číslo jednací: S0170/2016/VZ-20698/2016/541/MSc

• Instance: I.
• Věc: Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod – I. etapa
• Účastníci:
  1. Královéhradecký kraj
  2. GEOSAN GROUP a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 12. 7. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0170/2016/VZ-20698/2016/541/MSc

13. května 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 3. 2016 na návrh ze dne 16. 3. 2016, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Královéhradecký kraj, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové,
• navrhovatel – GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod – I. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 7. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev. č. 516482, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 8. 2015, dne 24. 8. 2015, dne 1. 9. 2015, dne 9. 9. 2015, dne 14. 9. 2015, dne 1. 10. 2015, dne 13. 10. 2015, dne 20. 10. 2015, dne 3. 11. 2015, dne 20. 11. 2015, dne 4. 12. 2015, dne 22. 12. 2015, dne 6. 1. 2016, dne 18. 1. 2016, dne 27. 1. 2016, dne 5. 2. 2016 a dne 12. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 141-259015, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 157-287612, dne 27. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 165-301061, dne 3. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 170-309113, dne 12. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 177-319900, dne 17. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 180-326145, dne 6. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 193-348995, dne 15. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 200-362339, dne 23. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 206-373055, dne 6. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 215-391838, dne 25. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 228-414330, dne 9. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 238-431462, dne 24. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 249-453351, dne 8. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 005-004549, dne 22. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 015-021152, dne 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-032432 a dne 10. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 028-044616,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín – ze dne 16. 3. 2016 se v částí týkající se zákonnosti zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) citovaného zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

II.

Návrh navrhovatele – GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín – ze dne 16. 3. 2016 se v části směřující proti nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 18. 2. 2016 zamítá podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Královéhradecký kraj, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 20. 7. 2015 podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod – I. etapa“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev. č. 516482, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 8. 2015, dne 24. 8. 2015, dne 1. 9. 2015, dne 9. 9. 2015, dne 14. 9. 2015, dne 1. 10. 2015, dne 13. 10. 2015, dne 20. 10. 2015, dne 3. 11. 2015, dne 20. 11. 2015, dne 4. 12. 2015, dne 22. 12. 2015, dne 6. 1. 2016, dne 18. 1. 2016, dne 27. 1. 2016, dne 5. 2. 2016 a dne 12. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 141-259015, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 157-287612, dne 27. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 165-301061, dne 3. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 170-309113, dne 12. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 177-319900, dne 17. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 180-326145, dne 6. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 193-348995, dne 15. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 200-362339, dne 23. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 206-373055, dne 6. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 215-391838, dne 25. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 228-414330, dne 9. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 238-431462, dne 24. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 249-453351, dne 8. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 005-004549, dne 22. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 015-021152, dne 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-032432 a dne 10. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 028-044616 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V bodě 3 „Vymezení předmětu plnění“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „předmětem veřejné zakázky je realizace stavebních prací v rozsahu podle projektové dokumentace pro provádění stavby na první etapu stavby Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod. Dále interiér – pevně spojený se stavbou, zdravotnická technologie – pevně spojená se stavbou a IT technika – pevně spojená se stavbou. Kompletní dokumentace pro provádění stavby slouží jako podklad pro vypracování nabídek v rámci příslušného zadávacího řízení na veřejnou zakázku na výběr zhotovitele stavby podle zákona č. 137/2006 Sb., včetně zpracování soupisu prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, to vše v souladu s požadavky vyhlášky č. 230/2012 Sb.“.

3. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel v bodě 4 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na 1 191 942 000,- Kč bez DPH, přičemž současně stanovil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky představuje nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou výši nabídkové ceny, předložená nabídka s vyšší než přípustnou cenou a nepřekročitelnou cenou bude vyřazena a uchazeč bude z účasti v zadávacím řízení vyloučen.

4. Podle bodu 10.2 „Podání nabídek v listinné podobě“ a bodu 10.3 „Podání nabídek v elektronické podobě“ zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek stanovena do dne 9. 10. 2015.

5. Od okamžiku zahájení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, tedy ode dne 20. 7. 2015, poskytl zadavatel dodavatelům celkem 55 dodatečných informací k zadávacím podmínkám.

6. Zadavatel rovněž celkem 17krát opravil oznámení o zakázce uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek. Prostřednictvím uvedených opravných oznámení byla zadavatelem lhůta pro podání nabídek posunuta až do dne 2. 5. 2016 (jak zadavatel současně uvedl v dodatečných informacích č. 54 ze dne 11. 2. 2016).

7. Proti zadávacím podmínkám obdržel zadavatel mimo jiné dne 28. 1. 2016 námitky dodavatele Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 (dále jen „dodavatel Metrostav a.s.“), ze dne 27. 1. 2016, ve kterých jmenovaný dodavatel namítal rozpor zadávacích podmínek se zákonem, neboť soupis stavebních prací dle § 44 odst. 4 písm. b) zákona nebyl zpracován v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „vyhláška č. 230/2012 Sb.“).

8. Rozhodnutím zadavatele ze dne 4. 2. 2016 zadavatel nevyhověl námitkám dodavatele Metrostav a.s.

9. Dne 8. 2. 2016 zadavatel obdržel námitky dodavatele HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel HOCHTIEF CZ a. s.“), ze dne 8. 2. 2016, ve kterých jmenovaný dodavatel brojil proti zadavatelem stanovené výši předpokládané hodnoty a jejímu určení za nejvýše přípustnou a domáhal se zrušení zadávacího řízení či změny výše předpokládané hodnoty.

10. Dne 12. 2. 2016 podal dodavatel Metrostav a.s. k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Na základě obdrženého návrhu zahájil Úřad správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0080/2016/VZ.

11. Za účelem posouzení jednoznačnosti a souladu soupisu stavebních prací tvořícího součást zadávací dokumentace na předmětnou veřejnou zakázku s platnou legislativou a rovněž k posouzení stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle použité cenové soustavy si zadavatel nechal společností RTS,a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno, zpracovat „Posouzení soupisu stavebních prací na veřejnou zakázku na stavební práce“ ze dne 15. 2. 2016 (dále též „posudek“). Z uvedeného posouzení vyplývá, že soupisy stavebních prací zpracované v rámci veřejné zakázky neodpovídají vyhlášce č. 230/2012 Sb., neboť u některých položek soupisu prací existuje rozpor mezi číselnou klasifikací z cenové soustavy a slovním popisem této položky. V citovaném posudku je rovněž konstatováno, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena neúměrně nízko a je doporučeno její stanovení na hodnotu 1 500 000 000 Kč bez DPH. Rovněž je zde upozorněno na skutečnost, že soupis stavebních prací obsahuje obchodní jména a může tak být v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 zákona.

12. Zadavatel rozhodnutím ze dne 18. 2. 2016 námitkám dodavatele HOCHTIEF CZ a. s. vyhověl a jako nápravné opatření zadavatel zvolil zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

13. Dne 18. 2. 2016 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž jako důvod uvedl, že v návaznosti na obdržené námitky a provedenou revizi zadávacích podmínek zjistil, že soupisy stavebních prací, dodávek a služeb předložené dodavatelům vyžadují přepracování, neboť nejsou v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb. Současně zadavatel uvedl, že při stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. nepřekročitelné výše nabídkové ceny, nebyly odpovídajícím způsobem zohledněny finanční náklady na předmět plnění veřejné zakázky.

14. Dne 26. 2. 2016 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0080/2016/VZ-07135/2016/541/MSc správní řízení vedené pod sp. zn. S0080/2016/VZ podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pro bezpředmětnost zastavil, neboť zadavatel předmětné zadávací řízení sám zrušil.

15. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podal dodavatel – GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 26. 2. 2016, které byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel uvedeným námitkám navrhovatele svým rozhodnutím ze dne 7. 3. 2016 nevyhověl. Citované rozhodnutí zadavatele bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

16. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 16. 3. 2016 (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

17. Dne 17. 3. 2016 obdržel Úřad návrh navrhovatele ze dne 16. 3. 2016, který směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 18. 2. 2016. Navrhovatel je přesvědčen, že důvody zrušení zadávacího řízení, které zadavatel uvedl ve svém rozhodnutí, nenaplňují žádný z předpokladů, které jsou uvedeny v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona a které umožňují zadavateli zrušit zadávací řízení.

18. Navrhovatel argumentuje, že z judikatury Krajského soudu v Brně a rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že důvody umožňující zrušit zadávací řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona musí stát vně zadavatele a musí se jednat o situaci, kdy již zadavatel nemá možnost přijmout opatření, kterým by porušení zákona napravil.

19. Navrhovatel uvádí, že ke stanovení předpokládané hodnoty dochází dle § 13 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení, a příslušný zadavatelem uváděný důvod pro zrušení zadávacího řízení tedy nelze považovat za důvod, který by nastal objektivně v důsledku působení některé vnější, nepředvídatelné události, ale se jedná o důvod subjektivního rázu, jež je zapříčiněn pochybením zadavatele samotného při stanovení předpokládané hodnoty jako nejvýše přípustné nabídkové ceny. Navrhovatel se domnívá, že tvrzení zadavatele že veřejnou zakázku nelze realizovat za stanovenou předpokládanou hodnotu by mělo být potvrzeno až na základě podaných nabídek. Zadavatel tak měl dle navrhovatele v zadávacím řízení dospět přinejmenším do fáze posouzení a hodnocení nabídek.

20. Navrhovatel dále konstatuje, že zadavatel nebyl oprávněn zadávací řízení zrušit, neboť zrušení zadávacího řízení představuje až nejzazší řešení (ultima ratio), kterého by mělo být užito pouze v případech, kdy zadavatel reálně nedisponuje možnostmi, jak vzniklou situaci řešit jinak. Dle navrhovatele mohl zadavatel pochybení v zadávací dokumentaci zhojit např. změnou zadávacích podmínek a prodloužením lhůty pro podání nabídek.

21. Navrhovatel rovněž ve svém návrhu namítá, že předmětné rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení není dostatečně konkrétní, neboť zadavatel rozvedl a konkretizoval důvody vedoucí ke zrušení zadávacího řízení až ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 3. 2016. Vzhledem k uvedenému, považuje navrhovatel rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení za netransparentní a nepřezkoumatelné.

22. Závěrem svého návrhu se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 2. 2016 o zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

23. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 17. 3. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

24. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

25. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0170/2016/VZ-11334/2016/541/MSc ze dne 18. 3. 2016.

Vyjádření zadavatele k návrhu

26. Dne 24. 3. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla skutečnost, že soupis stavebních prací byl zpracován v rozporu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., a rovněž to, že jím nebyla správně stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky, která zároveň představovala nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou výši nabídkové ceny. Zadavatel uvádí, že tyto důvody vyplynuly z podrobné revize zadávacích podmínek učiněné v návaznosti na podané námitky dodavatele Metrostav a.s. a dodavatele HOCHTIEF CZ a. s.

27. Zadavatel odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v jeho rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 3. 2016, ve kterém uvedl, že se v daném případě jednalo o důvody hodné zvláštního zřetele stojící vně zadavatele, neboť předmětný soupis stavebních prací i stanovená předpokládaná hodnota, která je rovněž maximální možnou nabídkovou cenou, objektivně obsahovaly nedostatky a byly tak v rozporu se zákonem. Zadavatel uvádí, že z rozhodovací praxe Úřadu vyplývá možnost zrušit zadávací řízení z důvodu chyby v zadávací dokumentaci způsobující její rozpor se zákonem. K argumentaci navrhovatele, že zadavatel měl změnit zadávací podmínky a prodloužit lhůtu pro podání nabídek, zadavatel v citovaném rozhodnutí o námitkách uvádí, že zadávací dokumentace vyžaduje komplexní úpravu, a proto se zadavatel rozhodl zadávací řízení zrušit. Zadavatel nicméně uvedl, že po nezbytné úpravě zadávacích podmínek přistoupí k realizaci nového zadávacího řízení na předmět veřejné zakázky. Zadavatel dále konstatuje, že z rozhodovací praxe Úřadu vyplývá možnost zrušit zadávací řízení i v průběhu lhůty pro podání nabídek.

28. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že měl v zadávacím řízení dospět alespoň do fáze posouzení a hodnocení nabídek, aby zjistil, zda je možno veřejnou zakázku za stanovenou maximální hodnotu realizovat. Takový postup zadavatel vzhledem k prokazatelně chybějícímu zahrnutí části finančních nákladů do předpokládané hodnoty považuje za nepřípustný, neboť nelze vyloučit, že by zadavatel neobdržel žádné nabídky či obdržel pouze nabídky s cenami, za něž by uchazeči následně nebyli schopni řádně včas a bez dodatečných nákladů plnit předmět veřejné zakázky. Dle zadavatele se zrušením zadávacího řízení a následným vypsáním zadávacího řízení nového situace dodavatelů nijak nezhoršuje.

29. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele týkajícím se nedostatečného odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a poznamenává, že navrhovatel tuto svoji výhradu měl uplatnit již v podaných námitkách, což neučinil.

30. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele ze dne 16. 3. 2016 zamítl.

Další průběh správního řízení

31. Usnesením č. j. ÚOHS-S0170/2016/VZ-16048/2016/541/MSc ze dne 15. 4. 2016 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32. Účastníci správního řízení se v Úřadem stanovené lhůtě nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

33. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí části návrhu navrhovatele ze dne 16. 3. 2016 podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, a o zamítnutí části návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť návrh nebyl v části týkající se nedostatečného odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 18. 2. 2016 podán oprávněnou osobou.

Relevantní ustanovení zákona

34. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

35. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

36. Podle § 40 odst. 3 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

37. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

38. Podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 citovaného ustanovení zákona obsahovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě.

39. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

40. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.

41. Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

42. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

43. Podle § 114 odst. 10 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 3 věty první a druhé cit. ustanovení zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

44. Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 84 odst. 2 až 5 zákona.

45. Ve vztahu k ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, ve kterém je uvedena možnost zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, Úřad předně v obecné rovině odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, ve kterém je uvedeno, že „důvody hodné zvláštního zřetele jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. (…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu, a tedy přesně v duchu výkladu provedeného krajským soudem. Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení „důvody zvláštního zřetele hodné“ vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona“.

46. Je tedy zřejmé, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele – slovy zákona „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle výše uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se tyto důvody vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a že se jedná o důvody „zvláštního zřetele“. Současně by měl zadavatel ke zrušení zadávacího řízení přistoupit ve lhůtě bez zbytečného odkladu.

47. Z citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu je rovněž patrné, že smysl a účel restriktivního výkladu zákona ve vztahu k možnosti zrušit zadávací řízení, konktrétně dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tkví v zamezení svévolného jednání zadavatele, jež by mohlo vyústit v korupční jednání či nepřípustnou odplatu zejména vůči dodavatelům.

48. Jako důvody umožňující zrušit zadávací řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona jsou ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu uváděny příklady, kdy např. zadavateli byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže požadovat. Nejvyšší správní soud (stejně jako Krajský soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 79/2008-60 ze dne 6. 10. 2010, ze kterého cituje ve svém návrhu navrhovatel) odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu, dle které „lze zrušit řízení i v případě, že se v průběhu řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Takovými důvody může být například porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě, kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt“.

49. Z výše uvedeného je zřejmé, že objektivním důvodem zvláštního zřetele, pro který je zadávací řízení možno dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušit, je rovněž situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí rozpor zadávací dokumentace se zákonem. V citované judikatuře, resp. důvodové zprávě k zákonu, je však současně dovozeno, že se má jednat o případy, kdy zadavatel nemá reálně jinou možnost nápravného opatření, než zadávací řízení zrušit. V takovémto případě jsou tak splněny obě podmínky (uvedené v bodě 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí) umožňující postupovat dle § 84 odst. 2 zákona. K uvedenému Úřad poznamenává, že při výkladu předmětného ustanovení zákona je rovněž nutno přihlédnout ke konkrétním okolnostem daného případu a zohlednit smysl a účel daného ustanovení, stejně jako zásady průběhu zadávacího řízení. V kontextu šetřeného případu se pak jedná zejména o zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.

50. Výkladem zásady transparentnosti se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, přičemž konstatoval, že „podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný“. Požadavek transparentnosti tak dle citovaného soudu není splněn, „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“.

51. V šetřeném případě zadavatel v návaznosti na obdržené námitky dodavatele HOCHTIEF CZ a. s., resp. návrh dodavatele Metrostav a.s., nechal za účelem posouzení souladu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, jež byl součástí zadávací dokumentace, s platnou legislativou a k posouzení stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky zpracovat posudek ze dne 15. 2. 2016. Z uvedeného posudku jednoznačně vyplývá, že soupisy stavebních prací, dodávek a služeb zpracované v rámci předmětné veřejné zakázky neodpovídají prováděcí vyhlášce č. 230/2012 Sb., neboť u některých položek tohoto soupisu stavebních prací, dodávek a služeb existuje rozpor mezi číselnou klasifikací z cenové soustavy a slovním popisem této položky. V citovaném posudku je rovněž konstatováno, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena neúměrně nízko a je doporučeno její stanovení na hodnotu 1 500 000 000 Kč bez DPH.

52. Zadavatel dne 18. 2. 2016 předmětné zadávací řízení na veřejnou zakázku v souladu se závěry posudku ze dne 15. 2. 2016 dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil, přičemž jako důvod uvedl, že soupisy stavebních prací, dodávek a služeb předložené dodavatelům nejsou v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb. a že ve stanovené výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jež byla současně stanovena zadavatelem jako maximální hranice nabídkové ceny, nebyly odpovídajícím způsobem zohledněny finanční náklady na předmět plnění veřejné zakázky.

53. Jak bylo uvedeno výše, zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky podle výše uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se důvody vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a že se jedná o důvody „zvláštního zřetele“.

54. Úřad předně konstatuje, že se ztotožňuje se zjištěními uvedenými v posudku ze dne 15. 2. 2016, že soupis stavebních prací, dodávek a služeb, jenž byl součástí zadávací dokumentace, obsahoval nejasnosti, které způsobovaly jeho rozpor se zákonem, resp. s vyhláškou č. 230/2012 Sb. Úřad má rovněž za to, že v šetřeném případě mohla být v kontextu námitek dodavatele HOCHTIEF CZ a. s. a na základě následně zpracovaného posudku oprávněná obava zadavatele týkající se neúměrně nízké předpokládané hodnoty, jež byla současně maximální přípustnou nabídkovou cenou.

55. Úřad v návaznosti na uvedené pro úplnost podotýká, že navrhovatel v podaném návrhu ve vztahu k zadavatelem uvedeným důvodům pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku zpochybňuje tvrzení zadavatele, že veřejnou zakázku není možno realizovat za stanovenou předpokládanou hodnotu, jež je současně maximální možnou nabídkovou cenou, neboť se domnívá, že toto tvrzení zadavatele by mělo být potvrzeno až na základě podaných nabídek a zadavatel tak měl v zadávacím řízení na veřejnou zakázku dospět přinejmenším do fáze posouzení a hodnocení nabídek. Navrhovatel však ve svém návrhu nikterak nezpochybňuje zadavatelem udávaný nesoulad soupisu stavebních prací, dodávek a služeb se zákonem, resp. s vyhláškou č. 230/2012 Sb., nesouhlasí pouze se zrušením předmětného zadávacího řízení namísto využití možnosti zadavatele provést úpravu zadávacích podmínek prostřednictvím dodatečných informací a následného prodloužení lhůty pro podání nabídek.

