číslo jednací: S480/2014/VZ-18737/2014/551/ENo

• Instance: I.
• Věc: Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ - Řídící procesy
• Účastníci:
  1. Česká republika – Úřad vlády České republiky
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 29. 9. 2016
• Související rozhodnutí: S480/2014/VZ-18737/2014/551/ENo; R251/2015/VZ-39050/2016/323/KKř

Č. j.: ÚOHS-S480/2014/VZ-18737/2014/551/ENo

: 27.7.2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 6. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 000 06 599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 ‑ Malá Strana,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení, zadavatelem při zadávání

• části B veřejné zakázky „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 15. 3. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60042824, a
• veřejné zakázky „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ - Řídící procesy“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 21. 6. 2010 pod evidenčním číslem 60046453, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2010,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části, která se vztahuje k nedodržení zásad stanovených v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, při uzavírání dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo č. 10/131-0 ze dne 7. 9. 2010 zadavatelem – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 000 06 599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 ‑ Malá Strana – při zadávání části B „Manažerské vzdělávání“ veřejné zakázky „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 15. 3. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60042824, zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení.

II.

Zadavatel – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 000 06 599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 ‑ Malá Strana – se při zadávání veřejné zakázky „„Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ - Řídící procesy“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 21. 6. 2010 pod evidenčním číslem 60046453, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2010, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, když v zadávací dokumentaci nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 3. 12. 2010 s vybraným uchazečem Deloitte Advisory s.r.o., IČO 275 82 167, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 smlouvu o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0.

III.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. se zadavateli – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 000 06 599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 ‑ Malá Strana, podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení, ukládá

pokuta ve výši 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 5. 12. 2013 podnět týkající se postupu zadavatele – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 000 06 599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 ‑ Malá Strana (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání

• části B veřejné zakázky „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 15. 3. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60042824 (dále jen „část B veřejné zakázky č. 1“), a
• veřejné zakázky „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ - Řídící procesy“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 21. 6. 2010 pod evidenčním číslem 60046453, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2010 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“).

2. V podnětu byl napadán postup zadavatele při uzavírání dodatku č. 1, jímž se měly podstatně změnit práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené dne 7. 9. 2010 na část B veřejné zakázky č. 1. Pisatel podnětu dále napadal způsob hodnocení nabídek u veřejné zakázky č. 2, které nebyly hodnoceny v souladu s kritérii stanovenými v zadávací dokumentaci.

3. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal dopisem č. j. ÚOHS-P1089/2013/VZ-244/2014/532/KŠe ze dne 6. 1. 2014 od zadavatele dokumentace o předmětných veřejných zakázkách a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržených dokumentací a vyjádření zadavatele zjistil následující skutečnosti.

4. Veřejná zakázka „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ byla zadávána v otevřeném řízení. Zadávací řízení bylo zahájeno dne 15. 3. 2010 uveřejněním oznámení o zakázce v Informačním systému o veřejných zakázkách. Předmětná veřejná zakázka byla v souladu s § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen „zákon“), rozdělena na tyto čtyři části:

a. Část A Řídící procesy (maximální cena 4 760 000,- Kč vč. DPH)

b. Část B Manažerské vzdělávání (maximální cena 3 570 000,- Kč vč. DPH)

c. Část C Osobní hodnocení (maximální cena 2 489 480,- Kč vč. DPH)

d. Část D Osobní rozvoj (maximální cena 1 785 000,- Kč vč. DPH)

5. Zadavatel rozhodl dne 29. 4. 2010 o zrušení části A veřejné zakázky „Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu vlády“ a vyhlásil ji samostatně jako veřejnou zakázku č. 2.

Část B veřejné zakázky č. 1

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 22. 4. 2010 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídky pěti uchazečů, které byly komisí pro otevírání obálek shledány jako úplné ve smyslu § 71 odst. 8 zákona.

7. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1. 6. 2010 vyplývá, že hodnotící komisí byly vyřazeny nabídky tří uchazečů z důvodu nesplnění zadávacích podmínek. Dne 4. 6. 2010 zadavatel rozhodl na základě doporučení hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem Gradua-CEGOS, s.r.o., IČO 256 05 381, se sídlem Karlovo nám. 325/7, 128 01 Praha 2 (dále jen „vybraný uchazeč části B veřejné zakázky č. 1“).

8. Zadavatel uzavřel dne 7. 9. 2010 s vybraným uchazečem části B veřejné zakázky č. 1 smlouvu o dílo č. 10/131-0 (dále jen „Smlouva o dílo“), v jejímž článku 3 bodu 2 bylo ujednáno, že dodavatel se zavazuje „Vytvořit 10 vzdělávacích modulů základního kurzu a 5 vzdělávacích modulů nadstavbového kurzu a 10 e-learningových modulů, doplňujících vzdělávací moduly základního kurzu.“.

9. V článku 3 bodu 3 Smlouvy o dílo bylo dále ujednáno, že dodavatel se zavazuje „Systém pilotně ověřit realizací 4 běhů základního kurzu (40 výukových dnů, 220 výukových hodin) a realizací 1 běhu nadstavbových modulů (5 výukových dnů, 20 výukových hodin) a pilotní ověření e-learningových modulů.“.

10. Dodatkem č. 1 ke Smlouvě o dílo uzavřeným dne 4. 2. 2011 smluvní strany zrušily bod 2 a bod 3 článku 3 Smlouvy o dílo a nahradily je tímto textem:

„2. Vytvořit pro 10 témat základní vzdělávací moduly a prohlubující a rozvíjející vzdělávací moduly.“

„3. Systém pilotně ověřit realizací 3 běhů základních vzdělávacích modulů (30 výukových modulů, 120 výukových hodin) a realizací 3 běhů prohlubujících a rozvíjejících modulů (60 výukových modulů, 120 výukových hodin) a 60 výukových hodin individuálních konzultací.“

11. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda nedošlo ze strany zadavatele ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel zásady stanovené v § 6 zákona, když dodatkem č. 1 uzavřeným dne 4. 2. 2011 podstatným způsobem změnil práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy o dílo, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Veřejná zakázka č. 2

12. Veřejná zakázka č. 2 byla zadávána v otevřeném řízení. Zadávací řízení bylo zahájeno dne 21. 6. 2010 uveřejněním Oznámení o zakázce v Informačním systému o veřejných zakázkách.

13. Zadavatel v bodě 10 zadávací dokumentace stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky s těmito dílčími hodnotícími kritérii:

• Nabídková cena s DPH 50 %
• Kvalita plnění 50 %

14. Hodnotící kritérium „Kvalita plnění“ zadavatel vymezil následovně:

„Uchazeči uvedou navrhované postupy a výstupy pro standardy, řídící procesy a kompetenční mapu. Dále nadefinují typové pracovní místo – určí takovou charakteristiku, která bude mít největší vypovídající schopnost vzhledem k určenému cíli tj. standard (kompetence) pracovního místa – tzn. základní kritéria která pracovní místo charakterizují a to konkrétně u interního auditora ve 14 platové třídě.

Hodnotit se bude:

• jednoduchost,
• srozumitelnost,“

15. Zadavatel dále stanovil, že v rámci dílčího kritéria „Kvalita plnění“ sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

16. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 8. 2010 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídky sedmi uchazečů, které byly komisí pro otevírání obálek shledány jako úplné ve smyslu § 71 odst. 8 zákona.

17. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 8. 2010 vyplývá, že hodnotící komise vyřadila nabídku jednoho uchazeče z důvodu nesplnění základních kvalifikačních předpokladů.

18. Příloha č. 1 Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 8. 2010 obsahuje tabulku s bodovým hodnocením jednotlivých nabídek v dílčích hodnotících kritériích, a v případě kritéria „Kvalita plnění“ taktéž slovní odůvodnění počtu přidělených bodů. V tomto slovním odůvodnění jsou porovnávány i aspekty, které zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval, jako například podrobnost cílů projektu, vymezení pojmů, bližší specifikace činností interního auditora, výčet právních předpisů apod.

19. Dne 3. 9. 2010 zadavatel na základě doporučení hodnotící komise rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem Deloitte Advisory s.r.o., IČO 275 82 167, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč veřejné zakázky č. 2“). Zadavatel uzavřel dne 3. 12. 2010 s vybraným uchazečem veřejné zakázky č. 2 smlouvu o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0.

20. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda nedošlo ze strany zadavatele ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 3. 12. 2010 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0.

I.          Řízení před správním orgánem

21. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

• zadavatel.

22. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S480/2014/VZ-12462/2014/532/KŠe ze dne 11. 6. 2014, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad účastníku řízení usnesením č. j. ÚOHS-S480/2014/VZ-12468/2014/532/KŠe z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

23. Dne 12. 6. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.

II.         Vyjádření zadavatele ze dne 24. 6. 2014

24. Dne 25. 6. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 24. 6. 2014, v němž zadavatel ke svému postupu při uzavírání dodatku č. 1 Smlouvy o dílo na část B veřejné zakázky č. 1 uvádí, že nesdílí názor Úřadu, že by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy. Dle zadavatele byla záměna 10 e-learningových kurzů za 60 hodin školení v podobě individuálních konzultací z kvantitativního hlediska zcela srovnatelná a z kvalitativního hlediska se jednalo pouze o nahrazení jedné formy manažerského vzdělávání jinou formou manažerského vzdělávání. Změna spočívá ve změně v rozdělení výukových hodin mezi základní vzdělávací moduly a prohlubující moduly při zachování rozsahu sjednaných výukových hodin a dále nahrazení e‑learningových kurzů individuálními konzultacemi v rozsahu 60 hodin. Zadavatel uvádí, že obsahové zaměření při této změně zůstalo stejné, znamenalo pouze zvýšení účinnosti manažerského vzdělávání.

25. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že v době realizace zadávacího řízení i uzavření dodatku neplatil § 82 odst. 7 zákona, který s účinností od 1. 4. 2012 zakazuje podstatnou změnu smlouvy, resp. práv a povinností z ní vyplývajících, a tyto podstatné změny definuje. Z toho zadavatel dovozuje, že v zákoně ve znění účinném v době zadávání veřejné zakázky neexistoval přímý zákaz takového postupu.

26. Zadavatel je však přesvědčen, že ani v kontextu současné právní úpravy a tehdejší rozhodovací praxe, provedenou změnu smlouvy nelze označit za podstatnou, neboť nerozšiřovala předmět veřejné zakázky ani neměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy v neprospěch zadavatele. Zadavatel uzavírá, že předmět zakázky nebyl rozšířen, a změny neměly dopad na cenu veřejné zakázky a skutečný rozsah (zejména z pohledu časové náročnosti) poskytnutých dodávek.

27. Zadavatel závěrem první části svého vyjádření uvádí, že posuzovaný postup zadavatele nelze podřadit pod žádný ze správních deliktů vymezených v § 120 zákona, neboť správní delikty uvedené pod § 120 odst. 1 písm. b) – g) zákona jsou svým obsahem zcela nevyhovující a změna uzavřené smlouvy není „postupem pro zadání veřejné zakázky“ ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona, nýbrž postupem po zadání veřejné zakázky, tedy po skončení zadávacího řízení.

28. K vymezení způsobu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“ u veřejné zakázky č. 2 zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že se neztotožňuje s názorem Úřadu, že toto vymezení není dostatečné. Zadavatel připouští, že při znalosti dnešní rozhodovací praxe by zřejmě postupoval v definici tohoto kritéria obratněji, tedy výslovně konstatoval, že všechny uváděné požadavky bude taktéž hodnotit. Nadále však považuje toto vymezení za natolik určité, že nebránilo uchazečům v podání nabídky vč. předložení požadovaných podkladů pro hodnocení a zadavateli v nediskriminačním hodnocení předložených nabídek.

29. Z textu zadávací dokumentace je dle názoru zadavatele zřejmé, že bude hodnotit kvalitu plnění, a to na základě a) navrhovaných postupů, výstupů pro standardy, řídicích procesů a kompetenčního modelu a b) popisu pracovního místa u interního auditora. Tuto kvalitu plnění bude hodnotit též z pohledu jednoduchosti a srozumitelnosti. Zadavatel je přesvědčen, že kvalitu plnění nelze hodnotit izolovaně bez kontextu s předmětem veřejné zakázky, tedy zřejmé bylo i to, že zadavatel bude hodnotit předložené podklady s ohledem na účel zadávacího řízení, resp. předmět veřejné zakázky.

30. K tvrzení, že zadavatel uváděl (a tedy hodnotil) i aspekty, které v zadávací dokumentaci nepožadoval, zadavatel uvádí, že kvalitativní kritéria na rozdíl od kritérií kvantifikovatelných není vždy při jejich definici možné definovat taxativním výčtem „znaků kvality". Jak v otázce hodnocení nejen „srozumitelnosti" a „jednoduchosti", kterou Úřad zmiňuje, tak v otázce hodnocení jiných aspektů, než bylo požadováno (např. výčet právních předpisů), zadavatel zastává názor, že kritérium „Kvalita plnění" je nutné hodnotit jako celek, v kontextu všech požadovaných podkladů a jejich vztahu k předmětu veřejné zakázky. Nelze přijmout argumentaci, že zadavatel měl posuzovat návrh postupů a výstupů jen z hlediska jednoduchosti a srozumitelnosti, bez jakékoliv souvislosti s celým zněním tohoto kritéria, a tedy hodnotit nejvyšším bodovým ohodnocením návrh sice jednoduchý a srozumitelný, ale věcně nesprávný či nedostatečný. V tabulce protokolu z kontroly splnění kvalifikačních kritérií vyplývá, že hodnocení vycházelo z hodnotícího kritéria „Kvalita plnění" jako celku a nešlo nad jeho rámec.

31. Zadavatel je toho názoru, že skutečnost, že v hodnocení obdržených nabídek nebyly použity doslova stejné formulace, které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci, ještě neznamená, že nebyla dodržena kritéria hodnocení kvality plnění uvedená v zadávací dokumentaci a že tak nebyly dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel dodává, že vymezení aspektů, které nebyly výslovně požadovány v zadávací dokumentaci, nebylo použito nad rámec toho, co bylo požadováno, nýbrž nadále setrvává v mezích kritéria „Kvalita plnění" a je podrobnějším zachycením postojů hodnotící komise k tomuto kritériu. Jako příklad zadavatel uvádí výčet právních předpisů, který jistě lépe osvědčuje uchazečovu znalost předmětu veřejné zakázky, orientaci v problematice, a tedy i způsobilost naplnit předmět veřejné zakázky, než naopak chybně uvedená katalogová činnost. Přestože tedy zadavatel výslovně neřekl, že tyto prvky mají být obsahem předloženého podkladu, je přesvědčen, že jejich správné či vhodné uvedení nebo naopak špatné, jsou ukazatelem kvality plnění. Pokud by byl zadavatel limitován v hodnocení kvality jen výrazy výslovně v zadávací dokumentaci uvedenými, omezilo by se jeho hodnocení v daném případě na „jednoduché/složité", „ne/srozumitelné" a „ne/kvalitní". Bez podrobnějšího zdůvodnění by pak byl postup zadavatele nepřezkoumatelný. Z těchto důvodů je zadavatel toho názoru, že při hodnocení nabídek nepřekročil rámec hodnotícího kritéria a ke každé nabídce přistupoval při hodnocení transparentním a nediskriminačním způsobem.

32. K tvrzení, že jsou v odůvodnění hodnocení nabídek nabídky porovnávány vzhledem k „nejlepší" nabídce, nikoliv k požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci, zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci bylo výslovně uvedeno, a Úřad to v oznámení o zahájení správního řízení též cituje, že pořadí nabídek bude stanoveno přiřazením 100 bodů nejvhodnější nabídce, přičemž každé další následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Z toho dle názoru zadavatele vyplývá, že zadavatel si samozřejmě musel nejprve vyhodnotit míru „naplnění" kritéria „Kvalita plnění", avšak měl-li stanovovat pořadí ve vztahu k nejvhodnější nabídce, pak nutně musel tyto nabídky mezi sebou porovnávat, na základě tohoto porovnávání přiřadit bodové ohodnocení a toto porovnávání též odůvodnit a zachytit pro účely přezkoumatelnosti takového postupu. Zadavatel zastává názor, že v hodnocení nevybočil z rámce příslušného hodnotícího kritéria a porovnáním jednotlivých nabídek mezi sebou se nedopustil žádného porušení zákona o veřejných zakázkách, naopak postupoval způsobem jednoznačně deklarovaným v zadávacích podmínkách.

33. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvádí, že s ohledem na výše uvedené zastává názor, že se porušení zákona nedopustil.

III.        Závěry úřadu

34. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu zadávací dokumentace a smluv, na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel v části, která se vztahuje k nedostatečnému vymezení způsobu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“ u veřejné zakázky č. 2, dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za což mu v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 zákona uložil pokutu ve výši 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

IV.       K výroku I. tohoto rozhodnutí

35. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36. K postupu zadavatele, který dodatkem č. 1 ke Smlouvě o dílo uzavřeným dne 4. 2. 2011 změnil předmět plnění, Úřad předně uvádí následující. Výslovný zákaz podstatné změny práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku byl do zákona, konkrétně do jeho § 82 odst. 7, zakotven až zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), a to s účinností od 1. 4. 2012. Tato nová právní úprava na postup zadavatele v posuzovaném případě nedopadá, neboť předmětné zadávací řízení bylo zahájeno ještě před účinností novely.

37. I přes absenci výslovné zákonné úpravy byla však v době zahájení předmětného zadávacího řízení otázka přípustnosti změny smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem vyřešena mj. rozsudkem Soudního dvora ve věci C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Republik Österreich ze dne 19. 6. 2008. Soudní dvůr v uvedeném rozsudku vymezil pravidla, podle kterých je třeba u změny obsahu smlouvy posuzovat, zda se jedná o změnu podstatnou či nepodstatnou. V této souvislosti Soudní dvůr konstatoval, že „Změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata.“. Za podstatnou je dle Soudního dvora třeba dále považovat změnu, která „značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány“ a konečně změnu, která „mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“.

38. Zadavatel dodatkem č. 1 uzavřeným dne 4. 2. 2011 změnil předmět Smlouvy o dílo co do formy manažerského vzdělávání (blíže viz odstavce 8 – 10 tohoto rozhodnutí). Úřad přitom považuje za zásadní změnu spočívající v celkovém vypuštění e-learningových modulů a jejich nahrazení individuálními konzultacemi. Úřad má totiž za to, že e-learningové vzdělávání, jako „moderní“ forma vzdělávání, je do jisté míry specifické a nemusí být nabízeno všemi dodavateli, kteří by jinak byli schopni požadovaný systém manažerského vzdělávání vytvořit a realizovat. Jak však bude uvedeno níže, provedené změny, ačkoliv je lze považovat za zásadní, nelze kvalifikovat jako změny podstatné ve smyslu výše citovaného rozsudku Soudního dvora.

39. Zadavatel v bodě 2 zadávací dokumentace obecně vymezil cílové skupiny, časový fond, úrovně a hodnocení systému manažerského vzdělávání, přičemž stanovil, že „Nastavení systému vzdělávání vedoucích zaměstnanců, obsah a nadstavbové moduly včetně způsobu jejich ohodnocení kredity, body aj. je očekávaným výstupem od poskytovatele know how.“. Z uvedeného vyplývá, a nabídky uchazečů tomu odpovídají, že zadavatel v zadávacích podmínkách nepožadoval e-learningové moduly, naopak byla volba formy manažerského vzdělávání ponechána na jednotlivých dodavatelích. Obsahovala-li Smlouva o dílo závazek vytvořit 10 e-learningových modulů, nejednalo se o zakotvení zadávací podmínky do textu Smlouvy o dílo, nýbrž o uzavření této smlouvy v souladu s jedinečným návrhem obsaženým v nabídce vybraného uchazeče části B veřejné zakázky č. 1. Z tohoto důvodu je nezbytné konstatovat, že provedená změna Smlouvy o dílo nemohla mít vliv na okruh potenciálních uchazečů, neboť se nikterak nedotýkala znění zadávacích podmínek.

40. Úřad dále zkoumal, zda dodatkem č. 1 provedená změna Smlouvy o dílo, tj. změna formy manažerského vzdělávání, mohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, pokud by byla obsažena již v nabídce vybraného uchazeče části B veřejné zakázky č. 1.

41. Zadavatel v bodě 10 zadávací dokumentace stanovil jako dílčí hodnotící kritéria 1) nabídkovou cenu s DPH s váhou 80 % a 2) kvalitu plnění s váhou 20 %. U dílčího hodnotícího kritéria „kvalita plnění“ zadavatel uvedl, že „Uchazeči jsou povinni předložit osnovu vzdělávacího modulu „řízení podle cílů“ u Top managerů. Hodnocena bude konkrétně struktura a zohlednění aspektů veřejné správy.“.

42. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1. 6. 2010 vyplývá, že zadavatel hodnotil nabídky dvou uchazečů, přičemž nabídka vybraného uchazeče části B veřejné zakázky č. 1 obdržela v dílčím hodnotícím kritériu „kvalita plnění“ plný počet bodů, tj. 20, a nabídka uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí, 19 bodů. Celkový bodový rozdíl hodnocených nabídek činil za obě dílčí hodnotící kritéria 11,69 bodů. Z uvedeného vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče části B veřejné zakázky č. 1 by v dílčím hodnotícím kritériu „kvalita plnění“ musela získat alespoň o 11,7 bodů méně, než kolik obdržela v původním hodnocení. S ohledem na maximální počet 20 bodů, které uchazeči mohli v dílčím hodnotícím kritériu „kvalita plnění“ obdržet, a dále s ohledem na aspekty, které zadavatel v tomto hodnotícím kritériu posuzoval, i na skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče části B veřejné zakázky č. 1 byla v tomto dílčím kritériu vyhodnocena jako nejvhodnější, si Úřad dovoluje s jistotou tvrdit, že by hodnocení nové formy manažerského vzdělávání nemohlo být od skutečného hodnocení nabídek natolik odlišné, aby bylo sto ovlivnit pořadí nabídek. Úřad k tomu dodává, že hodnocení nabídkových cen by se nezměnilo, neboť dodatkem č. 1 provedená změna formy manažerského vzdělávání neměla vliv na výši ceny plnění. Vzhledem k právě uvedenému Úřad konstatuje, že změna formy manažerského vzdělávání provedená dodatkem č. 1 Smlouvy o dílo, pokud by byla součástí hodnocené nabídky, by nemohla výběr nejvhodnější nabídky ovlivnit.

43. Úřad pro úplnost dále zkoumal, zda provedená změna Smlouvy o dílo není změnou podstatnou ve smyslu dvou posledně jmenovaných podmínek vyplývajících z výše citovaného rozsudku Soudního dvora (viz odstavec 37 tohoto rozhodnutí).

44. V tomto ohledu Úřad shledal, že provedenou změnou Smlouvy o dílo nebyla značnou měrou zakázka rozšířena o služby, které původně nebyly předpokládány. Jak totiž Úřad uvedl výše, charakter změny spočíval pouze v úpravě formy manažerského vzdělávání, přičemž obsahová náplň zůstala zachována. Zachovány byly i zadávací podmínky zadavatele, neboť až vybraný uchazeč části B veřejné zakázky č. 1 nabídl formu e-learningového vzdělávání, tzn. požadavek na e-learning nebyl v samotných zadávacích podmínkách uveden.

45. Úřad konečně shledal, že provedenou úpravou Smlouvy o dílo nebyla změněna hospodářská rovnováha ve prospěch vybraného uchazeče části B veřejné zakázky č. 1, neboť cena i platební podmínky sjednané ve Smlouvě o dílo zůstaly nezměněné.

46. K námitce zadavatele, že jeho postup při uzavírání dodatku č. 1 by nebylo možné podřadit pod žádný ze správních deliktů vyjmenovaných v § 120 zákona, především z toho důvodu, že uzavření dodatků ke smlouvě spadá do fáze po ukončení zadávacího řízení, Úřad poznamenává následující. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Podle § 17 písm. k) zákona se zadáním rozumí rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení. Přestože dodatky ke smlouvě uzavřené na veřejnou zakázku již ze své podstaty časově spadají do období po uzavření smlouvy, představují změnu obsahu původní smlouvy, a jsou proto s touto smlouvou neoddělitelně spojené. Z tohoto důvodu je třeba na uzavírání dodatků ke smlouvě uzavřené na veřejnou zakázku nahlížet jako na „postup pro zadání veřejné zakázky“ ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

47. Úřad vzhledem ke shora uvedenému konstatuje, že zadavatel se svým postupem při zadávání předmětné veřejné zakázky nedopustil spáchání správního deliktu, a Úřad proto neshledal důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona. Správní řízení tak bylo Úřadem v části, která se vztahuje k nedodržení zásad stanovených v § 6 zákona při uzavírání dodatku č. 1 ke Smlouvě o dílo, zastaveno podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V.        K výroku II. tohoto rozhodnutí

48. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

49. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

50. K posuzované věci Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace by měla být zpracována dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, přičemž na straně uchazečů nesmí vzniknout jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly potenciálním uchazečům známy v okamžiku přípravy jejich nabídek. Řádné vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rovněž základním předpokladem pro následnou přezkoumatelnost provedeného hodnocení ze strany správního orgánu.

51. Úřad po přezkoumání obdržené dokumentace zjistil, že zadavatel v bodě 10 zadávací dokumentace stanovil, že v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“, jemuž přiřadil váhu 50 %, bude hodnotit a) navrhované postupy a výstupy pro standardy, řídící procesy a kompetenční mapu a b) uchazečem nadefinované typové pracovní místo, a to konkrétně u interního auditora ve 14. platové třídě (blíže viz odstavec 14 tohoto rozhodnutí).

52. Ze slovního odůvodnění počtu přidělených bodů v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“ uvedeném v příloze č. 1 Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 8. 2010 vyplývá, že zadavatel posuzoval a hodnotil i jiné aspekty, než které stanovil v bodě 10 zadávací dokumentace.

53. Na podporu tohoto závěru Úřad cituje části odůvodnění počtu přidělených bodů z přílohy č. 1 Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 8. 2010.

54. Hodnotící komise u nabídky uchazeče Gradua-CEGOS, s.r.o. v subkritériu „navrhované postupy a výstupy pro standardy, řídící procesy a kompetenční mapu“ uvedla následující odůvodnění: „Přehledné, cíle projektu nejsou podrobně rozpracovány, a to včetně vymezení pojmů. Použité metodiky nejsou detailně popsány.“. Co se týče „srozumitelnosti“ hodnotící komise uvádí, že „Chybí vymezení pojmů (např.katalog služeb = organizační řád???), uváděny všeobecně neznámé metody a nástroje bez bližšího vysvětlení (CORSE, EFESO)“. Při porovnání citovaného odůvodnění s vymezením hodnotícího kritéria „Kvalita plnění“ v zadávací dokumentaci Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, že bude hodnotit cíle projektu a vymezení pojmů.

55. V subkritériu „typové pracovní místo“ hodnotící komise u nabídky téhož uchazeče, stejně jako u uchazeče IDS Scheer ČR, s.r.o., postrádala dostatečný výčet právních předpisů pro činnost interního auditora. Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně nestanovil, že bude hodnotit výčet právních předpisů.

56. Hodnotící komise dále při hodnocení nabídky uchazeče IDS Scheer ČR, s.r.o. uvedla, že „oproti nejvhodnější nabídce chybí bližší specifikace činností interního auditora.“. Tato nabídka tedy obdržela nižší počet bodů z důvodu chybějící bližší specifikace činností interního auditora, přestože zadavatel v bodě 10 zadávací dokumentace stanovil, že bude hodnotit „základní kritéria která pracovní místo charakterizují [zvýraznění přidáno]“.

57. K uvedeným případům Úřad uvádí, že, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně neuvedl, že bude hodnotit stanovení cílů projektu, vymezení pojmů, výčet právních předpisů či bližší charakteristiku pracovního místa, nemůže jít k tíži uchazečů, že tyto údaje ve svých nabídkách neuvedli.

58. Odůvodnění počtu přidělených bodů nabídce uchazeče Scott & Hagget Czech, s.r.o. v subkritériu „typové pracovní místo“ podporuje závěr Úřadu o nejednoznačnosti způsobu hodnocení nabídek vymezeném v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise totiž shledala, že „Standard pracovního místa interního auditora je chybně pojatý, neuvádí základní charakteristiky pracovního místa, ale kompetence zaměstnance (záměna prac. místa za zaměstnance).“. Podobně vyznívá odůvodnění hodnocení nabídky uchazeče M.C.TRITON, spol. s r.o. v tomtéž subkritériu, kde hodnotící komise uvedla, že uchazeč uvedl nadbytečné požadavky na kvalifikační předpoklady interního auditora – např. jazykové znalosti. Uvedené závěry hodnotící komise dle Úřadu podporují zjištění, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“ tak, aby bylo všem uchazečům zřejmé, jakým způsobem mají zpracovat svoji nabídku, aby co nejlépe vyhověla požadavkům zadavatele a při hodnocení dosáhla maximálně možného počtu bodů.

59. Úřad v této souvislosti považuje za důležité zdůraznit, že, přestože se výše uvedené skutkové okolnosti váží k fázi hodnocení nabídek, je Úřad toho názoru, že netransparentnost hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“ byla zapříčiněna již samotným vymezením tohoto hodnotícího kritéria v zadávací dokumentaci. Následkem postupu zadavatele, který dílčí hodnotící kritérium „Kvalita plnění“ v zadávací dokumentaci formuloval značně obecně, bylo dodavatelům znemožněno připravit kvalitní nabídky a hodnotící komisi bylo znemožněno provést transparentní hodnocení nabídek v souladu s jednoznačně stanovenými pravidly.

60. S námitkou zadavatele, že kvalitu plnění nelze hodnotit izolovaně, ale v komplexu všech požadovaných podkladů, a že kvalitativní kritéria nelze vždy taxativně vypočíst, se Úřad neztotožňuje. Je naopak přesvědčen, že u kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná, musí zadavatel věnovat zvýšenou pozornost vymezení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci, aby bylo všem uchazečům jasné, v jakých kritériích budou předložené nabídky hodnoceny a na co bude ze strany zadavatele při hodnocení kladen důraz. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že tento požadavek v posuzovaném případě zadávací dokumentace nesplňovala.

61. Námitku zadavatele, že pokud by se zadavatel při hodnocení držel striktně zadávací dokumentace, omezilo by se jeho hodnocení pouze na konstatování „jednoduché/složité“, „ne/srozumitelné“ a „ne/kvalitní“, což by činilo celé hodnocení nepřezkoumatelným, nelze dle Úřadu akceptovat. Je povinností zadavatele v zadávací dokumentaci stanovit hodnotící kritéria tak, aby nevznikly pochybnosti, co bude hodnoceno, a provedené hodnocení bylo následně přezkoumatelné. Šetřený případ dokládá, že, ačkoliv se zpráva o posouzení a hodnocení nabídek může zdát jako řádně odůvodněná, nemůže zhojit pochybení zadavatele, kterého se dopustil při nastavení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Ve skutečnosti pak toto pochybení činí i formálně perfektní zprávu o posouzení a hodnocení nabídek nepřezkoumatelnou a celý proces hodnocení nabídek netransparentním.

62. K požadavku transparentnosti zadávacího řízení se mj. vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, kde uvedl, že tento požadavek není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. K tomu obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009 uvedl, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách.“.

63. Úřad souhlasí se zadavatelem v tom, že postupoval v souladu se zákonem, když v bodě 10 zadávací dokumentace stanovil, že nejvhodnější nabídce bude v hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“ přiřazeno 100 bodů a každé následující nabídce bude přiřazeno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Zadavatel byl tedy oprávněn přidělit počet bodů jednotlivým nabídkám dle míry splnění požadavků ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Úřad je však toho názoru, že z některých dílčích odůvodnění obsažených v příloze č. 1 Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 8. 2010 vyplývá, že zadavatel vzal jako vzor pro hodnocení nabídku vybraného uchazeče veřejné zakázky č. 2 a dle této nabídky hodnotil. Tato nabídka je ve všech hodnocených subkritériích zhodnocena jako „nejvíce přehledná“, „nejjednodušší“, „nejvíce srozumitelná“, „nejlépe využitelná“ apod., zatímco nabídky ostatních uchazečů jsou porovnávány vůči této nabídce, a to i v aspektech, které zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval, ale nabídka vybraného uchazeče veřejné zakázky č. 2 je obsahuje. Příkladem může být formulace hodnotící komise, která již byla zmíněna v odstavci 56 tohoto rozhodnutí: „oproti nejvhodnější nabídce chybí bližší specifikace činností interního auditora“, přestože zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval pouze základní charakteristiku daného pracovního místa. Toto odůvodnění dle Úřadu dokládá skutečnost, že ani zadavatel při přípravě zadávací dokumentace nedokázal přesně stanovit, co a jak bude hodnotit, a hodnocení provedl až na základě obsahů předložených nabídek.

64. K podstatnému ovlivnění či možnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, jako jedné z podmínek spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad uvádí, že, jak uvedl v odstavci 61 tohoto rozhodnutí, činí nedostatečné vymezení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci netransparentní celý proces hodnocení nabídek. Z tohoto důvodu nelze hodnocení zadavatele zpětně přezkoumat. Pochybnost o možném ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je dle Úřadu podtržena skutečností, že váha subjektivního hodnotícího kritéria „Kvalita plnění“ činila 50 % a jako nejvhodnější nabídka byla vybrána nabídka s nejvyšší nabídkovou cenou. Z uvedeného vyplývá, že díky dílčímu hodnotícímu kritériu „Kvalita plnění“, u něhož zadavatel v zadávací dokumentaci přesně a určitě nestanovil způsob hodnocení, byla z šesti hodnocených nabídek jako nejvhodnější vybrána nejdražší nabídka. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že postupem zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

65. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení. Tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť hodnocení se v rámci hodnotícího kritéria „Kvalita plnění“ stalo nepřezkoumatelným z hlediska toho, zda byla na základě provedeného hodnocení vybrána nejvhodnější nabídka.

VI.       K výroku III. tohoto rozhodnutí

66. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

67. Zadavatel se při zadávání veřejné zakázky č. 2 dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita plnění“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem veřejné zakázky č. 2.

68. Podle § 121 odst. 3 zákona[1] odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

69. Před uložením pokuty Úřad tedy ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V posuzovaném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 5. 12. 2013, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 12. 6. 2014. Z uvedeného vyplývá, že nedošlo k zániku lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že dne 3. 12. 2010 byla zadavatelem uzavřena smlouva o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0, byla lhůta pro zahájení správního řízení rovněž zachována. Z uvedeného vyplývá, že v posuzovaném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

70. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

71. Vzhledem k tomu, že celková cena veřejné zakázky dle smlouvy o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0 činí 3 960 000,- Kč vč. DPH, činí horní hranice možné pokuty částku 198 000,- Kč.

72. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

73. S ohledem na způsob spáchání, tj. pochybení zadavatele při stanovení přesného a určitého způsobu hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu "Kvalita plnění" u veřejné zakázky č. 2, které se výrazně projevilo ve fázi hodnocení nabídek, považuje Úřad správní delikt v šetřené věci za závažný, neboť postupem zadavatele byla narušena transparentnost zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se stalo nepřezkoumatelným.

74. Co se týče následku spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že postupem zadavatele při stanovení způsobu hodnocení v hodnotícím kritériu "Kvalita plnění" mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Pravděpodobnost skutečného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je navíc zvýšena tím, že díky hodnocení v tomto kritériu byla ze šesti hodnocených nabídek jako nejvhodnější vybrána nabídka s nejvyšší nabídkovou cenou. Nelze proto vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče.

75. Pokud jde o okolnosti, za nichž byl delikt spáchán, zohlednil Úřad skutečnost, že soudní judikatura i bohatá rozhodovací praxe Úřadu týkající se použitelnosti subjektivních hodnotících kritérií vznikala především až po zahájení předmětného zadávacího řízení. Z tohoto důvodu nemůže jít zadavateli k tíži, že v době rozhodování o správním deliktu je otázka použitelnosti kvalitativních hodnotících kritérií do značné míry vyjasněna, neboť v době zahájení předmětného zadávacího řízení tomu tak nebylo. Tomu odpovídá i vyjádření zadavatele, který uvedl, že při znalosti dnešní rozhodovací praxe by při definici sporného hodnotícího kritéria postupoval obratněji.

76. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil, že v daném případě smlouva o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0 byla s vybraným uchazečem veřejné zakázky č. 2 uzavřena dne 3. 12. 2010. V průběhu správního řízení zákonem č. 40/2015 Sb., došlo s účinností k 6. 3. 2015 v § 121 odst. 3 zákona ke zkrácení délky lhůty, po jejímž uplynutí dojde k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt, a to v případě subjektivní lhůty z 5 let na 3 roky a v případě objektivní lhůty z 10 let na 5 let. Uvedená změna v právní úpravě, která je pro zadavatele příznivější, musí být při rozhodování o správním deliktu zadavatele brána v potaz, což vyplývá i z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Zadavatel se spáchání správního deliktu dopustil dne 3. 12. 2010 (tj. dnem uzavření smlouvy o poskytování poradenských služeb č. 10/222-0), tedy na samé hranici objektivní pětileté doby, přičemž jeho odpovědnost za správní delikt tak nezanikla, ovšem od okamžiku spáchání správního deliktu uběhla velmi dlouhá doba. Uvedená skutečnost byla zohledněna jako polehčující okolnost při úvahách Úřadu o konečné výši pokuty.

77. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/02. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu zadavatele na rok 2014 uveřejněného na internetových stránkách zadavatele (http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/) Úřad zjistil, že rozpočet zadavatele dosahuje na straně příjmů částky ve výši 33 957 010,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační.

78. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů preferoval preventivní charakter uložené sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

79. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

80. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 ‑ Malá Strana

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Uvedené ustanovení zákona je uvedeno ve znění účinném k 6. 3. 2015, kdy zákonem č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 40/2015 Sb.“), došlo v § 121 odst. 3 zákona ke zkrácení délky lhůty, po jejímž uplynutí dojde k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt, a to v případě subjektivní lhůty z 5 let na 3 roky a v případě objektivní lhůty z 10 let na 5 let.