číslo jednací: S0663/2016/VZ-42990/2016/513/EŠt

• Instance: I.
• Věc: Oprava krytého bazénu Břidličná – II. etapa
• Účastníci:
  1. MOS s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 1. 11. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0663/2016/VZ-42990/2016/513/EŠt

20. října 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, ve věci správního deliktu podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jehož se dopustil

• zadavatel – MOS s.r.o., IČO 61946052, se sídlem I. máje 320, 793 51 Břidličná,

v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „Oprava krytého bazénu Břidličná – II. etapa“ vyhlášenou výzvou ze dne 17.5.2016,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – MOS s.r.o., IČO 61946052, se sídlem I. máje 320, 793 51 Břidličná – se dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, když  neuveřejnil na svém profilu smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu „Oprava krytého bazénu Břidličná – II. etapa“ vyhlášenou výzvou ze dne 17.5.2016, v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným dodavatelem LVM - stavební, spol. s r.o., IČO 25389181, se sídlem  Rýmařovská 205, 793 51 Břidličná, dne 10.6.2016, tj. nejpozději dne 27.6.2016, ale uveřejnil ji až dne 8.9.2016.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto příkazu se podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zadavateli – MOS s.r.o., IČO 61946052, se sídlem I. máje 320, 793 51 Břidličná – ukládá,

pokuta ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – MOS s.r.o., IČO 61946052, se sídlem I. máje 320, 793 51 Břidličná (dále jen „zadavatel“) – vyzval výzvou ze dne 17.5.2016 k podání nabídek na veřejnou zakázku na stavební práce „Oprava krytého bazénu Břidličná – II. etapa“ (dále jen „veřejná zakázka“) tři dodavatele, přičemž ve výzvě výslovně uvedl, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu mimo působnost zákona. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanovil ve výši 3 294 841 Kč bez DPH. Nabídková cena vybraného dodavatele LVM - stavební, spol. s r.o., IČO 25389181, se sídlem Rýmařovská 205, 793 51 Břidličná (dále jen „vybraný dodavatel“), činila podle uzavřené smlouvy 2 972 767 Kč bez DPH. Smlouva byla uzavřena dne 10.6.2016.

II. Podnět

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele. V podnětu bylo mj. uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu.

III. Postup Úřadu 

3. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání relevantních podkladů, které tvoří obsah spisu vedený v této věci, Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

IV. Závěry Úřadu

Příslušnost Úřadu

4. Vzhledem k tomu, že dne 1.10.2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), a Úřad musí při posuzování případu přihlédnout ve prospěch zadavatele k eventuální příznivější právní úpravě (viz dále), konstatuje, že je podle § 248 ZZVZ příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté.

Postavení zadavatele

5. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda MOS s.r.o., IČO 61946052, se sídlem I. máje 320, 793 51 Břidličná, naplňuje definici zadavatele podle zákona.

6. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

7. Podle zakladatelské listiny zadavatele, jehož zakladatelem a jediným společníkem je město Břidličná, je jeho předmětem podnikání (činnosti) mj. výroba, rozvod a prodej tepla a činnosti s tím spojené, provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, provozování tělovýchovných zařízení sloužících k regeneraci a rekondici, což jsou nepochybně činnosti, jejichž účelem je uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. V rámci provozování tělovýchovných zařízení je zadavatel provozovatelem krytého bazénu v Břidličné.

8. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je ovládána jiným veřejným zadavatelem (územním samosprávným celkem), tudíž naplňuje definici veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

K výroku I. příkazu

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

9. Z článku IV. smlouvy na plnění veřejné zakázky uzavřené s vybraným dodavatelem dne 10.6.2016 vyplývá, že cena činí 2 972 767 Kč bez DPH.

10. Z informací uveřejněných na profilu zadavatele http://mosbridlicna.profilzadavatele.cz/ vyplývá, že smlouva na veřejnou zakázku byla uveřejněna dne 8.9.2016.

11. Výše označená smlouva byla rovněž uveřejněna v registru smluv (viz dále) dne 20.9.2016.

Relevantní ustanovení právních předpisů

12. Podle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

13. Správního deliktu se podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona dopustí zadavatel tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

14. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

15. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

16. Podle § 219 odst. 1 ZZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

17. Podle § 269 odst. 2 ZZVZ se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

18. Podle § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) [dále jen „zákon o registru smluv“], prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

19. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv, osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

Právní posouzení

20. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se měnil zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.4.2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele kompletní znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti veřejných zakázek (v tomto případě prostřednictvím možnosti seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy) a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

21. Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud zadavatel veškeré uvedené podmínky nesplní, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění smlouvy, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek nesplnění zákonné povinnosti.

22. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 10.6.2016 smlouvu na veřejnou zakázku (viz bod 8. odůvodnění tohoto příkazu) a současně na daný případ nelze aplikovat ani jednu z výjimek uvedených v § 147a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona, byl zadavatel povinen tuto smlouvu na profilu zadavatele ve lhůtě do 27.6.2016 uveřejnit, k čemuž však prokazatelně nedošlo, když na něm byla předmětná smlouva uveřejněna až dne 8.9.2016, tedy 90. den po jejím uzavření.

23. K tomu Úřad dále uvádí, že dne 1.10.2016 nabyl účinnosti ZZVZ, který je platný již od 29.4.2016. V § 219 ZZVZ je veřejnému zadavateli stanovena povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. Dále pak je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně na které zadavatele, se tato povinnost neuplatní. Ve výčtu smluv, na které se povinnost jejího uveřejnění na profilu zadavatele neuplatní, jsou také smlouvy, které byly uveřejněny podle jiného právního předpisu – § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Tímto jiným právním předpisem je zejména zákon o registru smluv.

24. V souvislosti s uveřejňováním smlouvy tedy Úřad ověřil, zda zadavatel neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o registru smluv, který nabyl účinnosti dne 1.7.2016. Podle § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Zákon o registru smluv se tedy vztahuje i na zadavatele.

25. Z registru smluv Úřad zjistil, že smlouva ze dne 10.6.2016 byla v tomto registru uveřejněna dne 20.9.2016. Uveřejněním v registru smluv tedy nedošlo ke splnění povinnosti uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť, podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv, osoba uvedená v § 2 odst. 1 (tedy i zadavatel) nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

26. Vzhledem k výše uvedenému Úřad učinil dílčí závěr, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když  neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 10.6.2016, tj. nejpozději dne 27.6.2016, ale uveřejnil ji až dne 8.9.2016.

27. V této souvislosti Úřad uvádí, že jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), je nutno aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem, což vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy, tzn. je nutno aplikovat pro zadavatele příznivější právní úpravu.

28. Jak již bylo výše uvedeno, dne 1.10.2016 nabyl účinnosti č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že ustanovení o sankci (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je podle ZZVZ pro zadavatele příznivější, pak obě – jak vinu tak i sankci – je nutné posuzovat podle nové příznivější úpravy. K tomu Úřad dále poznamenává, že „Trestnost činu nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu“ (č. 11/2004-I. Sb. rozh. tr.).

29. V usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 8 Tdo 1430/2010, ze dne 15.12.2010, je uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“

30. Je-li tedy pro posouzení normy o sankci příznivější pozdější úprava, přičemž porovnáním pozdější a dosavadní úpravy je zřejmé, že jednání je co do viny stále trestné podle obou norem, pak je nutno příznivějšího zákona použít jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.

31. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 ZZVZ, když  neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 10.6.2016, tj. nejpozději dne 27.6.2016, ale uveřejnil ji až dne 8.9.2016, čímž se zadavatel dopustil správního deliktu podle §  269 odst. 1 ZZVZ, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

32. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 269 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 269 odst. 2 ZZVZ tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 ZZVZ.

33. Podle § 270 odst. 3 ZZVZ odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

34. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 ZZVZ. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 2 ZZVZ dozvěděl z podnětu, jenž Úřad obdržel dne 28.8.2016. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo v roce 2016 (konkrétně ke spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 2 ZZVZ došlo den následující po dni, kterým marně uplynula lhůta pro splnění dané uveřejňovací povinnosti), lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo a odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

35. Podle § 269 odst. 2 ZZVZ (Správní delikty při uveřejňování) veřejný zadavatel se dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku. Podle § 269 odst. 3 písm. a) ZZVZ za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.

36. K tomu Úřad uvádí, že podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Z právě uvedeného je zřejmé, že počínaje 1.10.2016, kdy ZZVZ nabyl podle svého § 279 odst. 1 účinnosti, je třeba jednání zadavatele v tomto ohledu posoudit právě podle příznivější úpravy obsažené v ZZVZ. S ohledem na výše uvedené lze tedy v šetřeném případě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

37. Podle § 270 odst. 2 ZZVZ se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

38. Hlavním kritériem, které je podle výše citovaných ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. ZZVZ pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

39. Úřad uvádí, že v případě neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku se sice jedná o nesplnění zákonné uveřejňovací povinnosti, kterou nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, avšak na škále závažnosti správních deliktů stojí na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel při uzavření smlouvy podle zákona vůbec nepostupuje nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť neuveřejnění smlouvy v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

40. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k nesplnění povinnosti uveřejnění v zákonem stanovené lhůtě, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Úřad jako polehčující okolnost shledal tu skutečnost, že zadavatel nerezignoval na povinnost uveřejnit předmětnou smlouvu, když ji uveřejnil se zpožděním, což stupeň závažnosti správního deliktu snižuje.

41. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 10.6.2016, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost operativní kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, přičemž uzavřená smlouva je jedním z dokumentů, který se významně podílí na informování veřejnosti o výsledku zadávacího řízení.

42. Úřad při určení výše pokuty zohlednil jako polehčující okolnost i hodnotu veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 269 odst. 2 ZZVZ a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce přihlédnout k ceně veřejné zakázky (2 972 767 Kč bez DPH), která svou výší odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu (podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty), a nikoliv například nadlimitní veřejné zakázce. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky.

43. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta uložená ve výši 1 000 Kč nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, přičemž dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá negativně ovlivnit hospodaření ani působení zadavatele.

44. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

45. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 1 000 Kč vzhledem k souvislostem případu považuje za jako dostačující.

46. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu do 8 dní ode dne jeho doručení podat odpor k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

MOS s.r.o., I. máje 320, 793 51 Břidličná

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy