číslo jednací: R0295/2016/VZ-07279/2017/323/EBr
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 2. 2017 |
| Související rozhodnutí | S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa R0295/2016/VZ-07279/2017/323/EBr |
| Dokumenty |  2016_R0295.pdf 360 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-R0295/2016/VZ-07279/2017/323/EBr |
|
Brno 28. února 2017 |
V řízení o rozkladu ze dne 29. 11. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 1. 12. 2016 zadavatelem –
-
Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa ze dne 18. 11. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 1. 3. 2013 na návrh navrhovatele –
-
BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o., IČO 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha- Krč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 27. 2. 2013 Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem, ev. č. ČAK 09160, se sídlem Římská 104/14, 120 00 Praha 2,
ve věci přezkoumání úkonů výše zmíněného zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“ rozdělenou na 4 dílčí části (okres Zlín, okres Uherské Hradiště, okres Kroměříž a okres Vsetín), zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 ve znění opravy ze dne 3. 8. 2012, pod ev. č. zakázky 217788, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012, pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jehož zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013,
jsem dle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa ze dne 18. 11. 2016
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 27. 6. 2012 podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, zadávací řízení na veřejnou zakázku „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“ rozdělenou na 4 dílčí části (okres Zlín, okres Uherské Hradiště, okres Kroměříž a okres Vsetín), zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a uveřejněno dne 28. 6. 2012 ve znění opravy ze dne 3. 8. 2012, pod ev. č. zakázky 217788, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012, pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jehož zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky dle bodu 4. 1. zadávací dokumentace bylo poskytnutí služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí. Předmět veřejné zakázky byl rozdělen podle okresů na 4 dílčí části (okres Zlín, okres Uherské Hradiště, okres Kroměříž a okres Vsetín). Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v bodě 4. 5. zadávací dokumentace stanovena na 41 600 000 Kč bez DPH.
3. Dne 28. 11. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky ve všech čtyřech částech veřejné zakázky.
4. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podali uchazeči ZEKA plus, s.r.o., IČO 26226120, se sídlem Jasmínová 876, 763 21 Slavičín (dále jen „ZEKA plus, s.r.o.“), a KLIKA-BP, a.s., IČO 25555316, se sídlem 8. března 4812/2a, 586 10 Jihlava (dále jen „KLIKA-BP, a.s.“), v zákonné lhůtě námitky, ve kterých namítali, že posouzení a hodnocení nabídek neproběhlo v souladu se stanoveným způsobem hodnocení, který byl stanoven v zadávací dokumentaci.
5. Zadavatel podaným námitkám obou uchazečů vyhověl. Z výpisu usnesení z 2. zasedání Rady Zlínského kraje ze dne 22. 1. 2013 vyplývá, že Rada Zlínského kraje schválila zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku z důvodu uvedeného v „rozhodnutí ve znění přílohy č. 0084-13-P02“. Citovanou přílohou je „Oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“, kde je uvedeno, že zadavatel v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona rozhodl o zrušení zadávacího řízení v celém rozsahu, protože v průběhu zadávacího řízení nastaly okolnosti, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Jako odůvodnění je zde uvedeno: „V průběhu zadávacího řízení – po Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky byly doručeny námitky dodavatelů proti tomuto rozhodnutí, které napadají použitý způsob hodnocení. Zadavatel po přezkoumání námitek dospěl k závěru, že námitky jsou důvodné, neboť ustanovení Zadávací dokumentace, týkající se způsobu hodnocení je nejednoznačné, vyhověl jim a napadená rozhodnutí zrušil. Zadavatel poté posoudil celý průběh zadávacího řízení a s ohledem na shora uvedené se rozhodl zadávací řízení zrušit, neboť nové hodnocení nabídek by vzhledem k nejednoznačnosti ustanovení o způsobu hodnocení nemohlo zhojit vady zadávacího řízení.“
6. Předmětné oznámení o rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo datováno 29. 1. 2013.
7. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal dne 11. 2. 2013 navrhovatel – BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s.r.o., IČO 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha-Krč (dále jen „navrhovatel“), námitky, jelikož měl za to, že zadavatel zrušením zadávacího řízení porušil ustanovení § 84 zákona, jakož i zásady uvedené v § 6 zákona, kterými je zadavatel při zadávání veřejných zakázek povinen se řídit. Porušení zákona spatřoval navrhovatel především v porušení zásady transparentnosti, neboť zadavatel neuvedl konkrétní důvody, pro které nebylo možné na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a není tedy zřejmé, z jakého důvodu nemůže zadavatel zadávací řízení dokončit a umožnit vybraným uchazečům plnění veřejné zakázky.
8. Zadavatel po přezkoumání oprávněnosti podaných námitek navrhovatelem těmto pro nedůvodnost nevyhověl. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele neztotožnil a nadále se domníval, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, podal dne 1. 3. 2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jakožto orgánu příslušnému podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.
II. Napadené rozhodnutí
9. Dne 18. 11. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0113/2013/VZ-46357/2016/513/SBa (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když odeslal „oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 29. 1. 2013, aniž by v něm transparentním způsobem uvedl důvod zrušení zadávacího řízení na část 1 (okres Zlín) veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ve výroku II. Úřad dále konstatoval, že zadavatel nedodržel výše uvedený postup také, co se týká části 2 (okres Uherské Hradiště) veřejné zakázky. Ve výroku III. Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel výše uvedený postup také, co se týká části 3 (okres Kroměříž) veřejné zakázky. Dále ve výroku IV. Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel výše uvedený postup také, co se týká části 4 (okres Vsetín) veřejné zakázky. Jako opatření k nápravě Úřad výrokem V. napadeného rozhodnutí zrušil rozhodnutí ze dne 22. 1. 2013 o zrušení zadávacího řízení na část 1, část 2, část 3, a část 4 veřejné zakázky. Výrokem VI. Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
10. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel v odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl ani obsah námitek uchazečů ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. ani nepopsal žádnou konkrétní nejednoznačnost ustanovení o způsobu hodnocení, která byla podle jeho názoru vadou, jež mu neumožňuje v zadávacím řízení pokračovat. Dle Úřadu byly tedy důvody uvedené zadavatelem v oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení natolik obecného charakteru, že Úřad nemohl přezkoumat správnost takto formulovaného závěru zrušení zadávacího řízení. Aby totiž mohl posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení, zkoumá v prvé řadě to, zda zadavatel zrušil zadávací řízení z jím vymezených důvodů, které skutečně nastaly. Předpokladem toho, aby Úřad mohl zjišťovat, zda tyto okolnosti skutečně nastaly, je jednoznačnost a určitost vyjádření důvodů zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Nevyjádřil-li tyto důvody zadavatel dle Úřadu dostatečně konkrétně a jednoznačně, pak ani nebylo možné zkoumat, zda tyto okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly a zda mohly nebo nemohly být „důvody hodnými zvláštního zřetele“.
11. Zvoleným postupem zadavatele tedy dle Úřadu došlo k porušení zpětné přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele a zároveň bylo uchazečům znemožněno uvést v námitkách proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení konkrétní argumenty. Zákonodárce stanovil zadavateli povinnost uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod zrušení zadávacího řízení především za účelem umožnění zpětné kontroly postupu zadavatele v zadávacím řízení, a to jak ze strany účastníků zadávacího řízení, tak ze strany Úřadu, jakožto orgánu vykonávajícího dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Zadavatel svým postupem v předmětném zadávacím řízení, kdy toto zrušil, aniž by oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodnil, nedodržel postup stanovený ustanovením § 84 odst. 8 zákona a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, v důsledku čehož se oznámení o zrušení zadávacího řízení stalo nekontrolovatelným, a tudíž netransparentním .
12. Co se týká možného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, to v šetřeném případě Úřad viděl v tom, že zadavatel tím, že vyloučil možnost přezkumu oprávněnosti jeho úkonu, který spočíval ve zrušení zadávacího řízení, vytvořil takový stav, kdy není možné postavit najisto, zda podmínky pro zrušení všech částí zadávacího řízení nastaly či ne. Pokud by totiž v šetřeném případě podmínky pro zrušení všech částí zadávacího řízení nenastaly (přičemž Úřad tuto úvahu s ohledem na netransparentní absenci uvedení těchto důvodů nemohl provést), zadavatel by zrušil zadávací řízení neoprávněně. Neoprávněné zrušení zadávacího řízení by zapříčinilo situaci, kdy by zadavatel neuzavřel smlouvu s žádným z účastníků veřejné zakázky, byť by za dodržení zákonných pravidel měl pro každou část veřejné zakázky vybrat nejvhodnější nabídku a na jejím základě s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu. Vzhledem k tomu, že Úřad nemohl tuto úvahu provést, bylo zcela zjevné, že došlo minimálně k potenciálnímu ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
III. Rozklad zadavatele
13. Dne 1. 12. 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele ze dne 29. 11. 2016 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 21. 11. 2016. Zadavatel podal rozklad v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
14. Zadavatel podává proti napadenému rozhodnutí rozklad z důvodu jeho nesprávnosti, neboť má za to, že se Úřad nevypořádal se skutkovými okolnostmi případu ve všech souvislostech.
15. Zadavatel předně odkazuje na bod 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ke kterému uvádí, že nic nebránilo tomu, aby Úřad provedl úvahu o oprávněnosti důvodu pro zrušení zadávacího řízení, neboť důvod ke zrušení zadávacího řízení byl dostatečně popsán již v námitkách uchazeče ZEKA plus, s.r.o. a zároveň v rozhodnutí o námitkách navrhovatele.
16. Dále se zadavatel v rozkladu vyjadřuje k samotnému důvodu vedoucímu ke zrušení zadávacího řízení, když uvádí, že zadávací podmínka (jednotka den menší než 1 bude hodnocena jako 1) mohla vést k tomu, že uchazeči vztáhnou tuto podmínku i na hodnocené kritérium, čímž mohlo dojít k ovlivnění hodnot, které jednotliví uchazeči uváděli do svých nabídek.
17. Závěrem svého rozkladu zadavatel upozorňuje na nastalý stav zakázky, když konstatuje, že nabídky byly podány 30. 8. 2012, tedy více než před čtyřmi lety. K tomu dále dodává, že od okamžiku podání nabídek do současnosti došlo ke změně rozsahu veřejné zakázky, potřeb zadavatele a zároveň i legislativy. Nabídky, které tedy v roce 2012 obdržel, nejsou pro realizaci veřejné zakázky již v roce 2017 použitelné.
Závěr rozkladu
18. Zadavatel s ohledem na skutečnosti uvedené v rozkladu navrhuje zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení v této věci zastavit.
Vyjádření navrhovatele k podanému rozkladu zadavatele
19. Dne 7. 12. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podanému rozkladu zadavatele, v němž navrhovatel uvádí, že je povinností zadavatele řádně zdůvodnit tak zásadní úkon, jako je zrušení zadávacího řízení a jeho důvody transparentně uvést ve svém rozhodnutí tak, aby se s nimi mohli seznámit i ostatní uchazeči, kterým není obsah námitek jiného uchazeče znám. Navrhovatel dále trvá na tom, že podmínky uvedené v zadávací dokumentaci nebyly nepřesné, nejasné či zavádějící, přičemž je přesvědčen, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013 nebylo vydáno v souladu se zákonem. Dále dle navrhovatele nemůže časový odstup od plánovaného zadání veřejné zakázky, změna legislativy či požadavků zadavatele na nezákonném postupu zadavatele nic změnit ani jej ospravedlnit.
20. S ohledem na výše uvedené navrhovatel ve svém vyjádření navrhuje napadené rozhodnutí potvrdit a podaný rozklad zamítnout.
IV. Řízení o rozkladu
21. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
23. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když v napadeném rozhodnutí rozhodl tak, jak bylo uvedeno v jeho výrocích I. až VI.
24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
25. Úřad odůvodnění napadeného rozhodnutí vystavěl na premise, že přezkumu zákonnosti zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona musí nejprve předcházet zhodnocení, zda identifikace konkrétních okolností a důvodů zrušení zadávacího řízení je dostatečně konkrétní, aby bylo možné ve správním řízení přezkoumat jejich skutečnou existenci (viz bod 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí).
26. S touto výchozí úvahou Úřadu se plně ztotožňuji. Zadavatel je totiž podle § 6 zákona povinen při postupu podle zákona dodržovat mimo jiné zásadu transparentnosti. Právě za účelem transparentního postupu je zadavateli v § 84 odst. 8 zákona uložena povinnost v oznámení o zrušení zadávacího řízení zrušení zadávacího řízení odůvodnit. Zákon totiž vedle ochrany veřejných financí (vydávaných prostřednictvím veřejných zadavatelů za jednotlivé zakázky), poskytuje značnou míru ochrany rovněž zájmům konkrétních subjektů, především kladením důrazu na transparentnost a přezkoumatelnost zadávacích řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 74/2007 ze dne 31. 8. 2009).
27. Porušení zásady transparentnosti je přitom možno spatřovat, jak judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, v postupu zadavatele, jež obsahuje takové prvky, které jej činí „nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku rovněž uvedl, že takový výklad zásady transparentnosti je „v plném souladu s výkladem této zásady ze strany Soudního dvora EU. Např. stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, cit. v bodě [42] [stanovisko generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03; pozn. předsedy Úřadu], které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, k problému uvádí, že ‚transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení (bod 88).‘ Kromě toho princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení. K tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.“
28. V šetřeném případě došlo, jak již správně uvedl Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí, k porušení zpětné přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele a zároveň k znemožnění uchazečům uvést v námitkách proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení konkrétní argumenty. Stanovil-li totiž zákonodárce zadavateli povinnost uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod zrušení zadávacího řízení, bylo tak učiněno mimo jiné za účelem umožnění zpětné kontroly postupu zadavatele v zadávacím řízení, a to jak ze strany účastníků zadávacího řízení, tak ze strany Úřadu, jakožto orgánu vykonávajícího dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Postup zadavatele v zadávacím řízení, kdy zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení zrušení zadávacího řízení řádně neodůvodnil, se tak ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010 stal nekontrolovatelným, a tudíž netransparentním.
29. Oznámení o zrušení zadávacího řízení, jež neobsahuje řádné odůvodnění zrušení zadávacího řízení, pak nelze přezkoumat z hlediska naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení. Nedostatečnost odůvodnění zrušení zadávacího řízení přitom může spočívat v nikoliv konkrétním uvedení důvodů zrušení zadávacího řízení. Úřad totiž nemůže ověřit platnost obecných konstatování zadavatele.
30. V přezkoumávaném případě nemohl Úřad ověřit platnost závěru, že ustanovení zadávací dokumentace týkající se způsobu hodnocení jsou nejednoznačná a zároveň závěru, že ani nové hodnocení nabídek by vzhledem k nejednoznačnosti ustanovení o způsobu hodnocení nemohlo zhojit vady zadávacího řízení. Zadavatel totiž v oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti jej k závěru o nejednoznačnosti ustanovení zadávací dokumentace vedly. Zadavatel v tomto směru odkázal jak v oznámení o zrušení zadávacího řízení, tak v rozkladu na námitky uchazečů ZEKA plus, s.r.o. a KLIKA-BP, a.s. napadající použitý způsob hodnocení. K tomu však považuji za nutné uvést, že tyto však s ohledem na komentářovou literaturu vztahující se k § 111 odst. 3 zákona nemusely být ostatním uchazečům o veřejnou zakázku vůbec doručeny, neboť postačovalo, že zadavatel dal toliko na vědomí dodavatelům skutečnost, že byly podány námitky. (viz Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 649)
31. Dále zadavatel v rozkladu odkázal také na rozhodnutí o podaných námitkách navrhovatele, které již, na rozdíl od výše uvedených námitek, muselo být uchazečům o veřejnou zakázku doručeno a s jehož obsahem tedy měli možnost se seznámit. K této skutečnosti však dodávám, že zadavatel není oprávněn se odkazem na jiný dokument povinnosti řádně odůvodnit zrušení zadávacího řízení v oznámení o zrušení zadávacího řízení zprostit. Úřad tedy při projednání věci nemohl při posuzování samotné oprávněnosti zrušení zadávacího řízení vycházet z dokumentace o veřejné zakázce, popř. ze zadavatelova rozhodnutí o podaných námitkách jednotlivých uchazečů, nýbrž pouze z relevantního úkonu zadavatele, tedy z oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 1. 2013. Pokud v tomto oznámení nebyl dostatečně specifikován důvod pro zrušení zadávacího řízení, nemohlo jeho doručení uchazečům způsobit předpokládané právní účinky a uchazečům tak nepočala běžet ani lhůta k podání námitek proti zrušení zadávacího řízení, která je s řádným doručením oznámení spjata. Pouze toto oznámení je totiž způsobilé vyvolat skutečnost, že se uchazeči seznámí s důvodem, proč bylo zadávací řízení zrušeno. Není tedy možné, aby zadavatel ve svém oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl relevantní důvod a snažil se toto své pochybení zhojit odkazem na jiné části zadávací dokumentace. Připustit takovýto postup by se příčilo požadavkům transparentnosti zadávacího řízení, když by zadavatel mohl de facto i dodatečně uvést jakýkoliv důvod pro zrušení zadávacího řízení a tento si libovolně měnit. Jediným způsobem, jak tomuto nezákonnému postupu zabránit je zcela jednoznačně specifikovat důvod pro zrušení zadávacího řízení v oznámení o zrušení zadávacího řízení adresovaném uchazečům. Jen takovýto způsob zveřejnění důvodu pro učinění úkonu zrušení zadávacího řízení je pak v kontextu zachování transparentnosti oprávněn posoudit Úřad, který i když je schopen z jiných částí zadávací dokumentace rozeznat předpokládaný důvod zadavatele pro zrušení zadávací dokumentace, nemůže na tyto indicie a vyjádření zadavatele brát zřetel.
32. S ohledem na výše uvedené mám tedy za to, že obecné tvrzení zadavatele o nejednoznačnosti ustanovení zadávací dokumentace, je v rozporu se zásadou vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, tj. že je netransparentní a zároveň mám za to, že skutečnost, že důvod pro zrušení zadávacího řízení byl seznatelný z rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazečů či z jiných dokumentů, které jsou součástí zadávací dokumentace, nemohla suplovat odůvodnění, které mělo být součástí oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Z výše uvedených důvodů námitku zadavatele, směřující ke skutečnosti, že důvod zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku byl dostatečně popsán v jiných dokumentech zadávací dokumentace veřejné zakázky a Úřad tedy mohl provést úvahu o oprávněnosti důvodu pro zrušení zadávacího řízení, neshledávám důvodnou.
33. K námitce zadavatele týkající se samotného důvodu zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, považuji za nutné zejména odkázat na předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí a dále konstatovat, že jakékoliv vysvětlení důvodu zrušení zadávacího řízení uvedené v rozkladu zadavatele již nemůže zhojit jednání zadavatele v rozporu s § 84 odst. 8 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť základní povinností zadavatele bylo uvést důvody zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v oznámení o zrušení zadávacího řízení, k čemuž, jak již bylo řečeno výše, nedošlo, a proto ani tuto námitku zadavatele neshledávám důvodnou.
34. K námitce zadavatele, že nabídky byly do zadávacího řízení podány více než před čtyřmi lety a zároveň, že se již změnil rozsah veřejné zakázky, potřeby zadavatele i legislativa vstupující do předmětu veřejné zakázky, uvádím následující. Úřad se při svém rozhodování musí řídit zákonem a rozhodovat o věci, jež je předmětem správního řízení. V daném případě byl předmět správního řízení vymezen návrhem navrhovatele a nebyl ze strany Úřadu z moci úřední nikterak rozšířen. Předmětem tohoto správního řízení je přezkum, zda zadavatel ve svém oznámení o zrušení zadávacího řízení náležitě ve smyslu § 84 odst. 8 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona odůvodnil zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, nikoli přezkum toho, zda jsou nabídky uchazečů podané v roce 2012 pro realizaci veřejné zakázky nyní stále použitelné či ne. Tato námitka zadavatele se tedy netýká nyní projednávaného předmětu správního řízení, a proto ji z výše uvedených důvodů neshledávám důvodnou.
VI. Závěr
35. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se správním řádem a zákonem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
36. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín
2. Mgr. Tomáš Kaplan, Římská 104/14, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.