číslo jednací: S0210/2017/VZ-16551/2017/512/VNv

• Instance: I.
• Věc: Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice
• Účastníci:
  1. obec Hřivice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2017
• Datum nabytí právní moci: 9. 6. 2017

Č. j.: ÚOHS-S0210/2017/VZ-16551/2017/512/VNv

Brno: 30. května 2017

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, ve věci spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jehož se dopustil  

• zadavatel – obec Hřivice, IČO 00264971, se sídlem Hřivice 24, 439 65 Hřivice,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky malého rozsahu „Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice“,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – obec Hřivice, IČO 00264971, se sídlem Hřivice 24, 439 65 Hřivice – se dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil smlouvu k veřejné zakázce malého rozsahu „Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice“ podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, kterou dne 29. 7. 2015 uzavřel s vybraným dodavatelem – EKOSTAVBY Louny s.r.o., IČO 10442481, se sídlem Václava Majera 573, 440 01 Louny - na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 13. 8. 2015, ale až dne 21. 9. 2015.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – obec Hřivice, IČO 00264971, se sídlem Hřivice 24, 439 65 Hřivice – ukládá podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,

pokuta ve výši 3 000,- Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1. Zadavatel – obec Hřivice, IČO 00264971, se sídlem Hřivice 24, 439 65 Hřivice (dále jen „zadavatel“) – zadal veřejnou zakázku „Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice“ jako veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. III Smlouvy o dílo uzavřené dne 29. 7. 2015 provedení stavby „Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice“.

3. Dne 29. 7. 2015 uzavřel zadavatel se společností EKOSTAVBY Louny s.r.o., IČO 10442481, se sídlem Václava Majera 573, 440 01 Louny (dále jen „vybraný dodavatel“) smlouvu o dílo s celkovou cenou 1 447 531,70 Kč bez DPH (1 751 513,36 Kč včetně DPH).

4. Z údajů dostupných na profilu zadavatele vyplývá, že na něm byla předmětná smlouva o dílo uveřejněna dne 21. 9. 2015.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) si vyžádal od zadavatele vyjádření k pochybnostem týkajícím se předmětné veřejné zakázky, které získal v rámci své úřední činnosti, a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Vzhledem k tomu, že dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), a Úřad musí při posuzování případu přihlédnout ve prospěch zadavatele k eventuální příznivější právní úpravě (viz dále), konstatuje, že je podle § 248 ZZVZ příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 ZZVZ, a pro zvláštní postupy podle části šesté.

6. Po přezkoumání relevantních podkladů, jež jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K postavení zadavatele

7. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

8. Podle čl. 99 Ústavy se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

9. Zadavatel je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

II.             K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

10. Podle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

11. Podle § 147a odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

12. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

13. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákon se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

14. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. b) zákona.

15. Podle § 28 odst. 1 písm. j) ZZVZ se pro účely tohoto zákona profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

16. Podle § 219 odst. 1 ZZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 tis. Kč bez DPH,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

17. Podle § 269 odst. 2 ZZVZ se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

18. Podle § 269 odst. 3 písm. a) ZZVZ se za správní delikt uloží pokuta do 1 mil. Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 ZZVZ.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

19. Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel uzavřel dne 29. 7. 2015 s vybraným dodavatelem - EKOSTAVBY Louny s.r.o., IČO 10442481, se sídlem Václava Majera 573, 440 01 Louny - smlouvu na plnění veřejné zakázky.

20. Z článku VII smlouvy plyne, že smlouva byla uzavřena s celkovou kupní cenou ve výši 1 447 531,70,- Kč bez DPH, tj. 1 751 513,36,- Kč včetně DPH.

21. Z informací uveřejněných na profilu zadavatele plyne, že smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem dne 29. 7. 2015 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 21. 9. 2015 (viz https://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/ca1b56e8-aaa4-4f1a-ac7f-6e8787eae2f2/Zakazka/P15V00000001).

Právní posouzení

22. Úřad uvádí, že povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona patří mezi uveřejňovací povinnosti zadavatele, jejichž účelem je posilovat princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek, princip veřejné publicity výsledků zadávacích řízení a v neposlední řadě také umožnit veřejný dohled na hospodárností nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím kontroly průběhu a výsledku zadávacího řízení.

23. Zadavatel dne 29. 7. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu měla být dle zákona splněna uplynutím 15 denní lhůty od jejího uzavření. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku uvedená lhůta počala běžet dnem následujícím po dni uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, z čehož plyne, že zadavatel měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu nejpozději ke dni 13. 8. 2015. Při šetření Úřad zjistil, že zadavatel uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele až dne 21. 9. 2015, tedy po uplynutí 15 denní lhůty.

24. Vzhledem k výše uvedenému učinil Úřad dílčí závěr, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, když neuveřejnil na svém profilu smlouvu do 15 dnů od jejího uzavření, přičemž smlouva byla uzavřena dne 29. 7. 2015 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 13. 8. 2015, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele až dne 21. 9. 2015.

25. Úřad dále sděluje, že předmětná veřejná zakázka byla zadavatelem zadávána v době účinnosti zákona (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

26. Vzhledem k  nabytí účinnosti ZZVZ ke dni 1. 10. 2016 je Úřad při rozhodování o spáchání správního deliktu povinen zohlednit článek 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

27. I když tedy Úřad shledal na straně zadavatele pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, je Úřad povinen zohlednit novou právní úpravu dle ZZVZ a posoudit, zda je tato nová právní úprava pro zadavatele příznivější.

28. V souvislosti s výše uvedeným Úřad tedy nejprve posoudil, zda je co do viny pro zadavatele právní úprava dle ZZVZ příznivější. Nicméně i dle nové právní úpravy, konkrétně dle § 219 odst. 1 ZZVZ je zadavateli stanovena povinnost do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem tuto smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, tudíž Úřad nemůže konstatovat, že by nová právní úprava dle ZZVZ byla co do viny pro zadavatele příznivější.

29. Následně Úřad posoudil, zda alespoň sankce stanovená za spáchání správního deliktu dle § 269 odst. 2 ZZVZ není pro zadavatele v daném případě příznivější. V této souvislosti tedy Úřad porovnal ustanovení o sankci u správního deliktu dle zákona (§ 120 odst. 2 písm. b) zákona) a ZZVZ (§ 269 odst. 3 písm. a) ZZVZ), čímž bylo zjištěno, že ustanovení o sankci je podle ZZVZ pro zadavatele příznivější, neboť dle zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona ukládá pokuta do 20.000.000,- Kč, přičemž dle ZZVZ se za správní delikt podle § 269 odst. 2 ZZVZ ukládá pokuta do 1.000.000,- Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že právní úprava obsažená v ZZVZ je co do trestu pro zadavatele nepochybně příznivější.

30. Porovnáním obou právních úprav, tj. zákona a ZZVZ, bylo Úřadem tedy zjištěno, že jednání zadavatele je co do viny stále trestné podle obou předmětných právních norem, ovšem co do trestu je právní úprava obsažená v ZZVZ pro zadavatele nepochybně příznivější.

31. Úřad byl tedy při rozhodování o spáchání správního deliktu povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, neboť v šetřeném případě zjistil, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak přípustnou analogii mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním. V této souvislosti Úřad uvádí, že jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008, citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná online na www.nssoud.cz), je nutno aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem, což vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy, tzn. je nutno aplikovat pro zadavatele příznivější právní úpravu.

32. Úřad dále odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15. 12. 2010, v němž bylo uvedeno, že „[j]estliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. Zákoníku“. Z citovaného usnesení Nejvyššího soudu plyne závěr, že pokud jednání zadavatele je nadále trestné i podle zákona o zadávání veřejných zakázek, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o deliktní odpovědnosti zadavatele, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro zadavatele jak při rozhodnutí o vině (tj. spáchání správního deliktu, který vychází z objektivní odpovědnosti) tak i při rozhodnutí o trestu (sazby pokuty za spáchaný správní delikt), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek.

33. Úřad tedy vzhledem k výše uvedenému obecně konstatuje, že je-li pro posouzení normy o sankci příznivější pozdější úprava, přičemž porovnáním pozdější a dosavadní úpravy je zřejmé, že jednání je co do viny stále trestné podle obou norem, pak je nutno příznivějšího zákona použít jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.

34. V posuzovaném případě je-li tedy jednání zadavatele nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, ale co do trestu je právní úprava obsažená v ZZVZ pro zadavatele nepochybně příznivější, pak je Úřad, s odkazem na závěry Nejvyššího soudu uvedené ve výše citovaném usnesení, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro zadavatele, tedy novým ZZVZ, tj. zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu. S ohledem na shora popsané tedy Úřad při rozhodování dané věci aplikoval nový ZZVZ.

35. Podle § 219 odst. 1 ZZVZ je zadavateli stanovena povinnost do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem tuto smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele. V daném případě byla smlouva uzavřena dne 29. 7. 2015 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 13. 8. 2015, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele až dne 21. 9. 2015. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel povinnost stanovenou v § 219 odst. 1 ZZVZ nesplnil, a tudíž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle § 269 odst. 2 ZZVZ.

36. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil smlouvu k veřejné zakázce malého rozsahu „Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice“ podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, kterou dne 29. 7. 2015 uzavřel s vybraným dodavatelem – EKOSTAVBY Louny s.r.o., IČO 10442481, se sídlem Václava Majera 573, 440 01 Louny - na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 13. 8. 2015, ale až dne 21. 9. 2015. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

37. V šetřené věci se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 2 ZZVZ, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. Zadavatel se správního deliktu podle § 269 odst. 2 ZZVZ dopustil tím, že neuveřejnil smlouvu k veřejné zakázce malého rozsahu „Havarijní stav kanalizace pod stavbou Okružní křižovatka Hřivice“ podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, kterou dne 29. 7. 2015 uzavřel s vybraným dodavatelem – EKOSTAVBY Louny s.r.o., IČO 10442481, se sídlem Václava Majera 573, 440 01 Louny - na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 13. 8. 2015, ale až dne 21. 9. 2015.

38. Podle § 270 odst. 3 ZZVZ odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

39. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 ZZVZ. V šetřeném případě se Úřad o spáchání výše uvedeného správního deliktu dozvěděl z vlastní úřední činnosti dne 28. 4. 2017. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 14. 8. 2015, tj. dnem následujícím po dni uplynutí 15 denní lhůty určené pro uveřejnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na profilu zadavatele. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

40. Podle § 270 odst. 2 ZZVZ se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

41. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

42. Úřad uvádí, že v případě neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku se sice jedná o nesplnění zákonné uveřejňovací povinnosti, kterou nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, avšak na škále závažnosti správních deliktů stojí na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel při uzavření smlouvy podle zákona vůbec nepostupuje nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť neuveřejnění smlouvy v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

43. Dále k závažnosti správního deliktu Úřad obecně uvádí, že závažnost správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě je nutné posuzovat s ohledem na skutečnost, že ve vztahu k předmětné veřejné zakázce k uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele došlo, a to dne 21. 9. 2015.

44. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu a následky jeho spáchání, Úřad uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele spočívajícím v neuveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě k porušení zásady transparentnosti postupu zadavatele, omezení informovanosti dodavatelů i široké veřejnosti a také ke ztížení možnosti kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji.

45. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad k hodnotě veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správních deliktů podle § 269 odst. 2 ZZVZ a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem transparentnosti a možné zpětné kontrole veřejné zakázky). S ohledem na zmíněné je pak možno v rámci posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u veřejné zakázky, jejíž cena činí dle kupní smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 1 751 513,36,- Kč s DPH, nepředstavuje zásah vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem.

46. Úřad jako polehčující okolnost shledal, že zadavatel předmětnou smlouvu na svém profilu, byť opožděně, uveřejnil, a to 39 dnů po marném uplynutí zákonné lhůty k uveřejnění, což stupeň závažnosti správního deliktu snižuje.

47. Pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu podle zákona má obecně splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem – a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem.

48. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl rovněž k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pokuty, jež mají likvidační charakter a pokuty, které by mohly nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele. Z rozpočtu obce Hřivice na rok 2016 uveřejněného na jeho webových stránkách, vyplývá, že zadavatel v daném účetním období předpokládal hospodařit s příjmy ve výši 7.900.000 Kč. Na základě uvedeného je Úřad toho názoru, že uložená pokuta nemůže nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele.

49. Úřad uložil zadavateli pokutu ve výši 3.000,- Kč, kterou vzhledem k okolnostem případu považuje za dostatečnou v tom smyslu, aby naplnila obě funkce právní odpovědnosti, a to při spodní hranici zákonné sazby.

50. Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – identifikační číslo zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:          

obec Hřivice, Hřivice 24, 439 65 Hřivice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy