číslo jednací: S0766/2015/VZ-45904/2015/541/JCh

• Instance: I.
• Věc: Nákup ICT vybavení pro Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava 05_2014
• Účastníci:
  1. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 4. 11. 2016
• Související rozhodnutí: S0766/2015/VZ-45904/2015/541/JCh; R0019/2016/VZ-44329/2016/322/DJa

Č. j.: ÚOHS-S0766/2015/VZ-45904/2015/541/JCh

22. prosince 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 11. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, při zadávání veřejné zakázky „Nákup ICT vybavení pro Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava 05_2014“, jejíž zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 4. 2014 a uveřejněno dne 9. 4. 2014 pod ev. č. 485251 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 11. 4. 2014 pod ev. č. 2014/S 072-124045,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava – se dopustil při zadávání veřejné zakázky „Nákup ICT vybavení pro Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava 05_2014“, jejíž zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 4. 2014 a uveřejněno dne 9. 4. 2014 pod ev. č. 485251 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 11. 4. 2014 pod ev. č. 2014/S 072-124045, správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,  tím, že nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť stanovil technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, když u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 uvedl požadavek na konkrétní parametry rozlišení obrazovky (2560 x 1600 bodů), velikost obrazovky (8.4") a kapacitu paměti flash (16 GB), přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 10. 7. 2014 kupní smlouvu s vybraným uchazečem – společností Z + M Partner spol. s r. o., IČO 26843935, se sídlem Valchařská 3261/17, 702 00 Ostrava – na předmět plnění veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 7. 10. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Nákup ICT vybavení pro Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava 05_2014“, jejíž zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 4. 2014 a uveřejněno dne 9. 4. 2014 pod ev. č. 485251 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 11. 4. 2014 pod ev. č. 2014/S 072-124045 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Dne 8. 4. 2014 odeslal zadavatel zjednodušené oznámení o veřejné zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek.

4. V bodě 2.3 zadávací dokumentace nazvaném „Technické podmínky“ je uvedeno, že „Zadávací dokumentace obsahuje, v souladu se zákonem, technické podmínky. Technickými podmínkami se rozumí charakteristiky a požadavky na dodávky stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený Zadavatelem. Technická specifikace je obsažena v příloze č. 2 Zadávací dokumentace.“

5. V příloze č. 2 zadávací dokumentace je u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 mimo jiné uveden požadavek zadavatele na rozlišení obrazovky 2560 x 1600 bodů, požadavek na velikost obrazovky 8.4" a požadavek na kapacitu paměti flash 16 GB.

6. Podle písemné zprávy zadavatele ze dne 24. 7. 2014 obdržel zadavatel na plnění předmětné veřejné zakázky 2 nabídky.

7. Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10. 7. 2014 vyplývá, že jako nejvhodnější byla vybrána nabídka vybraného uchazeče – Z + M Partner spol. s r. o., IČO 26843935, se sídlem Valchařská 3261/17, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný uchazeč“) – přičemž téhož dne uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvu.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s v § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, resp. zda se nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když stanovil technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, když u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 uvedl požadavek na konkrétní parametry rozlišení obrazovky (2560 x 1600 bodů), velikost obrazovky (8.4") a kapacita paměti flash (16 GB), zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

9. Účastníkem správního řízení podle ustanovení § 116 zákona je zadavatel.

10. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0766/2015/VZ-37207/2015/541/JCh ze dne 2. 11. 2015. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 3. 11. 2015, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

11. Usnesením č. j. ÚOHS-S0766/2015/VZ-37516/2015/541/JCh ze dne 4. 11. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které mohl vyjádřit své stanovisko.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 11. 2015

12. Dne 10. 11. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 9. 11. 2015, v němž zadavatel uvádí, že jeho postupem v předmětném zadávacím řízení nedošlo k porušení ustanovení § 45 odst. 3 zákona, neboť specifikace předmětného tabletu byla nastavena jako minimální vyhovující tak, aby optimálně podporovala vytvořené aplikace (výstupy) v plném rozsahu jejich funkčnosti a kompatibilnosti s operačním systémem Android, aby mohly být naplněny stanovené cíle projektu. Zadavatel podle svého tvrzení postupoval podle zákona, když vymezil předmět zakázky přesně, úplně a srozumitelně pomocí jednoznačných charakteristik a požadavků. Pokud by tyto specifikace zadavatel neuvedl, vystavoval by se podle svého tvrzení riziku porušení § 44 odst. 1 zákona, neboť podle citovaného ustanovení zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Zadavatel v návaznosti na uvedené odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010.

13. Zadavatel dále uvádí, že k omezení hospodářské soutěže nemohlo jeho postupem dojít, neboť vyhlásil veřejnou zakázku prostřednictvím dynamického nákupního systému, v němž bylo v předmětné době zaregistrováno celkem devět dodavatelů, přičemž všichni tito dodavatelé byli podle zadavatele schopni dodat zařízení, které odpovídalo jeho požadavkům, neboť jeden z odpovídajících výrobků, který byl nabídnut ze strany dvou dodavatelů, byl na trhu zcela běžně dostupný. Podle zadavatele se tak nemohlo jednat ani o konkurenční výhodu dodavatelů, neboť výše zmíněný přístroj mohl dodat kterýkoli z oslovených dodavatelů. Fakt, že byli osloveni pouze dodavatelé registrovaní v dynamickém nákupním systému, je podle zadavatele principem zakotveným v zákoně a samotným základem fungování dynamického nákupního systému.

14. Zadavatel má za to, že není v jeho možnostech ověřovat všechny dostupné varianty produktů odpovídajících technickým požadavkům, které jsou poptávány v rámci veřejné zakázky. Zadavatel podle svého tvrzení vycházel z technických požadavků, které by měl mít přístroj pro naplnění cílů projektu, a nikoliv pouze z právě dostupných zařízení na trhu, což by mohlo evokovat právě porušení § 45 odst. 3 zákona.

15. Zadavatel podotýká, že na základě zkušeností z předchozích zadávacích řízení je mu známo, že dodavatelé nejsou omezeni pouze výběrem běžně dostupného modelu produktu v kategorii tabletů, kde na trh výrobci dodávají stále nové modely ve velmi krátkém čase, ale mohou případně nabídnout zadavateli i produkty, které běžně dostupné nejsou. Zadavatel přitom poznamenává, že napadené technické specifikaci odpovídaly v době realizace veřejné zakázky i jiné modely různých výrobců, například tablet Dell Venue 8 7000.

16. Zadavatel trvá na tom, že při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval s péčí řádného hospodáře a principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

17. Zadavatel uzavírá, že při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem a zásadami vymezenými v ustanovení § 6 zákona, přičemž má za to, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona a navrhuje, aby bylo předmětné správní řízení v souladu s ustanovením § 66 správního řádu zastaveno.

18. Dne 12. 11. 2015 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0766/2015/VZ-39100/2015/541/JCh, kterým zadavateli dle § 39 odst. 1 správního řádu určil lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu.

Vyjádření zadavatele ze dne 18. 11. 2015

19. Dne 20. 11. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 18. 11. 2015, v němž zadavatel pouze odkazuje na své vyjádření ze dne 9. 11. 2015 a na své vyjádření k obdrženému podnětu ze dne 16. 10. 2015 (v citovaném vyjádření k podnětu jsou uvedeny totožné argumenty, jako ve vyjádření k předmětnému správnímu řízení ze dne 9. 11. 2015). Zadavatel opětovně uvádí, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona a navrhuje, aby bylo předmětné správní řízení podle § 66 správního řádu zastaveno, případně aby bylo Úřadem vydáno rozhodnutí, v němž bude konstatováno, že uvedený správní delikt zadavatelem spáchán nebyl.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

20. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť stanovil technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, když u položky DNS_NB_ATYP_60002122_110 uvedl požadavek na konkrétní parametry rozlišení obrazovky (2560 x 1600 bodů), velikosti obrazovky (8.4") a kapacitu paměti flash (16 GB), přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 10. 7. 2014 kupní smlouvu s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku.

21. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

22. Úřad pro úplnost předně uvádí, že ověřil právní postavení zadavatele podle § 2 zákona.

23. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

24. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele, ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně.

25. Z odst. 1 čl. 2 „Právní postavení VŠB-TUO“ Statutu Vysoké školy báňské – technické univerzity v Ostravě ze dne 29. 8. 2014 (dále jen „Statut zadavatele“) vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou univerzitního typu podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“).

26. Z odst. 2 čl. 2 „Právní postavení VŠB-TUO“ Statutu zadavatele (jakož i z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách) vyplývá, že zadavatel je právnickou osobou.

27. Z čl. 3 „Poslání VŠB-TUO“ Statutu zadavatele mimo jiné vyplývá, že zadavatel uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání a v souvislosti s tím vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační nebo další tvůrčí činnost.

28. Podle § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

29. Podle § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách je vysoká škola právnickou osobou.

30. Úřad konstatuje, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže veřejné vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje společnosti. Vzhledem k právě řečenému a s ohledem na způsob financování zadavatele Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálního vzdělávání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

31. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

32. Jak vyplývá z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, zadavateli bylo v roce 2014 z veřejných zdrojů České republiky a ze zahraničí poskytnuto 2 149 294 000,- Kč, z toho 2 106 288 000,- Kč tvořily prostředky plynoucí z veřejných rozpočtů České republiky a 43 006 000,- Kč tvořily veřejné prostředky ze zahraničí. Normativní prostředky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byly poskytnuty ve výši 1 952 191 000,- Kč. Z výroční zprávy dále plyne, že celkové výnosy zadavatele ke dni 31. 12. 2014 činily částku ve výši 2 642 985 000,- Kč. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel je financován převážně státem či jiným veřejným zadavatelem, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

33. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. Úřad konstatuje, že zadavatel je tak veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.

Relevantní ustanovení zákona

34. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

35. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

36. Podle § 44 odst. 3 písm. b) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň technické podmínky (§ 45 zákona) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

37. Podle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

38. Podle § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.

39. Podle § 46 odst. 4 zákona může zadavatel stanovit technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci, které mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky.

40. Podle § 46 odst. 7 zákona, jestliže zadavatel stanoví technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v § 46 odst. 4 zákona, nesmí odmítnout nabízené zboží, služby nebo stavební práce, které jsou v souladu s dokumenty uvedenými v § 46 odst. 1 zákona, pokud tyto dokumenty obsahují stanovené požadavky zadavatele na výkon nebo na funkci. Tuto skutečnost dodavatel prokáže ve své nabídce, a to zejména technickou dokumentací výrobce zboží nebo zkušebním protokolem vydaným uznaným orgánem.

41. Podle § 94 odst. 1 zákona umožní zadavatel po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému dodavateli podat předběžnou nabídku.

42. Podle § 94 odst. 2 zákona zařadí zadavatel do dynamického nákupního systému dodavatele, který splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a který předloží předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele.

43. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku I. rozhodnutí

44. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel má při formulaci technických podmínek povinnost dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele, přičemž neodůvodněně přísné nastavení technických podmínek může vést k neoprávněnému zvýhodnění určitého dodavatele. Stanovení neodůvodněně přísných technických podmínek je považováno za jednání, které brání hospodářské soutěži, a to jak ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, tak obecně, neboť z této soutěže vylučuje, bez zjevného důvodu, dodavatele, kteří nejsou z různých důvodů schopni dostát takto stanoveným požadavkům, jejichž splnění však v konkrétním případě není nutné pro naplnění předmětu a účelu veřejné zakázky.

45. Úřad dále uvádí, že je nutné vždy vycházet ze smyslu a účelu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, která je v zákoně obsažena, kdy primárním cílem zákona je zajištění nejvyšší možné transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek a fair prostředí, pokud jde o použití veřejných prostředků. Tím, že mezi jednotlivými uchazeči o veřejnou zakázku probíhá vzájemná soutěž, jsou tito nuceni nabídnout zadavateli co možná nejvýhodnější cenu, za co možná nejlepší kvalitu nabízeného plnění. Předpokladem pro existenci hospodářské soutěže mezi dodavateli je pak konkurenční prostředí, ve kterém mají zájemci o veřejnou zakázku rovné podmínky a soutěž není cíleně deformována ze strany zadavatele nebo některých dodavatelů. K přezkoumatelnosti zadávacího procesu a k zajištění rovných podmínek pak mají přispět zásady zadávacího řízení vymezené v § 6 odst. 1 zákona.

46. V bodě 2. 1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je vymezeno, že „Předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka standardního ICT vybavení, jehož výčet včetně specifikace a požadovaného množství je uveden v příloze č. 1 a č. 2 Zadávací dokumentace, za Zadavatelem specifikovaných obchodních podmínek…“

47. V bodě 2.3 „Technické podmínky“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „Zadávací dokumentace obsahuje, v souladu se zákonem, technické podmínky. Technickými podmínkami se rozumí charakteristiky a požadavky na dodávky stanovené objektivně jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem. Technická specifikace je obsažena v příloze č. 2 zadávací dokumentace.“

48. V příloze č. 2 zadávací dokumentace je u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 mimo jiné uveden požadavek zadavatele na rozlišení obrazovky 2560 x 1600 bodů, na velikost obrazovky 8.4" na kapacitu paměti flash 16 GB.

49. Z uvedeného je tak zřejmé, že zadavatel u položky tabletu DNS_NB_ATYP_60002122_110 striktně vyžadoval přesné parametry rozlišení obrazovky, velikosti obrazovky a kapacity paměti flash, přičemž své striktní požadavky na parametry odůvodňuje tím, že pokud by tak neučinil, vystavil by se nebezpečí porušení § 44 odst. 1 zákona, tedy nevymezení předmětu plnění veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad souhlasí se zadavatelem, že požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci stanoveny jasně a srozumitelně, tj. takovým způsobem, aby jejich obsah byl chápán stejně všemi dotčenými subjekty a aby nedocházelo k rozličnému výkladu či rozporu jednotlivých bodů zadávací dokumentace (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008). Současně však Úřad akcentuje, že zadavatelem zmiňovaného postupu v souladu s § 44 odst. 1 zákona by bylo dosaženo i v případě, že by zadavatel stanovil parametry požadované u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 prostřednictvím vymezení hraničních hodnot a nikoliv stanovením přesných parametrů.

50. Úřad v této věci konstatuje, že výše uvedené neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace ovšem vždy musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, musí být dána možnost dodavatelům poskytnout technicky a kvalitativně obdobná řešení. V případě předmětné veřejné zakázky zadavatel u položky DNS_NB_ATYP_60002122_110 vymezil své požadavky na rozlišení obrazovky, velikosti obrazovky a kapacitu paměti flash pevně definovanými parametry bez možnosti odchýlení se od těchto hodnot. Úřad konstatuje, že zadavatel měl s ohledem na předmět plnění šetřené veřejné zakázky ke specifikaci technických podmínek přistupovat způsobem, při kterém vymezí „hraniční“ hodnoty (minimální nebo maximální) předmětného parametru, které by byly vyjádřením naplnění či nenaplnění účelu, který stanovením tohoto parametru zadavatel sleduje. Takovým způsobem definované technické podmínky by nebyly neodůvodněně přísné a nebránily by vzájemné hospodářské soutěži mezi dodavateli.

51. K tvrzení zadavatele, že postupoval podle zákona, když vymezil předmět zakázky přesně, úplně a srozumitelně pomocí jednoznačných charakteristik a požadavků a že pokud by tyto specifikace zadavatel neuvedl, vystavoval by se riziku porušení § 44 odst. 1 zákona, neboť podle citovaného ustanovení zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, Úřad uvádí, že požadavky zadavatele na přesné parametry rozlišení obrazovky, velikosti obrazovky a kapacity paměti flash jsou vzhledem k tomu, že je zadavatel nevymezil rozpětím hodnot představujícím naplnění účelu této technické podmínky, ale konkrétně specifikovanými hodnotami bez možnosti odchylky, které byly stanoveny bez odůvodnění účelem předmětné veřejné zakázky takto striktně, čímž vytvořily neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, v rozporu s § 45 odst. 3 zákona v návaznosti na zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Úřad podotýká, že ze zadávací dokumentace nevyplývá ani z vyjádření zadavatele, z jakého důvodu je pro zadavatele stěžejní dodání plnění těchto parametrů, respektive z jakého důvodu považuje zadavatel dodání položky DNS_NB_ATYP_ 60002122_110, která by disponovala kapacitou paměti flash např. 20 GB, tedy kapacitou paměti flash vyšší a pro zadavatele výhodnější, za nevyhovující.

52. Úřad v návaznosti na uvedené poukazuje na vyjádření zadavatele ze dne 9. 11. 2015, v němž zadavatel uvedl, že „specifikace předmětného tabletu byla stanovena jako minimální vyhovující tak, aby optimálně podporovala vytvořené aplikace v plném rozsahu jejich funkčnosti a kompatibilnosti s operačním systémem Android, aby mohly být naplněny stanovené cíle projektu…“. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel připouští, že rovněž položky DNS_NB_ATYP_60002122_110, které by disponovaly rozdílnými parametry, než které byly zadavatelem označeny za „minimálně vyhovující“, by vyhověly požadavku zadavatele funkčnosti a kompatibilnosti a naplňovaly by tak stanovené cíle projektu. Úřad však konstatuje, že z žádné části zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatelem stanovené parametry měli dodavatelé považovat za minimálně vyhovující a mohli zadavateli nabídnout v rámci této položky i produkty s odlišnými parametry. Z přílohy č. 2 zadávací dokumentace, kde je u položky DNS_NB_ATYP_60002122_110 uveden požadavek zadavatele na rozlišení obrazovky 2560 x 1600 bodů, požadavek na velikost obrazovky 8.4" a požadavek na kapacitu paměti flash 16 GB, naopak vyplývá, že zadavatel požaduje po dodavatelích zajištění produktu, který bude splňovat jím pevně stanovené parametry. Úřad přitom podotýká, že kvalitativně a technicky obdobné řešení umožňuje zadavatel podle bodu 5 odst. 8 zadávací dokumentace použít pouze v případě odkazu na konkrétní obchodní jméno či výrobce, což se na konkrétní uvedené hodnoty u rozlišení obrazovky, velikost obrazovky a kapacity paměti nevztahuje.

53. K argumentu zadavatele, že k omezení hospodářské soutěže ve smyslu § 45 odst. 3 zákona nemohlo dojít, neboť předmětná veřejná zakázka byla zadávána prostřednictvím dynamického nákupního systému, v němž bylo v předmětné době zaregistrováno celkem devět dodavatelů, přičemž všichni tito dodavatelé byli podle zadavatele schopni dodat zařízení, které odpovídalo jeho požadavkům, Úřad konstatuje, že z dokumentu označeného jako „Process list“, který je součástí předložené dokumentace o veřejné zakázce a v němž je zaznamenán průběh zadávacího řízení, sice vyplývá, že v době zadávání předmětné veřejné zakázky bylo v dynamickém nákupním systému registrováno devět dodavatelů, které zadavatel vyzval k podání nabídek, avšak z písemné zprávy zadavatele ze dne 24. 7. 2014 vyplývá, že nabídku podali pouze dva z těchto dodavatelů, přičemž oba dva shodně nabídli zadavateli v rámci položky DNS_NB_ATYP_60002122_110 dodání Samsung Galaxy Tab 3. Z uvedeného je dle Úřadu tedy zřejmé, že stanovením pevně daných parametrů u předmětné položky zadavatel z účasti v zadávacím řízení předem vyloučil bez zjevného důvodu z hospodářské soutěže ty dodavatele, kteří mohli disponovat předmětem plnění splňujícím požadavky zadavatele po funkční stránce, ale odchylujícími se byť jen nepatrně po stránce rozměrové, respektive od zadavatelem pevně vytyčených parametrů. V tomto ohledu nelze opomenout, že jednotliví dodavatelé mají odlišné dodavatelsko - odběratelské vztahy, a tudíž nelze předpokládat v daném případě stejné výchozí podmínky všech dodavatelů, ani v případě, že předmětné zboží je dodavateli odebíráno od stejných výrobců či distributorů.

54. Úřad má za to, že pokud by zadavatel vymezil technické podmínky předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem, tedy rozpětím hodnot představujících naplnění účelu této technické podmínky, nelze vyloučit, že by zadavatel obdržel od dodavatelů, kteří podali nabídku, i jiné pro zadavatele výhodnější nabídky. Současně nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel stanovil své požadavky na předmětnou položku v souladu se zákonem, obdržel by nabídky i od zbývajících dodavatelů zaregistrovaných v dynamickém nákupním systému. S ohledem na znění § 94 odst. 1 a odst. 2 zákona, dle kterých je zadavatel povinen umožnit každému dodavateli po celou dobu trvání dynamického nákupního systému podat předběžnou nabídku, přičemž pokud dodavatel splňuje podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a předložená předběžná nabídka je v souladu s požadavky zadavatele, je zadavatel povinen zařadit dodavatele do dynamického nákupního systému, nelze rovněž vyloučit, že zadavatel mohl obdržet nabídky i od dodavatelů neregistrovaných v dynamickém nákupním systému. Z uvedeného vyplývá, že stanovení technických podmínek předmětné veřejné zakázky zadavatelem v rozporu s § 45 odst. 3 zákona mohlo mít podstatný vliv jak na obsah podaných nabídek, tak i na rozhodnutí dodavatelů, zda podají v předmětném zadávacím řízení nabídku, a tím i na výběr nejvhodnější nabídky zadavatelem. Úřad poznamenává, že na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že zadavatelem vymezené parametry splňovaly dle jeho tvrzení 2 produkty na trhu, neboť jak bylo výše uvedeno, zadavatel stanovil technické podmínky u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 v rozporu s § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona.

55. Na tomto místě Úřad připomíná, že při posouzení vlivu porušení zákona na výběr nejvhodnější nabídky není nutno jednoznačně prokázat, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky došlo, ale postačuje, že k ovlivnění výběru dojít mohlo, jak vyplývá z výše uvedeného. Zadavatel nedoložil žádný důkaz, který by prokazoval, že tomu tak není, a proto považuje Úřad potencialitu vlivu za nezpochybněnou.

56. Uvedené závěry jsou potvrzeny také předsedou Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014, v němž je uvedeno, že: „Zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Rovněž Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 konstatoval, že: „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.““ Obdobně pak v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12. 9. 2014 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku““. V návaznosti na uvedené Úřad dále odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 41/2010-72 ze dne 7. 10. 2011).

57. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť stanovil technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, když u položky tablet DNS_NB_ATYP_60002122_110 uvedl požadavek na konkrétní parametry rozlišení obrazovky (2560 x 1600 bodů), velikosti obrazovky (8.4") a kapacity paměti flash (16 GB), přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 10. 7. 2014 kupní smlouvu s vybraným uchazečem na předmětnou veřejnou zakázku, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV.          K uložení sankce

58. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře s uchazečem smlouvu podle § 82 zákona.

59. V předmětném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když stanovil technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není vyloučeno, že pokud by zadavatel stanovil technické podmínky v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky, které by byly pro zadavatele výhodnější, než nabídka vybraného uchazeče.

60. Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel již na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem uzavřel dne 10. 7. 2014 kupní smlouvu, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

61. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

62. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném k datu zahájení správního řízení zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

63. Úřad se nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

64. V nyní šetřeném případě došlo před zahájením správního řízení s účinností od 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

65. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 7. 10. 2015. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 10. 7. 2014, kdy zadavatel uzavřel kupní smlouvu s vybraným uchazečem na předmět plnění veřejné zakázky. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

66. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

67. Cena plnění veřejné zakázky dle článku 3. 1. Kupní smlouvy činí 742 900,- Kč bez DPH a 898 909,- Kč včetně DPH. Horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí 10 % z této částky, tj. 89 890,90 Kč.

68. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad následující.

69. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že k porušení zákona zadavatelem došlo již při stanovení technických podmínek, tj. při tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení. Nelze však tvrdit, že by zadavatel zcela postupoval mimo režim zákona, respektive, že by zcela vyloučil soutěžní prostředí, neboť v zadávacím řízení hodnotil dvě nabídky uchazečů, tedy hospodářská soutěž byla v určité míře zachována.

70. Z hlediska závažnosti spáchání správního deliktu Úřad konstatuje, že stanovením technických podmínek zadavatelem v rozporu se zákonem omezil zadavatel okruh potenciálních dodavatelů, přičemž není vyloučeno, že pokud by zadavatel stanovil technické podmínky v souladu se zákonem, obdržel by na plnění předmětné veřejné zakázky více nabídek.

71. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek, že vybraný uchazeč nemusel být při zadávání veřejné zakázky vystaven takové konkurenci, jako kdyby zadavatel dodržel povinnosti vyplývající pro něj ze zákona. Zadavatel tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nelze tak vyloučit, že pochybením zadavatele došlo k nehospodárnému využití veřejných prostředků, přičemž nezákonný postup zadavatele mohl mít negativní dopad do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, jelikož mohlo dojít k neoprávněnému zvýhodnění jednoho z potenciálních dodavatelů.

72. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v úvahu jako polehčující okolnost  skutečnost, že ačkoliv postup zadavatele, který specifikoval technické podmínky v rozporu se zákonem, mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, vedl za daných okolností k výběru nabídky, která měla nejnižší nabídkovou cenu.

73. Dále při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. V uvedeném případě má Úřad za to, že pokuta ve stanovené výši naplňuje obě uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

74. Úřad stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

75. S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 10 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu až 89 890,90 Kč, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

76. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2014 uveřejněné na internetových stránkách zadavatele www.vsb.cz mimo jiné vyplývá, že celkový hospodářský výsledek byl kladný a dosahoval výše 41 278 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

77. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť již dne 10. 7. 2014 došlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, a nápravy tak nelze dosáhnout jiným způsobem než uložením sankce. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

78. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy