číslo jednací: S0662/2016/VZ-42931/2016/531/MHo

Instance I.
Věc Doplnění vybavení svařovny
Účastníci
  1. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební Jeseník
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 3. 11. 2016
Dokumenty file icon 2016_S0662.pdf 457 KB

Č. j.: ÚOHS-S0662/2016/VZ-42931/2016/531/MHo

 

20. října 2016

 

 

           Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve věci spáchání správních deliktů podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil účastník řízení

  • zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO 00176401, se sídlem Dukelská 1240/27, 790 01 Jeseník,

při zadávání veřejné zakázky „Doplnění vybavení svařovny“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 18.11.2014, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10.2.2015 pod ev. č. 507485,

vydává podle ust. § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

          Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO 00176401, se sídlem Dukelská 1240/27, 790 01 Jeseník – se dopustil správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 216 odst. 1 citovaného zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Doplnění vybavení svařovny“, část 1 – „Pásová pila s příslušenstvím“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 18.11.2014, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10.2.2015 pod ev. č. 507485, a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu § 75 odst. 1 písm. a), b) a e) citovaného zákona a dále originály nebo ověřené kopie dokladů požadované v § 77 odst. 1 citovaného zákona a v § 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč – MATEP s.r.o., IČO 27500217, se sídlem Pražská třída 184/65, 500 04 Hradec Králové – splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) citovaného zákona, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 citovaného zákona a § 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, konkrétně výpis z obchodního rejstříku a doklad o oprávnění k podnikání.          

II.     

          Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO 00176401, se sídlem Dukelská 1240/27, 790 01 Jeseník – se dopustil správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. c)  zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 216 odst. 1 citovaného zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Doplnění vybavení svařovny“, část 2 – „Osvětlení svařovny“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 18.11.2014, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10.2.2015 pod ev. č. 507485, a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu § 75 odst. 1 písm. a), b) a e) citovaného zákona a dále originál nebo ověřenou kopii dokladu požadovaného v § 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč – Ladislav Lukeš, IČO 18974791, se sídlem Polská 18, 790 81 Česká Ves – splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) citovaného zákona, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, konkrétně doklad o oprávnění k podnikání.           

III.

           Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO 00176401, se sídlem Dukelská 1240/27, 790 01 Jeseník – ukládá

 

pokuta ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.             Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO 00176401, se sídlem Dukelská 1240/27, 790 01 Jeseník (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 18.11.2014 odesláním výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Doplnění vybavení svařovny“, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10.2.2015 pod ev. č. 507485 (dále jen „veřejná zakázka“). Veřejná zakázka byla zadavatelem rozdělena na 2 části, a sice na část 1 „Pásová pila s příslušenstvím“ (dále jen „část 1 veřejné zakázky“), a na část 2 „Osvětlení svařovny“ (dále jen „část 2 veřejné zakázky“).              

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky, obdržel dne 21.9.2016 podnět k jejímu prošetření. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce, kdy relevantní části dokumentace o veřejné zakázce jsou obsahem spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0662/2016/VZ. Úřad dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že se nezákonného jednání dopustil účastník řízení (zadavatel) a že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

3.             Podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.        

K postavení zadavatele

4.             Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Jak Úřad zjistil z výpisu z registru ekonomických subjektů (www.info.mfcr.cz), zadavatel je, z hlediska jeho právní formy, příspěvkovou organizací. S ohledem na právě řečené lze tudíž uvést, že je splněna první z podmínek pro vyslovení závěru, že je zadavatel veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Zbývá tudíž ověřit, zda je zřizovatelem zadavatele územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, platí, že kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Jak v dalším Úřad zjistil z výpisu z registru ekonomických subjektů (www.info.mfcr.cz), zřizovatelem zadavatele je Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, tj. Olomoucký kraj, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel je prokazatelně veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Nad rámec výše uvedeného Úřad doplňuje, že zadavatel je prokazatelně veřejným zadavatelem i podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“). 

K výrokům I. a II. příkazu

5.             Podle § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.    

6.             Podle § 53 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 použije obdobně.   

7.             Podle § 53 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

8.             Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek způsobilým není dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.      

9.             Podle § 74 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek.      

10.         Podle § 74 odst. 1 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.      

11.         Podle § 75 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením    

a)      výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a),      

b)      potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),     

c)      písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),     

d)      písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c),     

e)      potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d),      

f)       výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e).    

12.         Podle § 77 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek dodavatel prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje.     

13.         Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují.     

14.         Podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.    

15.         Podle § 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.       

16.         Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2.

17.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

18.         Podle § 17 písm. v) zákona se dokumentací o veřejné zakázce pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.    

19.         Podle § 53 odst. 1 písm. a) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště.       

20.         Podle § 53 odst. 1 písm. b) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště.    

21.         Podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.   

22.         Podle § 53 odst. 1 písm. h) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.     

23.         Podle § 53 odst. 3 zákona dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavců 1 a 2 předložením  

a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b) a odstavec 2 písm. b)],

b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)],

c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)],

d) čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g), i) až l)].    

24.         Podle § 54 písm. a) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán.    

25.         Podle § 54 písm. b) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci.     

26.         Podle § 62 odst. 3 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4.        

27.         Podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí, nezašle nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155.

28.         Podle § 155 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

29.         Zadavatel v části „Požadavky na prokázání splnění základní a profesní kvalifikace dodavatele:“ zadávací dokumentace stanovil, že „požaduje prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele a předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele splnit tuto veřejnou zakázku v následujícím rozsahu. Požadavky jsou shodné pro obě části zakázky. 

Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který splňuje předpoklady uvedené v § 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona. Základní kvalifikační předpoklady budou prokázání čestným prohlášením.   

Profesní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který předloží:  

a)      dle § 54 písm. a) zákona Výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán.   

b)      dle § 54 písm. b) zákona Doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci.   

Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky.  

Uchazeč dále v souladu s § 50 odst. 1 písm. c) zákona předloží čestné prohlášení, že je ekonomicky a finančně způsobilý splnit tuto veřejnou zakázku v požadované kvalitě a čase.   

Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 62 odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Předloží tedy čestné prohlášení, ze kterého je zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem splňuje. Dodavatel může využít vzoru čestného prohlášení z přílohy zadávacích podkladů, který případně vhodně upraví ve vztahu k vybraným částem zakázky, do kterých se svou nabídkou hlásí.    

Vítězný uchazeč předloží před podpisem Smlouvy zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů, které jsou požadovány zadavatelem dle § 53 odst. 1 zákona, § 54 písm. a) a b) zákona. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření Smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.“

30.         Z „Protokolu o otevírání obálek (dle § 71 a 73 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon“)“ ze dne 10.12.2014 vyplývá, že na plnění části 1 veřejné zakázky obdržel zadavatel 2 nabídky, a to včetně nabídky podané uchazečem – MATEP s.r.o., IČO 27500217, se sídlem Pražská třída 184/65, 500 04 Hradec Králové (dále jen „vybraný uchazeč MATEP s.r.o.“). Z předmětného protokolu je současně zřejmé, že na plnění části 2 veřejné zakázky obdržel zadavatel taktéž 2 nabídky, a to včetně nabídky podané uchazečem – Ladislav Lukeš, IČO 18974791, se sídlem Polská 18, 790 81 Česká Ves (dále jen „vybraný uchazeč Ladislav Lukeš“).       

31.         Součástí nabídky vybraného uchazeče MATEP s.r.o., je i „Čestné prohlášení ke splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele“ ze dne 20.11.2014, v němž je, mimo jiné, uvedeno následující: „Já níže podepsaný/podepsaná, čestně prohlašují, že splňujeme veškeré základní kvalifikační předpoklady pro účast v tomto zadávacím řízení, zejm. v souladu s § 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona (…). Dále čestně prohlašuji, že jako dodavatel splňujeme profesní kvalifikační předpoklady uvedené v § 54 písm. a) a b) zákona. V souladu s § 50 odst. 1 písm. c) zákona čestně prohlašujeme, že jsme ekonomicky a finančně způsobilí splnit tuto veřejnou zakázku v požadované kvalitě a čase. Prohlašuji, že před případným podpisem smlouvy doložíme prokázání kvalifikačních předpokladů předložením originálů, případně ověřenými kopiemi příslušných listin, a to způsobem, jak definuje zákon a Zadávací dokumentace k této veřejné zakázce.“ Předmětné čestné prohlášení je opatřeno razítkem s údaji o shora jmenovaném vybraném uchazeči, pod nímž je uvedeno „Kubík Marcel - jednatel“ a dále podpisem konkrétní osoby. Součástí této nabídky je v dalším i výpis z veřejné části živnostenského rejstříku shora jmenovaného vybraného uchazeče s platností ke dni 10.10.2014 a výpis z jeho obchodního rejstříku s údaji platnými ke dni 10.10.2014.     

32.         Součástí nabídky vybraného uchazeče Ladislava Lukeše  je i „Čestné prohlášení ke splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele“ ze dne 25.11.2014, v němž je, mimo jiné, uvedeno následující: „Já níže podepsaný/podepsaná, čestně prohlašují, že splňujeme veškeré základní kvalifikační předpoklady pro účast v tomto zadávacím řízení, zejm. v souladu s § 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona (…). Dále čestně prohlašuji, že jako dodavatel splňujeme profesní kvalifikační předpoklady uvedené v § 54 písm. a) a b) zákona. V souladu s § 50 odst. 1 písm. c) zákona čestně prohlašujeme, že jsme ekonomicky a finančně způsobilí splnit tuto veřejnou zakázku v požadované kvalitě a čase. Prohlašuji, že před případným podpisem smlouvy doložíme prokázání kvalifikačních předpokladů předložením originálů, případně ověřenými kopiemi příslušných listin, a to způsobem, jak definuje zákon a Zadávací dokumentace k této veřejné zakázce.“ Předmětné čestné prohlášení je opatřeno razítkem s údaji o shora jmenovaném vybraném uchazeči a dále podpisem konkrétní osoby. Součástí nabídky výše uvedeného vybraného uchazeče je rovněž prostá kopie živnostenského listu vydaného Okresním úřadem v Jeseníku dne 11.1.2001, znějícího na vybraného uchazeče Ladislava Lukeše.

33.         Rozhodnutím ze dne 6.1.2015 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na část 1 veřejné zakázky, tj. nabídky podané vybraným uchazečem MATEP s.r.o. Dne 6.1.2015 současně zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na část 2 veřejné zakázky, tj. nabídky podané vybraným uchazečem Ladislavem Lukešem.  

34.         Dne 26.1.2015 zadavatel uzavřel smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem MATEP s.r.o. Cena za plnění části 1 veřejné zakázky byla v čl. II. „Kupní cena a její splatnost“ předmětné smlouvy sjednána na částku 109 551,- Kč s DPH. Dne 26.1.2015 zadavatel uzavřel smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky s vybraným uchazečem Ladislavem Lukešem. Cena za plnění části 2 veřejné zakázky byla v čl. II. „Kupní cena a její splatnost“ předmětné smlouvy sjednána na částku 57 990,- Kč s DPH.         

35.         Úřad předně uvádí, že veřejná zakázka byla zadavatelem zadávána v době účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podnět na přezkoumání postupu zadavatele obdržel Úřad ještě taktéž v době, kdy byl účinný shora citovaný zákon (21.9.2016). K 1.10.2016 však nabyl účinnosti nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek v prostředí České republiky, a sice zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Úřad se tedy při posouzení věci musel vypořádat i se skutečností, zda pozdější právní úprava není pro zadavatele příznivější. Úřad je tedy povinen při rozhodování o spáchání správního deliktu reflektovat právě článek 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním. Tuto výjimku aplikoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27.10.2004, v němž mimo jiné uvedl: „To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu (…) Z těchto důvodů – a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o „jakémkoli trestním obvinění“, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty).“

36.         Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21.3.2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12.4.2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11.7.2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13.6.2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava není nebo je pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces.

37.         V šetřeném případě tedy Úřad porovnal skutkovou podstatu správního deliktu dle zákona a nového zákona, tj. zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž je zjevné, že v tomto ohledu k zásadní změně v souvislosti s přijetím nové právní úpravy nedošlo (v podrobnostech viz níže). Dále se pak Úřad zabýval otázkou, jaká sankce je spjata s naplněním skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. f) zákona, resp. deliktu dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek. Zde Úřad musí akcentovat, že zákon o zadávání veřejných zakázek v tomto ohledu s daným správním deliktem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad srovnáním maximální možné výše sankce podle zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek za zadavatelem spáchané správní delikty (v podrobnostech viz body 62. a násl. odůvodnění tohoto příkazu) zjistil, že právní úprava obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek je v tomto, čili co do trestu, pro zadavatele příznivější, neboť maximální možná ukládaná sankce je v tomto případě částka do 10 % ceny veřejné zakázky oproti maximální možné ukládané sankci podle zákona, jež činila částku do 20 000 000 Kč. Porovnáním obou právních úprav, tj. zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek, bylo Úřadem současně zjištěno, že jednání zadavatele je co do viny stále trestné podle obou předmětných právních norem. S odkazem např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15.12.2010, jehož závěry lze přiměřeně použít i v této „deliktní věci“, v němž bylo uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“ Úřad vyslovuje dílčí závěr, že trestnost konkrétního činu (správního deliktu) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného při rozhodování o tomto činu (správním deliktu), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek. Je-li tedy jednání zadavatele nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o deliktní odpovědnosti zadavatele, s odkazem na závěry Nejvyššího soudu uvedené ve výše citovaném usnesení, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro zadavatele, tj. zákonem o zadávání veřejných zakázek, jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu. S ohledem na shora popsané tedy Úřad při rozhodování věci aplikoval zákon o zadávání veřejných zakázek.  

38.         Úřad nejprve poznamenává, že z § 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek jednoznačně vyplývá, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší, přičemž dokumentací o zadávacím řízení je podle citovaného ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek nutno rozumět všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů.    

39.         Úřad k otázce povinnosti uchování dokumentace o zadávacím řízení, resp. její archivace, konstatuje, že je to jediný možný způsob, jak lze ověřit, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z uvedeného důvodu je uchování dokumentace o zadávacím řízení zákonem o zadávání veřejných zakázek stanovenou povinností zadavatele, jejímž důsledným dodržováním zadavatel přispívá k uplatňování zásady transparentnosti, jež je jedním ze základních principů zadávání veřejných zakázek. V případě, že dokumentace o zadávacím řízení není řádně uchována, nelze proces zadávání veřejné zakázky náležitým způsobem přezkoumat a mít najisto postaveno, že zadávací řízení bylo realizováno zcela v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.       

40.         Ve zjednodušeném podlimitním řízení, v němž byla šetřená veřejná zakázka zadávána, se podle zákona o zadávání veřejných zakázek prokazuje splnění kvalifikace pouze předložením čestného prohlášení a informace, které jsou v něm uvedeny, doloží vybraný dodavatel před podpisem smlouvy originály či ověřenými kopiemi dokumentů, z nichž bude zřejmé, že tyto informace jsou pravdivé. Úřad na tomto místě podotýká, že doklady prokazující splnění zadavatelem požadované způsobilosti, které je účastník na základě výzvy podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek povinen předložit zadavateli, jsou neodmyslitelnou součástí dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek a zadavatel má tedy zákonnou povinnost tuto část dokumentace uchovat po dobu 10 let od uzavření smlouvy.  

41.         Ve zde posuzovaném případě zadavatel v části „Požadavky na prokázání splnění základní a profesní kvalifikace dodavatele:“ zadávací dokumentace stanovil výčet podmínek pro splnění základní a profesní způsobilosti (viz bod 29. odůvodnění tohoto příkazu). U podmínek základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek ustanovení § 75 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona o zadávání veřejných zakázek požaduje prokázání jejich splnění předložením konkrétních dokumentů, tj. nikoliv pouze čestným prohlášením (viz bod 11. odůvodnění tohoto příkazu). Obdobně i podmínky profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek musí být na základě citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek prokázány předložením příslušných dokumentů, tj. nikoliv čestným prohlášením (viz body 12.  13. odůvodnění tohoto příkazu). Jak totiž vyplývá z ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, přičemž pokud vybraný dodavatel tyto doklady zadavateli nepředloží, je toto nepředložení podle § 122 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách sankcionováno vyloučením tohoto vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.       

42.         Vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval prokázání splnění podmínek základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek a prokázání splnění podmínek profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, byli podle § 122 odst. 3 písm. a), v návaznosti na § 122 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek, vybraní uchazeči pro obě části předmětné veřejné zakázky zadavateli povinni předložit originály či ověřené kopie, z nichž by vyplývalo splnění výše uvedených podmínek způsobilosti. V souladu se zásadou transparentnosti a ustanovením § 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen prokázat předložení originálů či ověřených kopií těchto dokumentů a uchovat je jako nedílnou součást dokumentace o zadávacím řízení. Pokud zadavatel tyto originály nebo ověřené kopie v souladu se zákonem neuchová, dopustí se správního deliktu – neuchování dokumentace o zadávacím řízení.    

43.         Po přezkumu dokumentace o zadávacím řízení bylo Úřadem zjištěno, že tato neobsahuje originály či ověřené kopie dokumentů, jimiž vybraní uchazeči pro části 1 a 2 šetřené veřejné zakázky prokazovali splnění podmínek základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek a splnění podmínek profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. K tomu Úřad podotýká, že tuto skutečnost ostatně nerozporuje ani sám zadavatel, jenž v jeho vyjádření k podnětu ze dne 27.9.2016, které je součástí příslušného správního spisu, mimo jiné, uvádí, že „Před uzavřením smlouvy byla ověřena požadovaná kvalifikace obou vybraných dodavatelů. Profesní kvalifikační předpoklady byly vedle předložených listin (odpovídaly kopiím listin z nabídek uchazečů) ověřeny též on-line prostřednictvím dostupných elektronických verzí živnostenského a obchodního rejstříku. Ve vztahu k základní kvalifikaci uchazeči disponovali příslušnými doklady k prokázání základní kvalifikace. Zadavatel bohužel neprovedl okopírování těchto originálních dokumentů, spokojil se pouze s prostým předložením nezbytné dokumentace.“   

44.         Úřad konstatuje, že zadavatelem pořízená dokumentace o zadávacím řízení neobsahuje originály či ověřené kopie dokumentů, kterými vybraní uchazeči prokazovali splnění podmínek základní kvalifikace podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek a splnění podmínek profesní kvalifikace podle § 77 odst. 1 a § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. Úřad pro úplnost uvádí, že přestože ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a § 122 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek dávají povinnost předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek způsobilosti vybranému uchazeči, je to zadavatel, který odpovídá za úplnost a správnost dokumentace o zadávacím řízení, včetně jejího řádného pořízení a uchování dle zákonem o zadávání veřejných zakázek stanovených pravidel.            

45.         Úřad konstatuje, že zadavatel je v zadávacím řízení především povinen s ohledem na § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek dodržet zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž postup zadavatele je možno považovat za netransparentní tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (v této souvislosti viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 - 159 ze dne 15.9.2010). Absence konkrétních dokladů, kterými měli vybraní uchazeči MATEP s.r.o., a Ladislav Lukeš prokázat splnění podmínek způsobilosti, vede k tomu, že postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení je nečitelný a zpětně nepřezkoumatelný. Za situace, kdy předmětné doklady v dokumentaci o zadávacím řízení absentují, nelze proces zadání veřejné zakázky náležitě přezkoumat, tj. nelze vyvodit jednoznačný závěr, že měly být jako nejvhodnější skutečně vybrány nabídky podané výše jmenovanými vybranými uchazeči. Z právě uvedeného je tak třeba vyvodit jednoznačný závěr, že nelze-li, aniž by určité doklady byly do dokumentace o zadávacím řízení zařazeny, zadávací řízení na danou veřejnou zakázku přezkoumat, je třeba uchování takových dokumentů v rámci dokumentace o zadávacím řízení pokládat za zákonem o zadávání veřejných zakázek uložené, a to právě s ohledem na základní povinnost zadavatele dodržet zásadu transparentnosti.

46.         Na základě shora popsaných skutečností Úřad konstatuje a má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s § 216 odst. 1, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na část 1 veřejné zakázky, a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu § 75 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona o zadávání veřejných zakázek a dále originály nebo ověřené kopie dokladů požadované v § 77 odst. 1 a § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč MATEP s.r.o., splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 a § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně výpis z obchodního rejstříku a doklad o oprávnění k podnikání. Současně má Úřad za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s § 216 odst. 1, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na část 2 veřejné zakázky, a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu § 75 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona o zadávání veřejných zakázek a dále originál nebo ověřenou kopii dokladu požadovaného v § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč Ladislav Lukeš splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně doklad o oprávnění k podnikání. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že k totožnému závěru, tzn. že se zadavatel dopustil správních deliktů, by dospěl i tehdy, pokud by byl případ posuzován ve světle právní úpravy obsažené v zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle předmětného zákona by zadavatel daným jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona, když neuchoval dokumentaci o veřejné zakázce v souladu s § 155 zákona, neboť součástí této nejsou výše konkretizované doklady. Na výše uvedených závěrech ničeho nemění ani skutečnost, že pojmosloví zákona o zadávání veřejných zakázek je mírně odlišné, neboť, jak je zjevné z porovnání relevantních ustanovení zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek, uvedených v bodech 35. až 37. odůvodnění tohoto příkazu, podstata zůstala zachována.           

47.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.     

K výroku III. příkazu     

48.         Úřad primárně ve vztahu k příčinám aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek plně odkazuje na body 34. až 37. odůvodnění tohoto příkazu.

49.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek.           

50.         Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2.    

51.         Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se zadavatel ve vztahu k části 1 veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s § 216 odst. 1, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou část veřejné zakázky. Ve výroku II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se zadavatel ve vztahu k části 2 veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s § 216 odst. 1 zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou část veřejné zakázky.       

52.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

53.         Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.  

54.         Podle § 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.     

55.         Se shora uvedeného je zřejmé, že § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., a § 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, jsou, pokud jde o úpravu zániku odpovědnosti zadavatele za spáchaný správní delikt, totožné. 

56.         Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. V šetřeném případě se Úřad o spáchání obou správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 21.9.2016. Ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo ukončením zadávacích řízení na část 1 a část 2 veřejné zakázky, tj. shodně dne 26.1.2015, kdy zadavatel s výše jmenovanými vybranými uchazeči uzavřel smlouvy na plnění předmětných částí veřejné zakázky. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že od spáchání obou správních deliktů uplynulo přibližně 20 měsíců, a že tedy v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.   

57.         K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.         

58.         Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.      

59.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.     

60.         V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (vyšší pokutu).      

61.         V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek.

62.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se za správní delikt podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c).  

63.         Podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí, nezašle nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155.   

64.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt se uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g). 

65.         Na tomto místě Úřad uvádí, že právní úprava týkající se maximální možné výše pokuty za spáchaný správní delikt je podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro zadavatele příznivější. Zatímco podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona činila horní hranice pokuty za spáchaný správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona 20 000 000 Kč „bez dalšího“, v případě § 268 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek činí horní hranice pokuty za spáchaný správní delikt podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek částku 20 000 000 Kč pouze tehdy, jestliže nelze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. V případě, že je však možné celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, činí horní hranice pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek 10 % ceny veřejné zakázky. V šetřeném případě lze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, kdy tato cena činí 109 551,- Kč s DPH pro část 1 veřejné zakázky a 57 990,- Kč s DPH pro část 2 veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že maximální výše pokuty musí být stanovena jako 10 % ceny veřejné zakázky. Vzhledem ke skutečnosti, že právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je co do maximálně připuštěné výše sankce, tedy co do trestu, pro zadavatele příznivější než právní úprava zákona (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), přistoupil Úřad k aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž tohoto předpisu muselo být užito i pokud jde o rozhodování o vině zadavatele (v podrobnostech viz bod 34. odůvodnění tohoto příkazu).                

66.         Vzhledem k tomu, že správní delikty podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek, kterých se zadavatel dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty (v šetřeném případě 10 % z ceny veřejné zakázky), nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož oba zadavatelem spáchané správní delikty podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek a k dalším spáchaným správním deliktům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.       

67.         Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, a to vzhledem k tomu, že u tohoto správního deliktu připadá do úvahy vyšší pokuta (10 955,- Kč) a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností.     

68.         Podle § 270 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek při určení výměry pokuty zadavateli se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

69.         Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.        

70.         Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno  s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.            

71.         Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu,  za který ukládá sankci. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující. Úřad dále uvádí, že „závažnost správního deliktu“, je neurčitý právní pojem, nicméně z jeho obecného výkladu lze dospět k závěru, že za závažné jednání, tedy nebezpečné či škodlivé pro společnost, je možné považovat takové jednání, které směřuje proti veřejnému zájmu společnosti, a to proti takovému zájmu, který má být právem chráněn, přičemž dané jednání dosahuje určité intenzity. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě.   

72.         Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Tím, že zadavatel neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení, stal se postup zadavatele v předmětné veřejné zakázce z části nepřezkoumatelný. Archivace dokumentace o zadávacím řízení je jediným možným způsobem, kterým lze ověřit postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a zjistit, zda byl jeho postup v souladu se zákonem. Jde tedy o zákonnou povinnost zadavatele, která přispívá k dodržování zásady transparentnosti vyjádřené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona o zadávaní veřejných zakázek a zásady přezkoumatelnosti postupu zadavatele. Z hlediska závažnosti se tak jedná o správní delikt závažného charakteru.   

73.         Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek znemožnění případného přezkumu, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, tj. zda před uzavřením smlouvy na část 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem MATEP s.r.o., ověřil splnění kvalifikace jmenovaným vybraným uchazečem v celém rozsahu.    

74.         Co se týče okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost skutečnost, že se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek (viz výrok II. tohoto příkazu), když v rozporu s § 216 odst. 1, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na část 2 veřejné zakázky.         

75.         Jako výrazně polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil zejména skutečnost, že vzhledem k předpokládané hodnotě části 1 veřejné zakázky, která činila 100 000,- bez DPH, mohl zadavatel využít zákonné výjimky a veřejnou zakázku zadat mimo režim zákona. Tím, že se zadavatel z libovolné příčiny podřadil pod zákonný režim a tuto veřejnou zakázku zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení, tedy jedním z druhů zadávacích řízení upravených zákonem, byly vytvořeny předpoklady pro efektivní vynakládání veřejných prostředků, což je ostatně jedním ze základních cílů zákona.

76.         Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rekapitulace hospodaření/výsledku hospodaření zadavatele za rok 2015 je zřejmé, že výsledek hospodaření zadavatele po zdanění v předmětném roce přesahoval částku 789 tisíc Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchané správní delikty může zadavatel využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.       

77.         Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 1000,- Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.       

78.         Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 1000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.      

79.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu.

80.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

         Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, Dukelská 1240/27, 790 01 Jeseník

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz