číslo jednací: R0121/2016/VZ-34080/2016/323/RBu
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zajištění správy, provozu, údržby, oprav a obnovy veřejného osvětlení na správním území města Týnec nad Sázavou |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 19. 8. 2016 |
| Dokumenty |  2016_R0121.pdf 378 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-R0121/2016/VZ-34080/2016/323/RBu |
|
18. srpna 2016 |
V řízení o rozkladu ze dne 25. 4. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
-
ČEZ Energetické služby, s.r.o., IČO 27804721, se sídlem Výstavní 1144/103, 706 02 Ostrava - Vítkovice, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 28. 1. 2016 doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 01928, IČO 63268914, Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., IČO 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0058/2016/VZ-14750/2016/531/ESt ze dne 7. 4. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh dne 1. 2. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
-
Města Týnec nad Sázavou, IČO 00232904, se sídlem K Náklí 404, 257 41 Týnec nad Sázavou, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 2. 2016 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Zajištění správy, provozu, údržby, oprav a obnovy veřejného osvětlení na správním území Města Týnec nad Sázavou“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 6. 11. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 11. 2015 pod ev. č. 515631, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 219-399691,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0058/2016/VZ-14750/2016/531/ESt ze dne 7. 4. 2016
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh ze dne 1. 2. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0058/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Zajištění správy, provozu, údržby, oprav a obnovy veřejného osvětlení na správním území Města Týnec nad Sázavou“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 6. 11. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 11. 2015 pod ev. č. 515631, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 219-399691,
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 1. 2. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) návrh navrhovatele – ČEZ Energetické služby, s.r.o., IČO 27804721, se sídlem Výstavní 1144/103, 706 02 Ostrava - Vítkovice (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Týnec nad Sázavou, IČO 00232904, se sídlem K Náklí 404, 257 41 Týnec nad Sázavou (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění správy, provozu, údržby, oprav a obnovy veřejného osvětlení na správním území Města Týnec nad Sázavou“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 6. 11. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 11. 2015 pod ev. č. 515631, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 219-399691 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku a dále vydání předběžného opatření, kterým by Úřad k zajištění účelu řízení dle § 117 odst. 1 písm. b) zákona pozastavil zadávací řízení.
3. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0058/2016/VZ-07264/2016/531/ESt ze dne 24. 2. 2016 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by mělo být pozastaveno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 7. 4. 2016 vydal Úřad, po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0058/2016/VZ-14750/2016/531/ESt z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
5. Úřad ohledně navrhovatelem tvrzeného střetu zájmů konstatoval, že účast stávajícího dodavatele, který je se zadavatelem majetkově provázán, v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku nemůže sama o sobě znamenat porušení zákona zadavatelem, neboť žádné ustanovení zákona tuto situaci neupravuje, a tudíž ani nezakazuje, a současně účast stávajícího dodavatele v zadávacím řízení není ani popřením základních zásad zadávacího řízení, prostřednictvím nichž dochází k vyjádření smyslu a účelu zákona.
6. Co se týká povinnosti zadavatele postupovat dle ustanovení zákona upravujících veřejné zakázky na stavební práce Úřad dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebyl zadavatel při tvorbě zadávací dokumentace, v části týkající se stavebních prací u stavebních objektů SO 1 – SO 8 a SO 10, povinen aplikovat ustanovení § 44 odst. 4 a 5 zákona ani dalších souvisejících podzákonných právních předpisů, neboť šetřená veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na služby, na níž automaticky nelze aplikovat všechna ustanovení příslušných právních předpisů, zejména ta, jež jsou platná výhradně pro veřejné zakázky na stavební práce. Podle Úřadu se zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedopustil porušení ustanovení § 44 odst. 4 a odst. 5 zákona, jakož ani porušení vyhlášky č. 230/2012 Sb.
7. K námitce navrhovatele, že zadavatel nepřiměřeně nastavil kvalifikační předpoklady, Úřad uvedl, že požadavky zadavatele na technické kvalifikační předpoklady technika, tj. koordinátora systému veřejného osvětlení, na „zkušenost s realizací alespoň jedné zakázky, jejímž předmětem bylo řízení a koordinace provozu a servisu veřejného osvětlení v rozsahu alespoň 900 světelných míst pro jednoho objednatele,“ odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, a zadavatel je tudíž stanovil v souladu se zákonem.
III. Námitky rozkladu
8. Dne 25. 4. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 8. 4. 2016. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
9. Navrhovatel je v rozkladu nadále přesvědčen, že zadávací podmínky veřejné zakázky jako celek vykazují vysokou míru netransparentnosti a jsou v řadě svých ustanovení v rozporu se zákonem, a uvádí následující námitky.
10. Podle navrhovatele zadavatel svým postupem v zadávacím řízení přijetí jakýchkoliv účinných opatření zamezujících střetu zájmů neprokázal, naopak již samotné zadávací podmínky veřejné zakázky nastavil tak, aby mohly přinést současnému provozovateli neoprávněnou výhodu.
11. Závěr Úřadu, že na „smíšené“ zakázky, jejichž obsahem jsou stavební práce, avšak primárním je poskytnutí služeb či dodávek, se nevztahují ustanovení zákona ani souvisejících podzákonných právních předpisů upravující veřejné zakázky na stavební práce, neboť se nejedná o veřejnou zakázku na stavební práce, je podle navrhovatele s ohledem na odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela jednoznačně opřen pouze a výlučně o jazykový výklad právní normy, který je však pro aplikaci zákona v dané problematice zcela nedostatečný. Navrhovatel je přesvědčen, že při využití jiných metod výkladu právní normy, zejména při využití výkladu teleologického a logického, by závěr uvedený v napadeném rozhodnutí musel být zcela opačný.
12. Navrhovatel v rozkladu trvá na tom, že zadavatel v zadávací dokumentaci nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla, což způsobuje nečitelnost zadávacího řízení a je současně i porušením zásady transparentnosti stanovené v § 6 zákona.
13. V závěru rozkladu navrhovatel považuje názor Úřadu, že zadavatel sice pochybil, když nedostatečně klasifikoval předmět veřejné zakázky CPV kódy, nicméně dané pochybení nemělo, resp. nemohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, za nesprávný.
Závěr rozkladu
14. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
16. Dne 8. 6. 2016 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 1. 6. 2016 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Přílohou výše uvedeného přípisu zadavatele byla rovněž zmíněná smlouva, přičemž oba tyto dokumenty se staly součástí správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0058/2016/VZ.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení rozhodných skutečností s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
18. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení, zahájené na návrh ze dne 1. 2. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0058/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, zastavil.
19. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
20. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
21. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
22. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
23. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
24. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
25. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
26. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „[d]ůvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
27. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
28. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
29. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku.
30. Dne 8. 6. 2016 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 1. 6. 2016 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Přílohou výše uvedeného přípisu zadavatele byla rovněž zmíněná smlouva. Uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
31. V tomto správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0058/2016/VZ tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
32. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť žádné rozhodnutí by již navrhovateli neumožnilo znovu se účastnit zadávacího řízení. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
33. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
34. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
35. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „[v] případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.“ (obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015)
36. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.
37. K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“
38. Uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky tedy zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření dle § 118 odst. 1 zákona a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
39. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu, při zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.
41. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti napadenému rozhodnutí, které zamítlo návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona a následně došlo dne 1. 6. 2016 k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, čímž došlo ke skutečnosti, která odůvodňuje zastavení řízení, dospěl jsem k závěru, že došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
42. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
43. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
44. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
2. Doc. JUDr. Mgr. Jana Tlapák Navrátilová, Ph.D., advokátka, Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.