číslo jednací: S0676/2016/VZ-43883/2016/551/DBo

• Instance: I.
• Věc: Dodávka požárního dopravního automobilu
• Účastníci:
  1. Obec Těšetice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 16. 11. 2016

Č. j.:ÚOHS-S0676/2016/VZ-43883/2016/551/DBo

27. října 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, jehož se měl dopustit účastník řízení

• zadavatel – Obec Těšetice, IČO 002 99 545, se sídlem Těšetice 75, 783 46 Těšetice,

v případě veřejné zakázky „Dodávka požárního dopravního automobilu“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu,

vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Obec Těšetice, IČO 002 99 545, se sídlem Těšetice 75, 783 46 Těšetice – se dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele „Kupní smlouvu č. 034508“ uzavřenou na veřejnou zakázku „Dodávka požárního dopravního automobilu“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když předmětná smlouva s vybraným uchazečem – THT Polička, s.r.o., IČO 465 08 147, se sídlem Starohradská 316, 572 01 Polička, byla uzavřena dne 7. 9. 2016, a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 22. 9. 2016, přičemž zadavatel uzavřenou smlouvu uveřejnil na svém profilu až dne 27. 9. 2016.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Obec Těšetice, IČO 002 995 45, se sídlem Těšetice 75, 783 46 Těšetice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 500 Kč (pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 3. 10. 2016 e-mailovou zprávou sdělení zadavatele, jež se stalo podkladem k přezkoumání postupu zadavatele – Obec Těšetice, IČO 002 99 545, se sídlem Těšetice 75, 783 46 Těšetice (dále jen „zadavatel“) – týkajícího se plnění povinnosti dodržení lhůty pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku s hodnotou přesahující 500.000 Kč. Na základě tohoto sdělení Úřad identifikoval danou veřejnou zakázku „Dodávka požárního dopravního automobilu“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad z údajů dostupných na platném profilu zadavatele, jehož adresa je  https://www.kdv.cz/profil.php?ic=00299545, a který je ode dne 9. 12. 2013 registrován pod ev. č. 375669 ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „profil zadavatele“), zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0676/2016/VZ.

3. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 1.1 Kupní smlouvy č. 034508(dále též „Smlouva“) dodávka nového požárního dopravního automobilu DA – IVECO Daily 4x2 v provedení dle přiložené specifikace, která tvoří nedílnou součást Smlouvy.

4. Z údajů uveřejněných ve Smlouvě vyplývá, že veřejná zakázka byla zadána dodavateli THT Polička, s r.o., IČO 465 08 147, se sídlem Starohradská 316, 572 01 Polička (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 7. 9. 2016 Smlouvu. Cena veřejné zakázky činila 1.570.600 Kč bez DPH.

5. Z údajů dostupných na profilu zadavatele vyplývá, že na něm byla Smlouva uveřejněna dne 27. 9. 2016.

6. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K právnímu postavení zadavatele

7. Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě se přezkum souladnosti postupu zadavatele se zákonem týká veřejné zakázky, jež byla zadána přede dnem nabytí účinnosti zákona, tedy za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“), Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda předmětný subjekt naplňoval definici zadavatele podle v tehdejší době účinného ZVZ, aby bylo zřejmé, že se na subjekt vztahovaly povinnosti zadavatele vyplývající ze ZVZ.

8. Podle § 2 odst. 2 ZVZ veřejným zadavatelem je

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

9. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

10. Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, neboť je územním samosprávným celkem, a tudíž se na něj vztahovala ustanovení ZVZ.

11. Podle § 4 odst. 1 zákona veřejným zadavatelem je

a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,

b) Česká národní banka,

c) státní příspěvková organizace,

d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,

e) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

12. S ohledem na výše uvedené je rovněž zřejmé, že předmětný subjekt naplňuje znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

13. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. w) ZVZ rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

14. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

15. Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) ZVZ.

16. Podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

17. Podle § 147a odst. 2 ZVZ veřejný zadavatel uveřejní podle odst. 1 písm. a) tohoto ustanovení zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) citovaného ustanovení zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500.000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) ZVZ,

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

18. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

19. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

20. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 1.000.000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 269 odst. 2 zákona.

21. Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

22. Podle čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), platí, že se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

23. Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury NSS aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. NSS např. v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002, dovodil, že: „Ústavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“ Obdobně se NSS vyjádřil i v rozsudku ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs  68/2011, či v rozsudku ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012.

24. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 8 Tdo 1430/2010, je uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“

25. Z výše uvedeného vyplývá, že je-li pro posouzení normy o sankci příznivější pozdější úprava, přičemž porovnáním pozdější a dosavadní úpravy je zřejmé, že jednání je co do viny stále trestné podle obou norem, pak je Úřad jako orgán rozhodující o deliktní odpovědnosti zadavatele vázán ustanoveními tohoto příznivějšího zákona jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.

26. V daném případě je zřejmé, že obdobně jako tomu je podle § 219 odst. 1 zákona, byl zadavatel i s odkazem na ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) a § 147a odst. 2 tehdy účinného ZVZ ve vztahu k předmětné veřejné zakázce vázán povinností uveřejnit na svém profilu smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejího uzavření.

27. Je rovněž zřejmé, že ačkoliv je dle obou právních předpisů neuveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v zákonné lhůtě správním deliktem, ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona stanovuje podstatně nižší horní sazbu pokuty za spáchání správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě. S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit souladnost postupu zadavatele v kontextu nové právní úpravy obsažené v § 219 odst. 1 zákona.

28. Pro naplnění požadavků § 219 odst. 1 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud zadavatel veškeré uvedené podmínky nesplní, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 219 odst. 1 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek porušení zákona.

29. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečemdne 7. 9. 2016 smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku a současně na daný případ nelze aplikovat ani jednu z výjimek uvedených v § 219 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona, byl zadavatel povinen tuto smlouvu na profilu zadavatele ve lhůtě do 22. 9. 2016 uveřejnit, k čemuž však prokazatelně nedošlo, když na něm byla smlouva uveřejněna až dne 27. 9. 2016, tedy 20. den po jejím uzavření a 5. den po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu uveřejnění.

30. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 7. 9. 2016, a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 22. 9. 2016, přičemž zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku na svém profilu uveřejnil až dne 27. 9. 2016.  

31. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení sankce

32. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

33. Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření, přičemž předmětná smlouva byla uzavřena dne 7. 9. 2016 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 22. 9. 2016, a zadavatel uveřejnil danou smlouvu na profilu zadavatele až dne 27. 9. 2016.

34. Podle § 270 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

35. V návaznosti na výše citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 270 odst. 3 zákona. Úřad se dozvěděl o pozdním uveřejnění smlouvy u předmětné veřejné zakázky dne 3. 10. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo marným uplynutím zákonné lhůty stanovené ke splnění předmětné uveřejňovací povinnosti, tj. dne 23. 9. 2016. Vzhledem k uvedenému tak v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

36. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 1.000.000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 269 odst. 2 zákona.

37. Podle § 270 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

38. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 219 odst. 1 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích změn a dodatků, do 15 dnů od jejího uzavření. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když předmětnou smlouvu uveřejnil opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

39. V rámci následků protiprávního jednání zadavatele Úřad zohlednil skutečnost, že byla postupem (opomenutím) zadavatele znemožněna široké veřejnosti možnost seznámit se s kompletním zněním (obsahem) smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku ve stanovené lhůtě, tedy včas.

40. Při posuzování závažnosti správního deliktu Úřad jako k polehčující okolnosti přihlédl rovněž k hodnotě veřejné zakázky, neboť lze říci, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků roste úměrně k výši ceny veřejné zakázky. S ohledem na zmíněné je nutno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u předmětné veřejné zakázky, jejíž celková cena činila 1.570.600 Kč bez DPH, představuje zásah do veřejného zájmu chráněného zákonem spíše nižší intenzity.

41. Úřad jako významnou polehčující okolnost zohlednil to, že samotný zadavatel poukázal e-mailovou zprávou ze dne 3. 10. 2016 na možné porušení uveřejňovací povinnosti plynoucí mu ze zákona, ke které mělo dojít z důvodu interního nedorozumění v komunikaci, přičemž projevil snahu dané pochybení nějakým způsobem napravit.

42. Úřad jako polehčující okolnost shledal dále tu skutečnost, že zadavatel předmětnou smlouvu na svém profilu, byť opožděně, uveřejnil, a to pouhých 5 dnů po marném uplynutí zákonné lhůty k uveřejnění, což stupeň závažnosti správního deliktu snižuje.  

43. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z „Rozpočtu obce Těšetice na rok 2016“, dostupného na internetových stránkách obce Těšetice, vyplývá, že zadavatel v daném účetním období předpokládá hospodařit s příjmy ve výši cca 18.863.000 Kč. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či jakkoliv „nespravedlivou“.

44. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 500 Kč, která naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě funkce právní odpovědnosti.

45. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

46. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu do 8 dní ode dne jeho doručení podat odpor k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Obec Těšetice, Těšetice 75, 783 46 Těšetice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy