číslo jednací: R0032/2017/VZ-33127/2017/321/EDy

• Instance: II.
• Věc: UTB – Vzdělávací komplex – dodávka interiérů
• Účastníci:
  1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
  2. VESNA INTERIORS s. r. o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2017
• Datum nabytí právní moci: 10. 11. 2017

Č. j.:ÚOHS-R0032/2017/VZ-33127/2017/321/EDy

Brno: 10. listopadu 2017

V řízení o rozkladu ze dne 7. 2. 2017, jenž byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen dne 10. 2. 2017 navrhovatelem – 

• VESNA INTERIORS s. r. o., IČO 25536699, se sídlem tř. Masarykova 1194, 698 01 Veselí nad Moravou,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0737/2016/VZ-02739/2017/533/TKr ze dne 26. 1. 2017 vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 12. 12. 2016 společností S – Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „UTB – Vzdělávací komplex – dodávka interiérů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. 642605, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 10. 2016 a dne 28. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 10. 2016 pod ev. č. 2016/194-349843, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 2. 2016 a dne 26. 11. 2016, jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0737/2016/VZ-02739/2017/533/TKr ze dne 26. 1. 2017

r u š í m

a správní řízení zahájené dne 5. 12. 2016 na návrh navrhovatele ze dne 4. 12. 2016 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0737/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „UTB – Vzdělávací komplex - dodávka interiérů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. 642605, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 10. 2016 a dne 28. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 194-349843, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 10. 2016 a dne 26. 11. 2016,

z a s t a v u j i .

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 5. 12. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – VESNA INTERIORS s. r. o., IČO 25536699, se sídlem tř. Masarykova 1194, 698 01 Veselí nad Moravou (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 4. 12. 2016 na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 12. 2016 společností S – Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „UTB – Vzdělávací komplex - dodávka interiérů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. 642605, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 10. 2016 a dne 28. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 10. 2016 pod  ev. č.  2016/S 194-349843, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 10. 2016 a dne 26. 11. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“). Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0737/2016/VZ.

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce „výroba, dodávka, doprava a montáž interiérového vybavení (nábytku) a dalšího vybavení podle projektové dokumentace“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v bodu II.2.1) oznámení o zakázce stanovena na 25 000 000 Kč bez DPH.

3. V rámci technických kvalifikačních předpokladů zadavatel stanovil požadavek na předložení 14 ks vzorků nábytku a sedacího nábytku, přičemž podrobnou specifikaci každého vzorku uvedl v zadávací dokumentaci.

4. Jako základní hodnotící kritérium zvolil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako jedno z dílčích hodnotících kritérií v bodu 1.4 zadávací dokumentace stanovil lhůtu plnění a v rámci ní pak v bodu 10.5 zadávací dokumentace mj. hodnotící subkritérium lhůtu pro dokončení montáže zabudovaného nábytku. V návrhu smlouvy o dílo pak stanovil pevnou částkou smluvní pokutu.

5. Proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel dne 14. 11. 2015 námitky, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 23. 11. 2016, jež bylo navrhovateli doručeno dne 24. 11. 2016, nevyhověl.

6. Navrhovatel nesouhlasil s rozhodnutím zadavatele, neboť byl přesvědčen, že zadávací podmínky omezují okruh potenciálních dodavatelů, jsou diskriminační a netransparentní, proto dne 5. 12. 2016 doručil Úřadu návrh, jímž se domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Současně s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel požádal o vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

7. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0737/2016/VZ-49757/2016/533/TKr ze dne 19. 12. 2016 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření. To bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0311/2016/VZ-07054/2017/322/DJa ze dne 27. 2. 2017.

II.             Napadené rozhodnutí

8. Dne 26. 1. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. S0737/2016/VZ-02739/2017/533/TKr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítl návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

9. Úřad napadené rozhodnutí odůvodnil především tím, že požadavek zadavatele na předložení 14 ks vzorků nábytku není nepřiměřený ve vztahu k veřejné zakázce, neboť odpovídá druhu, rozsahu i složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel požadoval doložit plnění stejného charakteru jako je předmět veřejné zakázky. Požadoval přitom doložit vzorek pouze několika vybraných segmentů (těch druhů výrobků, které měly být v rámci plnění veřejné zakázky dodány ve velmi vysokém počtu), nikoli vzorek každého kusu nábytku či sedacího nábytku. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 25 000 000 Kč bez DPH. Vzhledem k přepokládané ceně veřejné zakázky pak dle Úřadu nelze hovořit ani o nepřiměřeně vysokých nákladech na pořízení vzorků, navíc za situace, kdy se zadavatel v souladu s § 56 odst. 8 zákona zavázal předložené vzorky uchazeči vrátit na základě jeho písemné žádosti. Uchazeč tak mohl po případném neúspěchu v zadávacím řízení zhotovené vzorky prodat na trhu a snížit tak vynaložené náklady. Rovněž lhůta ke zhotovení vzorků byla dle Úřadu přiměřená. Úřad tak neshledal ani diskriminační charakter daného požadavku zadavatele. Úřad nenašel pochybení ani u stanoveného subkritéra lhůty pro dokončení montáže, neboť to vyjadřuje vztah užité hodnoty a ceny ve smyslu § 78 odst. 4 zákona. Ke smluvní pokutě poté Úřad poznamenal, že tato, ač je stanovena pevnou částkou, tak její uplatnění závisí až na nedodržení ujednání, které si zvolí sám dodavatel s ohledem na své technické, ekonomické, personální i výrobní možnosti. V situaci, kdy si tedy dodavatel sám dobrovolně určí termín plnění, který mj. předmětem hodnocení nabídek dle dílčích hodnotících kritérií, lze dle Úřadu jen stěží uvažovat o excesivní nepřiměřenosti smluvní pokuty.

