číslo jednací: 08128/2021/163/MBr
spisová značka: R0014/2021

Instance II.
Věc Vývoj systému pro ekonomickou optimalizaci nákladů při přípravě a realizací výluk na železničních tratích ve správě SŽ, s. o.
Účastníci
  1. FoxCom & Grout
  2. FoxCom, s. r. o.
  3. JUDr. Helena Grout
  4. Česká republika – Technologická agentura ČR
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 27. 3. 2021
Související rozhodnutí 00473/2021/531/MKe
08128/2021/163/MBr
Dokumenty file icon 2021_R0014.pdf 405 KB

 

 

Spisová značka:  ÚOHS-R0014/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-08128/2021/163/MBr                                                                                     

 

 

 

 

Brno 16. 03. 2021

 

                               

 

V řízení o rozkladu ze dne 12. 1. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, který podal navrhovatel –

  • Společnost FoxCom & Grout, jež tvoří subjekty:

o   FoxCom, s. r. o., IČO 64050696, se sídlem Na Podlesí 1439, 432 01 Kadaň,

o   JUDr. Helena Grout, advokátka, ev. Č. ČAK 01497, IČO 66208807, se sídlem Národní obrany 909/45, 160 00 Praha,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0002/2021/VZ, č. j. ÚOHS-00473/2021/531/MKe ze dne 6. 1. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Česká republika – Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Vývoj systému pro ekonomickou optimalizaci nákladů při přípravě a realizací výluk na železničních tratích ve správě SŽ, s. o.“ zadávané v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 9. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-032368, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 182-438698,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0002/2021/VZ, č. j. ÚOHS-00473/2021/531/MKe ze dne 6. 1. 2021

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 31. 12. 2020 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – společnosti FoxCom & Grout, jež tvoří subjekty FoxCom, s.r.o., IČO 64050696, se sídlem Na Podlesí 1439, 432 01 Kadaň, a JUDr. Helena Grout, advokátka, ev. č. ČAK 01497, IČO 66208807, se sídlem Národní obrany 909/45, 160 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 30. 12. 2020 (dále jen „návrh“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vývoj systému pro ekonomickou optimalizaci nákladů při přípravě a realizaci výluk na železničních tratích ve správě SŽ, s.o.“, zadávané v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 9. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-032368, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 182-438698 (dále jen „veřejnázakázka“ nebo „zadávacířízení“).

2.             Doručením návrhu navrhovatele bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) dne 31. 12. 2020 zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené usnesení

3.             Dne 6. 1. 2021 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0002/2021/VZ, č. j. ÚOHS-00473/2021/531/MKe (dále jen „napadenéusnesení“).

4.             Výrokem napadeného usnesení Úřad rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli (dále také jen „doklad o doručení“).

5.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatoval, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, pročež Úřad nemohl konat jinak než správní řízení zastavit. Součástí návrhu navrhovatele nebyl jakýkoliv dokument, kterým by navrhovatel mohl prokázat, že z jeho strany došlo k doručení námitek zadavateli v souladu se zákonem.

III.           Námitky rozkladu

6.             Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 6. 1. 2021. Dne 12. 1. 2021 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

7.             Navrhovatel nesouhlasí s názorem Úřadu, že by nepředložil spolu s návrhem doklad o doručení námitek ve smyslu ustanovení § 257 písm. d) zákona. Navrhovatel uvádí, že Úřadu doložil k podaným námitkám mj. i doklad o doručení námitek zadavateli spolu s ostatními přílohami a tuto skutečnost dokládá doručenkou zaslání námitek zadavateli do jeho datové schránky ze dne 30. 12. 2020. Dle této doručenky je dle navrhovatele zřejmé, že námitky byly prokazatelně zaslány zadavateli dne 30. 12. 2020, kdy v předmětu bylo uvedeno „RE:RE:TIRSMD940_Rozhodnutí - soutěžní dialog vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení, tedy navrhovatel zasláním námitek reagoval na rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení.“

8.             Navrhovatel uvádí, že současně je tato skutečnost založena ve spisu Úřadu doručenkou s označením RE: RE:TIRSMD940_Rozhodnutí – soutěžní dialog vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení, doručeno zadavateli dne 30. 12. 2020

9.             Na základě těchto námitek navrhovatel dokládá, že řádně splnil podmínky ustanovení § 255 odst. 1 nebo 2 zákona, když k řádně podanému návrhu připojil v elektronické podobě doklad o složení kauce a rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

Závěr rozkladu

10.         Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

11.         Dne 19. 1. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k předmětnému rozkladu. Zadavatel se ve svém vyjádření ztotožňuje s postupem a závěry Úřadu.

12.         Zadavatel konstatuje, že z napadeného usnesení vyplývá, že návrh navrhovatele trpí formální vadou spočívající v nedoložení zákonem vyžadovaného dokladu o doručení námitek zadavateli. Z bodu 11 odůvodnění napadeného usnesení pak dle zadavatele vyplývá, že se zřejmě jednalo o nešťastnou náhodu, když samotnou přílohu navrhovatel předvídal v rámci vyjmenovaných příloh samotného návrhu, ovšem příloha ve skutečnosti nebyla v datové zprávě adresované Úřadu řádně přiložena.

13.         Zadavatel dále reaguje na argumentaci navrhovatele, že důkazem o řádném doručení dokladu o doručení námitek k rukám Úřadu je doručenka „zaslání námitek zadavateli do jeho datové schránky dne 30. 12. 2020“ (viz bod II. rozkladu). Zadavatel uvádí, že dne 30. 12. 2020 obdržel pouze příchozí dokument – „Návrh na přezkum – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže_podepsané.pdf“, který byl reakcí na rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 21. 12. 2020.

14.         K argumentu navrhovatele, že při ‚zadání možností‘ je viditelné, že námitky byly prokazatelně zaslány zadavateli dne 30. 12. 2020, kdy v předmětu bylo uvedeno „RE:RE:TIRSMD940_Rozhodnutí – soutěžní dialog vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení“, zadavatel uvádí, že dne 30. 12. 2020 byla příchozí zpráva označena „RE:TIRSMD940_Rozhodnutí o odmítnutí námitek FoxCom“, tedy, že se nejednalo o reakci na rozhodnutí o vyloučení, ale již na samotné námitky podané navrhovatelem.

15.         Dle názoru zadavatele předmětem tohoto správního řízení totiž není prokazování toho, zda k podání námitek skutečně došlo či ne, protože takovou skutečnost zadavatel vůbec nerozporuje, ale pouze posouzení, zda navrhovatel řádně v návrhu na přezkum splnil formální zákonné požadavky a doložil řádně doklad o doručení námitek zadavateli. „Text rozkladu tak z pohledu zadavatele zavdává pochybnostem o tom, zda se navrhovatel, vědom si své původní nedůslednosti spočívající v nepřipojení jím předvídané přílohy, nesnaží implicitně dovozovat splnění zákonné povinnosti z jiných jím předložených dokladů“.

IV.          Řízení o rozkladu

16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

18.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, že zastavil správní řízení o návrhu podle § 257 písm. d) zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu.

V.            K námitkám rozkladu

Obecně

19.         Náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele upravuje ustanovení § 251 odst. 1 zákona tak, že „návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.“ 

20.         V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle ustanovení § 251 odst. 1 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Úřad zahájené řízení ve smyslu § 257 zákona zastaví, pokud „a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil“. Úřad zahájené řízení ve smyslu § 257 písm. d) zákona rovněž zastaví, aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění vad podání v případě, že „d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.“

21.         Ze shora uvedeného plyne, že Úřad je povinen rozlišovat mezi vadami odstranitelnými a neodstranitelnými a z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, postupovat v zásadě dvěma možnými způsoby. V případě odstranitelné vady Úřad vyzve (ve smyslu § 37 odst. 3 a § 45 odst. 2 správního řádu) navrhovatele k jejímu odstranění v dodatečně poskytnuté lhůtě. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele.

22.         Na tomto místě považuji za vhodné uvést, že ustanovení § 251 odst. 1 zákona bylo v téměř totožném znění upraveno i v nyní již derogovaném zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v posledním znění (dále jen „ZVZ“), a sice v ustanovení § 114 odst. 3 ZVZ. Stejně tak úprava zastavení řízení v případě chybějícího dokladu o doručení námitek zadavateli (§ 257 zákona) již byla obsažena v ZVZ, konkrétně v § 117a.

23.         Vzhledem k výše uvedenému lze tedy pro výklad účelu ustanovení § 251 odst. 1 a ustanovení § 257 zákona rovněž vyjít z důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., kterým se mění ZVZ, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a ZVZ (dále jen „novelazákona“). Důvodová zpráva k novele zákona ve vztahu ke změně § 117a ZVZ výslovně uvádí, že „nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši, či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“

24.         V návaznosti na výše uvedené akcentuji, že novela zákona (ZVZ) a současně tedy i nový zákon, kladou na navrhovatele větší odpovědnost za řádnost návrhu a dodržení všech formálních náležitostí, jejichž nesplnění spojují přímo či nepřímo s právním následkem zastavení řízení.

25.         Povinné náležitosti návrhu dle zákona přitom nejsou vyžadovány nijak svévolně. Dikce splnění všech náležitostí již při zahájení správního řízení sleduje legitimní účel, reprezentovaný především prevencí vedení nedůvodných a neoprávněných správních řízení. Za splnění všech formálních náležitostí návrhu jako nezbytné podmínky pro vedení správního řízení pak odpovídá navrhovatel, neboť k jeho žádosti je správní řízení zahajováno a vedením správního řízení může současně dojít k omezení práv dalších účastníků zadávacího řízení.

26.         Samotný doklad o doručení námitek zadavateli má stěžejní význam pro zahájení správního řízení, neboť představuje rozhodnou okolnost pro posouzení přípustnosti podaného návrhu z hlediska obligatorního a řádného předchozího využití institutu námitek a dále pro stanovení počátku běhu lhůty, po kterou zadavatel nesmí (ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona) v případě podání návrhu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Za zákonnost správního řízení a jeho vedení v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti odpovídá Úřad, který je k zajištění účelu řízení oprávněn pro zahájení řízení, potažmo vydání závazného rozhodnutí, požadovat po navrhovateli kvalifikované podklady. Klade-li tedy zákon odpovědnost za prokázání doručení námitek zadavateli na navrhovatele, je navrhovatel povinen již při podání návrhu předložit způsobilý doklad o doručení.

K námitce navrhovatele, že doklad o doručení námitek řádně doložil

27.         Navrhovatel nesouhlasí s názorem Úřadu, že by nepředložil spolu s návrhem doklad o doručení námitek ve smyslu ustanovení § 257 písm. d) zákona. Navrhovatel uvádí, že Úřadu doložil k podaným námitkám mj. i doklad o doručení námitek zadavateli spolu s ostatními přílohami a tuto skutečnost dokládá doručenkou zaslání námitek zadavateli do jeho datové schránky ze dne 30. 12. 2020. Dle této doručenky je dle navrhovatele zřejmé, že námitky byly prokazatelně zaslány zadavateli dne 30. 12. 2020, kdy v předmětu bylo uvedeno „RE:RE:TIRSMD940_Rozhodnutí - soutěžní dialog vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení, tedy navrhovatel zasláním námitek reagoval na rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení.“

28.         Z obsahu správního spisu vyplývá, že Úřad dne 31. 12. 2020 obdržel od navrhovatele prostřednictvím datové schránky datovou zprávu, jež obsahovala následující dokumenty:

a.             Návrh na přezkum

b.             Potvrzení od banky o zaplacení kauce

c.              Doručenku o zaslání návrhu na přezkum do TA ČR

d.             Příloha návrhu na přezkum: prohlášení Grout VT K3

e.             Textovou zprávu

29.         Související průvodka elektronického podání založená ve správním spise (dále jen „doručenkanávrhu“) dokládá přijetí podání od navrhovatele ze dne 31. 12. 2020 v čase 14:32:44, předmět je označen jako: „Návrh na přezkum veřejné zakázky TIRSMD940“.

30.         V rámci tohoto podání navrhovatel předložil Úřadu dokumenty s tímto přesným názvem:

a.             Textová_zpráva.PDF;

b.             28_12_2020_prohlášení_Grout_VT_K3_1.pdf;

c.              30_12_2020_Návrh_na_přezkum_Úřad_pro_ochranu_hospodářské_soutěže_podepsané.pdf;

d.             dorucenka_857057894_zaslani_navrhu_na_přezkum_na_TAČR.pdf;

e.             RB_potvrzeni_20201230151459.pdf

31.         Již podle názvu a rovněž podle obsahu (viz níže) nelze ani jeden z výše citovaných dokumentů považovat za doklad o doručení námitek ve smyslu ustanovení § 257 písm. d) zákona, neboť žádný z dokumentů nedokládá skutečnost, že námitky byly zadavateli doručeny řádně a včas.

32.         Navrhovatel dokládá splnění zákonné povinnosti vyplývající z § 251 odst. 1 zákona (připojení dokladu o doručení) zejména dokumentem označeným v bodu 28 písm. c) a 30 písm. d) tohoto rozhodnutí, který navrhovatel rovněž přiložil k rozkladu.

33.         Z vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele vyplývá, že zadavatel o námitkách navrhovatele rozhodl dne 21. 12. 2020 tak, že je odmítl. Už jen s přihlédnutím k plynutí času, jako objektivní skutečnosti, lze konstatovat, že navrhovatel nemohl k návrhu přiložit doklad o doručení námitek zadavateli ze dne 30. 12. 2020. Zákon vyžaduje jistou posloupnost kroků, která se dá shrnout následovně. Navrhovatel nejdříve podá námitky (a logicky mu bude vygenerována doručenka dokládající doručení v té době). Pokud zadavatel námitky odmítne, pak má navrhovatel právo na to podat návrh. Ve smyslu ustanovení § 251 odst. 2 zákona návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Doklad o doručení návrhu zadavateli není vyžadován (pokud otázka jeho doručení není později předmětem sporu), neboť zákon vyžaduje přímo zaslání návrhu zadavateli.

34.         Pokud vyjdeme z logické časové posloupnosti všech úkonů (od konce), pak ze shora uvedeného vyplývá následující. Není sporu o tom, že navrhovatel doručil návrh zadavateli dne 30. 12. 2020 a že Úřad návrh obdržel dne 31. 12. 2020. Rozhodnutí o námitkách bylo dle vyjádření zadavatele vyhotoveno dne 21. 12. 2020, což navrhovatel nerozporuje. Z logiky věci musely být námitky podány někdy přede dnem 21. 12. 2020, neboť zadavatel má na jejich vyřízení (v případě jejich řádného a včasného doručení) ve smyslu ustanovení § 245 odst. 1 zákona 15 dnů od doručení námitek. Lze se tedy jen domnívat a odhadovat, kdy navrhovatel skutečně podal námitky zadavateli. Mohlo se tak stát cca v období od 4. prosince 2020. Doklad o doručení námitek nebyl Úřadu zaslán a navrhovatel nepředložil ani rozhodnutí o námitkách, které lze s ohledem na judikaturu správních soudů[1], v některých situacích považovat též za doklad o doručení námitek. Z uvedeného přehledu je nicméně zcela jasné, že námitky navrhovatele nemohly být podány zadavateli až dne 30. 12. 2020, když o nich zadavatel rozhodl již dne 21. 12. 2020. Čili ani doklad o doručení námitek nemohl být za použití logiky vytvořen až dne 30. 12. 2020.

35.         Z výše uvedeného lze dovodit, že navrhovatel předložil Úřadu doklad o doručení návrhu zadavateli, nikoliv doklad o doručení námitek zadavateli.

36.         Navrhovatel má i další možnosti, jak naplnit zákonný požadavek na doklad o doručení, když je mu umožněno, aby takovým dokladem bylo například rozhodnutí zadavatele o námitkách, ze kterého je patrno, kdy byly námitky doručeny. Ani tento dokument však navrhovatel ke svému návrhu nepřipojil. Zákon ani judikatura nepřipouští, aby dokladem bylo prohlášení navrhovatele.

37.         K uvedené námitce dále uvádím, že doklad o doručení námitek zadavateli, jako povinná náležitost návrhu, nepředstavuje skutečnost, která by měla být primárně předmětem dokazování v průběhu správního řízení, když zákon vyžaduje, aby doručení námitek zadavateli bylo postaveno najisto již při podání návrhu.

38.         Není přepjatým formalismem situace, kdy zákon zcela legitimně požaduje po navrhovateli, aby již při podání návrhu bylo zřejmé, že jsou splněny všechny formální náležitosti (jak je podrobně uvedeno v obecném úvodu k vypořádání námitek), a navrhovateli je známo, jaký důsledek s nepřiložením některé z nich spojuje.

39.         Závěrem odkazuji navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu v obdobných věcech. Jedná se např. o tato rozhodnutí předsedy Úřadu (ze dne 8. 11. 2019 č. j. ÚOHS-R0156/2019/VZ-30463/2019/323/VVá, ze dne 25. 7. 2019 č. j. ÚOHS-R0098/2019/VZ-20437/2019/323/PMo a ze dne 19. 12. 2018 č. j. ÚOHS-R0169/2018/VZ-37846/2018/323/MBr).

40.         S ohledem na to, že navrhovatel ke svému návrhu nepředložil žádný dokument, který by šlo ve smyslu zákona považovat za doklad o doručení námitek, jsem nucen konstatovat, že Úřad rozhodl v napadeném usnesení správně a v souladu s rozhodovací praxí ve skutkově stejných případech.

Shrnutí

41.         V posuzovaném případě je podstatné si uvědomit, že existují proti sobě stojící principy dobré správy a možnosti přístupu ke správnímu orgánu a na druhé straně zásada účelnosti a efektivnosti správního řízení. V rozhodovaném případě je na účastníkovi řízení, aby splnil požadavky na náležitosti návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nenaplní, dojde k zastavení správního řízení. Zadavatel i navrhovatel musí postupovat podle zákona a na oba subjekty klade zákon určité povinnosti. Navrhovatel má mj. povinnost podat ve lhůtě návrh včetně jeho nezbytných náležitostí, pokud tuto povinnost navrhovatel nesplní, pak návrh nebude meritorně projednán. Na druhou stranu zadavatel má např. povinnost zaslat Úřadu vyjádření k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud zadavatel nesplní tuto povinnost stanovenou zákonem, vystavuje se riziku potrestání za spáchání přestupku a Úřad má i pravomoc zadavateli uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Obě strany mají tedy určitý soubor povinností a Úřad musí vyžadovat jejich splnění v souladu se zákonem, neboť obě strany disponují rovným procesním postavením. Z téhož důvodu nelze po Úřadu požadovat, aby sám doplnil neúplný návrh navrhovatele nesplňující podmínky stanovené zákonem.

42.         Považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, neboť k němu nebyl přiložen doklad o doručení námitek, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno. Za takové situace Úřad nebyl oprávněn věcně přezkoumat podaný návrh, a to v důsledku jednání navrhovatele.

43.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného usnesení, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené usnesení jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal náležitosti návrhu navrhovatele, uvedl a srozumitelně odůvodnil úvahy, na jejichž základě dospěl k závěrům rozhodnutí, uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

44.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 257 písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

VI.          Závěr

45.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení.

46.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného usnesení, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží

 

1. Česká republika – Technologická agentura ČR, Evropská 1692/37, 160 00 Praha

2. FoxCom, s.r.o., Na Podlesí 1439, 432 01 Kadaň

3. JUDr. Helena Grout, advokátka, Národní obrany 909/45, 160 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] K výkladu pojmu „doklad o doručení námitek“ viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2018 sp. zn. 29 Af 43/2016, obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 364/2017-47 ze dne 24. 10. 2018, dle kterých například i rozhodnutí o námitkách navrhovatele, ve kterém je jasně uvedeno datum jejich doručení, má povahu dokladu o doručení námitek.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en