číslo jednací: 32032/2020/321/ZSř
spisová značka: R0161/2020/VZ

• Instance: II.
• Věc: POSKYTOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH, TECHNICKÝCH A DESINFEKČNÍCH SLUŽEB PRO ODDĚLENÍ PATOLOGIE A ODDĚLENÍ SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ
• Účastníci:
  1. Nemocnice Na Bulovce
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 15. 10. 2020
• Související rozhodnutí: 23492/2020/521/DFi; 32032/2020/321/ZSř

Spisová značka:  ÚOHS-R0161/2020/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-32032/2020/321/ZSř

Brno 15. 10. 2020

V řízení o rozkladu ze dne 14. 8. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném obviněným -

• Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 81 Praha 8,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0218/2020/VZ, č. j. ÚOHS-23492/2020/521/DFi ze dne 31. 7. 2020, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 3. 6. 2020 z moci úřední, vedeném ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů výše označeným obviněným při zadávání veřejné zakázky s názvem „POSKYTOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH, TECHNICKÝCH A DESINFEKČNÍCH SLUŽEB PRO ODDĚLENÍ PATOLOGIE A ODDĚLENÍ SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032429 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438833,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0218/2020/VZ, č. j. ÚOHS-23492/2020/521/DFi ze dne 31. 7. 2020

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Obviněný - Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 81 Praha 8 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) zahájil dne 16. 9. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „POSKYTOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH, TECHNICKÝCH A DESINFEKČNÍCH SLUŽEB PRO ODDĚLENÍ PATOLOGIE A ODDĚLENÍ SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032429 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438833 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „zajištění nepřetržitého (24/7) poskytování administrativních, technických a desinfekčních služeb“ na Oddělení patologie a na Oddělení soudního lékařství zadavatele po dobu 48 měsíců (bod 2 ZD), v souladu s dalšími podmínkami, vymezenými zejména v příloze č. 3 ZD - závazném návrhu smlouvy na veřejnou zakázku (dále jen „smlouva“) a v příloze č. 5 ZD - Technická specifikace (dále jen „technická specifikace“). Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, definovanou současně jako maximální a nepřekročitelnou cenu, stanovil zadavatel v bodě 3 ZD v částce 10 560 000 Kč bez DPH.

3. V rámci podmínek technické kvalifikace zadavatel v příloze č. 1 ZD - Kvalifikační dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“) v bodě 4 požadoval prokázání kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b), c) a d) zákona.

4. V bodě 4.1 kvalifikační dokumentace zadavatel požadoval předložení seznamu významných služeb podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona (dále též jen „seznam významných služeb“), jímž dodavatel doloží poskytnutí služeb obdobného charakteru a rozsahu za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny, doby poskytnutí a identifikace objednatele. Minimální úroveň uvedené podmínky technické kvalifikace zadavatel definoval následovně: „Dodavatel splňuje tento kvalifikační předpoklad, pokud v posledních 3 letech realizoval min. 2 významné služby obdobného rozsahu jako je předmět této veřejné zakázky. Za významnou dodávku obdobného rozsahu se považuje služba definovaná v čl. 2 ZD, tj. nepřetržité poskytování výdeje a příjmu zemřelých pro oddělení Patologie a/nebo Soudního lékařství, včetně zajištění veškerých technických a administrativních služeb s tím spojených, přičemž hodnota poskytovaných služeb činila alespoň 500 000 Kč bez DPH.“ Zadavatel doplnil, že splnění podmínky seznamu významných služeb dodavatel prokáže předložením čestného prohlášení nebo předložením smlouvy s objednatelem a dokladu o uskutečnění předmětného plnění.

5. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 29. 10. 2019 vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel jedinou nabídku dodavatele - JOURNAL PLUS s.r.o., IČO 04844262, se sídlem K Botiči 1483/8, 101 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“), s nímž uzavřel dne 18. 11. 2019 na plnění veřejné zakázky smlouvu za cenu 10 536 000 Kč bez DPH.

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, získal v souvislosti s výkonem vlastní činnosti pochybnost o tom, zda zadavatel postupoval při stanovení podmínek kvalifikace v souladu se zákonem, načež zahájil v této věci šetření.

7. Po přezkoumání všech obstaraných podkladů Úřad dospěl k závěru o nezákonnosti postupu zadavatele a dne 3. 6. 2020 vydal příkaz sp. zn. ÚOHS-S0218/2020/VZ, č. j. ÚOHS-16391/2020/521/DFi (dále jen „příkaz“), jímž konstatoval, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil požadavek na předložení seznamu významných služeb v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 6 zákona. Doručením příkazu obviněnému dne 3. 6. 2020 došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), k zahájení řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0218/2020/VZ. Dne 10. 6. 2020 podal obviněný proti příkazu včasný odpor. Podáním odporu byl příkaz zrušen, načež Úřad pokračoval v zahájeném správním řízení z moci úřední.

II.             Napadené rozhodnutí

8. Dne 31. 7. 2020 vydal Úřad v návaznosti na posouzení všech rozhodných skutečností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0218/2020/VZ, č. j. ÚOHS-23492/2020/521/DFi (dále jen „napadené rozhodnutí“).

9. Ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl Úřad o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 ve spojení se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace zakotvenými v ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona, když vymezil minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tak, že dle čl. 4.1 kvalifikační dokumentace požadoval předložit seznam významných služeb, které musely zahrnovat komplexní plnění obdobného charakteru a rozsahu, jako je předmět veřejné zakázky, přičemž se jedná o požadavek nepřiměřený situaci na relevantním trhu, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a dochází tak k diskriminaci dodavatelů na tomto trhu působících, a uzavřel s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky smlouvu.

10. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona obviněnému za zjištěný přestupek dle výroku I. pokutu ve výši 500 000 Kč. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

11. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad připustil, že seznam významných služeb působí s ohledem na předmět a hodnotu veřejné zakázky zdánlivě přiměřeně, současně však konstatoval, že při stanovení zadávacích podmínek je nutno v zájmu zachování hospodářské soutěže reflektovat též specifika poptávaného plnění a situaci na relevantním trhu, což obviněný v daném případě neučinil. Úřad provedl v rámci posouzení věci šetření mezi poskytovateli zdravotních služeb, kteří mají zřízené oddělení patologie a/nebo soudního lékařství, jakým způsobem mají zajištěny služby odpovídající předmětu veřejné zakázky, načež dospěl k závěru, že žádný z těchto poskytovatelů (nemocnic) nemá předmětné služby zajištěny jako celek, pročež u nich nebylo možné reference odpovídající seznamu významných služeb získat.

12. Výjimku v této souvislosti dle zjištění Úřadu představuje zadavatel, u něhož zkušenosti příslušného druhu získal právě vybraný dodavatel. Úřad dále poukázal, že předmět veřejné zakázky není natolik specifický, aby byl s to odůvodnit omezení relevantního okruhu dodavatelů de facto na vybraného dodavatele, a že má požadavek na předložení seznamu významných služeb v konkrétním případě za následek porušení zákazu skryté diskriminace. Úřad současně poukázal, že zadavatel měl možnost nastavit podmínky technické kvalifikace v souladu se zákonem jiným způsobem tak, aby byl přístup k veřejné zakázce umožněn širšímu okruhu potenciálních dodavatelů.

13. Výrok o uložení pokuty odůvodnil Úřad zejména tím, že se jedná o přestupek velmi závažný, neboť zadavatel mohl a měl vědět, že jím stanovený seznam významných služeb minimálně výrazně omezí hospodářskou soutěž, což mělo zjevně za následek i podání jediné nabídky na veřejnou zakázku. Úřad se zabýval též vyloučením možného likvidačního účinku pokuty, načež pokutu v uložené výši shledal jako dostačující pro naplnění obou funkcí správního trestání.

III.           Námitky rozkladu

14. Dne 14. 8. 2020 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad obviněného z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 31. 7. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

15. Obviněný ve svém rozkladu namítá nesprávné právní posouzení věci a nedostatečné zjištění skutkového stavu ve smyslu § 3 správního řádu.

16. K tvrzenému nesprávnému právnímu posouzení věci obviněný uvádí, že se zjištěného přestupku nedopustil, neboť postupoval v dobré víře s cílem uzavřít na plnění veřejné zakázku smlouvu s kvalifikovaným dodavatelem. Skutečnost, že v zadávacím řízení byla podána pouze jedna nabídka, odůvodňuje obviněný tím, že o takto specifické a komplexní plnění nebyl mezi dodavateli zájem, což jako zadavatel neovlivnil a ani ovlivnit nemohl. K tomu obviněný doplňuje, že seznam významných služeb představuje jen jednu z podmínek, podle kterých se dodavatelé rozhodují, zda podají svou nabídku, přičemž v případě pochybností či nejasností mohli dodavatelé požádat o vysvětlení ZD či podat námitky, což žádný dodavatel neučinil.  

17. Obviněný dále namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí mylně zaměňuje předmět veřejné zakázky vymezený v technické specifikaci a pojem „významné služby obdobného rozsahu“, jak byl definován a upřesněn v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace. Obviněný doplňuje, že pro prokázání kvalifikace byl rozhodný bod 4.1 kvalifikační dokumentace, přičemž postačovalo přiložení čestného prohlášení do nabídky.

18. Argumentaci Úřadu ve vztahu k výkladu zadávacích podmínek v bodech 54 - 57 odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž Úřad poukázal na provázanost bodu 4.1 kvalifikační dokumentace s bodem 2 ZD a v něm odkazovanou technickou specifikací a smlouvou, má obviněný za lichou, neboť dle jeho názoru by taková argumentace nutně musela vést k závěru, že seznamu významných služeb vyhoví jen dodavatel se zkušeností s totožným (nikoliv jen obdobným) plněním, což reálně nemůže nastat.

19. Obviněný dále poukazuje, že nevyužil oprávnění dle § 79 odst. 4 zákona a dle § 84 zákona a neomezoval možnost splnit seznam významných služeb prostřednictvím referenčního plnění poskytnutého společně s jinými dodavateli nebo jako poddodavatel. Obviněný má proto za to, že zadávací podmínky byly stanoveny přiměřeně a směřovaly k oslovení co nejširšího okruhu dodavatelů. Další rozmělňování podmínek kvalifikace by dle jeho názoru naopak mohlo vést k diskriminaci potenciálních společných dodavatelů a komplikacím zadavatele při formulaci zadávacích podmínek v souladu se zákonem.

20. K námitce nedostatečně zjištěného skutkového stavu obviněný uvádí, že Úřadem provedený průzkum trhu vypovídá toliko o tom, že v současnosti neexistuje v České republice subjekt, který by realizoval činnosti, jež se obsahově shodují s předmětem veřejné zakázky, nikoliv o tom, že by seznam významných služeb mohl předložit pouze vybraný dodavatel. To má dle názoru obviněného za následek nepředvídatelnost rozhodování Úřadu a neúplně zjištěný skutkový stav v návaznosti na zavádějící vypovídací hodnotu Úřadem provedeného průzkumu trhu. Obviněný tak má za to, že Úřadem učiněná skutková zjištění nesvědčí o spáchání přestupku obviněným.

21. Z tvrzeného důvodu, že ke zjištěnému přestupku dle výroku I. napadeného rozhodnutí nedošlo, má obviněný za nezákonné též výroky II. a III. napadeného rozhodnutí, neboť pro uložení pokuty a úhrady nákladů řízení dle jeho názoru absentuje zákonný podklad.

Závěr rozkladu

22. Obviněný závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení v celém rozsahu zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

23. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

24. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

25. Úřad rozhodl ve všech výrocích napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu obviněného a potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K výroku o odpovědnosti za přestupek

26. K výroku I. napadeného rozhodnutí obviněný v zásadě namítá, že se porušení zákona nedopustil, neboť stanovil požadavek na předložení seznamu významných služeb přiměřeně předmětu veřejné zakázky a v souladu se zákonem, načež není jeho chybou, že o plnění takto komplexní a specifické veřejné zakázky nebyl mezi dodavateli zájem. Nezákonnost napadeného rozhodnutí pak obviněný shledává v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a v nesprávném právním posouzení, spočívajícím především v tom, že Úřad nesprávně vykládá zadávací podmínky ve vztahu ke způsobu prokázání seznamu významných služeb a že staví své závěry na nevypovídajícím provedeném průzkumu trhu. K uplatněným rozkladovým námitkám a odůvodnění napadeného rozhodnutí dále sděluji následující.

K výkladu pojmu služba obdobného rozsahu

27. Obviněný v rozkladu jako jednu ze stěžejních námitek uvádí, že Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně vykládá podmínku seznamu významných služeb, neboť zaměňuje vymezení předmětu veřejné zakázky dle bodu 2 ZD a vymezení služby obdobného rozsahu (zadavatelem formálně nesprávně označené jako „dodávka obdobného rozsahu“) požadované dle bodu 4.1 kvalifikační dokumentace. Nejprve se proto budu zabývat vyjasněním obsahu pojmu služba obdobného rozsahu.

28. Zde pro přehlednost znovu uvádím, že zadavatel v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace požadoval jako minimální úroveň pro splnění podmínky seznamu významných služeb doložení minimálně dvou služeb obdobného rozsahu realizovaných v posledních 3 letech a definovaných následovně (dále též jen „služba obdobného rozsahu“): „Za významnou dodávku obdobného rozsahu se považuje služba definovaná v čl. 2 ZD, tj. nepřetržité poskytování výdeje a příjmu zemřelých pro oddělení Patologie a/nebo Soudního lékařství, včetně zajištění veškerých technických a administrativních služeb s tím spojených, přičemž hodnota poskytovaných služeb činila alespoň 500 000 Kč bez DPH.“

29. Čl. 2 ZD, na který bod 4.1 kvalifikační dokumentace odkazuje, definuje předmět veřejné zakázky takto (odstraněno zvýraznění): „Předmětem plnění VZ je zajištění nepřetržitého (24/7) poskytování administrativních, technických a desinfekčních služeb vybraným dodavatelem pro zadavatele (konkrétně se jedná o poskytování požadovaných služeb na oddělení patologie a oddělení soudního lékařství zadavatele) po dobu 48 měsíců ve specifikaci a rozsahu uvedené v příloze č. 5 ZD. Předmět plnění je vymezen závazným návrhem smlouvy o poskytování služeb, který tvoří Přílohu č. 3 této ZD. Výsledkem zadávacího řízení bude uzavření smlouvy o poskytování služeb s jediným vybraným dodavatelem. Plnění služeb bude probíhat nepřetržitě po dobu trvání smlouvy, nestanoví-li smlouva jinak. (…).“ Konkrétní výčet poptávaných služeb obsahuje technická specifikace, která tvoří též přílohu závazného návrhu smlouvy na veřejnou zakázku (viz bod 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

30. K významu citovaných zadávacích podmínek předně konstatuji, že podle § 36 odst. 3 zákona je to zadavatel, kdo odpovídá za úplnost a správnost zadávacích podmínek a tuto odpovědnost nesmí přenášet na dodavatele. Podle téhož ustanovení je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Dle § 6 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona, potažmo při stanovení zadávacích podmínek postupovat v souladu se zásadami transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace.

31. Stanovené zadávací podmínky tedy musí být v souladu se zásadou transparentnosti zejména jednoznačné a srozumitelné, aby měli dodavatelé při rozhodování o své účasti v zadávacím řízení jistotu o jejich obsahu. Při výkladu pojmů užitých v zadávací dokumentaci je třeba dále přihlédnout k obecným výkladovým principům právních jednání dle ustanovení § 555 - 558 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a ustanovení zadávacích podmínek interpretovat se zřetelem k jejich obecně přijímanému významu a dalším okolnostem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 12/2010 - 268 ze dne 22. 7. 2010). V pochybnostech je pak třeba zadávací podmínky vykládat k tíži zadavatele (srov. § 557 občanského zákoníku), potažmo ve prospěch hospodářské soutěže.

32. V této souvislosti dále odkazuji například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 3/2009 - 43 ze dne 10. 3. 2011, ve kterém soud (k předcházející právní úpravě zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obecné právní závěry jsou však aplikovatelné i v nyní řešené věci dle účinné právní úpravy zákona) ke způsobu výkladu pojmu „veřejná zakázka obdobného rozsahu“ konstatoval: „Při hodnocení splnění tohoto požadavku je třeba vycházet ze zásad obecné logiky, jakož i z běžného významu předmětného slovního spojení, a na základě toho pojem ‚obdobný rozsah a charakter, jako je daná veřejná zakázka‘ vyhodnotit a jeho splnění posoudit. Přitom je třeba vyjít z nepochybného úmyslu zadavatele, který požadoval doložit, že dodavatelé dokáží předmětnou zakázku splnit tím, že již zakázky obdobného rozsahu a charakteru realizovali. Zakázkou obdobného rozsahu a charakteru je pak podle názoru zdejšího soudu třeba rozumět takovou zakázku, která nemusí být s předmětnou veřejnou zakázkou totožná, nicméně se jí musí značně blížit (a to jak předmětem plnění, tak jeho rozsahem) a nesmí se od ní v podstatných okolnostech odlišovat.“

33. Jak jsem výše poukázal, zadavatel v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace požadoval doložit seznam významných služeb prokazující realizaci minimálně dvou služeb obdobného rozsahu, přičemž v tomtéž bodě upřesnil, že za službu obdobného rozsahu se považuje služba definovaná v čl. 2 ZD, což má zahrnovat nepřetržité poskytování příjmu a výdeje zemřelých pro oddělení patologie a/nebo soudního lékařství, včetně zajištění veškerých souvisejících technických a administrativních služeb v hodnotě alespoň 500 000 Kč bez DPH. Zadavatel tedy v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace výslovně definoval, co se za službu obdobného rozsahu po obsahové stránce považuje, čímž vymezení tohoto pojmu do určité míry zúžil oproti obecné formulaci požadavku na prokázání zkušenosti s „veřejnou zakázkou obdobného rozsahu“ na prokázání zkušenosti s „nepřetržitým poskytováním příjmu a výdeje zemřelých pro oddělení patologie a/nebo soudního lékařství, včetně zajištění veškerých souvisejících technických a administrativních služeb v hodnotě alespoň 500 000 Kč bez DPH“.

34. K výkladu pojmu služba obdobného rozsahu konstatuji, že z bodu 4.1 kvalifikační dokumentace nepochybně vyplývá, že se musí jednat o službu, definovanou z hlediska doby plnění (realizace v posledních 3 letech), způsobu a místa plnění (oddělení patologie nebo soudního lékařství, nepřetržitý provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu), ceny plnění (minimálně 500 000 Kč bez DPH) a věcného předmětu plnění (poskytování výdeje a příjmu zemřelých včetně zajištění veškerých souvisejících technických a administrativních služeb).

35. Z hlediska věcného předmětu plnění tedy požadavek zadavatele na doložení dvou služeb obdobného rozsahu směřuje k prokázání zkušenosti s nakládáním se zemřelými (příjem a výdej) a k bezprostředně souvisejícím technickým a administrativním službám. Věcný předmět plnění představuje rovněž neurčitý právní pojem, který je nutno vykládat též s přihlédnutím k vymezení předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci, neboť na ni bod 4.1 kvalifikační dokumentace jednak výslovně odkazuje a jednak takový postup odpovídá obecnému systematickému výkladu zadávacích podmínek a zadávací dokumentace. Za významné interpretační vodítko považuji v uvedené souvislosti rovněž místo plnění, tj. skutečnost, že služby musely být poskytovány pro oddělení patologie nebo soudního lékařství, čímž je dále předmětný obsah služeb do značné míry definován, neboť takto specifické místo plnění předurčuje ve vztahu k nakládání se zemřelými i pouze určitý druh služeb.

36. Vymezení předmětu veřejné zakázky dle technické specifikace je tedy pro výklad pojmu poskytování výdeje a příjmu zemřelých včetně zajištění souvisejících služeb relevantní. Služba obdobného rozsahu však zjevně směřuje pouze ke specifickým službám (příjem a výdej zemřelých, včetně souvisejících služeb), nikoliv nutně ke všem službám, které mají být předmětem veřejné zakázky. V tomto smyslu tedy dle mého stanoviska nelze považovat za povinnou součást služby obdobného rozsahu například úklidové služby. Ty sice dle technické specifikace tvoří povinnou součást předmětu plnění veřejné zakázky, definice služby obdobného rozsahu k nim však bezprostředně nesměřuje a z materiálního hlediska je nelze zcela nepochybně zařadit ani pod pojem „souvisejících technických a administrativních služeb“.

37. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí vycházel ze skutečnosti, že bod 4.1 kvalifikační dokumentace upravující službu obdobného rozsahu výslovně odkazuje na čl. 2 ZD, který k vymezení předmětu veřejné zakázky dále odkazuje na technickou specifikaci a závazný návrh smlouvy, které definují konkrétní rozsah poptávaných služeb. Úřad dále v bodech 54 - 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlil, z jakých důvodů považuje výklad pojmu služba obdobného rozsahu za neoddělitelný od vymezení předmětu veřejné zakázky.

38. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že Úřad pod pojem služby obdobného rozsahu zahrnul širší spektrum služeb, které byly předmětem veřejné zakázky, například právě i výše zmíněné úklidové služby (srov. bod 48 odůvodnění napadeného rozhodnutí), které však, jak jsem výše poukázal, z formulace požadavku na seznam významných služeb nutně nevyplývají. Výklad provedený Úřadem v odůvodnění napadeného rozhodnutí jde tedy nad rámec shora nastíněného legitimního výkladu pojmu služba obdobného rozsahu ve smyslu omezení věcného předmětu plnění. Takovou interpretaci mám za nedůvodně rozšiřující, neboť nemá oporu v jazykovém a systematickém výkladu zadávací dokumentace.

39. Současně však akcentuji, že označená dílčí nesprávnost právních závěrů Úřadu nemá zásadní vliv ani na vypovídací hodnotu provedeného průzkumu trhu ani na další (stěžejní) závěry napadeného rozhodnutí ve vztahu ke zjištěnému diskriminačnímu charakteru seznamu významných služeb, potažmo ke konstatování spáchání přestupku obviněným, k čemuž se dále vyjádřím níže.

40. Obviněný v rozkladu namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí zaměňuje vymezení předmětu veřejné zakázky a pojem významné služby obdobného rozsahu, což má mít za následek faktickou nemožnost prokázání kvalifikace, neboť dodavatel reálně nemůže prokázat zkušenost s  plněním totožným s předmětem veřejné zakázky. K uvedené námitce sděluji, že Úřad v napadeném rozhodnutí nevykládal pojem služby obdobného charakteru totožně s předmětem veřejné zakázky, nýbrž pouze co do typového charakteru poptávaných činností (úklidové služby, převoz, příjem, výdej a úprava lidských pozůstatků, vedení související evidence, předání ke zpopelnění), tedy v obecném smyslu obdobnosti. Námitka stěžovatele je tak zavádějící a nedůvodná.

41. Zadavateli lze přisvědčit v tom, že pro výklad pojmu služba obdobného rozsahu je rozhodná jeho definice v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace. V jistém smyslu extenzivní výklad tohoto pojmu ze strany Úřadu však nemá vliv na správnost dalších závěrů Úřadu ani na relevanci provedeného průzkumu trhu, neboť jak se vyjádřím dále, rovněž restriktivní výklad pojmu služba obdobného rozsahu vede nutně k závěru o diskriminačním charakteru stanovené podmínky seznamu významných služeb. Dílčí interpretační nepřesnost ze strany Úřadu tedy v konkrétním případě nemá za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

42. Za neopodstatněnou mám též námitku obviněného, že službu obdobného rozsahu postačovalo doložit čestným prohlášením, neboť předmětem přezkumu je v nyní řešené věci požadovaný obsah předmětné reference, nikoliv způsob jejího prokázání.

K vypovídací hodnotě provedeného průzkumu trhu

43. Další stěžejní rozkladovou námitku obviněného představuje tvrzení, že Úřadem provedený průzkum trhu nemá vypovídací hodnotu, neboť vychází z nesprávného výkladu pojmu služba obdobného rozsahu (ve smyslu vymezení předmětu veřejné zakázky), a že z něho nevyplývá, že by podmínku seznamu významných služeb mohl reálně splnit pouze vybraný dodavatel a nikoliv například více dodavatelů, kteří by podali společnou nabídku.

44. Zde pro přehlednost připomínám, že Úřad v rámci provedeného průzkumu trhu (dále jen „průzkum trhu“) oslovil celkem 10 nemocnic na území České republiky, které disponují oddělením patologie nebo oddělením soudního lékařství (dále též jen „nemocnice“), jakým způsobem mají služby odpovídající předmětu veřejné zakázky zajištěny (viz zejména body 40 - 46 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Úřad se v rámci průzkumu trhu (srov. bod 42 odůvodnění napadeného rozhodnutí) dotazoval oslovených nemocnic konkrétně na to, jakým způsobem (interně/externě) mají zajištěny následující služby:

a. provádění úklidu včetně zajištění čistících a dezinfekčních prostředků (dále jen „úklidové služby“),

b. zajišťování vlastním prostředkem, tj. pro tyto účely speciálně upraveným dodávkovým automobilem, převozu lidských pozůstatků z jednotlivých klinik a oddělení do chladicího zařízení umístěného v objektu nemocnice, včetně uložení lidských pozůstatků do chladicího zařízení na dobu minimálně 96 hodin od převzetí lidských pozůstatků (dále jen „převoz a uložení zemřelých“),

c. provádění příjmu lidských pozůstatků dovezených třetími osobami do areálu nemocnice za účelem provedení pitev (z důvodů uvedených v § 88 zákona o zdravotních službách) a současně zajištění jejich uložení do chladicího zařízení (dále jen „příjem zemřelých“),

d. vedení řádné písemné evidence příjmu a uložení těl zemřelých a jiných lidských pozůstatků do chladicího zařízení, písemné evidence výdeje těl zemřelých a jiných lidských pozůstatků pro potřeby vykonání pitvy, písemné evidence výdeje těl zemřelých a jiných lidských pozůstatků pohřebním službám a písemné evidence všech cenností převzatých společně s lidskými pozůstatky (dále jen „vedení evidence“),

e. zajištění vydání lidských pozůstatků poskytovatelům pohřebních služeb pověřených osobami k obstarání pohřbu (dále jen „výdej zemřelých“),

f. zajištění základních potřeb určených pro úpravu lidských pozůstatků (mýdlo, hřeben, nůžky apod.) a ochranných pomůcek pro pozůstalé (dále jen „pomůcky pro úpravu“),

g. předání jiných lidských pozůstatků ke zpopelnění ve smluvním krematoriu zadavatele odděleně od dalšího biologického materiálu v souladu se zákony (dále jen „předání zemřelých ke zpopelnění“),

h. předání biologického materiálu v rakvích dodaných na náklady zadavatele ke spálení v krematoriu vč. obstarání jeho převozu (dále jen „předání biologického materiálu ke zpopelnění“).

45. Úřad pro účely průzkumu trhu rozlišil 8 výše uvedených typů služeb, které měly být předmětem veřejné zakázky. Označené služby současně odpovídají z povahy věci typovým činnostem prováděným na oddělení patologie nebo soudního lékařství. Uvedené členění současně umožňuje některé činnosti, které nelze s jistotou podřadit pod pojem služby obdobného rozsahu (například právě úklidové služby), jednoduše oddělit.

46. Pod pojem služby obdobného rozsahu lze naopak s jistotou podřadit přinejmenším služby dle písm. c), d) a e) bodu 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí, tj. příjem zemřelých, výdej zemřelých a vedení evidence, s případnými mírnými odchylkami konkrétního způsobu realizace (byť tento korektiv je značně limitován činnostmi obvyklými na oddělení patologie a soudního lékařství). Ostatní poptávané služby (úklidové služby, převoz a uložení zemřelých, pomůcky pro úpravu, předání zemřelých a biologického materiálu ke zpopelnění) pak s příjmem a výdejem zemřelých zjevně souvisejí, pro posouzení nyní řešené věci však není rozhodné, zda právě tyto služby tvoří nezbytnou součást souvisejících technických a administrativních činností prokazovaných prostřednictvím služby obdobného rozsahu.

47. Z výsledků Úřadem provedeného průzkumu trhu v bodě 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí jednoznačně plyne, že ani v rozsahu označených tří stěžejních typů činností (příjem zemřelých, vedení evidence a výdej zemřelých) neexistoval dodavatel, který by mohl odpovídající reference u oslovených nemocnic získat, a to ani ve spojení s jinými dodavateli. Je tomu tak proto, že obviněný jádrem služby obdobného rozsahu zacílil na tu část předmětu veřejné zakázky, kterou si oslovené nemocnice zajišťují takřka výlučně samy, tj. bez externích dodavatelů.

48. Obviněný v rozkladu tvrdí, že z provedeného průzkumu trhu nelze dovodit závěr, že by nějaký dodavatel sám nebo ve spojení s jinými nebyl schopen seznam významných služeb doložit. V rozsahu Úřadem provedeného průzkumu trhu je však tato námitka zcela nedůvodná, neboť ani spojení všech zjištěných externích dodavatelů by nevedlo ke způsobilosti službu obdobného rozsahu prokázat. Úřad průzkumem trhu současně pokryl rozhodnou část objednatelů, u kterých bylo možné reference odpovídajícího druhu v České republice získat, načež jeho závěry jednoznačně vypovídají též o relevantním okruhu možných dodavatelů.

49. K tomu doplňuji, že Úřad v bodě 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí sám poukázal, že neprokazuje existenci jediného možného dodavatele (vybraného dodavatele), způsobilého seznam významných služeb splnit. Stejně tak nezpochybňuji, že může existovat dodavatel, který předmětné služby poskytoval pro zahraničního objednatele. Již z Úřadem provedeného průzkumu trhu však vyplývá natolik razantní omezení relevantního trhu, které nemůže být neodůvodněné, nýbrž je nezbytné, aby bylo podloženo výjimečnými specifickými nároky veřejné zakázky. To v dané věci nebylo zjištěno.

50. Stěžejní závěr Úřadu o tom, že u oslovených nemocnic, které disponují oddělením patologie nebo soudního lékařství jakožto specifickým (a závazným) místem plnění na území České republiky, nebylo možné zkušenosti odpovídající seznamu významných služeb získat (srov. bod 46 odůvodnění napadeného rozhodnutí), je tedy zcela správný a plně se s ním ztotožňuji.

51. Ve shodě s Úřadem mám proto průzkum trhu za dostatečný a jeho vypovídací hodnotu pro stěžejní závěry Úřadu za nepochybnou. Námitky obviněného týkající se průzkumu trhu tak odmítám jako nedůvodné.

K diskriminačnímu charakteru služby obdobného rozsahu

52. V návaznosti na učiněný závěr o nemožnosti získat referenci odpovídající seznamu významných služeb u oslovených nemocnic (poskytovatelů zdravotních služeb na území České republiky, s výjimkou zadavatele, u něhož získal referenci předmětného druhu vybraný dodavatel), se Úřad zabýval tím, zda předmět veřejné zakázky představuje natolik specifické a komplexní plnění, které by nemohli zvládnout i jiní dodavatelé, bez předchozích zkušeností v rozsahu služby obdobného rozsahu.

53. V této souvislosti Úřad dospěl k závěru (body 46 - 50 odůvodnění napadeného rozhodnutí), že zadavatel požadoval v rámci stanoveného seznamu významných služeb prokázání zkušeností v natolik komplexním rozsahu, který působí ve vztahu k situaci na trhu a okruhu možných dodavatelů neodůvodněně, nepřiměřeně a diskriminačně. Úřad doplnil, že zadavatel mohl například požadovat prokázání zkušeností k jednotlivým poptávaným službám (úklidové služby, převoz a uložení zemřelých, příjem zemřelých, vedení evidence, výdej zemřelých, pomůcky pro úpravu, předání zemřelých a biologického materiálu ke zpopelnění) zvlášť, čímž by umožnil společnou účast dodavatelů a širší hospodářskou soutěž.

54. K argumentaci Úřadu konstatuji, že jsem výše vysvětlil, že pojem služba obdobného rozsahu je třeba s ohledem na výslovnou definici v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace vykládat úžeji, tj. co do závazného věcného obsahu činností tak, že zahrnuje služby příjmu zemřelých, vedení evidence a výdeje zemřelých (a další blíže neupřesněné technické a administrativní související služby). Ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by dodavatel pro prokázání seznamu významných služeb musel nutně disponovat též zkušeností konkrétně s úklidovými službami či s obstaráním pomůcek pro úpravu. Právě v užším významu služby obdobného rozsahu však bylo nejvýrazněji zjištěno, že pro danou oblast neexistuje v České republice relevantní okruh dodavatelů. Jedná se tedy o nejvíce omezující část seznamu významných služeb, jejíhož splnění by nebylo možné dosáhnout ani stanovením dílčích „specializovaných“ referencí.

55. Obviněný v uvedené souvislosti namítá, že neomezoval možnost splnění seznamu významných služeb ve spojení s jinými dodavateli či z pozice poddodavatele, což dle jeho názoru dostatečně otevírá soutěž co nejširšímu okruhu dodavatelů. Rozdělování podmínek kvalifikace by pak dle obviněného mohlo vést k diskriminaci společných dodavatelů a obtížím při formulaci zadávacích podmínek.

56. K námitce obviněného sděluji, že i společní dodavatelé by museli seznam významných služeb splnit ve svém souhrnu, přičemž pro klíčovou část příjmu a výdeje zemřelých a vedení evidence bylo zjištěno limitní omezení relevantního trhu. Možnost prokazovat kvalifikaci v souladu se zákonem společně s jinými dodavateli tedy nikterak nevyvrací závěr o diskriminačním nastavení seznamu významných služeb, potažmo nesvědčí pro tvrzené otevření soutěže o veřejnou zakázku širšímu okruhu dodavatelů. Z téhož důvodu se neztotožňuji ani s právním názorem Úřadu, že by rozdělení služby obdobného rozsahu dle věcného předmětu na více referencí mohlo vést k širší hospodářské soutěži.

57. Obecně však souhlasím s tím právním názorem Úřadu, že seznam významných služeb může vyvolávat diskriminační účinky též z hlediska komplexnosti referenčních služeb, u nichž dodavatel prokazuje schopnost jejich splnění a organizačního zajištění jako celku. To může dále umocňovat diskriminační charakter stanoveného seznamu významných služeb. V uvedeném kontextu též s odkazem na body 36 - 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí poukazuji, že činnosti, poptávané zadavatelem v rámci veřejné zakázky, představují typově činnosti, které lze v souladu s právními předpisy vykonávat pouze na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb, výkon některých předmětných činností je vyhláškou č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, svěřen sanitářům; tím je možnost získání příslušné reference značně omezená. K výkonu některých činností jsou pak oprávněni provozovatelé pohřebních služeb, některé činnosti jim jsou však v souladu se zákonem 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zapovězeny; v tomto ohledu jsou též omezeni provozovatelé pohřební služby. Ani z hlediska legislativní úpravy tedy pro realizaci komplexního předmětu veřejné zakázky neexistuje jasně vymezený trh.

58. Pro posouzení nyní řešené věci je však rozhodná skutečnost, že v rozsahu příjmu zemřelých, vedení evidence a výdeje zemřelých, odpovídajícím „jádru“ služby obdobného rozsahu, bylo v rámci provedeného průzkumu trhu zjištěno, že se jedná o činnosti, ve vztahu ke kterým nebylo možné odpovídající zkušenosti u oslovených nemocnic (jako specifických objednatelů disponujících oddělením patologie nebo soudního lékařství) získat, neboť se jedná o činnosti, které si nemocnice v rozhodném rozsahu zajišťují samy, prostřednictvím vlastních zdrojů. V dané oblasti tak neexistuje relevantní okruh dodavatelů, kteří by příslušnými zkušenostmi disponovali.

59. Akcentuji proto, že služba obdobného rozsahu odporuje zásadě zákazu diskriminace již v rozsahu věcného plnění - nakládání se zemřelými (příjem a výdej zemřelých, vedení evidence) a exkluzivního místa referenčního plnění - na oddělení patologie nebo soudního lékařství, které představují nejspecifičtější podmínky, se zásadním eliminačním dopadem na okruh možných dodavatelů. V tomto smyslu mám tedy i možnost prokázání seznamu významných služeb společně s jinými dodavateli, jakkoliv by takový postup mohl být dále komplikovaný, předem za nepodstatnou.

60. Dále konstatuji, že nezpochybňuji ani snahu zadavatele nalézt pro plnění veřejné zakázky kvalifikovaného dodavatele, což je ostatně obecným účelem podmínek kvalifikace, ani skutečnost, že předmět veřejné zakázky představuje specifické plnění. S ohledem na zjištěné zásadní omezení trhu však bylo namístě zabývat se tím, jaké odborné, organizační, technické a logistické nároky veřejná zakázka na dodavatele vlastně klade, tj. zda je předchozí zkušenost dodavatele s obdobným plněním nezbytná, zda by sledovaného účelu nalezení způsobilého dodavatele nebylo možno dosáhnout i prostřednictvím stanovení mírnějších (méně specifických) podmínek kvalifikace a zda se v konkrétním případě nejedná o nedůvodné uzavření trhu (srov. právní závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 8/2017 - 134 ze dne 15. 6. 2018).

61. Stanovení podmínky seznamu významných služeb dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona představuje současně oprávnění, nikoliv povinnost zadavatele. Rozhodne-li se však zadavatel uvedeného oprávnění využít, je povinen postupovat v souladu se zákonem, což může v souladu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 zákona v řadě případů zahrnovat i přihlédnutí k situaci na relevantním trhu.

62. V této souvislosti odkazuji na obecný právní závěr rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 15/2009 - 71 ze dne 10. 3. 2011 (vztahující se k právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, avšak aplikovatelný i v nyní řešené věci), v němž soud poukázal, že „podmínka promítající se do kvalifikačních předpokladů, která se na jednom trhu může jevit jako odůvodněná, přiměřená a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter, a to typicky na trhu, který teprve vzniká a na kterém se jednotliví dodavatelé teprve etablují. Na takových trzích nemůže stanovení kvalifikačních předpokladů vést k ‚neotevření‘ hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat.“

63. K tomu doplňuji, že není úlohou Úřadu poskytovat zadavateli návody, jakým způsobem při stanovení podmínek kvalifikace postupovat, neboť se jedná o legitimní úvahu zadavatele. Zadavatel měl však nepochybně celou řadu možností, jakými si pro plnění veřejné zakázky dostatečně způsobilého dodavatele zajistit. V návaznosti na učiněná zjištění týkající se specifických nároků veřejné zakázky a s ohledem na relativně podrobnou legislativní úpravu poptávaných činností mohl zadavatel například stanovit požadavky na odbornou způsobilost k výkonu předmětných činností u osoby dodavatele a u osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, logistické a organizační zkušenosti dodavatele ve vztahu k požadavku na nepřetržitý provoz apod. tak, aby předem neuzavíral trh, který vlastním jednáním v České republice do značné míry sám vytvořil.

64. V této souvislosti poukazuji, že zadavatel v bodech 4.2 a 4.3 kvalifikační dokumentace stanovil též podmínky dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, z nichž vyplývá, že dodavatel musí pro plnění veřejné zakázky disponovat alespoň čtyřmi osobami, z nichž alespoň jedna osoba bude disponovat oprávněním k výkonu povolání sanitáře podle § 42 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zbylé osoby si tuto kvalifikaci doplní ve lhůtě 6 měsíců od účinnosti smlouvy.

65. Z právě uvedeného vyplývá, že zadavatel nekladl příliš vysoké nároky na odbornou způsobilost, potažmo zkušenosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, jakkoliv by se takový požadavek jevil účelnějším s ohledem na situaci na relevantním trhu. Současně nelze předpokládat, že by dodavatel disponující takto způsobilými osobami, nemohl být (ve spojení s případnými dalšími podmínkami kvalifikace stanovenými v souladu se zásadou zákazu diskriminace) schopen veřejnou zakázku řádně plnit.

66. K výše uvedenému konstatuji, že způsob, jakým zadavatel stanovil požadavek na předložení seznamu významných služeb, nereflektuje situaci na relevantním trhu, není odůvodněn specifickými nároky veřejné zakázky a ve svém důsledku vede k nedůvodnému uzavření trhu. Závěr Úřadu o porušení zásady zákazu diskriminace ve formě skryté diskriminace stanovením požadavku na předložení seznamu významných služeb a spáchání přestupku obviněným mám tak za správný a souladný se zákonem. Ve zbytku a v podrobnostech odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Související rozkladové námitky obviněného pak souhrnně odmítám jako nedůvodné.

67. Pro úplnost pak podotýkám, že řízení v prvním stupni a v řízení odvolacím tvoří dle ustálené judikatury jeden celek (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 112/2013 -198 ze dne 16. 9. 2016 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 161/2013 - 25 ze dne 21. 10. 2014). V částech, v nichž jsem se neztotožnil s právním názorem Úřadu, jsem proto přistoupil ke korekci zjištěných nepřesností odůvodnění napadeného rozhodnutí v rámci tohoto rozhodnutí.

K výroku o uložení pokuty a povinnosti k úhradě nákladů řízení

68. V čl. III. a IV. rozkladu obviněný zpochybňuje též výroky II. a III. napadeného rozhodnutí, jimiž byla obviněnému za spáchání přestupku dle výroku I. napadeného rozhodnutí uložena pokuta ve výši 500 000 Kč a dále povinnost k úhradě nákladů řízení. Obviněný tuto část rozkladu odůvodňuje tím, že se zjištěného přestupku nedopustil, načež není dán ani zákonný podklad pro uložení sankce povinnosti k úhradě nákladů řízení.

69. K této části rozkladu konstatuji, že jsem již výše vysvětlil důvody, pro které mám výrok I. napadeného rozhodnutí o spáchání přestupku obviněným za zákonný a rozkladové námitky obviněného za nedůvodné. S ohledem na právě uvedenou skutečnost, tj. spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona obviněným, jsou dány též zákonné předpoklady pro uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona a pro uložení povinnosti k úhradě nákladů řízení podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů. Námitku neexistence zákonného podkladu pro uložení pokuty a náhrady nákladů řízení mám proto rovněž za nedůvodnou.

70. Jiné námitky obviněný v této části rozkladu neuvádí. Pro úplnost však podotýkám, že jsem přezkoumal výroky II. a III. napadeného rozhodnutí též z hlediska správnosti a přiměřenosti výše uložené pokuty, načež konstatuji, že se Úřad v napadeném rozhodnutí zabýval všemi zákonnými hledisky, která je povinen při ukládání pokuty zohlednit, a s ohledem na vysokou závažnost zjištěného přestupku uložil obviněnému - v mezích svého správního uvážení v souladu s účelem správního trestání - pokutu v přiměřené výši. Rovněž výroky II. a III. napadeného rozhodnutí mám proto za správné a vydané v souladu s právními předpisy.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

71. K zákonnosti napadeného rozhodnutí shrnuji, že Úřad zjistil takový skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl skutečnosti, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VI.          Závěr

72. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.

73. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

Nemocnice Na Bulovce, Budínova 67/2, 180 81 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, ve vztahu k posouzení zadávacího řízení na veřejnou zakázku se jedná o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v tomto smyslu dle § 56 zákona. Ve vztahu k posouzení odpovědnosti za přestupek a určení druhu a výměru sankce, resp. správního trestu, se jedná o znění zákona účinné ke dni spáchání přestupku (v tomto případě okamžikem uzavření smlouvy).