásadu transparentnosti (ani žádnou z dalších zásad vyjádřených v § 6 odst. 1 zákona) neporušil, neboť hodnotící subkritéria uvedená ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou dle jeho názoru svým obsahem stejná jako subkritéria stanovená v zadávací dokumentaci. Zadavatel uvádí, že hodnotící subkritéria se vztahují k předmětu veřejné zakázky, a cituje bod 7.5 zadávací dokumentace, ve kterém je předmět veřejné zakázky transparentně vymezen.

14. Zadavatel dále uvádí, že v bodu 7.6 zadávací dokumentace byly v rámci specifikace předmětu veřejné zakázky vymezeny etapy plnění spočívající ve vytvoření koncepce stanovování cílů pro pilotní provoz, tj. analýzy stávajícího stavu, požadavků zadavatele, zpracování metodiky a SW nástroje apod., školení rozvoje řídících schopností a kompetencí vedoucích zaměstnanců Ústavu pro pilotní provoz, zajištění pilotního provozu včetně dodání SW nástroje, vytvoření koncepce stanovování cílů pro plošnou implementaci, školení rozvoje řídících schopností a kompetencí vedoucích zaměstnanců Ústavu pro plošnou implementaci a zajištění implementace.

15. Dle zadavatele byla identifikace předmětu veřejné zakázky v zadavatelem požadovaném rozsahu zřejmá všem uchazečům ze zadávací dokumentace. Každý uchazeč věděl o etapách plnění předmětu veřejné zakázky, o povinnosti dodání SW nástroje, zajištění školení zaměstnanců a požadované implementace systému. Na základě takto vymezeného předmětu veřejné zakázky zadavatel stanovil hodnotící kritérium „Celková koncepce řešení“ se subkritérii pokrývajícími celý předmět veřejné zakázky.

16. Zadavatel konstatuje, že hodnotící komise u jednotlivých nabídek zcela transparentně posoudila dle subkritérií stanovených v zadávací dokumentaci relevantnost a realizovatelnost celého uchazečem navrženého řešení, tj. každé výše zmíněné etapy plnění předmětu veřejné zakázky. Hodnotící komise tak hodnotila celý navržený proces etapování (jednotlivé etapy), posoudila, zda je v souladu s vymezením stanoveným v zadávací dokumentaci a zabývala se posouzením každé etapy procesu, tj. návrh analýzy stávajících procesů a lidských zdrojů, SW nástroj, návrh způsobu implementace metodiky do prostředí zadavatele a návrh způsobu realizace vzdělávání, což plně odpovídá subkritériím uvedeným ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek a zároveň subkritériím obsaženým v zadávací dokumentaci – tj. etapování nabídky, implementace – udržitelnost implementovaného řešení po skončení projektu, provázanost implementace a vzdělávacích aktivit a metodika vzdělávání.

17. Zadavatel je přesvědčen, že hodnotící komise nabídky hodnotila zcela transparentním způsobem a výsledek posouzení je u každé nabídky popsán ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ze které vyplývá, že hodnotící komise se věnovala hodnocení všech etap, posoudila jejich relevantnost a realizovatelnost, jakož i provázanost. Hodnotící komise nabídky hodnotila přidělením bodů, a ačkoliv bodové rozdělení nebylo zmíněno v zadávací dokumentaci, každé subkritérium se týkalo dané etapy plnění předmětu veřejné zakázky a mělo stejné bodové ohodnocení. Z toho lze dle zadavatele usoudit, že každá etapa plnění předmětu veřejné zakázky byla stejně důležitá, žádná z nich nebyla zvýhodněná vyšším bodovým ohodnocením, a proto nemohlo dojít ani k diskriminaci uchazečů tím, že o přidělení bodů nebyli informováni již v zadávací dokumentaci, ani k porušení zásady transparentnosti. Uchazeči museli důkladně popsat každou etapu plnění předmětu veřejné zakázky, jelikož toto bylo předmětem hodnocení ze strany hodnotící komise dle zadávací dokumentace.

18. Zadavatel závěrem konstatuje, že proces hodnocení proběhl v souladu se zákonem, jelikož hodnotící komise hodnotila nabídky uchazečů v souladu se zadávací dokumentací, pouze výsledek hodnocení je popsán jinými slovy. Zásadě transparentnosti tak bylo ve zkoumaném případě učiněno jednoznačně zadost.

Další průběh správního řízení

19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2015/VZ-17999/2015/522/PKř ze dne 15. 7. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

20. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu správního řízení již nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

21. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně z protokolu ze 2. jednání hodnotící komise ze dne 4. 8. 2011 bylo možné určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ zohlednil původně stanovených šest subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 14. 9. 2011 uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

22. Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení Státního ústavu pro kontrolu léčiv jakožto zadavatele ve smyslu zákona.

23. Státní ústav pro kontrolu léčiv je s odkazem na § 13 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdější předpisů, správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zdravotnictví. V čele Ústavu stojí ředitel, přičemž jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Státní ústav pro kontrolu léčiv je tedy organizační složkou České republiky ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle ustanovení § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou a její jednání je při výkonu její působnosti nebo výkonu předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů jednáním státu.

24. V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že Státní ústav pro kontrolu léčiv je veřejný zadavatel ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

25. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

26. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Podle věty druhé je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

27. Podle § 80 odst. 1 věty první zákona hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek pořídí písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.

28. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku,

29. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

30. Ze zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky z bodu 7.5.2 („Účel a předmět veřejné zakázky“) je zřejmé, že účelem a předmětem veřejné zakázky je „nastavit a zavést systém měření efektivnosti procesů (dále jen „SMEP“) a zvýšit kvalifikaci vedoucích pracovníků Ústavu ve směru ‚efektivní řízení podle cílů.‘“ Z uvedeného bodu dále vyplývá, že „dodavatel zanalyzuje stávající stav procesů a lidských zdrojů spolu s požadavky vedení Ústavu. Na základě této analýzy bude vybrána skupina/tým/oddělení pro pilotní implementaci. Dodavatel navrhne a poskytne školení dle definovaného rozsahu. Dodavatel navrhne metodiku a SW nástroj na základě nabytých poznatků během analýzy a s ohledem na organizační strukturu SÚKL.“

31. V zadávací dokumentaci zadavatel v bodu 10.1 („Základní hodnotící kritérium a dílčí hodnotící kritéria“) stanovil jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž uvedl, že nabídky budou zadavatelem hodnoceny podle následujících dílčích kritérií, pro které stanovil váhu takto:

1. kritérium: Celková výše nabídkové ceny bez DPH 75%

2. kritérium: Celková koncepce řešení 25%

32. V  bodu 10.2 zadávací dokumentace („Požadavky na předložení informací uchazeči k hodnotícím kritériím“) zadavatel stanovil, že „uchazeči předloží ve svých nabídkách k jednotlivým dílčím kritériím následující údaje, které budou sloužit zadavateli pro hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky:

• 1. kritérium: číselně hodnotitelné kritérium

V rámci tohoto dílčího kritéria bude zadavatel hodnotit celkovou výši nabídkové ceny v Kč bez DPH

• 2. kritérium: slovně číselně hodnotitelné kritérium

V rámci tohoto dílčího kritéria bude zadavatel hodnotit celkovou koncepci řešení, tj. jakým způsobem nabídka popisuje zpracování předmětu zakázky jako ucelené řešení a jeho aplikovatelnost v podmínkách zadavatele. Hodnotící komise bude v rámci tohoto kritéria hodnotit nabídku uchazeče s přihlédnutím k následujícím subkritériím:

§ relevantnost – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, zda a do jaké míry jsou navržené postupy realizace slučitelné se zaměřením aktivit zadavatele,

§ realizovatelnost projektu v podmínkách zadavatele – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, jak realizace projektu ovlivní chod Ústavu,

§ provázanost implementace a vzdělávacích aktivit – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, jakým způsobem na sebe navazují a podporují se vzdělávací a poradenské aktivity,

§ etapování nabídky – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit návaznost jednotlivých etap řešení a autonomii jednotlivých modulů při případném nedokončení zakázky,

§ udržitelnost implementovaného řešení po skončení projektu – v rámci tohoto subkritéria bude komise hodnotit, jak bude zajištěna kontinuita navrženého systému po skončení projektu,

§ metodika vzdělávání – komise bude hodnotit organizační a personální zajištění požadovaného školení.“

33. V protokolu ze 2. jednání hodnotící komise ze dne 4. 8. 2011 (dále jen „protokol ze 2. jednání hodnotící komise“) je výslovně uvedeno, že v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ byla hodnocena celková koncepce řešení, přičemž „byly posouzeny informace poskytnuté uchazečem v dokumentu popisujícím navržený způsob řešení, předmětem hodnocení byla zejména:

• relevantnost – komise hodnotila, zda a do jaké míry jsou navržené postupy realizace slučitelné se zaměřením aktivit zadavatele,
• realizovatelnost projektu v podmínkách zadavatele – komise hodnotila, jak realizace projektu ovlivní chod Ústavu,
• provázanost implementace a vzdělávacích aktivit – komise hodnotila, jakým způsobem na sebe navazují a podporují se vzdělávací a poradenské aktivity,
• etapování nabídky – komise hodnotila návaznost jednotlivých etap řešení a autonomii jednotlivých modulů při případném nedokončení zakázky,
• udržitelnost implementovaného řešení po skončení projektu – komise hodnotila, jak bude zajištěna kontinuita navrženého systému po skončení projektu,
• metodika vzdělávání – komise hodnotila organizační a personální zajištění požadovaného školení.“

V protokolu jsou dále uvedeny tabulky, ze kterých je patrné celkové bodové ohodnocení jednotlivých nabídek v dílčím kritériu „Celková koncepce řešení“, resp. přepočet celkového bodového ohodnocení jednotlivých nabídek dle váhy tohoto dílčího kritéria.

34. V rámci popisné části zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 4. 8. 2011 je uvedeno, že hodnotící komise v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ hodnotila celkovou koncepci řešení dle subkritérií stanovených v zadávací dokumentaci (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

35. Z přílohy zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, jejíž součástí je slovní zdůvodnění „celkového hodnocení nabídek“ a tabulka s přidělením bodového ohodnocení v rámci dílčích kritérií, resp. přidělením bodového ohodnocení v rámci subkritérií dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ (dále jen „příloha zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“) je patrné, že hodnotící komise v rámci celkového hodnocení nabídek slovně zdůvodnila hodnocení nabídky uchazeče TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s. (pozn. Úřadu – nabídka s nejvyšším počtem bodů v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“) následovně: „Nabídka společnosti TEMPO získala nejvyšší bodové hodnocení ve všech hodnocených oblastech. Nabídka je detailně rozpracovaná a reflektuje všechny body zadávací dokumentace. Velmi pozitivně je hodnocen především návrh individuálního přístupu ke školení.“

36. K celkovému hodnocení nabídky společnosti M. C. TRITON, spol. s r.o. (pozn. Úřadu – nabídka s druhým nejvyšším počtem bodů v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“) hodnotící komise uvedla následující slovní odůvodnění: „Nabídka společnosti M. C. TRITON detailně rozpracovává jednotlivé požadavky ZD. Jako výhodný se jeví SW nástroj, který v sobě obsahuje hodnocení zaměstnanců z dvojího úhlu. Návrh školení je rozpracován detailně, jak z hlediska časového, tak obsahového. Nabídka postrádá detailnější rozpracování způsobu analýzy lidských zdrojů.“

37. Celkového hodnocení nabídky vybraného uchazeče pak hodnotící komise slovně odůvodnila takto: „Nabídka společnosti SOFO Group odpovídá kritériím ZD. Zejména návrh školení je reálný obsahově a časové rozložení je v souladu s harmonogramem projektu. Nabízený SW nástroj pro zadavatele je velmi výhodný především z důvodu neomezené licence a využitelnosti v rámci řízené dokumentace.“

38. Z přílohy zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že komise v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ přidělovala bodové ohodnocení podle čtyř subkritérií uvedených v následující tabulce (dále jen „tabulka k detailnímu hodnocení koncepce řešení“):

Detailní hodnocení koncepce řešení
No.	Parametr	Body
1	Návrh analýzy stávajících procesů a lidských zdrojů	25
2	Návrh způsobu implementace metodiky pro prostředí zadavatele	25
3	Návrh způsobu realizace vzdělávání	25
4	SW nástroj	25
		100

Ke spáchání správního deliktu

39. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je rozhodujícím prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a z tohoto důvodu je na něj kladen velký důraz nejen co se týče dodržení formálního postupu, ale také v souvislosti s objektivitou hodnocení. Hodnocení nabídek tak musí být zadavatelem provedeno dostatečně transparentně v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, zadavatelem jednoznačně definovaných v zadání veřejné zakázky, musí být průhledné a průkazné, aby jej bylo možno přezkoumat.

40. Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti je společně se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace, uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, jednou ze základních zásad, jež musí zadavatel bezvýhradně dodržovat v celém průběhu zadávacího řízení. K problematice transparentnosti se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, ve kterém uvedl, že význam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Podle názoru Nejvyššího správního soudu ke konstatování netransparentnosti plně postačuje, že v průběhu zadávacího řízení prokazatelně vyvstanou pochybnosti odporující požadavkům zákona na průhlednost a transparentnost zadávacího řízení. Cílem zásady transparentnosti je tedy v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

41. V souvislosti s hodnocením nabídek pomocí dílčích hodnotících kritérií Úřad uvádí, že zákon zadavateli umožňuje stanovit dílčí hodnotící kritéria, která nelze vyjádřit číselnou hodnotou (tzv. subjektivní hodnotící kritéria). U takovýchto kritérií jsou na zadavatele kladeny vyšší nároky na jejich specifikaci v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude v rámci těchto dílčích kritérií hodnoceno, a to tak, aby každý uchazeč věděl, jaké údaje má ve své nabídce uvádět a v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém Nejvyšší správní soud mimo jiné dovodil, že: „[z]adávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

42. Aby mohl být navazující proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí hodnocení nabídek podle dílčích kritérií (resp. subkritérií těchto dílčích kritérií), které je zaznamenáno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, reflektovat předem stanovené vymezení těchto kritérií. S důrazem na transparentnost, objektivitu a přezkoumatelnost procesu hodnocení prostřednictvím subjektivních hodnotících kritérií je dále nezbytné, aby zadavatelem zvolený postup hodnocení byl nejen dodržen, ale rovněž i transparentně zaznamenán. Jinými slovy, aby mohl být proces hodnocení nabídek považován za transparentní a přezkoumatelný, je zadavatel jednak povinen podle stanoveného způsobu hodnocení postupovat, tzn. není ponecháno jeho vůli, která kritéria, příp. subkritéria bude hodnotit, a jednak musí hodnocení jednotlivých kritérií (subkritérií) dostatečně podrobně zdůvodnit, přičemž slovní odůvodnění musí obsahovat takové údaje, z nichž bude zejména vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu (subkritériu) určitý počet bodů, proč jí bylo přiřazeno určité pořadí, případně jak se nabídky v jednotlivých kritériích (subkritériích) konkrétně liší.

43. V této souvislosti lze dále odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 57/2012 ze dne 7. 2. 2013, ve kterém Nejvyšší správní soud mimo jiné dovodil, že: „[p]okud by bylo zpracované hodnocení nepřezkoumatelné, např. v důsledku neúplného zachycení úvah či jejich logické rozpornosti, které hodnotící komisi vedly k přidělení počtu bodů jednotlivým nabídkám, bylo by takové hodnocení netransparentní (neprůhledné, nezjistitelné), a tudíž neodpovídající zásadě transparentnosti (§ 6 zákona o veřejných zakázkách). Tato zásada může být porušena mimo jiné i tím, že výstup provedeného hodnocení komisí je nepřezkoumatelný.“ Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí konstatoval, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nesmí být posuzována izolovaně, ale je nutné se postupem a závěry hodnotící komise zabývat podle obsahu zprávy, ve spojení s protokolem z jednání komise, který je nepochybně materiálně výstupem, jež je nutno za součást dokumentace vztahující se k hodnocení komise považovat.

44. V posuzovaném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda postup zadavatele v zadávacím řízení byl v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona v návaznosti na dodržení zásady transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona, konkrétně zda ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně jiných dokumentů, ve kterých je zaznamenáno hodnocení nabídek zadavatelem, lze identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídky podle subkritérií původně stanovených v zadávací dokumentaci.

45. Úřad opětovně uvádí, že zadavatel je povinen si v zadávacím řízení počínat tak, aby jeho veškeré úkony byly zpětně přezkoumatelné. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 pak vyplývá, že úkony učiněné zadavatelem lze pokládat za transparentní tehdy, jsou-li kontrolovatelné, čitelné, přehledné a nevzbuzují pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.

46. Z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele, je stěžejním dokumentem zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Musí v ní být shrnuty všechny podstatné skutečnosti o průběhu posouzení a hodnocení nabídek a jejich výsledku, který je posléze předán zadavateli, kterému slouží jako podklad pro další rozhodování. Jednou z obligatorních náležitostí zprávy je i popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií (§ 80 odst. 1 zákona). V této souvislosti pak hodnotící komise musí věnovat zvýšenou pozornost zejména údajům o hodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií (tedy popisu hodnocení jednotlivých nabídek, včetně náležitého odůvodnění), a to zejména u těch hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná (tzv. subjektivní kritéria). Jinými slovy, součástí popisu hodnocení nabídek musí být slovní okomentování postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Toliko pro úplnost je pak nutné dodat, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je také klíčovým dokumentem v případném přezkumném procesu.

47. Z obsahu zadávací dokumentace je patrné, že zadavatel v bodu 10.2 zadávací dokumentace v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ specifikoval celkem šest subkritérií (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), k nimž bude při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ přihlédnuto. V témže bodě zadávací dokumentace zadavatel tato subkritéria blíže specifikoval, když uvedl např. u subkritéria „metodika vzdělávání“, že hodnotící komise bude hodnotit organizační a personální zajištění požadovaného školení, nebo např. u subkritéria „provázanost implementace a vzdělávacích aktivit“ uvedl, že hodnotící komise bude hodnotit, jakým způsobem na sebe navazují a podporují se vzdělávací a poradenské aktivity. Zadavatel touto bližší specifikací jednotlivých subkritérií uchazeče seznámil s tím, jaké konkrétní aspekty bude brát při hodnocení nabídek v úvahu.

48. Z popisné části zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ měl nabídky hodnotit podle šesti subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž o opaku nesvědčí ani protokol z 2. jednání hodnotící komise (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

49. Ze slovního odůvodnění, které je přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (pozn. Úřadu - označeno jako „celkové hodnocení nabídek“ - viz body 35. – 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je zřejmé, že zadavatel, resp. hodnotící komise, se při svém hodnocení nevěnovala subkritériím stanoveným v zadávací dokumentaci, jelikož v slovním odůvodnění nabídek se neobjevuje zmínka o těchto původně stanovených subkritériích. Konkrétně Úřad uvádí, že u nabídky, která získala nejvyšší počet bodů v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“, je uvedeno, že nabídka získala nejvyšší bodové hodnocení ve všech hodnocených oblastech, je detailně rozpracovaná, reflektuje všechny body zadávací dokumentace a hodnotící komise velmi pozitivně hodnotila především návrh individuálního přístupu ke školení (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného slovního vyjádření nicméně nevyplývá, že by hodnotící komise jakkoliv hodnotila např. relevantnost, realizovatelnost projektu v podmínkách zadavatele (tj. jak realizace projektu ovlivní chod Ústavu), případně provázanost implementace a vzdělávacích aktivit.

50. V rámci slovního zdůvodnění hodnocení nabídky, která v dílčím kritériu „Celková koncepce řešení“, získala druhý nejvyšší počet bodů, hodnotící komise uvedla, že nabídka detailně rozpracovává jednotlivé požadavky zadávací dokumentace, postrádá však detailnější rozpracování způsobu analýzy lidských zdrojů. Návrh školení je rozpracován detailně, jak z hlediska časového, tak obsahového. Výhodným se hodnotící komisi jevil SW nástroj (viz bod 36. odůvodnění rozhodnutí). Z uvedeného lze dovodit, že hodnotící komise se věnovala hodnocení návrhu školení, SW nástrojem, případně zpracování analýzy lidských zdrojů. Tyto hodnocené parametry nicméně nebyly součástí původně stanovených subkritérií (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a nereflektují tak původní požadavky obsažené v zadávací dokumentaci.

51. Hodnotící komise v slovním zdůvodnění hodnocení nabídky vybraného uchazeče uvedla, že nabídka odpovídá kritériím ZD, přičemž zejména návrh školení je reálný obsahově a časové rozložení je v souladu s harmonogramem projektu. Nabízený SW nástroj je pro zadavatele velmi výhodný především z důvodu neomezené licence a využitelnosti v rámci řízené dokumentace (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V případě vybraného uchazeče lze dovodit, že hodnotící komise se věnovala návrhu školení (s prostým konstatováním reálnosti), souladnosti projektu s harmonogramem a SW nástrojem, přičemž o zohlednění původně stanovených subkritérií není ve zdůvodnění zmínka. V této souvislosti naopak nelze přehlížet, že hodnotící komise jako velice pozitivní aspekt z pohledu zadavatele zohlednila právě nabízený SW nástroj, který je po zadavatele vhodný s ohledem na neomezenou licenci, přičemž jak Úřad zmínil výše – požadavek na SW a jeho licenční podmínky, případně funkcionality nebo uživatelské prostředí, nebyl v zadávací dokumentaci v rámci hodnotících kritérií jakkoliv definován.

52. K postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ Úřad uvádí, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani z její přílohy jednoznačně nevyplývá, že by hodnotící komise hodnotila jednotlivé nabídky s ohledem na předem stanovená subkritéria v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení.“ Ze slovního zdůvodnění celkového hodnocení nabídek nelze dovodit, zda a jakým způsobem hodnotící komise při hodnocení nabídek, resp. při přidělování bodového ohodnocení jednotlivým nabídkám, zohlednila původně stanovená subkritéria, tj. relevantnost, realizovatelnost projektu v podmínkách zadavatele, etapování nabídky, provázanost implementace a vzdělávacích aktivit, udržitelnost implementovaného řešení po skončení projektu a metodiku vzdělávání. Z tabulky k detailnímu hodnocení koncepce řešení lze naopak identifikovat, že hodnotící komise hodnotila a nabídkám přiřazovala bodové ohodnocení v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ podle následujících čtyř subkritérií: návrh analýzy stávajících procesů a lidských zdrojů, návrh způsobu implementace metodiky do prostředí zadavatele, návrh způsobu realizace vzdělávání a SW nástroj (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které však nereflektují subkritéria definována v zadávací dokumentaci.

53. V šetřeném případě je nutno konstatovat, že ačkoliv zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil šest subkritérií, která blíže specifikoval (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na základě čehož si potenciální uchazeči mohli vytvořit představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny a co bude zadavatelem považováno za vhodnější, ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nevyplývá, že by se zadavatel, resp. hodnotící komise při hodnocení nabídek věnovala těmto původně stanoveným subkritériím. Pro úplnost Úřad uvádí, že uvedené nevyplývá ani ze žádného protokolu o jednání hodnotící komise v předmětném zadávacím řízení. Z přílohy zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je naopak zřejmé, že hodnotící komise při hodnocení nabídek v rámci matematického vyjádření reflektovala jiná subkritéria, na jejichž základě jednotlivým nabídkám přiřazovala bodové ohodnocení, avšak tato čtyři subkritéria nejsou totožná se šesti subkritérii stanovenými v zadávací dokumentaci. Jak bylo dovozeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel nemůže zohledňovat jiná kritéria pro hodnocení, než ta, která stanovil v zadávacích podmínkách, neboť pro zachování principu transparentnosti zadávacího procesu je nezbytné, aby zadavatel hodnotil nabídky podle předem stanovených kritérií, jejichž obsah je znám všem uchazečům.

54. Ačkoliv Úřad z části souhlasí s tvrzením zadavatele, že tato čtyři subkritéria odpovídají jednotlivým etapám plnění předmětu veřejné zakázky, o nichž každý uchazeč věděl, jelikož ze zadávací dokumentace byla všem uchazečům zřejmá identifikace předmětu veřejné zakázky v zadavatelem požadovaném rozsahu (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ bude hodnotit, jakým způsobem nabídka popisuje zpracování předmětu zakázky jako ucelené řešení a jeho aplikovatelnost v podmínkách zadavatele (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze však odhlédnout od skutečnosti, že zadavatel dále v zadávací dokumentaci identifikoval konkrétních šest subkritérií (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která byl následně povinen při hodnocení nabídek zohlednit.

55. Úřad ve vztahu k hodnocení nabídek, které je zaznamenáno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, případně v souvisejících protokolech o jednání hodnotící komise, uzavírá, že z obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani ze žádného z protokolů v rámci předmětného zadávacího řízení, žádným způsobem nelze dovodit, jak byly nabídky v rámci původně stanovených subkritérií hodnoceny. Jak bylo dovozeno výše, slovní zdůvodnění „celkového hodnocení nabídek“ popis splnění původně stanovených subkritérií neobsahuje. V tabulce k detailnímu hodnocení koncepce řešení je pak uvedeno bodové ohodnocení – matematické vyjádření porovnání jednotlivých nabídek v rámci kritéria „celková koncepce řešení“ – které reflektuje čtyři subkritéria, která zadavatel ztotožnil s etapami plnění předmětu veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že ze žádných údajů obsažených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, případně z údajů obsažených v souvisejících protokolech, nelze identifikovat, zda vůbec, případně jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení nabídek původně stanovených šest subkritérií zohlednil, nelze než uzavřít, že postup zadavatele nebyl v souladu se zákonnými požadavky kladenými na proces hodnocení ve smyslu transparentního zachycení postupu hodnocení nabídek, čímž je postup zadavatele zcela nečitelný.

56. V návaznosti na uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že hodnotící komise, potažmo zadavatel, provedla hodnocení nabídek netransparentním způsobem a zatížila tak nejen samotný proces hodnocení nabídek, ale také výběr nejvhodnější nabídky prvkem nepřezkoumatelnosti. S ohledem na uvedené konstatování tedy nelze vyloučit, že postupem zadavatele mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

57. Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval v rozporu s § 79 odst. 1 zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně z protokolu ze 2. jednání hodnotící komise ze dne 4. 8. 2011 bylo možné určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ zohlednil původně stanovených šest subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 14. 9. 2011 uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K ULOŽENÍ SANKCE

58. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

59. Jak konstatoval Úřad výše, zadavatel v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně ze souvisejících protokolů bylo možné určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“ zohlednil původně stanovených šest subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

60. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

61. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího znění zákona (znění zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 24. 9. 2014, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 25. 6. 2015. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 14. 9. 2011, kdy zadavatel uzavřel smlouvu. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

62. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

63. Ze smlouvy uzavřené dne 14. 9. 2011 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem Úřad zjistil, že cena zakázky činila 2 446 000 Kč bez DPH, tj. 2 935 200 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty tak činí částku 146 760 Kč.

64. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

65. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující

66. Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrožuje či popírá samotný cíl zákona, kterým je v tomto ohledu zajištění efektivního vynakládání veřejných prostředků, přičemž zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Prostředkem k naplnění tohoto cíle je pak rovněž zajištění nediskriminační, rovné a transparentní soutěže dodavatelů o veřejnou zakázku. V šetřeném případě zadavatel svým jednáním narušil jeden ze samotných principů zadávání veřejných zakázek, a to zachování soutěžního prostředí při dodržení předem nastavených podmínek. Zadavatel tento princip transparentní soutěže narušil tím, že hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Celková koncepce řešení“, aniž by bylo zpětně možné identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčího zohlednil původně stanovené subkritéria uvedená v zadávací dokumentaci.

67. Úřad z hlediska způsobu spáchání správního deliktu zohlednil v neprospěch zadavatele dále následující skutečnost. Jak bylo dovozeno výše, z pohledu konstatování spáchání správního deliktu Úřad shledal za stěžejní tu skutečnost, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně souvisejících protokolů, nelze identifikovat, jak konkrétně zadavatel zohlednil původně stanovená kritéria hodnocení. Z hlediska intenzity odchýlení se zadavatele od původně stanoveného způsobu hodnocení lze nicméně dále zohlednit, a to jako okolnost přitěžující, že v samotném procesu hodnocení je zachyceno matematické vyjádření přiděleného počtu bodů, na základě kterého došlo k samotnému určení pořadí nabídek uchazečů v rámci subjektivního hodnocení, které nejen že nereflektuje původně stanovená subkritéria, ale navíc vyjadřuje poměr zcela nových subkritérií (viz body 52 a 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí), čímž je netransparentnost postupu zadavatele ještě intenzívnější.

68. Při stanovení konkrétní výše sankce Úřad zohlednil dobu, která uplynula mezi spácháním deliktu a samotným potrestáním zadavatele za spáchání tohoto správního deliktu. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že:  „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

69. V šetřeném případě došlo ke spáchání správního deliktu dne 14. 9. 2011, kdy zadavatel uzavřel smlouvu, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 25. 6. 2015. V souvislosti s výše uvedeným Úřad zohlednil ve prospěch zadavatele časový rozestup mezi spácháním správního deliktu a okamžikem jeho potrestání, tedy téměř čtyři roky, jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty.

70. Úřad uzavírá, že po zvážení všech okolností šetřeného případu, posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako středně závažný, přičemž stanovenou pokutu ve výši 40 000 Kč (tj. na úrovni necelé jedné třetiny zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

71. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl dále k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z Výroční zprávy o činnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv za rok 2014 vyplývá, že úhrn rozpočtových příjmů zadavatele pro rok 2014 byl 449 039 tis. Kč. Úřad k této skutečnosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“.

72. Úřad dále vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

73. Uloženou pokutu je zadavatel povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 49/48, 100 00 Praha – Vinohrady

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v oznámení uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení. V šetřeném případě ke dni 8. 6. 2011, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.