56. Úřad uvádí, že v šetřeném případě, kdy není sporu o tom, že soupis stavebních prací, dodávek a služeb, obsahuje rozpor s příslušnou prováděcí vyhláškou, a kdy existuje důvodná pochybnost týkající se přiměřenosti stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jež je maximální přípustnou nabídkovou cenou, lze považovat existenci rozporu zadávací dokumentace se zákonem za dostatečně prokázanou.

57. K argumentaci navrhovatele, že zadavatel měl za účelem ověření nepřiměřenosti stanovené předpokládané hodnoty v zadávacím řízení dospět alespoň do fáze posouzení a hodnocení nabídek Úřad uvádí, že takovýto postup zadavatele za situace, kdy existuje reálné riziko, že žádná z případně podaných nabídek nebude schopna splnit požadavky zadavatele, nelze považovat za účelný a znamenal by pro zadavatele patrně pouze zbytečný průtah zadávacího řízení. Úřad nad rámec uvedeného poznamenává, že jakékoliv zjištění týkající se přiměřenosti výše stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky by stejně nemohlo mít vliv na okolnosti zrušení zadávacího řízení, jelikož jeden prokázaný rozpor zadávací dokumentace se zákonem je jako důvod pro zrušení zadávacího řízení postačující.

58. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je splněna podmínka (uvedená v bodě 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí) požadující, aby se důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona vyskytly v průběhu zadávacího řízení, neboť zadavatel byl v šetřeném případě na možný rozpor zadávací dokumentace se zákonem upozorněn až na základě podaných námitek, v důsledku nichž si následně nechal zpracovat posouzení soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a stanovené výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Při posouzení druhé podmínky vztahující se k předmětnému ustanovení zákona je však třeba posoudit naplnění požadavku dovozeného ve výše citované judikatuře, resp. důvodové zprávě k zákonu, umožňujícího zadávací řízení zrušit dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, pouze pokud zadavatel nemá reálně jinou možnost nápravného opatření.

59. I přes výše uvedené závěry o nezákonnosti nastavených zadávacích podmínek má Úřad za to, že předmětem sporu v šetřeném případě není posouzení toho, zda je zadávací dokumentace v rozporu se zákonem, tedy zda měl zadavatel oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení, ale klíčovou otázkou je, zda zadavatel zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku v dané situaci, tj. před koncem lhůty pro podání nabídek, v souladu se zákonem, resp. zda neexistovala pro zadavatele jiná alternativa postupu, která by umožnila pokračování zadávacího řízení.

60. Úřad předně poznamenává, že ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku typicky dochází až ve fázi po podání nabídek [jako je tomu v případě výše citované judikatury týkající se ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona], zatímco šetřený případ je do jisté míry specifický tím, že zadavatel ke zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku přistoupil ještě před koncem lhůty pro podání nabídek, konkrétně více než dva měsíce před koncem této lhůty, a to v situaci, kdy zadavatel zatím neobdržel od dodavatelů žádnou nabídku.

61. Úřad má za to, že uvedené okolnosti je nutno v daném případě zohlednit při výkladu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť zrušení zadávacího řízení ve fázi před koncem lhůty pro podání nabídek, kdy zadavatel ještě žádnou nabídku ani neobdrží, nemůže být považováno za svévolné jednání zadavatele, jež by bylo způsobilé vyvolat pochybnost o možné korupci či nepřípustné veřejné odplatě zadavatele. V tomto smyslu tak není zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v rozporu s účelem a smyslem restriktivního výkladu ustanovení zákona týkajících se zrušení zadávacího řízení konstatovaným v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010.

62. V šetřeném případě je nutno zohlednit rovněž skutečnost, že v průběhu předmětného zadávacího řízení, tj. od jeho zahájení dne 20. 7. 2015 až do jeho zrušení dne 18. 2. 2016, zadavatel upravil zadávací podmínky prostřednictvím celkem 55 dodatečných informací, přičemž 17krát opravil také oznámení o zakázce uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek. Navzdory všem provedeným změnám však zadávací dokumentace, konkrétně soupisy stavebních prací, dodávek a služeb předložené dodavatelům, stále obsahovala chyby (jak vyplývá z posudku ze dne 15. 2. 2016), resp. rozpor s vyhláškou č. 230/2012 Sb., přičemž dle zadavatele byla nezbytná jejich komplexní úprava. Tato potřeba rozsáhlejších úprav soupisu stavebních prací, dodávek a služeb vyplývá rovněž z posouzení soupisu stavebních prací ze dne 15. 2. 2016, v němž je mimo jiné uvedeno, že je potřeba „provést důkladnou revizi soupisů a opravit zjištěné nedostatky (zejména obchodní názvy v položkách a různé doplňkové položky, jejichž obsah či ocenění je nejasné a nejednoznačné)“.

63. Úřad tedy konstatuje, že v šetřeném případě soupis stavebních prací, dodávek a služeb obsahoval nesrovnalosti, které způsobovaly jeho nesoulad se zákonem, resp. s prováděcí vyhláškou č. 230/2012 Sb., přičemž odstranění těchto chyb nelze považovat za triviální, neboť bude vyžadovat podstatné přepracování předmětného soupisu stavebních prací, dodávek a služeb.

64. K uvedenému lze doplnit, že odstranit chybu způsobující rozpor zadávací dokumentace se zákonem je obecně možno dvěma způsoby. Jednak může zadavatel provést příslušné úpravy zadávacích podmínek a prodloužit lhůtu pro podání nabídek dle § 40 odst. 3 zákona, případně může zadavatel (při splnění dalších zákonem stanovených podmínek) zrušit zadávací řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. V šetřeném případě čelil zadavatel obdobné volbě, jak odstranit nezákonnost zadávacích podmínek. Pokud by se zadavatel rozhodl postupovat prvním uvedeným způsobem, tj. provedením úpravy zadávacích podmínek a prodloužením lhůty pro podání nabídek, opětovně by v rámci předmětného zadávacího řízení využil institutu dodatečných informací a poskytl dodavatelům opravený soupis stavebních prací. Bylo by tedy pokračováno v zadávacím řízení, ve kterém již zadavatel např. v návaznosti na provedené změny zadávacích podmínek prostřednictvím 55 dodatečných informací 17krát prodloužil lhůtu pro podání nabídek. Ve druhém případě (který zadavatel v šetřeném případě skutečně využil), by došlo ke zrušení zadávacího řízení a po provedení opravy předmětného soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky k zahájení zadávacího řízení nového (což zadavatel sám prohlašuje). Úřad uvádí, že v prvním uvedeném případě by se zadávací řízení z důvodu jeho delšího trvání a značného množství provedených změn v jeho průběhu mohlo jevit nečitelným a nepřehledným, a tedy i méně transparentním ve srovnání s druhou uvedenou variantou spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

65. Úřad je přesvědčen, že obě výše nastíněné alternativy jsou z pohledu dodavatelů ekvivalentní, neboť v obou případech by došlo k přepracování zadávací dokumentace v obdobném časovém rámci. V případě úpravy zadávacích podmínek by byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to patrně tak, aby v souladu s § 40 odst. 3 zákona činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek. Úřad pro úplnost dodává, že prostředky investované do přípravy nabídky do šetřeného zadávacího řízení nelze označit za zbytečně vynaložené, neboť tytéž nabídky mohou být nepochybně po úpravě využity i v nově zahájeném zadávacím řízení na tentýž předmět plnění veřejné zakázky, stejným způsobem jako by byly využity v případě úpravy zadávacích podmínek ve stávajícím zadávacím řízení.

66. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona ve fázi před koncem lhůty po podání nabídek, kdy zadavatel současně žádnou nabídku ani neobdržel, nebylo v šetřeném případě v rozporu se smyslem a účelem daného ustanovení zákona. Současně důvodem pro zrušení zadávacího řízení byl v šetřeném případě rozpor zadávací dokumentace se zákonem, jenž vyžadoval její podstatné přepracování, a taktéž nepřiměřeně stanovená výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž odstranění těchto chyb prostřednictvím změny zadávacích podmínek a pokračování v zadávacím řízení by v daném případě nemuselo vést ke zdárnému dokončení zadávacího řízení.

67. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, že judikatura, resp. důvodová zpráva k zákonu, umožňuje zadavateli zadávací řízení zrušit pouze, pokud již nemá možnost přijmout opatření k nápravě, kterým by zjištěné porušení zákona napravil, Úřad uvádí, že takovéto opatření musí být považováno za smysluplné a účelné. V daném případě zadavateli mimo jiné hrozí riziko, že by v důsledku případně provedených komplexních úprav zadávacích podmínek mohl být vystaven námitce netransparentnosti zadávacího řízení ze strany některého z dodavatelů, přičemž v daném případě, jak vyplývá z dosavadní úspěšnosti zadavatele při koncipování zadávacích podmínek, by s velkou pravděpodobností byly takovéto námitky oprávněné.

68. Úřad pro úplnost odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 131/2007-131 ze dne 12. 5. 2008, ve kterém Nejvyšší správní soud konstatuje, že „má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků, je povinen při změně zadávací dokumentace buď vyhlásit řízení nové nebo oznámit změnu zadávací dokumentace takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tedy oznámit změnu zadávací dokumentace (tedy celé veřejné zakázky) stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt. (…) Předmět a podmínky definované v zadávací dokumentaci nebo v oznámení veřejné zakázky musí být dodržovány po celý „život“ veřejné zakázky.“

69. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že v šetřeném případě došlo i k naplnění druhé podmínky dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť se vzhledem k výše uvedeným okolnostem jedná o důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli rozumně požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad tedy uzavírá, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení zrušeno dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona s odkazem na objektivní důvod hodný zvláštního zřetele, jenž se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

70. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona v souladu se zákonem, a proto Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

71. Srovnáním návrhu navrhovatele ze dne 16. 3. 2016 a námitek navrhovatele ze dne 26. 2. 2016 Úřad zjistil, že v uvedeném návrhu je namítáno nedostatečné odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 18. 2. 2016, přičemž tuto námitku navrhovatel nevznesl v rámci svých námitek podaných zadavateli. Navrhovatel tedy svůj návrh rozšířil nad rámec podaných námitek o námitky směřující proti netransparentnosti, resp. nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

72. Dle zjištění Úřadu nejsou součástí dokumentace o veřejné zakázce mimo námitek ze dne 26. 2. 2016 žádné další námitky podané navrhovatelem.

73. Ustanovení § 110 odst. 7 zákona stanovuje jasný požadavek, že podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele je podání námitek ve stejné věci. V § 114 odst. 10 zákona je dále stanoveno, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

74. V šetřeném případě zadavatel námitky ve výše uvedené věci nepodal vůbec, ačkoliv tak nepochybně mohl učinit, neboť proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 18. 2. 2016 námitky v jiné věci podal. Navrhovatel dále ani žádným způsobem neprokázal, že šlo o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

75. Vzhledem k tomu, že podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci a navrhovatel řádně a včas příslušné námitky nepodal, nebyl návrh navrhovatele v části směřující proti nedostatečnému odůvodnění předmětného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podán oprávněnou osobou. Úřad současně nebyl dle § 114 odst. 10 zákona oprávněn přihlédnout k uvedenému tvrzení navrhovatele, a proto se touto otázkou dostatečnosti odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 18. 2. 2016 v rámci tohoto správního řízení nezabýval.

76. Vzhledem k uvedenému proto Úřad návrh v části směřující proti nedostatečnému odůvodnění uvedeného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

1. Královéhradecký kraj, Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové

2. GEOSAN GROUP a.s., U Nemocnice 430, 280 02 Kolín

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy