číslo jednací: S0543/2015/VZ-36015/2015/522/JKr

• Instance: I.
• Věc: Podnikové vzdělávání zaměstnanců společnosti MOLITAN a.s.
• Účastníci:
  1. MOLITAN a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 15. 9. 2016
• Související rozhodnutí: S0543/2015/VZ-36015/2015/522/JKr; R367/2015/VZ-36904/2016/323/LVa

Č. j.: ÚOHS-S0543/2015/VZ-36015/2015/522/JKr

26. října 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 1. 9. 2015, jehož účastníkem je

• zadavatel – MOLITAN a.s., IČO 27631273, se sídlem Mládežnická 3356, 690 02 Břeclav, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 26. 1. 2015 Mgr. Zuzanou Tinthoferovou, advokátem, ev. č. ČAK 14201, IČO 736 12 804, se sídlem Staňkova 557/18a, 602 00 Brno,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem v souvislosti se stanovením dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ při zadávání veřejné zakázky „Podnikové vzdělávání zaměstnanců společnosti MOLITAN a.s.“ zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení zahájeného odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 9. 8. 2013 uveřejněné na profilu zadavatele https://profily-zadavatelu.cz/profil/27631273 téhož dne,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – MOLITAN a.s., IČO 27631273, se sídlem Mládežnická 3356, 690 02 Břeclav – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že nestanovil v zadávacích podmínkách veřejné zakázky „Podnikové vzdělávání zaměstnanců společnosti MOLITAN a.s.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 9. 8. 2013 uveřejněné na profilu zadavatele https://profily-zadavatelu.cz/profil/27631273 téhož dne, dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli v případě požadavku zadavatele na vzhled, strukturu, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnotu hodnotícího formuláře a školícího materiálu udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 13. 9. 2013 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem – Firemní ES&H servis s.r.o., IČO 29221072, se sídlem Kasárenská 4063/4, 695 01 Hodonín.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – MOLITAN a.s., IČO 27631273, se sídlem Mládežnická 3356, 690 02 Břeclav – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – MOLITAN a.s., IČO 27631273, se sídlem Mládežnická 3356, 690 02 Břeclav (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) dne 9. 8. 2013 odesláním výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne (dále jen „Výzva“), zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Podnikové vzdělávání zaměstnanců společnosti MOLITAN a.s.“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Podle Výzvy je předmětem veřejné zakázky poskytnutí služeb, kterými jsou vzdělávací kurzy v oblastech odborného profesního vzdělávání a v oblastech klíčových dovedností zaměstnanců zadavatele. Předmět veřejné zakázky je blíže popsán ve Výzvě a v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Ze zadávací dokumentace plyne, že předmětem veřejné zakázky je vedle vzdělávacích kurzů také zajištění pronájmu školících prostor a občerstvení účastníků.

3. Ve Výzvě zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 100 800,- Kč bez DPH.

4. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 16. 8. 2013 vyplývá, že zadavateli byly ve lhůtě pro podání nabídek doručeny tři nabídky, které splnily požadavky ve smyslu § 71 odst. 9 zákona.

5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 8. 2013 (dále též jen „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“) se podává, že hodnotící komise posoudila a hodnotila tři podané nabídky.

6. Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2. 9. 2013 se dále podává, že zadavatel na základě návrhu hodnotící komise jako nejvhodnější vybral nabídku společnosti Firemní ES&H servis s.r.o., IČO 29221072, se sídlem Kasárenská 4063/4, 695 01 Hodonín (dále jen „vybraný uchazeč“).

7. Dne 13. 9. 2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

II.             PODNĚT

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěží o návrh, obdržel podnět, který se týkal postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

9. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal příslušnou dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání předložené dokumentace získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně, zda zadavatel při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ postupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy zda vymezil dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, a zda se tímto svým jednáním nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10. S ohledem na shora uvedené pochybnosti oznámil Úřad zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, dopisem č. j. ÚOHS-S0543/2015/VZ-24718/2015/522/JKr ze dne 27. 8. 2015 zahájení správního řízení z moci úřední. Správní řízení bylo dle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno dnem, kdy bylo oznámení zadavateli doručeno, tj. dne 1. 9. 2015.

11. Usnesením č. j. ÚOHS-S0543/2015/VZ-24731/2015/522/JKr ze dne 27. 8. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, resp. byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0543/2015/VZ-26217/2015/522/JKr ze dne 7. 9. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které byl povinen doložit skutečnost, že ve veřejné zakázce vystupoval v pozici dotovaného zadavatele, a to prostřednictvím smlouvy o dotaci, či obdobného dokumentu, ze kterého bude zřejmé, že se jedná o veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 9. 2015

13. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 9. 9. 2015 nejdříve rekapituluje obsah oznámení o zahájení správního řízení. Poté konstatuje, že dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“ bylo jednoznačně specifikováno v zadávací dokumentaci, včetně preferencí zadavatele. Uchazečům o veřejnou zakázku bylo podle zadavatele zřejmé, na co se mají při přípravě svých nabídek ve vztahu ke školícím materiálům a hodnotícím formulářům zaměřit, co zahrnout do svých nabídek.  Zadavatel je názoru, že „mírným nastavením kvalifikačních předpokladů zadavatel neomezil účast žádnému z možných dodavatelů schopných zvládnout realizaci předmětu veřejné zakázky a nelze ani předpokládat, že by nastavení obsahu zadávací dokumentace mohlo odradit některého z dodavatelů k podání nabídky.“ K výše uvedenému uvádí ve svém vyjádření zejména následující.

14. Zadavatel odkazuje na citaci převzatou z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 26. 8. 2013 nebo ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne; přičemž tato citace obsahově odpovídá části bodu 18 zadávací dokumentace. Zadavatel na předmětné citaci dovozuje, že požadavek na ukázku školicího materiálu a návrhu hodnotícího formuláře netvořil jedno z dílčích hodnotících subkritérií, nýbrž podrobněji rozváděl to, co bude v rámci hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií posuzovat. Předmět tohoto hodnocení byl dále rozveden, když stanovil, že u školících materiálů a hodnotícího formuláře bude posuzován vzhled, struktura, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnota.

15. Zadavatel se domnívá, že Úřad extenzivním způsobem dovozuje, že nestačí pouze specifikace jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií, nýbrž že je potřeba ještě rozvést slovní spojení, jimiž jsou tato subkritéria popsána. Zadavatel v této souvislosti dodává, že v šetřeném případě k takovému upřesnění došlo další deskripcí (pěti charakteristikami – vzhled, struktura, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnota). Zadavateli se jako excesivní jeví požadavek, aby zadavatel dále rozepisoval slovní popis týkající se jednotlivých dílčích hodnotících kritérií.

16. Co se týče preferencí zadavatele, zadavatel za takové vyjádření preference považuje následující pasáž uvedenou v bodě 18 zadávací dokumentace: „Nejlépe bude hodnocená nabídka, která bude nejlépe zajišťovat plynulost výuky, bude zajišťovat komplexní službu s ohledem na materiálně technické zajištění projektu a bude nejlépe popsána práce s jednotlivými výrobními linkami včetně aplikovatelnosti do praxe“.Dále zadavatel uvádí, že neupřednostňoval určitou formu výuky, a uvádí pro to důvody.

17. Pokud jde o věcný obsah školících materiálů, tento podle zadavatele plyne z obsahů jednotlivých kurzů, které byly uvedeny v zadávací dokumentaci. Pokud jde o věcný obsah hodnotících formulářů, a tedy předmět hodnocení, tento podle zadavatele plyne z formulace obsažené v bodě 18 zadávací dokumentace: „účastníci budou formulář vyplňovat po každém vzdělávacím kurzu a budou hodnotit kvalitu výuky, aplikovatelnost do praxe, nové poznatky, spokojenost s lektorem apod.“  Uchazeči tedy podle zadavatele měli jasnou představu o tom, co by mělo tvořit obsah hodnotícího formuláře a co bude hodnotící komisí hodnoceno.

18. Dále zadavatel argumentuje, že uchazeči, jako odborníci v oblasti firemního vzdělávání, měli dostatečnou představu o tom, jakým způsobem formulovat svoji nabídku ve vztahu ke školicím materiálům a hodnotícím formulářům.

19. Zadavatel dále argumentuje právem dodavatelů žádat zadavatele o poskytnutí dodatečných informací, kterého by mohli využít, pokud by si v rámci požadavků na školící materiály a hodnotící formuláře nebyli jisti, jakým způsobem by měla být jejich nabídka koncipována.

20. Zadavatel dále prezentuje názor, podle kterého: „[p]okud by byl akceptován extenzivní názor na další specifikaci slovních spojení, jež upřesňují jednotlivá dílčí hodnotící subkritéria, mohlo by to mít za následek, že by se ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákona ve vztahu k subjektivním hodnotícím kritériím stalo naprosto obsolentním a zadavatelé by veškeré veřejné zakázky mohli zadávat pouze podle základního hodnotícího kritéria „nejnižší nabídková cena“. Uvedené by pak podle zadavatele mělo vliv na kvalitu poptávaných služeb, neboť by byly vybírány nabídky „bez nápadu a přidané hodnoty ve prospěch zadavatele“. Zadavatel dodává, že „musí mít možnost ocenit, pokud některých z uchazečů na základě předem vymezených dílčích hodnotících kritérií nabídne kvalitnější plnění, než uchazeč bez invence a kreativního základu, jenž nabídne pouze nejnižší nabídkovou cenu. Současně zadavatel nemůže v zadávací dokumentaci popsat každou skutečnost, jež se má v nabídce objevit, jinak by totiž nebyl dán žádný prostor pro subjektivní hodnocení nabídek a všechny předložené nabídky by byly naprosto totožné. V šetřeném případě zadavatel jednoznačně stanovil rámec pro předložení porovnatelných nabídek jednotlivými uchazeči, kdy v souladu s ust. § 78 odst. 4 zákona všechna dílčí hodnotící kritéria vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.“

21. V neposlední řadě zadavatel poukazuje na to, že by případné odlišné (maximální) hodnocení nabídky uchazeče Tomáše Ambrose, jehož nabídka jako jediná obdržela při hodnocení z hlediska dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ menší než maximální počet bodů, nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť by ani s maximálním počtem bodů získaných v rámci citovaného kritéria nedosahovala nejvyššího celkového bodového hodnocení.

22. Zadavatel navrhuje, aby bylo správní řízení v souladu s § 117a zákona zastaveno.

Další průběh správního řízení

23. Dne 14. 9. 2015 Úřad obdržel od zadavatele kopii rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 26/92 na realizaci projektu Posílení specifických i obecných znalostí a dovedností zaměstnanců společnosti MOLITAN a.s., registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.1.04/92.00119.

24. Usnesením č. j. ÚOHS-S0543/2015/VZ-29566/2015/522/JKr ze dne 22. 9. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

25. Dne 29. 9. 2015 obdržel Úřad žádost zadavatele o nahlédnutí do spisu.

26. Dne 30. 9. 2015 nahlédl do správního spisu Mgr. Petr Zatloukal, a to na základě substituční plné moci ze dne 29. 9. 2015 udělené zmocněncem zadavatele Mgr. Zuzanou Tinthoferovou.

27. Dne 2. 10. 2015 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 10. 2015

28. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 2. 10. 2015 předně rekapituluje obsah správního spisu. Dále zadavatel odkazuje na svá vyjádření k šetřeným skutečnostem, které od něj Úřad doposud obdržel.

29. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že neporušil v předmětném zadávacím řízení zákon, respektive že se nedopustil porušení zákona s vlivem na výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel je názoru, že tvrzení uvedené v oznámení o zahájení správního řízení nedopadá na řádně posouzený skutkový stav předmětného zadávacího řízení a nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

30. Zadavatel dále poukazuje na to, že Úřad v minulosti opakovaně dospěl k názoru, že „v rámci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 78 zákona je třeba […] umožnit hodnocení logické míry invence a kreativního základu, což samo o sobě nemůže být ze své podstaty v rozporu se základními zásadami a principy, na kterých je současná úprava veřejného zadávání postavena, a to právě u těch předmětů plnění, které vykazují znaky kreativní činnosti, kdy právě atribut kreativní činnosti zadavatelem poptávaného předmětu plnění v dané souvislosti v důsledku významnou mírou definuje posuzovaný skutkový stav.“

31. Vzhledem k tomu, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 2. 10. 2015 odkázal na svá dřívější vyjádření k šetřeným skutečnostem, která Úřad obdržel, Úřad učinil tato vyjádření součástí správního spisu. Jedná se o vyjádření ze dne 4. 2. 2015, které Úřad obdržel 5. 2. 2015, a vyjádření ze dne 25. 3. 2015, které Úřad obdržel 26. 3. 2015.

Vyjádření zadavatele ze dne 4. 2. 2015

32. Ve vyjádření zadavatele ze dne 4. 2. 2015 jsou obsaženy pro vedené správní řízení tyto relevantní skutečnosti.

33. Zadavatel tvrdí, že řádně a jednoznačně specifikoval svoje preference vzhledem k tomu, že subjektivní hodnotící kritéria nelze ze své podstaty absolutně kvantifikovat.

34. Dále zadavatel poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, dle které je podle zadavatele zřejmé, že „předmět hodnocení nemusí být kompletně uveden pouze v jedné konkrétní subkapitole zadávací dokumentace, nýbrž pro tvorbu nabídky by uchazeči měli vycházet z celkově poskytnuté zadávací dokumentace.“

35. Zadavatel dále vyjádřil názor, že bylo podrobně uvedeno, jak mají uchazeči zpracovat školící materiály, neboť ukázka školících materiálů se vztahovala ke všem dílčím subkritériím, a z popisu školících materiálů bylo zřejmé, co bude zadavatel považovat za nejvhodnější.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 3. 2015

36. Ve vyjádření zadavatele ze dne 25. 3. 2015 jsou tvrzeny následující, pro předmětné správní řízení relevantní, skutečnosti.

37. Zadavatel uvádí, že jako podklad pro zpracování nabídek ve vztahu ke školícím materiálům dodavatelům sloužila především kompletní zadávací dokumentace v návaznosti na odborné znalosti dodavatelů. V zadávací dokumentaci byl vymezen předmět jednotlivých kurzů a uchazeči pak školící materiály měli vypracovat v návaznosti na takto vymezený předmět.

38. Pokud jde o strukturu školících materiálů, tato podle zadavatele jednoznačně vyplývala z obsahů kurzů, kdy školící materiály odpovídají jejich náplni. Uvedené zadavatel demonstroval následovně: „Pokud např. u prvního kurzu „Školení pro oddělení zpěňování, obsluhy a údržby – údržba strojů linky UBT 1,3/220 výrobce HENNECKE - aspekty zpěňování polyesterových pěn, software management“ byl v rámci obsahu kurzu vymezen na ochranu obsluhy, údržbu a analýzu technologického celku zpěňovací linky, informace o nutné odborné způsobilosti v prevenci rizik, požární ochranu apod., tudíž je jasně dán požadavek na strukturu školících materiálů, funkčnost a další vlastnosti.” 

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

39. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky nestanovil dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli v případě požadavku zadavatele na vzhled, strukturu, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnotu hodnotícího formuláře a školícího materiálu udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 13. 9. 2013 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

40. Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení společnosti MOLITAN a.s., IČO 27631273, se sídlem Mládežnická 3356, 690 02 Břeclav, jakožto zadavatele ve smyslu zákona.

41. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

42. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky se podává, že je veřejná zakázka spolufinancována z prostředků Evropské unie. Z Výzvy plyne, že veřejná zakázka byla zadávána v rámci realizace projektu s názvem „Posílení specifických i obecných znalostí a dovedností zaměstnanců společnosti MOLITAN a.s.“, registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.1.04/92.00119, rozhodnutí o poskytnutí dotace: 26/92.  

43. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 26/92 ze dne 23. 5. 2013 na výše citovaný projekt, vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, plyne, že maximální výše dotace činí 3 317 796,50 Kč, z toho se poskytuje max. 85 % (2 820 127,- Kč) z Evropského sociálního fondu a 15 % (497 669,50 Kč) z ostatních prostředků ze státního rozpočtu. Dále z citovaného rozhodnutí plyne, že:

- celková max. výše dotace je určena na úhradu neinvestičních výdajů projektu,

- celkové způsobilé výdeje projektu (3 317 796,50 Kč) jsou tvořeny výlučně celkovými veřejnými výdaji (nikoli tedy soukromými výdaji).

44. Z přílohy č. 2 (Rozpočet projektu) výše citovaného rozhodnutí plyne, že části projektu, které dle zadávací dokumentace tvoří předmět veřejné zakázky (části označené jako 04.04.01-010, 06.02.01), jsou do rozpočtu projektu zahrnuty, a to s náklady ve výši 2 100 800,- Kč. Tato výše nákladů odpovídá výši předpokládané hodnoty uvedené ve Výzvě, tedy 100 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

45. V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že společnost MOLITAN a.s., IČO 27631273, se sídlem Mládežnická 3356, 690 02 Břeclav, vystupuje v šetřeném zadávacím řízení jako dotovaný zadavatel ve smyslu § 2 odst. 3 zákona.

Relevantní ustanovení zákona

46. Předně Úřad uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že zadávací řízení bylo zahájeno odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 9. 8. 2013 téhož dne, je pro přezkum úkonů zadavatele v předmětném zadávacím řízení rozhodné znění zákona o veřejných zakázkách účinné k tomuto dni. Tomu odpovídají i citace zákona o veřejných zakázkách uváděné v tomto rozhodnutí.

47. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

48. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

49. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

50. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena. V odstavci 3 citovaného ustanovení zákona je stanoveno, že zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Z odstavce 4 citovaného ustanovení zákona poté vyplývá, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Odstavec  5 citovaného ustanovení pak stanoví, že je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. Dle odstavce 6 citovaného ustanovení zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

51. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

52. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

53. Z bodu 18 zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel zvolil jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky.

54. V témže bodě zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „nabídky uchazečů, které splní všechny požadavky stanovené v zadávacích podmínkách a ZVZ a které postoupí k hodnocení nabídek, budou hodnoceny (seřazeny) podle bodové hodnoty, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria.“

55. Z téhož bodu zadávací dokumentace veřejné zakázky plyne, že zadavatel stanovil následující dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu:

- Nabídková cena (60 %),

- Kvalita nabízeného plnění (30 %),

- Vzdálenost školicího střediska (10 %).

56. K dílčímu hodnotícímu kritériu „Kvalita nabízeného plnění“ zadavatel uvedl v bodě 18 zadávací dokumentace následující:

„Na celkovou realizaci klade zadavatel vysoký důraz, proto bude hodnocen návrh komplexní připravenosti k realizaci zakázky včetně materiálně technického zabezpečení projektu. Uchazeč ve své nabídce popíše a rozvede následující subkritéria, která mají pro hodnocení nabídek v tomto hodnotícím kritériu stejnou váhu:

a) popis připravenosti k realizaci zakázky, znalost prostředí a spolupráci s výrobními společnostmi,

b) metodiku celkové realizace zakázky, popis komunikačních vazeb,

c) formy výuky, návrh poskytování zpětné vazby,

d) popis praktických ukázek, demonstrace vzorků

e) u výrobních linek popis práce s konkrétními zařízeními.

Nejlépe bude hodnocená nabídka, která bude nejlépe zajišťovat plynulost výuky, bude  komplexní službu s ohledem na materiálně technické zajištění projektu a bude nejlépe popsána práce s jednotlivými výrobními linkami včetně aplikovatelnosti do praxe. Každý uchazeč dále ke své nabídce předloží: ukázku školícího materiálu (skripta, učebnice) a návrh hodnotícího formuláře, který budou účastníci vyplňovat po každém vzdělávacím kurzu a budou hodnotit kvalitu výuky, aplikovatelnost do praxe, nové poznatky, spokojenost s lektorem apod. Bude hodnocen vzhled, struktura, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnota hodnotícího formuláře a školícího materiálu.

Pro hodnotící kritérium Kvalita nabízeného plnění, které nelze číselně vyjádřit, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé další takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce pro každou jednotlivou hodnotu. Bodové hodnocení u jednotlivých subkritérií, která nelze číselně vyjádřit, bude provedeno dle následující tabulky:

0 - 20 body	Nabídka plní požadavky zadavatele pouze v omezené míře.
21 - 69 bodů	Nabídka plní požadavky zadavatele s více výhradami.
70 - 89 bodů	Nabídka splňuje požadavky zadavatele v plném rozsahu s mírnou výhradou.
90 - 100 bodů	Nabídka požadavky zadavatele splňuje v plném rozsahu.“

57. Z bodu 3 zadávací dokumentace plyne, že předmětem veřejné zakázky byly následující vzdělávací kurzy:

a) Školení pro oddělení zpěňování, obsluhy a údržby – údržba strojů linky UBT 1,3/220 výrobce HENNECKE - aspekty zpěňování polyesterových pěn, software management,

b) Školení pro oddělení zpěňování a údržby – zásady pěnění a výroby polyesterové pěny na lince UBT 1,3/220 od výrobce HENNECKE,

c) Školení pro řezací centrum - zlepšení kvality řezání správná obsluha a nastavení při práci na loupacím stroji BSV-E výrobce Albrecht Bäumer,

d) Zdokonalení obsluhy linky Hyma – výroba rekonstituované pěny pomocí parní technologie,

e) EXCEL – pokročilí,

f) Efektivita práce pro dělníky,

g) Jak efektivně komunikovat,

h) Obchodní dovednosti,

i) Firemní kultura.

58. Ke každému výše uvedenému vzdělávacímu kurzu byly v bodě 3 zadávací dokumentace uvedeny následující informace (níže Úřad pro demonstraci uvádí obsah příslušné informace vážící se k jednomu ze vzdělávacích kurzů, a to kurzu „Školení pro oddělení zpěňování, obsluhy a údržby – údržba strojů linky UBT 1,3/220 výrobce HENNECKE - aspekty zpěňování polyesterových pěn, software management“):

Informace	Obsah informace
Číslo kurzu:	04.04.01 S; KA01
Charakteristika/cíl kurzu:	Cílem kurzu je zvýšení kvality výrobků na lince zpěňování UBT 1,3/220 HENNECKE. Uplatnění zásad údržby moderními řídícími metodami a zvýšení výkonnosti údržby strojů linky UBT výrobce HENNECKE.
Cílová skupina:	Zaměstnanci, dělníci obsluhující stroje linky
Rozsah:	14 dnů, celkem 105 hodin / 7,5 hod denně
Obsah kurzu ve vztahu k účastníkům (uživatelům):	Každý uživatel strojů je povinen zajistit podmínky k soustavné péči o spolehlivou ochranu obsluhy, údržby a seřizovačů těchto strojů při práci na nich. Reakce proměnných veličin v závislosti na údržbě skupiny strojů a technologického celku zpěňovací linky UBT Analýza výkonových charakteristik zpěňovací linky UBT Zásady bezpečnosti práce při údržbě a uvádění zpěňovacích strojů do provozu Zlepšení a zajištění dobré znalosti technického stavu používaných strojů ze strany seřizovačů a pracovníků údržby, kteří zajišťují dodržování zásad bezpečné práce obsluhy i bezvadný stav použitých ochranných zařízení k zajištění ochrany obsluhy. Informace o nutné odborné způsobilosti v prevenci rizik, dle zákona č.309/2006 Sb. Informace o požární ochraně na pracovišti, reakce na požár při technologickém procesu. Nutná odborná způsobilost dle zákona č.133/1985 Sb. o požární ochraně. Ekologie, prevence rizik.
Lektorské zabezpečení:	Osoba lektora musí kumulativně naplňovat následující: Osoba odborně způsobilá v požární ochraně, preventista požární ochrany nebo technik požární ochrany (dle Zákona č.133/1985 Sb.) nebo Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (dle zákona č.309/2006 Sb.) Interní auditor systému kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce VŠ vzdělání příslušného směru nebo Osvědčení o absolvování kurzu Technologické zařízení pro zpracování polyuretanových systémů, servis, poradenství a vzdělávání Ekologie, prevence závažných havárií dle Zákona č. 59/2006, nakládání s látkou vysoce toxickou T+ toluendiisokyanát. Pro provedení praktické výuky jsou nutné znalosti, doložené seznámením s pravidly pro nakládání s touto chemickou látkou a zdravotní způsobilost pro práci s příslušnými ochrannými pomůckami (dýchací přístroj, polomaska).
Počet osob v kurzu:	16 osob
Studijní materiály, didaktická technika, MTZ:	Veškeré studijní materiály, učební pomůcky zajistí dodavatel. Výuka bude probíhat na výrobní lince zadavatele za provozu, tudíž v prostředí, ve kterém se vyskytují nebezpečné chemické látky.
Způsob ukončení:	Závěrečný písemný test, praktická zkouška.
Výstup:	Osvědčení o absolvování kurzu, které vydává dodavatel.

Pozn. Úřadu - Informace „Studijní materiály, didaktická technika, MTZ“ byla u každého kurzu v zásadě stejného, výše uvedeného obsahu.  

59. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek se podávají zejména následující skutečnosti týkající se hodnocení nabídek z hlediska dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“.

60. Předně je ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uveden popis dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“, který odpovídá přesnému popisu dílčího hodnotícího kritéria uvedenému v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

61. Dále ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek plyne, že hodnotící komise se nejprve u hodnocené nabídky zabývala a hodnotila ukázky školícího materiálu a návrhu hodnotícího formuláře, a to zvlášť z hlediska jejich vzhledu, struktury, funkčnosti, praktičnosti a vypovídající hodnoty. Následně hodnotící komise provedla hodnocení nabídky z hlediska subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“, a to

a) popisu připravenosti k realizaci zakázky, znalosti prostředí a spolupráce s výrobními společnostmi,

b) metodiky celkové realizace zakázky, popisu komunikačních vazeb,

c) formy výuky, návrhu poskytování zpětné vazby,

d) popisu praktických ukázek, demonstrace vzorků,

e) u výrobních linek popisu práce s konkrétními zařízeními.

62. Pokud jde o nabídku č. 1 a nabídku č. 3, způsob, jakým hodnotící komise provedla hodnocení ukázky školícího materiálu a návrhu hodnotícího formuláře a následně z hlediska subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“, je ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zachycen takto:

- „Vzhled školících materiálů a hodnotícího formuláře: hodnotící komise konstatuje, že u vzhledu školících materiálů i hodnotícího formuláře nejsou nedostatky, vzhled materiálů je uživatelsky příjemný.

- Struktura materiálů: Materiály i formulář jsou strukturovány řádně.

- Funkčnost: Materiály i formulář jsou funkční dle požadavku zadavatele.

- Praktičnost: Materiály i formulář jsou zpracovány na odborné úrovni a jsou praktické.

- Vypovídající hodnota hodnotícího formuláře: Hodnotící formulář není zpracován pro forma, má vypovídající hodnotu a je přínosný, poskytující zpětnou vazbu.

- Vypovídající hodnota školících materiálů: Školící materiály co se věcné povahy týče, vykazují znaky odbornosti ve vztahu k požadované problematice, jsou přínosné.“ 

a) Popis připravenosti k realizaci zakázky, znalost prostředí a spolupráce s výrobními společnostmi

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je popis připravenosti k realizaci zakázky na dostatečné úrovni, znalost prostředí byla prokázána předloženými materiály.

Z nabídky vyplývá, že uchazeč je schopen poskytnout během výuky podstatné informace o spolupráci s výrobními společnostmi, jejich zaměření a charakteru.

Při porovnání s ostatními nabídkami vykazuje nabídka uchazeče č. 1 [resp.3] v souvislosti se subkritériem uvedeným v bodě a) vzhledem k výše uvedenému vysokou kvalitu a je hodnocena 100 body v daném subkritériu.“

b) Metodika celkové realizace zakázky, popis komunikačních vazeb

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je metodika celkové realizace zakázky a komunikačních vazeb zpracován na dostatečné úrovni.

Vzhledem k tomu a ve vztahu k ostatním nabídkám hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 100 body.“

c) Formy výuky, návrh poskytování zpětné vazby

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je forma výuky a návrh poskytování zpětné vazby zpracován na dostatečné úrovni, ve vztahu k ostatním nabídkám hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí nabídku 100 body.“

d) Popis praktických ukázek, demonstrace vzorků

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky jsou popis praktických ukázek a demonstrace vzorků na dostatečné úrovni, ve vztahu k ostatním nabídkám hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 100 body.“

e) U výrobních linek popis práce s konkrétními zařízeními

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je popis práce s konkrétními zařízeními u výrobních linek dostatečný, ve vztahu k ostatním nabídkám hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 100 body.“

63. Pokud jde o nabídku č. 2, způsob, jakým hodnotící komise provedla hodnocení ukázky školícího materiálu a návrhu hodnotícího formuláře a následně z hlediska subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“, je ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zachycen takto:

- „Vzhled školících materiálů a hodnotícího formuláře: Hodnotící komise konstatuje, že u vzhledu školících materiálů nejsou shledány závažnější nedostatky, hodnotící komise v této souvislosti v porovnání s ostatními nabídkami konstatuje, že ne všechny předložené materiály jsou čitelné. Komise konstatuje, že v nabídce není doložen hodnotící formulář.

- Struktura materiálů: Nízký rozsah dodaných materiálů neposkytuje záruky řádné struktury. Komise konstatuje, že v nabídce není doložen požadovaný hodnotící formulář.

- Funkčnost: Nízký rozsah dodaných materiálů neposkytuje zcela záruky funkčnosti ve vztahu k celku předmětu plnění. Komise konstatuje, že v nabídce není doložen hodnotící formulář, není možné posoudit jeho funkčnost.

- Praktičnost: Nízký rozsah dodaných materiálů neposkytuje zcela záruky praktičnosti ve vztahu k celku předmětu plnění. Komise konstatuje, že v nabídce není doložen hodnotící formulář, není možné posoudit jeho praktičnost.

- Vypovídající hodnota hodnotícího formuláře: Komise konstatuje, že v nabídce není doložen hodnotící formulář, není možné posoudit jeho vypovídající hodnotu.

- Vypovídající hodnota školících materiálů: Školící materiály co se věcné povahy týče, vykazují znaky odbornosti, nicméně vzhledem k jejich nízkému rozsahu neposkytují zcela vypovídající hodnotu.“

a) Popis připravenosti k realizaci zakázky, znalost prostředí a spolupráce s výrobními společnostmi

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je popis připravenosti k realizaci zakázky a deklarace znalosti prostředí hodnocena s více výhradami.

Z nabídky nevyplývá, že uchazeč je schopen poskytnout během výuky podstatné informace o spolupráci s výrobními společnostmi, jejich zaměření a charakteru.

Při porovnání s ostatními nabídkami hodnotí hodnotící komise nabídku uchazeče č. 2 v souvislosti se subkritériem uvedeným v bodě a) vzhledem k výše uvedenému 50 body.“

b) Metodika celkové realizace zakázky, popis komunikačních vazeb

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je metodika celkové realizace zakázky a popis komunikačních vazeb zpracován na nižší úrovni oproti nejlépe hodnocené nabídce v tomto subkritériu. Chybí hodnotící formulář, ve školících materiálech převažují obecné proklamace, nabídka vykazuje nízký rozsah dodaných dokumentů.

Vzhledem k tomu hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 50 body.“

c) Formy výuky, návrh poskytování zpětné vazby

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je forma výuky a návrh poskytování zpětné vazby zpracován na nižší úrovni oproti nejlépe hodnocené nabídce tomto subkritériu. Chybí hodnotící formulář, nabídka vykazuje nízký rozsah dodaných dokumentů. Hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 50 bod[y].“

d) Popis praktických ukázek, demonstrace vzorků

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky jsou popis praktických ukázek a demonstrace vzorků na nižší úrovni oproti nejlépe hodnocené nabídce tomto subkritériu, ve školících materiálech převařují obecné proklamace, hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 50 body.“

e) U výrobních linek popis práce s konkrétními zařízeními

„Vzhledem k výše uvedenému a obsahu nabídky je popis práce s konkrétními zařízeními u výrobních linek na nižší úrovni oproti nejlépe hodnocené nabídce tomto subkritériu, popis práce se spíše dotýká teoretických postupů v obecném slova smyslu bez vazby na konkrétní zařízení. Hodnotící komise v tomto subkritériu hodnotí danou nabídku 50 body.“

Ke spáchání správního deliktu

64. Jak již Úřad ve svých rozhodnutích několikráte uvedl, z požadavků zákona na kvalitu a jednoznačnost zadávacích podmínek včetně hodnotících kritérií vyplývá, že řádné zpracování především zadávací dokumentace je základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a také nabídek vzájemně porovnatelných. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán jak zadavatelem, tak dodavateli stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Zároveň musí zadávací dokumentace obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná a určitá.

65. Požadavky na nezbytnost transparentní zadávací dokumentace, a tedy i hodnotících kritérií, se zabýval i Nejvyšší správní soud, když např. v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009 mimo jiné uvádí, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“ Tento judikát lze aplikovat i v předmětném správním řízení, ačkoliv se vztahuje k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž Úřad se již ve své rozhodovací praxí zabýval problematikou transparentnosti zadávací dokumentace a požadavky na zpracování hodnotících kritérií. Např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R173/2008/02-632/2009/310-ASc ze dne 19. 1. 2009 uvádí, že „podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a zadavatel je při jejich stanovení povinen dodržovat zásady zakotvené v ustanovení § 6 zákona. Stanovení hodnotících kritérií je jedním z nejdůležitějších kroků ze strany zadavatele, neboť na jejich základě zadavatel rozhoduje, jakým způsobem bude hodnotit nabídky, resp. která vlastnost nabídky je z jeho pohledu nejvýznamnější. Stanovení hodnotících kritérií a jejich obsahu je tedy klíčovou fází pro hodnocení nabídek ve smyslu § 79 zákona. Zadavatelem stanovená hodnotící kritéria musí splňovat základní charakteristické vlastnosti a to určitost, jednoznačnost, schopnost být předmětem hodnocení a nediskriminační charakter. Z každého dílčího hodnotícího kritéria musí být patrné, co se jím jednoznačně myslí, resp. co má nabídka obsahovat, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena. Nedodržení těchto požadavků totiž může vést k nejednotnému pochopení významu a povahy takového kritéria a k podání nabídek, jež nejsou vzájemně srovnatelnými. Kvalita stanovení dílčích hodnotících kritérií má zpravidla přímý vliv na kvalitu provedení hodnocení nabídek.“

66. S ohledem na výše zmíněnou judikaturu, resp. relevantní rozhodovací praxi Úřad konstatuje, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky nedávají dodavatelům přesnou představu, jaké nabídky (nabídnuté řešení) budou v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ pro zadavatele výhodnější, a to přinejmenším co se týče hodnocení ukázky školícího materiálu (skripta, učebnice) a návrhu hodnotícího formuláře (dále též jen „předložené materiály“) z hlediska vzhledu, struktury a funkčnosti. V této souvislosti Úřad uvádí následující. 

67. Z hlediska požadavku zadavatele na předložené materiály se nabízí výklad, že z pohledu zadavatele by mělo být výhodnější takové řešení, jehož vzhled, struktura a funkčnost bude nejlépe odpovídat preferenci vyjádřené v bodě 18 zadávací dokumentace: „Nejlépe bude hodnocena nabídka, která bude nejlépe zajišťovat plynulost výuky, bude zajišťovat komplexní službu s ohledem na materiálně technické zajištění projektu a bude nejlépe popsána práce s jednotlivými výrobními linkami včetně aplikovatelnosti do praxe.“ Použití této preference je však těžko představitelné pro hodnocení vzhledu předložených materiálů. V této souvislosti Úřad nemá pochyb o tom, že je zřejmé, co se rozumí vzhledem obecně, ale je toho názoru, že ze zadávacích podmínek není zřejmé, co konkrétně v rámci tohoto vzhledu bude zadavatel hodnotit na předložených materiálech, zda to bude například barevné provedení, typ a velikost písma, případně jiné stránky grafického provedení... Dále není zřejmé, co se skrývá pod pojmem „komplexní služba s ohledem na materiálně technické zajištění projektu“. Dále by mohl připadat v úvahu výklad, že bude touto preferencí upřednostnění takového vzhledu, struktury a funkčnosti, která bude odpovídat předmětu veřejné zakázky, tak jak je vymezen popisem jednotlivých kurzů v bodě 3 zadávací dokumentace (viz bod 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu však Úřad uvádí, že tato preference rovněž není v zadávacích podmínkách dostatečné formulována (pro potřeby zpracování předložených materiálů) a dodavatelé by byli nuceni ji dovozovat.

68. Z výše uvedeného plyne, že zadavatel ponechal na dodavatelích, jaké řešení budou z hlediska vzhledu, struktury a funkčnosti předložených materiálů nabízet, přičemž však dodavatelé nemohli vědět, co přesně bude zadavatel na vzhledu, struktuře a funkčnosti hodnotit a co bude v rámci těchto hledisek preferovat. Dodavatelé mohli mít odlišné představy, které by mohly vést až k neporovnatelnosti jejich nabídek a současně si nemohli být jisti, resp. ani nemohli odhadnout, jak si budou stát jejich nabídky z pohledu preferencí zadavatele, ať by nabízeli jakékoli řešení co do vzhledu, struktury a funkčnosti předložených materiálů. Na druhou stranu pak nelze vyloučit, že zadávací podmínky umožnily zadavateli, aby nabídky hodnotil dle vlastní (ovšem dodavatelům neznámé) preference, tedy dle své libovůle, netransparentně a nepřezkoumatelně, v krajním případě i bez vazby na dodavateli nabídnutá řešení, namísto aby byl zadavatel nucen hodnotit nabídky dle předem známých, v zadávacích podmínkách dostatečně podrobně, určitě a jednoznačně stanovených hodnotících kritérií, z nichž by byly zřejmé i zadavatelovy preference.

69. Úřad dále podotýká, že význam dostatečného a transparentního stanovení kritérií hodnocení předložených materiálů mj. z hlediska vzhledu, struktury a funkčnosti, vč. nutnosti vyjádření preferencí zadavatele, je v šetřeném zadávacím řízení dán významem výsledku hodnocení předložených materiálů pro celkové hodnocení nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“. Výsledky hodnocení předložených materiálů měly být, a v šetřeném případě rovněž byly promítnuty do hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“, když hodnotící komise právě především na podkladě těchto výsledků hodnotila nabídku v rámci subkritérií uvedených pod a) až e) (viz body 61 a 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zřejmé, že předložené materiály hrály při hodnocení nabídek z hlediska subkritérií kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ stěžejní, resp. určující roli. V této souvislosti proto Úřad odmítá argumentaci zadavatele poukazující na to, že hodnocení předložených materiálů netvořilo jedno z dílčích hodnotících subkritérií (viz bod 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v zadávacích podmínkách k dílčímu hodnotícímu „Kvalita nabízeného plnění“ použil zcela jednoznačnou formulaci„[b]ude hodnocen vzhled, struktura, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnota hodnotícího formuláře a školícího materiálu.” Ze zadávací dokumentace tedy jednoznačně vyplývá nezanedbatelný význam předložených materiálů pro celkové hodnocení, který nelze z pohledu hodnocení nikterak negovat.

70. K argumentaci zadavatele poukazující na to, že uchazeči jako odborníci měli dostatečnou představu o tom, jakým způsobem formulovat svoji nabídku ve vztahu ke školicím materiálům a hodnotícím formulářům (viz bod 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad připouští, že odborníci v oblasti firemního vzdělávání mohou, pokud jde o vzhled, strukturu a funkčnost školicích materiálů vědět například jaká je na trhu běžná, běžně poptávaná, jaká odpovídá případným normám, jakou běžně poskytují oni nebo jakou sami preferují, současně ale dodává, že nemohou (a Úřad je názoru, že v šetřeném případě nemohli) vědět, že zadavatel pro předmětnou veřejnou zakázku preferuje (a tedy bude lépe hodnotit) právě určitý vzhled, strukturu a funkčnost, a ne jiný, pokud není uvedené transparentně vyjádřeno v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky. Jak Úřad dovodil výše, je nezbytné, aby zadávací podmínky, resp. popis dílčího hodnotícího kritéria (včetně všech případných subkritérií a jiných dílčích hodnocení) vykazoval takovou míru podrobnosti, aby bylo zřejmé, co a jak bude zadavatel hodnotit, včetně toho, jaké nabídnuté řešení bude zadavatel v rámci předmětu hodnocení a příslušného kritéria považovat za vhodnější, i kdyby to mělo pro zadavatele znamenat podrobně pro účely hodnocení definovat jednotlivá subkritéria, použité pojmy apod. 

71. V této souvislosti nelze zohlednit ani argumentaci zadavatele, že dodavatelé mohli využít práva na dodatečné informace ve vztahu k předloženým materiálům, pokud si nebyli jisti, jakým způsobem by měla být jejich nabídka koncipována. Úřad uvádí, že zadávací podmínky musí být především v souladu se zákonem. Nelze spoléhat na to, že dodavatelé v případě nejasností svého práva požádat zadavatele o poskytnutí dodatečných informací využijí (nemusí jej využít a budou postupovat dle svého úsudku určitým způsobem například právě v důsledku z hlediska zákona vadných zadávacích podmínek, za které odpovídá zadavatel). Jinými slovy nelze zhojit nedostatky zadávacích podmínek odkazem na právo, resp. možnost dodavatelů nechat si je vyjasnit.

72. Konečně k argumentaci zadavatele uvedené pod bodem 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí následující. Předem vymezená dílčí hodnotící kritéria musí poskytovat dodavatelům jasnou odpověď na to, co a jak bude hodnoceno, tedy včetně toho, jaké řešení poptávaného plnění považuje zadavatel za vhodnější z hlediska daného dílčího kritéria (a z tohoto titulu bude hodnoceno lépe). V této souvislosti nicméně nelze jakkoliv ztotožňovat omezení invence a kreativního základu s předem danými mantinely, ve kterých má hodnocení probíhat. Dostatečný popis dílčího hodnotícího kritéria ve smyslu co a jak bude hodnoceno představuje pro uchazeče základní nasměrování, jak mají postupovat, aby jejích řešení co nejlépe naplnilo preference zadavatele. Lze si představit, že uchazeč bude zcela kreativní, případně z jeho pohledu nadčasově inovativní a nabídne zadavateli vzhled, který bude z pohledu zadavatele zcela neakceptovatelný například z důvodu, že uchazeč nabídne kombinaci barev písma a dalších grafických komponentů, které on sám považuje za kreativní a inovativní, nicméně z pohledu zadavatele budou zcela nepřijatelné. Jinými slovy, účelem transparentního popisu dílčích hodnotících kritérií není omezení kreativity, případně invence uchazečů, ale především dostatečné objasnění priorit zadavatele, které budou v procesu hodnocení zohledněny. V šetřeném případně nicméně tyto preference zadavatele ve vztahu k hodnocení vzhledu, struktury a funkčnosti předložených materiálů zcela absentují. Úřad připouští, že subjektivní hodnotící kritéria sice nejsou absolutně kvantifikovatelná, nicméně i v rámci nich dochází k uplatnění jistých preferencí zadavatele, které by si zadavatel měl pro jakékoli hodnotící kritérium případně subkritérium a jakékoli jiné dílčí hodnocení nabídky předem ujasnit.

73. Pro úplnost pak Úřad v reakci na  argumentaci zadavatele uvedenou pod body 35 a 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvádí, že konkrétní popis školících materiálů, stejně tak i hodnotícího formuláře, přinejmenším z hlediska jejich vzhledu, struktury a funkčnosti v zadávacích podmínkách absentuje. Pokud by nicméně Úřad připustil, že tento popis je dán toliko prostým popisem obsahu kurzů, nejednalo by se o preferenci zadavatele, nýbrž o závazné vymezení předmětu zakázky, od kterého by se uchazeči nemohli jakýmkoliv způsobem odchýlit, a nebylo by z pohledu těchto požadavků na nabídkách co hodnotit. Pro úplnost ale Úřad konstatuje s odkazem na výše uvedené, že závazné požadavky na vzhled předkládaných materiálů, jejich strukturu a funkčnost nejsou z popisu kurzů zřejmé.

74. Na základě výše uvedeného tedy Úřad uzavírá, že zadavatel při stanovení hodnotících kritérií v zadávacích podmínkách veřejné zakázky nedodržel ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v zadávacích podmínkách nestanovil dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“ dostatečně v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a transparentně tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli v případě požadavku zadavatele na vzhled, strukturu, funkčnost, praktičnost a vypovídající hodnotu hodnotícího formuláře a školícího materiálu udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti.

K ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky

75. Úřad v souvislosti s postupem zadavatele v předmětném zadávacím řízení, který shledal z výše uvedených důvodu v rozporu se zákonem dále uvádí, že nelze vyloučit, že při dostatečně podrobném a transparentním vymezení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ by zadavatel obdržel více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že v těchto případných dalších nabídkách mohly být obsaženy výhodnější podmínky plnění, než obsahovala nabídka vybraného uchazeče.

76. V této souvislosti Úřad dále poukazuje i na samotné hodnocení nabídek, které vycházelo z nedostatečné specifikace dílčího hodnotícího kritéria. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (viz body 62 a 63 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze identifikovat, že zadavatel například v souvislosti s hodnocením předložených materiálů neshledává nedostatky ve vzhledu předložených materiálů (nabídky č. 1 a 3), resp. neshledal závažnější nedostatky (nabídka č. 2), nelze však již zjistit, co jej k tomu vedlo. Dále s ohledem na absenci požadavků zadavatele na vzhled předložených materiálů není jasné, jaké nedostatky by mohly být, případně byly (v případě nabídky č. 2), shledány.

77. Obdobně nejasné je, co zadavatele vedlo k závěru, že vzhled materiálů je uživatelsky příjemný, materiály jsou řádně strukturované a funkční. Ze zadávacích podmínek neplyne, že by zadavatel hodlal hodnotit materiály z hlediska vzhledu skrze uživatelskou příjemnost (ať už tato znamená cokoli) nebo že by z hlediska vzhledu mohly materiály vykazovat nějaké nedostatky za situace, kdy zadavatel nestanovil žádné závazné požadavky na jejich vzhled nebo pro účely hodnocení alespoň preference.

78. Úřad opětovně odkazuje na to, že preferované řešení musí být jednoznačné a zřejmé již ze zadávacích podmínek. Je nepřípustné, aby zadavatelovy preference vyšly najevo až ze záznamů zachycujících provedené hodnocení, případně nevyšly jednoznačně najevo ani z nich (jako se tomu stalo v šetřeném případě).

79. Z výše uvedeného tedy ve vztahu k vlivu na výběr rovněž plyne, že nabídka uchazeče Tomáše Ambrose (nabídka, která jako jediná nebyla hodnocena maximálním počtem bodů v rámci sporného dílčího kritéria) by za odlišných (transparentních) podmínek hodnocení mohla obdržet odlišné bodové hodnocení, a to buď vyšší, nebo nižší. Nabídky ostatních uchazečů by rovněž mohly za odlišných (transparentních) podmínek hodnocení obdržet odlišné bodové hodnocení (v tomto případě pouze nižší). Případné odlišné podmínky hodnocení, stanovené dostatečně podrobně a transparentně, by se tedy mohly projevit na bodovém hodnocení nabídek všech uchazečů, kteří se šetřeného zadávacího řízení zúčastnili. Nehledě na možný odlišný počet nabídek podaných v zadávacím řízení.

80. S ohledem na uvedené Úřad uzavírá, že postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení mohl rovněž podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť kdyby bylo dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění” stanoveno dostatečně podrobně a v souladu se zásadou transparentnosti, nelze vyloučit, že by se zadávacího řízení zúčastnilo více uchazečů, resp. že by podané nabídky zadavatel vyhodnotil s odlišným výsledkem. Úřad k tomuto pro úplnost dodává, že pro naplnění dikce ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona postačí pouhá možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tudíž úvaha nad potencialitou ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je součástí legitimního správního uvážení. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 36/2012-104 ze dne 9. 5. 2013, nebo č. j. 62 Af 14/2011-74 ze dne 19. 7. 2012, v němž Krajský soud uvedl „z ustanovení 120 odst. 1 písm. a) zákona je zřejmé, že se deliktu dopustí již ten zadavatel, který nedodrží zákon, přičemž je dostačující, pokud tím pouze hypoteticky ovlivní výběr nejvhodnější nabídky“.

81. Zadavatel uzavřel dne 13. 9. 2013 smlouvu na plnění veřejné zakázky.

82. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

83. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

84. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na předmět plnění veřejné zakázky již byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout.

85. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když nestanovil v zadávacích podmínkách veřejné zakázky dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 13. 9. 2013 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.

86. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

87. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího znění zákona (znění zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. v době spáchání správního deliktu umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 9. 1. 2015, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 1. 9. 2015. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 13. 9. 2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

88. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

89. Ze smlouvy uzavřené dne 13. 9. 2013 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem Úřad zjistil, že cena zakázky činila 2 086 000 Kč bez DPH, tj. 2 524 060 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty tak činí částku 252 406 Kč.

90. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

91. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

92. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, zadavatel tím, že nedostatečně a netransparentně vymezil dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“, potenciálně omezil okruh uchazečů o veřejnou zakázku, neboť někteří potenciální dodavatelé nemuseli mít zájem účastnit se zadávacího řízení, kde není postup zadavatele při hodnocení jasně a transparentně dán, neboť není zřejmé, jaké plnění bude zadavatel preferovat. Popsané jednání zadavatele mohlo mít za následek  omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což jsou předpoklady, jejichž zajištěním zákon dosahuje svého hlavního účelu, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Lze předpokládat, že při dostatečně podrobném a netransparentním vymezení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ by zadavatel obdržel více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že v těchto případných dalších nabídkách mohly být obsaženy výhodnější podmínky plnění, než obsahovala nabídka vybraného uchazeče. Úřad dodává, že nedostatečné a netransparentní nastavení dílčího hodnotícího kritéria se projevilo ve svých důsledcích následně i v procesu hodnocení, neboť nebylo předem jasně stanoveno, jaké plnění bude zadavatel preferovat, a tato preference nadto ostatně nevyplývá ani zpětně z popisu hodnocení jednotlivých nabídek.

93. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že pochybení zadavatele spočívající v netransparentně vymezených zadávacích podmínkách je třeba hodnotit jako typově závažné porušení zákona, protože atakuje základní principy zadávání veřejných zakázek.

94. Jako polehčující okolnost v této souvislosti Úřad při stanovení výše pokuty hodnotí skutečnost, že jednáním zadavatele nebyla soutěž o veřejnou zakázku zcela vyloučena, ale toliko omezena.

95. Dále jako polehčující okolnost Úřad zohlednil to, že přepokládaná hodnota veřejné zakázky (2 100 800,- Kč bez DPH) se výrazně blíží hodnotě, pod níž by dotovaný zadavatel nebyl povinen dle aktuálně účinné první úpravy povinen zadávat veřejnou zakázku postupem podle zákona.   

96. Ve prospěch zadavatele Úřad částečně zohlednil jako polehčující okolnost rovněž tu skutečnost, že samotné stanovení subjektivního hodnotícího kritéria bylo ze strany zadavatele vedeno právě snahou dosáhnout z jeho pohledu řešení, které nebude jen nejlevnější, nicméně rovněž i „nejkvalitnější”. V této souvislosti Úřad zohledňuje možné obavy zadavatele spočívající v možných nepříznivých důsledcích v případě, kdy by měl předmět služeb spočívajících v školení zaměstnanců poptávat toliko „na cenu”. Úřad rovněž nepřehlíží, že v šetřeném případě se jedná o zadavatele dotovaného, tedy zadavatele, který nemusí mít se zadávacím řízení a postupem v souladu se zákonem dostatek zkušenosti. Uvedené nicméně nezbavuje povinnosti zadavatele vymezit subjektivní dílčí hodnotící kritérium v souladu se zákonem, v šetřeném případě v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby uchazeči měli předem jasnou představu v jakých aspektech budu jejích nabídky soutěžit.

97. Úřad uzavírá, že po zvážení všech okolností šetřeného případu posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako spíše závažný, přičemž stanovenou pokutu ve výši 30 000 Kč (tj. na úrovni přibližně jedné osminy zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

98. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl dále k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2014 vyplývá, že výsledek hospodaření činil v uvedeném roce celkem 27 830 000 Kč a čistý obrat 881 230 000 Kč. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2013 potom vyplývá, že výsledek hospodaření činil v uvedeném roce celkem 28 751 000 Kč a čistý obrat 908 495 000 Kč. Úřad k této skutečnosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“. Výše citované výroční zprávy jsou uveřejněny na internetové adrese https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik ve Sbírce listin.

99. Úřad dále vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti, přičemž po zvážení všech okolností případu Úřad při stanovení výše uložené pokuty na úrovni přibližně osminy její maximální možné výše akcentoval preventivní charakter sankce.

100. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Mgr. Zuzana Tinthoferová, advokát, Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení (tj. ke dni 9. 8. 2013).