číslo jednací: R6/2016/VZ-23716/2016/322/DJa

• Instance: II.
• Věc: Tělocvična, ZŠ Dolní Břežany
• Účastníci:
  1. obec Dolní Břežany
  2. Porr a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 10. 6. 2016

Č. j.:ÚOHS-R6/2016/VZ-23716/2016/322/DJa

9. června 2016

V řízení o rozkladu ze dne 22. 12. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 23. 11. 2015 dne zadavatelem –

• obec Dolní Břežany, IČO 00241202, se sídlem 5. května 78, 252 41 Dolní Břežany,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0717,0788/2015/VZ-43467/2015/531/VNe ze dne 9. 12. 2015 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Tělocvična, ZŠ Dolní Břežany“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 6. 2015 pod ev. č. 512860, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 6. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 6. 2015 uveřejněno pod ev. č. 2015/S 108-195181, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 122-221747, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

• Porr a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 14. 10. 2015 Mgr. Jakubem Joskou, advokátem, ev. číslo ČAK 10304, Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o., IČO 29143608, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1,

jsem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) a § 66 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0717,0788/2015/VZ-43467/2015/531/VNe ze dne 9. 12. 2015

r u š í m

a správní řízení

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 5. 10. 2015 podal navrhovatel – Porr a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 14. 10. 2015 Mgr. Jakubem Joskou, advokátem, ev. číslo ČAK 10304, Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o., IČO 29143608, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) námitky“ proti rozhodnutí zadavatele – obec Dolní Břežany, IČO 00241202, se sídlem 5. května 78, 252 41 Dolní Břežany, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 4. 5. 2015 společností RTS, a.s., IČO 25533848, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno (dále jen „zadavatel“) o vyloučení navrhovatele z účasti v užším zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Tělocvična, ZŠ Dolní Břežany“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 6. 2015 pod evidenčním číslem. 512860 ve znění oprav uveřejněných dne 24. 6. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 108-195181, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 6. 2015 pod ev. č. 2015/ S 122- 221747 (dále jen „veřejná zakázka“). Z rozhodnutí o námitkách zadavatele ze dne 5. 10. 2015 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 6. 10. 2015.

2. Dne 15. 10. 2015 podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále jen „návrh“).

3. Návrhem se navrhovatel domáhal uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 8. 9. 2015 a uložení povinnosti zařadit žádost o účast navrhovatele zpět do zadávacího řízení, případně ve zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 8. 9. 2015 a uložení povinnosti zadavateli, aby navrhovateli řádně doručil rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení, případně ve zrušení celého zadávacího řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

4. Dne 9. 12. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S0717,0788/2015/VZ-43467/2015/531/VNe (dále jen „napadené rozhodnutí“).

5. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tím, že při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Zabezpečení dodávek a kvality“ a jeho subkritérií „Technologický rozbor s návaznosti na rozpočet“, „Harmonogram – časový plán“ a „Kontrolní a zkušební plán v návaznosti na technologický rozbor“, neuvedl v zadávací dokumentaci dostatečně upřesňující údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení výše jmenovaného dílčího hodnotícího kritéria, resp. jaké nabízené hodnoty považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny podle zadávací dokumentace vyšším bodovým hodnocením, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

6. Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí rozhodl, že jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku.

7. Úřad výrokem III. napadeného rozhodnutí rozhodl, že správní řízení se v části zahájené na návrh navrhovatele ze dne 15. 10. 2015 podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavuje,“ neboť žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

8. Úřad výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Rozklad navrhovatele

9. Dne 23. 12. 2015 obdržel Úřad rozklad zadavatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 9. 12. 2015. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

10. Zadavatel v rozkladu předně podotýká, že napadené rozhodnutí vychází ze základní neznalosti problematiky Úřadem, jenž není obeznámen s obsahem termínů, norem a předpisů souvisejících s realizací stavebních prací. Zadávací dokumentace v části požadavků na zpracování dokumentů pro „Zabezpečení dodávek a kvality“ uvádí termíny a požadavky, které jsou odborně znalým osobám známy a vychází z technických podmínek pro realizaci staveb. Zadavatel uvádí, že technické termíny vymezil v čl. 6 svazku 1 zadávací dokumentace. Zadavatel při formulaci zadávacích podmínek postupoval s vědomím, že nabídky budou zpracovávat uchazeči odborně zdatní, čemuž odpovídaly i požadavky na prokázání splnění kvalifikace. V této souvislosti zadavatel zdůrazňuje, že takto odborné zdatní uchazeči jsou v problematice související s vymezením dílčího hodnotícího kritéria „Zabezpečení dodávek a kvality“ resp. s jeho pochopením, vzdělaní, a tudíž není třeba rozepisovat každý termín a požadavek tvořící obsah daného hodnoticího kritéria. Na základě uvedeného se zadavatel domnívá, že jmenované dílčí hodnotící kritérium umožňuje zcela transparentní hodnocení nabídek.

11. Zadavatel se v dalším blíže věnuje bodu 56. odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že dílčí hodnotící kritérium „Zabezpečení dodávek a kvality“ včetně jeho subkritérií - „Technologický rozbor s návaznosti na rozpočet“, „Harmonogram – časový plán“ a „Kontrolní a zkušební plán v návaznosti na technologický rozbor“, nelze označit za srozumitelná a čitelná, a tedy za souladná se zásadou transparentnosti. Zadavatel sděluje, že hodnocení nabídek provádí hodnotící komise složená ze stavebních odborníků, kdy se posuzuje jednak formální správnost dokumentů, jednak správnost technologického postupu výstavby a její znázornění v požadovaných dokumentech. Stavební odborníci jsou schopni dokumenty podrobně posoudit a stanovit výsledný počet bodů. Zadavatel proto konstatuje, že laici jeho požadavky vymezené v zadávací dokumentaci nemohou pochopit, nicméně laikům není zadávací dokumentace určena.

12. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením Úřadu uvedeným v bodě 59. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle názoru zadavatele je způsob kontrol kvality dán normami, čili technickými podmínkami, podle nichž je vždy příslušná kontrola prováděna.

13. Zadavatel konečně vyjadřuje nesouhlas i s body 60. a 61. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž Úřad mimo jiné uvedl, že dokument „Kontrolní a zkušební plán v návaznosti na technologický rozbor“ musel obsahovat i „počet kontrol v průběhu činnosti“, přičemž však zadávací podmínky blíže neurčovaly, jaký minimální počet kontrol bude zadavatel považovat za dostačující. Zadavatel považuje dané tvrzení za nesmyslné a je toho názoru, že plyne z laického zpracování z rozhodnutí, přičemž dodává, že každá kontrola a jejich počet je jasně specifikována technickými podmínkami a každý odborník dokáže stručně popsat, o jakou kontrolu půjde.

14. Závěrem zadavatel shrnuje, že zadávací dokumentace byla zpracována s veškerou péčí, za spolupráce s odborníky, přičemž umožňuje objektivní hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti.

Závěr rozkladu

15. Rozklad zadavatele neobsahuje petit rozkladu. Podle § 82 odst. 2 správního řádu, pokud zadavatel neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, pak platí, že se domáhá zrušení celého napadeného rozhodnutí.

IV.          Řízení o rozkladu

16. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí k rozkladu.

17. Dne 17. 12. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 9. 12. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Dne 18. 12. 2015 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zrušení zadávacího řízení dané veřejné zakázky pod evidenčním číslem formuláře 7551011012860.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

18. Navrhovatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 11. 1. 2016 předně uvádí, že zadavatel v rozkladu neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, ani v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo řízení, jež mu předcházelo ve smyslu § 82 odst. 2 správního řád, ani co navrhuje ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu. Z obsahu rozkladu navrhovatel dovozuje, že jej zadavatel podal jej proti odůvodnění napadeného rozhodnutí, což je dle § 82 odst. 1 správního řádu nepřípustné.

19. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že dílčí hodnotící kritérium „Zabezpečení dodávek a kvality“ umožňovalo transparentní hodnocení nabídek. K tomu navrhovatel uvádí, že zadavatel na žádném místě zadávací dokumentace blíže neupřesnil, resp. nedefinoval minimální požadavky, z nichž by mohli potenciální dodavatelé jednak vyvodit „co“ je zadavatelem v rámci daného parametru hodnoceno a dále v této souvislosti, „co“ je zadavatelem považováno za minimální úroveň požadavků, nad jejíž rámec by dodavatel mohl nabídnut případný „nadstandard“, a tím získat vyšší bodové ohodnocení. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že zadávací podmínky nebyly formovány dostatečně zřetelně, aby potencionální dodavatelé věděli, které skutečnosti budou v jejich nabídkách hodnoceny.

20. Dle názoru navrhovatele nemá tvrzení zadavatele, že hodnocení nabídek provádí hodnotící komise složená ze stavebních odborníků, žádnou vypovídající hodnotu, jelikož nikterak neurčuje, jakým způsobem budou podané nabídky hodnoceny. Navrhovatel předesílá, že za situace, že se zadavatel rozhodne pro zadání veřejné zakázky použít dílčí hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky, nemůže spoléhat jen na to, že každý kvalifikovaný dodavatel ví, co zadavatel očekává, ale musí své preference v souladu s požadavkem na transparentnost zadávacího řízení v zadávacích podmínkách jasně definovat.

21. Závěrem navrhovatel uvádí, že z Věstníku veřejných zakázek zjistil, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel přitom považuje za klíčové, aby předseda Úřadu rozklad zadavatel zamítl a napadané rozhodnutí potvrdil, jelikož porušení zákona se zadavatel dle názoru navrhovatele dopustil.

Stanovisko předsedy Úřadu

22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

23. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastaly skutečnosti, které odůvodňují zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

25. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

26. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

27. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

28. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

29. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

30. Podle § 66 odst. 2 správního řádu, řízení vedené z moci úřední správní orgán usnesením zastaví, jestliže zjistí, že u některého správního orgánu již před zahájením tohoto řízení bylo zahájeno řízení v téže věci, nebo jestliže v řízení, ve kterém nemohou pokračovat právní nástupci, odpadl jeho důvod, zejména jestliže účastník zemřel nebo zanikl, anebo zanikla věc nebo právo, jehož se řízení týká. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu.

31. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

32. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

33. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“

34. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu. Návrhem navrhovatel se domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a uložení povinnosti zařadit žádost o účast navrhovatele zpět do zadávacího řízení, případně zrušení celého zadávacího řízení. V době podání návrhu tedy bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nebo zrušení celého zadávacího řízení. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a uložil povinnost zařadit žádost o účast navrhovatele zpět do zadávacího řízení, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť toto bylo zadavatelem již skončeno.

35. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele v zadávacím řízení veřejné zakázky, nebo zrušení celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

36. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

37. Zastavením řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu navrhovatele tehdy, bylo-li zadávací řízení zrušeno v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele samotným zadavatelem, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014, ve kterém dospěl k závěru, že: „v případě, že zadávací řízení bylo po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zrušeno, nelze aplikovat ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Proto stěžovatel a) [Úřad, pozn. Předsedy Úřadu] postupoval správně, pokud řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť zákon o veřejných zakázkách neobsahuje vlastní úpravu zastavení řízení zahájeného na návrh a podle ust. § 118 odst. 5 lze postupovat pouze v případech zamítnutí návrhu z věcných důvodů nebo tehdy, je-li návrh podán neoprávněnou osobou.“ Zrušením zadávacího řízení zadavatelem se návrh zadavatele stal zjevně bezpředmětným, a tudíž nelze nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu dovozovat jeho povinnost vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i po zrušení zadávacího řízení, tedy poté, co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

38. Vzhledem k tomu, že zadavatel rozhodnutím ze dne 9. 12. 2015 zrušil zadávací řízení, tak tím zároveň odpadl i důvod zahájeného správního řízení z moci úřední. Jelikož v průběhu správního řízení zadavatel zadávací řízení šetřené veřejné zakázky zrušil, skončilo tím zadávací řízení veřejné zakázky, které mělo být Úřadem přezkoumáno. Proto ve správním řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu odpadl jeho důvod a správní řízení bylo zastaveno.

39. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

40. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

41. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které ukládá zadavateli nápravné opatření týkající se zadávacího řízení, které již bylo zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.

42. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

43. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

44. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Dolní Břežany, 5. května 78, 252 41 Dolní Břežany,

2. Mgr. Jakub Josko, advokát, ev.číslo ČAK 10304, Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o., Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.