III.           Námitky rozkladu

10. Dne 10. 2. 2017 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 7. 2. 2017 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 26. 1. 2017. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

11. Namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Je přesvědčen, že Úřad nesprávně posoudil vymezení předmětu veřejné zakázky a zadávacích podmínek, ty dle navrhovatele výrazně omezují okruh potenciálních dodavatelů. Dle navrhovatele předmět veřejné zakázky netvoří jeden technologický celek, když na plnění spočívající v dodávce vestavného nábytku, samostatně stojícího nábytku a sedacího nábytku existují samostatné okruhy dodavatelů, které se nepřekrývají. Na sedací nábytek mají výrobci zcela jiné technologie než výrobci vestavného a samostatně stojícího nábytku, což dle navrhovatele vyplývá i z podaných nabídek.

12. Dle navrhovatele Úřad zcela nekriticky přistupuje na obhajobu zadavatele a nevypořádává zásadní argumenty navrhovatele. Dle názoru navrhovatele staví Úřad své rozhodnutí na zjištěních z webových stránek, aniž by tato zjištění jakkoliv blíže zkoumal a konfrontoval s návrhem či námitkami.

13. Úřad se dle navrhovatele opomněl zabývat problematikou požadovaného certifikátu, o kterém navrhovatel tvrdil, že jej nelze od výrobce získat. Za problematickou navrhovatel považuje i zadavatelem požadovanou záruční dobu 60 měsíců za situace, kdy je nutné velkou část veřejné zakázky plnit subdodavatelsky.

14. Dle navrhovatele je zřejmé, že zadavatel nastavením zadávacích podmínek požadoval zcela konkrétní výrobky. K tomu navrhovatel cituje úryvky z korespondence s dodavateli sedacího nábytku.

15. Navrhovatel dále rozporuje závěry Úřadu týkající se požadavků zadavatele na vzorky. Tento kvalifikační předpoklad dle navrhovatele nese prvky skryté diskriminace, neboť je zcela nepřiměřený, v případě některých vzorků i nadbytečný. Dodavatele neúměrně zatěžuje a prodražuje účast v zadávacím řízení. Požadované výseče nábytku jsou dle navrhovatele neprodejné. Poukazuje i na to, že vzorek č. 14 byl schopen dodat jediný dodavatel, který však neměl k dispozici požadovaný certifikát.

16. Navrhovatel nesouhlasí ani s odůvodněním Úřadu týkajícím se dílčího hodnotícího subkritéria „lhůta pro dokončení montáže“, které spolu se sankcí 2 mil Kč v případě, že nedojde k řádnému ukončení a předání díla považuje za nepřiměřenou smluvní podmínku, která neodpovídá charakteru veřejné zakázky, zejm. pokud se uchazeč musí spoléhat na subdodávky v plné polovině předmětu veřejné zakázky. I v této podmínce tak navrhovatel spatřuje znaky skryté diskriminace.

17. Úřad tak dle navrhovatele nedodržel zásadu objektivnosti a nestrannosti. Postup Úřadu považuje navrhovatel rovněž za nepřezkoumatelný, neboť má za to, že skutečnosti uvedené v návrhu nejsou žádným způsobem vypořádány.

Závěr rozkladu

18. Z výše uvedených důvodů se navrhovatel domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

Další průběh správního řízení

19. Dne 22. 2. 2017 oznámil Úřad účastníkům správního řízení, že rozklad nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě. Z toho důvodu se předseda Úřadu nemohl věcí zabývat. Současně Úřad účastníkům správního řízení sdělil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 11. 2. 2017 právní moci.

20. Dne 13. 3. 2017 obdržel Úřad podnět k zahájení přezkumného řízení ze dne 9. 3. 2017 (dále jen „podnět“), kterým se navrhovatel domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí.

21. Dne 28. 4. 2017 sdělil předseda Úřadu účastníkům řízení, že po provedeném předběžném posouzení věci nedošel k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) napadené rozhodnutí zrušit.

22. Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017, č. j. 7 As 221/2017-40, týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.

23. Úřad plně respektuje tento nově poskytnutý výklad Nejvyššího správního soudu a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu se správním řádem.

24. Úřad proto dne 21. 9. 2017 pod č. j. ÚOHS-S0737/2016/VZ-27509/2017/533/HKu oznámil účastníkům řízení pokračování správního řízení s tím, že napadené rozhodnutí dosud nenabylo právní moci a usnesením z téhož dne, č. j. ÚOHS-S0737/2016/VZ-27521/2017/533/HKu, určil zadavateli lhůtu k vyjádření se k rozkladu navrhovatele.

25. Dne 26. 9. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu, v němž zadavatel Úřadu mimo jiné sdělil, že dne 27. 2. 2017 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s tím, že oznámení o zadání veřejné zakázky uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 3. 2017. Dále ve svém vyjádření zrekapituloval stěžejní argumenty uvedené již ve vyjádření k návrhu navrhovatele.

IV.          Řízení o rozkladu

26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

27. V průběhu řízení o rozkladu předseda Úřadu z profilu zadavatele ověřil, že byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky. Z oznámení o zadání veřejné zakázky uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 10. 2016 pod ev. č. F2016-000234 předseda Úřadu zjistil, že zadavatel dne 27. 2. 2017 uzavřel na předmět veřejné zakázky s vybraným uchazečem smlouvu (dále jen „smlouva“).

28. Informace o zadání veřejné zakázky byla zadavatelem uveřejněna na jeho profilu dostupném na https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=78137. Smlouva uzavřená s vybraným uchazečem na předmět plnění veřejné zakázky je též dostupná na profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detailVerzeDokumentu.jsf?id=78137 &idDokumentu=785196&idVerze=842542.

29. Předseda Úřadu následně vydal usnesení č. j. ÚOHS-R0032/2017/VZ-28814/2017/321/EDy ze dne 13. 10. 2017, jímž určil účastníkům správního řízení lhůtu 7 dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

30. Tohoto práva využili oba účastníci řízení.

31. Dne 20. 10. 2017 doručil Úřadu své stanovisko navrhovatel, který zopakoval stěžejní argumenty uvedené v rozkladu. Zdůraznil přitom, že napadené rozhodnutí je postaveno na obhajobě postupu zadavatele, aniž by se Úřad vypořádal s námitkami navrhovatele. Poukázal na netransparentnost, neobjektivnost a nerovné zacházení s účastníky správního řízení. Dle navrhovatele závěry učiněné v napadeném rozhodnutí nemají oporu v provedeném dokazování. Dle navrhovatele měl být stěžejní pro posouzení postupu zadavatele protokol o posouzení kvalifikace, který však vůbec nebyl obsahem spisu, i přesto, že navrhovatel napadal způsob stanovení technických kvalifikačních předpokladů, a Úřad tedy byl povinen učinit veškeré dokumenty se k tomu vztahující součástí spisu. Navrhovatel tak neměl možnost seznámit se s podklady rozhodnutí. Závěrem pro ilustraci postupu Úřadu v neprospěch navrhovatele poukazuje navrhovatel i na rozhodnutí o zamítnutí předběžného opatření, kde dle něho není uveden jediný konkrétní důvod, proč nebylo předběžné opatření vydáno, přestože by se jednalo o minimální dopad do sféry zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad se nezabýval všemi hledisky případu, neposoudil ho ve vzájemných souvislostech a neumožnil ani navrhovateli seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Trvá proto na svém návrhu a žádá předsedu Úřadu, aby napadené rozhodnutí zrušil.

32. Dne 20. 10. 2017 obdržel Úřad vyjádření k podkladům rozhodnutí od zadavatele, který sdělil, že se již blíže nevyjadřuje a odkazuje na svá předchozí podání.

Stanovisko předsedy Úřadu

33. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

34. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

35. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

36. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

37. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

38. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

39. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

40. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

41. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tedy s tím, čeho se navrhovatel domáhal.

42. Zadavatel prokázal, že podle § 82 zákona uzavřel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu s vybraným uchazečem dne 27. 2. 2017. Uzavřením smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem, spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky včetně všech úkonů následně učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

43. Uložit nápravné opatření ve smyslu ustanovení § 118 zákona není tedy možné. Z důvodu uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky konstatuji, že se návrh navrhovatele stal bezpředmětným, neboť odpadl předmět řízení a Úřad již nemůže v zákonných mezích rozhodnout. Nastala tak skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

44. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

45. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.

46. K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“

47. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh navrhovatele, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. k nápravnému opatření v podobě zrušení zadávacího řízení.

48. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

49. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího, pokud nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení. Takovouto skutečnost pak představuje právě výše uvedená bezpředmětnost žádosti navrhovatele. Zároveň je tím ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

50. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele tak konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, kvůli které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.

51. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky a dále, že na předmět plnění veřejné zakázky již byla před vydáním tohoto rozhodnutí uzavřena smlouva, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, a proto jsem postupem podle výše citovaných ustanovení napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

52. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků je naplněna i poslední podmínka pro aplikaci § 90 odst. 4 správního řádu. K této problematice se rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, když konstatoval, že „zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Nejedná se odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu.“

VI.          Závěr

53. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

54. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. S – Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

2. VESNA INTERIORS, s.r.o., tř. Masarykova 1194, 698 01 Veselí nad Moravou

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se nepoužije s ohledem na § 273 odst. 1 tohoto zákona.