číslo jednací: S0811/2015/VZ-45086/2015/532/MOn

• Instance: I.
• Věc: IC026 – LASER TRACKER-II
• Účastníci:
  1. České vysoké učení technické v Praze
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 6. 9. 2016
• Související rozhodnutí: S0811/2015/VZ-45086/2015/532/MOn; R0010/2016/VZ-36910/2016/322/DRu

Č. j.: ÚOHS-S0811/2015/VZ-45086/2015/532/MOn

17.12.2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 19.11.2015, jehož účastníkem je

• zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – při zadávání veřejné zakázky „IC026 – LASER TRACKER-II“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 11.8.2014 k podání nabídky, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 13.8.2014, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10.10.2014 a uveřejněno dne 13.10.2014 pod ev. č. 499266 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 16.10.2014 pod ev. č. 2014/S 199-351547,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím,  že porušil ustanovení § 62 odst. 3 cit. zákona o veřejných zakázkách, v návaznosti na § 82 odst. 4 cit. zákona o veřejných zakázkách, když s vybraným uchazečem – NMS s.r.o., IČO 35764848, se sídlem Hviezdoslavova 13, 821 06 Bratislava, Slovenská republika – dne 15.9.2014 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky „IC026 – LASER TRACKER-II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 11.8.2014 k podání nabídky, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 13.8.2014, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10.10.2014 a uveřejněno dne 13.10.2014 pod ev. č. 499266 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 16.10.2014 pod ev. č. 2014/S 199-351547, ačkoliv výše jmenovaný vybraný uchazeč před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) cit. zákona o veřejných zakázkách, přičemž nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy a tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – ukládá,

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Na základě výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním ze dne 11.8.2014 uveřejněné na profilu zadavatele dne 13.8.2014 zahájil zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zadávací řízení na veřejnou zakázku „IC026 – LASER TRACKER-II“; oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10.10.2014 a uveřejněno dne 13.10.2014 pod ev. č. 499266 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 16.10.2014 pod ev. č. 2014/S 199-351547 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Jako nejvhodnější byla zadavatelem vybrána nabídka uchazeče NMS s.r.o., IČO 35764848, se sídlem Hviezdoslavova 13, 821 06 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „vybraný uchazeč“).

3. Smlouvu na plnění veřejné zakázky zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 15.9.2014.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 19.10.2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Úřad s  obsahem podnětu seznámil zadavatele a současně si vyžádal dokumentaci k veřejné zakázce a stanovisko zadavatele k obsahu podnětu.

5. Úřad na základě obdrženého podnětu a po předběžném přezkoumání předložených podkladů získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání předmětné veřejné zakázky.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

7. Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 19.11.2015, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0811/2015/VZ-40134/2015/532/MOn z téhož dne. Citovaným oznámením Úřad seznámil zadavatele se svými pochybnostmi o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], v návaznosti na § 82 odst. 4 zákona, když s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ačkoliv vybraný uchazeč před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona.

8. Usnesením č. j. ÚOHS-S0811/2015/VZ-40238/2015/532/MOn ze dne 20.11.2015 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. vyjádřit své stanovisko v řízení.

9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0811/2015/VZ-41864/2015/532/MOn ze dne 1.12.2015 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 27.11.2015

10. Zadavatel uvádí, že vybraný uchazeč, se kterým byla podepsána smlouva o dílo, je zapsán v „Zoznamu podnikatelov“ (dále jen „zahraniční seznam kvalifikovaných dodavatelů“) vedeném Úradom pre verejné obstarávanie dle § 128 zákona č. 25/2006 Z.z., o verejnom obstarávaní, ve znení neskorších predpisov (dále jen „zákon o verejnom obstarávaní“). Zadavatel konstatuje, že měl k dispozici výpis vybraného uchazeče ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Podle zadavatele zápisem do zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů uchazeč prokazuje na území Slovenské republiky mimo jiné i osobní postavení podle § 26 posledně cit. zákona, a musel tedy doložit doklady odpovídající dokladům v rozsahu dle § 53 zákona, způsobem dle § 53 odst. 3 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že ze smyslu § 143 zákona vyplývá, že zápis do zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů nahrazuje i kvalifikaci dle § 53 zákona ve vztahu k České republice.

11. Zadavatel uvádí, že přesto, že předložil kopii výpisu, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že nebyla splněna jeho povinnost předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace ve smyslu ust. § 62 odst. 3 zákona. Jak plyne z dikce ust. § 62 odst. 3 zákona, uchazeč je podle zadavatele povinen předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Zadavatel na základě výše uvedeného nabývá dojmu, že uchazeč není povinen tyto originály zadavateli po předložení ponechat, a proto z tohoto důvodu zadavatel nemůže být ani povinen tyto originály uschovat a mít následně k dispozici.

12. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27.11.2015 odkazuje i na svoje stanovisko ze dne 3.11.2015, které zpracoval v souvislosti s obdrženým podnětem. V uvedeném stanovisku zadavatel k problematice, která je předmětem tohoto správního řízení, argumentuje obdobně jako ve svém stanovisku ze dne 27.11.2015, kde rovněž uvádí, že měl k dispozici výpis vybraného uchazeče ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zadavatel taktéž i v tomto vyjádření uvádí, že zápisem do zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů uchazeč prokazuje na území Slovenské republiky mimo jiné i osobní postavení podle § 26 zákona o verejnom obstarávaní, a musel tedy doložit doklady odpovídající dokladům v rozsahu dle § 53 zákona, způsobem dle § 53 odst. 3 zákona. Zadavatel i v tomto svém vyjádření nabyl přesvědčení, že ze smyslu § 143 zákona vyplývá, že zápis do zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů nahrazuje i kvalifikaci dle § 53 zákona ve vztahu k České republice.

13. Zadavatel navrhuje, aby Úřad zahájené správní řízení podle § 117a písm. f) zákona zastavil.

Vyjádření zadavatele ze dne 8.12.2015

14. Zadavatel v předmětném vyjádření opětovně odkazuje na své předchozí vyjádření ze dne 3.11.2015 a navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 117a písm. f) zákona zastavil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

15. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil ustanovení § 62 odst. 3 zákona, v návaznosti na § 82 odst. 4 zákona, když s vybraným uchazečem dne 15.9.2014 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ačkoliv tento uchazeč před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona, přičemž nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy a tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

K právnímu postavení zadavatele

16. V šetřeném případě Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona i tzv. jiná právnická osoba.

17. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1) byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

18. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně.

19. Z úplného znění statutu zadavatele ze dne 30.12.2014 vyplývá, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), dne 24.3.2014 pod č. j. MSMT-10199/2014 registrovalo Statut Českého vysokého učení technického v Praze. Za účelem zjištění, zda zadavatel uspokojuje potřeby veřejného zájmu, vycházel tudíž Úřad, mimo jiné, i ze zákona o vysokých školách.

20. Podle § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

21. Jestliže jde o naplnění první ze shora předestřených podmínek v šetřeném případě, tj. že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pak je třeba konstatovat, že zákon nikterak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemajících průmyslovou nebo obchodní povahu. Za účelem objasnění předmětné definice je tudíž nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), ze které lze dovodit, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a v neposlední řadě rovněž v oblasti ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje společnosti.

22. Vzhledem k právě řečenému a současně vzhledem k tomu, že zadavatel, coby vysoká škola, má naplňovat poslání, jehož obsahová stránka je vymezena v § 1 zákona o vysokých školách, je možné konstatovat, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování vzdělání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Úřad má tudíž za prokázané, že zadavatel naplňuje podmínku vymezenou v § 2 odst. 2 písm. d) bodu 1. zákona.

23. K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, je dále podstatné ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona. Jak vyplývá z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, zadavateli bylo v roce 2014 z veřejných zdrojů České republiky a ze zahraničí poskytnuto 3 909 056 000,- Kč, z toho 3 814 348 000,- Kč tvořily prostředky plynoucí z veřejných rozpočtů České republiky a 94 708 000,- Kč tvořily veřejné prostředky ze zahraničí. Normativní prostředky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byly poskytnuty ve výši 3 162 392 000,- Kč. Z výroční zprávy dále plyne, že celkové výnosy zadavatele ke dni 31.12.2014 činily částku ve výši 4 873 333 000,- Kč, z čehož tedy plyne, že zadavatel byl v roce 2014 převážně financován státem či jiným veřejným zadavatelem.

24. Vzhledem k právě řečenému má Úřad za prokázané, že v předmětném roce (tj. v roce 2014) bylo subjektem, jenž zadavatele převážně financovalo, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby veřejný zadavatel podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel je tedy subjektem, který byl povinen při zadávání předmětné veřejné zakázky postupovat podle zákona.

Relevantní ustanovení zákona

25. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

26. Podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 zákona.

27. Podle § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

28. Podle § 51 odst. 1 zákona veřejný zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

29. Ustanovení § 51 odst. 7 zákona stanoví, že nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace čestným prohlášením. Není-li povinnost, jejíž splnění má být v rámci kvalifikace prokázáno, v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele stanovena, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to platí i v případě, prokazuje-li splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky. Povinnost připojit k dokladům úředně ověřený překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce.

30. Podle § 53 odst. 1 zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel,

a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

c) který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu,

d) vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů,

e) který není v likvidaci,

f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) zákona požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby,

j) který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek a

k) kterému nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle zvláštního právního předpisu.

31. Podle § 53 odst. 3 zákona dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 předložením

a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [§ 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona],

b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [§ 53 odst. 1 písm. f zákona)],

c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [§ 53 odst. 1 písm. h zákona)],

d) čestného prohlášení [§ 53 odst. 1 písm. c) až e) a g), i) až k) zákona].

32. Podle § 62 odst. 1 zákona zadává-li veřejný zadavatel podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li veřejný zadavatel rovněž prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, použije se § 56 zákona obdobně. Veřejný zadavatel může požadovat také prohlášení podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona.

33. Ustanovení § 62 odst. 3 zákona stanoví, že ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

34. Vybraný uchazeč je podle § 82 odst. 4 zákona povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne-li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Uchazeč druhý či třetí v pořadí, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření smlouvy.

35. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

36. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

37. Podle § 143 odst. 2 zákona zadavatel může přijmout výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát od zahraničního dodavatele pouze v případě, pokud má zahraniční dodavatel sídlo či místo podnikání, popřípadě bydliště, ve státě, ve kterém byl výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát vydán.

38. Ustanovení § 143 odst. 3 zákona stanoví, že pokud z výpisu ze zahraničního seznamu či zahraničního certifikátu vyplývá, že zahraniční dodavatel prokázal splnění

a) základních kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 nebo 2 zákona,

b) profesních kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. a) až d) zákona, nebo

c) technických kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 zákona, jde-li o dodávky, § 56 odst. 2 písm. a), c) až h) zákona, jde-li o služby, a § 56 odst. 3 písm. a) až c) a písm. e) a f) zákona, jde-li o stavební práce,

nahrazuje výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát za podmínek stanovených v § 143 odst. 4 zákona splnění kvalifikace podle výše uvedených ustanovení tohoto odstavce, popřípadě splnění její příslušné části. Zadavatel je oprávněn vedle výpisu ze zahraničního seznamu či zahraničního certifikátu požadovat rovněž předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikace podle § 53 odst. 1 písm. f) až h) zákona, pokud si toto právo vyhradil v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

39. Podle § 143 odst. 4 zákona výpis ze zahraničního seznamu nesmí být starší 3 měsíců. Zahraniční certifikát musí být platný k poslednímu dni lhůty pro prokázání splnění kvalifikace.

K výroku I. rozhodnutí

40. Z předložené dokumentace vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Na rozdíl od veřejných zakázek zadávaných v otevřeném řízení se kvalifikace uchazečů o veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení nejdříve (tj. v rámci podaných nabídek) prokazuje formou čestného prohlášení, přičemž vybraný uchazeč následně v souladu s § 62 odst. 3 zákona zadavateli před uzavřením smlouvy předkládá originály dokladů prokazujících splnění jeho kvalifikace.

41. Ze zjištění Úřadu vyplývá, že před uzavřením smlouvy vybraný uchazeč zadavateli k prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů předložil pouze originál čestného prohlášení ze dne 9.9.2014 o splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona. Z dokumentace o veřejné zakázce rovněž vyplývá, že zadavatel měl před uzavřením smlouvy k dispozici rovněž nedatovanou, úředně neověřenou kopii ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

42. Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že význam prokazování kvalifikace spočívá ve snaze zajistit, aby smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena výhradně s takovým dodavatelem, který bude objektivně schopen konkrétní veřejnou zakázku řádně, včas a za splnění zadavatelem stanovených podmínek splnit, jinými slovy tedy výlučně s takovým dodavatelem, jež splňuje predispozice pro řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky. Obecně platí, že splnění základních kvalifikačních předpokladů musí být prokázáno každým dodavatelem, jenž se účastní zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž v případě zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení vybranému uchazeči před uzavřením smlouvy nastupuje povinnost předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace zadavateli, neboť ve lhůtě pro podání nabídek dodavatel do nabídky vkládá pouze čestné prohlášení o splnění kvalifikace. Úřad v dalším podotýká, že způsob prokázání základních kvalifikačních předpokladů vyplývá přímo ze zákona, přičemž obsah a rozsah základních kvalifikačních předpokladů nemůže být zadavatelem nikterak měněn.

43. Vybraným uchazečem v šetřeném případě nebyl tuzemský dodavatel, nýbrž dodavatel zahraniční, a to konkrétně dodavatel ze Slovenské republiky. Úřad uvádí, že v zemích odlišných od České republiky nemusí být určité doklady, jejichž předložení zákon za účelem prokázání splnění kvalifikace vyžaduje, vydávány příslušnými orgány buď vůbec, nebo sice mohou být vydávány, avšak v jiné podobě, resp. obsahující takové informace, které jsou z hlediska prokázání kvalifikace podle zákona irelevantní. S touto eventualitou počítá § 51 odst. 7 zákona. Z citovaného ustanovení zákona vyplývá, že v případě, kdy se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad, který je k prokázání kvalifikace podle zákona nezbytný nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace formou čestného prohlášení. Právě řečené však nic nemění na skutečnosti, že některé ze základních kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 53 odst. 1 zákona musí být ze strany uchazečů splněny jak ve vztahu k území České republiky, tak i k území jejich sídla, místa podnikání nebo bydliště. Těmito základními kvalifikačními předpoklady jsou konkrétně základní kvalifikační předpoklady vymezené v § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona.

44. Ve světle shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že vybraný uchazeč měl povinnost prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona nejen k zemi svého sídla (tzn. Slovenské republice), nýbrž i ve vztahu k území České republiky.

45. Pokud jde o způsob prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona ve vztahu k území České republiky, pak Úřad uvádí následující. K prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona slouží výpis z evidence Rejstříku trestů. Základní kvalifikační předpoklad podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona je prokazován prostřednictvím potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani formou čestného prohlášení. Konečně splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. h) zákona je prokazováno na základě potvrzení příslušného orgánu či instituce. Tímto orgánem (institucí) je myšlena příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

46. Z ustanovení § 62 odst. 3 zákona (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že vybraný uchazeč byl před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení v rámci součinnosti povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace, mj. tedy i originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění základní kvalifikace dle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

47. Z dokumentace o veřejné zakázce prokazatelně vyplývá, že vybraný uchazeč v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1 písm. a), b), f), a h) zákona způsobem podle § 53 odst. 3 zákona, a to ve vztahu k území České republiky, neboť zadavateli nepředložil originály nebo ověřené kopie dokladů prokazují splnění jeho základní kvalifikace.

48. Vybraný uchazeč v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy nepředložil originál nebo ověřenou kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů, čímž neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona ve vztahu k území České republiky.

49. Vybraný uchazeč v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy rovněž nepředložil originál nebo ověřenou kopii potvrzení příslušeného finančního úřadu České republiky, v důsledku čehož neprokázal splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona ve vztahu k území České republiky.

50. Vybraný uchazeč v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy ani nepředložil originál nebo ověřenou kopii potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o absenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, čímž neprokázal splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. h) zákona ve vztahu k území České republiky.

51. Úřad rovněž zkoumal, zda vybraný uchazeč v rámci poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona ve vztahu k zemi svého sídla (tzn. Slovenské republice).

52. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel měl před uzavřením smlouvy k dispozici výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

53. Z ustanovení § 143 odst. 3 zákona lze dovodit, že pokud z výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů či ze zahraničního certifikátu vyplývá, že zahraniční dodavatel prokázal splnění základních nebo profesních nebo technických kvalifikačních předpokladů, nahrazuje tento výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů či zahraniční certifikát předložení příslušných zákonem požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace dodavatele, respektive její části.

54. V této souvislosti je nezbytné podotknout, že zákonodárce v této souvislosti v § 143 odst. 3 zákona stanovil, že výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů, kterým dodavatel hodlá prokazovat splnění kvalifikace, nesmí být starší 3 měsíců.

55. Úřadu předložená dokumentace však obsahuje toliko nedatovanou, úředně neověřenou kopii výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Tento doklad tudíž nelze považovat za výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů ve smyslu § 143 odst. 3 zákona, kterým by bylo možno prokázat splnění kvalifikace, respektive její části zahraničním dodavatelem, v šetřeném případě v rámci poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy.

56. V této souvislosti se nelze ztotožnit s argumentací zadavatele uvedenou v jeho vyjádření ze dne 27.11.2015, že ačkoliv Úřadu předložil toliko neověřenou kopii výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů, nelze tím dovozovat, že zadavateli nebyl předložen originál (respektive úředně ověřená kopie) tohoto dokladu, neboť zákon vybranému uchazeči sice stanoví povinnost předložení originálů, respektive ověřených kopií dokladů v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy, avšak nestanoví povinnost, aby takové doklady byly zadavateli ponechány k dispozici.

57. Pokud by Úřad přistoupil na výše uvedenou argumentaci zadavatele, že povinností vybraného uchazeče je toliko „předložení“ originálů, respektive úředně ověřených kopií dokladů v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy, a nikoliv však jejich „ponechání v dispozici“ zadavatele, neznamená to a ani nemůže znamenat, že by úředně ověřené kopie těchto dokladů neměly být součástí dokumentace o veřejné zakázce pořízené zadavatelem.

58. Pokud tedy podle názoru zadavatele vybraný uchazeč měl v rámci součinnosti podle § 62 odst. 3 zákona toliko „předložit“ nikoliv však „poskytnout“ originály, respektive úředně ověřené kopie dokladů prokazujících kvalifikaci před uzavřením smlouvy, tak zadavatel měl v takovém případě podle § 6 odst. 1 zákona nepochybně povinnost z takto předložených originálů, respektive jejich ověřených kopií pořídit úředně ověřené kopie, které budou založeny do dokumentace o veřejné zakázce, neboť jedním ze základních principů zadávacího řízení, který zadavatel musí důsledně a vždy dodržovat, je princip transparentnosti. Pokud má být zadávací řízení transparentní, je zcela nezbytné, aby postup zadavatele v zadávacím řízení bylo možno v celém rozsahu následně přezkoumat ve správním řízení před Úřadem. V této souvislosti Úřad odkazuje na svoji rozhodovací praxi v souvislosti s problematikou uchování dokumentace o veřejné zakázce zadavatelem. Uvedenou problematikou se Úřad zabýval např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S8/2015/VZ-5337/2015/521/Opi ze dne 24.2.2015.

59. Z výše uvedené argumentace lze učinit závěr, že pokud by vybraný uchazeč neměl povinnost zadavateli „poskytnout“ originály, respektive úředně ověřené kopie dokladů prokazujících kvalifikaci před uzavřením smlouvy, ale měl povinnost je toliko „předložit“ zadavateli, zadavatel měl v takovém případě nepochybně povinnost z takto „předložených“ originálů, respektive ověřených kopií dokladů prokazujících kvalifikaci před uzavřením smlouvy pořídit úředně ověřené kopie, které založí do dokumentace o veřejné zakázce pro případ přezkumu jeho postupu Úřadem, což se však v šetřeném případě evidentně nestalo.

60. Úřad se rovněž nemůže ztotožnit s názorem zadavatele uvedeným v jeho vyjádření ze dne 27.11.2015, že podle § 143 odst. 3 zákona výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů v plném rozsahu nahrazuje doklady uvedené v § 53 odst. 3 zákona, kterými se prokazuje splnění základní kvalifikace podle § 53 zákona.

61. Pokud Úřad pomine skutečnost, že v daném případě dokumentace o veřejné zakázce neobsahuje originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů, která není starší než 3 měsíce, nýbrž jeho nedatovanou, úředně neověřenou kopii (viz bod 54. až 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů nenahrazuje doklady, kterými se prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona, a to ve vztahu k území České republiky (viz bod 43. až 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

62. O skutečnosti, že výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů v plném rozsahu nemusí nahrazovat doklady, kterými se prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona svědčí, že v § 143 odst. 3 zákona zákonodárce výslovně uvádí, že tento výpis při splnění podmínky jeho stáří nahrazuje prokázání splnění příslušné kvalifikace, popřípadě jejíčásti. V ustanoveních § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona zákonodárce výslovně uvádí, že dodavatel příslušnou kvalifikaci musí splňovat jak ve vztahu k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, tak i ve vztahu k území České republiky.

63. Je tedy zcela zřejmé a logické, že výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů nemůže v plném rozsahu nahrazovat doklady, kterými se prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona, kde zákonodárce výslovně stanoví, že kvalifikace musí být prokázána i ve vztahu k území České republiky, přičemž výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů může nahradit „toliko“ kvalifikaci uchazeče, která se prokazuje ve vztahu k zemi jeho sídla, místa podnikání či bydliště. Aby tedy v šetřeném případě zahraniční dodavatel prokázal splnění základní kvalifikace podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona před uzavřením smlouvy pomocí výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů, musel by zadavateli předložit originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů, která není starší než 3 měsíce, který bude osvědčovat splnění požadované kvalifikace ve vztahu k zemi jeho sídla, místa podnikání či bydliště, zároveň by takový dodavatel musel podle § 53 odst. 3 zákona předložit příslušné originály, respektive úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění uvedené kvalifikace ve vztahu k území České republiky.

64. Úřad zdůrazňuje, že poskytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy ze strany vybraného uchazeče je jednou z elementárních podmínek nezbytných pro uzavření smlouvy, a to především v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, kdy je v rámci poskytnutí součinnosti zároveň ověřována kvalifikace vybraného uchazeče. Úřad zdůrazňuje, že jediným možným vyústěním neprokázání splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy, je postup podle § 82 odst. 4 zákona, tj. uzavření smlouvy s uchazečem, který je další v pořadí, a který by zadavateli poskytl před uzavřením smlouvy řádnou součinnost, respektive zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona, z důvodu že vybraný uchazeč popřípadě uchazeč druhý v pořadí odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4 zákona.

65. Zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil ustanovení § 62 odst. 3 zákona, v návaznosti na § 82 odst. 4 zákona, když s vybraným uchazečem dne 15.9.2014 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ačkoliv tento uchazeč před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona, přičemž nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy a tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, musel by zadávací řízení zrušit, poněvadž obdržel toliko nabídku vybraného uchazeče a vybraný uchazeč zadavateli před uzavřením smlouvy neposkytl součinnost, jak stanoví § 82 odst. 4 zákona. Vliv na výběr nejvhodnější nabídky je tedy v tomto případě zřejmý, neboť pokud by zadavatel postupoval zákonným způsobem, nebyla by v tomto zadávacím řízení uzavřena smlouva s žádným uchazečem. Smlouva na plnění předmětné veřejné zakázky tedy mohla být uzavřena na základě nabídek, které by zadavatel obdržel v novém zadávacím řízení. Nezákonným postupem zadavatele tedy došlo k přímému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť v šetřené veřejné zakázce nemělo k uzavření smlouvy vůbec dojít.

66. Na základě výše uvedeného Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

K výroku II. rozhodnutí

67. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

68. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil ustanovení § 62 odst. 3 zákona, v návaznosti na § 82 odst. 4 zákona, když s vybraným uchazečem dne 15.9.2014 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ačkoliv tento uchazeč před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona, přičemž nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy a tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

69. Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla zadána a nápravy tak nelze dosáhnout.

70. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Podle § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

71. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 19.10.2015. Ke spáchání správního deliktu došlo uzavřením smlouvy dne 15.9.2014. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

72. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

73. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, v šetřeném případě činí 3 952 315,85 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 395 231,59 Kč.

74. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

75. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení zákona rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

76. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu povahu spáchaného správního deliktu, který spočíval v tom, že zadavatel uzavřel smlouvu s uchazečem, který mu před uzavřením smlouvy neposkytl součinnost – nepředložil originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a), b), f) a h) zákona, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

77. Z hlediska intenzity naplnění znaků skutkové podstaty a současně z hlediska následků správního deliktu Úřad uvádí, že vybraný uchazeč sice v souladu se zákonem ve lhůtě pro podání nabídek předložil čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů, zadavatel však pravdivost tohoto čestného prohlášení u vybraného uchazeče neověřil. Nelze sice říci, že by zadavatel požadavek zákona na prokázání předmětné kvalifikace zcela ignoroval, avšak na ověření prokazovaných kvalifikačních předpokladů rezignoval. Veřejnou zakázku tak mohl realizovat dodavatel, který k její realizaci nemusel být kvalifikovaný. Z hlediska intenzity a následků správního deliktu se tak jedná o středně intenzívní zásah, neboť zadavatel neměl postaveno na jisto, zda vybraný uchazeč kvalifikaci skutečně splňuje, pokud měl ve vztahu k základním kvalifikačním předpokladům k dispozici pouze jím předložené čestné prohlášení, respektive nedatovaný a úředně neověřený výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

78. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu, jehož objektem je v posuzovaném případě zájem, aby smlouva byla uzavřena s uchazeči, kteří kvalifikační předpoklady splňují, neboť tyto předpoklady mají zaručit, aby veřejnou zakázku realizovali dodavatelé, kteří budou schopni veřejnou zakázku řádně plnit.

79. Ve způsobu spáchání správního deliktu Úřad neshledal žádné skutečnosti, které by měly být zohledněny při určení výše sankce.

80. Jako přitěžující okolnost Úřad posoudil skutečnost, že došlo k přímému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť v šetřené veřejné zakázce nemělo k uzavření smlouvy vůbec dojít, neboť jestliže vybraný uchazeč neposkytl součinnost k uzavření smlouvy, byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zrušit, neboť vybraný uchazeč byl uchazečem jediným a k uzavření smlouvy tedy v šetřené veřejné zakázce vůbec nemělo dojít. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 43/2012-108 ze dne 26.6.2014, kde soud ke skutkové podstatě stanovené v § 120 odst. 1 písm. a) zákona judikoval: „Zatímco poslední podmínka je jednoznačná (smlouva buď uzavřena je, nebo není), první dvě mohou být naplněny různou intenzitou, kterou je možno zohlednit právě při ukládání pokuty. Například bude v zásadě závažnější, pokud zadavatel podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, než pokud výběr nejvhodnější nabídky pouze ovlivnit mohl. Obě situace postačují k naplnění skutkové podstaty deliktu, avšak první bude v zásadě závažnější, a jako taková může být logicky zohledněna jako přitěžující okolnost“.

81. Jako polehčující okolnost Úřad zohledňuje skutečnost, že předmětné zadávací řízení již bylo jednou zrušeno podle § 84 odst. 1 písm. e) zákona z důvodu, že zadavatel i v předchozím zadávacím řízení obdržel toliko jedinou nabídku a další zrušení zadávacího řízení by vedlo k dalšímu oddálení plnění předmětu veřejné zakázky, který zadavatel pro svou činnost pravděpodobně potřebuje, nicméně Úřad na tomto místě důrazně připomíná, že potřeba zadání veřejné zakázky nemůže být důvodem pro porušení zákona zadavatelem.

82. Úřad v postupu zadavatele neshledal žádnou další polehčující ani přitěžující okolnost, kterou by při stanovení výše pokuty zohlednil.

83. K otázce doby spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že ke spáchání správního deliktu zadavatelem došlo cca před patnácti měsíci a uložená pokuta tudíž v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9.4.2015 nejeví znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen a časový horizont mezi spácháním správního deliktu a uložením sankce tedy neatakuje účel „trestu“.

84. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2014 (dostupné https://www.cvut.cz/sites/default/files/content/1b496deb-48b6-4f9c-9a6bffd06cb3e3ce/cs/ 20150924-vyrocni-zprava-o-hospodareni-za-rok-2014.pdf) je zřejmé, že zadavatel v roce 2014 hospodařil s rozpočtovými příjmy přesahujícími 4,87 mld. Kč, tj. zadavatel hospodaří s příjmy, kterou jsou o více než pět řádů vyšší, než je uložená pokuta. Úřad v této souvislosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“.

85. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

86. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

87. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 20 000,- Kč. Vzhledem k souvislostem případu považuje Úřad uloženou sankci za dostačující, poněvadž naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

88. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn. Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení (ustanovení § 26 zákona ve spojení s § 158 odst. 1 a 2 zákona).