číslo jednací: S0473/2015/VZ-34840/2015/541/JCh

Instance I.
Věc Sdružené služby dodávek zemního plynu do objektů ŘLP ČR, s.p. v roce 2016
Účastníci
  1. Řízení letového provozu České republiky
  2. SYNERGY SOLUTION s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 9. 9. 2016
Související rozhodnutí S0473/2015/VZ-34840/2015/541/JCh
R351/2015/VZ-37153/2016/321/EDo
Dokumenty file icon 2015_S0473.pdf 455 KB

Č. j.: ÚOHS-S0473/2015/VZ-34840/2015/541/JCh

 

20. října 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31. 7. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

  • zadavatel – Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), IČO 49710371, se sídlem Navigační 787, 252 61 Jeneč,
  • navrhovatel – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 7. 2015 Mgr. Danielem Čekalem, advokátem, ev. č. ČAK 09026, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek zemního plynu do objektů ŘLP ČR, s.p. v roce 2016“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2015 pod ev. č. 511013 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S105-190625,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), IČO 49710371, se  sídlem Navigační 787, 252 61 Jeneč – při zadávání veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek zemního plynu do objektů ŘLP ČR, s.p. v roce 2016“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2015 pod ev. č. 511013 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S105-190625, porušil zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když vyloučil uchazeče – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha – z účasti v zadávacím řízení, aniž by měl důvody tohoto vyloučení postaveny najisto, tzn. aniž by měl postaveno najisto, zda jmenovaný uchazeč prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) citovaného zákona, a k tomu účelu nevyužil institut písemného objasnění předložených informací či dokladů podle § 59 odst. 4 citovaného zákona, přestože jmenovanému zadavateli vznikla pochybnost, která byla lehce vysvětlitelná a odstranitelná, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), IČO 49710371, se sídlem Navigační 787, 252 61 Jeneč – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony jmenovaného zadavatele provedené v souvislosti s posouzením kvalifikace uchazeče – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha – podle § 59 odst. 1 citovaného zákona, které byly zdokumentovány v protokole o posouzení splnění kvalifikace ze dne 24. 6. 2015 a současně ruší všechny následující úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o vyloučení jmenovaného uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 29. 6. 2015.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), IČO 49710371, se sídlem Navigační 787, 252 61 Jeneč – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1.             Zadavatel – Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), IČO 49710371, se sídlem Navigační 787, 252 61 Jeneč (dále jen „zadavatel“), odeslal do Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2015 oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Sdružené služby dodávek zemního plynu do objektů ŘLP ČR, s.p. v roce 2016“, které bylo uveřejněno dne 29. 5. 2015 pod ev. č. 511013 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S105-190625.

2.             Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 22. 6. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od šesti uchazečů.

3.             Z protokolu o posouzení splnění kvalifikace ze dne 24. 6. 2015 mimo jiné vyplývá, že uchazeč – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 7. 2015 Mgr. Danielem Čekalem, advokátem, ev. č. ČAK 09026, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu.

4.             Rozhodnutím zadavatele ze dne 29. 6. 2015 byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení, a to z důvodu neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu. 

5.             Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 29. 6. 2015 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podal navrhovatel dne 15. 7. 2015 zadavateli námitky ze dne 14. 7. 2015.

6.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 20. 7. 2015, které navrhovatel obdržel dne 21. 7. 2015, námitkám navrhovatele nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Obsah návrhu

7.             Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 31. 7. 2015 uvádí, že z bodu 4. 1. 1. písm. f) a h) zadávací dokumentace a z § 57 odst. 1 zákona vyplývá, že k prokázání neexistence daňových nedoplatků, respektive nedoplatků na pojistném, dodavatelům postačuje předložit kopii potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků a kopii potvrzení České správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Uvedený způsob prokázání kvalifikace byl podle navrhovatele do zákona výslovně zaveden novelou na základě zákona č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účelem citované novely byla podle navrhovatele snaha o nižší administrativní zatížení dodavatelů a zabránění situaci, kdy zadavatel vyloučí uchazeče pro nesplnění požadavků z důvodu nepředložení originálů požadovaných dokumentů.

8.             Navrhovatel konstatuje, že předložil jako součást nabídky potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků Finančního úřadu pro Hlavní město Prahu ze dne 20. 4. 2015 a potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 4 2015. Přestože splnil veškeré kvalifikační předpoklady pro účast v zadávacím řízení, zadavatel ho z účasti na předmětné veřejné zakázce neoprávněně vyloučil s odůvodněním, že k výtiskům citovaných potvrzení z datové schránky nepřiložil kopii dokumentu o provedení autorizované konverze.

9.             Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že jím předložená potvrzení mají pouze informativní hodnotu a nelze je použít při právním jednání, neboť podle § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) má dokument vzniklý konverzí stejné právní účinky, jako ověřená kopie. Navrhovatel podotýká, že zákon nepožaduje předložení originálu či ověřené kopie k prokázání kvalifikace dodavatele, neboť zadavatel by mohl požadovat prokázání kvalifikace takovými doklady teprve v rámci posouzení kvalifikace či před uzavřením smlouvy, k čemuž podle navrhovatele nedošlo. 

10.         Navrhovatel poukazuje, že zadavatel v rozhodnutí o jeho vyloučení ze dne 29. 6. 2015 vychází z nesprávného výkladu, že teprve provedením autorizované konverze dokumentu v elektronické podobě vznikne doklad prokazující splnění kvalifikace dodavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že tento doklad vznikne podle navrhovatele již tím, že jej příslušný úřad vydá a existuje i v případě, kdy jej jeho adresát nevytiskne do papírové podoby, neboť jeho existence není spojena s jeho autorizovanou konverzí. Navrhovatel uvádí, že autorizovanou konverzí je v souladu s § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech převedení dokumentu z datové zprávy do listinné podoby, tedy vytištění dokumentu, ověření shody a připojení ověřovací doložky. Ze zákona o elektronických úkonech podle navrhovatele vyplývá, že vytištění datové zprávy bez provedení autorizované konverze má hodnotu prosté kopie. Vytištěním datové zprávy tak její adresát získá dokument, který je identický s obsahem této datové zprávy, a jedná se tedy o její prostou kopii.

11.         Citovaný výklad podle navrhovatele vyplývá rovněž z dokumentu „Datové schránky Návod k použití“, který vydalo Ministerstvo vnitra a který byl uveřejněn v příloze 14/2008 časopisu Veřejná správa 14/2009. V citovaném dokumentu je dle navrhovatele uvedeno, že „jestliže dokument existuje v digitální podobě lze dokument pouze vytisknout, čímž vznikne neověřená kopie dokumentu“. Vytištěním digitálního obsahu, bez provedení autorizované konverze, tak podle navrhovatele vznikne neověřená kopie dokumentu.

12.         Navrhovatel uvádí, že každá prostá kopie má vždy pouze informativní funkci a § 57 odst. 2 zákona umožňuje dodavateli předložit prosté kopie dokumentů k prokázání kvalifikace s tím, že v případě, že by poskytnuté informace či doklady neodpovídaly skutečnosti, může být dodavatel zařazen do registru dodavatelů se zákazem plnění veřejných zakázek podle § 120a zákona. V této souvislosti odkazuje navrhovatel na článek „K otázce nutnosti provedení autorizované konverze v případě prokazování kvalifikace výpisem z obchodního rejstříku získaným na portálu http://justice.cz“ Mgr. Martina Látala a Mgr. Milana Šebesty, LL.M, který byl uveřejněn na http://www.epravo.c2/top/clanky/k-otazce-nutnosti-provedeni-autorizovane-konverze-v-pripade-prokazovani-kvalifikace-vypisem-z-obchodniho-rejstriku-ziskanym-na-portaiu-httpjusticecz-98004.html (dále jen „článek Mgr. Martina Látala a Mgr. Milana Šebesty, LL.M“).

13.         Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel v rozhodnutí o jeho námitkách pozměnil důvody vyloučení uvedené v rozhodnutí o jeho vyloučení. V rozhodnutí o jeho vyloučení zadavatel podle navrhovatele nezpochybňuje původce jím předložených potvrzení, ani skutečnost, že tyto doklady byly navrhovateli doručeny prostřednictvím datové schránky, přičemž v rozhodnutí o jeho námitkách zadavatel uvádí, že navrhovatel nedoložil, že se v případě těchto potvrzení jedná o výtisk z datové schránky a není jasný zdroj těchto dokumentů. Podle navrhovatele je z textu obou dokumentů jejich zdroj zřejmý, přičemž § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a § 19 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), předpokládá doručení do datové schránky. Navíc, by podle navrhovatele uvedené doklady, i v případě, že by nešlo o doklady zaslané prostřednictvím datové schránky, ale o prosté kopie originálů, splňovaly podmínku kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace.

14.         Navrhovatel dále s odkazem na § 57 odst. 4 zákona a rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že zadavatel nemá možnost odchýlit se od povinnosti akceptovat doklady potvrzující splnění kvalifikace pouze v kopii. Zadavatel podle navrhovatele v rozhodnutí o jeho námitkách neoprávněně změnil důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž podle navrhovatele ani tyto nové důvody zadavatele neopravňovaly k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel podle navrhovatele porušil ustanovení § 57 odst. 1 a § 60 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil doklady prokazující splnění kvalifikace navrhovatele a neoprávněně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a navrhovateli tímto postupem vznikla újma.

15.         Navrhovatel se závěrem domáhá, aby Úřad ve smyslu § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení a všechny následující úkony zadavatele a žádá o vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

III.           Průběh správního řízení

16.         Úřad obdržel návrh dne 31. 7. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 31. 7. 2015.

17.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0473/2015/VZ-21297/2015/541/JCh ze dne 5. 8. 2015.

Vyjádření zadavatele ze dne 13. 8. 2015

19.         Dne 13. 8. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že považuje názor navrhovatele za zcela nesprávný a v rozporu s platným právem, který se opírá o nesprávnou interpretaci právních předpisů a výkladových stanovisek vztahujících se k problematice datových zpráv a elektronického podpisu a potažmo způsobu prokázání splnění kvalifikačních předpokladů.

20.         Zadavatel uvádí, že navrhovatel v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku předložil k prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů dokumenty, které dle navrhovatele představují výtisky z datové zprávy zaslané navrhovateli od příslušného finančního úřadu resp. příslušného orgánu (Pražské správy sociálního zabezpečení). Zadavatel má za to, že pokud navrhovatel dovozuje, že se v případě takto předložených dokumentů jedná o prostou kopii dokladů prokazujících splnění kvalifikace, jak bylo požadováno zadavatelem v odst. 4.1.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky a jak je předpokládáno v § 57 odst. 1 zákona, nejsou jeho závěry v souladu s platným právem.

21.         Zadavatel konstatuje, že navrhovatelem předložená potvrzení představují písemná právní jednání dle § 560 a násl. ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), u nichž je pro jejich platnost vyžadován podpis jednajícího. Současně se podle zadavatele v případě těchto potvrzení jedná o veřejné listiny upravené v § 567 a násl. občanského zákoníku. Zadavatel dále uvádí, že podle § 568 odst. 2 občanského zákoníku: „Zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

22.         Podle zadavatele je zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“), a zákonem o elektronických úkonech stanoven způsob, jímž může být podpis jednajícího na veřejné listině nahrazen. Zadavatel uvádí, že podle § 2 písm. a) zákona o elektronickém podpisu se rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Současně podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických úkonech se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky.

23.         Zadavatel poukazuje, že podle § 24 odst. 5 písm. f) zákona o elektronických úkonech se konverze neprovede v případě provedení konverze na žádost, nebyl-li dokument obsažený v datové zprávě podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo dokument vydal nebo vytvořil. Právní řád proto podle zadavatele požaduje, aby byly úkony správních orgánů, jakými jsou také předmětná potvrzení, podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nebo, jedná-li se o písemné právní jednání v listinné podobě - veřejnou listinu - podpisem osoby, která tuto listinu vydala.

24.         Požaduje-li tedy podle zadavatele § 57 odst. 1 zákona předložení kopie dokladu, musí se tím myslet nejen převedení samotného obsahu elektronické písemnosti do listinné podoby, tedy vytištění dokladu, nýbrž také kopie podpisu, který je nezbytnou náležitostí tohoto dokladu. Není-li součástí kopie listiny také kopie podpisu, není možné ani z takto pořízené kopie seznat, zda se jedná o kopii platného právního jednání. Takováto kopie může tak podle zadavatele může mít nanejvýš informační hodnotu, nemůže však být použita jako důkaz o právním jednání. Je-li podle zadavatele doklad v elektronické podobě podepsán uznávaným elektronickým podpisem, obsahuje tento ve smyslu zákona o elektronickém podpisu informace, které se při pouhém vytištění, i když z datové zprávy, dle tvrzení navrhovatele, ztratí, tj. nejsou a nemohou být příjemci kopie známy. Podle zadavatele je zachování těchto údajů (údaj o podepisujícím a ověření, že k dokumentu byl připojen elektronický podpis úřední osoby) možné pouze v případě, že bude provedena autorizovaná konverze dokumentu ve smyslu § 22 zákona o elektronických úkonech a k dokumentu bude přiložena ověřovací doložka toto ztvrzující.

25.         Zadavatel konstatuje, že nemohl postupovat jinak, než požadovat předložení prosté kopie autorizovaně konvertovaného dokumentu včetně ověřovací doložky, tedy i prostou kopii této doložky, která představuje v písemné formě vyjádřenou existenci elektronické podpisu, přičemž tuto skutečnost nemůže zadavatel ověřit žádným jiným způsobem.

26.         K dokumentu „Datové schránky Návod k použití" uveřejněnému v příloze 14/2008 časopisu Veřejná správa 14/2009 zadavatel uvádí, že se jedná se o dokument, který byl od doby jeho uveřejnění upraven a novelizován Ministerstvem vnitra ke dni 31. října 2012, přičemž z novelizovaného znění tvrzení navrhovatele nevyplývají.

27.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že dokument vytištěný z datové zprávy představuje prostou kopii jejího obsahu. Výše uvedené výkladové stanovisko podle zadavatele předpokládá tuto možnost pouze v případě, že se jedná o vedení spisové služby veřejným orgánem, současně je zachována také elektronická forma datové zprávy a zároveň není možnost vhodnějšího postupu. Ani jedna z těchto podmínek není dle názoru zadavatele naplněna.

28.         K odkazu na článek Mgr. Martina Látala a Mgr. Milana Šebesty zpochybňující názor zadavatele ohledně potřeby předložení kopie výstupu z autorizované konverze elektronického dokumentu, zadavatel uvádí, že se jedná o názor, jež je v příkrém rozporu s názorem gestora zákona.

29.         Zadavatel závěrem uvádí, že návrh není důvodný, jelikož požadavek na předložení prosté kopie výstupu z autorizované konverze, tedy prostou kopii dokladu o provedení autorizované konverze nijak nepřekračuje požadavky zákona ani zadávací dokumentace. Zadavatel si tak není vědom žádného porušení zákona v rámci realizace zadávacího řízení, kvůli kterému by bylo důvodné podávat výše označený návrh a tím usilovat o přezkum zadávacího řízení ze strany Úřadu, případně které by představovalo spáchání správního deliktu. Zadavatel navrhuje, aby Úřad posoudil podání navrhovatele jako bezpředmětné a zamítl jej, resp. aby správní řízení zastavil, neboť nejsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření. Zadavatel dále požaduje, aby Úřad zamítl návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu.

Průběh správního řízení

30.         Rozhodnutím č. j.  ÚOHS-S0473/2015/VZ-23655/2015/541/JCh ze dne 19. 8. 2015 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude předmětné správní řízení ukončeno.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0473/2015/VZ-27964/2015/541/JCh ze dne 14. 9. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32.         Žádný z účastníků správního řízení se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          Závěry Úřadu

33.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, aniž by měl důvody tohoto vyloučení postaveny najisto, tzn. aniž by měl postaveno najisto, zda navrhovatel prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona, a k tomu účelu nevyužil institutu písemného objasnění předložených informací či dokladů podle § 59 odst. 4 citovaného zákona, přestože zadavateli vznikla pochybnost, která byla lehce vysvětlitelná a odstranitelná, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

34.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36.         Podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.

37.         Podle § 53 odst. 1 písm. h) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.

38.         Podle § 53 odst. 3 zákona prokazuje dodavatel splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavce 1 písm. f) potvrzením příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení, a podle odstavce 1 písm. h) potvrzení příslušného orgánu či instituce.

39.         Podle § 57 odst. 1 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, předkládá dodavatel kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Požaduje-li zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, povinen je předložit.

40.         Podle § 59 odst. 1 zákona veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem.

41.         Podle § 59 odst. 4 zákona může veřejný zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat v případě postupu podle tohoto odstavce po lhůtě podle § 52 zákona.

42.         Podle § 60 odst. 1 zákona dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58 zákona, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

43.         Podle § 22 odst. 1 zákona o elektronických úkonech se konverzí rozumí

a)           úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové                    zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“),              ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo

b)           úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné           podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky.

44.         Podle § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech má dokument, který provedením konverze vznikl, stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl.

Shrnutí relevantních skutečností

45.         Podle bodu f) části 4. 1. 1. „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ zadávací dokumentace splňuje základní kvalifikační předpoklady dodavatel, který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.

46.         Podle bodu h) části 4. 1. 1. „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ zadávací dokumentace splňuje základní kvalifikační předpoklady dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.

47.         K prokázání základních kvalifikačních předpokladů je v části 4. 1. 1. „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ zadávací dokumentace uvedeno, že „Dodavatel prokáže splnění základních kvalifikačních předpokladů písm. a) a b) předložením prosté kopie výpisu z evidence Rejstříku trestů příslušných osob, písm. f) potvrzením příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani předložením čestného prohlášení, písm. h) potvrzení příslušného orgánu či instituce (Česká správa sociálního zabezpečení), písm. c) až e) a g), i až k) předložením čestného prohlášení podepsaného osobou oprávněnou jednat za uchazeče“.

48.         Navrhovatel předložil ve své nabídce k prokázání splnění základního kvalifikačního předpokladu podle bodu f) „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ části 4. 1. 1. zadávací dokumentace potvrzení vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Štěpánská 28, 111 21 Praha 1, konkrétně Územním pracovištěm pro Prahu 3, Drahobejlova 945/48, 190 21 Praha 9. Uvedené potvrzení je opatřeno číslem jednacím 3081538/15/2003-52524-104269, údajem o osobě, která jej vyřizovala a kontaktem na tuto osobu. V potvrzení je uvedeno, že bylo vystaveno navrhovateli a že „shora uvedený správce daně na základě žádosti o vydání potvrzení podle § 66 odst. 1 a § 67 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů o neexistenci daňových nedoplatků výše uvedeného daňového subjektu zaevidované dne 31. 3. 2015 pod č. j. 3056974/15/2003-52524-104269, potvrzuje ke dni 31. 3. 2015 neexistenci daňových nedoplatků vůči orgánům Finanční správy České republiky.“. Na citovaném potvrzení je rovněž uvedeno, že bylo dne 20. 4. 2015 elektronicky podepsáno vedoucí oddělení Mgr. Renátou Laštovkovou. Dokument neobsahuje doklad o elektronické konverzi dokumentu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) a b) zákona o elektronických úkonech.

49.         Za účelem prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle bodu h) části 4. 1. 1. „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ zadávací dokumentace předložil navrhovatel ve své nabídce potvrzení o stavu závazků týkajících se pojistného a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro účely poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., v platném znění, ze dne 3. 4. 2015 vydané Pražskou správou sociálního zabezpečení, územní pracoviště, Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9. Uvedené potvrzení je opatřeno číslem jednacím 42013/158069/15/313/040/Roc, údajem o osobě, která jej vyřizovala a kontaktem na tuto osobu. V potvrzení je uvedeno, že „Územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9 potvrzuje, že zaměstnavatel – VS 1162015257

Název: SYNERGY SOLUTION s.r.o.

Sídlo: Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha

IČ: 28622740

nemá ke dni 31. 3. 2015 nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“. Dokument neobsahuje doklad o elektronické konverzi dokumentu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) a b) zákona o elektronických úkonech.

50.         V protokolu o posouzení splnění kvalifikace ze dne 24. 6. 2015 je mimo jiné uvedeno, že „k prokázání základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. f) ZVZ předložil dodavatel zprávu Finančního úřadu pro hlavní město Prahu vytištěnou pravděpodobně z datové schránky, avšak není přiložena kopie dokumentu o provedení autorizované konverze, tzn. o provedení úkonu, který zahrnuje úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě, čímž by byla doložena shoda obsahu. Dále k prokázání téhož základního kvalifikačního předpokladu předložil dodavatel ve vztahu ke spotřební dani čestné prohlášení podepsané osobou oprávněnou. K prokázání základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. h) ZVZ předložil dodavatel zprávu Pražské správy sociálního zabezpečení vytištěnou pravděpodobně z datové schránky, avšak rovněž není přiložena kopie dokumentu o provedení autorizované konverze, tzn. o provedení úkonu, který zahrnuje úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě, čímž by byla doložena shoda obsahu. Komise konstatuje, že dodavatel neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu.“.

51.         Dne 29. 6. 2015 byl navrhovatel vyloučen zadavatelem z účasti v zadávacím řízení, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí mimo skutečnosti uvedené v protokolu o posouzení splnění kvalifikace ze dne 24. 6. 2015 zadavatel uvedl, že „dokumenty, které dodavatel předložil k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) ZVZ mají pouze informativní hodnotu a nelze je tedy použít při právním jednání. K výstupu autorizované konverze připojuje její původce ověřovací doložku, která obsahuje údaje zachycující nezbytné skutečnosti vztahující se k provedené konverzi.“.

K výroku I. rozhodnutí

52.         Úřad k dané problematice v obecné rovině uvádí, že účelem prokazování kvalifikace je snaha zajistit, aby se o veřejnou zakázku ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou objektivně schopní konkrétní veřejnou zakázku řádně a včas splnit, jinými slovy mají veškeré předpoklady pro její řádnou realizaci. V případě základních kvalifikačních předpokladů zákon uvádí taxativní výčet požadavků, které musí uchazeči za účelem prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů zadavateli předložit, přičemž veřejný zadavatel není oprávněn požadovat po uchazečích prokázání základních kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění zákona.

53.         V šetřeném případě zadavatel v části 4. 1. 1. „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ zadávací dokumentace požadoval mimo jiné prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 písm. f) a h) zákona, tedy požadoval po uchazečích předložení potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků od příslušného finančního úřadu a potvrzení příslušné České správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

54.         Za účelem splnění výše uvedených základních kvalifikačních předpokladů požadovaných zadavatelem předložil navrhovatel ve své nabídce potvrzení ze dne 20. 4. 2015 vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Štěpánská 28, 111 21 Praha 1, konkrétně Územním pracovištěm pro Prahu 3, Drahobejlova 945/48, 190 21 Praha 9, a potvrzení ze dne 3. 4. 2015 vydané Pražskou správou sociálního zabezpečení, územní pracoviště, Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9. Uvedená potvrzení byla navrhovateli dle tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 7. 2015 doručena příslušnými úřady do jeho datové schránky. Navrhovatel tedy předložil zadavateli v rámci své nabídky za účelem prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona výtisky těchto datových zpráv. Úřad k předloženým potvrzením uvádí, že tato potvrzení disponují informacemi o tom, kým byla vydána, která osoba je vyřizovala, přičemž nechybí rovněž kontakt na uvedenou osobu. Potvrzení ze dne 20. 4. 2015 vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu bylo navíc opatřeno informací, že dne 20. 4. 2015 bylo elektronicky podepsáno Mgr. Renatou Laštovkovou, vedoucí oddělení.   

55.         K otázce, zda lze považovat dokument získaný z datové schránky jeho vytištěním bez dokladu o provedené autorizované konverzi za prostou kopii dostačující pro účely prokazování splnění kvalifikace, uvádí Úřad následující.

56.         Ze znění § 22 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických úkonech vyplývá, že za konverzi je považováno úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, přičemž dle § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech má dokument, který projde autorizovanou konverzí, stejné právní účinky ověřené kopie dokumentu, jehož převedením vznikl. Z uvedeného lze tedy dovodit, že nevznikl-li dokument autorizovanou konverzí,  nelze mu pak přisuzovat právní účinky jako má ověřená kopie dokumentu. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že dokument vytištěný z datové schránky, tedy dokument bez dokladu o autorizované konverzi, respektive bez úředního ověření, lze považovat za prostou kopii, tedy doklad, který je opticky shodný s originálem, který byl doručen do datové schránky.

57.         V této souvislosti Úřad připomíná, že zákon upravuje, konkrétně v § 120a odst. 1 písm. a) zákona, správní delikt, kterého se dopustí dodavatel mj. tím, že předloží zadavateli k prokázání splnění kvalifikace v zadávacím řízení informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a které měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele. Na straně druhé je v zájmu právní jistoty zadavatele ponechána možnost, aby po dodavateli, se kterým má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, vyžadoval v souladu s § 57 odst. 1 zákona předložení originálů či úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud tak zadavatel učiní, bude vybraný uchazeč povinen originály či úředně ověřené kopie předložit a nebude-li z předložených dokladů vyplývat prokázání splnění kvalifikace, bude tento uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen.  

58.         V případě, že si zadavatel vyhradí ve smyslu § 57 odst. 1 zákona požadavek na předložení úředně ověřených kopií dokladů, nelze tento požadavek splnit předložením dokumentu, který nevznikl splněním podmínek podle zákona o elektronických úkonech, případně zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které jednoznačně definují náležitosti úředního ověření dokumentu.

59.         V návaznosti na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že potvrzení, která předložil navrhovatel ve své nabídce jako doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů podle bodu f) a h) části 4. 1. 1. „Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 ZVZ“ zadávací dokumentace, je nutno, pokud originály těchto dokumentů byly doručeny do datové schránky navrhovatele, považovat, přestože jejich součástí nebyl doklad o jejich autorizované konverzi, za prosté kopie, tedy za dokumenty, které jsou „opticky shodné“ – mají stejný obsah jako originál, avšak jsou bez autentizačních prvků (není-li shoda s originálem ověřena mj. např. doložkou o vidimaci apod.).

60.         V daném případě zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v předmětném zadávacím řízení rozhodnutím ze dne 29. 6. 2015, přičemž jako důvod pro vyloučení navrhovatele v citovaném rozhodnutí uvedl, že: „K prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona navrhovatel předložil příslušné dokumenty bez kopií dokumentů o provedení jejich autorizované konverze, tzn. o provedení úkonu, který zahrnuje úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě, čímž by byla doložena shoda obsahu předmětných dokumentů v elektronické a listinné podobě.“

61.         V rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 20. 7. 2015 je mimo jiné uvedeno, že vzhledem k tomu, že navrhovatel nepředložil k uvedeným dokumentům výstup z provedené autorizované konverze (v kopii), nebyl zadavateli zřejmý zdroj, ze kterého výstup pochází, a že mezi těmito tisky a jejich původcem není prokázána žádná souvislost.

62.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 13. 8. 2015 uvádí, že: „Požaduje-li tedy § 57 odst. 1 zákona předložení kopie dokladu, musí se tím myslet nejen převedení samotného obsahu elektronické písemnosti do listinné podoby, tedy vytištění dokladu, nýbrž také kopie podpisu, který je nezbytnou náležitostí tohoto dokladu…Zadavatel tedy nemohlpostupovat jinak, než požadovat předložení prosté kopie autorizovaně konvertovaného dokumentu včetně ověřovací doložky, tedy i prostou kopii této doložky, která představuje v písemné formě vyjádřenou existenci elektronické podpisu, přičemž tuto skutečnost nemůže zadavatel ověřit žádným jiným způsobem.

63.         Z uvedených skutečností vyplývá, že zadavateli v průběhu posouzení kvalifikace předložené navrhovatelem v jeho nabídce vznikla pochybnost, zda navrhovatelem předložená potvrzení za účelem prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona ve formě výtisků datových zpráv od příslušných úřadů jsou obsahově shodná s originály v elektronické či listinné podobě.

64.         Úřad konstatuje, že z § 59 odst. 4 zákona vyplývá, že zadavatel může v případě pochybností o prokázání splnění kvalifikace některým z uchazečů požádat uchazeče, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Toto ustanovení tak dává zadavateli možnost vyjasnění kvalifikačních dispozic dodavatelů, a to zejména v situacích, kdy jimi předložené doklady nepodávají jednoznačnou a úplnou informaci o splnění požadované kvalifikace. Ze znění ustanovení zákona je zřejmé, že se jedná se o možnost, nikoliv povinnost zadavatele, a je tedy v kompetenci zadavatele rozhodnout, zda dodavatele požádá o objasnění a doplnění kvalifikace nebo zda dodavatele bez dalšího objasňování a doplňování vyloučí. V případě, že se rozhodne pro předmětné ustanovení zákona neaplikovat a daného uchazeče bez dalšího z účasti v zadávacím řízení vyloučit, je nutné, aby měl zadavatel najisto postaveno, že daný uchazeč splnění předmětné kvalifikace v požadovaném rozsahu neprokázal.

65.         Úřad uvádí, že obdobnou problematikou se zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 11. 2011, kde je mimo jiné uvedeno, že: „zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny…přestože spektrum nejasností, na něž dopadá § 76 odst. 3 zákona, může být široké, jeho aplikace přichází v úvahu tam, kde zadavateli, jednoduše řečeno, není zřejmé „jak to uchazeč svojí nabídkou konkrétně myslel“…V případě § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise uvážit, zda uchazeče k písemnému vysvětlení nabídky vyzve či nikoli, a tedy se jedná o postup fakultativní. Tato volba by měla být učiněna až po důkladné úvaze ohledně povahy nejasností a jejich vlivu na možnost posouzení nabídky z pohledu ostatních požadavků (zejména z hlediska splnění zákonných požadavků a zadávacích podmínek) a na možnost hodnocení nabídek podle § 79 zákona.“ Krajský soud v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň, zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout.

66.         Krajský soud tamtéž konstatoval, že zadavatel musí mít po podání nabídek postaveno najisto, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny: „zadavatel musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli (§ 76 zákona) a jak má být hodnocena (§ 79 zákona).“ Krajský soud v případě tohoto zadávacího řízení shledal porušení zásady zákazu diskriminace ve vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a znemožnění mu tak účastnit se hodnocení nabídek bez toho, že by měl důvody tohoto vyloučení najisto postaveny, tzn., že by se zadavatel pokusil nejasnost v jeho nabídce založenou na zjevném případném či domnělém pochybení vyjasnit, zvláště pokud před rozhodnutím o vyloučení byl na tuto nejasnost ze strany uchazeče upozorněn a ponechal ji bez odezvy.

67.         Úřad dospěl k názoru, že výše uvedené závěry z citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně lze analogicky aplikovat rovněž v šetřeném případě, a to v tom smyslu, že zadavatel musí mít pro učinění závěru o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení pro neprokázání splnění kvalifikace jednoznačně postaveno najisto, zda tento uchazeč prokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu či nikoli.

68.         Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že zadavateli vznikly v průběhu posouzení kvalifikace pochybnosti o tom, zda navrhovatelem předložená potvrzení k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona ve formě výtisků datových zpráv jsou obsahově shodná s originály v elektronické či listinné podobě, a pouze na základě této nevyjasněné pochybnosti vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

69.         Zadavatel tak v průběhu posouzení kvalifikace navrhovatele neměl postaveno najisto, zda tento prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona, či nikoli, přičemž z povahy nejasnosti, která zadavateli vznikla v důsledku absence podpisu na výše citovaných potvrzeních, resp. pochybnosti o shodě výtisků datových zpráv s jeho elektronickou případně listinnou verzí, je zřejmé, že se v tomto konkrétním případě jednalo o nejasnost lehce popsatelnou i vysvětlitelnou.

70.         Úřad v šetřené věci dospěl k závěru, že pokud zadavateli vznikla na základě navrhovatelem předložených potvrzení za účelem prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona pochybnost o jejich prokázání, bylo na místě, aby si tyto nejasnosti týkající se obsahové shody s originálem předložených potvrzení k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona nechal vyjasnit tak, aby měl najisto postaveno, jak v zadávacím řízení dál v souladu se zákonem postupovat. Zadavatel, pokud mu tedy vůbec vznikly pochybnosti o tom, zda předložený dokument je prostou kopií dokumentu, který byl navrhovateli doručen do datové schránky, pak měl v šetřeném případě postupovat podle § 59 odst. 4 zákona a požadovat po navrhovateli, aby písemně objasnil předložená potvrzení k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, a to zejména s ohledem na obsah uvedených potvrzení.

71.         Úřad konstatuje, že ačkoliv použití ustanovení § 59 odst. 4 zákona není obligatorní, v šetřeném případě bez objasnění nejasností, které zadavateli vyvstaly na základě obsahu navrhovatelem předložených potvrzení k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona, nemohl zadavatel v zadávacím řízení s ohledem na povahu nejasnosti uskutečňovat další kroky, neboť neměl najisto postaveno, zda navrhovatel prokázal předmětnou kvalifikaci v požadovaném rozsahu, respektive zda měl být navrhovatel zadavatelem oprávněně vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Z tohoto důvodu měl zadavatel využít postup, který mu právě pro tyto nastalé situace nabízí § 59 odst. 4 zákona, neboť pokud neměl postaveno najisto, že navrhovatel předmětné základní kvalifikační předpoklady neprokázal, nebyl oprávněn jej bez dalšího vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

72.         Úřad uvádí, že zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 odst. 1 zákona musí být zadavatelem dodržovány v rámci celého zadávacího řízení. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel se v průběhu posuzování kvalifikace dostal do situace, kdy s ohledem na povahu nejasnosti, která mu vznikla při posouzení kvalifikace předložené v nabídce navrhovatele, nebyl oprávněn bez dalšího vyloučit navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, neboť musí být zcela zřejmé, že důvody vyloučení jsou postaveny najisto (resp. lze s určitostí konstatovat, že uchazeč neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu), což se v tomto případě nestalo. Z uvedeného důvodu došlo v šetřeném případě k porušení zásady zákazu diskriminace v zadávacím řízení, která slouží mj. k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi dodavateli.

73.         Vyloučením navrhovatele z účasti v zadávacím řízení přitom mohl zadavatel podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož vzhledem k tomu, že zadavatel zvolil jako prostředek pro hodnocení nabídek elektronickou aukci, nelze vyloučit, že pokud by navrhovatel nebyl v rámci posouzení kvalifikace z účasti v zadávacím řízení vyloučen, mohla by jeho nabídka být v rámci hodnocení nabídek vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a zadavatel mohl rozhodnout o výběru jeho nabídky jako nejvhodnější.

74.         K tvrzení zadavatele, že podle § 560 a následujících ustanovení občanského zákoníku se k platnosti právního jednání vyžaduje podpis jednajícího, Úřad uvádí, že tamtéž je v § 561 odst. 1 uvedeno, že „k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“. Úřad konstatuje, že vzhledem k charakteru elektronického podpisu, nejsou údaje, které jsou obsaženy v elektronickém podpisu, pouhým vytištěním dokumentu uchovány. Tyto údaje jsou patrné při provedení autorizované konverze dokumentu, přičemž, jak již bylo výše uvedeno, na dokument, který je opatřen dokladem o autorizované konverzi, je nutno pohlížet jako na ověřenou kopii dokumentu, který byl pro autorizovanou konverzi vzorem, přičemž při prokazování splnění kvalifikace v souladu s § 27 odst. 1 zákona postačuje předložení prosté kopie. 

75.         K argumentu zadavatele, že podle zákona o elektronickém podpisu slouží elektronický podpis jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě, Úřad uvádí, že u originálu dokumentu, ať už je podepsán fyzicky nebo elektronicky, musí být ve smyslu citovaného ustanovení zákona identita podepisujícího podpisem jednoznačně a nesporně doložena. V případě kopie dokumentu není vidimací či elektronickým podpisem identita podepisujícího ověřena, a proto má kopie pouze informativní charakter. I z prosté kopie dokumentu by mělo být zřejmé, který subjekt dokument vydal, přičemž ověření dokumentu, které by dokládalo shodu takového dokumentu s originálem (tedy např. vidimace či doklad o elektronické konverzi dokumentu), již není požadováno. Úřad uvádí, že v šetřeném případě z navrhovatelem předložených potvrzení vyplývá, kým byla vydána, která osoba jej vyřizovala, přičemž nechybí ani kontakt na uvedenou osobu. 

76.         K dokumentu „Datové schránky Návod k použití" uveřejněnému v příloze 14/2008 časopisu Veřejná správa 14/2009 Úřad uvádí, že se jím blíže nezabýval, neboť se jedná o dokument, který se vztahuje k již neplatné právní úpravě zákona č. 309/2009 Sb., o archivnictví a spisové službě, takže jeho znění není pro právní posouzení této věci rozhodné.

77.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, aniž by měl důvody tohoto vyloučení postaveny najisto, tzn. aniž by měl postaveno najisto, zda navrhovatel prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona, a k tomu účelu nevyužil institut písemného objasnění předložených informací či dokladů podle § 59 odst. 4 citovaného zákona, přestože zadavateli vznikla pochybnost, která byla lehce vysvětlitelná a odstranitelná, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V.            Uložení nápravného opatření

78.         Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

79.         Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, aniž by měl důvody tohoto vyloučení postaveny najisto, tzn. aniž by měl postaveno najisto, zda navrhovatel prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona, a k tomu účelu nevyužil institut písemného objasnění předložených informací či dokladů podle § 59 odst. 4 citovaného zákona, přestože zadavateli vznikla pochybnost, která byla lehce vysvětlitelná a odstranitelná, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

80.         Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

81.         Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil již při posouzení splnění základních kvalifikačních předpokladů navrhovatele a nezákonný postup uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy, nelze tuto vadu zhojit jiným možným způsobem než zrušením úkonů zadavatele provedených v souvislosti s posouzením kvalifikace navrhovatele podle § 59 odst. 1 zákona, které byly zdokumentovány v protokole o posouzení splnění kvalifikace ze dne 24. 6. 2015 a současně všech následujících úkonů učiněných zadavatelem v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 29. 6. 2015, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI.          Náklady řízení

82.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1 vyhlášky, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

83.         Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

84.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000473.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.                                                                                          

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), Navigační 787, 252 61 Jeneč

2.             Mgr. Daniel Čekal, advokát, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz