číslo jednací: S151/2015/VZ-9149/2015/531/ESt

• Instance: I.
• Věc: Realizace vzdělávacích kurzů – soft skills, manažerské dovednosti, evropské záležitosti, odborné semináře
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 10. 11. 2016
• Související rozhodnutí: S151/2015/VZ-9149/2015/531/ESt; R115/2015/VZ-45139/2016/322/DJa

Č. j.: ÚOHS-S151/2015/VZ-9149/2015/531/ESt

13. dubna 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 3. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je:

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Realizace vzdělávacích kurzů – soft skills, manažerské dovednosti, evropské záležitosti, odborné semináře“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2009 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 10. 2009 pod ev. č. 60037151, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 10. 2009 pod ev. č. 2009/S 198-284878, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2010, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 6. 2010 pod ev. č. 2010/S 122-185889,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – se při zadávání veřejné zakázky „Realizace vzdělávacích kurzů – soft skills, manažerské dovednosti, evropské záležitosti, odborné semináře“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2009 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 10. 2009 pod ev. č. 60037151, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 10. 2009 pod ev. č. 2009/S 198-284878, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2010, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 6. 2010 pod ev. č. 2010/S 122-185889, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při stanovení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ a jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“ nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona, v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl dostatečné upřesňující údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení shora jmenovaného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria a jeho subkritérií, resp. jaké nabízené hodnoty považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny podle zadávací dokumentace vyšším bodovým ohodnocením, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 3. 6. 2010 smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku s uchazečem podle § 82 zákona.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2009 pod ev. č. 60037151, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 10. 2009 pod ev. č. 2009/S 198-284878 oznámení otevřeného zadávacího řízení nadlimitní veřejné zakázky „Realizace vzdělávacích kurzů – soft skills, manažerské dovednosti, evropské záležitosti, odborné semináře“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 10. 2009 a tímto dnem bylo podle § 26 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zjistil z dokumentace o veřejné zakázce, zadávací řízení na veřejnou zakázku pro zadavatele zajišťovalo na základě plné moci ze dne 1. 4. 2009 k rámcové smlouvě č. j. 25 378/2008-42 ze dne 1. 4. 2009 HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů, IČO 66231051, se sídlem Radlická 3185/1C, 150 00 Praha 5 (v době zadávání veřejné zakázky se sídlem Václavské nám. 2-4, 110 00 Praha, pozn. Úřadu).

2. Zadavatel v bodu II.1.5) oznámení o zakázce uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „uzavření smlouvy na poskytnutí služby komplexní organizace a zajištění vzdělávacích kurzů včetně zajištění webového portálu pro registraci, správu, vyhodnocování a reportování vzdělávacích služeb účastníků vzdělávání do 31.3.2012. (…) Cílem Zadavatele je zajistit profesní vzdělávání zaměstnanců implementační struktury operačních programů OP VK, OP VaVpl a tím zabezpečit kvalifikovanou pracovní sílu pro administraci, hospodárné řízení, kontrolu, monitorování a hodnocení (evaluaci) jednotlivých operačních programů prostřednictvím efektivních a spolehlivých vzdělávacích aktivit, a dále vedoucích zaměstnanců MŠMT v rámci prohlubování kvalifikace (…)“

3. Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 25 250 000,- Kč bez DPH.

4. Zadavatel v bodě IV.1.1) oznámení o zakázce určil, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce uvedl hospodářsky nejvýhodnější nabídku z hlediska následujících kritérií:

1. průměrná jednotková cena (bez DPH) s váhou 55 %,

2. způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika) s váhou 45 %.

5. Lhůtu pro podání nabídek zadavatel stanovil v bodě IV.3.4) oznámení o zakázce na 1. 12. 2009.

6. Z „Protokolu o druhém jednání hodnotící komise“ ze dne 3. 12. 2009, který byl sepsán hodnotící komisí při otevírání obálek s nabídkami, vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 5 nabídek na plnění veřejné zakázky. Jedna z těchto nabídek však byla podána až po lhůtě stanovené zadavatelem pro podání nabídek. Do další fáze zadávacího řízení tak postoupily celkem 4 nabídky.

7. Z „Protokolu o třetím jednání hodnotící komise“ ze dne 11. 12. 2009 (dále jen „protokol o hodnocení nabídek“) je zřejmé, že v rámci posuzování nabídek byly dvě z podaných nabídek hodnotící komisí vyřazeny pro nesplnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Do fáze hodnocení tudíž postoupily celkem 2 nabídky. Konkrétně se jednalo o nabídku podanou uchazečem – EuroProfis, s.r.o., IČO 25640224, se sídlem Vinohradská 29/93, 120 00 Praha 2 (v době zadávání přezkoumávané veřejné zakázky se sídlem Balbínova 404/22, 120 00 Praha 2, pozn. Úřadu), (dále jen „vybraný uchazeč“) a nabídku podanou uchazečem – Národní vzdělávací fond, o.p.s., IČO 25751417, se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 (dále jen „uchazeč Národní vzdělávací fond, o.p.s.“).

8. Ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“[2] vyplývá, že po provedeném hodnocení byla jako nejvhodnější nabídka hodnotící komisí shledána nabídka vybraného uchazeče.

9. Zadavatel se s názorem hodnotící komise plně ztotožnil a dne 25. 1. 2010 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky podané vybraným uchazečem.

10. S vybraným uchazečem zadavatel následně dne 3. 6. 2010 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Úřad uvádí, že konkrétní částka za plnění šetřené veřejné zakázky nebyla v předmětné smlouvě sjednána, avšak v čl. 4 „Cena a platební podmínky“ dané smlouvy je stanovena výše nepřekročitelné částky, konkrétně je zde uvedeno že „Maximální cena, která může být uhrazena dle této smlouvy je 25.250.000,- Kč bez DPH (…). Obě strany berou na vědomí, že tato částka je nepřekročitelná (…).“

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11. Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět, týkající se postupu zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky.

12. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Po jejím přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

13. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení pod č. j. ÚOHS-S151/2015/VZ-5832/2015/531/ESt ze dne 3. 3. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Současně Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S151/2015/VZ-5836/2015/531/ESt z téhož dne určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Shora citované oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 3. 3. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-S151/2015/VZ-7105/2015/531/ESt ze dne 18. 3. 2015 určil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 3. 2015

16. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S151/2015/VZ-5836/2015/531/ESt ze dne 3. 3. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 12. 3. 2015, které Úřad obdržel dne 16. 3. 2015. Zadavatel pouze ve stručnosti uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na obsah svého vyjádření k podnětu ze dne 19. 1. 2015, které připojil v příloze tohoto stanoviska.

17. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu ze dne 19. 1. 2015 úvodem konstatuje, že jak ze zadávací dokumentace, tak rovněž z přílohy č. 4 zadávací dokumentace na šetřenou veřejnou zakázku jednoznačně vyplývá, jakým způsobem budou nabídky hodnoceny. Zadavatel k tomu dodává, že z popisu jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií (tj. subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a subkritéria „Technický návrh webového portálu“, pozn. Úřadu) je patrné, jaké skutečnosti budou zadavatelem při hodnocení nabídek zohledněny, a které náležitosti budou ze strany zadavatele preferovány.

18. Zadavatel připouští, že např. sousloví „kvalita monitoringu“, obsažené v popisu subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“, může na první pohled vyvolávat dojem nejednoznačnosti, nicméně zadavatel k tomu dodává, že pro transparentnost hodnotících kritérií jako celku je výše uvedená skutečnost nepodstatná. Na podporu popsaného argumentu zadavatel zdůrazňuje, že uchazeč, který je potenciálně schopný plnit předmět veřejné zakázky, je rovněž schopen učinit si reálnou představu o obsahu shora uvedeného sousloví ve vztahu k předmětu plnění a k požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci.

19. V dalším zadavatel uvádí, že z kontextu zadávací dokumentace je zřejmé, co je myšleno pod pojmem „kvalita monitoringu“, a sice sledování spokojenosti cílové skupiny s jednotlivými kurzy a aplikace těchto poznatků do nabídky kurzů. Zadavatel podotýká, že „kvalita monitoringu“ není samostatným dílčím hodnotícím subkritériem, nýbrž pouze částí popisu jiného dílčího subkritéria, kterým je „Kvalita vzdělávacích kurzů“.

20. Zadavatel doplňuje, že v rámci požadavku na rozsah kurzů požadoval, aby „dodavatel popsal, zda je schopen realizovat každý vzdělávací kurz v časovém rozvrhu předpokládaném v ZD (zadávací dokumentaci, pozn. Úřadu),popřípadě, aby uvedl doporučení a odůvodnění návrhu jiného rozsahu některých vzdělávacích kurzů. I tento požadavek je zcela zřejmý. Skutečnost, že nebyly stanoveny minimální hodnoty u jednotlivých požadavků, je v daném případě zcela opodstatněná. ZD (zadávací dokumentace, pozn. Úřadu) dává dostatečnou představu ohledně předmětu plnění a předpokládaného časového harmonogramu a je právě na invenci dodavatele, aby předložil nejvhodnější a nejvíce ekonomické řešení.“

21. Na základě shora uvedeného zadavatel konstatuje, že popis subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ je dostatečně určitý a jednotlivé dílčí požadavky a popisy není možné vnímat odděleně, ale vždy v jejich celkovém kontextu a současně v souvislosti se všemi informacemi uvedenými v zadávací dokumentaci.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 3. 2015

22. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S151/2015/VZ-7105/2015/531/ESt ze dne 18. 3. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 19. 3. 2015, které Úřad obdržel dne 23. 3. 2015. Zadavatel pouze ve stručnosti uvádí, že k podkladům rozhodnutí nepodává další vyjádření a odkazuje tak v plném rozsahu na obsah svého vyjádření ze dne 12. 3. 2015, resp. na obsah jeho stanoviska k podnětu ze dne 19. 1. 2015 (viz body 16. a následující odůvodnění tohoto rozhodnutí).

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

23. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených zadavatelem, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že při stanovení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ a jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“ nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. f) zákona, v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl dostatečné upřesňující údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení shora jmenovaného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria a jeho subkritérií, resp. jaké nabízené hodnoty považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny podle zadávací dokumentace vyšším bodovým ohodnocením, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 3. 6. 2010 smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku s uchazečem podle § 82 zákona, tj. s vybraným uchazečem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

24. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

25. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

26. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

28. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

29. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

30. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

31. Podle § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu mohou činit právní úkony jménem státu se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo příslušného orgánu Senátu.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

32. Zadavatel v bodě 9. „Hodnotící kritéria“, konkrétně v části 9.1. „Základní hodnotící kritérium“, zadávací dokumentace stanovil jako základní hodnotící kritérium pro přidělení veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky dle § 78 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž v totožném bodě, konkrétně v části 9.2. „Dílčí hodnotící kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel vymezil dílčí hodnotící kritéria následovně:

• průměrná jednotková cena (bez DPH) s váhou 55 %,
• způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika) s váhou 45 %.

33. Zadavatel dále ve shora specifikovaném bodě, konkrétně v části 9.3. „Způsob plnění Veřejné zakázky“, zadávací dokumentace uvedl, že „Způsobem plnění Veřejné zakázky (Metodikou) se rozumí dokument, který dodavatel zpracuje jako povinnou součást Nabídky a kterým popíše svůj přístup k plnění předmětu Veřejné zakázky. Obsahové vymezení Metodiky je blíže popsáno v příloze č. 4 této Zadávací dokumentace.“

34. Zadavatel dále v bodě 10. „Hodnocení nabídek“, konkrétně v části 10.1. „Způsob hodnocení“, zadávací dokumentace, mimo jiného, uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno podle dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. Zadavatel tamtéž dále stanovil, že „Pro kritérium, které nelze vyjádřit číselně (Metodika) (tzn. dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, pozn. Úřadu), sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné za použití následující bodovací stupnice, která představuje způsob ohodnocení jednotlivých činností podle jejich vymezení dodavatelem v Metodice (Příloha č. 4) (…)“, přičemž bodovací stupnici vymezil zadavatel následovně:

• kvalita vzdělávacích kurzů s bodovým hodnocením 0 – 60 bodů,
• technický návrh webového portálu s bodovým hodnocením 0 – 40 bodů.

35. V příloze č. 4 „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ zadávací dokumentace zadavatel nadefinoval obsah dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, jinými slovy řečeno, zadavatel v předmětné příloze demonstrativním výčtem určil, které údaje, uvedené v nabídkách uchazečů o veřejnou zakázku, bude v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, resp. jeho subkritérií, hodnotit. Konkrétně zadavatel v této příloze uvedl následující:

A. Kvalita vzdělávacích kurzů

„Dodavatel do této části Metodiky popíše zejména následující skutečnosti:

• u každého jednotlivého vzdělávacího kurzu jeho obsahovou náplň, program, popis materiálního a technického zajištění kurzu, studijní podklady a pomůcky pro výuku, časový plán, popis zajištění administrace, použité vzdělávací metody, způsob a ověření znalostí a dovedností účastníků vzdělávání, monitorování průběhu kurzu, způsob hodnocení kurzu, osvědčení účastníkům vzdělávání apod. vše v návaznosti na potřeby cílové skupiny
• popis lektorského zajištění (odbornosti jednotlivých lektorů) ve vztahu ke konkrétnímu vzdělávacímu kurzu;
• flexibilita dodavatele (na základě vývoje potřeb v průběhu Doby plnění) vůči Zadavateli v případě potřeb upravit vzdělávací program apod.;
• rozsah každého vzdělávacího kurzu (dodavatel popíše, zda je schopen realizovat každý vzdělávací kurz v časovém rozsahu předpokládaném v Zadávací dokumentaci, popřípadě uvede doporučení a odůvodnění návrhu jiného rozsahu některých vzdělávacích kurzů);
• metodiku sestavení vzdělávacího programu z jednotlivých vzdělávacích kurzů podle požadavků účastníků vzdělávání a Zadavatele s využitím aplikace a praktičnosti nejmodernějších poznatků
• předpokládaný časový harmonogram plnění Veřejné zakázky;
• organizační zajištění vzdělávacích kurzů;
• kvalita monitoringu a průběžná aplikace zjištěných poznatků v rámci Služeb vzdělávání.“

B. Technický návrh webového portálu - funkčnost a uživatelská jednoduchost přihlašovacího webového portálu

„Dodavatel v této části Metodiky popíše zejména následující skutečnosti:

• návrh obsahu, funkcí a režimu fungování přihlašovacího webového portálu; důraz je kladen na přehlednost a snadnou orientaci, způsob zabezpečení přístupové možnosti
• maximální uživatelský komfort pro účastníky vzdělávání.“

36. V protokolu o hodnocení nabídek hodnotící komise konstatovala, že způsob hodnocení nabídek a zvolený postup hodnocení je uveden ve „Zdůvodnění hodnocení nabídek“, které je přílohou č. 4 předmětného protokolu.

37. V příloze č. 4 „Zdůvodnění hodnocení nabídek“ protokolu o hodnocení nabídek je uveden popis hodnocení subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a subkritéria „Technický návrh webového portálu“ subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“:

Kvalita vzdělávacích kurzů

„Z hlediska lektorského zabezpečení kurzů lze konstatovat, že oba uchazeči (tzn. vybraný uchazeč a uchazečNárodní vzdělávací fond, o.p.s., pozn. Úřadu) nabízejí pro zajištění kurzů dostatečně početný lektorský tým, ve kterém jsou zahrnuti odborníci pro konkrétní zaměření jednotlivých kurzů dle požadavků zadání.

Při posuzování obsahového zaměření kurzů komise konstatuje, že oba uchazeči předložili vyčerpávající rozpracování témat kurzů do jednotlivých výukových bloků (osnovy) a nebyly shledány žádné závady v obsahovém zaměření jednotlivých kurzů.

Při posuzování vhodnosti nabízených prostor bylo konstatováno, že oba uchazeči nabízejí prostory v dostatečné kvalitě, kapacitě a s odpovídající dopravní obslužností pro jednotlivé účastníky školení.

Z výše uvedených důvodů bylo rozhodnuto přidělit oběma posuzovaným uchazečům plný počet bodů v subkritériu Kvalita vzdělávacích kurzů, tedy 60 bodů.“

Technický návrh webového portálu

Uchazeč č. 2 (jedná se o vybraného uchazeče, pozn. Úřadu)

„Dodavatel splnil všechny body technicko-kvalifikačního kritéria, přičemž je doplnil názornými ukázkami. Vzhledem ke skutečnosti, že jde již o existující řešení, lze očekávat rychlé nasazení systému do praxe.“

Uchazeč č. 3 (jedná se o uchazeče Národní vzdělávací fond, o.p.s., pozn. Úřadu)

„Dodavatel splnil veškeré podmínky, ze všech bodů je patrna náplň a činnost realizovaná v rámci dané aktivity.

Řešení se opírá o již existující produkt iTUTOR, který umožňuje rychlé a pružné zavedení do praxe.“

Úřad dodává, že z přílohy č. 3 „Tabulka pořadí hodnotící komise“ protokolu o hodnocení nabídek je zřejmé, že oba shora jmenovaní uchazeči obdrželi v rámci subkritéria „Technický návrh webového portálu“ shodně 40 bodů.

38. Jak již bylo konstatováno Úřadem výše (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), hodnotící komise shledala jako nevhodnější nabídku, nabídku podanou vybraným uchazečem, přičemž daná skutečnost následně vyústila v uzavření smlouvy s vybraným uchazečem (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K postavení zadavatele

39. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona Česká republika.

40. Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona o majetku České republiky činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

41. Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.

42. Podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky jsou organizačními složkami státu, mimo jiné, i ministerstva (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

43. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.

Ke stanovení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“

44. Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že klíčovou fázi pro přidělení konkrétní veřejné zakázky představuje hodnocení nabídek. Jedním z předpokladů pro to, aby hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zákonem, je stanovení takových hodnotících kritérií, které budou splňovat přísné požadavky základních zásad zadávacího řízení. Je třeba si uvědomit, že výlučnou odpovědnost za celý průběh zadávacího řízení, a tedy i za vymezení hodnotících kritérií, nese zadavatel. Zákon přitom zadavateli umožňuje volbu mezi dvěma základními hodnotícími kritérii, a to buď nejnižší nabídkovou cenou, nebo ekonomickou výhodností nabídky. Lze konstatovat, že základní hodnotící kritérium v podobě nejnižší nabídkové ceny znamená pro zadavatele, potažmo hodnotící komisi, znatelně jednodušší způsob pro přidělení veřejné zakázky. Jestliže se zadavatel rozhodne, jako tomu bylo v šetřeném případě, použít pro přidělení veřejné zakázky základní hodnotící kritérium v podobě ekonomické výhodnosti nabídky, vystavuje se nutně zvýšenému riziku možného porušení zákona. Dané riziko tkví v tom, že oproti základnímu hodnotícímu kritériu nejnižší nabídkové ceny, musí zadavatel u základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, v souladu s ustanovením § 78 odst. 4 zákona, naformulovat určitá dílčí hodnotící kritéria, jež se budou vztahovat k poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel je přitom povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria hodnocení v souladu s požadavkem na transparentnost zadávacího řízení takovým způsobem, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast v zadávacím řízení, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si již předem vytvořit dostatečnou představu o způsobu hodnocení nabídek, včetně hodnotících kritérií. Uvedený závěr potvrzuje např. i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, v němž bylo konstatováno, že „(…) jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu (...)“ Jinými slovy řečeno, dílčí hodnotící kritéria musí být natolik „čitelná“, aby zájemci o veřejnou zakázku již v době před podáním nabídek věděli, podle čeho budou jimi předložené nabídky ze strany zadavatele hodnoceny.

45. Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě jako jedno z dílčích hodnotících kritérií zvolil subjektivní hodnotící kritérium, a to konkrétně „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obecně lze konstatovat, že pro zadání veřejných zakázek je třeba upřednostňovat objektivní hodnotící kritéria před subjektivními, neboť jejich následné posuzování a hodnocení je transparentnější, a tedy i snáze přezkoumatelné. V daném případě vyvstává i otázka, zda vůbec bylo namístě použití subjektivního hodnotícího kritéria, a to s ohledem na předmět veřejné zakázky. Avšak s přihlédnutím k závěru obsaženému v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, potvrzeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 8/2011-112 ze dne 30. 3. 2011, je možné dovodit, že subjektivní hodnotící kritérium lze použít kdykoliv, tedy i bez ohledu na eventuální použitelnost kritérií objektivních.

46. Úřad zdůrazňuje, že při využití subjektivního hodnotícího kritéria, které je základem především pro hodnocení na principu „atraktivity“, „zajímavosti“ či „líbivosti“ z pohledu hodnotící komise, musí být v takovém případě na hodnotící kritérium kladeny vyšší nároky, co se týče jasnosti, srozumitelnosti a dostatečnosti specifikace pravidel pro hodnocení nabídek, což v šetřeném případě Úřad postrádá.

47. V rámci šetřené veřejné zakázky zadavatel stanovil subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, včetně jeho subkritérií, způsobem, který je podle Úřadu v rozporu se zákonem. Jak vyplývá z bodu 10. „Hodnocení nabídek“, konkrétně z části 10.1. „Způsob hodnocení“, zadávací dokumentace, bylo subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ tvořeno dvěma subkritérii, a sice subkritériem „Kvalita vzdělávacích kurzů“ s možným bodovým hodnocením v rozmezí 0 – 60 bodů, a subkritériem „Technický návrh webového portálu“ s možným bodovým hodnocením 0 – 40 bodů (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V příloze č. 4 „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 4“) zadavatel demonstrativním výčtem vymezil, které údaje, uvedené v nabídkách uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku, bude v rámci subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, potažmo jeho výše jmenovaných subkritérií, hodnotit. V podrobnostech Úřad odkazuje na bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

48. Úřad uvádí, že zadavatel sice v části 10.1.3. zadávací dokumentace určil, jaký rozsah bodového ohodnocení bude přidělovat subkritériím „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, jež tvořily obsah subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, avšak v příloze č. 4 zadavatel pouze demonstrativním výčtem vymezil, které údaje, uvedené v nabídkách uchazečů o veřejnou zakázku bude v rámci shora jmenovaných subkritérií hodnotit, ale na žádném místě zadávací dokumentace již zadavatel nikterak blíže neupřesnil a nekonkretizoval, jaké uchazeči nabízené hodnoty a údaje v rámci daných subkritérií bude považovat pro něj za nejpřínosnější, a které tak budou v jejich výsledku hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením. Subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, jakož i jeho subkritéria – „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, tudíž zcela evidentně nelze označit za srozumitelná a čitelná, nýbrž naopak tato musí být považována za hodnotící kritéria netransparentní a ve svém důsledku jejich hodnocení jako nepřezkoumatelné.

49. Pro ilustraci výše popsaného nezákonného postupu zadavatele Úřad uvádí, že v příloze č. 4 zadavatel např. stanovil, že v rámci subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ bude hodnotit, mimo jiného, i „flexibilitu dodavatele vůči zadavateli v případě potřeb upravit vzdělávací program apod.“ (viz opětovně bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že takto vymezený způsob hodnocení nabídek považuje za naprosto nedostatečný a netransparentní. Zadavatel nikterak nespecifikoval „potřeby“, při jejichž vyvstání bude nezbytné upravit vzdělávací program, jakož ani neurčil, jakou „promptnost“ flexibility vyžaduje, v důsledku čehož uchazeči o veřejnou zakázku v době podání jejich nabídek nemohli mít reálnou představu, podle jakých pravidel bude zadavatel přidělovat body v rámci shora uvedeného požadavku, jenž tvořil součást subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“. Uchazeči tudíž nemohli vědět, „co“ konkrétně je ještě minimální a pro zadavatele přijatelná hranice pro naplnění předmětného požadavku, jakož nemohli ani vědět, „co“ konkrétně mají zadavateli nabídnout, aby mohli obdržet více bodů, než jejich konkurenti v soutěži o veřejnou zakázku. „Nečitelnost“ vymezení způsobu hodnocení subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ je v dalším zesilována i tím, že zadavatel při definování shora popsaného požadavku použil pojem „apod.“. Tento pojem je podle názoru Úřadu zcela nejednoznačný a tudíž rozporný se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, neboť pod obsahem daného termínu si lze představit prakticky „cokoliv“.

50. Úřad předesílá, že stanovení způsobu hodnocení nabídek seznává nezákonným i v dalších požadavcích zadavatele, jež tvořily obsah subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“. Zadavatel kupříkladu v příloze č. 4 uvedl, že v rámci předmětného subkritéria bude taktéž hodnotit „popis lektorského zajištění (odbornosti jednotlivých lektorů) ve vztahu ke konkrétnímu vzdělávacímu kurzu“ (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že takto vymezený požadavek má prakticky nulovou vypovídací hodnotu. Nelze z něj totiž dovodit, jakou minimální odbornost jednotlivých lektorů zadavatel vyžaduje. Jinak řečeno, zadavatel nijak neurčil, zda lektoři, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, musí mít např. vysokoškolské vzdělání, či pro splnění zkoumaného požadavku bude pro zadavatele postačující i středoškolské vzdělání lektorů, nebo je rozhodující doba délky praxe v oboru. Zadavatel totiž ani nespecifikoval, zda bude např. činit bodový rozdíl v hodnocení v případě, že některý z uchazečů o veřejnou zakázku „nabídne“ lektora, jenž bude mít praxi v oblasti konkrétního vzdělávacího kurzu v délce tří let, zatímco jiný uchazeč zadavateli „nabídne“ lektora, který bude mít prokazatelnou praxi v oblasti konkrétního vzdělávacího kurzu v délce pěti let. Ze strany zadavatele nebylo konečně ani nijak blíže specifikováno, zda bude při hodnocení předmětného požadavku pozitivně zohledňovat např. publikační či vědeckou činnost lektorů, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Obdobně jako v případě požadavku Úřadem blíže komentovaného v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, tak ani v případě předmětného požadavku zadavatele nemohli mít uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku v době tvorby, tzn. před podáním jejich nabídek, reálnou představu, podle čeho budou jimi podané nabídky ze strany zadavatele hodnoceny. S ohledem na výše popsané tudíž nelze než inkriminovaný požadavek zadavatele, jenž, Úřad opakuje, tvořil obsah subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“, a tím i toto subkritérium, a ve svém důsledku i samotné subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, označit za rozporné s ustanoveními § 44 odst. 3 písm. f) a § 6 zákona.

51. Úřad uvádí, že zadavatelem stanovený způsob hodnocení je, vedle požadavků, jež byly Úřadem označeny za nepřezkoumatelné a tudíž i za nezákonné (viz body 49. a 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), netransparentní i v dalších požadavcích zadavatele, jež tvořily obsah subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“. Zadavatel v příloze č. 4 uvedl, že v rámci daného subkritéria bude hodnotit i „kvalitu monitoringu“ (viz opětovně bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), aniž by však již blíže konkretizoval, v čem má ona „kvalita monitoringu“ spočívat, resp. jaký způsob monitoringu považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější. Z takto vymezeného požadavku nelze nikterak dovodit, jaký typ plnění zadavatel v případě „kvality monitoringu“ požaduje. Nelze z něj tudíž samozřejmě ani dovodit, jaká nabídnutá „kvalita monitoringu“ bude znamenat v tomto aspektu předložení „nejkvalitnější“ nabídky. Úřad proto konstatuje, že předmětný požadavek zadavatele je nutno označit za netransparentní a tudíž ve svém důsledku za rozporný se zákonem.

52. Úřad se na tomto místě vyjadřuje k argumentu zadavatele, že sice formulace „kvalita monitoringu“ může na první pohled vyvolávat dojem nejednoznačnosti, nicméně pro nastavení hodnotících kritérií jako celku je tato skutečnost zcela nepodstatná, jelikož uchazeč, který byl potenciálně schopen plnit předmět šetřené veřejné zakázky, byl současně i reálně schopen učinit si představu o obsahu předmětného sousloví, a to ve vztahu k předmětu plnění a požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci, kdy ze zadávací dokumentace bylo zřejmé, že monitoringem bylo zadavatelem myšleno sledování spokojenosti cílové skupiny s jednotlivými vzdělávacími kurzy a následná aplikace získaných poznatků i do nabídky kurzů (viz body 18. a 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad opětovně zdůrazňuje, že odpovědnost za celý průběh zadávacího procesu, a tedy i za stanovení hodnotících kritérií a jejich obsahu, nese výlučně zadavatel. Úřad v dalším podotýká, že smysl zákona tkví ve snaze o vytvoření férového prostředí při soutěži o konkrétní veřejnou zakázku. Jedním ze základních předpokladů pro zajištění chtěného férového prostředí je přitom vymezení hodnotících kritérií takovým způsobem, aby mohl zadavatel obdržet vzájemně si konkurující nabídky. Podmínkou pro obdržení vzájemně si konkurujících nabídek však je, že potenciální uchazeč musí mít již před podáním jeho nabídky najisto postaveno, „co“ konkrétně má zadavateli nabídnout, aby jeho nabídka byla hodnocena lépe, než nabídka jiného uchazeče, a tento uchazeč tak měl šanci veřejnou zakázku získat a následně i plnit. Potenciální uchazeč tak již v době, kdy tvoří a sestavuje jeho nabídku, musí s určitostí vědět, jakou „přidanou hodnotu“ má zadavateli nabídnout, aby byl v soutěži o veřejnou zakázku úspěšnější, než jeho konkurenti. Jinak řečeno, takový uchazeč musí mít reálnou představu o tom, jaké hodnoty či údaje u poptávaného předmětu plnění zadavatel preferuje a jejichž nabídnutí tak může znamenat „bonus“, který se následně kladně projeví v obdrženém bodovém hodnocení. Ve světle právě řečeného Úřad konstatuje, že shora předestřený argument zadavatele je nutné odmítnout. Jak bylo Úřadem bez nejmenších pochyb zjištěno a prokázáno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, požadavek zadavatele na „kvalitu monitoringu“, obsažený v příloze č. 4, byl požadavkem netransparentním a proto rozporným se zákonem. I pokud by Úřad přistoupil na argument zadavatele, což však nečiní, že z kontextu zadávací dokumentace jako celku bylo zřejmé, že „monitoringem“ bylo myšleno sledování spokojenosti cílové skupiny, pak i přes tuto skutečnost z přílohy č. 4 nijak nevyplývalo, „co“ bude zadavatelem v rámci „kvality monitoringu“ hodnoceno. Úřad uvádí, že sousloví „kvalita monitoringu“ je toliko vágním a neurčitým termínem bez bližší specifikace. Příloha č. 4 totiž potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku nedávala návod k tomu, jakou kvalitu monitoringu mají zadavateli nabídnout, aby jejich nabídka byla konkurenceschopná, potažmo aby mohla být hodnocena vyšším počtem bodů, v komparaci s nabídkami ostatních uchazečů. Uchazeči tudíž zadavateli sice mohli nabídnout určitou „kvalitu monitoringu“, avšak tuto mohli nabídnout de facto pouze „naslepo“, jelikož v době tvorby nabídky, resp. před jejím podáním, nemohli vědět, zda jimi nabídnutá „kvalita monitoringu“ vůbec splňuje představy zadavatele. V důsledku nejednoznačného a tedy netransparentního požadavku zadavatele, spočívajícího ve formulaci „kvalita monitoringu“, tak uchazeči o veřejnou zakázku před podáním jejich nabídky byli vystaveni nejistotě v tom smyslu, že zadavatel bude předmětný požadavek hodnotit zcela libovolně, tzn. bez předem známého „klíče“.

53. Úřad v dalším považuje za irelevantní i ten argument zadavatele, jenž se týká tvrzení, že požadavek na „kvalitu monitoringu“ nebyl samostatným dílčím hodnotícím kritériem, nýbrž byl pouze součástí popisu subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad opakuje, že požadavek zadavatele na „kvalitu monitoringu“ byl ze strany zadavatele vymezen netransparentně a tudíž v rozporu se zákonem. Popsaná nezákonnost přitom v důsledku „řetězení“ vyvolává nezákonnost nejen subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“, nýbrž pochopitelně i nezákonnost subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ jako celku. Jinými slovy řečeno, není možné považovat za souladné se zákonem subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, když nezákonností trpí již jeho subkritérium „Kvalita vzdělávacích kurzů“. Na právě řečeném nemá, z logiky věci, fakt, že nezákonně stanovený požadavek na „kvalitu monitoringu“ nebyl hodnotícím kritériem, ale součástí popisu subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ žádný vliv, když nezákonností trpí již samotný předmětný požadavek.

54. Obdobně se Úřad neztotožňuje ani s argumentem zadavatele, že zadávací dokumentace dávala dostatečnou představu, stran předmětu plnění a předpokládaného časového harmonogramu, přičemž záleželo na invenci uchazeče, aby v jím podané nabídce předložil nejvíce ekonomické plnění pro zadavatele (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad opakovaně předesílá, že odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení nese za všech okolností a vždy pouze zadavatel. Ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona přitom zadavateli ukládá povinnost stanovit v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Výše bylo současně konstatováno, že pokud se zadavatel rozhodne zadat konkrétní veřejnou zakázku na základě určitého subjektivního hodnotícího kritéria, pak musí takovému subjektivnímu hodnotícímu kritériu věnovat náležitou míru pozornosti, pokud jde o jeho definování a konkretizaci (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad podotýká, že zadavatel nemůže odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení přenášet na jiné subjekty, typicky na uchazeče o veřejnou zakázku. Jestliže se zadavatel v šetřeném případě rozhodl pro zadání veřejné zakázky, mimo jiné, i na základě subjektivního dílčího hodnotícího kritéria, tzn. „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, pak byl povinen při formulování daného hodnotícího kritéria postupovat v souladu se zákonem, zejména s § 6 a § 44 odst. 3 písm. f) zákona. Úřad přitom zdůrazňuje, že tato povinnost zadavatele stíhala ve vztahu k výše jmenovanému subjektivnímu dílčímu hodnotícímu kritériu jako celku, tedy včetně jeho subkritérií a jednotlivých požadavků, jež tvořily obsah daných subkritérií. Zadavatel se popsané povinnosti nemůže zbavit, resp. není oprávněn se při jejím nesplnění odvolávat na zkušenost a odbornost uchazečů o veřejnou zakázku. Není proto možné označit za souladný se zákonem takový postup zadavatele, kdy tento v zadávací dokumentaci, konkrétně v příloze č. 4, vymezí jeho požadavky na údaje (hodnoty), které uchazeči o veřejnou zakázku mají v jimi podaných nabídkách uvést, aniž by tito před podáním nabídek vůbec věděli, které z nabízených hodnot a údajů budou zadavatelem hodnoceny jako „plusové“ a které nikoliv. Pakliže v odůvodnění tohoto rozhodnutí je vyzdvihnuto, že uchazeči nejsou předem informováni při takto nastaveném hodnotícím kritériu, které hodnoty považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější, a tedy nejlépe hodnocené, za zdůraznění stojí i skutečnost, že i z pohledu následného přezkumu způsobu hodnocení na základě takto vágně formulovaných hodnotících kritérií je tento de facto vyloučen, neboť způsob hodnocení není předem dostatečně srozumitelně a v podrobnostech popsán, a není tedy možno ověřit, zda zadavatel nabídky hodnotil v souladu s předem jednoznačně vymezeným způsobem. Úřad připouští, že subjektivní hodnotící kritérium je již ze své podstaty založeno na principu „atraktivnosti“ a „líbivosti“. Značný podíl na oné „líbivosti“ přitom samozřejmě sehrává originalita nabízeného plnění. Hodnocení této originality však musí vycházet z již předem explicitně stanoveného způsobu hodnocení, tj. ze způsobu hodnocení vymezeného v zadávací dokumentaci, aby bylo zpětně přezkoumatelné, že bodové ohodnocení přidělené zadavatelem za nabídnutou „originalitu“ je oprávněné a opodstatněné. S ohledem na všechny shora předestřené skutečnosti proto Úřad tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel při stanovení subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ postupoval v rozporu s ustanoveními § 44 odst. 3 písm. f) a § 6 zákona, neboť požadavky, které tvořily obsah tohoto subkritéria, např. „flexibilita dodavatele vůči zadavateli v případě potřeb upravit vzdělávací program apod.“, „popis lektorského zajištění (odbornosti jednotlivých lektorů) ve vztahu ke konkrétnímu vzdělávacímu kurzu“, či „kvalita monitoringu“, byly zadavatelem vymezeny neurčitě a nejednoznačně, tedy netransparentně, což vedlo k tomu, že zadávací dokumentace v důsledku stanovení nekonkrétních podmínek hodnocení umožňuje takovou míru subjektivního hodnocení, která je neúnosná a způsobuje tak nepřezkoumatelnost hodnocení nabídek a tím i nezákonnost zadávacího řízení jako celku. V důsledku nezákonně stanoveného subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ se samozřejmě nezákonným stalo i subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, jež bylo tvořeno, mimo jiné, právě i subkritériem „Kvalita vzdělávacích kurzů“. Úřad dodává, že zásadní pochybení zadavatele spatřuje ve skutečnosti, že způsob hodnocení výše uvedeného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria, lépe řečeno, jaké nabízené hodnoty považuje zadavatel za nejpřínosnější a které tak budou hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, nebyl znám předem, tj. před samotným podáním nabídek na šetřenou veřejnou zakázku.

55. Úřad k argumentu zadavatele, že subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, tvořilo komplexní celek, který v kontextu s informacemi obsaženými v zadávací dokumentaci dával dostatečnou představu, které skutečnosti budou v rámci předmětného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria hodnoceny, nad rámec již výše uvedeného, dodává následující. Úřad podrobně přezkoumal zadávací dokumentaci, včetně všech jejich příloh. Po provedeném přezkumu však konstatuje, že ze zadávací dokumentace jako celku nezjistil, že by některá její část, resp. části, v návaznosti na přílohu č. 4, která tvořila vlastní obsah subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, dávaly, slovy zadavatele, „dostatečnou představu“, které skutečnosti bude zadavatel u předmětného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria, lépe řečeno u jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a Technický návrh webového portálu“, hodnotit. Úřad současně zdůrazňuje, že ani samotný zadavatel v celém průběhu správního řízení Úřadu neosvětlil, v kontextu jakých dalších informací obsažených v zadávací dokumentaci je nutné subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ posuzovat, aby „vyvstalo najevo“, které skutečnosti zadavatel zamýšlel hodnotit a dané dílčí hodnotící kritérium se tak stalo transparentním a tedy souladným se zákonem. Úřad je přesvědčen, že žádné „blíže vysvětlující“ informace v zadávací dokumentaci obsaženy nebyly a zadavatel se tak pouze ex post snaží zhojit svůj nezákonný postup v zadávacím řízení. S ohledem na všechny předestřené skutečnosti Úřad konstatuje, že shora popsaný argument zadavatele shledává argumentem irelevantním.

56. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že se pro úplnost zabýval i vymezením druhého ze subkritérií subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, kterým bylo subkritérium „Technický návrh webového portálu“ (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž dospěl k závěru, že ani toto subkritérium, resp. požadavky tvořící obsahovou náplň daného subkritéria, nebyly zadavatelem stanoveny v souladu se zákonem. Za účelem ilustrace právě řečeného Úřad uvádí, že zadavatel v příloze č. 4 určil, že v rámci shora jmenovaného subkritéria bude hodnotit, mimo jiné, i „maximální uživatelský komfort pro účastníky vzdělávání“ (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Bližší specifikaci onoho „maximálního uživatelského komfortu“ však již zadavatel v příloze č. 4 neučinil, tj. neposkytl potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku návod, jakou míru uživatelského komfortu mají zadavateli nabídnout, aby se přiblížili či dokonce zcela naplnili jeho představy o „maximálním komfortu“. Obdobně jako u požadavků, které tvořily obsah subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“, jež byly Úřadem podrobeny analýze v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, tak ani v případě požadavku zadavatele na „maximální uživatelský komfort“ nemohli uchazeči o veřejnou zakázku v době před podáním nabídek znát způsob, podle něhož bude zadavatel nabídky hodnotit, tudíž nemohli vědět, „co“ mají zadavateli nabídnout, aby jejich nabídka byla hodnocena jako nejlepší, tedy aby obdržela větší počet bodů v porovnání s nabídkami ostatních uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku. V důsledku nejasně a nejednoznačně stanoveného požadavku zadavatele na „maximální uživatelský komfort“ je nutno za netransparentní, a tudíž i za nezákonné, označit i subkritérium „Technický návrh webového portálu“ a potažmo samozřejmě i celé subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“.

57. Úřad na tomto místě znovu opakuje, že povinností zadavatele je podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích hodnotících kritérií tak, aby si uchazeči o veřejnou zakázku mohli již před podáním nabídek učinit představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny. V šetřeném případě zadavatel v příloze č. 4 pouze vymezil jeho požadavky, které měly být „nějak“ promítnuty do nabídek uchazečů, avšak již blíže nespecifikoval, „jak konkrétně“ se mají tyto požadavky v podaných nabídkách projevit. Zadavatel u požadavků, jež tvořily obsah subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“, jakož ani u požadavků, které tvořily obsah subkritéria „Technický návrh webového portálu“, neuvedl, nakolik důležité pro něj bude splnění jednotlivých požadavků, resp. kolik bodů za splnění jednotlivých požadavků bude nabídce v rámci konkrétního subkritéria přiděleno. Vlivem absence této specifikace tak uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku v době tvorby jejich nabídek nemohli vědět, jaké hodnoty mají v rámci požadavků tvořících obsah výše jmenovaných subkritérií zadavateli nabídnout, aby jejich nabídka obdržela vyšší počet bodů, než nabídka konkurenčního uchazeče. Úřad tudíž opětovně uvádí, že nedostatečně stanovený způsob hodnocení subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, jež souhrnně tvořily subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, vyvolal nepřezkoumatelnost hodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria, a tím i nezákonnost celého zadávacího řízení.

58. Úřad konstatuje, že skutečnost, že zadavatel v obsahu subkritérií tvořících subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ neuvedl své preference, tedy jaké hodnoty považuje co do splnění jeho potřeb za nejpřínosnější, čímž dodavatelé nemohli získat konkrétní představu o tom, podle čeho a ve vztahu k jakým konkrétním parametrům či aspektům bude jejich nabídka v rámci subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ hodnocena, mohla vést k tomu, že se někteří potenciální uchazeči rozhodli nepodat nabídku do zadávacího řízení, ačkoliv by jinak byli schopni předmět šetřené veřejné zakázky reálně plnit. Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že nezákonný postup zadavatele byl prokazatelně způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

59. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že nezákonný postup zadavatele, spočívající v netransparentně nastaveném způsobu hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, resp. jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, byl způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky i pokud jde o uchazeče, jejichž nabídky byly hodnoceny, tedy o vybraného uchazeče a uchazeče Národní vzdělávací fond, o.p.s. Úřad uvádí, že oba jmenovaní uchazeči obdrželi v rámci subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a subkritéria „Technický návrh webového portálu“ totožně 60 bodů, resp. 40 bodů, čili maximální počet bodů, který mohli uchazeči o veřejnou zakázku získat (viz body 34. a 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předesílá, že jelikož zadavatel přiřazoval body za splnění požadavků tvořících obsah shora uvedených subkritérií podle předem neznámých preferencí, způsobil, že hodnocení nabídek je v této části zcela nečitelné a neprůhledné. Není možné ověřit, že nabídky obou hodnocených uchazečů naplňovaly představy zadavatele natolik, že si v subjektivním dílčím hodnotícím kritériu „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ shodně „vysloužily“ maximální počet bodů, což je právě důsledkem nesprávně nastavených hodnotících kritérií. Nelze tak zpětně přezkoumat, zda byla po provedeném hodnocení, kde vedle předmětného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria byla hodnocena i průměrná jednotková cena (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jako nejvhodnější skutečně vybrána nabídka, tzn. nabídka vybraného uchazeče, která pro zadavatele skýtala nejvýhodnější podmínky plnění. Nezákonný postup zadavatele proto byl bez nejmenších pochyb způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

60. Úřad konstatuje, že tím, že se zadavatel dopustil primárního pochybení již při nastavení zadávacích podmínek, resp. při stanovení způsobu hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ a jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, je zřejmé, že nesprávně a netransparentně nastavený způsob hodnocení měl vliv i na následné hodnocení nabídek, čímž došlo ke kumulaci chyb zadavatele v návaznosti na výše popsané primární pochybení zadavatele. Úřad uvádí, že dále detailně nepřezkoumával hodnocení jednotlivých nabídek, neboť tím, že zadavatel pochybil již v nastavení způsobu hodnocení nabídek v zadávacích podmínkách, nelze, s ohledem na výše učiněné závěry, postup hodnotící komise, potažmo zadavatele, v šetřeném případě přezkoumat, což bylo ostatně Úřadem zevrubně popsáno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

61. Na základě výše uvedeného a s ohledem ke zjištěným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadávací dokumentace v části, která stanoví, jakým způsobem bude probíhat hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“, resp. jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, tedy příloha č. 4, není vypracována tak, aby postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnávány, zaručoval objektivní a zákonné hodnocení nabídek.

62. S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti Úřad uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v  § 44 odst. 3 písm. f) zákona, v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci stanovil způsob hodnocení nabídek podle subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ a jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“ v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze zcela vyloučit možnost, že by při zákonně stanoveném způsobu hodnocení nabídek podle předmětného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria a jeho subkritérií podali nabídky i další potenciální dodavatelé, kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky pro zadavatele, než tomu bylo v případě vybraného uchazeče, v důsledku čehož mohlo dojít k úspoře z veřejných zdrojů, což patří mezi stěžejní účely a cíle zákona.

63. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

IV.          K ULOŽENÍ POKUTY

64. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82.

65. Tím, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona, v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl dostatečné upřesňující údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ a jeho subkritérií „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“, resp. nestanovil jaké nabízené údaje (hodnoty) považuje za nejpřínosnější a které tak budou hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 3. 6. 2010 smlouvu na veřejnou zakázku s uchazečem podle § 82 zákona, tj. s vybraným uchazečem, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

66. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

67. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 22. 12. 2014. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 3. 6. 2010, kdy zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 3. 3. 2015. Z uvedených údajů tudíž vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

68. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

69. Jak bylo uvedeno již výše (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve smlouvě na veřejnou zakázku bylo ujednáno, že maximální cena za její plnění nesmí překročit částku 25 250 000,- Kč bez DPH. Úhrada ceny přitom měla být podle článku 4.6. předmětné smlouvy prováděna na základě daňových dokladů, které vybraný uchazeč vystaví měsíčně zadavateli v závislosti na skutečném množství řádně realizovaných vzdělávacích kurzů. Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že cena zakázky nebyla nabídnuta. Tento fakt ostatně dokládá i to, že dílčím hodnotícím kritériem nebyla „celková cena veřejné zakázky“, nýbrž „průměrná cena veřejné zakázky“. S odkazem na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí tudíž Úřad konstatuje, že horní hranice možné pokuty činí částku 10 000 000 Kč.

70. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

71. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

72. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedostatečně specifikoval způsob, jakým bude subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob plnění Veřejné zakázky (Metodika)“ a jeho subkritéria „Kvalita vzdělávacích kurzů“ a „Technický návrh webového portálu“ hodnotit, v důsledku čehož uchazeči o veřejnou zakázku před podáním nabídek nemohli vědět, jaké skutečnosti zadavatel považuje či nepovažuje za důležité pro hodnocení podaných nabídek, resp. jaké nabízené hodnoty považuje zadavatel za nejpřínosnější, a které tak budou posléze hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, nedodržel zásadu transparentnosti, což Úřad považuje za závažné porušení zákona, neboť zásada transparentnosti je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení.

73. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Nezákonným postupem zadavatele mohlo reálně dojít k omezení potenciálních dodavatelů veřejné zakázky (v podrobnostech Úřad odkazuje na bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného uchazeče mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo.

74. Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v celém průběhu správního řízení poskytl Úřadu řádnou součinnost a Úřad v jednání zadavatele neshledal, že by se jednalo o úmyslné porušení zákona s cílem jednat protizákonně. O tom, že nedošlo k úplné ignoraci zákona, svědčí např. skutečnost, že zadavatel předmětnou veřejnou zakázku zadával v otevřeném zadávacím řízení.

75. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech neshledal Úřad žádné přitěžující okolnosti, jež by měly vliv na uloženou výši pokuty.

76. Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, ve kterém došlo ke spáchání správního deliktu, Úřad zjistil, že zadavatel disponuje prostředky pohybujícími se ve výši přes 2 mld. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponoval, považovat za likvidační.

77. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

78. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty v hodnotě 50 000,- Kč, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Uložená pokuta tak naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

79. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy tak již nelze dosáhnout jinak. Z uvedených důvodů uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

80. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky, pokud není výslovně uvedeno jinak.

[2] Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek není zadavatelem datována, je z ní však patrné, že zadavateli byla předána dne 20. 1. 2010.