číslo jednací: S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa

• Instance: I.
• Věc: Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem
• Účastníci:
  1. Zlínský kraj
  2. BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 28. 2. 2017
• Související rozhodnutí: S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa; R0295/2016/VZ-07279/2017/323/EBr

Č. j.: ÚOHS-S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa

Brno: 18. listopadu 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném na návrh dne 1. 3. 2013, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín,
• navrhovatel – BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o., IČO 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha-Krč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 27.2.2013 Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem, ev. č. ČAK 09160, se sídlem Římská 104/14, 120 00 Praha 2,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, rozdělené na 4 dílčí části (okres Zlín, okres Uherské Hradiště, okres Kroměříž a okres Vsetín), zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a bylo uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jejíž zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když odeslal „oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 29. 1. 2013, aniž by v něm transparentním způsobem uvedl důvod zrušení zadávacího řízení na část 1 (okres Zlín) veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jejíž zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když odeslal „oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 29. 1. 2013, aniž by v něm transparentním způsobem uvedl důvod zrušení zadávacího řízení na část 2 (okres Uherské Hradiště) veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jejíž zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když odeslal „oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 29. 1. 2013, aniž by v něm transparentním způsobem uvedl důvod zrušení zadávacího řízení na část 3 (okres Kroměříž) veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jejíž zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

IV.

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když odeslal „oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 29. 1. 2013, aniž by v něm transparentním způsobem uvedl důvod zrušení zadávacího řízení na část 4 (okres Vsetín) veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jejíž zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

V.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí ze dne 22. 1. 2013 o zrušení zadávacího řízení na část 1 (okres Zlín), část 2 (okres Uherské Hradiště), část 3 (okres Kroměříž) a část 4 (okres Vsetín) veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jejíž zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013.

VI.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 8. 2012, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytovaní služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, rozdělené na 4 části (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmět veřejné zakázky zadavatel vymezil jako poskytnutí služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí. Předmět veřejné zakázky je rozdělen podle okresů na 4 dílčí části (okres Zlín, okres Uherské Hradiště, okres Kroměříž a okres Vsetín), přičemž v bodě 12.4 zadávací dokumentace je stanoveno, že uchazeči jsou oprávněni podat nabídku na jednu část zakázky nebo na více libovolných částí zakázky nebo na všechny části veřejné zakázky.

3. V zadávacích podmínkách veřejné zakázky zadavatel stanovil, že hodnocení nabídek bude provedeno podle základního hodnotícího kritéria v § 78 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kterým je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byla „Nabídková cena“ s váhou 60 % a „Pohotovost“ s váhou 40 %.

4. Pro dílčí kritérium „Pohotovost“ zadavatel v bodě 13.6 zadávací dokumentace stanovil, že při hodnocení tohoto kritéria bude rozhodná „délka doby v hodinách od telefonického nahlášení mimořádné události k poskytnutí poradenské a organizační pomoci zhotovitelem přímo na místě mimořádné události.“

5. V bodě 13.3 je stanoven způsob hodnocení nabídek, podle kterého se dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější minimální hodnota, hodnotí tak, že nejnižší hodnotě se přiřadí 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky.

6. V bodě 13.4.2 zadávací dokumentace současně stanovil výjimku ze způsobu hodnocení nabídek, podle které „je-li měrná jednotka pro vyjádření některého hodnotícího kritéria hodnocení stanovena jako „den“, pak jakákoli stanovená hodnota menší než 1 bude hodnocena hodnotou 1“.

7. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 8. 2012 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podalo nabídku celkem 5 uchazečů, přičemž žádný z uchazečů nebyl ze zadávacího řízení vyloučen. Hodnotící komise provedla posouzení a hodnocení nabídek, na základě kterého zadavatel rozhodl dne 28. 11. 2012 o výběru nejvhodnější nabídky ve všech 4 částech veřejné zakázky. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že nejvhodnější nabídkou pro část 1 (okres Zlín) byla vybrána nabídka uchazeče BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o., IČO 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha – Krč (dále jen „BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o.“), nejvhodnější nabídkou pro část 2 (okres Uherské Hradiště) byla vybrána nabídka BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o., nejvhodnější nabídkou pro část 3 (okres Kroměříž) byla vybrána nabídka uchazeče Vzdělávací institut, spol. s.r.o., IČO 13692020, se sídlem Vápenice 2980/7, 796 01 Prostějov (dále jen „Vzdělávací institut, spol. s.r.o.“), nejvhodnější nabídkou pro část 4 (okres Vsetín) byla vybrána nabídka uchazeče KLIKA-BP, a.s., IČO 25555316, se sídlem 8. března 4812/2a, 586 10 Jihlava (dále jen „KLIKA-BP, a.s.“).

8. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podali uchazeči ZEKA plus, s.r.o., IČO 26226120, se sídlem Jasmínová 876, 763 21 Slavičín (dále jen „ZEKA plus, s.r.o.“) a KLIKA-BP, a.s. v zákonné lhůtě námitky, ve kterých namítali, že posouzení a hodnocení nabídek neproběhlo v souladu se stanoveným způsobem hodnocení, který byl stanoven v zadávací dokumentaci, přičemž uchazeč ZEKA plus, s.r.o. se domáhal zrušení zadávacího řízení a uchazeč KLIKA-BP, a.s. požadoval zrušení předmětného rozhodnutí a nové posouzení a hodnocení nabídek

9. Zadavatel podaným námitkám obou uchazečů vyhověl, když v rozhodnutích o námitkách ze dne 19. 12. 2012, uvedl, že námitky jmenovaných uchazečů jsou důvodné a že zruší napadené rozhodnutí.

10. Z výpisu usnesení z 2. zasedání Rady Zlínského kraje ze dne 22. 1. 2013 vyplývá, že Rada Zlínského kraje schválila zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku z důvodu uvedeného v „rozhodnutí ve znění přílohy č. 0084-13-P02“. Citovanou přílohou je „Oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“, kde je uvedeno, že zadavatel v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona rozhodl o zrušení zadávacího řízení v celém rozsahu, protože v průběhu zadávacího řízení nastaly okolnosti, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Jako odůvodnění je zde uvedeno: „V průběhu zadávacího řízení – po Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky byly doručeny námitky dodavatelů proti tomuto rozhodnutí, které napadají použitý způsob hodnocení. Zadavatel po přezkoumání námitek dospěl k závěru, že námitky jsou důvodné, neboť ustanovení Zadávací dokumentace, týkající se způsobu hodnocení je nejednoznačné, vyhověl jim a napadená rozhodnutí zrušil. Zadavatel poté posoudil celý průběh zadávacího řízení a s ohledem na shora uvedené se rozhodl zadávací řízení zrušit, neboť nové hodnocení nabídek by vzhledem k nejednoznačnosti ustanovení o způsobu hodnocení nemohlo zhojit vady zadávacího řízení.“

11. Předmětné oznámení o rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo datováno 29. 1. 2013 a bylo odesláno uchazečům o veřejnou zakázku téhož dne.

12. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal dne 11. 2. 2013 uchazeč – BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o., IČO 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha-Krč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 27. 2. 2013 Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem, ev. č. ČAK 09160, se sídlem Římská 104/14, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“) – námitky, jelikož měl za to, že zadavatel zrušením zadávacího řízení porušil ustanovení § 84 zákona, jakož i zásady uvedené v § 6 zákona, kterými je zadavatel při zadávání veřejných zakázek povinen se řídit. Porušení zákona spatřuje především v porušení zásady transparentnosti, neboť zadavatel neuvedl konkrétní důvody, pro které dle jeho názoru nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a není tedy zřejmé, z jakého důvodu nemůže zadavatel zadávací řízení dokončit a umožnit vybraným uchazečům plnění veřejné zakázky. Z toho důvodu požadoval, aby zadavatel námitkám vyhověl a zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

13. Zadavatel po přezkoumání oprávněnosti podaných námitek navrhovatelem těmto rozhodnutím ze dne 19. 2. 2013 pro nedůvodnost nevyhověl. V odůvodnění uvedl, že po posouzení podaných námitek uchazečů ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky došel k závěru, že zadávací dokumentace obsahovala vady spočívající v nejednoznačnosti stanoveného postupu při hodnocení kritéria „Pohotovost“, a je přesvědčen, že ani nové hodnocení nabídek by neodstranilo nejednoznačnost stanoveného postupu při hodnocení kritéria „Pohotovost“. K podaným námitkám uvádí, že byly vzneseny proto, že uchazeči pochopili způsob hodnocení nabídek jinak, než hodnotící komise či zadavatel. Předmětem nejednoznačnosti je formulace výjimky při způsobu hodnocení v bodě 13.4.2, kde je uvedeno, že které „je-li měrná jednotka pro vyjádření některého hodnotícího kritéria hodnocení stanovena jako „den“, pak jakákoli stanovená hodnota menší než 1 bude hodnocena hodnotou 1.“, přičemž podle „zadavatelem poskytnutých „Podmínek a požadavků pro zpracování nabídky“ je při hodnocení dílčího kritéria rozhodná délka doby v hodinách – ne ve dnech. Zadavatel dále uvedl, že hodnotící komise hodnotila nabídky tak, že v případech, kdy uchazeči nabídli lhůtu kratší než 1 hodina, přidělila uchazeči pro potřeby hodnocení hodnotu 1 hodina.

14. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele ze dne 19. 2. 2013 o námitkách dodavatele neztotožnil a nadále se domníval, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, podal dne 1. 3. 2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu dohledu nad dodržováním zákona ve smyslu § 112 zákona. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen dne 1. 3. 2013.

II. Obsah návrhu

15. Ve svém návrhu navrhovatel v podstatě zopakoval argumentaci, kterou uplatnil při podání námitek. Porušení zákona spatřuje v tom, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aniž by k tomu byly naplněny podmínky podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zejména pak vyjádřil nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel se domnívá, že došlo k porušení zásad uvedených v § 6 zákona, konkrétně k porušení zásady transparentnosti, neboť zadavatel neuvedl v oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení konkrétní důvody, pro které dle jeho názoru nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a není tedy podle něj zřejmé, z jakého důvodu nemůže zadavatel zadávací řízení řádně dokončit a umožnit vybraných uchazečům plnění veřejné zakázky.

16. Navrhovatel je přesvědčen, že způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií je v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce stanoven srozumitelně a jednoznačně. Dále dodává, že pokud má zadavatel za to, že hodnotící komise měla při hodnocení nabídek postupovat jiným způsobem, který vychází ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce, pak ke zjednání nápravy postačuje zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a vrácení nabídek hodnotící komisi k novému hodnocení. Zadavatel by tak mohl učinit nové rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a zadávací řízení by mohlo být v relativně krátké době ukončeno uzavřením smlouvy na plnění s vybranými uchazeči. Avšak zrušení celého zadávacího řízení navrhovatel považuje za překročení oprávnění zadavatele, neboť má za to, že je v daném případě nejen nezákonné, ale rovněž i neúčelné a nikoli nezbytné.

17. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III. Průběh správního řízení

18. Dne 1. 3. 2013, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele ze dne 27. 2. 2013 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S113/2013/VZ.

19. Účastníky řízení dle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 19.3.2013 č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4505/2013/512/PDr.

21. Úřad usnesením ze dne 19.3.2013 č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr stanovil účastníkům lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a předložení dokumentace o veřejné zakázce. Vzhledem k tomu, že k návrhu na zahájení řízení ze dne 27. 2. 2013 nebyl v rozporu s § 114 odst. 3 zákona připojen doklad o složení kauce podle § 115 zákona, byl současně navrhovatel tímto usnesením vyzván ke složení kauce ve výši 2 000 000 Kč a k doplnění dokladu o složení kauce ve stanovené výši.

22. Navrhovatel dne 26. 3. 2013 doplnil návrh o doklad o složení kauce ve výši 100 000 Kč, přičemž uvedl, že dle jeho názoru Úřad nestanovil kauci ve výši 2 000 000 Kč v souladu se zákonem.

23. Dne 12. 3. 2013 obdržel Úřad dokumentaci o veřejné zakázce v listinné podobě.

24. Dne 12.3 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele ze dne 11. 3. 2013 k návrhu navrhovatele.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 3. 2013

25. Zadavatel ve vyjádření k návrhu ze dne 11. 3. 2013 uvedl, že obsah návrhu je v zásadě totožný s obsahem podaných námitek navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 11. 2. 2013.

26. K navrhovatelem namítané netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že „v prvním oznámení rozhodnutí o zrušení nebyly důvody popsány příliš podrobně, avšak v rozhodnutí o námitkách již byly stěžovateli podrobnosti sděleny“.

27. Dále zadavatel uvedl, že má za to, že o nejednoznačnosti ustanovení týkajícího se hodnocení kritéria „Pohotovost“ není sporu, přičemž dodává, že pokud by předmětné ustanovení mělo být vztaženo pouze k jednotce den, nemělo by v zadávacích podmínkách šetřeného zadávacího řízení smysl.

28. Po přezkoumání obsahu podaného návrhu ve všech souvislostech zadavatel dospěl k závěru, že zákon svým postupem neporušil, na základě čehož žádá Úřad, aby podaný návrh zamítl jako nedůvodný.

Další průběh správního řízení

29. Jelikož navrhovatel nesložil kauci v Úřadem stanovené výši 2 000 000 Kč, Úřad řízení rozhodnutím ze dne 29.1.2014 č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-2029/2014/512/PDr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) zastavil.

30. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel v zákonné lhůtě rozklad, který byl Úřadu doručen dne 10. 2. 2014. Navrhovatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené prvostupňové rozhodnutí zrušil a nařídil Úřadu rozhodnout o návrhu navrhovatele meritorně.

31. Dne 24.6.2014 předseda Úřadu rozhodnutím o rozkladu č.j: ÚOHS-R38/2014/VZ-13244/2014/310/BRy (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl, čímž bylo správní řízení ukončeno. Po nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu byla zadavateli Úřadem vrácena dokumentace o veřejné zakázce dne 1. 7. 2014. Podle výpisu z účtu byla navrhovateli dne 16. 7. 2014 vrácena jím složená kauce ve výši 100 000,- Kč.

32. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu podal navrhovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Krajský soud se zabýval otázkou stanovení výše kauce, přičemž dospěl k závěru, že zastavení řízení z toho důvodu, že s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši 2 000 000 Kč je založeno na nesprávném výkladu § 115 odst. 1 zákona, v důsledku čehož rozsudkem ze dne 15. 10. 2015 č.j. 62 Af 69/2014-92 rozhodnutí předsedy Úřadu pro nezákonnost zrušil a věc vrátil k novému projednání. Pro nezákonnost současně zrušil i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí. Rozsudek vydaný krajským soudem byl následně potvrzen v řízení o kasační stížnosti rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 1.7.2016 č.j. 8 As 158/2015-34.

Pokračování správního řízení

33. S ohledem na výše uvedené bylo účastníkům řízení dopisem ze dne 22.9.2016 č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-39005/2016/513/JLí oznámeno pokračování správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

34. Usnesením č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-39008/2016/513/JLí ze dne 22.9.2016 Úřad určil zadavateli lhůtu k opětovnému předložení originálu dokumentace o veřejné zakázce ve smyslu § 17 písm. w) zákona. Zadavatel dokumentaci ve stanovené lhůtě předložil.

35. Usnesením č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-39073/2016/513/JLí ze dne 23.9.2016 byla navrhovateli s ohledem na vrácení kauce (viz bod 31. tohoto odůvodnění) určena dodatečná lhůta k jejímu opětovnému složení a doplnění náležitostí návrhu o doklad o složení kauce ve smyslu § 114 odst. 3 zákona. Navrhovatel kauci ve stanovené lhůtě složil.

36. Usnesením č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-42725/2016/513/SBa ze dne 31.10.2016 Úřad účastníkům s ohledem na pokračování správního řízení určil opětovně lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Usnesením č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-44277/2016/513/SBa ze dne 2.11.2016 Úřad účastníkům opětovně určil lhůtu k navrhování důkazů a činění jiných návrhu, přičemž současně s určením této lhůty určil i novou lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

37. Úřad dne 4.11.2016 obdržel sdělení navrhovatele k usnesení č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-44277/2016/513/SBa, v němž navrhovatel sděluje, že nad rámec svých návrhů uvedených v návrhu ze dne 27.2.2013 nemá další návrhy na doplnění dokazování.

38. Úřad dne 9.11.2016 obdržel sdělení navrhovatele k usnesení č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-44277/2016/513/SBa, v němž navrhovatel sděluje, že nad rámec svých stanovisek obsažených v jeho podání další vyjádření nepodává a trvá na svém návrhu a navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí zadavatele.

39. Zadavatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil ani nenavrhl další důkazy a neučinil jiné návrhy.

IV. Závěry Úřadu

40. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když odeslal oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013, aniž by v něm transparentním způsobem uvedl důvod zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

41. Úřad předně konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že zadávací řízení bylo zahájeno odesláním oznámení o jeho zahájení k uveřejnění dne 27. 6. 2012, je pro přezkum úkonů zadavatele v předmětném zadávacím řízení rozhodné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), účinné ke dni 27. 6. 2012. Tomu odpovídají i citace zákona o veřejných zakázkách uváděné v tomto rozhodnutí.

42. Krajský soud se ve výše citovaném rozsudku zabýval stanovením výše kauce a v posuzovaném případě dovodil její zákonnou výši 100 000 Kč, přičemž konstatoval, že zastavení řízení z toho důvodu, že s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši 2 000 000 Kč, je založeno na nesprávném výkladu § 115 odst. 1 zákona. Nejvyšší správní soud právní názor Krajského soudu potvrdil rozsudkem citovaným výše (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

43. Na základě výše citovaných rozsudků Krajského soudu a Nejvyššího správního soudu Úřad dopisem ze dne 22.9.2016 č.j. ÚOHS-S113/2013/VZ-39005/2016/513/JLí oznámil účastníkům řízení pokračování řízení a uložil navrhovatel složit kauci ve výši 100 000 Kč. Jelikož navrhovatel tuto kauci opětovně složil na účet Úřadu, má Úřad za to, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro věcné projednání návrhu.

Relevantní ustanovení zákona

44. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

45. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.

46. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

47. Podle § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

48. Z bodu 13.1 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel zvolil hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákona, kterým je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž podle bodu 13.2 zadavatel zvolil dvě dílčí hodnotící kritéria, a to kritérium „Nabídková cena“ s váhou 60 % a kritérium „Pohotovost“ s váhou 40 %.

49. V bodě 13.3 zadávací dokumentace je stanoven způsob hodnocení nabídek, podle kterého se dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější minimální hodnota, hodnotí tak, že nejnižší hodnotě se přiřadí 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky.

50. V bodě 13.6 zadávací dokumentace je stanoveno, že při hodnocení kritéria „Pohotovost“ je rozhodná délka doby v hodinách od telefonického nahlášení „mimořádné události k poskytnutí poradenské a organizační pomoci zhotovitelem přímo na místě mimořádné události“.

51. Bod 13.4.2 zadávací dokumentace současně obsahuje výjimku ze způsobu hodnocení nabídek, jenž stanovuje, že pokud je měrná jednotka pro vyjádření některého hodnotícího kritéria hodnocení stanovena jako „den“, pak jakákoli stanovená hodnota menší než 1 bude hodnocena hodnotou 1.

52. Z rozhodnutí ze dne 28. 11. 2012 vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky ve všech částech.

53. Proti tomuto rozhodnutí podali uchazeči ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. námitky, přičemž uchazeč ZEKA plus, s.r.o. požadoval zrušení zadávacího řízení a uchazeč KLIKA-BP, a.s. požadoval zrušení předmětného rozhodnutí a nové posouzení a hodnocení nabídek. Po přezkoumání námitek zadavatel tyto vyhodnotil jako důvodné a vyhověl jim.

54. Z výpisu usnesení z 2. zasedání Rady Zlínského kraje ze dne 22.1.2013 vyplývá, že Rada Zlínského kraje schválila zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku z důvodu uvedeného v „rozhodnutí ve znění přílohy č. 0084-13-P02“.  Touto přílohou je oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce vyplývá, že oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 29.1.2013, bylo všem uchazečům odesláno téhož dne. V odůvodnění oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že „po přezkoumání námitek dospěl k závěru, že námitky jsou důvodné, neboť ustanovení zadávací dokumentace týkající se způsobu hodnocení je nejednoznačné, vyhověl jim a napadená rozhodnutí zrušil“. Dále uvedl, že „poté posoudil celý průběh zadávacího řízení (…) a rozhodl zadávací řízení zrušit, neboť ani nové hodnocení nabídek by vzhledem k nejednoznačnosti ustanovení o způsobu hodnocení nemohlo zhojit vady zadávacího řízení“. V oznámení o zrušení zadávacího řízení odeslaném dne 29.1.2013 do Věstníku veřejných zakázek je uvedeno, že zadavatel v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona rozhodl o tom, že zadávací řízení ruší v celém rozsahu, protože v průběhu zadávacího řízení nastaly okolnosti, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

55. Navrhovatel proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal námitky ze dne 11.2.2013, jenž byly zadavateli doručeny dne 13.2.2013. V námitkách namítal porušení zásady transparentnosti, neboť má za to, že zadavatel neuvedl konkrétní důvody, pro které dle jeho názoru nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a není tedy podle něj zřejmé, z jakého důvodu nemůže zadavatel řízení dokončit a umožnit vybraným uchazečům plnění veřejné zakázky.

56. Zadavatel rozhodnutím o námitkách dodavatele ze dne 19.2.2013 námitkách nevyhověl, což odůvodnil tím, že po posouzení podaných námitek uchazečů ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky došel k závěru, že zadávací dokumentace obsahovala vady spočívající v nejednoznačnosti stanoveného postupu při hodnocení kritéria „Pohotovost“, a je přesvědčen, že ani nové hodnocení nabídek by neodstranilo nejednoznačnost stanoveného postupu při hodnocení kritéria „Pohotovost“.

Právní posouzení

57. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zadavatele zrušit zadávací řízení, kterou upravuje § 84 odst. 1 zákona, a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení, která je upravena § 84 odst. 2 až odst. 5 zákona.

58. Nastane-li skutečnost předvídaná v § 84 odst. 2 zákona, je na zvážení zadavatele, zda v řízení bude pokračovat či jej zruší. Jeho volní uvážení, zda zadávací řízení v těchto situacích zruší či nikoliv, je však dále omezeno pořádkovou lhůtou ukládající mu, aby tak učinil bez zbytečného odkladu. Po uplynutí této lhůty již zadavatel není oprávněn zadávací řízení zrušit, neboť dodržení této lhůty je jednou z podmínek, které musí být splněny, aby byl zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit.

59. Pokud jde o ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, ve kterém je uvedena možnost zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, odkazuje Úřad např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27.1.2010, ve kterém bylo judikováno, že „jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu. Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení důvody hodné zvláštního zřetele hodné vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“.

60. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele – slovy zákona „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky podle uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se důvody vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a že se jedná o důvody „zvláštního zřetele“. Jako důvody oprávněné jsou soudní judikaturou uváděny příklady, kdy např. zadavateli byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže potřebovat, atd. (uvedené vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010).

61. Aby zadavatel mohl zadávací řízení zrušit podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, je třeba, aby se důvody pro jeho zrušení vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a aby se jednalo o důvody „hodné zvláštního zřetele“ a současně, aby zadavatel ke zrušení zadávacího řízení přistoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu, přičemž všechny uvedené podmínky musí být splněny kumulativně.

62. Před posouzením, zda důvody, pro které zadavatel zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil, skutečně lze považovat za „důvody hodné zvláštního zřetele“ ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009, musí Úřad nejprve zhodnotit, zda odůvodnění zadavatele je natolik konkrétní, aby v něm bylo možno identifikovat konkrétní okolnosti a důvody zrušení zadávacího řízení a až následně vyhodnotit, zda zadavatelem uvedené důvody představují důvody hodné zvláštního zřetele. Nevyjádřil-li zadavatel tyto důvody dostatečně konkrétně a jednoznačně, pak ani není možné zkoumat, zda okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly.

63. Aby byla zachována výše zmíněná transparentnost průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen formulovat důvody, pro které jej zrušil, jak mu ukládá § 84 odst. 8 zákona, přičemž tyto musí být formulovány určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. Všechny okolnosti, kterými zadavatel odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, je povinen uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení.

64. Otázkou transparentnosti důvodů pro zrušení zadávacího řízení uváděných se zabýval předseda Úřadu v rozhodnutí č.j. ÚOHS-R285/2015/VZ-05787/2016/322/KMr ze dne 17.2.2016, v němž uvedl, že „z výkladu ustanovení § 84 odst. 8 zákona lze dovodit, že důvod pro zrušení zadávacího řízení, je zadavatel povinen ex lege uvést až v oznámení o zrušení zadávacího řízení, přičemž tyto důvody musí, z logiky věci, existovat již ve chvíli, kdy se zadavatel rozhodne zadávací řízení zrušit, ačkoliv tento důvod není zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení povinován konkretizovat. Jestliže však zadavatel povinnost uloženou mu ustanovením § 84 odst. 8 zákona nesplní, tedy neuvede v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod, pro nějž zadávací řízení zrušil, nezbývá než konstatovat, že tento postup zadavatele způsobuje netransparentnost a tím i nezákonnost i samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť zákonnost či případně nezákonnost úkonů směřujících ke zrušení zadávacího řízení musí být posuzována v jejich vzájemném kontextu a logické návaznosti“.

65. Vzhledem k okolnostem šetřené veřejné zakázky tedy Úřad a priori posuzoval, zda při úkonu zrušení zadávacího řízení ze dne 29.1.2013 zadavatel splnil zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona a zda současně dodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona.

66. Zadavatel zadávací řízení zrušil s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž v odůvodnění oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013 pouze uvedl, že po přezkoumání námitek podaných uchazeči ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dospěl k závěru, že „námitky jsou důvodné, neboť ustanovení zadávací dokumentace, týkající se způsobu hodnocení je nejednoznačné“ a že „ani nové hodnocení nabídek by vzhledem k nejednoznačnosti ustanovení o způsobu hodnocení nemohlo zhojit vady zadávacího řízení“, aniž by však jakýmkoli způsobem specifikoval, kterého ustanovení či jaké konkrétní části textu zadávací dokumentace, se přesně nejednoznačnost týká a v čem onu nejednoznačnost spatřuje.

67. Proti tomuto odůvodnění navrhovatel namítal, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, neboť neuvedl konkrétní důvody, pro které dle jeho názoru nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a není tedy podle něj zřejmé, z jakého důvodu nemůže zadavatel zadávací řízení dokončit a umožnit vybraným uchazečům plnění veřejné zakázky.

68. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel v odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl ani obsah námitek jmenovaných uchazečů ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. ani nepopsal žádnou konkrétní nejednoznačnost ustanovení o způsobu hodnocení, která je podle jeho názoru vadou, jež mu neumožňuje v zadávacím řízení pokračovat.

69. Nadto Úřad doplňuje, že zadavatel uvedené neosvětlil ani v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, ani ve svém stanovisku k návrhu, neboť způsob hodnocení dílčího kritéria „Pohotovost“ je stanoven jednoznačně v bodu 13.3 a co konkrétně zadavatel bude hodnotit je stanoveno v bodu 13.6 zadávací dokumentace. Vedle toho sice zadavatel stanovil i výjimky z hodnocení v bodě 13.4.2 zadávací dokumentace (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak s ohledem na obsah této výjimky je zřejmé, že se tato pro hodnocení dílčího kritéria nepoužije. Uvedení této výjimky v zadávacích podmínkách však ještě bez dalšího nezakládá takovou vadu zadávacího řízení, pro kterou by zadavatel nemohl v řízení pokračovat, resp. která by mu neumožnila nabídky uchazečů podle dílčího kritéria „Pohotovost“ a jeho způsobu hodnocení, vyhodnotit.

70. V daném případě Úřad konstatuje, že důvody uvedené zadavatelem v oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jsou natolik obecného charakteru, že Úřad nemůže přezkoumat správnost takto formulovaného závěru zrušení zadávacího řízení. Aby totiž mohl Úřad posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávací řízení, zkoumá v prvé řadě to, zda zadavatel zrušil zadávací řízení z jím vymezených důvodů, které skutečně nastaly (k této otázce také rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R126/2012/VZ-19098/2012/310/MŠe ze dne 11.10.2012). Předpokladem toho, aby Úřad mohl zjišťovat, zda tyto okolnosti skutečně nastaly, je jednoznačnost a určitost vyjádření důvodů zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Nevyjádřil-li tyto důvody zadavatel dostatečně konkrétně a jednoznačně, pak ani není možné zkoumat, zda tyto okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly a zda mohly nebo nemohly být „důvody hodné zvláštního zřetele“.

71. Zvoleným postupem zadavatele došlo k porušení zpětné přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele a zároveň bylo uchazečům znemožněno uvést v námitkách proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení konkrétní argumenty. Zákonodárce stanovil zadavateli povinnost uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod zrušení zadávacího řízení především za účelem umožnění zpětné kontroly postupu zadavatele v zadávacím řízení, a to jak ze strany účastníků zadávacího řízení, tak ze strany Úřadu, jakožto orgánu vykonávajícího dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Zadavatel svým postupem v předmětném zadávacím řízení, kdy toto zrušil, aniž by oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodnil, nedodržel postup stanovený ustanovením § 84 odst. 8 zákona a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, v důsledku čehož se oznámení rozhodnutí stalo nekontrolovatelným, a tudíž netransparentním ve smyslu výše zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159.

72. Úřad konstatuje, že důvody uvedené zadavatelem v oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nejsou formulovány v souladu se zásadou transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť nejsou specifikovány určitě, jednoznačně, srozumitelně, v důsledku čehož nejsou přezkoumatelné. Úřad uzavírá, že existence „důvodů zvláštního zřetele hodných“ nemůže být v posuzovaném případě, vzhledem k netransparentnímu odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem, předmětem přezkumu, jelikož zadavatel žádné důvody neuvádí.

73. Ve vyjádření zadavatele ze dne 11. 3. 2013 k návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele zadavatel k navrhovatelem namítané netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení argumentoval tím, že „v prvním oznámení rozhodnutí o zrušení nebyly důvody popsány příliš podrobně, avšak v rozhodnutí o námitkách již byly stěžovateli podrobnosti sděleny“. Úřad však uvádí, že ani takto konkretizované důvody ve výše citovaném vyjádření by neobstály (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

74. Dále k tomu Úřad uvádí, že při posouzení, zda nastaly důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona, vychází Úřad pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm musí zadavatel uvést všechny důvody, pro které zadávací řízení zrušil. Tuto skutečnost podporuje i argumentace předsedy Úřadu, který ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014 uvádí, že „základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona; tyto důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad. Pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“ K tomu dále dodává, že „zadavatel není oprávněn důvody, pro které ruší zadávací řízení, ex post doplňovat o důvody další či měnit důvody, které uvedl v rozhodnutí, ani jakkoliv je dotvářet“. Z toho vyplývá, že Úřad vždy přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze vzhledem k důvodům uvedeným přímo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení (viz bod 64. tohoto odůvodnění rozhodnutí), přičemž k ostatním důvodům (uvedeným například později v rozhodnutí zadavatele o námitkách) nepřihlíží a s ohledem na zachování zásady transparentnosti průběhu zadávacího řízení ani přihlížet nemůže.

75. Ve světle požadavků na dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, v návaznosti na ustanovení § 84 odst. 8 zákona tedy Úřad konstatuje, že úkon zadavatele spočívající v oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tyto požadavky nenaplňuje.

76. Argumentace, že zadavatel důvody zrušení zadávacího řízení posléze konkretizoval v rozhodnutí o námitkách, tak vzhledem ke shora uvedenému nemůže obstát, neboť povinnost odůvodnit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze zhojit přesunem této povinnosti do odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Tento postup odporuje citovanému požadavku zákona na transparentnost průběhu zadávacího řízení (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

77. Úřad tedy konstatuje, že za situace, kdy dovodil absenci zásady transparentnosti je šetřená věc z pohledu Úřadu hůře kontrolovatelná až nečitelná. Byla tak narušena jistota zákonnosti samotné soutěže o nejvhodnější nabídku, přičemž podle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R11/2012/VZ-13883/2012/310/PSe ze dne 25. 7. 2012 platí, že „[a]bsencí této zásady v některé z fází zadávacího řízení nastane právní nejistota, ať už jednotlivých uchazečů, nebo orgánu dohledu, o vyloučení těchto prvků, a tedy o zákonnosti hospodářské soutěže o veřejnou zakázku. Tento negativní dopad na regulérnost jakéhokoli zadávacího řízení při popření zásady transparentnosti je dán vždy.“ Úřad proto uzavírá, že s ohledem na výše dovozené je porušení zásady transparentnosti evidentní.

78. Úřad proto došel k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v předmětném oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl dostatečně konkrétně důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, což má za následek jeho nepřezkoumatelnost.

79. Vzhledem k tomu, že podmínkou pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona je krom nedodržení stanoveného postupu zadavatelem pro zadání veřejné zakázky mj. i potencialita tohoto postupu ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zabýval se Úřad i posouzením této skutečnosti.

80. Úřad konstatuje, že z dikce § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že předpokladem pro uložení nápravného opatření je třeba takového jednání zadavatele, které je alespoň způsobilé mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad obecně dodává, že ve svém posouzení vycházel ze závěrů plynoucích z ustálené rozhodovací praxe Úřadu a soudů týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákon, byť učiněných ve spojitosti se znaky správního deliktu, jelikož tyto závěry lze analogicky aplikovat i na podmínky uložení nápravného opatření.

81. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R128/2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K obdobnému závěru, byť učiněnému ve spojitosti se znaky správního deliktu, dospěl i Nejvyšší soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 78/2012, v němž se mimo jiné uvádí, že „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky“. Postačuje tedy již samotná možnost podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a není podstatné, zda k tomuto ovlivnění skutečně došlo.

82. Dále též Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 konstatoval, že „[p]ro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou (…) K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že »v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“«. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že »[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění«. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že »pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky«.

83. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že »z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…) již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách«.

84. Se shora uvedeným závěrem Krajského soudu v Brně vyslovil souhlas i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28. 6. 2016, když konstatoval, že v případě, kdy správní orgán (Úřad) shledá, že „se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu (…) Nejvyšší správní soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem (…), že takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“

85. Úřad možné ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky v šetřeném případě vidí v tom, že zadavatel tím, že vyloučil možnost přezkumu oprávněnosti jeho úkonu, který spočíval ve zrušení zadávacího řízení, vytvořil takový stav, kdy není možné postavit najisto, zda podmínky pro zrušení všech částí zadávacího řízení nastaly či ne. Pokud by totiž v šetřeném případě podmínky pro zrušení všech částí zadávacího řízení nenastaly (přičemž Úřad tuto úvahu s ohledem na netransparentní absenci uvedení těchto důvodů nemohl provést), zadavatel by zrušil zadávací řízení neoprávněně. Neoprávněné zrušení zadávacího řízení by zapříčinilo situaci, kdy by zadavatel neuzavřel smlouvu s žádným z účastníků veřejné zakázky, byť by za dodržení zákonných pravidel měl pro každou část veřejné zakázky vybrat nejvhodnější nabídku a na jejím základě s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu. Vzhledem k tomu, že Úřad nemohl tuto úvahu provést, je zcela zjevné, že došlo minimálně k potenciálnímu ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

86. K poslední podmínce dané ustanovením § 118 odst. 1 zákona pro uložení nápravného opatření konstatuje Úřad, že doposud nedošlo (a ani nemohlo dojít) k uzavření smlouvy na žádnou z přezkoumávaných částí veřejné zakázky.

K uložení nápravného opatření

87. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

88. Při rozhodování podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

89. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013 bylo úkonem netransparentním, a tedy nezákonným, neboť zadavatel nedostatečně, resp. nejednoznačným způsobem odůvodnil předmětné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky a současně dosud nedošlo (a ani dojít nemohlo) k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí, tedy přistoupil ke zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na všechny čtyři části veřejné zakázky ze dne 29. 1. 2013.

90. Úřad uvádí, že ač zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na čtyři části, jejich zrušení provedl pouze jedním úkonem, konkrétně zrušením zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013. Z tohoto důvodu Úřad zvolil jedno nápravné opatření (viz výrok V. tohoto rozhodnutí) pro všechny čtyři pochybení zadavatele (viz výroky I. až IV. tohoto rozhodnutí)

91. V šetřeném případě zadavatel dne 22. 1. 2013 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku (respektive na všechny její části), přičemž v odůvodnění citovaného rozhodnutí zadavatel uvedl, že z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona ruší zadávací řízení (viz opětovně bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel následně dopisem ze dne 29. 1. 2013 oznámil uchazečům o veřejnou zakázku, že rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze znění ustanovení § 84 odst. 8 zákona přitom vyplývá, že je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Jak bylo Úřadem konstatováno výše (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel této své zákonné povinnosti nedostál, jelikož v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013 neuvedl zřejmý důvod, na základě něhož rozhodl o zrušení zadávacího řízení, což ve svém důsledku rezultovalo i v nedodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

92. Úřad konstatuje, že z účelového výkladu zákona jednoznačně vyplývá, že na rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a na oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení, byť jde o dva samostatné úkony učiněné zadavatelem v průběhu zadávacího řízení, je třeba nazírat jako na provázaný postup. Nelze tudíž, ve světle shora řečeného, posuzovat zákonnost úkonů zadavatele, směřujících ke zrušení zadávacího řízení, izolovaně, nýbrž v jejich vzájemném kontextu. Zákonodárce po zadavateli výslovně požaduje (viz § 84 odst. 8 zákona), aby v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvod, který vyvolal nutnost zrušení zadávacího řízení. Povinnost konkretizovat důvod vedoucí ke zrušení zadávacího řízení však zadavatele nestíhá u samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Úřad však zdůrazňuje, že s ohledem na provázanost úkonů spočívajících v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a v oznámení o zrušení zadávacího řízení, musí být existence důvodu (důvodů), aprobujících zrušení zadávacího řízení, posuzována již k okamžiku rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, a nikoliv až k okamžiku oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Na podporu právě učiněného závěru Úřad konstatuje, že z účelového výkladu ustanovení § 84 odst. 8 zákona lze dovodit, že důvod pro zrušení zadávacího řízení, jenž je zadavatel povinen ex lege uvést až v oznámení o zrušení zadávacího řízení, musí z logiky věci existovat již ve chvíli, kdy se zadavatel rozhodne zadávací řízení zrušit, ačkoliv tento důvod není zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení povinován konkretizovat. Jestliže však zadavatel povinnost uloženou mu ustanovením § 84 odst. 8 zákona nesplní, tedy neuvede v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod, pro nějž zadávací řízení zrušil, nezbývá než konstatovat, že tento postup zadavatele způsobuje netransparentnost a tím i nezákonnost i samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť, jak bylo uvedeno již výše, zákonnost či případně nezákonnost úkonů směřujících ke zrušení zadávacího řízení musí být posuzována v jejich vzájemném kontextu a logické návaznosti.

93. Úřad vzhledem ke shora popsaným skutečnostem uzavírá, že v šetřeném případě bylo nutné k napravení nezákonného postupu zadavatele, spočívajícího v řádně neodůvodněném oznámení o zrušení všech částí zadávacího řízení, zrušit již jemu předcházející úkon, tedy rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (respektive všech jeho částí), jelikož tím, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení nekonkretizoval důvod, který jej vedl ke zrušení zadávacího řízení, nemohl Úřad zpětně ověřit, zda onen „důvod hodný zvláštního zřetele“, pro který se zadavatel rozhodl podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadávací řízení (respektive všechny jeho části) zrušit, existoval již v okamžiku, kdy zadavatel o zrušení zadávacího řízení rozhodl. S ohledem na fakt, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, který úzce souvisí se zrušením všech částí zadávacího řízení a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 22. 1. 2013, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí. Zadávací řízení se tak vrací do stavu před vydáním zmíněného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

Náklady řízení

94. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis – vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“). Podle § 1 odst. 1 vyhlášky je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

95. Vzhledem k tomu, že úkon zadavatele – rozhodnutí zadavatele ze dne 29. 1. 2013 o zrušení zadávacího řízení – byl tímto rozhodnutím zrušen, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

96. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/070, variabilní symbol 2013000113.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk kulatého razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

1. Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín

2. Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, Římská 104/14, 120 00 Praha 2

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy